Anketa – územní příslušnost (bydliště) čtenářů

Odkud čtete tyto stránky? Jaké je vaše bydliště? Sdělte to v této anketě!

Vážení čtenáři,
chtěl bych vědět, kde všude na Moravě se mé stránky čtou, proto jsem připravil následující anketu, kde můžete mou zvědavost uspokojit.
Moravu jsem pro potřebu ankety rozdělil na několik částí. Nezvolil jsem dělení na folklórní oblasti, protože ty nemají pevně definované hranice, navíc jsou rozsáhlé prostory Moravy, které nemají tradiční folklórní název. Nezvolil jsem ani kraje, protože by byly až příliš hrubým měřítkem, kromě toho se každý rád těmto pavýtvorům vyhne. Jako základ jsem proto zvolil obvody obcí s rozšířenou působností a pověřených obcí, neboť mají pevně dané hranice. Do kterého obvodu patří obec vašeho bydliště, snad víte, pokud ne, můžete se jednak podívat na přehlednou mapu v článku Strana Moravané – volby do posl. sněm. PČR 2006, jednak na přehledovou mapku před samotnou anketou, jednak pro bližší určení na mapu na Portálu státní správy, kde je zakreslena příslušnost každé obce k obvodu obce s rozšířenou působností či pověřené obce. (Poznámka: Na obvody
pověřených obcí se dělí jen některé obvody obcí s rozšířenou působností).
Pokud váš obvod obce s rozšířenou působností či pověřené obce leží zčásti na Moravě a zčásti v Čechách, můžete jeho moravskou část identifikovat pomocí map s původními hranicemi v článku Podrobná mapa posledního průběhu moravsko-české hranice. Bývalá slezsko-moravská hranice je slovně popsána v článku Moravsko-slezská hranice na Wikipedii, zhruba se lze orientovat podle mapy v předchozím článku (Ještě jednou ke Slezsku – druhá část). Přesně lze průběh původní slezské hranice zjistit na stránkách 3. vojenského mapování z dob 1. československé republiky (daná hranice byla tehdy jen hranicí mezi okresy).
Tyto obvody jsem seskupil podle vlastního uvážení do následujících větších oblastí (ne všechny jsou zákonitě stejně velké; jejich názvy jsou čistě pracovní pro účely této ankety, takže se nedivte, co vše je pod ně zařazeno):

1. severní Vysočina – obvody obcí s rozšířenou působností a pověřených obcí: Bystřice nad Pernštejnem, Nové Město na Moravě (pouze moravská část), Žďár nad Sázavou (jen moravská část), Polná (jen moravská část), Velké Meziříčí, Velká Bíteš.
2. střední a jižní Vysočina – obvody obcí s rozšířenou působností a pověřených obcí: Jihlava (jen moravská část), Třebíč, Náměšť nad Oslavou, Hrotovice, Jaroměřice nad Rokytnou, Třešť (jen moravská část), Telč, Počátky (jen malá moravská část), Jindřichův Hradec (jen moravská část), Dačice, Slavonice, Jemnice, Moravské Budějovice.
3. Znojemsko – obvody obcí s rozšířenou působností a pověřených obcí: Vranov nad Dyjí, Znojmo, Moravský Krumlov, Miroslav, Hrušovany nad Jevišovkou, Pohořelice, Mikulov
4. Hodonínsko – obvody obcí s rozšířenou působností a pověřených obcí: Hustopeče, Břeclav, Hodonín, Kyjov, Bzenec, Strážnice, Veselí nad Moravou, Velká nad Veličkou.
5. Zlínsko – obvody obcí s rozšířenou působností a pověřených obcí: Uherský Brod, Uherské Hradiště, Uherský Ostroh, Staré Město, Napajedla, Otrokovice, Zlín, Luhačovice, Bojkovice, Slavičín, Brumov-Bylnice, Valašské Klobouky, Vizovice.
6. Vsetínsko – obvody obcí s rozšířenou působností a pověřených obcí: Horní Lideč, Bystřice pod Hostýnem, Vsetín, Valašské Meziříčí, Rožnov pod Radhoštěm, Karolinka.
7. Kopřivnicko – obvody obcí s rozšířenou působností a pověřených obcí: Frenštát pod Radhoštěm, Frýdlant nad Ostravicí (jen „moravská“ (tedy „neslezská“) část), Kopřivnice, Příbor, Frýdek-Místek (jen „moravská“ (tedy „neslezská“) část), Ostrava (jen „moravská“ (tedy „neslezská“) část).
8. Brněnsko – obvody obcí s rozšířenou působností a pověřených obcí: Tišnov, Kuřim, Rosice, Ivančice, Brno, Židlochovice, Šlapanice, Adamov, Blansko.
9. Vyškovsko – obvody obcí s rozšířenou působností a pověřených obcí: Klobouky u Brna, Slavkov u Brna, Ždánice, Bučovice, Koryčany, Morkovice-Slížany, Kroměříž, Ivanovice na Hané, Němčice nad Hanou, Rousínov, Vyškov, vojenský újezd Březina.
10. Olomoucko – obvody obcí s rozšířenou působností a pověřených obcí: Prostějov, Litovel, Olomouc, vojenský újezd Libavá, Hlubočky, Šternberk, Moravský Beroun, Uničov, Bruntál (jen „moravská“ („neslezská“) část), Vítkov (jen „moravská“ („neslezská“) část).
11. Přerovsko – obvody obcí s rozšířenou působností a pověřených obcí: Holešov, Hulín, Chropyně, Kojetín, Přerov, Lipník nad Bečvou, Hranice, Odry (jen malá „moravská“ („neslezská“) část), Nový Jičín, Fulnek (jen „moravská“ („neslezská“) část), Bílovec (jen malá „moravská“ (tedy „neslezská“) část).
12. Moravskotřebovsko – obvody obcí s rozšířenou působností a pověřených obcí: Boskovice, Letovice, Velké Opatovice, Svitavy (jen moravská část), Konice, Jevíčko, Moravská Třebová.
13. Šumpersko – obvody obcí s rozšířenou působností a pověřených obcí: Mohelnice, Zábřeh, Lanškroun (jen moravská část), Šumperk, Hanušovice, Králíky (jen moravská část), Jeseník (jen malá „moravská“ (tedy „neslezská“) část), Rýmařov (jen „moravská“ (tedy „neslezská“) část).
14. bývalé Slezsko – Krnovsko – obvody obcí s rozšířenou působností a pověřených obcí: Javorník, Jeseník (kromě malé „moravské“ (tedy „neslezské“) části), Zlaté Hory, Osoblaha, Město Albrechtice, Vrbno pod Pradědem, Rýmařov (jen „slezská“ (tedy „nemoravská“) část), Krnov, Bruntál (jen „slezská“ (tedy „nemoravská“) část), Horní Benešov.
15. bývalé Slezsko – Opavsko – obvody obcí s rozšířenou působností a pověřených obcí: Opava, Kravaře, Hlučín, Vítkov (jen „slezská“ (tedy „nemoravská“) část), Odry (jen „slezská“ (tedy „nemoravská“) část), Fulnek (jen „slezská“ (tedy „nemoravská“) část), Bílovec (jen „slezská“ (tedy „nemoravská“) část), Studénka (jen „slezská“ (tedy „nemoravská“) část), Ostrava (jen „slezská“ (tedy „nemoravská“) část).
16. bývalé Slezsko – Těšínsko – obvody obcí s rozšířenou působností a pověřených obcí: Bohumín, Orlová, Karviná, Havířov, Vratimov, Frýdek-Místek (jen „slezská“ (tedy „nemoravská“) část), Český Těšín, Třinec, Frýdlant nad Ostravicí (jen „slezská“ (tedy „nemoravská“) část), Jablunkov.
17. Zahraničí: mj. celé Čechy včetně českých částí obvodů obcí s rozšířenou působností a pověřených obcí Jindřichův Hradec, Počátky, Jihlava, Polná, Žďár nad Sázavou, Nové Město na Moravě, Svitavy, Lanškroun a Králíky.
Jednoduchý mapový přehled těchto oblastí je zde:

