Ještě jednou ke Slezsku – druhá část

V zatím posledním článku o Slezsku (Ještě jednou ke Slezsku) jsem napsal, že jsem ještě nenapsal vše, co jsem chtěl říct, takže pokračuju teď.

Ještě jsem chtěl dodat pár slov o slezské identitě a zejména národnosti. Původně jsem měl za to, že jsem vše, co se dalo říct, napsal už v původním článku (Morava a Slezsko aneb malé rýpnutí do slezské otázky pokud ta vůbec existuje). Mimo jiné jsem tam napsal, že sice existuje údaj o slezské národnosti v podobě několika desítek tisíc lidí, kteří toto napsali do dotazníků při sčítání lidu v ČR, ale jinak „ticho po pěšině“, jinými slovy nikde není po existenci slezského národa ani památky. Napsal jsem, že jediné rozumné vysvětlení vynoření se slezské národnosti ve sčítání lidu ČR je existence jakéhosi regionálního slezanství, které nemá národnostní charakter; čili neexistuje nějaký slezský národ, za jehož příslušníka by se někdo mohl považovat, ale existuje jakési cítění k místu, konkrétně k té části ČR (ne Moravy!), která na starších mapách byla označována za Slezsko. Ještě jinými slovy by se toto slezanství dalo považovat za druh lokálního patriotizmu, který je běžný všude nejen na Moravě, ale po celé Evropě a vůbec na celém světě; když zůstaneme v rámci Moravy, pak nevím, proč by se slezský patriotizmus nemohl přirovnat k podobnému lokálnímu patriotizmu třeba valašskému či hanáckému. Jistěže je rozdíl mezi patriotizmem slezským a ostatními moravskými, a to právě v tom, že jedině slezský bere do úst slovo národ. Podle mě to však je jedině tím, že slezský lokální patriotizmus se jako jediný může opřít o dřívější existenci vlastního administrativního celku. A to i když vezmeme do úvahy, že vlastně tento administrativní celek přísně vzato vlastní nebyl, protože nikdy nebyl slezský, rozumí se národnostně slezský (byl smíšeně německo-moravsko-(česko)-polský).
Taky by někoho mohlo napadnout, že slezský lokální patriotizmus prostě skutečně přerostl do roviny národní, protože je silnější než jiné lokální patriotizmy na Moravě. To už se však dostáváme od toho, co kdo napsal do sčítacích archů, k tomu, co a jak se projevuje v reálném životě. Tady je to s národnostními Slezany stejné jako s národnostními Moravany: slezský národ není. Aspoň tedy pokud tak hodnotíme podle toho, zda se skutečně ve veřejné sféře projevuje. Moravané sami, ačkoli o svém národě hodně mluví, se zatím nedopracovali k tomu, aby vytvořili vlastní národ, který bude žít svým vlastním životem nezávislým na národě českém. A o údajném slezském národu to platí dvojnásob – mluví se o něm nepatrně (a dělají to ještě navíc především Moravané z „jihu“) a reálné stopy jeho existence nejsou žádné. Nuže slezský národ není, vraťme se tedy zpět k slezskému lokálnímu patriotizmu. O něm pochybovat nemůžeme (kde by se jinak vzaly desetitisíce lidí, kteří při sčítáních napsali slezskou národnost?), půjde mi však o jeho sílu. Tak tedy, je slezský lokální patriotizmus skutečně o hodně silnější než jiné patriotizmy na Moravě? Já o tom hluboce pochybuju a předpokládám, že nebudu sám. Vždyť jak jinak než zápisem slezské národnosti jednou za 10 let se vůbec projevuje? Srovnejme to třeba s lokálním patriotizmem valašským: asi nikoho (snad kromě několika vtipálků) nenapadlo při sčítání lidu napsat valašskou národnost, ale zato v praxi se valašský lokální patriotizmus projevuje celkem dost, už třeba v celé ČR známým projektem Valašského království (na němž je – odbočím – smutné to, že je to projekt nemoravský). (my jsme valaši). Mně osobně není nic známo o tom, že by lidé ve „Slezsku“ spontánně zakládali podobné projekty nebo vůbec nějak dávali najevo (ne kvůli jiným, ale sami pro sebe) svůj lokální patriotizmus.
Odvažuju se tedy v tuto chvíli napsat, že slezský národ neexistuje a ani slezský lokální patriotizmus není patrný. Protože se celou dobu bavíme o obnovení „Slezska“, musíme si konečně jasně stanovit, na základě jakých argumentů se tak má stát. Kdyby žil ve „Slezsku“ nějaký slezský národ, neměli bychom se o čem bavit – každý národ potřebuje nějaké záruky své existence a svého dalšího rozvoje, takže nějaký „slezský“ stát nebo přinejhorším nějaká autonomní jednotka by byla potřebná. Jenže hovořit o slezském národě můžeme jedině po vypití jistého množství nějakého alkoholického nápoje, ne za střízliva (to nemá být urážka, tak to prostě je). Argument národa a národního státu (či národní spolkové země nebo něčeho podobného) padá. Pak připadá do úvahy hledisko historické. Tj.: byla kdysi slezská země, budiž tedy obnovena. Což by se dalo podat též slovy: pravomoci moravských úřadů končily na severu na určité hranici a to byla hranice moravsko-slezská – tato hranice budiž obnovena. K požadavkům historického rázu bychom měli být uctiví, zejména proto, že samotné volání Moravy po přinejmenším samosprávě má historický ráz, ale neškodí také popřemýšlet, kde jsou hranice historických argumentů. Touto větou nechci začít další odstavec dokazování, že obnovení „slezské“ samosprávy by překročilo nějaké hranice, to vůbec ne. Jde mi o myšlenku jinou. Uvedu ji citací jednoho čtenářského komentáře pod prvním článkem o Slezsku: „Co se týče integrace určitých území do jiných území, uvedu jiný příklad: Franky se staly před 200 lety součástí Bavorského království. Města jako Hof, Bamberk, Bayreuth, Würzburg, Kulmbach, Aschaffenburg a další původně k Bavorsku vůbec napatřila, přesto je dnes mnozí za bavorská považují. Bavorsko se skládá z Bavor, Švábska, Horní Falce a Frank. Taktéž já mohu říci, že Česko se skládá z Čech, Moravy a Slezska, respektive z Čech a Moravy, přičemž Morava v sobě zahrnuje i Slezsko. A takhle v tom můžeme rejpat donekonečna. Moravané si nejprve musejí uvědomit svou identitu a pak můžeme něco dělit na Čechy a Moravu.“ Já tuto myšlenku doprovodím vlastním pozorováním: nejen středověká ale i raněnovověká Francie nebyla přísně centralizovaným státem (jako dnes), ale dlouho byla spíš jakousi federací. To bylo patrné zvlášť v období prvních kapetovských králů: Francie byla formálně jedno království, jehož představitelem byl král sídlící v Paříži a společná církevní organizace. Ve skutečnosti však král ovládal pouze Paříž a širší okolí a zbytek Francie fakticky tvořily nezávislé státečky, jejichž vládci uznávali královskou svrchovanost jen ve slovech. Francouzským králům se po několika stoletích nakonec povedlo značnou část Francie dostat pod svou přímou moc a ostatní francouzské vládce si k sobě velice úzce připoutali či na jejich místa dokonce dosadili členy vlastní rodiny, ale Francii tím nesjednotili. Pořád existovala místní knížectví, která byla připoutána k pařížské koruně, žila si však do značné míry vlastním životem, což platí třeba i o zákonech, jimiž se řídila. Z touto rozdrobeností skoncovala Velká revoluce v letech 1789-1784, která Franci rozdělila na malé departmenty bez historické tradice, právě proto, aby zlikvidovala staré historické celky (srovnání s Moravou není od věci). Rozdělení Francie na departmenty trvá dodnes; jaký je tedy vztah Francouzů k zaniklým knížectvím? Jednoduše: žádný. Aspoň pokud jde o smýšlení politické. Taková jména jako Pikardie, Poitou, Blois, Champagne, Akvitánie, Burgundsko, Auvergne, Anjou, Berry, Maine, Burbonsko, Gaskoňsko, Vendée a podobně už dnes vášně nevzbuzují, nikdo dnes nepožaduje zrušení umělých departmentů a obnovení tradičních „zemí“. Uvedená území dnes působí čistě regionálním dojmem (podobně jako na Moravě Haná, Valašsko, Horácko apod.) a o jejich přenesení do politické roviny není zájem (něco jiného je otázka Bretaně, Baskicka a Korsiky, tam však jde o národnostní hnutí). Položme si zajímavou otázku: proč? Odpověď je nasnadě: s uvedenými knížectvími se lidé neztotožňovali, nevytvořila se v nich společenství lidí, která by se jejich zánikem cítila ohrožena ve své další existenci jakožto společenství. Francouzům je zkrátka osud bývalých knížectví lhostejný, byly to pro ně asi jen jakési administrativní útvary, které si vymysleli „ti nahoře“.
A jak to souvisí s „moravským Slezskem“? Z francouzského a koneckonců i bavorského příkladu je zřejmé, že různé staré státní, polostátní, autonomní útvary v průběhu dějin vznikaly a zase zanikaly a dnes existují jen ty, o jejichž zachování sami lidé měli zájem. Neexistují jen proto, že měl někdo pietní úctu k historii. Se „Slezskem“ to nemůže být jinak: nemůžeme dopředu říkat: existovalo to v minulosti, takže se to zákonitě musí obnovit. Spousta věcí v minulosti existovala a zanikla a dnes nemá smysl je obnovovat. Jediným rozhodujícím hlediskem může být jedině přání lidí bývalé rakouské Slezsko obývajících je obnovit. Pokud si ho budou přát obnovit, pak se proti tomu nemůžeme stavět a musíme to přání respektovat, ale přece jen bychom si důvody toho obnovení mohli rozebrat: můžou to obnovení chtít právě jen proto, že to kdysi existovalo a pak zaniklo, ale když se tak lidé nechovají jinde (viz právě francouzská „feudální“ knížectví), asi se ani v našem případě tak chovat nebudou. Pak ještě můžou chtít obnovení samosprávy z toho důvodu, že se cítí jako společenství, byť i ne národní, a budou jako takové společenství chtít institucionální záruku zajištění další existence toho společenství. Ale vzhledem k té bídě, s jakou se cokoli slezského projevuje, to není taky moc pravděpodobné. Pak by nakonec byl výsledek takový, že by záleželo jedině na vůli „ostatních“ Moravanech, zda bude bývalé rakousko-uherské Slezsko obnoveno.
Vrátím se ještě k slezské identitě. Jak se to s ní má, ukazuje už to, že jak v r. 1968 tak po r. 1989 se vynořila spousta moravských aktivit, žádné však slezské (nebo aspoň o nich nevím). Z toho si přirozeně lidé učiní závěr, že slezská identita, pokud vůbec nějaká je, je slabá a má asi charakter lokálního patriotizmu. Toto jsem předpokládal i já a proto jsem svůj první text zaměřil na „ostatní“ Moravany s tím, že péče o Slezsko vychází spíš od nich samých než od Slezanů; ani jsem nečekal, že ten článek bude někoho ze „Slezska“ vzhledem k tamnímu nezájmu o Slezsko zajímat. Vpodstatě jsem se nemýlil – z území bývalého (rakousko-uherského) Slezska přišly čtyři nesouhlasné komentáře: obsahem jednoho byla věta „to ti muselo trvat dlouho nez sto napsal co???“, obsahem dalšího pouhé slovo „kokoti“, pouze dva čtenáři se ve třech příspěvcích rozpovídali více. První z nich sice ukázal, že má ke „Slezsku“ city vřelé, ale z jeho příspěvku byly patrné mnohé nepřesnosti a nepravdy, ačkoli z nich obvinil právě Moravany. Vpodstatě bych je rád v tuto chvíli pominul, protože mi prostě jde jen o to zjistit, jak je to se slezskou identitou. Přesto nepominu větu „My Slezané taky v žádném případě nechceme být spojováni s moraváky , jsme svébytný národ s dávnou kulturou, kdy ještě žádná morava neexistovala“, která je samozřejmě nepravdivá (slezský národ pochopitelně nikdy neexistoval), je však zajímavá tím, že neobvykle velkorysé nakládání s historickou skutečností je typické pro rozvíjející se slabá národní hnutí (v 19. století bylo běžné, že čím slabší národní hnutí bylo, tím slavnější dějiny mělo potřebu si připsat). Toto by pak vypadalo, že jsem narazili konečně na stopu tolik hledaného slezského národa. Já však přece jen raději zůstanu na pevné zemi, protože reakce pouhých dvou lidí mě nemůže přesvědčit, že ve „Slezsku“ kvete slezský národ. Spíš naopak je to potvrzení toho, že lidé jsou tam ke Slezsku převážně lhostejní. A nebo – což vlastně byla prvotní pohnutka, proč k prvnímu článku ještě napsat pokračování – jsou sice hrdí na Slezsko, ale zároveň jsou lhostejní ke slezanství. Myslíte, že si to odporuje?
Náhodou jsem při hledání nějakých zmínek o moravské hymně narazil na stránky Slezská hymna. Je velice poučné si přečíst, co se tam píše. Na úvodní stránce autor stránek píše, že pochází z Hradce nad Moravicí, který leží „nedaleko Opavy, centra českého (!) Slezska.“ Dále píše, že ho mrzí, „že v poslední době se u českých (!) lidí zmenšuje vlastenecké cítění, láska k vlasti.“ To bylo podle jeho slov podnětem k tomu, aby na internet umístil hymnu vlasti (!), o níž mnoho lidí ani neví, že existuje (!). Toto je velmi pozoruhodné. Jde o člověka, který je hrdý na existenci Slezska, dokonce mu říká vlast, ale přitom se považuje za Čecha a Slezsko chápe jako českou zemi. Kromě toho potvrzuje (a věřím tomu, protože na rozdíl ode mě přímo žije na území, o němž je řeč), že tam mnoho lidí ani netuší, že nějaké Slezsko existovalo. Nespravedlivé jsou tedy komentáře obou „Slezanů“, kteří obvinili mě a Moravany obecně z nenávisti ke Slezsku, z úmyslu mu ublížit, vymazat ho z mapy, z myslí lidí apod. Morava je v tom zcela nevinně. Mluvím sice v těchto řádcích o současném slezském vědomí, ale když už se jeden z nesouhlasných slezských komentátorů dopustil neprozřetelné zmínky o odvěkém slezském národě, neuškodí se na historii a text slezské hymny (případně jejich variant) podívat blíže: Popud k sestavení českoslezské (jinak to nazvat nejde) hymny vzešel od kateřinského kněze Antonína Grudy, kterému vadilo, že Češi v Čechách mají svou hymnu, Češi na Moravě mají svou hymnu, zatímco Češi (!) ve Slezsku (znovu pro jistotu opakuju, že než začali čeští buditelé lašskými nářečími mluvící obyvatele rakouského Slezska přesvědčovat, že patří do českého národa, neříkali si ani Češi, ani Slezané, ale Moravané!) žádnou nemají. Obrátil se na českého (!) spisovatele Jana Nerudu, který s jiným českým (!) spisovatelem Adolfem Heydukem vymyslel text. V první sloce se sice jakoby opěvuje svébytné Slezsko („Slezská vlasti, půdo
svatá, zemi nejkrásnější všech
