Hledání hymny

Malá poznámka k jedné aktualitě ze zahraničí

Před několika dny proběhla zpravodajstvím zpráva, že Švýcaři hledají novou hymnu, jelikož nejsou spokojeni s tou stávající. Ideální případ zamyslet se nad situací na Moravě.
Nejprve něco o současné situaci kolem švýcarské hymny: Píseň, která v současnosti slouží jako hymna Švýcarska, se jmenuje Švýcarský žalm, v roce 1840 její text složil Leonhard Widmer a o rok později ji zhudebnil cisterciácký mnich Alberich Zwyssig. Není to však původní švýcarská hymna; před polovinou 20. století Švýcarsko úředně platnou hymnu nemělo, nicméně obecně v této funkci byla užívána a uznávána píseň „Voláš, má vlasti“, jejíž text složil v roce 1811 bernský básník Johann Rudolf Wyss na melodii anglické hymny „Bože, ochraňuj krále“ (tato píseň byla v období napoleonských válek velice populární mezi odpůrci Napoleona v celé Evropě). S rostoucí četností mezinárodních kontaktů Švýcarska během 20. století však docházelo často k tomu, že se švýcarská a britská hymna hrály vedle sebe a docházelo pak k záměnám. V roce 1961 proto švýcarská vláda rozhodla o nahrazení dosavadní „Voláš, má vlasti“ za Švýcarský žalm, který byl rovněž často zpíván při vlasteneckých příležitostech. Řada kantonů se vyslovila spíš pro vytvoření zcela nové hymny, nakonec však v roce 1981 byl Švýcarský žalm prohlášen za oficiální hymnu Švýcarska. Píseň ovšem navzdory tomu nezískala mnoho příznivců, ozývaly se kritické hlasy, že píseň je nevyhovující kvůli svému archaickému a málo srozumitelnému a nabubřelému básnickému jazyku, kritizován byl také její náboženský obsah, špatná zapamatovatelnost (málokterý Švýcar je schopen zpaměti odříkat aspoň jednu celou sloku), hudebně má být unylá a nevýrazná, od kritiků si vysloužila označení křížence kostelní písně a zprávy o počasí. V roce 2012 proto po několika neúspěšných politiky iniciovaných pokusech Švýcarská obecně prospěšná společnost (od 18. století existující organizace sociálního zaměření) vyhlásila konkurz na novou hymnu – požadavkem bylo, že text bude vycházet z preambule spolkové ústavy a má zdůraznit rozmanitost Švýcarska, melodie pak má vycházet ze Švýcarského žalmu. Minulý týden společnost oznámila, že ukončila přijímání návrhů, kterých se sešlo přes dvě sta. Nyní má osmnáctičlenná porota složená z novinářů, hudebníků a spisovatelů do podzimu vybrat deset nejlepších návrhů, které budou v anketě příští rok předloženy veřejnosti. Pro úplnost je samozřejmě třeba dodat, že ne všichni Švýcaři považují za potřebné hymnu měnit, politici zase vyslovují pochybnosti o způsobu výběru a přiklánějí se raději ke klasickému referendu.
Na celé záležitosti je vidět, že v některých státech může být problém vybrat tu správnou hymnu, ostatně Švýcarsko zdaleka není jedinou zemí, kde se hymna (třeba i několikrát) měnila. Na Moravě je situace kolem (zemské) hymny komplikovaná, především protože se v současnosti k věci přistupuje podle mě nevhodným způsobem. Mnozí urputně trvají na stanovisku, že jakákoli nová hymna je nepřípustná a že musíme navázat na dědictví minulosti, na nějakou osvědčenou tradici. Nejlépe kdyby se taková tradice nazvala „dědictví otců“, protože pak se jasně ukáže, že žádné dědictví otců neexistuje (pokud tedy za své otce nechceme považovat Čechy čili obyvatele Čech). Za moravskou hymnu jsou pořád považovány dvě písně, Moravo, Moravo a Jsem Moravan, které jsou však pro dnešní dobu nevyhovující. Vznikly sice už v 19. století, ale autory obou byli lidé z Čech (o tom předchozí články Moravo, Moravo a Václav Novotný starší a jeho píseň Jsem Moravan), srovnatelnou domácí píseň Morava jednoduše nemá. A je zcela mimo mé chápání, že lidé jednu z těchto dvou jmenovaných písní podporující nechápou jejich ideologický obsah. Jelikož obě vznikly od českých autorů v době vypjatého česko-německého soupeření, nemůže vůbec být divu, že se v nich dobová politika odráží. Zvlášť Václav Hanka, autor písně