mapa_ORP_anketa.gif

Jak hlasovat? Protože mnoho lidí přistupuje k internetu z různých míst, často od sebe vzdálených, rozhodl jsem se zjišťovat místo, kde trvale přebýváte. To znamená: pokud vaše bydliště, v němž přistupujete na internet, spadá do jednoho z anketních území, ale jezdíte třeba do práce do vedlejšího území a odtam přistupujete na internet také, zvolte místo bydliště. To bude platit i pro ty, kteří z bydliště přístup na internet nemají. Místo trvalého bydliště (kde tomu zkrátka říkáte „doma“, kam se vracíte za partnerem, rodinou atd.) zvolte, i když delší dobu přechodně pobýváte jinde (to platí hlavně pro studenty vysokých škol a internátů). Místo odchylné od „domova“ (rodina) a shodné s místem pracoviště zvolí ti, kteří se již definitivně přestěhovali za prací.
Jste-li z Kamenné Horky, Radiměře, Jihlavy nebo Domašína, vždy zvolte příslušnou moravskou oblast, bez ohledu na původní průběh hranice. Jste-li ze Studénky či Větřkovic, hlasujte vždy pro volbu 15. bývalé Slezsko – Opavsko, opět bez ohledu na původní průběh hranic. Bydlíte-li přímo ve Fulneku (nikoli ovšem v některé z připojených vesnic), hlasujte vždy pro volbu 11. Přerovsko, taktéž bez ohledu na původní hranice.
Poznámka: hlasovat můžete pochopitelně, byť tyto stránky nečtete pravidelně a jen jste sem náhodně zabloudili, a jelikož cílem ankety je pouze zjištění, kde všude se tyto stránky čtou, hlasovat bez problémů můžete, i když s názory na těchto stránkách uvedenými nesouhlasíte.

Advertisements

78 thoughts on “Anketa – územní příslušnost (bydliště) čtenářů

  1. Zatím první bydlící na Moravějsem zřejmě já. A tak využívám této stránky k částečnému odhození břímě anonymity :-). Zdravím všechny, rodilý Brňák, dnes bydlící na dědině ve Vícemilicích u Bučovic.

  2. Moravák pobývající dlohodobě na MoravěZase jeden domácí Moravan. Su z Uherského Brodu.

  3. PozdravZdravím z Kyjova,po delším hledání národní identity a přemýšlení se opět ozývám takže všechny zdravím.

  4. Cabbage,co Vy v Kyjově. Na výletě? A co jinak, máte všechno pohromadě? Myslím s tou identitou.

  5. Na závěr.Pane magistře, jak víte, nesouhlasím se všemi Vašimi názory k osudu Moravy v budoucnosti. Přeju přesto vašemu blogu vše dobré. Nikdo není vševědoucí a každý má právo se mýlit. Ale jen diskuze dobře a upřímně míněné, mohou vést k správným závěrům.Ironie je v pořádku, když oba vědí, o co jde. Tady na místě není, protože jeden nezná toho druhého.

  6. Karlo,až budete mít cestu kolem, tak Vás zvu na kafé. Třeba k Hanákovi, doufám že víte kde to je, protože to není oficiální název této restaurace. Nebo raději k Černému Jankovi v Těšovské ulici? Pardon, oficiálně Moravská ulice…! No vida, nějaká Morava tu přece jen musela být! 🙂 Takže na tomto blogu jsme správně…! 🙂

  7. Karlo,no celkem mám všechno pohromadě aspoň v hlavě teda.Jinak z kyjova pocházím a na výletě jsem teď byl v Brně.Jinak jsem dospěl k názoru,že jsem asi Čech a budu jím rád a tím bych chtěl tady pánům Moravanům,a toto oslovení nemyslím nijak hanlivě,něco říct.Víte proč jsem se stal součástí národa českého národa,protože žádný moravský není a to nemyslím nijak zle,ale prostě Moravané se staly součástí národa českého a to,ať už chceme nebo nechceme,dobrovolně.Potom už ty události na Moravě zas tak dobrovolné nebyly(myslím hlavně za komunistického režimu),ale co naděláme.To spojení českého a moravského kmene možná nebylo až tak špatné,vždyť jsme spolu jako jeden národ přežili germanizaci,obě světové války,komunismus a kdovíco nás ještě čeká.Však vždycky bylo a zas nějak bude tak snad bude i ta Morava.Loučí se s vámi moravský Čech a pro Slotrona přidávám Moravské náměstí v brně.

  8. Na CabbagehoAhoj, „Moravané se stali součástí národa českého…“ Já si myslím, že je to špatně. Češi, Moravané, Slováci a Rusíni měli kdysi národnost Československou. Jako mají dnes např. Bavoři a Sasové národnost Německou. Po rozdělení se Slováci stali Slováky a Moravané Čechy. Kde je rovnoprávnost a spravedlnost? Za dnešní situace bych razil národnost Českomoravskou. Češi a Moravané si jsou rovni – proto nemůžu, a ani nikdy nebudu Čech. Komunismus to sice všechno zmrvil, ale s Boží pomocí a s naším společným úsilím se to jednou povede napravit. Moravané si myslí, že jsou Češi, protože naše republika se jmenuje Česká a žádné zemské zřízení (Morava) v ní neexistuje. Tož tak. Doufám, že snad nadále zůstaneme Slováky, Hanáky a Valachy…V Čechách už to skoro zaniklo – za 1000 let budou Kelty (Bohemia = Bójové). Morava musí přežít!!!