“), jenže už z dalších slok je jasné (kdyby to nebylo jasné už z okolností vzniku hymny samé), že adresátem hymny jsou Češi. Češi ze Slezska, ale pořád Češi: „vědomí ti dala Praha“. Je to to stejné, jako kdyby se v české hymně opěvoval Berlín nebo v moravské Vídeň. V dalších verzích se třeba zase píše: „Zde tichý národ (= lid!) přebývá, jenž rád se prací zabývá, jenž prosté mravy zachoval a zdárné syny odchoval, jenž otčinu svou miluje a jazyk český (!) zbožňuje“. V další hymně zase čteme: „Hoj! Slezané, my jsme stráží na severní straně … My jsme hlídky rozstavené od slovanských bratrů, nad nimiž se nebe klene od Šumavy v Tatru (dokonce čechoslovakizmus!)“. Všechny uvedené slezské hymny se vyznačují tím, že (rakousko-uherské) Slezsko pro ně byl útvar obývaný Čechy. Podnět nevyšel od slezského národa (kde by se taky vzal?) a nikdo proti textům hymny nikdy neprotestoval. Znovu připomínám, že mluvím o současném slezanství, ale když už se někdo zmínil o historickém slezanství, dodal jsem o něm pár slov, abych ukázal to, co jsem už v prvním textu o „Slezsku“ napsal, totiž že jakési současné národnostní slezanství nemá historické kořeny, protože v historii zkrátka nebylo. V minulosti se jednalo buď o regionálně zaměřené němectví, regionálně zaměřené češství nebo regionálně zaměřené poláctví.
Patrně nemám takový dar jasného výkladu, aby se mi dařilo neustále v průběhu textu u jednotlivých dílčích argumentů zachovávat povědomí o celkovém cíli, k němuž směřuju, musím závěrem shrnout vše, co chci neustále o „Slezsku“ říct:
Za prvé: až vznikne slezský národ, ohánějme se právy slezského národa. Doporučuju trochu realističnosti – moravské hnutí neustále užívá spojení moravský a slezský národ z útlocitné obavy, aby se náhodou někoho nedotklo. Přitom si jaksi nechce všimnout, že kromě občasného sčítání lidu se o slezském národě vůbec nikde nemluví. Ruku na srdce: kdyby „ostatní“ Moravané přestali slezský národ vplétat do svých ústních a písemných projevů, nezmizel by úplně z veřejné pozornosti? Moravané si vůbec nemusejí dělat výčitky svědomí, že tím, že vypustí slezský národ úplně ze své pozornosti, někomu ubližují, někoho házejí přes palubu a někoho nechávají na pospas osudu. Vždyť přece co dělali Moravané doposud? Pořád mluvili o hájení zájmů moravského a slezského národa; slezským národním aktivitám nebránili. A jaký byl výsledek? Žádný slezský národ se této příležitosti nechytil, žádné slezské iniciativy se neobjevily. Moravané ze všech částí Moravy (i z tzv. Slezska) tedy mají plné právo považovat slezské národní hnutí za neexistující a podle toho se chovat. Není to vina Moravanů, že obyvatelé bývalého rakousko-uherského Slezska nechtějí být Slezany. Pořád trpělivě čekat, až se nějací Slezané vynoří, je z moravské strany (nemyslím z „moravské“ strany hranice, ale ze strany „uvědomělých“ Moravanů) přehnaný a nerozumný útlocit. Nemám náhodou pravdu, když říkám, že to spíš vypadá, že Moravané si existenci slezského národa vynucují a že si ho vlastně sami vyrábějí?
Za druhé: jméno Slezsko budiž pro Jesenicko-Opavsko-Těšínsko opuštěno. Můj argument je ten, že jižní kousíček bývalého Slezska už dnes nemá vůbec nic (kromě poměrně už vzdálených dějin) společného s většinou Slezska, které je v Polsku. Přitom pořád někoho svádí to jméno k tomu, aby chtěl spojovat Slezsko moravské a Slezsko polské, jako by k sobě pořád patřily. S tím, když mají dvě rozdílná, ale přitom sousedící území, nejsou obecně příliš dobré zkušenosti a leckdy to dělá problémy. Nejviditelnější to v Evropě je v případě slovanské Makedonie, kvůli jejímuž názvu tento stát nechce uznat Řecko, které má na svém území také Makedonii. Na samotné Moravě máme taky jeden příklad šarády s územím kvůli názvu. Byla to nešťastná epizoda za druhé světové války se Slováckem. Říkalo se mu také Slovensko, což některé chytráky na Slovensku (ve Slovenském štátu) motivovalo k tomu, že chtěli připojení Slovácka ke Slovensku. Kvůli ničemu jinému než kvůli jménu! Všimněme si naopak, jak to dopadlo po stránce pojmenování s rozdělením Tyrolska v roce 1918: severní rakouská část si ponechala jméno Tyrolsko (protože jakoby zůstala „doma“), jižní část, nově italská, dostala nové úřední jméno Trentino-Alto Adige (třebaže je fakt, že hovorově se mu dodnes často říká jižní Tyrolsko, hlavně samozřejmě v Rakousku) – dvě Tyrolska, to bylo vnímáno jako nežádoucí; italská vláda celkem logicky nechtěla, aby se jí nabyté části nadále říkalo Tyrolsko. Kdo si myslí, že přeháním, když tvrdím, že někoho může svádět stejné jméno pro nejsevernější pruh Moravy a pro jihozápad Polska k myšlence obě území spojovat, nechť se podívá na přinejmenším dvě věci: jednak na stránky Evropské svobodné aliance, sdružující evropské nestátní národy a oblasti usilující o autonomii, kde hned na úvodní straně (European Free Aliance) je výřez z mapy, na němž je vidět, že Slezsko tam zahrnuje i část v ČR. Jakoby šlo o jeden celek. Přitom až na několik jedinců jistě nebude nikdo tvrdit, že obě
„Slezska“ tvoří jeden nerozlučný celek, který patří neodvolatelně k sobě a jehož obyvatelé cítí silnou sounáležitost. Jednak pak také odkazuju na diskusní fórum Moravských radikálů (Moravské Radikálové – Diskuse), kde se nedávno vyskytl extrémní názor, že Morava by se měla spojit s (celým) polským Slezskem. Netřeba vysvětlovat nesmyslnost tohoto názoru, já jen dodám opět, že až k tomuto vede stejné jméno pro dvě různá území. Opakovaně se tedy přesvědčujeme, že jméno Slezsko vyvolává různé obtíže a vážně ho bude lepší opustit. Historicky je to pravé Slezsko v Polsku, ať si toho názvu tedy užijí tam. Ostatně otázka pro slezské horlivce ze severu Moravy: o co jde víc – o jméno nebo o autonomii? Dnes je praxe takové, že sdělovací prostředky (vesměs) užívají „svatou trojici“ v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, ale o nějaké „slezské“ autonomii v ČR nemůže být řeč ani žertem. Jistě by víc lidem, kteří tu autonomii chtějí, vyhovovalo víc, kdyby ji skutečně dosáhli, byť by přitom přišli o jméno Slezsko (neboť Morava logicky nemůže mít zájem, aby se její část pořád spojovala se Slezskem v Polsku). Nebo je snad někomu jméno natolik drahé, že pro něj obětuje raději autonomii, než by se ho vzdal?
Za třetí: podobně jako s existencí slezského národa je to s moravským postojem k autonomii „Slezska“. Od Moravanů je hlavně logický postoj nepovažovat Moravu a „Slezsko“ za dvě správní jednotky stojící na stejné úrovni, ale považovat „Slezsko“ za součást Moravy, v jejímž rámci by případně mohlo mít autonomii. Velká většina tzv. Slezska vzešla z Moravy a po jisté době se vlastně zase k Moravě vrátila. Už několik let poté, co Marie Terezie ztratila většinu Slezska, se ten zbytek začal sbližovat s Moravou, natolik, že došlo k několikerému jeho úplnému sloučení s Moravou. A připomeňme si, kdo stál v opozici tomuto slučování: vždy místní Němci. Během 20. století už nikdy samostatné „Slezsko“ nevzniklo a nikdo ho ani nepožadoval (pomineme-li sobecké požadavky komunisty ovládané slezské expozitury po r. 1945). Nebo snad mám mylné informace a v r. 1968 někdo chtěl vedle moravské federální republiky též republiku slezskou? Po r. 1989 chtěl někdo totéž? Jisté množství jedinců, velmi malé, dnes hovoří o přeměně ČR na spolkový stát tří zemí, z nichž jednou by bylo Slezsko. Jenže tento požadavek jde jednak proti proudu času (na pokus komunistů oddělit slezskou expozituru od Moravskoslezské země v roce 1945 reagoval sjezd předsedů okresních národních výborů z celé země (tedy i ze slezské expozitury) tím, že přijal „po živé rozpravě o pokusech o odtrhnutí jednotlivých krajů a o exposituře Zemského národního výboru v Mor. Ostravě“ rezoluci o „nedotknutelnosti hranic a celistvosti země, která vyjadřuje vůli moravského lidu, vyjádřenou jeho lidově-demokratickými zástupci, aby země Moravskoslezská žila svým životem jako nedělitelný politický, hospodářský a kulturní celek„), protože během nejméně posledních desetiletí se uvažuje většinou jen o „Moravskoslezsku“, za druhé obyvatelé daného území považují bývalé rakousko-uherské Slezsko spolu s přilehlou částí „Moravy“ za severní Moravu. A také: co má označovat celkem běžně užívané spojení „moravské Slezsko“? Neznamená náhodou právě to, že toto „Slezsko“ je částí Moravy? To je logické; tak jako polské Slezsko je součástí Polska, je moravské Slezsko součástí Moravy. Je-li tomu tak, je však poněkud terminologicky nesmyslné, aby se kladlo Slezsko na stejnou úroveň jako Morava, jak činí značná část moravského hnutí (třeba v názvu organizací, jako Moravskoslezská akademie pro vzdělání, vědu a umění) – pokud je název „Morava“ hierarchicky nadřazen názvu „Slezsko“ a zahrnuje jej v sobě, pak adjektivum moravskoslezský postrádá smysl. Je-li polské Slezsko součástí Polska, a to se jedná o území nesoucí původně jméno Slezsko, proč by o našem Slezsku, moravském, mělo platit něco jiného? Shodne-li se aspoň většina, když už ne všichni, že „Slezsko“ moravské je součástí Moravy, nikoli něco stojícího vně Moravy, pak se nadále můžeme bavit jen o tom, zda bude mít samosprávu či nebude jedině uvnitř Moravy. Tady se konečně dostávám k vysvětlení toho, čím tento bod začínal, totiž že s moravským postojem (= postojem moravského hnutí) k autonomii „Slezska“ to bude logicky stejné jako s postojem ke slezskému národu. Samospráva „Slezska“ v rámci Moravy Moravě neublíží, takže s ní Moravané bez problémů můžou souhlasit, ale není jejich povinností. Chtějí-li autonomii svého území v rámci Moravy, musí si ji „moravští Slezané“ (?; nebo „slezští Moravané“?) prosadit aktivně. To je naprosto přirozené a není v tom obsažen žádný nepřátelský úmysl. Každá autonomie v Evropě vzniká z iniciativy těch, kteří ji chtějí pro sebe, ne iniciativy těch, kteří ji poskytují. Povaha „slezské“ (holasické) autonomie by byla taková, že by vyžadovala zakotvení v moravské ústavě, a pokud by byla navržena taková ústava, v níž by o tomto tématu nic nebylo, nebyl by to tak velký div. Většiny obyvatel Moravy se problém „Slezska“ (Holasicka) netýká, takže sestavovatele návrhu ústavy by nic nenutilo,
aby jej sami o vlastní vůli do ústavy zapracovávali (asi jediný existující návrh moravské ústavy na internetu, velmi předběžný – Moravské zemské ústavní shromáždění – ostatně s autonomií „Slezska“ nepočítá). Když jsem uveřejnil první článek o „Slezsku“, drtivá většina komentářů přišla od „ostatních“ Moravanů, od těch, kterých se tato otázka má týkat, přišly jen čtyři komentáře, přičemž pouze dva jakžtakž věcné. To však potvrzuje, že „Slezsko“ je momentálně spíš iniciativou Moravanů z jiných částí Moravy než toho nejzazšího severu; a mám takový dojem, že pokud někdy uvnitř Moravy vznikne autonomní „Slezsko“ (Holasicko), zase půjde o iniciativu týchž. Kdo se o to má starat, se nestará – tak to dnes vypadá.
K rozhodnutí napsat dodatek (ten je teď ovšem dvojdílný) k původnímu článku o Slezsku mě vedlo jednak zjištění, že na internetu snad jedinou aktivitu pro Slezsko naprosto paradoxně vyvinul člověk se silným národním cítěním českým a také ty čtyři „slezské“ nesouhlasné a částečně sprosté komentáře. Na ně já můžu reagovat jedině tím, že jsou naprosto nespravedlivé. Po roce 1989 ukázali Moravané za uplynulá téměř dvě desetiletí (! – to to utíká; a výsledky veškerého snažení žádné viditelné) dost vůle, nikdy se nesnažili Slezsko vymazat, zašlápnout, uvrhnout do zapomnění; naopak sami iniciativně mluvili o Slezsku a slezském národě. Pokud však na dotyčném území lidé i přesto tuto zjevnou nabídku pomoci zachovávali pasivitu, není to vina moravského hnutí a těch několik jedinců, u kterých se vyvinulo silné slezské cítění, dokonce ošklivící si Moravu, by mělo snášet nadávky na své hlavy a žádné jiné. V první části dodatku k textu o Slezsku (Ještě jednou ke Slezsku) jsem vyzval čtenáře, aby psali do komentářů své představy o míře samosprávy „Slezska“ (Holasicka), tedy které konkrétní pravomoci by dané území mělo mít. K tomu vyzývám nadále, protože žádný komentář se k tomuto neodhodlal (a prosil bych přispívatele ze „Slezska“ zvlášť zdůraznit svůj územní původ, aby už konečně bylo vidět, co si případně přejí ti, kterých se tento i předchozí dva texty hlavně týkají), zároveň však zdůrazňuju, že je to další ukázka nezájmu těch, kteří přitom spílají Moravě za její údajnou nepřejícnost. (Srovnávat šovinistický postoj českého státu k Moravě s postojem Moravy ke své „slezské“ části je v tomto případě zvlášť pikantní, protože český stát se Moravy nikdy neptal, jaké vlastní pravomoci by si jakožto autonomní představovala mít). Otázku autonomie „Slezska“ (Holasicka) v rámci Moravy (tedy zda vůbec) stále považuju za otevřenou. Na jednu stranu může vypadat vzhledem k nezájmu Slezanů o něco se vůbec vůči Moravě snažit zbytečné vůbec o autonomii daného území v rámci Moravy uvažovat, na druhou stranu stojí za uvážení, že padla hned v prvním komentáři k prvnímu článku o Slezsku otázka „Jak získat „Slezany“?“ I přes celkovou pasivitu tamních lidí není vyloučeno, že by se k „promoravskému“ přesvědčování stavěli odmítavě právě kvůli citům ke Slezsku, takže v takovém případě by jim byla určena nabídka autonomie, díky níž by mohli moravskou věc přijmout (i když nevím, k čemu by bylo vzdorovité trvání na české straně, Česká republika nikdy nikomu autonomii nedá).
Ještě před úplným závěrem, který je, jak vidíte, grafického rázu, to vše shrnu do stručných hesel:
1) Slezský národ: nic nepřesvědčuje o opaku, takže NE;
2) Slezsko vedle Moravy a na stejné úrovni: určitě NE;
3) Jméno Slezsko: NE;
4) Autonomie „Slezska“ (Holasicka) v rámci Moravy: MOŽNÁ (podle zájmu jeho obyvatel).

