Zeměpisný střed Moravy

Kde se nachází zeměpisný střed moravské země?

Střed Moravy se nepochybně nachází na střední Moravě nebo také jinými slovy na Hané. Jenže kde přesně? Uspokojivost odpovědi na tuto otázku bude pro různé lidi různá podle toho, co konkrétně si budou představovat pod tím „přesně“.
Když člověk hledá tuto informaci na internetu, najde opakovaně, že střed Moravy se nachází na vrcholu kopce Předina (většinou se udává výška 313 metrů nad mořem), který leží východně od vesnice Dobrochov, nicméně v katastru obce Vranovice-Kelčice, asi 9 kilometrů jižně od Prostějova. Na vrcholu kopce a v jeho nejbližším okolí se nachází několik vysílačů Českých radiokomunikací v oploceném a tedy nepřístupném areálu. Na plotě areálu je umístěna informační cedule upozorňující na střed Moravy.

cedule u areálu vysílače Předina

Zatímco tento prostý fakt, že střed Moravy je na Předině, se na internetu nachází v mnoha kopiích, nelze najít informaci, kdo, kdy a jakým výpočtem střed Moravy na tento kopec umístil.
V roce 2012 přednesl Jaroslav Střeštík z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR na jedné konferenci příspěvek zabývající se určením středu České republiky a také Čech a Moravy. V onom příspěvku je velmi stručně popsána jedna možná metoda, jak k nalezení středu určitého území (tedy například Moravy) dospět. Z matematického hlediska je střed určitého v mapě zobrazeného území těžiště rovinného útvaru. Nalezení takového těžiště je u útvarů se složitým tvarem nejednoduchá záležitost, nejjednodušší cesta k jeho nalezení je podle Střeštíka pokrýt dané území pravidelnou čtvercovou sítí bodů a pak určit jejich průměr. Na základě této metody dospěl Jaroslav Střeštík k závěru, že střed Moravy se nachází u vesnice Určice, která se nachází pár kilometrů severozápadně od kopce Přediny.
Situaci jsem zanesl do následující mapy.

