Financování moravských krajů v době normalizace

Statistické údaje (části) příjmů krajských národních výborů v období 1969-1990

Při psaní minulého příspěvku jsem si vzpomněl, že už dlouho mám v počítači jeden soubor, který ke mně doputoval už nevím jak a který ukazuje, kolik peněz šlo v období 1969-1990 v České socialistické republice od státu krajským národním výborům; soubor obsahuje jen syrová data bez jakéhokoli komentáře a vysvětlivek.

V souboru jsou uvedeny státní dotace krajským národním výborům v milionech korun československých za jednotlivé roky uvedeného období (údaje za rok 1971 nejsou). Přehled přináší následující tabulka (zkratky odpovídají tehdejším krajům Středočeskému, Jihočeskému, Západočeskému, Severočeskému, Východočeskému, Jihomoravskému, Severomoravskému a Praze, která fakticky také byla samostatným krajem). Tabulku jsem doplnil dvěma barevnými značkami – zelenou pro znázornění, který krajský úřad obdržel v daném roce největší příspěvek v přepočtu na jednoho obyvatele kraje, a červenou pro znázornění, který v přepočtu na jednoho obyvatele obdržel nejmenší příspěvek.

	Pra	StřČ	JihČ	ZápČ	SevČ	VýchČ	JihM	SevM
1969	4314,4	2231,1	1875,5	2353,9	3223,9	2252,9	3357,1	4274,1
1970	4517,0	2487,0	2193,0	1740,8	3757,7	2581,7	4326,5	4664,6
1971	?	?	?	?	?	?	?	?
1972	5224,6	2612,1	2055,1	2877,9	4141,7	2650,9	4618,8	5068,1
1973	6870,4	2750,8	2158,1	2900,0	4637,7	2713,5	4696,1	5244,2
1974	7274,0	2908,4	2305,1	3007,5	4922,7	2890,7	5056,2	5332,9
1975	8445,1	3122,7	2481,5	3213,8	5706,4	3127,5	5081,1	6125,2
1976	8377,1	3050,8	2481,7	2980,4	5463,6	2994,2	4834,6	5912,3
1977	9934,9	3318,6	2578,6	3161,1	5761,0	3139,1	4765,3	6049,8
1978	9552,8	3326,7	2702,4	3190,8	5826,8	3043,6	4604,1	6319,3
1979	10448,1	3539,8	2576,6	3076,9	6439,2	3355,3	4780,2	6121,7
1980	10852,5	3084,5	2420,0	3022,8	6475,4	2902,9	4135,7	6046,6
1981	10491,7	3011,1	2596,1	3034,8	5211,1	3008,3	4474,2	6025,0
1982	10019,6	2997,8	2702,5	3058,7	6932,5	2944,0	4422,6	6236,1
1983	10843,4	3323,1	2842,0	3370,7	7758,6	3283,2	4170,6	6976,8
1984	12502,7	3895,2	3161,9	3854,5	8674,9	3570,5	5714,8	8033,0
1985	12576,2	4064,9	3174,2	4118,4	8491,5	3913,7	6167,3	8705,0
1986	11879,5	3737,6	2749,8	3611,1	7702,7	3114,0	5312,9	7550,6
1987	12640,5	3432,2	3092,9	3905,1	7633,1	3249,0	5184,8	7512,4
1988	13022,9	3684,6	3222,1	4055,1	7600,6	3416,1	5562,3	7801,2
1989	13656,8	4042,7	3572,6	4430,1	7972,7	3734,0	5933,8	8237,9
1990	9609,6	3456,0	2852,7	3137,1	5881,3	2671,7	4762,1	4707,5
celkem	203050,0	68077,7	55794,4	68101,5	130220,0	64556,8	101960,0	132940,0

K předchozí tabulce jsem zhotovil i graf, v němž je názorně vidět, jak si který kraj v průběhu normalizace v příjmech ze státních dotací (subvencí) stál.