  9. po dlouhé době tady, protože jsem dostal tip na zábavnou diskuzi pod taktovkou K.H. Ale k diskuzi. Rozumím názorům Cabbageho i Kennyho. Pravda jako vždy bude ale někde uprostřed. Od samého vzniku republiky se jednalo o Česko-Slovensko. Nikde žádné pojmenování Moravy. Během 2. světové války zažili Slováci jak chutná samostatný stát. Moraváci ne, byly totiž Bohmen und Mahren. Po roce 1989 logicky všechno směřovalo k rozpadu republiky. Proč se dál dělit z molekul na atomy, když společná Evropa představuje opačný trend? Budeme jednou Evropané s původem českým, moravským, a slezským… ale nikde to nebudeme mít napsáno, protože důležitější je že to tak budem cítit, o to jde.

  10. u nás na Moravě se říká „dvakrát měř a jednou řež“. Volně přeloženo, 2x si pořádně rozmysli, co chceš někomu říct. Díky, ale taktovku si nemohu převzít, protože si uvědomuji své nedokonalosti, a navíc, asi tě zklamu, tu nemohu zůstat, protože rád splním tvé přání, respektive příkaz, a nebudu chodit tam, kde exceluješ ty.

  11. Anketa„Přece už podle IP adresy musíte vědět, odkud návštěvníci jsou.“ – Pokud víte, jak z IP adresy poznat zeměpisné umístění počítače, ze kterého byl příspěvek poslán, tak mě poučte. Já to tedy neumím. Když dostanu komentář, u něhož je IP adresa končící na „cust.tele2.de“, je jasné, že byl odeslán z Německa. Příspěvek doplněný doménou „zs.vitkov.indos.cz“ se dá dokonce lokalizovat velmi přesně (dokonce až na konkrétní budovu). Ale z takového „zsta.terms.cz“ nic nepoznám, kromě státu a z „80.188.120.78“ už vůbec nic.“K čemu ankety, které lze falšovat?“ – Čtenáři samozřejmě mohou podvádět, ale nevím, proč by to dělali.

  12. Re:AnketaPane magistře,jsem ráda, že to tak vidíte, tento blog má budoucnost.tele2.de, to budu zřejmě já.

  13. Lokalizace podle ip adresyNo, něco se zjistit dá, zkuste např. http://hans.aspweb.cz/IpToAddress.aspxU té 80.188.120.78 to ukazuje na Náchod, a u zsta.terms.cz zjistíte zpětným překladem adresu 81.90.164.9, což jsou České Budějovice, a když zkusíte webové stránky firmy http://www.terms.cz, zjistíte, že je to pravda. Ale na druhé straně – proč takovým zjišťování ztrácet čas?

  14. Re:Re: Anketa, pane magistře, moc bych se divila, kdyby nebylo možné počítače lokalizovat. Nejsem IT-odborník a ani nemám důvod něčí počítač hledat. Váš blog bude čten z různých důvodů. Mne například zajímá a zajímala nejstarší historie Slovanů na území dnešní Moravy a Cech, christianizace v 9.stol., např. o Slezsku toho vím málo a musím se nutit to číst.Tento blog je čtení hodný, škoda, že se poměrně málo lidí zapojuje do diskuze.Může to být z důvodů souhlasu se vším co píšete a nebo proto, že odborníci a sečtělí neprofesionálové hledají fora jiná a vyhýbají se blogům s politickým pozadím.Nezáleží na tom kolik čtenářů a kde, ale kdo. Pár schopných lidí je ve stavu postavit rozumnou věc na nohy, která pak prospívá většině. A ještě na adresu Inky ( dvakrát měř…):citát Matthias Claudius: „Neříkej vždy vše co víš, ale věz vždy, co říkáš.“Ano, mám nezvyk hned explodovat, nikdy však neříkám něco se záměrem manipulace někoho nebo
    něčeho.Omlouvám se, pokud jsem se unáhlila.

  15. Čtenost těchto stránek na Moravě„Ale na druhé straně – proč takovým zjišťování ztrácet čas?“ – Kritici říkají, že Moravu podporují jen Brňáci. Tak bych rád věděl, že to není pravda a nakolik to není pravda.“Tento blog je čtení hodný, škoda, že se poměrně málo lidí zapojuje do diskuze.“ – Právě proto nemá cenu zjišťovat územní původ komentářů, protože je píše pořád dokola jen pár lidí.

  16. Pane magistře,píšeme pořád dokola, ale v jiné časové rovině > úroven „stoupá“ ( směju se ).Ne, opravdu je tu pěkně. Už jsem Vás tolikrát opouštěla a pořád se ráda vracím.Ze Slezska zatím žádný čtenář!

  17. Co jsem se ještě chtěla zeptat.U diskutérů zde jsem vždy vycházela z toho, že se jedná o sice anonymní, ale skutečné osoby, s jejich osobními názory na historické události. Bylo by legitimní se zapojovat do diskuze třeba dvakrát (jedna osoba dva,nebo více pseudonymů) s kontérními názory, vypůjčejnými odjinud a to pro nedostatek účastníků v diskuzi? Co je lepší, žádná diskuze, nebo umělá?

  18. Umělá diskuze.K mé poslední otázce. Mně by to osobně nevadilo, pokud bych o té možnosti předem věděla.

  19. Vážení,zpátky k Moravě,myslím,že by měla mít postavení jako spolkové země v Německu.A k národnosti já jsem Čech rodu moravského,ale doma jsem jak na Moravě tak v Čechách,prostě v celém Česku.A český národ je národ vzniklý,ze dvou kmenů, kvůli obraně proti germanizaci a za těch několik století už velmi semklý.Dnes je český árod podivná spleť Slovanů a Gemánů.Podle učebnice zeměpisu vydané v roce 1961-Atlas Evropy a Světa je původ českého národa velice nejasný-cca 40% obyvatel České republiky nese genetické znaky původního českého slovanského národa-dalších 40% obyvatel má znaky balticko-germánské. Zbytek má znaky románské,kavkazské a jiné.

  20. Odkaz: Přehled historického místopisu Moravy a Slezskav období feudalismu do roku 1848, v publ. Ladislav Hosák, Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960, nakl. Profil Ostrava 1967;I. Brněnský kraj, II. Jihlavský kraj, III.Znojemský kraj,IV. Hradištský kraj, V. Olomoucký kraj,VI. Přerovský kraj, VII. Opavský kraj,VIII. Těšínský kraj, IX. Valticko

  21. Rovnoprávné spolkové země v rámci společné republiky!Cabagge, proč se český národ, vzniklý Tvými slovy ze dvou kmenů, tj. z Čechů a Moravanů na obranu proti germanizaci, jmenuje zase jenom po prvním z kmenů – tj. Češi (jednu chvíli měli být Čechy i Slováci)? Vysvětli mi, kde je v takovémto českém národě místo pro Moravany a smysl pro rovnoprávnost? Existují 3 závažné nepravdy: 1. národ se zakládá na jazyku; 2. Velká Morava dala základ české státnosti – byl to stát předků Čechů a Slováků; 3. Morava končí Velkou Moravou – Morava nikdy neexistovala – jedná se pouze o folklór, podobně jako Žižkov či Chodsko

  22. NepravdyKenny chápu vám co myslíte a sám rozhodně nesouhlasím se současným českým systémem,ale rozhodně není pravda,že národ se určuje na základě jazyka.Souhlasím i v tom,že moravský kmen byl rozhodně vyspělejší než český,ale prostě určovací větví se stal český kmen.A Morava měla mnohokrát samostatnost či autonomii na českém státun což by se mělo také učit ve školách.Ale moravský národ se prostě nikdy nezrealizoval snad jen jako vroucné přání.A pro karlu aby si nemyslela,že jsem zbabělec tak se tedy představuji.Martin Zelinka těší mě.