Moravo, Moravo, v ní otevřeně vyzývá Moravany, aby se odpoutali od svých vrahů Němců a přimkli se k Čechům, kteří je před nimi ochrání. Jak vůbec někdo může toto, zvláště dnes, považovat za hymnu Moravy?! Navíc národnostní rozpory 19. století už dnes nejsou aktuální a pokud se v nějakých hymnách zpívá o odporu proti nepříteli, bývá to formulováno obecně jako odhodlání bránit se proti komukoli, kdo by si chtěl dotyčnou zemi podrobit. Novotného píseň Jsem Moravan je sice umírněnější než Hankova, ale motiv přimknutí Moravy k Čechám se v ní nalézá rovněž. A to je další otázka, kterou si podporovatelé této písně nekladou. Mají snad Moravané v dnešní době ve své hymně zapotřebí zpívat o sobě, že se musí přimknout k Čechům? Vždyť víme, že výsledkem veškerého přimykání Moravy k Čechám byl jedině zánik Moravy a rozplynutí Moravanů v Češích, protože na české straně o respektování svébytnosti Moravy, zejména politické, není naprosto žádný zájem (pokud nějaký zájem je, pak přesně opačný). Takže veřejné užívání těchto dvou písní vlastně znamená podporu pokračování současného stavu, poněvadž o tom vlastně obě písně jsou. Je tak vlastně velice ironické, že ti, kteří mají v mysli útěk od Čech, za tím záměrem zpívají písně, které vyzývají k útěku směrem k Čechám.
Současnou situaci kolem moravské hymny je tedy nutné považovat za zoufalou snahu užívat i třeba nevyhovující písně, jen aby se vůbec něco používalo. Podle mě je lepší nepoužívat prostě vůbec nic a raději zaměřit síly na dosažení opravdové hymny, která nebude vyvolávat žádné pochybnosti. Na moravskou hymnu je třeba se tedy dívat nikoli jako na věc minulosti, nýbrž věc budoucnosti. Zase musím zmínit existenci dalšího nerozumného argumentu „počkáme, až jak rozhodne budoucí zemský sněm“. Proč to? A ostatně zemský sněm by při dosavadní neexistenci jakékoli písně nemohl udělat nic jiného než vypsat nějaký konkurz. Nikde není psáno, že je třeba čekat na zemský sněm, který taky vznikne kdoví kdy; vždyť nějaká vhodná, veřejnosti přijatelná hymna by se hodila už nyní. A taky si připomeňme notoricky známou skutečnost, že česká hymna byla českou veřejností přijata zcela neoficiální cestou a dávno předtím, než se o jejím uzákonění rozhodlo oficiálně. Proto by se už v současné době velmi hodilo, kdyby některý skladatel přišel s nějakým pěkným dílem, které by pro moravskou veřejnost bylo přitažlivé. Problém je samozřejmě v tom, že zde narážíme na úzké limity, v jejichž rámci se v nynější době pohybujeme, totiž že počet lidí s cennými hlubokými znalostmi svého oboru, kteří by je byli ochotni vložit do díla ve prospěch Moravy, je dost malý, jinými slovy takový skladatel prostě v současnosti není k mání. (Mimochodem jsem nedávno zaznamenal informaci, že u skladatele Vladimíra Franze (bývalého kandidáta na prezidenta ČR), Čecha z Prahy, si Hudební festival Znojmo pro Brněnskou filharmonii objednal symfonickou báseň Morava (jako protějšek na festivalu rovněž přednesené Smetanovy Vltavy a Janáčkova Dunaje), která měla premiéru 9. července, tedy před několika dny. Jako kdyby Morava byla odsouzena, aby se její vlastenecké hudební skladby tvořily v Čechách. (Ne že by to nutně muselo být považováno za každou cenu za nepřijatelné – například od Vladimíra Franze se celkem nedá čekat vložení nějaké ideologie do zmíněné skladby, zvlášť když se jedná o formu symfonické básně – nicméně hymna by vážně měla pocházet od domácího autora spjatého se zemí.))
V každém případě by aktualita ze Švýcarska měla poukázat na to, že hledání hymny a vytvoření zcela nové písně pro ten účel není nic závadného a že přístup „použitelné je jen to, co pochází z minulosti“ není jinde přijímán. Spíš než utrácet úsilí ve zdůvodňování, která z nevyhovujících dosavadních písní se má užívat, by bylo lepší věnovat diskusi, co jak z hlediska textového tak hudebního od našim představám plně vyhovující moravské hymny očekáváme, jaké předpoklady by měl její autor splnit.

Advertisements

26 thoughts on “Hledání hymny

  1. “ hledání hymny a vytvoření zcela nové písně pro ten účel není nic závadného“, s tím se dá určitě souhlasit, ale z mého pohledu je v současnosti otázka moravské hymny nepodstatná. Oproti vizuálním symbolům, jako je vlajka či znak, není dnes hymna tak frekventovaným národním a identifikačním nástrojem, jak tomu bylo v minulosti, byť třeba i zmíněné Švýcarsko není jediným státem, kde je tato otázka stále diskutovaná. Osobně nepreferuji ani Hanku, ani Novotného a uvítal bych zcela novou hymnickou píseň, která by oslovila co nejvíce Moravanů, ale jak autor sám píše „v současnosti není k mání“. Ale specifikovat, co bych od hymny z hlediska textového či hudebního očekával, sám nedovedu a smysluplnou diskuzi na toto téma si rovněž nedokážu představit. Snad by nebylo od věci, oslovit pana Josífka, aby se začal místo vlajky zabývat touto problematikou, která by mu mohla být jako hudebníku bližší 🙂

  2. Taky bych byl pro novou hymnu.Pan Josífek není skladatel. Učí hlasovou techniku a zpívání.

  3. MORAVO MORAVO s novým textem ( nejschůdnější cesta ). Na nic nečekat -otextovat – přijmout a začít stejně jako vlajku používat na ofic. akcích. Cestu mezi lid si najde sama.

  4. Já navrhuju změnit text hymny ČR.

    Je:

    A to je ta krásná země,
    země česká, domov můj,
    země česká, domov můj!

    Nový text:

    A to jsou ty krásné země,
    Země české, domov můj,
    Země české, domov můj!

  5. „to je vtip? Morava je česká země?“ (Petr z Hané)

    Jistěž to bylo míněno jako vtip.

    „MORAVO MORAVO s novým textem ( nejschůdnější cesta )“ (JJD)

    Tím se však nijak neodstraňuje problém s tím, za jakým účelem ta píseň vznikla.

  6. Já naučím Josífka zpívat o 2 oktávy výš, než zpívá doteď. Výuková methoda se nazývá kastrace, kterou Josífek potřebuje i jako léčbu na jeho nemocný mozek.

  7. Ze tří uvedených a diskutovaných písní je nejvhodnější Bože, cos ráčil. Ostatní dvě jsou výplodem Čechů a vynalézat novou je cesta do pekel. Už vidím to množství „výplodů“, které by se objevily a s tím spojené hádky kolem nové hymny.

  8. Hm, to jsem netušil, že tady do komentářů jdou vkládat videa. To se ještě dozvím věcí.

    „Ze tří uvedených a diskutovaných písní je nejvhodnější Bože, cos ráčil“ (tsk)

    Dnes si učitelé a různí odborníci zejména na adresu mládeže stěžují, že není schopna porozumět smyslu psaného textu. Netvrdím samozřejmě, že tento problém se týká i vás, nicméně si to můžeme ověřit. Schválně mi napište, jakou myšlenku vyjadřuje text této písně:

    1. Bože, cos ráčil před tisíci roky – rozžati otcům světlo víry blahé, – jenžto jsi řídil apoštolů kroky – z východu k naší Moravěnce drahé; – [: k Tobě hlas prosby z této vlasti vane: – Dědictví otců zachovej nám, Pane! :]
    2. Na Velehradě bratří ze Soluně, – Cyril a Metod kázali nám spásu, – ochranu skytli v církve svatém lůně, – učili národ znáti ctnosti krásu. – [: Od doby té nám světlo víry plane: – Dědictví otců zachovej nám, Pane! :]
    3. Jazykem rodným Boží chválu pěli, – mateřskou řečí knihy svaté psali, – získali láskou Kristu národ celý, – život nám na vše věky zachovali. – [: Nezhyne rod, jenž věřit neustane: – Dědictví otců zachovej nám, Pane! :]
    4. Kolik to bouří nad vlastí se sneslo, – o život bylo zápasit nám v boji, – mohutné sídlo Svatopluka kleslo, – Velehrad víry bez pohromy stojí, – [: apoštolů to dílo požehnané: – Dědictví otců zachovej nám, Pane! :]
    5. Velehrad náš, ten rozkvétá vždy znova, – nižádná moc už nám jej nerozboří, – pokud náš národ v hloubi srdce chová – důvěru k Matce, která divy tvoří. – [: Maria za nás prosit nepřestane: – Dědictví otců zachovej nám, Pane! :]
    6. Otcové naši, svatí Apoštolé, – jejichžto jména slaví národ vděčný, – neopouštějte nikdy svého pole, – by vaše setba zrála ve plod věčný, – [: ať na ni rosa požehnání kane: Dědictví otců zachovej nám, Pane! :]
    7. Nechať se pyšná nevěra kol zmáhá – a peklo seje koukol nových zmatků, – nebudem dbáti odvěkého vraha, – nedáme věčných bráti sobě statků; – [: víře vždy věrni budou Moravané: – Dědictví otců zachovej nám, Pane! :]

  9. Asi bych podobně jako pan tsk preferoval Bože cos ráčil. Jinak hymna dle mého žádnou hlubokou myšlenku vyjadřovat nemusí (španělská je tuším bez textu), ale zajímavá myšlenka tu určitě minimálně v bodě 7 je: ten odvěký vrah dnes budou nepochybně Češi (můžeme navázat i na Karla st. z Žerotína) a braní statků z jejich strany můžeme pozorovat dnes a denně.

  10. Raději, než realitu překrucující osobní přání a pocity, bych doporučoval to udělat jako s vlajkou.
    Co je nejrozšířenější, tedy zřejmě Moravanům nejpřijatelnější a nejčastěji používané?
    A když si nedokážete odpovědět, položte si otázku obráceně. Která píseň se nepoužívá?
    Minimálně jedna ze tří odpadne, a mít pak dvě možnosti… možu si zazpívat obě:-)

  11. Napsáno: „Dnes si učitelé a různí odborníci zejména na adresu mládeže stěžují, že není schopna porozumět smyslu psaného textu. Netvrdím samozřejmě, že tento problém se týká i vás, nicméně si to můžeme ověřit.“

    Odborníci a učitelé, no oni na tom nejsou mnohdy o mnoho lépe. Vzpomínám si, že jsem se ve škole učili takhle rozumět písni Šalamounově, jako písni vztahu mezi člověkem a Bohem, ale později jsem četl, že jde zde v podstatě o přízemnější erotické věci.

  12. „Jinak hymna dle mého žádnou hlubokou myšlenku vyjadřovat nemusí (španělská je tuším bez textu), ale zajímavá myšlenka tu určitě minimálně v bodě 7 je: ten odvěký vrah dnes budou nepochybně Češi“ (Anonymní)

    Nejde o to, zda myšlenka hymny je hluboká, jde o to, jaká vůbec je. A poselství písně „Bože, cos ráčil“ je jaké, co tím chtěl básník říci? To tady ještě nezaznělo.
    Ovšem tím odvěkým vrahem je bezpochyby ďábel, to vyplývá z ostatního textu.

    A vůbec podstatná je jedna otázka: o čem obecně má být text státní (zemské) hymny? Co se od hymny očekává, že bude opěvovat?

  13. „A když si nedokážete odpovědět, položte si otázku obráceně. Která píseň se nepoužívá?“ (Petr B.)

    To není zrovna šťastný směr uvažování. Používat se logicky může jen to, co existuje. A co existuje? Jaký je výběr? Tristní. A s tím se máme spokojit?

  14. pro mě je vážným kandidátem „Vínečko bíué“, má všecko co taková hymna má mět, krásný nápěv, symbolicky smysluplný text „“ ..budu ťa pit, co budu živ.. „“ a co je dúležité, je docela známá a hodně lidí se s ní ztotožňuje jako se symbolem své země……tož tak moji milí

  15. „Česká hymna – plagiát z děl německých autorů?“ (Ivan)

    To nicméně není tajemství, kdysi jsem to četl v jakési knize.

  16. Naši stařeček zpívali …zem moravská domov můj…a já rozčiloval ženu Pražačku, že by nám aspoň měli za speciální daň Moravákům takto hymnu zpívat.

  17. Ano ti co ještě zbyli na Moravě a neodjeli do Práglu za prací si mohou zpívat co chtějí, ale jinak platí Koho chleba jíš, toho hymnu zpívej 🙂

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s