Advertisements

64 thoughts on “Ještě jednou ke Slezsku – druhá část

  1. valašské království je projekt nemoravský? zkus to napsat tomáši harabišovi, lepší by bylo přijet mu to říct do očí.ale co chtít od člověka který v jazyce používá komunistickou příponu „-izmus“, zavedenou do jazyka pro jejich blbé děti, protože pravopis byl nad jejich síly.k článku: slezsko musíš respektovat, protože po vzniku krajů nějaká lůza vymyslela že normální název ostravský kraj je krátký a nesrozumitelný, a vymyslela a odhlasovala si prasopsa (pardon, kraj moravskoslezský). z toho soudím že tu někde nějaké slezsko je.

  2. Odpověď„valašské království je projekt nemoravský? zkus to napsat tomáši harabišovi, lepší by bylo přijet mu to říct do očí.“ – To, že se Valašské království nachází na území Moravy, ještě neznamená, že je to automaticky moravský projekt. Zlínský kraj (např.) se taky nachází na území Moravy – a je to moravský projekt? Problém je v tom, že projekt Valašského království je projekt čistě regionální. Fakticky je zcela jedno, zda existuje moravská země nebo moravský stát nebo je Morava rozpuštěna v českých krajích. Valašské království může velmi dobře existovat jak na Moravě tak v ČR a bez Moravy se krásně obejde. Ve svých důsledcích je tento projekt nemoravský – podle mého názoru – proto, že citové vztahy k Moravě zastiňuje citovými vztahy k Valašsku a tím je nahrazuje. Já nevím, jak tento projekt vnímají na Valašsku, ale z televize či odjinud jsem nikdy nenabyl dojmu, že toto Valašské království někdy něco udělalo pro myšlenku Moravy. Ostatně na jeho internetových
    stránkách se píše: „Projekt VALAŠSKÉ KRÁLOVSTVÍ začal vznikat v roce 1997 jako projekt na propagaci a rozvoj regionu Beskyd a Valašska.“ Kromě toho se tam píše, že myšlenky Valašského království se chytli někteří známí lidé, hlavně Boleslav Polívka a Pavel Zedníček, díky nimž je tento projekt obecně znám. Tito pánové však vždy veřejně vystupovali v tom smyslu, že Valašské království je součástí ČR; nikoli Moravy. A ještě za pozornost stojí mapa království na uvedených internetových stránkách, na níž je z východní (slovenské) strany napsáno „Území spřátelených slovenských domorodců“ a ze západní strany (hanácká část Moravy) „Území ogarů a cérak Praotce Čecha“! Nevím jak vy, ale já si takto moravský projekt nepředstavuju.“ale co chtít od člověka který v jazyce používá komunistickou příponu „-izmus“, zavedenou do jazyka pro jejich blbé děti, protože pravopis byl nad jejich síly“ – vysvětlete mi, prosím, svou vlastní teorii písemného zápisu slov přejatých z cizích jazyků; děkuji.“k článku:
    slezsko musíš respektovat, protože po vzniku krajů nějaká lůza vymyslela že normální název ostravský kraj je krátký a nesrozumitelný, a vymyslela a odhlasovala si prasopsa (pardon, kraj moravskoslezský). z toho soudím že tu někde nějaké slezsko je“ – tou lůzou pravděpodobně budete myslet místní krajské funkcionáře, protože parlament (!) dnešní jména krajů pozměňoval z těch původně navržených právě z iniciativy nově ustavených papalášů (např. v Brně si vymysleli, že jejich kraj bude Jihomoravský, ač se jako o jižní Moravě dá hovořit tak nanejvýš o třetině rozlohy kraje); jinak platí pořád to, co jsem napsal v článku: vlastní iniciativu obyvatel „Slezska“ nic nemůže nahradit – abych ji mohl respektovat, musí nejprve nějaká vůle existovat.

  3. MoravaVy se jednou zblaznite moravaci poblazneny uz aby jste jako Slovaci vypadli z teto zeme a bude od vas svaty klid

  4. Janíčku,já znám jiné blázny, které bych poslala někam. Možná, že je známe oba.

  5. KomentářJak vidno, žádné návrhy ze Slezska nepřicházejí a tak se pokusím o rozbor problematiky já.Nejpve k malé iniciativě ve Slezsku a neexistenci místního hnutí. Při pohledu do historie zjišťujeme, že to asi bude jakási tradice. Obecně se tvrdí, že zejména na Ostravsku je zvykem čekat až někdo vše zařídí. Nejprve se iniciativy ujala Praha a Češi dokonce složili Slezanům hymnu. Později se do role zachránce pasovali komunisté. Jak je obecně známo, jejich koncepce nedává prostor pro iniciativu a naopak nabízí: „my vše zařídíme a učiníme vás šťastnými“.Co to tedy znamená? Ten kdo chce převzít záštitu nad Slezskem musí sám iniciativně něco nabídnout. Musí sám odhadnout co zde vlastně potřebují. To, že nepřicházejí žádné konkrétní návrhy (maximálně jen mlhavé náznaky) neznamená, že Slezané nic nechtějí. Co vlastně chtějí musí dotyčný „zachránce“ odhadnout sám, třeba jen na základě těch mlhavých požadavků.Proto si myslím, že nějaká „severní
    koncepce“ existovat musí. Tedy alespoň v tom případě, pokud se má Slezsko stát součástí Moravy.Ke konkrétním návrhům. Myslím si, že vymezení regionu podle dané mapy je správné. Jaké funkce tedy má tento region mít? Jednak si musíme uvědomit, že tu je druhé největší moravské město – Ostrava. Celá aglomerace má dokonce víc obyvatel než Brno. I Ostrava má své ambice. Minimálně od roku 1945 je správním střediskem nějakého důležitého útvaru – Slezské expozitury, Ostravského kraje, Severomoravského kraje a nyní Moravskoslezského kraje. Tím jsem naznačil, kde má být správní středisko. Dale je tu otázka, co s Opavou. Myslím, že by se měla zastávat některé správní funkce. Rozdělením kompetencí mezi Ostravu a Opavu se zabývat nebudu. Nicméně si myslím, že Opava by rozhodně měla mít funkci reprezentační. Jinak řečeno, delegace by měli směřovat spíše do Opavy než do Ostravy, i když Ostrava má výhodu o něco bližšího letiště.Samozřejmostí jsou symboly. I současné kraje mají prapor a znak.
    Myslím, že vlajka a znak Rakouského Slezska se dají použít.Pokud jde o kompetence. Nemyslím si, že musejí být zákonodárné. Řekl bych, že málokdo skutečně chce ve Slezsku jiné zákony než na Moravě. Kompetence mohou odpovídat těm, jaké mají současné kraje, včetně rozpočtu apod.Otázka národa je, již z obecného hlediska, velmi problematická. Na jedné straně již samotné prohlašení se za národ vyvolává podezření z politického separatismu. Na druhé straně zase dochází k devalvaci slova „národ“. S nadsázkou se dnes národem prohlašuje i kdejaká vesnice.Nemyslím si, že by (Moravští) Slezané skutečně toužili být samostatným národem. Spíše bych řekl, že jim jde o kulturní identitu. Úspěch stránek http://www.ostravak.bloguje.cz , o nichž se říká, že probudily regionální jazykové obrození, dokazuje, že jsou hrdi na svůj dialekt. Dovedu si představit, že by ostravštině nebo laštině věnovalo pozornost i školství, bude-li o to
    zájem. V nižších ročnících ZŠ (např. 1.,2. třída) by se vyučoval místní dialekt, pak by se přecházelo na spisovnou moravštinu. Podobné řešení si dovedu představit i jinde na Moravě.