střed Moravy na mapě

K uvedeným informacím je třeba bližší komentář. Za prvé zmíněná metoda sítě čtvercových polí nedovoluje určit střed s přesností větší než je velikost tak určených čtverců, což v Střeštíkově případě činilo 4×4 kilometry. Ve svém příspěvku uvedl pouze to, že se střed Moravy nachází v blízkosti Určic, ale neuvedl, zda na jih, sever či jinou světovou stranu ani jak daleko od nich. Pak také uvedl, že takto stanovený střed se nachází 10 kilometrů severozápadně od vrchu Předina, kam je obecně umísťován. Avšak kružnice v takové vzdálenosti tím směrem od Přediny zasahuje téměř až k Plumlovu, jak jsem znázornil na mapě, takže je vlastně otázka, zda Střeštík střed Moravy stanovil k Určicím a špatně udal jejich vzdálenost od Přediny nebo zda střed vypočítal skutečně 10 kilometrů od Přediny a uvedl nejbližší větší vesnici, ač ta je Předině o několik kilometrů blíže. Uvažoval jsem o tom, že bych pomocí metody čtvercové sítě (a třeba i hustší než 4×4 km) hledání zopakoval a ověřil, kam vlastně střed vychází, bohužel mi však detaily metody nejsou jasné, neboť prý se „určí průměr vodorovných a svislých souřadnic“; je však dost neurčité, co přesně to znamená – bližší postup výpočtu v uvedeném příspěvku není.
Možná si někdo také položil otázku, jaké Moravy vlastně jsou uvedené dva středy; pod Moravou (na rozdíl třeba od Čech) lze totiž chápat různě rozsáhlé území. V první řadě je třeba se ptát, zda jde o Moravu se Slezskem nebo bez Slezska. O vrchu Předina se na internetu opakovaně tvrdí, že jde o střed Moravy bez Slezska, to je však informace mylná. Jaroslav Střeštík totiž metodou čtvercových polí zjišťoval střed Moravy v rozsahu moravskoslezské země a protože mu vyšel střed jen několik kilometrů vzdálený od obecně přijímané Přediny, musela i Předina být stanovena v rozsahu moravskoslezské země; nejspíš tak tedy někdo učinil v období 1928-1948 (možná by to někdo z okolí věděl). Jiný údaj o středu Moravy udává Ottův slovník naučný. Protože v době jeho vzniku moravskoslezská země ještě neexistovala, je jeho údaj o středu Moravy počítán bez Slezska. (Jako zajímavost přidávám, že podle Střeštíka o určení středu Čech nikdy nebyl takový zájem jako o určení středu Moravy a Ottův slovník naučný to potvrzuje, neboť v případě Čech a Slezska zeměpisné středy oněch území nezmiňuje.) Ottův slovník naučný udává (pochopitelně bez uvedení metody, pomocí níž se k výsledku dospělo), že střed moravského markrabství se nacházel „na jižním svahu Drahanské vysočiny blíže města Vyškova“ a připojuje souřadnice 34°39’48“ východní délky a 49°16’46“ severní šířky. Kde v mapě se tento bod nachází, nedokážu říct s jistotou, aby to odpovídalo všemu, co slovník udává. Ottův slovník naučný totiž zeměpisnou délku neuvádí podle Greenwiche, nýbrž po staru podle Ferra (ostrov v Kanárském souostroví, jenž byl kdysi dávno považován za konec světa). Slovník na jiném místě uvádí, že poledník ve Ferru je umístěn na 17°39’51“ západně od greenwichského, což by znamenalo, že střed Moravy udávaný slovníkem se nachází na 16°59’57“ východní délky podle Greenwiche. Jenže na souřadnicích této délky a výše uvedené šířky se nachází severní konec náměstí Obránců míru na severním okraji historického centra Vyškova, nikoli jižní svah Drahanské vysočiny. Tak jsem to sice znázornil v mapě výše, ale je zřejmé, že někde se vloudila chyba, protože „jižnímu svahu Drahanské vrchoviny“ by odpovídal nějaký bod aspoň kilometr a půl západněji. K údaji uváděnému Ottovým slovníkem naučným je však třeba připojit, že se jedná o střed moravského markrabství bez Osoblažska, které k markrabství také patřilo, takže při jeho započtení by střed země byl víc na sever (nebo spíš mírně na severovýchod).
Takže kdo chce přesné místo, kde se nachází střed Moravy, bude zklamán. Lze říct obecně jen to, že je někde mezi Prostějovem a Vyškovem, ale přesně to nelze určit, dokud nebudou přesně vymezeny hranice Moravy a jak budou vymezeny, to nikdo nedokáže s jistotou říct. V současné době asi nejrozumnější bude užívat kopec Předinu, protože to je údaj nejvžitější. Ovšem ani tento bod nemusel přesně odpovídat situaci své doby, neboť je hodno pozornosti přinejmenším to, že střed země by se měl nacházet zrovna na vrcholu kopce, který je dominantou okolní ploché krajiny – proč by však střed země musel být právě na vrcholu kopce a ne například na jeho úpatí? Geometrie se přece neptá, zda v bodě, který jí vyšel, se nachází něco pozoruhodného. Je tedy možné, že tomu, kdo střed Moravy kdysi počítal, vyšel nějaký bod v okolí, ale střed přesunul na vrchol Přediny, protože to vypadá více symbolicky. Takže Předina jako střed Moravy musí zatím symbolicky stačit, kdo to chce přesně, bude si muset počkat do budoucnosti (doufejme, že ne moc vzdálené).

Reklamy

3 thoughts on “Zeměpisný střed Moravy

  1. Zkoušel jsem teď počítat těžiště Země moravskoslezské podle západní hranice z roku 1948 v Křovákově zobrazení (SJTSK). Počítal jsem to teda jako rovinný obrazec, takže to nebude úplně přesné, ale odchylka by neměla být větší než tak kilometr.
    Vyšly mi souřadnice X = 563223,19; Y = -1137103,43, což odpovídá ve WGS-84
    49,4400824633468°N 17,0533470094193°
    49°26’24.297″N 17°3’12.049″E
    Tj. kousek západně od Seloutek u Prostějova: http://mapy.cz/s/eovL

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s