Financování moravských krajů v době normalizace

Statistické údaje (části) příjmů krajských národních výborů v období 1969-1990

Při psaní minulého příspěvku jsem si vzpomněl, že už dlouho mám v počítači jeden soubor, který ke mně doputoval už nevím jak a který ukazuje, kolik peněz šlo v období 1969-1990 v České socialistické republice od státu krajským národním výborům; soubor obsahuje jen syrová data bez jakéhokoli komentáře a vysvětlivek.

V souboru jsou uvedeny státní dotace krajským národním výborům v milionech korun československých za jednotlivé roky uvedeného období (údaje za rok 1971 nejsou). Přehled přináší následující tabulka (zkratky odpovídají tehdejším krajům Středočeskému, Jihočeskému, Západočeskému, Severočeskému, Východočeskému, Jihomoravskému, Severomoravskému a Praze, která fakticky také byla samostatným krajem). Tabulku jsem doplnil dvěma barevnými značkami – zelenou pro znázornění, který krajský úřad obdržel v daném roce největší příspěvek v přepočtu na jednoho obyvatele kraje, a červenou pro znázornění, který v přepočtu na jednoho obyvatele obdržel nejmenší příspěvek.

Pra StřČ JihČ ZápČ SevČ VýchČ JihM SevM
1969 4314,4 2231,1 1875,5 2353,9 3223,9 2252,9 3357,1 4274,1
1970 4517,0 2487,0 2193,0 1740,8 3757,7 2581,7 4326,5 4664,6
1971 ? ? ? ? ? ? ? ?
1972 5224,6 2612,1 2055,1 2877,9 4141,7 2650,9 4618,8 5068,1
1973 6870,4 2750,8 2158,1 2900,0 4637,7 2713,5 4696,1 5244,2
1974 7274,0 2908,4 2305,1 3007,5 4922,7 2890,7 5056,2 5332,9
1975 8445,1 3122,7 2481,5 3213,8 5706,4 3127,5 5081,1 6125,2
1976 8377,1 3050,8 2481,7 2980,4 5463,6 2994,2 4834,6 5912,3
1977 9934,9 3318,6 2578,6 3161,1 5761,0 3139,1 4765,3 6049,8
1978 9552,8 3326,7 2702,4 3190,8 5826,8 3043,6 4604,1 6319,3
1979 10448,1 3539,8 2576,6 3076,9 6439,2 3355,3 4780,2 6121,7
1980 10852,5 3084,5 2420,0 3022,8 6475,4 2902,9 4135,7 6046,6
1981 10491,7 3011,1 2596,1 3034,8 5211,1 3008,3 4474,2 6025,0
1982 10019,6 2997,8 2702,5 3058,7 6932,5 2944,0 4422,6 6236,1
1983 10843,4 3323,1 2842,0 3370,7 7758,6 3283,2 4170,6 6976,8
1984 12502,7 3895,2 3161,9 3854,5 8674,9 3570,5 5714,8 8033,0
1985 12576,2 4064,9 3174,2 4118,4 8491,5 3913,7 6167,3 8705,0
1986 11879,5 3737,6 2749,8 3611,1 7702,7 3114,0 5312,9 7550,6
1987 12640,5 3432,2 3092,9 3905,1 7633,1 3249,0 5184,8 7512,4
1988 13022,9 3684,6 3222,1 4055,1 7600,6 3416,1 5562,3 7801,2
1989 13656,8 4042,7 3572,6 4430,1 7972,7 3734,0 5933,8 8237,9
1990 9609,6 3456,0 2852,7 3137,1 5881,3 2671,7 4762,1 4707,5
celkem 203050,0 68077,7 55794,4 68101,5 130220,0 64556,8 101960,0 132940,0

K předchozí tabulce jsem zhotovil i graf, v němž je názorně vidět, jak si který kraj v průběhu normalizace v příjmech ze státních dotací (subvencí) stál.

dotace krajským národním výborům v období 1969-1990

Z grafu zřetelně vyplývá jednak, že Praha byla velmi výrazně upřednostňována před všemi ostatními kraji a že Jihomoravský kraj (nejlidnatější z tehdejších krajů) byl téměř po celé uvedené období na samém dně, což je patrné už z tabulky nad grafem. Severomoravský kraj (druhý nejlidnatější kraj tehdejší ČSR) se pohyboval zhruba uprostřed, přičemž jeho poměrně výrazně větší příjem ze státního rozpočtu na obyvatele než Jihomoravského kraje byl patrně dán množstvím průmyslových podniků na jeho území, čemuž nasvědčuje i nejvyšší postavení Severočeského kraje mezi českými kraji, pokud se nepočítá Praha; i tak však nelze přehlédnout, že severočeský průmysl měl pro tehdejší stát výrazně větší cenu než ten severomoravský, ačkoli za průmyslové centrum republiky se v dobové publicistice považovalo Ostravsko, nikoli severočeská aglomerace.
Zajímavější výsledky však dostaneme, když nebudeme srovnávat mezi sebou jednotlivé kraje, ale do srovnání postavíme Čechy na jedné straně a Moravu na druhé straně, přičemž za Čechy budeme považovat souhrn Prahy a Středočeského, Jihočeského, Západočeského, Severočeského a Východočeského kraje a za Moravu souhrn Jihomoravského a Severomoravského kraje. Pokud budeme chtít seřadit všech osm krajů podle toho, kolik za uvedené období dvaceti roků v přepočtu na jednoho obyvatele úhrnně obdržely, dostaneme toto pořadí: 1. Praha, 2. Severočeský, 3. Jihočeský, 4. Západočeský, 5. Severomoravský, 6. Středočeský, 7. Východočeský, 8. Jihomoravský.
Pokud bychom hodnoty zachycené v předchozím grafu zprůměrovali a kraje sloučili do uvedených dvou celků, dostali bychom následující hodnoty průměru za období 1969-1990:

průměrná roční subvence na obyvatele v Kčs
Čechy s Prahou 4486
Čechy bez Prahy 3617
Morava 2845