  6. Severní koncepce„Obecně se tvrdí, že zejména na Ostravsku je zvykem čekat až někdo vše zařídí.“ – Pokud je to skutečně tak, pak se nedivím, že ohlas je prakticky nulový.“Ten kdo chce převzít záštitu nad Slezskem musí sám iniciativně něco nabídnout.“ – Proto jsem v článku napsal, že nakonec „Slezsko“ bude iniciativa lidí z ostatních částí Moravy.“Pokud jde o kompetence. Nemyslím si, že musejí být zákonodárné. Řekl bych, že málokdo skutečně chce ve Slezsku jiné zákony než na Moravě. Kompetence mohou odpovídat těm, jaké mají současné kraje, včetně rozpočtu apod.“ – Tak to potom vypadá, že lidi uspokojí samotná existence autonomního území a jeho kompetence jim budou lhostejné.“I současné kraje mají prapor a znak. Myslím, že vlajka a znak Rakouského Slezska se dají použít.“ – Tak s těmi symboly je kříž. Za celoslezské symboly se v obecném (i úředním) vnímání prosadily symboly města Vratislavi. Problém je v tom, že jednotné Slezsko vlastně nikdy
    neexistovalo a jednotlivá knížectví měla vlastní symboly. Slezsko byl vždy (až do válek o rakouské dědictví) pojem spíš zeměpisný. I tak se však Slezsko formálně dělilo na dvě části Horní a Dolní. Vratislavská orlice se prosadila jako znak Dolního Slezska. Horní Slezsko užívalo těšínskou orlici (modrá ve zlatém poli), takže přijetí vratislavských symbolů za znak pozůstalého Slezska v Rakousku-Uhersku byl spíš čin bezradnosti, třebaže mám dojem, že vratislavská orlice se už tehdy považovala za symbol celého Slezska, ne jen Dolního. Ale já si myslím, že ani jedna orlice – vratislavská a těšínská – nejsou vhodné pro naše Slezsko. Tak jako i samotné jméno je po Evropě spojeno hlavně s Polskem, tak jsou s Polskem (či dříve s Německem) spojeny i tyto dva symboly. Tak jako je lepší jméno Holasicko, protože to nevyvolává spojení s Polskem a je specifickým jménem jen pro nejzazší sever Moravy a nic jiného, tak i heraldické (vlajkové symboly) by měly označovat jen naše „Slezsko“ a nic jiného. Jediné takové
    historické symboly jsou pak jedině symboly Opavského vévodství. A když si vezmete, že Opava je tradiční hlavní město „Moravského Slezska“, je to vlastně logické. Erbem Opavského vévodství byl červeno-stříbrně dělený (=svisle) štít. Zda existovala i odpovídající vlajka, nevím.“Úspěch stránek http://www.ostravak.bloguje.cz , o nichž se říká, že probudily regionální jazykové obrození, dokazuje, že jsou hrdi na svůj dialekt.“ – Jenže lašská nářečí netvoří sjednocovací prvek pro celé „Slezsko“, jsou jen v jeho východní části. A kromě toho zasahují dost i na „Moravu“.

  7. Pro JanaHonzo, tak je pochop. Většina Čechů z nich dělá Čechy, ač se tak necítí. Píšeš, že by měli z této země vypadnout. Kam vypadnout? Oni jsou ve vlastní zemi, ale je jim tvrzeno, že neexistují. Jak se mají cítit? Z nás Němci po staletí dělali „Bohémy“, aby pak mohli tvrdit, že žádný český národ ani Čechy nikdy neexistovaly!!!!!!!!!!

  8. Čech a Slezsko(Překopírováno zpod ankety o bydlišti čtenářů) „Jsem z Karviné, ale v anketě hlasovat nebudu, protože nesouhlasím s tím, aby území Slezska bylo „připojováno“ k Moravě. Nehraju si na příslušníka jakéhosi slezského národa (neb, ano, žádný není), jsem Čech, žiju v České Republice. Nechápu vaše snahy, natožpak když do nich taháte i bývalé (nikoli však bývalé z důvodu toho, že by nyní mělo být řazeno k Moravě) Slezsko.“ – No, nějak váš postoj nechápu. Zvlášť souvislost mezi vaším češstvím a jakousi zjevnou obhajobou Slezska.

  9. Dlouhý text.. Jsem si skoro naprosto jist, že většina lidí žijících ve „Slezsku“ vám na nějakou Moravu z vysoka dlabe. Lidi tady obyčejně mají jiné zájmy (práci, rodinu, přátele, zábavu) než psaní několika stránkových dokumentů a filozofování nad tím, kterou vesnici ještě připojit k domnělému něčemu. Ve „Slezsku“ neusilují o jakousi autonomii, ale zároveň – dovolím si říci – nevidí jediný důvod, proč by měli být spojováni v jednotný útvar s Moravou.. Když vás to baví, je to vaše věc.. budu jen doufat, že však zůstane pouze u takovýchto blogů a snah jednotlivců.

  10. dalšímoravák: Inu, co se dá dělat. Asi mě špatně chápete. Váš problém tkví v tom, že vidíte tři historické země a hledáte ospravedlnění pro to, zda by měly (zda si zaslouží) existovat – říkáte tedy, že Slezsko si jakousi autonomii „nezaslouží“, maximálně že prý v rámci Moravy. Jenže na nějakou autonomii vám (a dovolím si říci, že nejenom já) kašlu. Jsem Čech. A ano, jestli existuje něco jako „soucitění se Slezskem“, tak je to pouze místní patriotismus. Nepřeji si autonomii Slezska, nepřeji si autonomii Moravy a už v žádném případě si nepřeju, aby v případě samostatnosti Moravy, „Slezsko“ patřilo pod Moravu. Howgh.

  11. Stilgare,hlásíte se po dlouhé době ke slovu. Moravské Slezsko je součástí Moravy. Cechy a Morava tvoří Ceskou Republiku.P.S.Nad velkými písmeny se mi nezobrazuje diakritika.

  12. Většina lidí.Stilgare „většina lidí žijících ve Slezsku vám na nějakou Moravu z vysoka kašle“. Ano, většina lidí se začne o historii > politiku zajímat, když vůbec, až začnou být problémy.Zájem o to, z čeho co pochází? Většina lidí neví, jak se jmenovala babička za svobodna a kde a jak žila. Na takovém podhoubí se pak daří demagogii.My a ti druzí, kteří za všechno mohou.

  13. Stilgar„dalšímoravák: Inu, co se dá dělat. Asi mě špatně chápete.“ – Tomu se nelze divit, když se vyjadřujete nejasně. Z vašeho posledního komentáře to chápu tak, že jste Čech a přejete si zachovat unitární Česko a kdyby nedejbože vznikl moravský stát, přál byste si, aby se „Slezsko“ stalo součástí Čech.

  14. Slezsko není Morava!„Co je to za pitomou mapu? Slezsko NENÍ Morava!!!“ (tento komentář je překopírován z diskuse pod článkem http://dalsimoravak.bloguje.cz/538996-anketa-uzemni-prislusnost-bydliste-ctenaru.php). – Pokud jsem něco nepřehlédl, tak z území bývalého rakousko-uherského Slezska (počítaje v to i původně německé Hlučínsko) nepřišel snad ani jeden konstruktivní komentář. Mám dojem, že několik lidí si dalo za úkol přesvědčit ostatní, že podstatou slezanství je vášnivý výkřik „Slezsko není Morava!“ a že to je zároveň jeho jediná náplň. Mám dojem, že současná situace v ČR „Slezanům“ vyhovuje: sice žádné „Slezsko“ v rámci ČR neexistuje a ani existovat nebude co bude Česká republika Českou republikou, ale ve sdělovacích prostředcích a občas z úst politiků zaznívá mantra „Čechy, Morava a Slezsko“, v němž si někteří to svoje Slezsko
    nacházejí a to jim ke štěstí stačí. Někteří lidé natolik nepřemýšlejí, že považují moravské iniciativy za hrozbu pro jakési Slezsko a z odporu k Moravě se přiklánějí k ČR. Jako by snad České republice na nějakém Slezsku záleželo! Absurdnost takového počínání je zjevná z toho, že v České republice „existuje“ Slezsko POUZE jako jakési neurčité jméno (nikdo nikdy v ČR neřekl, k čemu se to jméno vztahuje, používá se značně mlhavě) a NIC jiného! Chtít považovat ČR za hodného zastánce slaboučkého ubohoučkého Slezska proti zlé a div že ne imperialistické Moravě je mimořádně nesmyslné („Slezsko je české!“ tady stojí v jednom komentáři); jako by snad Morava ohrožovala nějakou slezskou autonomii nebo co (a nemůžu se nezeptat: ono snad Slezsko v současnosti nějakou autonomii, kterou by mu zlá Morava mohla sebrat, má?). Já se sice stavím odmítavě ke jménu „Slezsko“ (a pokud vím, je ve straně Moravané přinejmenším jeden člověk, který má podobný, byť ne stejný názor), ale proti autonomii „Slezska“ v rámci Moravy
    principiálně nic nemám a jak jsem uvedl v článku, moravské hnutí je také „slezským“ požadavkům nakloněno příznivě. Jenže jak jsem také napsal, žádné požadavky nepřicházejí. Jen výkřiky, které ale VŮBEC K NIČEMU

  15. omylem jsem to odeslal, takže pokračuju v dalším příspěvkunejsou. Už jsem dvakrát napsal, že vybízím lidi z území bývalého Slezska (bývalého proto, že nikdy za Československa se neobnovilo), aby tedy konstruktivně napsali, jak si budoucnost představují. Pokud nikdo nemá o takový konstruktivní přístup zájem, pak se ovšem nemůže divit, že jej budou ostatní právem ignorovat.

  16. ostravak.bloguje„Úspěch stránek http://www.ostravak.bloguje.cz , o nichž se říká, že probudily regionální jazykové obrození, dokazuje, že jsou hrdi na svůj dialekt.“ – Nechci se do nikoho „navážet“, ale chci věci pochopit. S tím ostravským blogem (Ostravak bloguje) si nejsem tak zcela jist, zda to souvisí se Slezskem. Dnes jsem si totiž při jiné příležitosti vzpomněl na pasáž z knihy Milana Řepy „Moravané nebo Češi“, kde píše o fenoménu tzv. brňáctví v 19. století (ostatně tento fenomén je jistým způsobem živý i dnes) – šlo o silné sepětí obyvatel Brna s vlastním městem, které bylo pro ně tak silnou hodnotou, že zastiňovalo i národnostní pocity a pocity přináležitosti k zemi. Ptám se (ze zájmu, ne snahy ublížit): co když Ostravak bloguje je výraz podobného fenoménu ostravanství? Co když je pro lidi z Ostravy pocitově důležitá hlavně Ostrava a nějaké Slezsko jim nic neříká?

  17. Ostrava a slezanstvíOstravanství patrně se Slezskem úzce souviset nemůže, protože třetina Ostravy je na Moravě. Může se slezanstvím souviset vzdáleně, mlhavě a neurčitě v podobě jakéhosi severomoravoslezanství. Prosazovaní Slezska by mohlo znamenat rozdělení města, což je jistě v Ostravě obecně známo a není to v zájmu obyvatel. Primátor Ostravy A. Zedník před časem dokonce navrhl něco zcela opačného – připojit k Ostravě další obce a města čímž by v rámci Moravy Ostrava v počtu obyvatel předstihla Brno. (Tento nápad není nereálný, jen v případě připojení Havířova a Orlové by Ostrava měla 425 000 obyvatel, což je víc než má Brno.)

  18. Ostrava vs. Brno„Primátor Ostravy A. Zedník před časem dokonce navrhl něco zcela opačného – připojit k Ostravě další obce a města čímž by v rámci Moravy Ostrava v počtu obyvatel předstihla Brno.“ – V tomto směru ať si Ostrava dělá, co chce. Historický nárok na to být hlavní město Moravy stejně nemá. V tomto směru připadají do úvahy jen Brno a Olomouc. Ale samozřejmě pochybuju, že by si Ostrava dělala zálusk být hlavním městem Moravy.

  19. Slezský národV úvodním článku se píše „Slezský národ: nic nepřesvědčuje o opaku, takže NE“. Trochu jsem na téma minulosti a současnosti slezského národa pátrál v různých pramenech.Nejprve k tomu jestli někdy slezský národ, či alespoň jeho zárodek, existoval. Ve Slezsku pruském i rakouském žilo hodně národů. Mimo jiné „Morawci“ (tak si říkali Laši). Zůstanu na území našeho Slezska – pak můžeme konstatovat, že zde žili Němci, Laši a Šlonzáci. Němci byli odsunuti po válce a nahradili je různorodí přistěhovalci. Na otázku jestli na území našeho Slezska někdy existoval slezský národ zní odpověd kladně. Tvořili ho někteří tzv. Šlonzáci – obyvatelé mluvící těšínským nářečím. Ti stáli mezi Čechy/Moravany a Poláky a necítili se patřit k jedněm ani druhým. Po 1. světové válce jim bylo bližší Československo než Polsko, ale i tady bojovali o zachování své identity. Pak přišli němečtí okupanti, kteří mistrně využívali národnostní rozpory uvnitř cizích států. Němci
    oficiálně vytvořili na Těšínsku slezský národ, ke kterému se mohli přihlásit ti, jež se doposud mohli hlásit pouze k národu československému nebo polskému. Němci měli svůj žebříček národostí – nahoře stáli Němci, pak Slezané, dále Češi, ještě níže Poláci a nejníže Židé. Tyto výhody nebyly zadarmo, protože občané slezské národnosti museli sloužit ve Wermachtu, tak jako Němci. Slezský národ tedy minimálně v době německé okupace oficiálně existoval. Sice pod křídli německe okupace ale přece. Ovšem ani Němci se nesnažili pod slezský národ zahrnout lašské obyvatelstvo. Laši se vždy považovali za Moravany, proto si také říkali „Morawci“. Poté co se v 19. století Moravané stali součástí českého národa, stali se Čechy i Laši.Jak to vypadá se slezským národem dnes? Dá se říci, že se slezský národ formuje, nebo alespoň se o to někteří lidé snaží. Jestli bude tato snaha úspěšná, to ukáže čas. Ovšem slezský národ se formuje v polském Horním Slezsku. I tam jsou snahy o kodifikaci tamního jazyka.
    Zajímavé jsou stránky o slezštině http://punasymu.com . Za zmínku stojí slezsko-polsko-český slovník. Případně slezsko-polsko-česko-německo-anglický slovník. Jsou pod odkazy DYCKJUNOŘE, ROZMŮVKY a MJANA. V této souvislosti je jistě zajímavá otázka slezského národa v našem Slezsku. Jestli ti co se ke slezskému národu hlásí se cítí být součástí slezského národa v Polsku či nikoli. Já si myslím, že většina z nich nikoli. Pokud jde o Šlonzáky, kteří se dnes hlásí, z velké části, k polské národnosti, má jejich případné přihlášení se k národnosti slezské svoje opodstatnění. Tak jako se dnes považují za polskou národnostní menšinu v ČR, tak se logicky mohou považovat slezskou národnostní menšinu. Přičemž, většina národa žije v polském Horním Slezsku.Trochu jiné je to u Lachů, případně dalších obyvatel Slezska, hlásících se ke Slezské národnosti. Považují se za součást slezského národa v Polsku? Pokud ne, vidí svůj národ pouze na území našeho Slezska?
    Pak by vlastně existovaly dva slezské národy, nemající nic společného, pouze shodný název. Skutečně zajímavá situace.

