Morava jako člen Svaté říše římské

Jak v minulosti pohlíželi vně Moravy a Čech na vztah těchto dvou zemí? Článek podává jeden příklad obírající se formálním postavením Moravy ve Svaté říši římské.

Když začali od konce 4. století pronikat na území římské říše Germáni, usazovali se v říši se souhlasem Římanů jako jejich spojenci. Germánských kmenů proniknuvších na území říše přibývalo a římská vláda postupně nad provinciemi, kde byli Germáni usazeni, ztrácela kontrolu. V roce 476, kdy západořímská vláda kontrolovala jen Itálii, Norikum (zhruba dnešní Rakousko), Dalmácii a část severní Galie, Odoakar, náčelník germánských Herulů a Skirů, pobývajících v Itálii, sesadil slabého západořímského císaře Romula a jeho odznaky vlády poslal východořímskému císaři Zenónovi. To byl konec římského státu na evropském západě (východořímská říše trvala bez přerušení dále až do konce středověku), nikoli ovšem natrvalo. Germáni sice rozložili západořímský stát, ale tisíciletá římská státní tradice byla tak silná, že jen tak spolu s římským státem nezanikla. Římané si totiž během dějin vytvořili představu, že jejich říše má zahrnovat všechen civilizovaný svět, a tato představa přežila i do počátků středověku; s tou úpravou, že „civilizovaný“ bylo nyní chápáno jako „křesťanský“ (toto pojetí však začalo být uplatňováno už koncem starověku). Bylo tedy jen otázkou času, kdy se vynoří pokus zaniklou (západo)římskou říši obnovit. A není divu, že se tak stalo ve státě, kde Germáni vědomě co nejvíce navazovali na římské státní a kulturní tradice – u Franků. Na vánoce roku 800 se franský král Karel (Veliký) korunoval římským císařem a považoval se nadále za pokračovatele římských císařů. Jeho potomci pak nesli titul římských císařů, říše však i nadále byla zvána franská. Když se tato, nikdy plně jednotná, říše rozpadla (poslední dělení bylo dohodnuto r. 880), titul římských císařů postupně zase načas přestal být užíván.
Idea římské říše však zapomenuta nebyla a ožila v jednom z nástupnických států franské říše, říši východofranské (časem se začal užívat pojem Německo), rozkládající se na území dnešního Německa, Rakouska, Švýcarska a Beneluxu. Byl to poměrně volný svazek kmenových vévodství, která si do čela volila krále. Jeden z nich, Ota I., původně vévoda Sasů, na římské tradice opět navázal při své druhé výpravě do Itálie, kde se r. 962 nechal korunovat římským císařem. To byl počátek obnoveného (západního) římského císařství, které trvalo po celý středověk a raný novověk až do počátku 19. století. Nejvýraznějším pokračovatelem římské ideje obnovené říše byl Otův vnuk Ota III., který přesídlil do Říma a jeho Římská říše (později, za dob císaře Friedricha I. (vládl 1152-1190) dostala ještě přídomek Svatá) měla sestávat ze čtyř hlavních částí – Říma, Galie, Germánie a Sklavinie (slovanských zemí) – a vlastně tak pokrývat celou Evropu s výjimkou východořímské říše. Tato myšlenka formálně nikdy nebyla opuštěna a je zajímavé, že ji uznávali všichni evropští vládci (pochopitelně kromě východořímských císařů), třebaže v praxi se jí řídit nehodlali. Politika Oty III. znamenala i (čímž se pomalu konečně dostáváme k Moravě) zájem říše o své východní, většinou slovanské, sousedy. Avšak žádnému z nástupců Oty III. se východní státy do rámce říše nepodařilo vtáhnout (v případě Polska a Uherska se to zdařilo na jen velmi krátkou dobu); s jedinou výjimkou, kterou bylo panství českých Přemyslovců – tedy kromě Čech i Morava. Nebylo to ovšem tím, že by římští (němečtí) císaři (králové) ovládli svého východního souseda mocensky. Přemyslovci se sami politicky orientovali na Německo, takže jimi ovládané Čechy a Morava vplynuly do Římské říše jaksi automaticky. Za počátek přináležitosti Čech a Moravy do svazku Římské říše se považuje vláda českého vévody Břetislava I. (v Čechách vládl 1034-1055), konkrétně rok 1041, kdy po německém tažení poražený Břetislav musel slíbit věrnost a složit slib poslušnosti císaři Jindřichu III.
Že Morava byla součástí (Svaté) Říše římské, vědí díky školní výuce patrně všichni. Jakého druhu však bylo toto „členství“ Moravy v říši? Jsou mnou užité uvozovky u slova „členství“ na místě nebo nejsou? Je zcela nepochybné, že Morava se nestala součástí Římské říše ze své vlastní vůle, protože za dob Břetislava I. nemohla provádět vlastní zahraniční politiku, ale z vůle českých Přemyslovců. Morava vplynula do říše spolu s Čechami. Snad všem lidem to připadá zcela samozřejmé, neboť ze školních dějepisných výkladů si odnášejí názor, že existoval český stát zahrnující Čechy i Moravu a tento stát se stal součástí Římské říše, takže se logicky musela součástí říše stát i Morava jakožto součást tohoto státu. Je to stejná logika, jako když dejme tomu řekneme, že Olomouc je v EU, protože Olomouc je součást České republiky a když do EU vstoupila ČR, automaticky do EU vstoupily všechny její součásti. Jinými slovy, panuje obecné mínění, že Morava nevstoupila do Římské říše jako Morava, ale jako součást českého státu – součástí říše se stal jedině český stát a Morava automaticky jako část tohoto státu. Morava podle tohoto mínění nikde nemohla figurovat jako člen Římské říše, protože ona do ní nikdy nevstoupila sama za sebe, nýbrž jako součást většího celku, který ji zastupoval. Takto to najdeme i znázorněno graficky na dnes vydávaných mapách s historickým obsahem, příkladem může sloužit třeba tato mapka z Kapesního atlasu světových dějin, Praha 1977 (vydání z r. 1988):