  23. A ještě pro Kennyhovíte já bych možná rád byl Moravanem,ale nemám být na co hrdý máme my Moravané své Bedřichy Smetany,své Karly Čapky?Máme být na co hrdí?

  24. Končím jednou provždy s příspěvky!Nevím čemu pořád nerozumíte – su hrdý na to, že se po totalitě moravský národ konečně zrealizoval v zástup 1 400 000 Moravanů. I Masaryk mluvil o moravském národu. V Čechách žili od nepaměti Češi a na Moravě Moravané – co je na tom divného? Moravákům nikdy nikdo nevymluví, že jsou moraváci – nosí svoji zemi v srdci a nikdy na ni nezapomínají, i kdyby byli na konci světa. Pouze si osobně myslím, že své češství vnímají pouze jako občanskou příslušnost k České republice. Bohužel se tak nevědomky pomaloučku odnárodňují – když už ani tu Moravu dnes na mapě ČR nevidí a historii Moravy ani neznají. Cožpak nejste hrdý na sv. knížete Rastislava, jehož čin pozvat bratry ze Soluně měl dalekosáhlý evropský význam? Prokopa Diviše, Gregora Johanna Mendela, Viktora Kaplana, Otto Wichterle, Karla Absolona, Maxe Švabinského, Alfonse Muchu (taky se nejmenuje po česku Moucha, ale Mucha ;-), Antonína Procházku, Leoše Janáčka, Jana Ámose Komenského (
    učitele národů), Jana Skácela, moravské lidové písně u cimbálu, prosluněné vinohrady, trnkové sady, nejhlubší propast ve střední evropě, či vůbec na SEBE, že jste Moravan – obyvatel překrásné země? No, jak to tedy zjistit, že jste Moravan? … Bude nejlepší si zajet třeba do Prahy a hned záhy zjistíte, že jste fakt Moravan, a ani nemusíte moc mluvit, protože Vám to Češi sami řeknou 😉

  25. I když Kenny,jsou lidi, kteří se nečervenají. Vím, že rozumíte.

  26. Nemystifikovat!Já jsem např.pro českomoravskou republiku,ale národnost si můžu zvolit stejně svobodně jako Vy!A s tou mystifikací Masaryk o žádném moravském národu nemluvil jinak by se nový stát jmenoval velká Morava a ne Československo!

  27. moravská identita„Ale moravský národ se prostě nikdy nezrealizoval snad jen jako vroucné přání.“ – To jsou dost obtížné otázky k zodpovězení. Na jednu stranu není pochyb o tom, že Moravané se v posledních dvou stoletích nevyvinuli v plnohodnotný národ tak jako třeba Češi, Slováci, Poláci atd. Na druhou stranu ani není pochyb, že existuje moravská identita, která přežila i bouřlivé dějiny 20. století. Otázka tedy vlastně zní: co jsou Moravané? Ono to totiž vypadá, že jsou něco mezi národem a mezi jakýmsi místním patriotizmem. Prachobyčejný místní patriotizmus (jak s oblibou srovnávají v Čechách Moravu třeba s Chodskem nebo Žižkovem nebo nevím čím) moravanství určitě není, protože nikde v ČR nic srovnatelného není. A jestliže tedy Moravané jsou „skoronárod“, ale národ ještě ne, přičemž si troufám tvrdit, že to v podstatě platilo i ve vzdálenějších dějinách než jen 19. a 20. (21.) století, pak si musíme položit otázku, proč tomu tak je. Já musím říct, že nevím, ale
    mám pocit, jako by něco – nějaký blok – psychologicky Moravanům bránilo se plně ustavit jako národ. Jakoby Moravanům stačilo, že je nějak vyjádřeno moravanství, a nestarají se o úplné dokončení celého procesu vytvořením národa. Celkem je myslím příznačné jejich chování za první republiky: největší odpor proti župnímu zřízení se ozýval právě z Moravy, odkud se požadoval návrat k tradičním zemím. A jakmile byla ustavena Moravskoslezská země, zavládla na Moravě smířená pohoda, kterou v žádném případě nenarušilo to, že smysl zemí byl spíš symbolický a jejich pravomoci mizivé. I v současné době se najde mnoho lidí, kteří jsou sice pro moravskou samosprávu, ale myšlenku národa silně odmítají. Čím to vysvětlit, nevím.“máme my Moravané své Bedřichy Smetany,své Karly Čapky?“ – Jak uvedl Kenny, na Moravě jsou osobnosti, na které Moravané mohou být hrdi. Problém je spíš v tom, že některé z těch osobností se považovaly jen částečně za Moravany, z části též za Čechy – pak není divu, že si je přivlastňuje (a
    vlastně oprávněně) i český národ. Třeba takový Janáček, nepochybně osobnost světově významná, měl jistě bezpochyby velmi kladný vztah k Moravě, tvořil na Moravě, jeho tvorba je silně ovlivněna Moravou, ale… – kdyby se ho někdo zeptal, k jakému národu patří, řekl by jistě, že k českému, případně československému; ne moravskému. Možná tato tradiční zakořeněnost do české společnosti ale zároveň tradiční svébytnost je vysvětlením, proč se sice odmítají Moravané rozplynout v Češích ale zároveň se od nich definitivně odtrhnout a jít zcela svou cestou. Jinak samozřejmě takové řeči, že kdybychom byli Moravani, museli bychom se zřeknout Jiráska, Alše, Čapka a já nevím koho, jsou zcela zcestná – jako bychom si my snad nemohli užívat děl Goethových nebo Shakespearových když nejsme Němci nebo Angličani.

  28. volba národnosti„národnost si můžu zvolit stejně svobodně jako Vy!“ – můžete si volit, jak chcete, ale k čemu vám to bude? Já zastávám názor, že jedinec jen tak nemůže uniknout z vlivu společnosti, která jej obklopuje. Už jsem to popsal v článku o moravském národu: když já si „zvolím“ moravskou národnost, zatímco lidé kolem mě nikoli, jaký bude výsledek? Pro mě nulový. Národ není prostý geometrický součet izolovaných jedinců, nýbrž společenství. Prostě: moravský národ nevznikne, dokud se k myšlence moravského národa nepřikloní velká většina Moravanů. Taky si uvědomte, že vy nejste Čech, protože jste si to svobodně zvolil, ale protože jste se narodil do společenství, které do vás „hustí“ českou identitu. Tak jako člověk nemůže mimo lidskou společnost zůstat člověkem, tak také nemůže přežít národní uvědomění jedince mimo národní společenství.

  29. Jsem z Karviné, ale v anketě hlasovat nebudu, protože nesouhlasím s tím, aby území Slezska bylo „připojováno“ k Moravě. Nehraju si na příslušníka jakéhosi slezského národa (neb, ano, žádný není), jsem Čech, žiju v České Republice. Nechápu vaše snahy, natožpak když do nich taháte i bývalé (nikoli však bývalé z důvodu toho, že by nyní mělo být řazeno k Moravě) Slezsko.

  30. Z kam suPracovně v Praze — vyslal jsem se před 3 lety coby nezávislý moravský pozorovatel zdejších poměrů.

  31. Nemystifikovat! (Cabbage )Můžete být třeba pro Českomoravské království, ale bude to, co Češi dovolí.Kdybyste si prostudoval Masaryka, věděl byste, že nepotřeboval mluvit o Moravě, protože při pobytu ve Švýcarsku se mu tak zalíbilo jeho uspořádání a tamní poměry, že předpokládal Československo s československou národností navenek, ale vnitřně složené ze samosprávných zemí. Při vzniku státu se ale se zástupci Moravanů (sněm) nikdo nebavil, Slováci a Rusíni měli samosprávu slíbenu, ale Slováci se jí skutečně dočkali až když se po nátlaku Hitlera osamostatnili. Rusíni ji ani nevyžadovali, protože se k ní necítili a poté je obsadili Maďaři, načež je E. Beneš (president nepresident) věnoval Stalinovi.

  32. Moraviane,„samospráva Slováků pod nátlakem Hitlera“, co tím chcete říct. Přinejmenším jste měl tu samosprávu dát do uvozovek. Ano, papír snese v demokracii všechno.

  33. Pražské poměry„Pracovně v Praze — vyslal jsem se před 3 lety coby nezávislý moravský pozorovatel zdejších poměrů.“ – A jak to tam teda vypadá? (Myslím názory o Moravě).

  34. Co je národ, co jsou dějiny národa.Pokud e-mail adresa pernesjr…patří panu PhDr. Jiřímu Pernesovi,Ph.D., nar. ve Svitavách, pak pro zajímavost.Můj prapra..předek jména Oettl byl starostou ve Svitavách koncem 15.stol.. (samozřejmě těch prapředků z té doby je příšerně moc). Chci říct, že abychom přesně rozuměli tomu, co se děje, nám chybí nadhled. Kauzalita událostí: kdo, proč, právě ted a s kým… Nenávidím lež, přetvářku, povrchnost a zlou vůli a neúctu k obětem.O pražských poměrech jsem slyšela: žije tam spousta vlivných Moráváků..Pane magistře,slibuju, ted se chvilku odmlčím.

  35. To KH:Bohužel, já su pouze syn doktora Pernese… proto tam mám to junior.

  36. Re:To KH.Pěkně zdravím. Víte, že se mi to zdálo být nějak divné? Kdo se nezeptá, nic se nedozví. Děkuju za odpověd.

  37. PernesjrJá jsem si to myslel. Díky Karle která neváhá použít pusu (pardon klávesnici) to teď vím jistě. Takže zdravím Pernese juniora!

  38. Video-prezentace Moravy: FREE MORAVIA Vytvořil jsem video ze Summitu prezidentů v Brně, které jsem točil na digitál – je to taková prezentace Moravy 😉 má to ale cca 100 MB a také mám fotky – chtělo by to dát na web – třeba na moravak.bloguje – nevím ale jak mu to pošlu, páč do e-mailu se to nevleze – kdybych věděl ICQ – to bych to poslal i více lidem

  39. Moraviane,sám jste to řekl samosprávné země,ale jeden národ ČESKOSLOVENSKÝ nikoliv moravský.A jak jste to myslel s tím prezidentem neprezidentem?