  20. Slotrone,opravdu zajímavý příspěvek. Pak by obyvatelé určitého teritoria (územní oblasti) se samosprávou, byli národem, který by nesl jméno tohoto teritoria.Co potom s etnickou příslušností, byla by vedlejším faktorem?Dle mne jsou moravští Slezané totéž co Hanáci, nebo Moravští Slováci, čili Moravané, dokud trvá Ceska republika coby společný stát, pak je společný nadnázev jejich obyvatel Cesi = lid mluvící českými + moravskými nářečími a žijící tradicemi s němi spojenými.

  21. Slotrone,„Sluníčko“ svítí, odkaz na nářečí slezská je opravdový poklad.Genesis kap.1,1-21. Nojsumpřůd stwořyli Půn Bůg nebo a žymjo.2. A žymjo bůna blank průžno i čma bůna wyžy guymbočyny, a dych Božy nůs se nadwodůma…..Krásná, archaická řeč.Vzorná práce, měla by sloužit jako příklad.

  22. Těšínské nářečí„1. Nojsumpřůd stwořyli Půn Bůg nebo a žymjo. 2. A žymjo bůna blank průžno i čma bůna wyžy guymbočyny, a dych Božy nůs se nad wodůma….. Krásná, archaická řeč.“ Archaická tato řeč rozhodně není, obsahuje spoustu novotvarů. Kromě to je možná základem polština, ale nelze nevidět ovlivnění češtinou. Např. „a“ se nikde než v češtině (a slovenštině) neužívá jako prostá slučovací spojka (v této funkci používá polština „i“), takže „nebo a žymjo“ je vliv češtiny. Stejně tak koncovka „-(a)ma“ v 7. mn. č., pokud vím, je asi jen v hovorové češtině, takže to je další český vliv. Kromě toho vidíme zcela cizí slovo „blank“, na druhou stranu genitiv srovnávací (wyžy guymbočyny) je skutečně archaický, v češtině se užívá už jen zřídka.

  23. …a dych Božy nůs se nad wodůma…tady by nám pomohl Synek z Goralie, kde asi je.

  24. Moravské Slezsko – HolasickoText jsem překopíroval z: http://www.slovane.ic.cz/forum/viewtopic.php?t=10&start=60Pro mě Slezsko jako takové, které má reálnou naději na znovuobnovení, existuje už jen v Polsku – a tam by o to mělo usilovat – existuje tam politická strana – http://raslaska.aremedia.net/index.php Část Slezska je i v Německu, ale zde má podle mě 0% šanci na znovuobnovení. Jiná situace je v České republice, která má ve velkém státním znaku vyobrazeny erby zemí koruny České (že by ČR navazovala na dávnou slávu těchto zemí? Bylo by to možné, ale to bychom museli mít zemské zřízení a každá země vlastní samosprávu. Dnešní stav velký znak ČR nenaplňuje! Aby se naplnil smysl velkého znaku ČR, musela by ČR obsahovat též i Slezsko v Polsku! To bychom pak byli v EU
    velmoc (Západoslávie, či Středoslávie;-) „Naše“ Slezsko bylo několikrát v průběhu doby připojováno k Moravě (1782, 1860, 1928). Myslím si, že by mělo být i nadále součástí Moravy; nejenom, že zde žili v enklávách Moravané, ale že i opavské knížectví bylo vysazeno z Moravy; taktéž „naše“ Slezsko spadá pod moravskou církevní provincii. Souhlasím ale s tím, aby mělo vlastní autonomií (viz. obrázek: http://dalsimoravak.bloguje.cz/538933-jeste-jednou-ke-slezsku-druha-cast.php), protože obsahuje území ryze slezské, tj. Hlučínsko a Těšínsko, a bude tak ctěna i historie. Možná jsem většinu Slezanů pobouřil tím, že chci spojovat Slezsko s Moravou, ale říkám – pokud bude uznána Slezská národnost (národnost „našeho“ Slezska = národnost Slezska v Polsku – pozor aby nevznikla národnost slezské autonomie) a zachována autonomie – myslím, že je to rozumné. (Teda jestli jsem vůbec někoho
    pobouřil, protože co vím, tak na severu je národní cítění mizivé – považují se tam za Čechy… Náš stát by se pak mohl jmenovat buď Čechy a Morava, anebo Českomoravská republika. Taktéž navrhuji změnu erbu „našeho“ Slezska, protože je shodný s erbem polského – dolního Slezska. Autonomie by se měla nazývat buď: moravské Slezsko, nebo Holasicko, protože v tomto prostoru kmen Slezanů nikdy nežil – žili zde Holasici. Můj návrh na erb moravského Slezska (Holasicka) viz. níže. Vysvětlení mého erbu; je zachována dolnoslezská vratislavská orlice (území kdysi patřilo Slezsku v nynějším Polsku – ctění historie), je zachováno i zlaté pozadí, ale s tím rozdílem, že je i červeně šachované (souvislost s Moravou – odlišení od ostatního Slezska v Polsku). Nevím, nakolik je to heraldicky správně – piště své názory a připomínky. Tím pádem by vlajka Holasické samosprávy byla de facto shodná s vlajkou Moravy (žluto-červená bikolóra); ale razítka a symboly Moravy a Holasicka by byly odlišné, dle
    rozdílných orlic. Stáhnout návrh erbu Moravské Slezsko – Holasicko: http://leteckaposta.cz/339654496

  25. Re:Moravské Slezsko-Holasicko. Kenny,máte zvláštní talent vybočovat z právě aktuální diskuze. I když tak „mimo“ to také není. Erb CR navazuje na nejslavnější epochu historie Cech a Moravy po roku 1000, a to na dobu vlády Karla IV. Víte, že jsem kdysi četla, že Karel IV. odvozoval svůj původ po matce Elišce od císaře Diokletiána? Co se všechno vědělo a ztratilo během času a nebo leží ještě v archivech.Určite existují staré instituce, které si přejí zachování jména moravského Slezska z důvodů historické tradice.

  26. Erb Holasicka„Taktéž navrhuji změnu erbu „našeho“ Slezska, protože je shodný s erbem polského – dolního Slezska“ – Dnes se jistě všichni shodnou na tom, že obě území, která vznikla v době válek o rakouské dědictví rozdělením jednoho (byť nejednotného) Slezska, už dnes netvoří dvě části jedné jednotky. Lidé na obou stranách hranice se už necítí být příslušníky jednoho celku, už si dávno nemyslí, že patří k sobě. Proto ani není důvod, aby se v erbu zdůrazňovalo, že jde pořád o jedno území. Už jsem někde napsal, že se mi jako nejpřijatelnější jeví užít erb Opavského vévodství. To koneckonců tvořilo jádro „dnešního“ moravského „Slezska“ a Opava také byla jeho hlavní město. A že Jesenicko a Těšínsko nebylo původně součástí Opavska, tím bych si hlavu nelámal. Když k Moravě přibylo po válce Valticko, taky do československého erbu nikdo nevkládal erb Rakouska (Dolního).

  27. Slezsko.Kenny,všimla jsem si, že se zabýváte na americkém blogu Těšínem. Našla jsem ve Vlastivědném sborníku slezském z roku 1925 tento údaj:roku 1910 připadlo na 100 domácích příslušníků 31,7 osob s obcovací řečí československou, 43,7 osob s obcovací řečí německou a 21,6 osob s obcovací řečí polskou. Velký pokles počtu Poláků vysvětluje se hlavně tím, že velmi mnoho Poláků, kteří byli v roce 1910 rakouskými příslušníky byli proto zapsáni mezi cizozemce. Další příčinou úbytku Poláků ve Slezsku jest okolnost, že větší část Šlonzáků na Těšínsku, kteří při sčítání byli počítáni za Poláky, se přihlásili k národnosti čsl., a jen menší část zapsala národnost polskou. Mnoho Poláků se také po převratě ze Slezska vystěhovalo. K národnosti polské se přihlásila více než polovina obyvatelstva pouze v okrese jablunkovském.Vyznej se v tom kdo chceš.

  28. Dodatek.Zapomněla jsem dodat, ten pokles počtu Poláků se vztahuje k sčítání lidu v roce 1921: zvláště veliké přesuny v národnostních poměrech 1910-1921 lze zaznamenat na Těšínsku. Počet Čechoslováků vzrostl z 39,9% na 65,1%, počet Poláků klesl ze 48,8% na 25,4% a počet Němců z 11,2% na 8,4%.P.S. Radši toho nechám, ztrácím přehled.

  29. Slezsko, dodatek 2.Češi měli více než 50% všeho obyvatelstva v okrese bíloveckém, hlučínském, klimkovickém, opavském, bohumínském, frýdeckém, fryštátském, slezsko-ostravském a v městě Frýdku. V okrese frýdeckém tvořili 97,8% všech obyvatel. Soudní okresy:Albrechtice, Benešov, Bílovec, Bohumín, Bruntál, Cukmantl,Český Těšín, Frýdek město, Frýdek okres, Fryštát, Frývaldov, Hlučín, Jablunkov, Javorník, Jindřichov, Klimkovice, Krnov, Odry, Opava město, Opava okres, Osoblaha, Slezská Ostrava, Vidnava, Vítkov, VrbnoNěmci měli více než 50% obyvatelstva v okresích Bruntál, Frývaldov, Javorník, Jindřichov, Vidnava, Albrechtice, Benešov, Cukmantl, Krnov, Odry, Osoblaha, Vítkov, Vrbno a v městě Opavě.

  30. Školy ve Slezsku.Ze 100 škol mělo v roce 1871 vyučovací řeč českou 22,20 německou 52,40 polskou 16,31 smíšenou 9,09 v roce 1921řeč českou 47,15německou 40,19polskou 12,66

  31. České Slezsko s Moravskou branou.1420 v knížectví krnovském zavedena čeština v deskách zemských.Po roce 1420 se v mnohých knížectvích slezských úřadovalo pouze česky, jako na Těšínsku, Opavsku, Krnovsku a Opolsko-Ratibořsku. A tak bylo i v ostatním území hornoslezském: na sněmích i u soudů, u panovnických dvorů i na zámcích, na radnicích v městech i u selského práva na dědinách, u řemeslnických cechů i na venkovských hromadách, a vůbec ve všech písemnostech, jak jsou toho dodnes nesčetné doklady, dochované v knihovnách, archivech a muzejích téměř všech hornoslezských měst, kde podle výroků samotných německých archivářů po celá staletí není žádných jiných písemných projevů nežli českých. A jestliže ještě roku 1602 nechtěl přistěhovalý měštan v Opavě přijmouti úřad konšela, že on jazyku českého povědomý nejsouce a stavové země Opavské ještě roku 1610 s hrdostí vyznávali, že toto knížectví Opavské neužívá jiné řeči než české.

  32. Horní Slezsko.Pod názvem Horního Slezska byla ve středověku míněna všechna knížectví země slezské na horním povodí Odry, jichž hlavním městem bylo město Opolí. Ale velká část úřadů pro Horní Slezsko měla své sídlo ve Vratislavi společně s Dolním Slezskem. Kdežto druhá část země se záhy odcizila, ačkoliv český vliv i ve Vratislavi byl zejména v některých dobách zvláště silný, bylo Horní Slezsko dlouhou dobu zemí úplně českou. Spisovná čeština tu prostoupila všechny vrstvy obyvatelstva a stala se výhradní řečí úřední celého Horního Slezska, které po určitou dobu bylo nejčeštější zemí koruny České. Veškerá inteligence, kněžstvo i úřednictvo Horního Slezska studovalo na univerzitě ve Vratislavi, kde přednášky konaly se v jazyce latinském a českém až do jejího zrušení roku 1810. I závěrečná přednáška konala se v řeči české.P.S.Pro mne vše nové, zajímavé. Díky Kenny za inspiraci.