Z grafu zřetelně vyplývá jednak, že Praha byla velmi výrazně upřednostňována před všemi ostatními kraji a že Jihomoravský kraj (nejlidnatější z tehdejších krajů) byl téměř po celé uvedené období na samém dně, což je patrné už z tabulky nad grafem. Severomoravský kraj (druhý nejlidnatější kraj tehdejší ČSR) se pohyboval zhruba uprostřed, přičemž jeho poměrně výrazně větší příjem ze státního rozpočtu na obyvatele než Jihomoravského kraje byl patrně dán množstvím průmyslových podniků na jeho území, čemuž nasvědčuje i nejvyšší postavení Severočeského kraje mezi českými kraji, pokud se nepočítá Praha; i tak však nelze přehlédnout, že severočeský průmysl měl pro tehdejší stát výrazně větší cenu než ten severomoravský, ačkoli za průmyslové centrum republiky se v dobové publicistice považovalo Ostravsko, nikoli severočeská aglomerace.
Zajímavější výsledky však dostaneme, když nebudeme srovnávat mezi sebou jednotlivé kraje, ale do srovnání postavíme Čechy na jedné straně a Moravu na druhé straně, přičemž za Čechy budeme považovat souhrn Prahy a Středočeského, Jihočeského, Západočeského, Severočeského a Východočeského kraje a za Moravu souhrn Jihomoravského a Severomoravského kraje. Pokud budeme chtít seřadit všech osm krajů podle toho, kolik za uvedené období dvaceti roků v přepočtu na jednoho obyvatele úhrnně obdržely, dostaneme toto pořadí: 1. Praha, 2. Severočeský, 3. Jihočeský, 4. Západočeský, 5. Severomoravský, 6. Středočeský, 7. Východočeský, 8. Jihomoravský.
Pokud bychom hodnoty zachycené v předchozím grafu zprůměrovali a kraje sloučili do uvedených dvou celků, dostali bychom následující hodnoty průměru za období 1969-1990:

	průměrná roční subvence na obyvatele v Kčs
Čechy s Prahou	4486
Čechy bez Prahy	3617
Morava	2845

Na grafu to vypadá následovně (není zobrazen vývoj v jednotlivých letech, ale průměr za celé období):

Celková výše subvencí krajským národním výborům za celé období 1969-1990 v přepočtu na jednoho obyvatele je popsána v následující tabulce, ke které je pro názornost připojen odpovídající graf.

	celková výše subvence na obyvatele v Kčs
Čechy s Prahou	94211
Čechy bez Prahy	75960
Morava	59755

Při pohledu na oba grafy by se dalo říct, že Morava obdržela v přepočtu na jednoho obyvatele o tolik méně, o kolik měly Čechy bez započtení Prahy méně než Čechy včetně Prahy.
Jaký z toho všeho vyplývá závěr? Zcela jednoduše se to říct nedá. Data v úvodní tabulce udávají výši státních příspěvků krajským národním výborům, ale není zřejmé, zda šlo o účelové dotace (národní výbory je musely užít na předem určené účely) nebo ne. Také nevím, jaký podíl na celkových příjmech krajských národních výborů tyto příspěvky představovaly, krajům totiž náležely i výnosy daní od občanů a firem sídlících na jejich území. Teoreticky je tedy možné, že uvedené státní příspěvky byly jakýmsi „dorovnáním“, jehož výše se nepřímou úměrou odvíjela od daňových příjmů krajů, čili že kraje s nízkými daňovými příjmy dostávaly větší státní příspěvky a naopak. Z uvedených údajů by pak vyplývalo, že největší daňové příjmy měl Jihomoravský kraj a Praha je naopak měla velmi nízké, což lze však v obou případech těžko předpokládat, takže je toto možné vysvětlení smyslu uvedených státních příspěvků nejspíš nesprávné. Třebaže nejsem s to říct nic bližšího o povaze státních příspěvků krajům, jejichž výše je zachycena v úvodní tabulce, ani o struktuře příjmů krajských národních výborů doby normalizace, lze snad poměrně spolehlivý předpoklad založit na tom, že Československo v té době mělo centrálně plánované hospodářství. Na základě toho je snad možné tvrdit, že uvedené subvence představovaly většinu příjmů krajských národních výborů a že spíš z větší než menší části byly účelově vázané. Z toho je pak možné činit závěry o tom, které oblasti tehdejší České socialistické republiky byly ústředními státními (respektive stranickými, což bylo totéž) orgány upřednostňovány a které naopak zanedbávány. Otázka je, zda menší platby na obyvatele na Moravě než v Čechách byly ze strany tehdejších orgánů záměrně protimoravské nebo zda dva moravské kraje (a zejména Jihomoravský) měly prostě jen smůlu, že málo splňovaly nějaké podmínky vyplývající z prostředí plánované ekonomiky, které už dnes nejsou zřejmé a pochopitelné. Myslím si však, že nejvyšší stranicko-státní orgány nerozdělovaly peníze podle předem daného objektivního klíče, ale podle vlastního subjektivního rozhodnutí, čemu a kde budou chtít napomoct v rozvoji, čili „těm dáme víc a těm míň“. Pořád ovšem zůstává otázka, zda přitom zohledňovaly, zda by peníze šly na Moravu nebo do Čech, nebo zda jim to v tomto ohledu bylo jedno. Myslím, že pouze na základě těchto číselných údajů se to nedá říct jasně, ale jisté podezření vzbuzují.