Je pravda, že Morava byla celý středověk a značnou část raného novověku mocensky závislá na Čechách; to je nezpochybnitelné. Znamená to však automaticky existenci jednotného českého státu, který by zahrnoval i Moravu? Jinými slovy – existoval český stát, který navenek vystupoval jednotně a dělení na Čechy a Moravu bylo záležitostí jen jeho vnitřního uspořádání? Když se podíváme na mocenské poměry až někam do husitských válek, vlastně to tak skoro bylo. Ale bylo to tak i formálně?
K tomu by se nabízelo udělování vlastní země jako říšského léna vládnoucím Přemyslovcům. Můžeme se totiž podívat na to, co vlastně bylo lénem udělováno. V době existence údělů na Moravě k takovému udělení léna došlo několikrát, vždy bylo udíleno českým Přemyslovcům, z jejichž iniciativy k tomu ostatně většinou docházelo.
O udělení vlády Bořivojovi Jindřichem IV. r. 1099 píše Kosmas: Rovněž i toho dosáhl prosbami u císaře, aby jeho bratru Bořivojovi dal prapor a všem Čechům, kteří s ním přišli, že po jeho smrti má být na stolec pozdvižen jeho bratr Bořivoj.
Roku 1126 získal od Lothara III. léno Soběslav I. O tom píše Mnich sázavský: A když toto řekl, předal mu rukou prapor, odznak vévodství (v originále je ducātūs, tj. jednoho vévodství).
O tom, jak roku 1138 získal Soběslav I. od Lothara III. Čechy lénem pro svého syna Vladislava, píše Kanovník vyšehradský: Protože mu milost králova přála, dosáhl toho, aby jeho syn Vladislav po něm nastoupil do vlády vévodství. Tomu, byť chlapci, byl za přítomnosti otce králem předán prapor, na potvrzení čehož všichni čeští předáci přísahali králi na ostatky svatých.
Když r. 1140 obdržel vládu lénem Vladislav II., Kanovník vyšehradský to zaznamenal slovy: Vladislav se svou družinou přišel ke králi Konrádovi, svému švagrovi, do města Bamberk, tam od krále přijal prapor a vrátil se do své země.
Roku 1178 dostal lénem vládu od Friedricha I. Bedřich. Jarloch to popisuje takto: Tak se stalo, že Bedřich, který proti němu (= Soběslavovi II.) na dvoře (= císařském) intrikoval, nakonec získal, co chtěl. Neboť byl obdarován prapory z rukou císaře…
Roku 1189 obdržel lénem vládu Konrád Znojemský. Opět to zaznamenal Jarloch: Tak tedy získal nejprve hrad, potom Čechy, jakož i přízeň Čechů a odešel do Řezna a z rukou císaře na jeho dvoře, o němž se jedná výše, obdržel prapory.
Poslední zmínka o udělení léna z dob moravských údělů je z r. 1193, kdy obdržel vládu lénem Jindřich Břetislav. Jarloch píše: … což se ihned doneslo k uším císaře, který jeho (= Přemyslovým) slovům příliš nevěřil, zmíněného vévodu Přemysla jakoby vinného z urážky majestátu a jeho osoby zbavil českého vévodství a místo něho slavnostně nastolil a do Čech s prapory, jak je zvykem, propustil biskupa (= Jindřicha Břetislava)…
Co z těchto záznamů vlastně můžeme vyčíst? Za prvé vidíme, že Morava při udílení léna (což se dělo symbolickým předáním praporu (či praporů) jakožto znamení knížecí vlády) není nikde výslovně jmenována. Ale nikde nejsou jmenovány ani Čechy. Léno vždy dostával ten Přemyslovec, který vládl v Praze, takže by se mohlo zdát, že dostával lénem pouze Čechy, neboť s moravskými panovníky (údělníci nebyli chápáni jako pouzí „úředníci“, ale patřili – i přes zjevnou mocenskou závislost na českých vévodech – mezi knížata, tedy mezi panovníky) nikdo nikdy o lénu nejednal, takže jich se toto zdánlivě netýkalo. Jenže moravští údělníci směrem do zahraničí nesměli vystupovat samostatně. Prostě se