  33. Slezsko moravské nebo české.Pane magistře,chtěla jsem ještě včera toho tady na pár týdnů nechat a pak jsem zahlédla Váš komentář na americkém blogu k názvu Těšína. Vzpomněla jsem si na můj včerejší komentář o kontextové trivializaci, v našem případě přehlížení kauzality historických faktů. Dnešní moje příspěvky by mohly vzbuzovat dojem, že ač z Moravy, nadržuju Čechům. Jenomže je faktem, že úřední řečí ve Slezsku byla středověká čeština. Mám problém s tím, že se nedovedu zapřít a nutí mně to, vyslovit vždy, co si myslím. Nepovažujte proto prosím moje poslední komentáře jako provokaci na moravském blogu. Už jsme si kdysi řekli, že vlast > vládnout je termín vlády, vládnoucí vrstvy. A slovanská inteligence mluvila ve Slezsku česky. Já si myslím, že většina lidí ani neví, jak vše bylo, z čeho co pochází. Já bych byla pro to, název Český Těšín ponechat, když už se tak jmenoval.

  34. Moje nejnovější příspěvky jsou výnatky z různých publikací a opravdu poslední.Nejsem ani historik ani politik z povolání, všechno pochází z mého osobního zájmu o to, co bylo, chtěla jsem jen vaši debatu o správnosti názvů na závěr trochu usměrnit. Sama jsem se na tomto blogu hodně přiučila, který určitě zase a zase ráda navštívím. Mějte se hezky.

  35. <![CDATA[OpavskoZápis walného sněmu Brněnského stawůw Morawských proti Husitům. W Brně, 1421, 17 Nov….wyznáwáme tiemto listem, že sme pro naše duše spasenie, pro obecné dobré, pro pokoj zemský a pro řád země Morawské, kterýž jest w mnohých wěcech drahně byl potuchl, a také pro chudinu této země, kteráž jest mnoho zámutków až do této chwíle měla, se wšichni swrchupsaní smluwili, a takýto řád zpósobili moci tohoto listu, jakož duole psáno stojí: Najprwé, že sme se ustanowili, aby prowoláno bylo w městech KMti (pozn. = Královské Milosti), kněze biskupowých i panských markrabstwie Morawského, aby ti wšickni páni, rytieři i panoše, měščené i obecní lidé i duchowní, kteříž ty čtyry kusy, neboli jiné bludné wěci wedli, wedú a držie proti církwi swatej, ku pokání a k rozhřešeni přišli do Olomúce, do Brna, do Znojma neb do Opawy, ktož kterým najblíž příleží, a tu pokánie a rozhřešenie přijali od těch kněží, kteříž k tomu posazeni budú podlé řádu Římského kostela…]]
    >

  36. Asociace pojmů.Na tebe, NÁRODE ČESKÝ A MORAVSKÝ, vlasti milá, zapomenouti také nemohu při svém již dokonalém s tebou se loučení…Věřímt i já Bohu, že po přejití vichřic hněvu, hříchy našími na hlavy naše uvedeného, VLÁDA VĚCÍ TVÝCH SE ZASE K TOBĚ NAVRÁTÍ, O LIDE ČESKÝ.A pro tuto naději tebe dědicem činím všeho toho, co sem koli po předcích svých byla zdědila a přes těžké a nesnadné časy přechovala…to všecko tobě zcela odkazuji a oddávám. Zejména napřed, milost k pravdě Boží čisté, kterouž nám před jinými národy prvé službou M.Husa našeho ukazovati začal Pán a kterouž on s pomocníkem svým, i jinými mnohými věrnými Čechy, krví svou zpečetil…Odevzdávám tobě také a synům tvým snažnost v pulerování, vyčištování a vzdělávání milého našeho a milostného otcovského jazyka…Odkazuji tobě mládeže lepší, pilnější, zdárnější cvičení, nežli bývalo.Živ bud, národe posvěcený Bohu, a neumírej! Muži tvoji at jsou bez počtu.J.A.Komenský, Kšaft
    umírající matky, jednoty bratrské, vyd.1650

  37. Eště jednú Komenský.Unum necessarium (1668), kapitola X.“17. Touž moudrost Kristovu, jedno potřebné, doporučuji i Tobě, můj lide moravský, I SOUSEDNÍM ČECHŮM, SLEZANŮM, POLÁKŮM A UHRŮM, od nichž jsem byl pohostinně přijat v době vyhnanství a zakusil dobrodiní. Nechť vám dá Pán odměnou ono potřebné, to abyste byli moudří, abyste výtěžků šťastných svých zemí dovedli užívat, nikoli zneužívat. Přepych Čechy zahubil, řekl moudrý severský král, jemuž se přepych zprotivil. Ale totéž bude nutno brzy říci i tobě, Polsko, nepřijdeš-li včas k jednomu potřebnému, totiž střídmosti. Neboť počátkem nepravostí Sodomy byla pýcha, sytost chleba a hojnost pokoje (Ezechiel 16.49).“

  38. Co je to moudrým býti.Slotronovi.Pojd chlapče, uč se moudrým býti!-Co je to být moudrý? – Správně chápat, správně se vyjadřovat, správně jednat.J.A.Komenský, Orbis pictus, vyd.1658Mysli lidské je vrozena láska ke svobodě. Nejstrašnější jest, když stát nebo církev zakládá svou moc na nevědomosti člověka.J.A.Komenský, Via lucis, psáno 1641-42

  39. Na tyhle stránky jsem jenom zabloudil, ale chtěli jste názor někoho ze Slezska (Doufám, že člověk, který se narodil ve Slezské části Ostravy a momentálně žije v její Moravské části). Tak teda: Ubohé. Nic jiného se o tomhle výplodu říct nedá. Přečetl jsem všechny tři ty bláboly o Slezsku, ale budu se víceméně věnovat jenom tomu shrnutí v bodech. Ad „1) Slezský národ: nic nepřesvědčuje o opaku, takže NE; „: V dnešním světě operovat se slovem národ je poněkud troufalé. Ano, „Slezský národ“ neexistuje. Obyvatelstvo dnešního Slezska je amalgámem Čechů, Němců, Poláků, Slováků, Haličanů, Maďarů, zbytku Židů a nezanedbatelného množství Řeků, Romů a Vietnamců. A právě v tomto mixu spočívá na české poměry jistá výlučnost Slezska. „Moravský národ“ je nicméně podle tohoto klíče složen z několika Rakušanů a místními, českými dialekty mluvícími vesničany, kteří se po stovky let křížili pouze v rámci omezeného společenství. Podle toho to taky vypadá. Já osobně
    si nepotřebuju léčit své neoprávněné pocity méněcennosti tím, že budu požadovat větší autonomii pro kraj, ve kterém žiji a tím, že si budu vymýšlet (mimochodem, velmi absurdní a demagogické) argumenty proč by tomu tak mělo být. Já jsem prostě spokojen s nynějším uspořádáním. A sám se považuji za Čecha žijícího ve Slezsku – tedy ne za Moravana či Slezana.Ad „Slezsko vedle Moravy a na stejné úrovni: určitě NE“ Proč jako ne? Nynější Česká republika je celkem logickým slepencem tří historických území. Jakékoliv štepení České republiky je absurdní a nežádoucí. Dalo by se říct, že pitomé. Otázka pro vás, secesionisti: Co když se poté, co se nedejbože Morava (asi v čele se zakomplexovaným a imrvere ublíženým Brnem) odtrhne od ČR, se potom od vás škubne i Slezsko, Olomouc a Zlín? Bez Čech jste v prdeli jak Baťa s dřevákama, vy ptačí mozečky. Centrem Království Českého byla vždycky Praha, včetně markrabství Moravského a knížectví Slezského.Ad „3) Jméno Slezsko: NE“ A to jako proč? Jméno Slezsko
    vychází ze jména kmene Slezanů. Stejně jako třeba Čechy ze jména kmene Čechů nebo Anglie z Anglů. Ano, dvě třetiny Slezska leží v Polsku, ale to neznamená, že by se české části Slezska nemělo říkat (České)Slezsko.Ad“4) Autonomie „Slezska“ (Holasicka) v rámci Moravy: MOŽNÁ (podle zájmu jeho obyvatel). “ Tady k tomu můžu říct jediné: autonomie Slezska v rámci ČR: NE. A autonomie Slezska v rámci Moravy? Je opravdu v zájmu obyvatelstva Českých zemí autonomie Moravy? NENÍ.

  40. „Přečetl jsem všechny tři ty bláboly o Slezsku“ – Mám pocit, že podle (asi nejen) vás je nejlépe se „ožehavé“ otázce Slezska a jeho postavení vůči Moravě vyhýbat a tak si zachovat zdání moudrosti.“Jakékoliv štepení České republiky je absurdní a nežádoucí.“ – V roce 1918 mohl klidně někdo argumentovat: „jakékoli štěpení Rakouska je absurdní a nežádoucí“. Mám dodávat ještě něco?“asi v čele se zakomplexovaným a imrvere ublíženým Brnem“ – Argument, že Moravu si vycucává s prstu zakomplexované Brno je silně ubohý a silně vypovídá o nízké duševní úrovni každého, kdo jej užívá.“o se nedejbože Morava … odtrhne od ČR, se potom od vás škubne i Slezsko, Olomouc a Zlín?“ – A proč by to vůbec dělaly? Přemýšlel jste vůbec, když jste toto psal?“Centrem Království Českého byla vždycky Praha, včetně markrabství Moravského a knížectví Slezského.“ – Vidím, že znalosti historie máte „značné“.“Je opravdu v zájmu obyvatelstva Českých zemí
    autonomie Moravy? NENÍ.“ – Aha! Takže určité společenství lidí žijící v určitém území má nárok na autonomii ne proto, že si to samo přeje, ale až tehdy jej bude mít, až se to někomu „tam nahoře“ bude hodit a bude to v jeho zájmu! Tak to si zaslouží označení „myšlenka měsíce“.

  41. Ad1) Neexistuje otázka postavení Slezska vůči Moravě. Téměř nikdo neuvažuje (rozhodně ne vážně) o větší autonomii Slezska vůči ČR, tudíž otázka postavení Slezska vůči autonomní Moravě je scifi. Už vzhledem k tomu, že o odtržení Moravy usiluje jen pár ublížených kašpárků. Ad2) Argumentovat rokem 1918 je pitomost. Hledat analogie mezi rozpadem R-U (prohraná válka, slabý polynacionální stát) a ČR v roce 2007 (klidný člen EU a NATO s homogenním národnostním složením) je absurdní a pomýlené.Ad3) Opravdu? Zajímavé je, že obě strany , které mají v názvu Morava (Moravané a ex- Moravská národní strana) byly registrovány a měly/mají sídlo v Brně. Jinak se stačí podívat na tu vaší anketu o bydlišti čtenářů.Ad4) Vy si opravdu neuvědomujete, že aspoň tady jsou teorie na odtržení Moravy – nedejbože včetně nás – stejně populární jako navrácení Těšínska Polsku? Dotaz: hlavním městem Moravy by bylo co, když ne Brno?Ad5) Zatímco vy si historii
    upravujete dle svých potřeb. Ad6) Ne, „určité společenství lidí žjicí v určitém území“, nemá nárok na autonomii. Už proto, že tato definice je natolik vágní, že se do ní vleze cokoliv od Čečenska, přes USA, Londýn, nejbližší blázinec až po, dejme tomu, Sudety nebo nejbližší trampskou osadu. Žijete ve státě, který je (jako koneckonců většina civilizovaného světa) založen na občanském, nikoli národnostním principu, tudíž by měla jakákoliv autonomie vyplývat z konsenzu všech dotčených občanů (takže i těch, kteří na tomto území nežijí).

  42. Národnostní princip ano.Pane Oweczka,pod článek na tomto blogu pod názvem „O Moravanech aspon sem tam něco v novinách“ jsem opsala diskusní příspěvek českého filozofa Roberta Kalivody ze sympozia konaného v Praze u výročí 300.let úmrtí Bohuslava Balbína v roce 1988. Řeč je o českých dějinách, české státnosti, vyspělém českém patriotismu, českém politickém národě v minulosti a potažmo dnes. Pokud si tento Kalivodův článek přečtete, pak má pro mne zásadní význam věta, cituji: “ Čeští osvícenci Balbína sice zveřejnili, ale zároven postrádali jeho vnitřní angažovanost pro etnicky český politický národ.“ V této větě je pro mne totiž i dnes klíč k poznání smyslu dějin ČECHŮ A MORAVANŮ, ŽE SE ROZDĚLIT SPRAVEDLIVĚ NEDAJÍ. PATŘÍ DOHROMADY.Mějte se hezky.P.S. Myslím si, že státy národů staré Evropy stojí i nadále na národnostním principu, samozřejmě platí moderní definice národa.