  40. Hromadná odpověďVšechny, kteří se domnívají, že je jakákoli možnost vnitřní přeměny státu na Českomoravskou republiku, bez ohledu na název, ujišťuji, že Češi nic takového nepřipustí. Na možnost moravské samosprávy v rámci ČR zapomeňme: není možná. Češi dosáhli svého: unitárním státem odčinili „zločin” ustanovení Markrabství moravského. Pro všechny by měl být varováním rok 1968, události po r. 1989 a rok 2000. Jestliže chce někdo zbytečně plýtvat anergií, může. Rok 2000 je z pohledu Čechů „konečným řešením moravské otázky”. Morava jako jednotné území v historických hranicích neexistuje, moravský národ neexistuje a tak je to vykazováno i Unii.Proto navrhuji oficiálně nemluvit a nepsat o Moravě a Moravanech, ale o utiskované Moravě a o utiskovaném moravském národu. Tak to odpovídá skutečnosti.Cabbage: »Víte proč jsem se stal součástí národa českého národa,protože žádný moravský není a to nemyslím nijak zle,ale prostě
    Moravané se staly součástí národa českého a to,ať už chceme nebo nechceme,dobrovolně.«Moravané se stali součástí národa českého jen Ti, kteří si nechali namluvit, že jsou Čechy. Všichni ostatní zůstali Moravany. Není to tak dávno, co nejrůznější lidé tvrdili, že museli vstoupit do KSČ, protože (napiš, co Tě napadne). Moje žena řekla kdysi synovi: „Víš, Petříčku, budeš se muset učit, protože tatínek není, jako děda a nechce vstoupit do strany, abyste se měli lépe!“ Čímž současně synovi sdělila, že jsem gauner a špatný otec. Vždy a za každého režimu jsem si udržel vnitřní svobodu a nikdy jsem své názory neskrýval. Také jsem za ně nikdy nebyl zavřený. Také jsem to nikam nedotáhl, ale svědomí mám čisté.Inka: »Proč se dál dělit z molekul na atomy, když společná Evropa představuje opačný trend?«Ze stejného důvodu, jako nám více chutná vepřo-zelo-knedlo zapíjené pivem, než hamburgry zapíjené Coca-Colou. Ze stejného důvodu, jako každému se líbí jiná hudba, jiné
    oblečení, atd. Snad jsem byl dostatečně polopatický.dalšímoravák: »Kritici říkají, že Moravu podporují jen Brňáci« Jestliže k něčemu nemám vztah, nemám důvod (snad jen ze ziskuchtivosti a vypočátavosti) to podporovat. Na Ostravsku (a v jiných průmyslových oblastech) je hodně ekonomických přistěhovalců, kteří mají vztah k penězům a hmotným statkům, ale ne k místu, kde žijí. Ten případně získávají až další generace. Proto také třeba v Ostravě je cítění spíše pročeské (žil jsem na Ostravsku a v Ostravě 14 let).Cabbage: »zpátky k Moravě,myslím,že by měla mít postavení jako spolkové země v Německu. A k národnosti já jsem Čech rodu moravského«O nemožnosti českomoravského dualismu viz výše. Bohužel jeden z těch, kteří podlehli Palackého ohlupování. Nejnověji podobně ohlupoval Moravany Havel, když jezdil po Moravě, chlubil se moravským původem manželky a vyhrožoval, jak bude na Moravu „myslet”. On nechtěl ani žádný majetek, ostatně ani prezidentem
    nechtěl být. Pár let poté se chlubil, jak se mu podařilo dosáhnout toho, že se prezidentem stal on a ne Dubček.»Dnes je český árod podivná spleť Slovanů a Gemánů.«V 19. st. potřebovali Češi Moravany, aby dokázali svou starobylost, atd. Dnes se cítí být potomky Keltů.KeNnY: »pozvat bratry ze Soluně měl dalekosáhlý evropský význam« Bohužel došlo jen k uskutečnění začátku zamýšleného. Ve skutečnosti mělo jít do dalekosáhlejší dílo: o obnovení církevní správy starého Sirmia, čímž by v křesťanské církvi skončil pritikladný dualismus Byzance a Říma.Cabbage: »Já jsem např.pro českomoravskou republiku,ale národnost si můžu zvolit stejně svobodně jako Vy!A s tou mystifikací Masaryk o žádném moravském národu nemluvil jinak by se nový stát jmenoval velká Morava a ne Československo!«Můžeš být pro co chceš, ale výsledek je stejný, jako kdybys se sedmi třídami pomocné školy chtěl dostat Nobelovu cenu za fyziku. Masaryk se považoval za
    Slováka a o Moravě řekl, že bude prubířským kamenem. Měl pravdu.Dalšímoravák: »“Ale moravský národ se prostě nikdy nezrealizoval snad jen jako vroucné přání.“«O Moravanech jako o národu už dávno psali jiní, také Moravané sami se i v 19. st. považovali za svébytný národn samostatný od českého, takže řešit otázku existence moravského národa je zbytečné.Karla Honzková: »Přinejmenším jste měl tu samosprávu dát do uvozovek. Ano, papír snese v demokracii všechno.«Štefánik se dávno před Masarykem snažil o samostatnost pro Slováky a když o totéž začal za sv. války usilovat Masaryk pro Čechy, spojili se. Američtí Slováci uvažovali o širší samostatnosti (autonomii) Slováků v Československu, než jaká byla později dohodnuta (samospráva), ve skutečnosti ale nakonec neměli nakonec nic. Proto uvítali nátlak Hitlera a z jejich pohledu skutečně šlo o samosprávu, byť podobnou, jakou byla samostatnost Československa za moskevského protektorátu (do r. 1989). Za
    svých studií na Slovensku v l. 1967–1969 jsem většinu svých slovenských vrstevníků poznal jako tvrdé nacionalisty, kteří Slovenský štát považovali za to nejlepší ve svých dějinách.Dalšímoravák: »A jak to tam teda vypadá? (Myslím názory o Moravě).«Podle Čechů jsou Moravané Slováci, kteří byli tak líní, že nedošli až do Čech. Dojde-li na Moravu, jedni nechápou, oč nám jde, jiní tvrdí, že už tak jsme malí, proč se tedy chceme dále dělit (když jim řeknu, že Moravanům už hůře být nemůže, takže samostatností si můžeme jen polepšit, zmlknou a další argumenty nemají), mnozí až zuří, co si to vůbec dovolujeme. Můj nadřízený si mě jednou zavolal a řekl mně, že mám jet do Valmezu, tam že mně aspoň budou rozumět (na rozdíl od jiných mluvím stále stejně a nesnažím se počeštit: hele, viď, atd.).Kdo to chce vidět písemně, ať se podívá na začátek: http://www.volny.cz/moravskelisty/listy/morava.html
    (i text pod obrázky).Cabbage: »ČESKOSLOVENSKÝ nikoliv moravský.A jak jste to myslel s tím prezidentem neprezidentem?«Masarykovi se líbila americká demokracie se svým systémem, ale pro Československo uvažoval se systémem švýcarským. Tam vedle sebe (samosprávy) a zároveň spolu (navenek jednotné Švýcarsko) 4 národy: Italové, Francouzi, Němci a původní Rétorománci. Navenek mají jednotný stát, stejnou švýcarskou nájrodnost, ale každý národ přitom má uvnitř vlastní samosprávu. Každý sám pro sebe dělá, co uzná za vhodné a prospěšné. Slyšel jsem napřílad, že Švýcaři odmítají členství v Unii, protože mají mnohem přísnější ekologické zákony. Československo se však stalo unitárním státek pod výhradní taktovkou Čechů už od r. 1918 (ani Zemský sněm Moravanů nikdy neodsouhlasil přičlenění — ve skutečnosti začlenění — Moravy do Československa).S prezidentem neprezidentem ne to jednoduché. Edvard Beneš byl Čechy před 2. sv. válkou českými politiky nařčen, že problémy
    s Němci jsou kvůli němu a byl donucen odstoupit. I to ale jim bylo málo, takže ho nakonec donutili k emigraci. V ní sám od sebe, bez zákonného pověření, začal vystupovat jako prezident v emigraci a za války i po ní byl mlčky považován za prezidenta.Bez toho, že by ho parlament pověřil, bez souhlasu Rusínů, věnoval Podkarpatskou Rus Stalinovi. Otázka tzv. Sudetských Něců je jiná: tam byl souhlas mocností (podobně, jako v případě nutnosti rozbití Rakouska-Uherska po 1. sv. válce, jako militaristického státu a tím o zabránění zdroje dalších možných konfliktů). Něco podobného, ale jinak, se opakovalo s komunisty, když se oficiálně tvrdí, že komunistický režim byl nelegální, že šlo o komunistický puč (1948). Ve skutečnosti to není pravda. Nekomunističtí ministři složili své funkce do rukou prezidenta Beneše a mysleli si, že ten demisi vlády nepřijme. Jenže on ji přijal a sestavením nové vlády pověřil Gottwalda. Nešlo tedy o žádný převrat, puč či cokoli podobného, ale o řádné skončení funkce
    jedné vlády a o začátek jiné vlády. Všecko legální a v souladu se zákony. Co se dálo potom, je už věc jiná.