o to příliš nepokoušeli, protože je čeští vévodové vždy klepli přes prsty. Dokonce i nevěsty ze zahraničí údělníkům občas obstarávali. Vzhledem k mocenským poměrům mezi českými a moravskými Přemyslovci se tedy dá vyvodit logický závěr, že čeští Přemyslovci dostávali od římských králů či císařů léno jen jedno, které automaticky zahrnovalo i Moravu. Nebo se také dá říct, že dostávali lénem jen Čechy, nikoli Moravu, ale protože Morava byla mocensky silně závislá na Čechách, dostávali vlastně samosebou i povolení uspořádávat podle vlastní vůle poměry na Moravě. Pak bychom tedy museli uznat, že součástí (Svaté) Říše římské byl jeden celek zahrnující dohromady Čechy i Moravu a že tedy Morava samostatným členem říše nebyla.
V období pozdějším, kdy už Morava byla mocensky sjednocena a její vazby na Čechy začaly velice pozvolna a velice pomalu ale přesto slábnout, se objevují případy, kdy byla Morava naopak udělena jako zvláštní léno vedle Čech. S pomocí literatury jsem nalezl tyto příklady:
Roku 1262 římský král Richard Cornwallský udělil Přemyslovi II. (Otakarovi) lénem jednak Čechy, jednak Moravu. V Richardově listině se o tom píše: Proto tedy, když vznešený Otakar, král český… chceme, abyste vy všichni věděli, že téhož krále obdařujeme knížectvími království českého a markrabství moravského a všemi lény řečeným dvěma knížectvím přináležiejícím, která za jasné paměti otec a předkové téhož spravedlivě a oprávněně drželi a jemu řečená knížectví a léna jednoduše mocí královskou potvrzujeme.
Totéž se stalo roku 1276, kdy římský král Rudolf I. udělil Přemyslovi II. lénem jak Čechy, tak Moravu. Říšská knížata, která byla rozhodčími ve sporu mezi Rudolfem a Přemyslem, vydala listinu, v níž se mimo jiné píše: Taktéž prohlašujeme, že pan Rudolf, nejjasnější římský král, s výjimkou výšeuvedených zemí a lidí, obléní pana Otakara, krále českého, a jeho děti všemi lény, totiž Čechami, Moravou a všemi ostatními, o kterých je známo, že je jeho předkové a on sám právem od říše doposud drželi.
Roku 1339 Jan I. (Lucemburský) obdržel od císaře Ludvíka IV. lénem zase vedle Čech výslovně i zvlášť Moravu (na tomto je ovšem pozoruhodné, že markrabětem moravským byl v tomto roce jeho syn Karel, léno tedy obdržel ten, kdo v zemi formálně nevládl; pozn.: zde se mi znění pramene nepodařilo najít).
Z těchto několika dokladů vyplývá opak než z dokladů zmíněných v době rozdělení Moravy na údělná knížectví – Morava byla vnímána jako samostatné léno Římské říše vedle Čech a nutně to též musí znamenat, že současníci nechápali Čechy a Moravu jako jednu jednotku, jejíž vnitřní rozdělení je její soukromou záležitostí, ale jako dvě jednotky, které přes závislost jedné z nich na té druhé byly součástí říše každá zvlášť. Praxi udělování Moravy jako samostatného léna říše vedle Čech ukončil až císař Karel IV., který r. 1348 zrušil lenní závislost Moravy přímo na Římské říši a učinil z ní léno Českého království (případně České koruny). Z toho by se dal při první úvaze vyvodit závěr, že Morava se už tentokrát začlenila do jakéhosi českého státu a (opět) přestala být samostatným členem Svaté říše římské. Nicméně nestalo se tak a vnímání Moravy jako samostatné jednotky vedle Čech a na stejné úrovni jako Čechy zůstalo zachováno. O tom svědčí následující dva doklady, tentokrát obrazové.
Na prvním obrázku je říšský orel, tedy heraldický symbol Svaté říše římské, který na křídlech nese erby jednotlivých částí říše.

říšský orel s erby zemí říše

Tento obrázek pochází z roku 1510 z rukopisu, který pojednává o říšské ústavě (nešlo ještě o ústavu dnešního typu, ale souhrn nezávislých dokumentů, které hovořily o uspořádání říše). Nahoře na obrázku je tehdejší němčinou napsáno Svatá říše římská spolu se svými členy. Ve skutečnosti tam nejsou všechny, protože říše byla v té době hodně rozdrobená, jen ty nejdůležitější. Jednotlivé země jsou uspořádány v řadách, při čemž to uspořádání je hierarchické – zcela nahoře jsou erby zemí s kurfiřtským hlasem, na pravém (heraldicky levém) křídle je erb Čech. Morava je na levém (heraldicky pravém) křídle ve druhé řadě od vrchu. Jestliže je obrázek nadepsán říše se svými členy, pak je nepochybně nutné samostatné vyobrazení Moravy chápat tak, že se jednalo o samostatného člena říše, nikoli tedy o autonomní provincii českého státu, který navenek vystupoval jako jednotný celek. Nelze si ještě také nevšimnout, že Morava není vyobrazena v blízkosti Čech (Morava by byla pod Čechami), čímž by byla dána najevo jejich přináležitost k sobě. Uspořádání erbů na křídlech orla je asi dáno na základě nějaké hierarchie, ale není mně zcela jasné jaké (asi nepůjde o seřazení od důležitějších k méně důležitějším členům směrem odshora dolů, protože třeba Bavorsko je pod Moravou, stejně tak Braniborsko a některé další země, které bych očekával na stejné úrovni). Jiným dokladem samostatného členství Moravy ve Svaté říši římské může být i věc se zobrazení erbů členů říše na křídlech říšského orla související: nejstarší vydání říšské ústavy (takzvané kvaterny) je dochováno z r. 1422. Jmenuje se Průpověď o římské říši a má podobu veršované básně. V jedné své části výjmenovává členy říše. Začíná (pochopitelně) kurfiřtstvími (z nichž nejpve jsou jmenována ta duchovní), pak následují jména Rýnské Falce, Brunšvicka, Lotrinska a Švábska se slovy „to jsou čtyři vévodství říše„, pak (uvozena slovy čtyři markrabství neklamná) jsou výjmenována říšská markrabství – jako první Braniborsko, pak Míšeňsko, pak následuje Morava a nakonec Lotrinsko. Báseň pak pokračuje výčtem další částí říše. Morava tedy zde opět není skryta v Čechách, nýbrž vystupuje samostatně a navíc opět odděleně od Čech na jiném místě.
Ještě jeden obrazový doklad uvedu, a to mapu. Jde konkrétně o mapu Německa („Germánie“) někdy z roku 1600:

mapa Germánie z roku 1600

Tato mapa se nesoustřeďuje na celou Římskou říši, ale jen její centrální část, které se říkalo Německo (nepatřilo do něho hlavně Nizozemsko a Itálie, naopak Morava a Čechy se do něho obvykle počítaly). Na mapě si hned můžeme zejména všimnout, že zde není ani stopa po nějakém znázornění takového českého státu, jaký je na zcela prvním obrázku v tomto článku, kde je jedna stránka z dnešního historického atlasu. Na dobové mapě je Morava jednou ze zemí Německa a není nijak naznačena její vazba na Čechy (ty zde jsou označeny jinou barvou, ne žlutou, takže jakoby nebyly součástí Německa (totéž se mimochodem týká i třeba Tyrolska), čehož důvod neznám (tak jsem to mimochodem viděl ještě na jedné, o něco starší mapě)). Tato mapa tedy říká něco jiného než dnešní historický atlas, i když stránka zobrazená nahoře ukazuje stav v 15. století.
Uvedené historické doklady o vztahu Moravy ke středověké a novověké Římské říši ukazují, že nejpozději od dob vzniku moravského markrabství (zánik údělů a obnovení jednotné vlády na Moravě asi skutečně byl předěl) byla v cizině Morava vnímána jako samostatná součást říše. Samozřejmě že uvedené písemné a obrazové doklady nevypovídají nic bližšího o vztazích Moravy k Čechám, tedy o politických či jiných (kulturních) vazbách obou zemí, přesto je na jejich základě možné říct, že Morava nebyla jen jakýmsi do nějaké míry samosprávným krajem uvnitř jednoho jediného nedělitelného českého státu. Současníci nepochybně věděli, jak to s postavením Moravy bylo, tj. věděli, že zcela nezávislá na vůli Čech nebyla, ale přesto ji vnímali jako zemi, která stojí samostatně na stejné úrovni jako jiné země Svaté říše římské.

Advertisements

24 thoughts on “Morava jako člen Svaté říše římské

  1. Morava.Pane magistře, hned na začátku Vám úplně vypadlo, že už moravský král Svatopluk orientoval Moravu, předchůdkyni českého státu, na Západ. Přijal vazalství z rukou římského papeže, nástupce sv. Petra. Za Karla Velikého vládla představa, že císař je vazalem Kristovým, který mu nasazuje korunu, císař si to vykládal pak tak, že jen on je tím jediným vyvoleným, který má právo korunovat panovníky světské. Svatopluk to obešel tím, že něm. císaře porazil a korunu přijal z rukou papeže. Něm. císař a Svatopluk Veliký si byli rovni.Po rozpadu Velkomoravské říše neměli Přemyslovci na vybranou.

  2. Omluva. za chybu v textu: správně papež zástupce, ne nástupce sv. Petra na zemi.Velmi zajímavé čtení jsem našla v brožurce „Svatý Vojtěch Cechové a Evropa“ z mezinárodního sympozia uspořádaného českou křestanskou akademií a Historickým ústavem AV CR z 19.-20.11.1997 v Praze, nakl. Lidové noviny Praha a sice v článku Prof.ThDr.Tomáše Josefa kardinála Spidlíka : Těžký zrod středověku. Rozklad západního impéria. Kdy a kde začíná středověk.

  3. Na paní Karlu…Papež je nástupce sv. Petra v jeho úřadu a zástupce Ježíše Krista na zemi…

  4. Kenny,všemohoucí a všudypřítomný Bůh snad žádné zástupce nepotřebuje. Směju se.

  5. PapežTo bylo dobré 😉 Nejste náhodou luteránka? „Papežství je jediná evropská, ba dokonce světová instituce, která spojuje postapoštolskou dobu s atomovým věkem, a lidé jsou jím stále znovu přitahováni a fascinováni. Papežství skutečně přežilo vznik, rozvoj, vrcholné období, úpadek i zánik mocných říší, významných národů i celých civilizací. Jedni v něm spatřují geniální dílo lidské prozíravosti, druzí zase panování Boží na zemi.“ (Gelmi Josef: Papežové – Od svatého Petra po Jana Pavla II., Mladá fronta, Praha 2004). Papeže (sv. Petra), zástupce Ježíše Krista na zemi jsem myslel PROTO, že mu Ježíš svěřil „klíče od království nebeského“, a co odmítne na zemi, bude odmítnuto na nebi, a co přijme na zemi, bude přijato v nebi (Mt 16, 18-19). Papež tak zastupuje samotného sv. Petra (a když byl sv. Petr učiněn zástupcem Ježíše – tak i pokračovatelé Petra, tj. jeho volení následovníci jsou zástupci Ježíše ne?. Papež je „Servus servorum Dei“ –
    Sluha sluhů božích. Když podle Vás Bůh žádné zástupce nepotřebuje – kdo jsou potom jeho služebníci, myslím tím kněží a biskupové, kteří „viditelně“ zastupují v kostele Ježíše při hostině „večeři Páně“ – tak jak to odkázal Ježíš: „to čiňte na mou památku („viditelně“ myslím proto, že samotného Boha nevidíme, ale Ježíš říká: Já jsem s Vámi po všechen čas…); nebo prostředníci mezi Bohem a člověkem = když se např. ujmu ubožáka s láskou – je to jakoby se ho ujal sám Bůh…

  6. Ještě jednou papež…Každá instituce na světě má svého předsedu či prezidenta, i každé stádo má svého pastýře. Tak i církev má svého správce – a tím je tady na zemi papež. Ježíš po svém Nanebevstoupení tu s námi „viditělně“ není, ale nabízí se nám ve formě Těla a Krve při mši svaté. Pravoslavní a protestanté papeže sice neuznávají, ale jsou stéle jako jednotná Kristova církev pod ochranou Ducha Svatého. Ano, ale proč papeže tisíc let uznávali (na východě do roku 1054) a na západě až do výbuchu reformace? Já vím, lidi jsou lidí a papež je taky jen člověk. Papež vždy byl tzv. 1. mezi rovnými biskupy, tj. mluvčí, který svolává koncil a podle něhož prohlašuje usnesené závěry za platné.

  7. Morava„Svatopluk to obešel tím, že něm. císaře porazil a korunu přijal z rukou papeže“ (Karla Honzková) To jsem se ve škole neučil;-) 1. Zajímalo by mne, jak ta koruna vypadala – byla císařská, nebo královská? 2. Byla to ta, která je vyobrazena na Břetislavových mincích?3. Vždy jsme se učili jen o moravských knížatech. Např. prof. Royt v přednáškách „křesťanské ikonografie“ prohlašoval, že ve znojemské rotundě jsou moravská knížata zobrazena ta „bez plášťů“

  8. Kenny,já Vám zřejmě neuteču. Kam se hnu, mám Vás v patách. Chcete mne zkoušet, jak já rozumím křestanstvi? Určite svým vlastním způsobem, t.zn., že já považuju křestanství za vědu, která je ve stádiu vývoje. Lidský mozek je schopen poznat Boha. Jsme na cestě k tomuto poznání. Vyrostla jsem v Ceskoslovenské republice,v ateistickém státě. Jde mi o skutečný obsah pojmů. Smála jsem se výrazu, zástupce Boha (trojjediného). Za zástupce Krista na zemi se považovali i byzantští císaři a jak žili a chovali se? Prosím Vás, mohu se považovat za cokoliv, je tomu ale opravdu tak?Jako nikde v Evropě se stávají v něm. říši už v 10.stol. biskupové a opati nástrojem světské moci. Ve jménu krále zasedají jako soudci, razí mince, vymáhají clo, stavějí ozbrojence pro válečné výpravy krále a hostí královský dvůr s jeho 4000 osobami při cestách po říši. Jsou králi, stejně jako šlechtici, vazalsky povinní. Podle staré tradice uvádí panovník (!) biskupa slavnostně do úřadu. V ceremonii
    investitury mu předává biskupský prsten a hůl se slovy : „Accipe ecclesiam“, přijmi tuto církev. Je to systém vzájemných závislostí, ze kterých profituje především král. Správa říše v rukách vzdělanců, kteří nemají legitimní děti, po jejich smrti padá léno zpět králi, které on předá osobě své vůle.Až událostmi v Cannose je idea pomazaného světského vládce z Boží milosti trvale poškozena. Nejvyšší světský panovník byl papežem přinucen veřejně přiznat, že jako každý jiný člověk hříšníkem a že je závislý na papeži.Jinak jsem pokřtěna dle římsko-katolického ritu v Uherském Hradišti a to je nesmazatelné.