  43. „Neexistuje otázka postavení Slezska vůči Moravě.“ – Soudím, že se váš výrok hodně blíží skutečnosti.“Už vzhledem k tomu, že o odtržení Moravy usiluje jen pár ublížených kašpárků.“ – Proč myslíte, že je někdo ublížený? A čím?“Argumentovat rokem 1918 je pitomost. Hledat analogie mezi rozpadem R-U (prohraná válka, slabý polynacionální stát) a ČR v roce 2007 (klidný člen EU a NATO s homogenním národnostním složením) je absurdní a pomýlené.“ – Tím jsem samozřejmě nechtěl říct, že ČR je v situaci R-U (to je přece jasné), ale to, že nelze současné dění ve společnosti hodnotit jako absurdní a nežádoucí. Děje se to, co se děje. Pokud to náhodou má být označeno jako absurdní a nežádoucí, pak leda z pozice někoho konkrétního (schválně si proberte jednotlivé sociální a národnostní skupiny v R-U a zodpovězte si, pro kterou byl rozpad říše absurdní a nežádoucí a pro kterou naopak logický a vítaný).“Zajímavé je, že obě strany , které mají v názvu Morava (
    Moravané aex- Moravská národní strana) byly registrovány a měly/mají sídlo v Brně. Jinak se stačí podívat na tu vaší anketu o bydlišti čtenářů.“ – Nesmíte zaměňovat Brněnsko a samotné město Brno. Pokud zastáváte nesmyslnou „teorii“, že moravanství je dílem Brna, které by se chtělo vrátit do pozice hlavního města, jak vysvětlíte, že podpora moravské národnosti je větší v širokém okolí Brna než v samotném Brně? A všichni tito lidé a vůbec statisíce lidí po celé Moravě to činí proto, aby pomohly Brnu?“Vy si opravdu neuvědomujete, že aspoň tady jsou teorie na odtržení Moravy – nedejbože včetně nás – stejně populární jako navrácení Těšínska Polsku?“ – Kde tady? Jinak, to je mi zcela jasné, že podpora odtržení Moravy od ČR je velmi nízká. Ale srovnání: kolik lidí, myslíte, bylo pro odtržení Čech od Rakouska-Uherska ještě v polovině první světové války? Napovím: moc velké počty to nebudou. Vše se vyvíjí a mění, a to i v případě Moravy. Vždyť kdo by ještě v r. 1968 čekal, že se někdo bude hlásit k
    moravskému národu? Tehdy nikdo.“Zatímco vy si historii upravujete dle svých potřeb.“ – Kde konkrétně?“Ne, „určité společenství lidí žjicí v určitém území“, nemá nárok na autonomii. Už proto, že tato definice je natolik vágní, že se do ní vleze cokoliv od Čečenska, přes USA, Londýn, nejbližší blázinec až po, dejme tomu, Sudety nebo nejbližší trampskou osadu.“ – To je sice možné, že definice je vágní, ale jinak to ani nejde. Ale trampské osady bych sem rozhodně nepletl, protože je možné uvažovat jen o společenstvích a územích s historickou tradicí. V Evropě jsou některá taková území dnes vlivem složitého společenského vývoje totožná se státy, některá ne. Ale některá, která totožná nejsou, se z různých důvodů snaží stát též státem. On vývoj Evropy je složitější, že se při pohledu na mapu může zdát.“Žijete ve státě, který je (jako koneckonců většina civilizovaného světa) založen na občanském, nikoli národnostním principu – Ono platí obojí. Pokud nevěříte, že i na národnostním principu,
    přečtěte si preambuli české ústavy. A ostatně, který evropský stát nestojí na národnostním principu?“tudíž by měla jakákoliv autonomie vyplývat z konsenzu všech dotčených občanů (takže i těch, kteří na tomto území nežijí).“ – Použiju zase analogii s Rakouskem-Uherskem: neměli se tedy Češi odtrhnout od Rakouska-Uherska až po vyslovení souhlasu všech ostatních? Nějak jsem si nevšiml, že by se nikoho ptali. A netvrďte, že to je jiná situace (Rakousko-Uhersko snad nebylo založeno na občanském principu?)

  44. SlezanéJá si myslím, že vědomí o Slezsku je systematicky potlačováno všemi okolními národy. Kdo zná skutečné dějiny Slezska? Učí se pravé dějiny o Slezsku u nás nebo v Německu a Polsku? Dějiny Slezska przní všichni. V Polsku tvrdí, že Slezsko bylo vždy polské a nikde neuvádějí, jakým terorem a zabíjením se po 1sv válce snažili obsadit co největší území. Češi tvrdí, že je české a němci určitě tvrdí, že je jejich. Nikde ale nejsou pravdivě napsané dějiny. Děti se učí o kdejakém debilovi v čechách, ale dějiny Slezska nezná nikdo. U nás v knihovně není ani slovo.

  45. „Já si myslím, že vědomí o Slezsku je systematicky potlačováno všemi okolními národy.“ – Jen jestli si nevytváříte nějakou legendu o ubohých utlačovaných Slezanech. Slezsko bylo nejpozději od 15. století německé, jen na okrajích zůstávalo původní polské obyvatelstvo. Jihovýchodní okraj Slezska (širší okolí Opavy) se tradičně prolínal s Moravou a až do 20. století byl promíšený obyvatelstvem německým, moravským (českým) a polským. Nikde ve Slezsku neexistovali jacísi Slezané, kteří by byli specifickou národností (etnikem) Slezska. Slezsko má jistě své dějiny jakožto území, ale jeho obyvatelstvo se vesměs považovalo za někoho jiného než Slezany. Slezský národ je jednoduše fikce, nic takového nikdy nebylo, ani v náznaku nebo zárodku. Nemyslím, že by se vyloženě dalo říct, že všechny okolní národy systematicky potlačují vědomí o Slezsku, spíš se snaží (i třeba nevědomě) Slezsko si přivlastnit pro sebe – ostatně u Čechů je viditelné časté zdůrazňování, že jde o jednu z
    českých zemí; a podobně se chovají Němci a Poláci. Vlastně to ukazuje na to, že Slezsko je oblastí prolínání více kulturních a státních vlivů, zkrátka země na rozmezí.

  46. Článek o Lysohorském./51/ Velmi zajímavé, dojemné. Nech žije malý rozdíl mezi lidmi (pestrost).

  47. Čtu Vaše příspěvky poprve, nmemohu se k tomu vyjadřovat, chci jen přispět mým rozhořčeným názorem, proč si necháme stále líbit , že jsme v Čechách ? Proč už to dávn o není jak v televizi, tak v rozhlase zakázáno ? J e snad Olomouc nebo jiné moravské město v Čechách ? Ráda bych videlěa, jak by se chovali Slováci kldybychom jim ještě za československé republiky říkali v Čechách!Proč proti tomu neprotestuje veřejně Moravská národbní str, t,.zn. v novinách a do vlády ?

  48. Pánové,Vážení, nebudu tu komentovat spoustu nesmyslů a lží o Slezsku, ale přece u některých zde píšících je vidět určitá znalost některých historických souvislostí, mám na mysli př. Slot, kde píše o Opavě jako reprezentativním sídle Slezské samosprávy. Nuumím si představit jakékoliv spojení něčeho slezského s Ostravou.Byla to právě Ostrava, která vždy potírala jakoukoliv snahu o vzepětí Slezska , projevy slezanství, kde prvotním zájmem KNV bylo vymazat Opavu,jako hlavní město z mapy a povědomí, proto ihned po nastolení diktatury byly zrušeny všechny státní Slezské instituce např Slezské ředitelství pošt, slezské finanční ředitelství, Slezské zemské dráhy a pod. a nesmyslně přejít na dodnes protiprávní přejmenované většiny úřadů. Jako např. Severomoravská energetika, správa Severomoravské policie, Severomoravské plynárny, tedy hlavně u lidí dodnes vyvolat dojem , že Slezsko je mrtvé. Je to snaha ovšem jen u Ostraváků, kteří dál vládnou totalitárním způsobem ,
    znemožňující jakékoliv vymanění z těchto rádoby moravistických kruhů. Jedině Opava a ostatní části Slezska ( logicky bez uměle vytvořených sídel s převahou přistěhovalců z řad moravanů, např. havířský Havířov, apod. Že Slezsko stále žije musíte vědět, že právě proto vznikla Slezská univerzita v Opavě(kterou pro zajímavost ihned chtěli zrušit ti z Ostravy, resp. přenést do OV,kde po několika letech by se přejmenovala Severomoravská univerzita.Tak to musíte chápat ve všech souvislostech, kterou mnozí nechcete pochopit, viz stupidní a urážlivé články o tzv. zbytečku, apod. Copak dnes není Morava zbyteček, pokud budu fabulovat jakoto činíte, tak jo, jste trapný zbyteček, z kdysi tzv. velké Moravy. Slezsko je konstitučně naprosto rovnocenné z Čechami ale i z Moravou. Měla stejně jak Čechy svůj Prlament, vládu i presidenta, či konvent. Na co si stále hrajete? Jste pak stejní jak ti Češi, kteří si nepřáli jakoukoliv odlišnost, která tu byla po tisíce let. A údajně, že slezanství není? Podívejte jak se slezská
    otázka stále objevuje, když je oslaben ostravocentrismus.Myslím si, že pro moravské hnutí není nepřítelem Opava a její stálý boj obnovení slezské samosprávy. V opavě se stále diskutuje ve všech rovinách o snaze podpořit jak moravské hnutí tak logicky i hnutí slezské, protože nás spojuje společná věc. Kdo je proti, je většinou ostrava, která se cítí ohrožena opavskou iniciativou, kde by ztratila svou moc, ale i ze strany moravanů, kde se bojí její nadřazenosti v případě zemské samosprávy, kde by logicky hlavní sídlo bylo v Brně. V případě Ostravy je to čistý kalkul, kde lavíruje vždy na tét straně kde má nějaký zisk. Tudíž Slezsko nikdy, kde ví, že je zde Opava, a pakliže zemské uspořádání pak je tu zase Brno. Proto Ostrava půjde vždy ač nadává na Prahu, vždy se tak pak domluví. Otřesné je, že pak Opava, zemské hlavní město s mnoha státními institucemi, univerzitou není ani zemským ale ani krajským městem. Jak ubohé, raději se zavede tzv. VÚSC jako nesmysl s mnoha různě posbíranými městy, které vidinou vlády
    se holedbají nad pseudomocí.Stačí se podívat na skandály v politice historie , pravda, spravedlnost nic neznamená. Pevně věřím, že se ty VÚSC jednou stejně zhroutí jak domeček z karet a Opava bude opět tím, čím byla po tisíc let.

  49. „Pánové, Vážení, nebudu tu komentovat spoustu nesmyslů a lží o Slezsku“ – podobné nařčení tu už jeden komentující vznesl, zrovna ale i on sám prokázal povážlivou neznalost dějin. Abyste náhodou nešel v jeho šlépějích.“kterou mnozí nechcete pochopit, viz stupidní a urážlivé články o tzv. zbytečku“ – to není urážlivé, to je fakt. Z celého Slezska zbyl Marii Terezii skutečně jen malinký kousíček, jehož zachování v rámci monarchie jako samostatné země pod původním názvem byla možná jen záležitost prestiže (habsbursko-lotrinským panovníkům tak zůstal zachován titul slezských vévodů a mohli se tak aspoň v titulatuře tvářit jako by se nechumelilo a žádné války o rakouské dědictví nikdy nebyly).“tedy hlavně u lidí dodnes vyvolat dojem , že Slezsko je mrtvé“ – vzhledem k tomu, že neexistuje žádné organizované úsilí o vzkřísení (rakouského nebo nevím jakého) Slezska, je tento dojem oprávněný.“rádoby moravistických kruhů“ – nic takového není.“Že
    Slezsko stále žije musíte vědět, že právě proto vznikla Slezská univerzita“ – To je dost chabý argument. V Brně taky existuje „Moravské zemské muzeum“ a sotva to může být považováno za důkaz, že Morava žije, neboť ten název vyjadřuje čistě historické souvislosti a sami představitelé tohoto muzea se k moravanství a jednotě a svébytnosti Moravy stavějí převážně vlažně či rovnou odmítavě, navíc toto muzeum ani nemá ambici působit celomoravsky.“Copak dnes není Morava zbyteček, pokud budu fabulovat jakoto činíte, tak jo, jste trapný zbyteček, z kdysi tzv. velké Moravy.“ – Pokud chcete slovíčkařit, zde neuspějete, neboť +/-„dnešní“ Morava zahrnuje asi polovinu území Velké Moravy (zhruba druhou polovinu zaujímá dnešní Slovensko), takže pokud jde o rozlohu, není možné zde používat slovo „zbyteček“. Nehledě na to, že na Moravě se nikdo Velkou Moravou neohání – dnes navazujeme na něco jiného a moc dobře víme, že Velkou Moravu křísit nelze.“Slezsko je konstitučně naprosto rovnocenné z Čechami ale
    i z Moravou.“ – Tím bych si nebyl až tak jist. Až zhruba do r. 1742, kdy se většiny Slezska zmocnilo Prusko, mělo jméno „Slezsko“ spíš jen zeměpisný význam (podobně jako pouze zeměpisný význam mělo v té době jméno „Německo“) – sice existovaly i celoslezské úřady (např. úřad hejtmana, který ve Slezsku zastupoval českého krále), ale jinak bylo Slezsko rozděleno na mnoho knížectví, která si žila do značné míry vlastním životem. Trvalé politické rozdrobení Slezska (Slezsko nebylo jednotné už od svého vzniku) ostatně asi i zabránilo vzniku slezanství, tj. jakési národnostní sepjatostí se Slezskem (sice se to v novověku užívalo, nicméně jako doplněk něčeho jiného). Až když se většiny Slezska zmocnilo Prusko, započalo s likvidací knížectví a přeměnu na jednotně spravovanou provincii svého státu – teprve tehdy se vlastně Slezsko správně sjednotilo. S podobnými centralizačními kroky přišlo za pár desetiletí ve svém Slezsku i Rakousko, takže že je Slezsko rovnocenné Moravě nebo Čechám, by bylo možné tvrdit teprve
    až pro dobu od 2. poloviny 18. století; rakouské Slezsko tedy na rozdíl od Moravy nebo Čech nebylo jednotnou zemí. Rovněž za pozornost stojí, že ani rakouský stát ve svém zbytku Slezska vždy neviděl tradiční zemi rovnocennou jiným zemím, neboť ji dvakrát sloučil s Moravou; trvdit, že „Slezsko“ je rovnocenné Moravě a Čechám, je pochybné také proto, že „Slezsko“, o kterém uvažujeme, tedy ta jeho část, která zůstala Marii Terezii, před rokem 1741 nikdy neexistovalo, je to tedy útvar do určité míry umělý (není to přirozený útvar, rakousko-uherské Slezsko bylo vytvořeno pod tíhou okolností, ne samovolným vývojem).“Měla stejně jak Čechy svůj Prlament, vládu i presidenta, či konvent.“ – Pro období 1861-1914/1918 to skutečně platí, Slezsko mělo v Rakousku stejné správní orgány jako jiné země.“A údajně, že slezanství není? Podívejte jak se slezská otázka stále objevuje, když je oslaben ostravocentrismus.“ – Svou silou se bohužel moravanství a slezanství naprosto nedají srovnat.“a Opava bude
    opět tím, čím byla po tisíc let“ – vaše tvrzení je lehce přitažené za vlasy. Opava se stala hlavním městem něčeho, co se jmenovalo Slezsko, teprve v roce 1742, a to do roku 1782, pak od 1849 do 1860 a od 1861 do 1918, úhrnem tedy 108 roků. Je pravda, že předtím byla Opava dlouhou dobu sídelním (hlavním) městem Opavského vévodství (formálně od 1348, kdy vévodství vzniklo jako samostatné české léno). Přesto mluvit o nějaké tisícileté tradici je opravdu přehnané.

  50. Pane Další Moraváku, zase fabulujete! V odpovědi na pana Stanislava, ohledně Slezské identity, která nepochybně existuje, vy tvrdíte , že např. vznik Slezské univerzity v Opavě není důkazem o snaze slezských iniciativ, kde zcela demagogicky toto srovnáváte s tzv. moravským muzeem. Předně kdyby jste se trochu zamyslel, musel by jste srovnávat srovnatelné, což bohužel v mnoha případech neumíte, či je to VÁŠ záměr. Slezská univerzita je toziž nově zřízený státní útvar na poli akademické půdy. Tedy jde o státní školu univerzitního typu. Je nabíledni, že tato nová univerzita si mohla vybrat jakýkoliv název např. opavská univerzita apod. Tento název Slezská však ukázal, že právě v jejím slezském centru jsou velmi silné snahy o obnovu všech slezských institucí a úřadů, které tu byly a které byly právě komunistickou mocí zakázány, to je obrovský rozdíl oproti vašemu
    mylnému komentáři. Co já vím, tak tzv. moravské muzeum nikdy zrušeno nebylo, a ani nevíme, že by vznikla moravská univerzita, asi není poptávka, tedy není poptávky po moravanství, na rozdíl od obrovského zájmu o dějiny slezska v našem Slezsku. Je ovšem pravda, že moravané , kteří se přistěhovali do slezska po odsunutých německy mluvicích slezanech, nemají kladný vztah ke své nové slezské domovině, i když ji dala obživu, je to již známou moravskou mentalitou tzv. hudrování, neuvědomují si, že komunisté potřebovali zničit vše, co bylo jiné než české, neřkuli německé. Jak češi a moravani mají stále obavu o obnovení slezských snah , parafrázují různé výtahy jak se to hodí, srovnávají státní slezské útvary s oblastmi lidové osvěty, valašsko, horácko apod.jsou např. vznik nových krajů. Slezsko bylo znovu rozparcelováno na různé části, kdy dokonce šovinistické moravské snahy vydávají historické slezsko jako moravu,
    viz. chlubení, že Jeseníky na jsou moravě, apod. Asi jako ,že lze napsat vše, např. Brno je ve Slezsku.

  51. ◉ k [56]„vy tvrdíte , že např. vznik Slezské univerzity v Opavě není důkazem o snaze slezských iniciativ, kde zcela demagogicky toto srovnáváte s tzv. moravským muzeem.“-Nic nesrovnávám demagogicky, nýbrž realisticky. Musíte se spustit z oblaků na zem. Kdyby platil váš předpoklad, že instituce mající v názvu „moravská“ bude ohniskem moravských autonomních snah, muselo by Moravské zemské muzeum mít ambici být takovým činitelem. Opak je ale pravdou, sice tam můžou být jednotliví pracovníci orientovaní moravsky, ale muzeum jako celek nějak zvlášť promoravské není, dokonce mám pocit, že ani jeho územní působnost není celomoravská. U Slezské univerzity to pravděpodobně nebude odlišné. Jen z pouhého jména se nedají vytvářet dalekosáhlé teorie. Vy prostě jen hádáte, nebo jste opravdu schopen ještě jinak doložit, že volba jména nové univerzity je projevem slezských autonomních snah?“srovnáváte s tzv. moravským muzeem“-Vaše “
    tzv.“ netřeba dále komentovat.“není poptávky po moravanství, na rozdíl od obrovského zájmu o dějiny slezska v našem Slezsku“-Tak já vám nebudu brát vaše sny.“Jak češi a moravani mají stále obavu o obnovení slezských snah“-Čechům je to zcela lhostejné, neboť ti si věří, že k žádným změnám současného státního uspořádání nikdy nedojde. Pokud jde o Moravany, ti jistě ze Slezska obavy nemají; pokud můžu soudit, spíš mezi nimi převažuje postoj „k našim slezským bratřím budeme přistupovat po špičkách s uctivým dotazem, co si vlastně přejí“. Já osobně se ale na občasná silácká slezská slova dívám s despektem. Už proto, že jsem ještě nikdy ani nezahlédl ani nezaslech byť jediný rozmysl toho, jak by takové budoucí (jaké?) Slezsko mělo fungovat. (Oproti tomu Moravané se už nyní zamýšlejí nad vnitřním uspořádáním Moravy, snášejí nápady na její politickou podobu atd. – což mimochodem zcela na hlavu staví vaše pochybné srovnání moravanství a slezanství).“
    dokonce šovinistické moravské snahy vydávají historické slezsko jako moravu“-Kdybyste o dějinách toho svého Slezska něco hlubšího věděl (ale to by byl pro zapáleného slezského bojovníka těžký hendikep), anebo kdybyste se aspoň obtěžoval pořádně pročíst mé články (viz třeba ten o Bezručovi) bylo by vám jasné, že zejména Opavskou má silné vazby na Moravu z různých historických dob.“chlubení, že Jeseníky na jsou moravě“-Asi narážíte na mé konstatování, že Jesenicko se v úrovni moravanství neliší od moravského „vnitrozemí“. To ale není chlubení, to je fakt.

  52. Vlajka OpavskaCITÁT (dalšímoravák)“Za celoslezské symboly se v obecném (i úředním) vnímání prosadily symboly města Vratislavi. Problém je v tom, že jednotné Slezsko vlastně nikdy neexistovalo a jednotlivá knížectví měla vlastní symboly. Slezsko byl vždy (až do válek o rakouské dědictví) pojem spíš zeměpisný. I tak se však Slezsko formálně dělilo na dvě části Horní a Dolní. Vratislavská orlice se prosadila jako znak Dolního Slezska. Horní Slezsko užívalo těšínskou orlici (modrá ve zlatém poli), takže přijetí vratislavských symbolů za znak pozůstalého Slezska v Rakousku-Uhersku byl spíš čin bezradnosti, třebaže mám dojem, že vratislavská orlice se už tehdy považovala za symbol celého Slezska, ne jen Dolního. Ale já si myslím, že ani jedna orlice – vratislavská a těšínská – nejsou vhodné pro naše Slezsko. Tak jako i samotné jméno je po Evropě spojeno hlavně s Polskem, tak jsou s Polskem (či dříve s Německem) spojeny i tyto dva symboly. Tak jako je lepší jméno
    Holasicko, protože to nevyvolává spojení s Polskem a je specifickým jménem jen pro nejzazší sever Moravy a nic jiného, tak i heraldické (vlajkové symboly) by měly označovat jen naše „Slezsko“ a nic jiného. Jediné takové historické symboly jsou pak jedině symboly Opavského vévodství. A když si vezmete, že Opava je tradiční hlavní město „Moravského Slezska“, je to vlastně logické. Erbem Opavského vévodství byl červeno-stříbrně dělený (=svisle) štít. Zda existovala i odpovídající vlajka, nevím.“CITÁT (David – Slovanské fórum) http://www.slovane.ic.cz…amp;sd=a„Problém je ovšem skutečně s Opavskem – tady nevládli Piastovci, nýbrž (původně) opavská větev Přemyslovců, takže Opavsko mělo vlastní znak a barvy (mimochodem odvozené od znaku Čech). Oboje – znak i vlajka – je dokonce doloženo na pečeti hned prvního opavského knížete Mikuláše I. z r.
    1281 (znak je na štítě, vlajka vlaje z kopí vpravo nahoru):http://sweb.cz…20pecet%201281.jpghttp://sweb.cz/slunsk/O.JPGhttp://sweb.cz/slunsk/vO.JPG „Historická vlajka Opavska teda údajně ekzistovala, ale je stejná jak vlajka Polska a historická vlajka Čex. Takže asi nepoužitelná.

  53. hymnaměsto ležící u Opavy, ze kterého pochází slezská hymna, se nazývá Hradec nad Moravicí, nikoli Opavicí…jen tak pro úplnost….

  54. Žvásty, DalšímoravákuDemagogie a zase demagogie. Jako Moravan doufám, že Morava vždy zůstane už jen kulturním pojmem. Jak chcete nutit lidi, aby šli třeba do samostatného státu, když Česká republika je stát definovaný minimálně novodobou historií, kulturou a jazykem? Nebo chcete tvrdit, že je takový rozdíl mezi historickými zeměni českými, že další setrvání ve společném státě není možné? Skoro každý se Vám vysměje. Nedivte se, že jste na periferii. Jako Moravan, hrdý na historii svého regionu, nikoliv celé Moravy, zcela uznávám Slezsko jako kulturní pojem, protože tomu tak je a Vy se můžete stavět na hlavu a stejně to nezměníte. Jeďte do Opavy, stoupněte si ke Hlásce na rynek a zkuste žvástat, že Slezsko neexistuje, že tradice chybí – při troše smůly Vás zlynčují. V Opavě se totiž na několika místech rekonstruuje a pár dlažebních kostek by se našlo.

  55. &gt; [60]"Demagogie a zase demagogie"-No nepovídejte. Dovolte ocitovat ze slovníku cizích slov: "demagogie – způsob klamání lživými sliby, lstí a záměrným překrucováním skutečnosti; užívání tohoto způsobu v politice pro získání mas klamem; nepoctivé úsilí o získání přízně n. výhod." Z čeho jste usoudil, že moje slova jsou demagogií?"Jako Moravan doufám, že Morava vždy zůstane už jen kulturním pojmem"-Snad jste chtěl napsat "jako Čech z Moravy", ne?"Jak chcete nutit lidi, aby šli třeba do samostatného státu"-Nutit pochopitelně nikoho nelze."Nebo chcete tvrdit, že je takový rozdíl mezi historickými zeměni českými, že další setrvání ve společném státě není možné?"-"Historické země české" je co?Mimochodem, jaký je rozdíl mezi Německem a Rakouskem? Mezi Belgií a Lucemburskem? Mezi Bulharskem a
    Makedonií? Mezi Francií a Monakem? Mezi Norskem a Švédskem?"při troše smůly Vás zlynčují"-Máte příliš bujnou fantazii. Jinak ale soudím, i od jiných, že Slezsko je ve "Slezsku" většině lidí ukradené.

  56. &gt;Ta orlice, o které hovoříte výše, není těšínská, nýbrž ratibořská, neboť právě Ratiboř je považována za historické centrum Horního Slezska.

  57. &gt; [62]Jak se teď dívám, v jednom z komentářů výše (na který asi narážíte), jsem to spletl, orlice je pochopitelně zlatá na modrém štítu. Ale těšínští Piastovci skutečně užívali takový erb, ovšem i vy s tím ratibořskem máte pravdu. Důvod neznám, blíže jsem toto nezkoumal. Snad oběma knížectvím vládla původně stejná větev Piastovců.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s