  41. Doplnění:Několikrát jsem byl v Praze na nejrůznějších místech (jen po zjištění podle řeči, že jsem Moravan: o politice se vů¨bec nemluvilo) vyzván, abych táhl zpátky na Moravu, když jsem kupoval známku na pohled, zeptala se mě prodavačka, jestli do Čech nebo do ciziny. Řekl jsem, že na Moravu, na to ona, že však to je do Čech. Odpověděl jsem, že možná pro ni, ať laskavě se podívá na mapu, když v zeměpisu nedávala pozor. Mezi Pražáky mimopražskými Čechy mám kamarády, ale nesmí dojít na politiku. To jsou pak Češi nacionalisté stejní, jako Slováci (nebo já). Když jim dojdou argumenty (velice brzy, protože se vyznačují neznalostí dějin i současnosti), zeptají se, proč jsme tedy nezůstal na Moravě. Na to já, že kdyby Moravané odešli, oni by tu zdechli hlady, jak jsou líní. Jak známo, Hanáci jsou na Moravě známí, jako nejpomalejší. Mně doma otec říkal, že se ňórám, takže se mohu považovat za nejpomalejšího Hanáka. Troufám si ale tvrdit, že i tak jsem minimálně 4× tak rychlý,
    jak nejrychlejší Pražák.To je ale spíš takové laškování. Ve skutečnosti jsem zde poprvé v životě spokojený. Mám práci, která se mně líbí, dobré vztahy v zaměstnání, plat, se kterým jsem relativně spokojený. Na Moravě jsem zažil jen honičku v práci, samé šikanování a co nadřízený, to největší nepřítel (až na pár výjimek). Tady jsou úplně jiné vztahy, jiná mentalita. Čech hledí v práci se co nejméně nadělat, takže si ji šetří a kde může, uleje se. Těší se, jak práce skončí, aby se mohl jít bavit. Po skončení pracovní doby probírat něco pracovního je téměř zločin. Práce skončila a začíná zábava.Až na pár výjimek jsem tu neviděl žádnou podporu pro ODS (právě naopak), mezi mladými spíš pro Zelené. Asi nejsem v té správné společnosti, když po volbách je všecko jinak. V lecčem bysme se u Čechů mohli učit. Na to, aby se změnila Morava, musíme se změnit především my, Moravané. Jinak ničeho nedosáhneme.

  42. Re: DoplněníMoraviane, moje poznámka k „pražské“ rychlosti. Nemám žádné zkušenosti s Pražáky, jenom s pražskými a moravskými archivy. Neřeknu schválně kde na Moravě. V Praze jsem nechala vyhledat a přepsat archiválie z 16. a 17.stol.. Práce archivářů : ochota, profesionální přístup k věci a provedení. Oproti tomu na Moravě: opakovaně sliby a moje zklamání nad konečným výsledkem.Vůbec by bylo dobré, nemluvit všeobecně o Ceších a Moravanech, nýbrž o konkrétních osobách a událostech. Našla jsem vás zde pod článkem o moravských rytířích a pak na americkém blogu pod tlačítkem Moravské listy. Přeju hezký den.

  43. Slezsko není Morava!Dá se vůbec poznat jestli takové komentáře přicházejí skutečně ze Slezska a jestli to nejsou provokace někde odjinud?

  44. Provokace?Jak výše v jednom příspěvku napsal Aleš, šlo by územní původ každého komentáře poznat na stránce http://hans.aspweb.cz/IpToAddress.aspx. Adresu, s níž mi přišel komentář „Co je to za pitomou mapu? Slezsko NENÍ Morava!!!“ jsem tam zkoušel zadat a vyšla mi Praha. To by sice nic nemuselo znamenat, do Prahy za prací se stahují lidé odevšad, ale kdo ví. Navíc není asi zaručeno, že je funkce dotyčné stránky zcela spolehlivá.

  45. Re: Provokace.Pane magistře,na Vašem blogu lze pouze reagovat na obsahy příspěvků o situaci na Moravě, resp. s Moravou, kdo je napsal a jak to ve skutečnosti s jeho přesvědčením vypadá, nikdy nezjistíte. Cili je úplně jedno, jestli se jedná o provokaci nebo ne a odkud byla zpráva odeslána. Když někdo povídá ke své osobě, čím je a kde bydlí, mohu mu to věřit a nemusím a je to vcelku vedlejší záležitost.

  46. Hranice MoravyBylo by vhodné pod jakoukoliv záminkou uveřejňovat hranice Moravy s Čechy.Na protivníky to blahodárně působí.Jako : právě dokončená studie historických podkladů dokladuje hranici a její opětovné navrácení do map a školních atlasů.Nezna-lostúzemí historických zemí vede otevřené diskriminaci atd.

  47. PrahaJá čtu tyto stránky z Prahy. Moje bydliště je Praha, narodil jsem se tu, žiju tady a taky tady umřu.

  48. Jenom tu Prahu nemůžu najít na mapě ani v tý anketě, asi nějaká chyba se stala.

  49. Alšku, to je opravdu roztomilé. Že by tyto stránky navštěvovali hojně i čtenáři bydlící v Čechách? Třeba Moravané, kteří se tam odstěhovali. Zrovna tak Slovensko. Bylo by zajímavé to vědět. Také jejich názory. Chybí to tu.

  50. Anketa.Ozývám se ještě jednou. Pročítala jsem moje první komentáře zde na anketě.Čtenářů přibývá. Chtěla bych jen závěrečně říct, že je mně dnes osobně jedno kdo tu píše, hlavně že píše a ví o čem. Nenašla jsem dosud zde nic a nikoho, kdo by diskuzi škodil. Právě naopak. Je tolik událostí, které neumíme v historii správně zařadit. Sama jsem se dozvěděla hodně nových věcí, příklad včera o českých zápisech v krnovských zemských deskách v roce 1420, to jsem našla čistě náhodně, protože Slotron přišel s jeho mapou a já si vzpomněla, že bych mohla mít v knihovně také něco o Slezsku. Nevím, jestli o tom někdo ze zdejších diskutérů věděl.Diskutérům se dodatečně omlouvám, za moje výstupy, ani mi tato zvědavost nepříslušela, je to věc správce blogu.Pane magistře, s tou spisovnou moravštinou to zapomente.

  51. Praha„Jenom tu Prahu nemůžu najít na mapě ani v tý anketě, asi nějaká chyba se stala.“ – Mě zajímá především rozprostření čtenářstva na Moravě, takže vše ostatní jsem shrnul pod zahraničí.

  52. Praha./80/Pane magistře,to není žert, nýbrž zbytečná provokace. Proč vzbuzovat v někom nenávistné pocity. Takovými výroky si nezískáte ani přátele mezi rozumnými Moravany. Myslím si, že by bylo hezké, kdyby tyto stránky četli rádi i čtenáři z Čech, zapojili se do diskuze a přesvědčili Vás o opaku, kde se třeba zásadně mýlíte.