Na grafu to vypadá následovně (není zobrazen vývoj v jednotlivých letech, ale průměr za celé období):

průměrná roční dotace krajským národním výborům v období 1969-1990

Celková výše subvencí krajským národním výborům za celé období 1969-1990 v přepočtu na jednoho obyvatele je popsána v následující tabulce, ke které je pro názornost připojen odpovídající graf.

celková výše subvence na obyvatele v Kčs
Čechy s Prahou 94211
Čechy bez Prahy 75960
Morava 59755

srovnání celkové výše subvencí krajským národním výborům v přepočtu na osobu v období 1969-1990

Při pohledu na oba grafy by se dalo říct, že Morava obdržela v přepočtu na jednoho obyvatele o tolik méně, o kolik měly Čechy bez započtení Prahy méně než Čechy včetně Prahy.
Jaký z toho všeho vyplývá závěr? Zcela jednoduše se to říct nedá. Data v úvodní tabulce udávají výši státních příspěvků krajským národním výborům, ale není zřejmé, zda šlo o účelové dotace (národní výbory je musely užít na předem určené účely) nebo ne. Také nevím, jaký podíl na celkových příjmech krajských národních výborů tyto příspěvky představovaly, krajům totiž náležely i výnosy daní od občanů a firem sídlících na jejich území. Teoreticky je tedy možné, že uvedené státní příspěvky byly jakýmsi „dorovnáním“, jehož výše se nepřímou úměrou odvíjela od daňových příjmů krajů, čili že kraje s nízkými daňovými příjmy dostávaly větší státní příspěvky a naopak. Z uvedených údajů by pak vyplývalo, že největší daňové příjmy měl Jihomoravský kraj a Praha je naopak měla velmi nízké, což lze však v obou případech těžko předpokládat, takže je toto možné vysvětlení smyslu uvedených státních příspěvků nejspíš nesprávné. Třebaže nejsem s to říct nic bližšího o povaze státních příspěvků krajům, jejichž výše je zachycena v úvodní tabulce, ani o struktuře příjmů krajských národních výborů doby normalizace, lze snad poměrně spolehlivý předpoklad založit na tom, že Československo v té době mělo centrálně plánované hospodářství. Na základě toho je snad možné tvrdit, že uvedené subvence představovaly většinu příjmů krajských národních výborů a že spíš z větší než menší části byly účelově vázané. Z toho je pak možné činit závěry o tom, které oblasti tehdejší České socialistické republiky byly ústředními státními (respektive stranickými, což bylo totéž) orgány upřednostňovány a které naopak zanedbávány. Otázka je, zda menší platby na obyvatele na Moravě než v Čechách byly ze strany tehdejších orgánů záměrně protimoravské nebo zda dva moravské kraje (a zejména Jihomoravský) měly prostě jen smůlu, že málo splňovaly nějaké podmínky vyplývající z prostředí plánované ekonomiky, které už dnes nejsou zřejmé a pochopitelné. Myslím si však, že nejvyšší stranicko-státní orgány nerozdělovaly peníze podle předem daného objektivního klíče, ale podle vlastního subjektivního rozhodnutí, čemu a kde budou chtít napomoct v rozvoji, čili „těm dáme víc a těm míň“. Pořád ovšem zůstává otázka, zda přitom zohledňovaly, zda by peníze šly na Moravu nebo do Čech, nebo zda jim to v tomto ohledu bylo jedno. Myslím, že pouze na základě těchto číselných údajů se to nedá říct jasně, ale jisté podezření vzbuzují.

Advertisements

3 thoughts on “Financování moravských krajů v době normalizace

  1. To je zajímavé. Odkud ty údaje pocházejí? Hodilo by se to pro citaci. A nebyly by tam i údaje ke slovenským krajům?

  2. Bohužel žádné bližší údaje k tomu nemám (ani údaje pro slovenské kraje). U souboru bylo jen uvedeno, že data zpracoval Kamil Boháč. Víc opravdu nevím.

  3. Ta Praha se vysvětlit nějak nedá. Ty severní Čechy by se, ale do jisté míry daly vysvětlit. Za prvé tím, že zde značná část obyvatel kraje bydlela v průmyslových aglomeracích (Ústecko-Teplické, Děčín, Mostecko-Litvínovská, Chomutovsko-Jirkovská, Liberecko-Jablonecká). zatímco mimo tyto oblasti tolik lidí nežilo. Čili šli-li peníze hlavně do průmyslových aglomerací, tak by logicky zde měly být příjmy na obyvatele větší, protože zde bydlelo relativně nejvíce lidí v průmyslových aglomeracích ku počtu obyvatel kraje. Určitě je to zkusmými počty více než u Severomoravského kraje. Za druhé by to mohlo být vysvětleno metodou těžby hnědého uhlí, kdy se těžilo povrchově, což znamenalo zánik řady vesnic a měst (největší byl Most), přičemž těmto lidem se museli postavit minimálně byty v panelácích. Na Ostravsku-kravinsku převažovalo šetrnější hlubiné dolování, které me dlého mělo sice vyší přímé náklady, ale nepřímé v podobě boření obydlí a přeložek dopravních komunikací byly nižší. Nebyly sice nulové (třeba téměř zmizela stará Karvinná), ale nebyly tak vysoké.

    Ať je to však, jak je to, tak stejně ty větší investice tomuto kraji nezávidím:) Viz i zde: http://www.mises.cz/clanky/u-rudeho-snedeneho-kramu-iv-odbocka-do-chomutova-1171.aspx

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s