  9. Re: Morava„“Svatopluk to obešel tím, že něm. císaře porazil a korunu přijal z rukou papeže“ (Karla Honzková) To jsem se ve škole neučil;-)“ – Bodejť. Svatopluk nikdy císařem korunován nebyl.“Byla to ta, která je vyobrazena na Břetislavových mincích?“ – Nevím, co je na Břetislavových mincích, ale nevšiml jsem si, že by se v literatuře spekulovalo o nějaké zvláštní koruně.

  10. Re:Re: MoravaPane magistře,Lubomír E. Havlík, Svatopluk Veliký s.99, Nakl. Jota 1994.S postavením Svatopluka bylo spojeno označení hodnosti v souvěké hierarchistické stupnici: císař-král-kníže…z latinských pramenů označoval Svatopluka jako krále (rex) nejen list papeže Stěpána VI., ale zejména opat Regino (kronika k roku 890, 894).Musím to ještě najít, ale papežem byl korunován i první chorvátský král a zachoval se i reliéf z té doby, kde je tento král vyobrazen na trůně s korunou na hlavě.Papežem byl korunován kolem roku tisíc i první král Madarů.Nejde o to, jestli byl korunován Svatopluk císařem, měl prý ale emblém orla (císaře), nýbrž o to, že nebyl vazalem německého císaře a Slované měli vlastní říši, uznávanou na základě tehdejších mezinárodních práv.

  11. Re: Morava, Kenny, Znojemská rotundaKenny, re:re Morava odpoved byla i pro Vás. Svatopluk určitě nějakou korunu měl, možná, že ji pak měl jako péřovou korunu sv. Václav na mincích Břetislava, z virů pádu Velké Moravy se zřejmě nic nezachovalo.Ve Znojemské rotundě je dle mne vyobrazen vznik českého státu jako pokračování moravského, čeští panovníci následují moravským. Bez pláště jsou ti, kteří ztratili po bojích o investituru moc v církvi.Končí jimi čtvrtý pás maleb.

  12. Něco pro Kennyho, co zdánlivě nesouvisí s tematem.Cituji ze závěrečné části práce pana Prof.ThDr. Tomáše Josefa kardinála Spidlíka z publ. Svatý Vojtěch Cechové a Evropa:.. “ Není radno stavět cokoli psaného nad samého člověka a jeho vnitřní zákon psaný v srdci. Není to náhodné, že humanismus tak silně zakotvil v Itálii. Na severu Evropy se ještě bojovalo o zlepšení sociálního zákona v duchu slova Božího. Na jihu se o zákony přestali zajímat. Clověk je krásný, když žije podle své přirozenosti“…“…V naší zemi se střetávaly všechny proudy tehdejšího světa, nežili jsme na okraji Evropy, ale uprostřed tehdejšího kulturního a duchovního dění, prožívali jsme jeho výsady i slabosti. Cím lépe tyto SOUVISLOSTI pochopíme, tím víc se nám stane HISTORIA MAGISTRA VITAE „….

  13. "Morava se nestala součástí (Svaté) Ríše římské z vlastní vůle".Souvislosti.M.Puhle, Otto der Gose, s.518Mladý vévoda Václav se podřídil svrchovanosti něm. krále Jindřicha I. v roce 929. Touto politikou nabylo české knížectví důležitou roli v něm. říši.Syn Jindřicha I., Ota I., vědomě navazuje na vládu Karla Velikého. Válku proti Slovanům vede bez milosti, chce zamezit tomu, aby se slovanské kmeny mezi Labem a Odrou spojili s jeho politickými odpůrci.F.Prinz, Boehmen im mittelalterlichen Europa, Beck verlag 1984s.113. Vrchol a obrat přemyslovské moci.Ceská šlechta zvolila syna Vladislava I., Vladislava II., na vévodský trůn. Něm. král Konrád III. volbu české šlechty potvrdil i když předtím v roce 1138 potvrdil léno Soběslavovu synovi. Manželka Vladislava II. Gertruda byla poloviční sestrou královny a sestrou biskupa Oty z Frízinku (Freising), neteří Barbarossy. Slo tedy o rodinné pouto k říši.Polovina pražských
    biskupů do té doby byla něm. původu, což svědčí o německém vlivu na českou církev již před zahájením kolonizace země Němci. Německou podporu potřeboval Vladislav II. nutně proti zklamané české šlechtě, které se nepodřídil a hledal s ní vojenská střetnutí.Kníže Konrád Znojemský se postavil do čela vzpoury. Důležitou roli hrál v této situaci olomoucký biskup Zdík (1126-1150), zastánce církevní reformy.Obsáhlé imunitní privilegium Konráda III. v říši velmi ceněnému Jindřichu Zdíkovi v roce 1144 si zasloží z několika hledisek pozornosti. Navazuje na starou otonsko-sálskou praxi: ochranu říši oddané církve proti moci světské, v tomto případě proti údělným moravským knížatům.Je to první hmatatelné znamení, že Staufovec zamýšlel moravskou církev organizovat jako říšské biskupství.Biskup obdržel mimo jiné právo razit mince, důležité právo, které měla dosud jen přemyslovská knížata.Ceští historikové považují tento „Olomoucký privileg“ za padělek. Protože toto opatření mělo oslabit moc
    moravských knížat a Fridrich Barbarossa podniknul opatření k zařazení církve české a moravské do říšské organizace, nejen církevní, nýbrž i administrativně politické, nelze o pravosti pochybovat-atentát na Zdíka – Zdík pak hraje důležitou roli při jednání Konráda III. s papežem Eugenem III.- II. křížová výprava.Pozn. vlastní: Zdík musel mít vlastní teritorium, jinak by neměl porávo razit mince. Tak např. templáři žádné mince nerazili, neměli vlastní stát.Pro Kennyho něco ke křestanství:1. Jan 2:3-4″Podle toho víme, že jsme ho poznali (Boha), jestliže zachováváme jeho přikázání. Kdo říká, poznal jsem ho a jeho přikázání nezachovává, je lhář a není v něm pravdy.“ Pozn. vlastní: krutá a jasná výpověd.

  14. omluva za chybuněmeckému císaři 10.stol., správně: M. Puhle, Otto der Große (Ota I. Veliký)

  15. délka papežstvíJá su sice katolík, ale k tomu obdivu k délce trvání papežství musím poznamenat, že jsou i déle trvající instituce. Třeba japonská dynastie, pokud se nepletu, je o několik set, ne-li tisíc let starší. Šlechtické rody v Asii se prý dají vystopovat do doby bronzové 🙂

  16. Trojitosť moravskéj korunyJe zajímavé, že hnedkaj tři království odvozovali svoju korunu od Moravy, skama byla údajně přenesená – Uhři, Poláci a Češi.Veliká Morava existovala něgdy do roku 906, možná aj 930. Potom bylo období, o kerém sa toho moc neví. Až okolo roku 1000 sa objevujú nejaké správy.Uhři získali královskú korunu jako první, roku 1000. Dá sa uvažovat o tom, že tento zisk je opravdu jakýmsi přeneséním. Uhři patrně dlúho ovládali jádro Velikéj Moravy a hlavní centra.Poláci získali korunu roku 1025. Aj oni nejaký čas ovládali Moravu. Je teoreticky možné, že im roku 1025 eště patřila. Češi poprvní získali korunu roku 1086. Vratislav II pomáhál císařovi Jindřichovi IV. v boji s papežem Řehořem VII. Od císařa dostál za odměnu královskú korunu, kerú samozřejmě papež neuznál. Dědičně Češi získali korunu roku 1158. Vladislav II. pomáhál císařovi Fridrichovi I. Barbarosovi v boji proti odbojným italským městom.První otázka
    je, lesti má královská koruna schopnosť rozmnožování, dyž tři koruny majú byt přenesené z Moravy. :-)Nárok Uhrú a Polákú sa zdá celkem logický. Dostali korunu celkem brzo. Ale Češi v době zisku zaséj prokazatelně ovládali čásť Moravy (ale Uhři si také po dobu 900 rokú udržali Nitransko). Proti Čechom je zaséj skutečnosť, že korunu získali velice pozdě a navíc na základě dobových politických pletich.Eště ňa napadá, lesti pozdější zachování Moravy nebylo také z dúvodu podpory nároku Čechú na královskú korunu a teorie o jejím přeneséní z Moravy. Uhři, keří dostali královskú korunu jako první sa mohli cítit jistí a roku 1108 svoje Nitransko zrušili.Zajímaly by ňa fšecky názory na túto problematiku.

  17. Koruna moravských králů.Slotrone, dovoluju si to trochu šířeji vysvětlit.Král Svatopluk vybojoval své říši mezinárodní legitimitu, t.j. uznání v rámci ideologických, filozofických, právních a jiných představ. Přijal vazalství z rukou sv. Petra a ne německého císaře, kterého porazil. Sv. Petr založil patriarchát antiochijský v roce 34, kam se uchýlili křestané pronásledovaní v Palestině. Kdysi jsem na to narazila při křížkovitém šrafování náramků panovníků ve znojemské rotundě, které je de facto syrského původu. Při vzpomínce na sv. Petra nemusíme myslet hned na Rím.Madari přijali královskou korunu z rukou papeže Silvestra kolem roku tisíc, nemá s moravskou nic společného.Jde zde v principu o chritianizaci pohanských národů ve střední Evropě. Moravané jako první v 9.stol. Uspěšná a systematická christianizace Madarů počala za vlády císaře Oty I. Velikého na začátku 70.let 10.stol. Slovany si podrobil vojenským násilím a zařadil do své církevní
    organizace. Magdeburg na Labi byl významným biskupstvím na hranici ke Slovanům. Bezprostředně po korunovaci zde založil Ota I. opatství sv. Mořice v roce 937, po dvou desetiletích povýšeno na biskupství, po korunovaci na císaře žádal o povýšení na arcibiskupství, nový papež Jan XIII. nebyl ochoten akceptovat nadvládu císařské moci, jurisdikci měl arcibiskup a v příštím roce byla i tato omezena jen na už dobytá území.Změna v římském vyložení práv nastala z toho důvodu, že i papež poznal výhody plynoucí z christianizace východních národů a chtěl je užívat pro sebe.O Velikonocích 973 uspořádal Ota I. sněm v Quedlinburgu, kterého se zůčastnil český vévoda Boleslav I., polský Měšek, stejně jako knížata dánská, slovanská, bulharská a řečtí a byzantští vyslanci. Program, jak společně hledat cestu úspěšné christianizace zemí Slovanů a Madarů.Ruku v ruce měla být založena církevní správa a hierarchie. Důkazem toho bylo založení biskupství v Praze, které podléhalo arcibiskupství v Mohuči.Ve stejnou
    dobu přichází biskup Bruno von Verden do Madarska, aby za svého pána vyjednal modality misie a církevní organizace Madarů s knížetem Gejzou.Německo-bavorští misionáři nechtěli jen obrátit Slovany a Avary na víru, nýbrž přivedli sebou už v 9.stol. i bavorské kolonisty, což vedlo k upevnění latinsko-křestanského charakteru Panonie.http://www.osb.hu/static/leveltar/cs_d1_01.htm

  18. Magna MoraviaDobry den,jsem narozen v severoslezkym kraji, rodina puvodne na morave. Ziju uz velmi dlouho v nemecku, takze omluvte tu "cestinu", ale myslim si ze vam ta moje zdrava distance pomuze. Tim ze ovladam rustinu, polstinu a dokonce mluvim jugoslavsky, mam uplne jiny nazor. Dotoho prijde ze ma dostup ke kniham ktere v cechach neexistuji, nebo znikli nejpozdeji behem komunismu. Avari a Huni napriklad byly turci, do dnes jse to da podle reci potvrdit. Turci kteri jeste neznali islam, ale konvertovali do krestanstvi: Stepan veliky napriklad. Jedena z hodne lzi, ktere se ucime dokonce i ve skole. Moravani jsou vice pribuzni ze slovakama, chorvatama, slovenama a srbama dokonce vice s polakama nez s cechama. Bohemia je spise pribuzna germanii.Ten rozdil a rostrzeni slovanu, za to je boj mezi zapadni a vychodni cirkvi v byzantinskem case zodpovedny. Ale fakt je ze Cyrill a Metodej byli az na morave, a na slovenske
    vlajce se pravoslavny kriz zachoval do dnes. Je to smutne ze je tolik atheistu v cechach, ale za to spis muze ten posrany komusmis, ikdyz jsem vnim vyrustal a ne vse stranky tohoto krytizuji.

  19. >OK, po nejakych "exkavacich", zde je otazka: Je zde jakykoliv historicky doklad ze Premyslovci nejsou jen "a figment of imagination"?Nemyslim tim potentaty jmenovite, kteri jsou dolozeni v historickych zapisech. Mam na mysli dynastii. Je jakekoliv dolozeni ze dynastie se tak nazyvala soucasniky? Kdy se poprve objevil nazev Premyslovci?Neco me rika ze je zde nejaky zadrhel. Konspirace, politicky motivovana, pripada na mysl. Budu kopat vice… Jen muj prvni dojem je z se porad jedna o Mojmirovce.Pravolavan, take jsem toho nazoru ze Moravane, prinejmensim vladnouci vrstva, byla jineho etnickeho puvodu nez pupolace Ceskych kmenovych prislusniku. Slovane, samo, ale od jihu, zatimco Ceske kmeny byly casti severovychdni migrace. Re Avari a Huni, nebyli Turci ale Turkicti. Vzdaleni bratranci, by se dalo rici. Magyars, na druhe strane, prestoze jsou z Uralsko-Altajske jazykove skupiny, jsou
    jazykove velmi vzdaleni od Turku. Ja mam problem je davat dohromady s Fincema, nebo s Estoncema, protoze jediny pojici charakter je agglutinace a nejake slabe gramaticke charakteristiky, jinak jsou jazyky mutualne nesrozumitelne, prakticky v jejich totalite.

  20. > [23]"Je jakekoliv dolozeni ze dynastie se tak nazyvala soucasniky?-Takový důkaz není. Ale je doloženo, že vedlejší linie Přemyslovců byla nazývána Děpoltici, z čehož se dá vyvozovat, že pojem "Přemyslovci" se také mohl používat."Jen muj prvni dojem je z se porad jedna o Mojmirovce"-Můj první dojem zase je, že nežijeme na Zemi, ale na úplně jiné planetě.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s