  53. Dodatek.Dalsimoravaku, neberte to, co jsem předtím psala, jako přísnou kritiku. Váš BLOG je něco zvláštního, je v něm život. Je o Moravě pro Moravany a O MORAVANECH (od opravdového, mladého, vzdělaného Moravana). Přeju nadále hodně úspěchů.Jde mi o to, aby z žertů druhých (Martin) nevznikly vážné spory.

  54. Moravané by měli konečně otevřít oči a podívat se jak krutě s nimi Češi zatočili a nebylo to jenom jednou,jsme pro ně jenom smetí.

  55. /83/Anonyme, nepletete si náhodou, kdo s kým zatočil? Pár konkrétních příkladů a nějaká ta parafa by neškodily. Ciao.

  56. Sarkasmus a kontextová trivializace./83/Milý autore této věty, kterou jste napsal zřejmě ze zklamání nad stavem věcí a která byla myšlena velmi pravděpodobně ironicky.Doporučuju si přečíst publ. B. Kurase, Sekl se Orwell o dvacet let, Baronet 2003, s.29,30 o kontextové trivializaci.Po celou dobu, co jsem se zde byla zapojená do diskuze, mi nešlo o poučování, nebo vytahování se, historie je pouze mým dlouholetým koníčkem a to ještě jen jako doprovod mého zájmu o křestanské umění středověku. Reagovala jsem pouze na jinými diskutéry čerstvě řečené.Nevím kdo řekl, že kdo se nepoučí z minulosti, bude si ji muset zopakovat.Poučit nás může minulost teprve tehdy, když dějinné události vidíme pokud možno přísně v kontextu a to zatím tito mladí Moravané, správce blogu nevyjímaje, někdy vidět nechtějí.Cituji z Kurase, s.30 a aplikuju to na dění na Internetu všeobecně, měla jsem možnost si to sama vyzkoušet.Pseudokontext je struktura
    vymyšlená tak, aby dávala roztříštěným a irelevantním informacím zdánlivý smysl. Pseudokontext ale není použitelný pro čin, řešení problému, či změnu. Dá se použít jen k jednomu jedinému účelu, který nemá žádnou opravdovou souvislost s naším životem, tím je zábava.Pseudokontext je poslední záchytná stanice kultury zaplavené irelevantností, inkohorencí a impotencí.Trivializací hodnot a informací si jednotlivec i společnost nastolují stav bezmocnosti, protože nevědí, jak se bránit.Tento příspěvek je dodatkem k /84/, nechtěla jsem to tak nechat stát.P.S. Pokud jsem se chovala někdy „vedle“, tak se ještě jednou omlouvám.

  57. NesouhlasímTo jak jste to rozdělil na části je pěkné bordel. Nějaké Vyškovsko tam máte a Prostějovsko jste strčil pod Olomouc. Prostějov je jedno z nějvětších moravských měst je 2,5krát větší než Vyškov a je stejně velký jako Přerov. V takové anketě hlasovat odmítám.

  58. „To jak jste to rozdělil na části je pěkné bordel. Nějaké Vyškovsko tam máte a Prostějovsko jste strčil pod Olomouc. Prostějov je jedno z nějvětších moravských měst je 2,5krát větší než Vyškov a je stejně velký jako Přerov. V takové anketě hlasovat odmítám.“ – To je teda dost malicherný důvod. Ohromně bych byl zvědav, jak byste to rozdělil vy, aby to bylo aspoň trochu rovnoměrné.

  59. ZbytečnostiTak nevím,jakou mám národnost, když jsem sama neopustila Moravu, ale moji předci přišli z Rakouska, chvíli mluvili česky , chvíli německy a zase česky, to podle toho, kde zrovna žili. Prošli během 300let jižní Čechy i Moravu a skončili u Brna. Myslím, že národnost Moravská je hloupost, ani Moravská spisovná řeč není, jen místní nářečí. Předky jako já, má většina dnešních lidí na Moravě. A politická národnost je úplná volovina, jde zase jen o koryta a funkce.

  60. „Tak nevím,jakou mám národnost, když jsem sama neopustila Moravu, ale moji předci přišli z Rakouska, chvíli mluvili česky , chvíli německy a zase česky, to podle toho, kde zrovna žili. Prošli během 300let jižní Čechy i Moravu a skončili u Brna.“ – Tak to pro vás možná budu mít překvapení: národnost je příslušnost k národu a to, k jakému národu se kdo cítí patřit, nesouvisí zcela nutně s tím, odkud pocházejí jeho předci a jakým jazykem mluvili a jakým mluví on sám. Případů, kdy se děti přistěhovalců považují za příslušníky národa země, v níž se narodily, nikoli národa rodičů (pokud vůbec rodiče měli vyvinuté národní cítění), jsou jistě mraky. Moravu za staletí dějin prošla spousta lidí a ti, kteří se v ní usadili, se brzo asimilovali a považovali se za Moravany, zvlášť pokud přešli na místní slovanský jazyk (s těmi, kteří si zachovali německý jazyk nebo k němu časem přešli, to bylo složitější).“Myslím, že národnost Moravská je hloupost“ – A proč? Další moje
    novinka pro vás: národy netrvají od věků do věků, národy vznikají a zase zanikají, záleží na společenských podmínkách. Že Moravané nejsou v současné době národ, nikterak nevylučuje, aby národem byli. Vznik národa není hloupost (to by potom každý dnešní (nejen) evropský národ byl nesmysl), je to přirozený společenský jev.“Moravská spisovná řeč není“ – Není. Ale může být.“A politická národnost je úplná volovina, jde zase jen o koryta a funkce.“ – To je jednoznačně hloupý argument. Jeho hloupost vynikne tím, když řeknu, že potom i vznik Československa v roce 1918 nebyl nic jiného než touha hrstky politiků (třeba Masaryka, Štefánika atd.) po korytech a funkcích.

  61. ◉ MoravanTvořila mne poušt a životní bídaV poušti mi nepomohly ani titul, ani řádyByl jsem odkázán sám na sebe a na BohaVědomí, že konám svou povinnost, je nejlepším uznáníma jedinou plnou odměnou.Alois Musil, kněz, badatel, řádný profesor vídenské a Karlovy univerzity

  62. Bývalé Slezsko?Bývalé Slezsko? Co to jako má být? Pokud je podle Vás Slezsko „bývalé“, tak stejně tak je „bývalá“ i Morava. A vůbec, nevím proč do Vašich moravských nacionalistických výlevů Slezsko vůbec taháte. Když chcete ztrapňovat Moravu a Moraváky, tak si to dělejte, ale Slezsko nechte na pokoji.

  63. ◉ [77]V zásadě máte pravdu, že Morava je dnes taky bývalá. Nicméně doporučuji nejprve přečíst a rozmyslet články v rubrice http://dalsimoravak.bloguje.cz…hp a neztrapňovat se jalovými výkřiky o Slezsku.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s