Kupní síla Čechy – Morava

Doplněk k předchozímu článku

V komentářích k předchozímu článku o státní podpoře ohroženým regionům se objevil názor, že za zařazení většiny moravských okresů do dlouhodobé státní podpory je možné hledat i jiné důvody než skutečné ekonomické postižení a nižší úroveň moravských okresů ve srovnání s českými, například úspěšnější lobování místních politiků a podobně. Podle mě však taková vysvětlení jsou pouze okrajová a netýkají se samotného jádra poskytování podpory. Záměrně jsem našel mapu, která zobrazuje kupní sílu v okresech ČR pro rok 2013 a ta jasně ukazuje, že Morava na tom ekonomicky opravdu je hůř než Čechy, navzdory nepodstatné skutečnosti, že tak upravené vesnice na jižní (případně střední) Moravě (na severu jsou bordeláři?) se jinde nevidí.

Srovnání kupní síly Moravy a Čech (podle okresů ČR)

Pouze čtyři okresy na Moravě jsou aspoň na průměru nebo (lehce) nad průměrem ČR, v Čechách je takových okresů výrazně víc a z mapy je zřejmé, že to není prostě jen tím, že Čechy jsou plošně větší (když nebudu počítat okres Jindřichův Hradec a naopak budu počítat okres Svitavy, je na Moravě aspoň na průměru ČR 15% okresů, kdežto v Čechách je to 63% okresů). Zvlášť špatně je na tom na Moravě olomoucký a moravskoslezský kraj, v nichž jsou všechny okresy pod průměrem ČR, okres Bruntál je na tom vůbec nejhůř z celé ČR. V těchto dvou krajích pouze města, respektive okresy Ostrava a Olomouc trochu vyčnívají, i ty jsou však pod celostátním průměrem. Za nejbohatší na Moravě je považován jihomoravský kraj, i v něm to však v podstatě platí pouze o Brně a jeho okolí. V podstatě platí, že na Moravě průměr ČR aspoň lehce překračují pouze města Zlín, Brno a Jihlava a jejich nejbližší okolí a tyto tedy jsou tři osamocené ostrůvky v moři podprůměrné kupní síly; v Čechách jsou na tom podobně bídně v zásadě pouze kraje severočeský a pardubický. Pro mě nicméně stále trvá otázka: proč tomu tak je? Jsou na Moravě lidé méně schopní, méně snaživí a podobně, nebo v tom hrají roli nějaké (a jaké?) vnější okolnosti?

Advertisement

6 thoughts on “Kupní síla Čechy – Morava

  1. Co teorie „jádro-periferie“?
    http://cs.wikipedia.org/wiki/Periferie_(geografie)

    difuzí inovací a přenos inovací?
    http://cs.wikipedia.org/wiki/Torsten_H%C3%A4gerstrand

    západo-východní gradient (v případě Česka; v případě Itálie severo-jižní gradient) od Modrého banánu?
    http://cs.wikipedia.org/wiki/Modr%C3%BD_ban%C3%A1n

    Martin Hampl (2005): Geografická organizace společnosti v České republice: transformační procesy a jejich obecný kontext
    https://www.natur.cuni.cz/geografie/socialni-geografie-a-regionalni-rozvoj/other/hampl

  2. „Co teorie “jádro-periferie”?“ (Kamila)

    Pokud opravdu princip „jádro-periferie“ stojí za uvedeným rozdílem, musel vzniknout až ve 20. století, protože před rokem 1918 neexistoval celek, jehož by Čechy byly jádrem a Morava periferií. A totéž platí o západo-východním gradientu.
    Všechna čtyři navrhovaná vysvětlení můžou platit až pro 20. století a pokud by poskytovala pravdivé zdůvodnění rozdílu mezi Moravou a Čechami, ukazovala by vlastně, jak je spojení Moravy s Čechami pro Moravu škodlivé.

  3. Já samozřejmě netvrdil, že Morava není chudší než Čechy, dokonce jsem tam doložil, že tomu bylo i dříve. Ovšem hledět na přerozdělování peněz, jak na něco je z principu dokonalé, je omyl. Politické a lobbystické tlaky jsou běžné, což dobře dokládá i obrázek z tohoto článku a z článku předchozího. Jsou tam evidentní rozdíly. Není z toho tedy možné dokládat nějaké tvrdé soudy. