Moravo, Moravo…

O moravské hymně?

O otázce moravské hymny jsem chtěl napsat už dávno, ale neměl jsem dost informací, abych o tom dokázal napsat nějaký zasvěcený článek. Bohužel to platí dodnes, pořád například netuším, jaký je původ písně Jsem Moravan, která patří mezi nejčastější adepty na moravskou hymnu, ani s určitostí kdo byl Václav Novotný, uváděný za jejího autora.pozn.: otázku vzniku této písně a identity jejího autora řeší pozdější článek Václav Novotný a jeho píseň „Jsem Moravan“
Článek je převzat z Hlasu Moravy, moravských novin (měsíčníku) z roku 1992. Tučný text je původní zvýraznění otištěného článku:

Sotva která z hymnických písní národního obrození má tak podivuhodné osudy, jako píseň Moravo, Moravo… V minulém století náležela k nejpopulárnějším národním písním. Podle Bedřicha Václavka stála hned na třetím místě za písní Kde domov můj a Hej Slované. V Českém národním zpěvníku (1949) se uvádí ve 166 společenských zpěvnících. Pro srovnání. Kde domov můj nacházíme ve 160 zpěvnících, Hej Slované ve 105 společenských zpěvnících.

Problémy – a je jich hezká řádka – začínají už u textu. Ruku na srdce: znáte úplný text písně Moravo, Moravo? To se rozumí, že ne. Tak si ho přečtěte:
Moravo, Moravo, Moravičko milá,
co z tebe pochází, chasa ušlechtilá.
Chasa ušlechtilá, žádostivá boje;
a jaké to koňstvo rodí půda tvoje.
Moravo, Moravo, Moravičko drahá,
proč se přidržuješ úhlavního vraha,
úhlavního vraha, Pán Bůh na to patří,
že jsme my Čechové tvoji vlastní bratři.
Moravo, Moravo, tvá orlice pestrá
byla lva českého vždy upřímná sestra,
vždy upřímná sestra budiž ještě dále;
máme hrdinného a dobrého krále.
Moravo, Moravo, vždycky´s při nás byla;
ty jsi s námi první Kalich Páně pila,
Kalich Páně pila, slávu vojny nesla,
proč bys teď krkavci v dravé spáry klesla?

Čím tak přitahovala vlastence v Čechách a na Moravě, že ji rádi zpívali? Byla to snad zadumaná melodie, která se tak liší od jasné durovosti české národní hymny a přímo vybavuje měkkou krajinu sesterské Moravy? Nebo to byl text, už to úvodní zvolání, důvěrné oslovení země, která je ženského rodu, líbezná a podmanivá? Vždyť píseň dodnes působí jímavou notou a vybavuje příjemné asociace. Česká hymna opěvuje krajinu, zemský ráj to na pohled. Píseň Moravo, Moravo zpívá o chase ušlechtilé a koňstvu, tedy o lidském pokolení a jeho statku. Ale všechno dohromady je to trochu složitější.
Na první pohled je zřejmé, že první sloka písně oslovuje zemi, lid a statky, zatímco další tři sloky jsou historizující. Není zapotřebí mít ani příliš odborného vzdělání, abychom pochopili, že se tu vykládá o událostech velmi starých, o době husitské a o dobrém českém králi – to bude Jiří z Poděbrad! A ten krkavec, to je přece uherský král, proradný Matyáš Korvín. Vždyť se vypráví v učebnicích dějepisu, že nějaký čas měl v moci Moravu, která po jeho smrti připadla zpět české koruně.
Na to jsme ale nepřišli sami, tento výklad podal objevitel písně Moravo, Moravo, Václav Hanka, který ji údajně slýchal zpívat svou matku a její text zase získal ze zápisů svého otce. Zvláštní štěstí měl tenhle Hanka, když objevoval pro národní kulturu jeden literární poklad za druhým, v čele s proslulými Rukopisy klálovédvorským a zelenohorským.
Píseň Moravo, Moravo je evidentně podvrhem Václava Hanky. Nejde především o píseň, ale o báseň, kterou napsal zručný literát k agitačním účelům. Ne tak k oslavě Moravy, jako ke zdůraznění její jednoty s Čechami. Přečtěme si ještě jednou text. Jen první sloka zní přirozeně, téměř jako lidová píseň – která však nikdy neapostrofuje (= slavnostně neoslovuje, moje pozn.) zemi. Ostatní sloky prozrazují pohled obrozeneckého nadšence, který využívá motivu historické události, aby bojoval za aktuální politickou myšlenku – proti ohrožení jednoty českých zemí.
Hankova báseň Moravo, Moravo vyšla r. 1831 v časopise Čechoslav a za deset let nato ve sbírce autorových básní Písně, byla tedy legitimována. Později však Hanka znovu vyprávěl pohádku o jejím lidovém (prý) původu, dovolávaje se svědectví samotného Josefa Dobrovského! Byly kolem toho nějaké tahanice, ale na rozdíl od Rukopisů nevzbudil spor o píseň větší pozornost, a alespoň část odborné literatury trpěla Hankovo tvrzení o její lidovosti. Dokonce sám Václavek ještě r. 1939 se vrátil k myšlence, že zdrojem Hankovy písně byla lidová poezie.
Ano, písně. Neboť v Olomouci, centru obrozenské Moravy, vyšly r. 1843 Vlastenecké písně Ludvíka rytíře z Dietrichů s průvodem kytary a klavíru. Jako první z cyklu je zhudebněný text Hankův (kupodivu je označen za autora Jaroslav Langer!) s názvem Na Moravu. Tím báseň dostala křídla, a v podobě písně měla daleko větší naději na rozšíření. Dietrich nebyl profesionální skladatel, odborné vzdělání nahrazoval vlasteneckým nadšením. V písni Moravo, Moravo se inspiroval romantickou soudobou notou; neslyšíme tu nic specielně moravského, spíš názvuk na tehdy módního operního skladatele Gaetana Donizettiho.
Nápěv, který se tak neslýchaně rozšířil v české společnosti 19. století, není však totožný s původním nápěvem. Poprvé byl otištěn ve Zpěvníku slovanském ve Vídni r. 1848. Na prvý pohled se mohou zdát změny podružné, ve skutečnosti však neznámý aranžér výrazně změnil melodii, a to k lepšímu. Původní dvoudobý takt byl nahrazen trojdobým a už tím nabyll šíře a hymničnosti. Nevýrazné vedení melodie pro repetici se nyní stalo plastickým, píseň se v této době rychle šířila v českých zemích.
Autor knihy Obrozenská hudba na Moravě a ve Slezsku, V. Gregor píše o písni Moravo, Moravo, že později byla známá jako moravská hymna. Vyjadřuje tak obecné cítění, doložené i výtvarně. Máme na mysli Alšův Špalíček, kde jsou vedle sebe písně Kde domov můj a Moravo, Moravo… Ambice písně se znovu objevily v nejnovější době, kdy zaznívá z ampliónů při manifestačních shromážděních v moravských městech. Není to podivuhodný osud písně, která byla vytvořena v textu původně jako agitační záležitost pro integraci českého živlu, a nyní má sloužit naopak zdůraznění Moravy?
Položme si nyní otázku, zda píseň Moravo, Moravo může být skutečně nazývána moravskou hymnou. Kdybychom vzali její text, pouze první sloka by tento účel mohla plnit, ostatní tři sloky nevyhovují. V současné době také slyšíme píseň spíš z reproduktorů, než aby ji lidé zpávali sborově ve shromáždění. To však je osud i jiných hymnických písní. Lavina pop music se už dávno převalila a převálcovala výhonky zpěvní aktivity národa, takže dnes se i venku na manifestaci spíš naslouchá než zpívá, nebo se zpívá matně, polohlasem. Reprodukovaná hudba to vše spraví, decibely otřásají náměstím. Konečně Moravo, Moravo má v nové době konkurenci, což se nedá říct o národní hymně. Morava krásná zem, v níž jsem zrozen…. Je to vlastně jihomoravská hymna („Ta jižní Morava je jistě (!) krásná zem“, a za její podivuhodný text by se nemusil stydět ani takový Šebestyán Hněvkovský nebo jiný veršovec našeho obrození. Samozřejmě, že funkci hymnické písně může vedle skutečné písně toho rodu plnit i šlágr, ale zejména tehdy, má-li rysy geniality – jako třebas Škoda lásky J. Vejvody, která se dík invazi ve druhé světové válce stala písní století.
I když píseň Moravo, Moravo plnila zejména v r. 1848 sjednocovací funkci národa proti záměrům rakouské vlády rozdělit jednotu Čech a Moravy, i když v nejnovější době zdůrazňuje tendenci samostatnosti země, plní tedy významé funkce, na moravskou hymnu to nestačí. Vzpomeňme vzniku česloslovenské republiky a její státní hymny, dvojdílné, v níž od počátku nebylo místo pro moravskou část. Jan Skácel napsal po letech v malé recenzi o tom, že moravská hymna je pauza mezi Kde domov můj a Nad Tatrou sa blýská.
Moravskou hymnu bychom museli hledat někde dávno, na Velké Moravě, říká mi přítelkyně, která se nezabývá hudbou a netuší, jakou myšlenku vyslovila. Jistě zpívali na Velké Moravě nějakou hymnu? Pravděpodobně ano, ale nedochovala se.
Ale něco se přece musilo dochovat?
Ano, stopa vede k nejstarší české duchovní písni Hospodine, pomiluj ny. Od kronikáře Kosmy víme, že ji zpíval lid r. 1055 při volbě knížete Spytihněva II. Nejstarší zápis je doložen v rukopisu asi z r. 1380, text a nápěv zaznamenal břevnovský mnich Jan z Holešova (!) v traktátu z r. 1397. Jan Racek tvrdí, že píseň je rozvedením původní lidové invokace Gospodi, pomiluj, vzniklé patrně už v době působnosti soluňských bratří, takže je nositelkou lidové slovanské tradice. Vznik písně se klade do 10.-11. století a podle zpráv kronikářů plnila funkci, jakou dnes plní státní hymny.
Neutuchající oblibu písně Moravo, Moravo… dokládá její využití v podobě znějící heraldiky. V době první republiky se stala znělkou brněnské rozhlasové stanice, hudebním symbolem zemského hlavního města. V Technickém muzeu na Josefské ulici si může návštěvník prohlédnout originální znělkostroj, který dosud funguje jako malý klavírní automatofon. Strojek disponuje devíti kladívky, jež jsou zapotřebí k rozeznění strun, vyluzujících tóny znělky. Mimochodem tato znělka hraje melodii v dur, nikoli v původním Dietrichově moll. Podle nápisu na tomto unikátním technickém exponátu stáli u zrodu znělky Leoš Janáček a jeho žák, dirigent Břetislav Bakala.
Jen o několik ulic dál se nachází Biskupská ulice se starobylým domem č. 5, v němž se narodil Ludvík Dietrich, skladatel písně Moravo, Moravo… Do jeho dětských snů hlaholily zvony katedrály ze sousedního Petrova. O tom však v Brně nikdo neví.
JAN TROJAN

Advertisements

10 thoughts on “Moravo, Moravo…

  1. > O mor.hymněVážený dalsimoravaku,je to zajímavé čtení a zdá se i fundované,mám jen tuto připomínku:text Moravo,Moravo jsem nikdy vytisknutý neviděl ale zpíval jsem ho od mládí,tedy hlavně tu první sloku,ale vždycky jsme zpívali " a jaké potomstvo rodí půda tvoje ".To o koňstvu jsem nikdy ani neslyšel a myslím,že jsem tomu rád.Znám to od babíčky ze Žabovřesk,ta byla ročník 1876 ale za Moravskou hymnu ji ti staří,které já jsem znal, nepovažovali,myslím,že to bylo spíš uměle vytvářené.Já jsem se dočetl taky o údajné moravské hymně v knize" MORAVSKÁ LIDOVÁ ČÍTANKA "autor Fr.Bílý, ale domnívám se,že se jedná taky o umělotinu.Morava na svou hymnu určitě ještě čeká,věřím,že se dočká.V.Dubský

  2. >Přesně tak pane Dubský, u nás v rodině se také vždy zpívalo o "potomstvu". Pro mě jsou koně takové urážlivé, Moravané nejsou žádní koně. Taky se někdy zpívá "Moravičko milá" namísto "Moravěnko milá". To "Moravičko" zní fakt hrozně. Taktéž zpívat píseň v dur je slavnostnější, v moll je to takové plačtivé jakoby Morava již umřela.

  3. >Jsme Moravané, hrdý lid,jsme Moravané a chceme být,Moravané pro celý svět,Moravané na tisíc let.

  4. >VAR 2:na stávající melodii naroubovat nový text.Rusko to taky tak udělalo a nikomu to příliš nevadí!Dietrich má v Biskupské ul.pam.desku tak snad si toho někdo z brňanů všiml!

  5. > Koňstvo v Moravo, MoravoSlovo koňstvo v písni Moravo, Moravo, skutečně vždy bylo a zřejmě také od počátku Moravákům vadilo a tak si to upravili po svém. Jinak ovšem na Moravě bylo i skvělé "koňstvo" – například Moravský teplokrevník, obdivuhodné plemeno, které je nyní naštěstí po jeho necitlivém – téměř úplném zničení někdy v 70. letech minulého století – zachráněno. A jak tito skvělí koně vypadali a vypadají? Na moravském teplokrevníku jezdil T.G. Masaryk a byl na něm i mnohokrát vyfotografován. Možná si to mnozí z vás vybaví a udělají si tak představu. Ovšem zda toto plemeno existovalo už v době vzniku písně Moravo, Moravo, to nevím. Ale je to další moravská zajímavost, další kousek mozaiky z naší Moravy.

  6. > |||[3]Tvůj vlastní text?[4]Je to jedna z možností. Osobně bych to však bral až jako jednu z posledních možností.[5]Text té písně se skutečně v detailech liší v různých materiálech, viděl jsem obojí, potomstvo i koňstvo. Znění zde napsané odpovídá tomu, co bylo otištěno v Hlasu Moravy v roce 1992.

  7. > Koňstvo je kavalerieTrochu mně udivily názory hned několika lidí o "urážlivosti" textu krásné písně. Je totiž šířeji známo – i u nás, že vyjadřoval obdiv k znamenité moravské jízdě, kavalerii, nikoliv, jak ale moderní potomstvo má zřejmě za to – k "majetku"… Dodnes je "konjanica" ruský a chorvatský výraz pro jízdu a odvozeno je odtud i starobylé slovo komoň, komonstvo pro slavnostně vytrojeného koně pro důležité hodnostáře a jejich doprovod. Vlastník majetku určité hodnoty na Moravě měl povinnost na pokyn sněmu postavit "zbrojného koně", případně několik. Tuto brannou povinnost měly ale i některé vesnice, nebo zase fojtové. O jezdci se dosti "skromně" nikdy nemluví, ale byl vždy dobře, předpisově vyzbrojen podle dobových potřeb. Krunýřem, nakonec i ručnicí atd.Jiným malebným svědectvím o neodmyslitelné moravské jízdě je zajisté moravský kroj. Jezdecké boty a kalhoty se pro jízdu na koni
    užívají do dnes, nikdy nebyl vynalezen vzornějsí jezdecký úbor. Podle rozsířenosti krojových čižem lze s jistou volností nakreslit i mapu "bojovnických" kmenů na Moravě i v Čechách. (Opatřit si vysoké holínky bylo přece jen méně náročné, než mít k nim i koně, tudíž takto identifikovaných někdejsích "pánů" bude poněkud více než prostých poddaných, obutých jen v láptích, škorních atd.) Význam jezdeckých bot byl kdysi mnohem signifikantnějsí, než si dnes dovedeme běžně představit. Když kterýsi ruský kníže uskutečnil nájezd na Bulhary, po bitvě smutně přehlížel mnoho svých padlých bojovníků. Rádce mu nad vysokými ztrátami řekl, že je třeba v budoucnu hledat kořist tam, kde nemá tolik protivníků jezdecké boty jako padlí Bulhaři, ale láptě.Haná byla proslulá pěstováním koní, na jediném statku 6 – 8, oproti 1 – 2 kravám ještě na konci předminulého století! Odběratelem této nadprodukce mohla být tedy jedině armáda!I vlastivědní pracovníci ale nechají zadávat kresby a
    figuriny "moravských jezdců" ubutých i s ostruhami v jakýchsi sněrovacích láptích?! Jezdit se v tom sice dá, viz tapisérii Bayeux, ale správní jezdci užívají i správný jezdecký úbor.

  8. >Tohle je text , který možná někdo popěvoval , ovšem text musí být stručný bez kudrlinek, osobně bych se přikonil k Moravskému chorálu v podání Hradišťanu, Jasné Francouzi například mají v hymně 13 slok což je úděsně dlouhé, toď můj názor viz odkaz: http://www.youtube.com…JJGu7fKjiE , je to reprezentativní i originalní a vypovídá to o Moravě jak o historickém tak křesťanském kořenu země jako Je Morava

  9. > [8]Ačkoli je tato píseň podporována více lidmi, já s ní jako s moravskou hymnou nesouhlasím. Státní či národní hymna má opěvovat především stát a národ jako takový, nikoli jeho náboženské přesvědčení, jeho spojení s některým náboženstvím nebo dokonce prvotně ono náboženství. Text uvedené písně je přece oslavou křesťanského náboženství (je to prosba bohu, aby zachoval na Moravě křesťanství), nikoli oslavou Moravy, Morava je v textu až na druhém místě, to přece musí vidět každý, kdo si ho pozorně přečte; tato píseň by tedy byla fakticky hymnou moravských křesťanů, nikoli hymnou Moravy. Morava je tu přece pro všechny, ať vyznávají, co vyznávají. Proč by se zrovna věřící měli hymnou pasovat na pravé Moravany?

  10. > Moravská hymnaS tímto názorem z celé duše souhlasím a myslím že, otázka hymny je to poslední co by mělo Moravany trápit.Hlavně aby bylo dost Moravanů a aby Morava bylo území vhodné pro jejich kvalitní a spokojený život.Z toho potom vytryskne hymna sama sebou. Dubský

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s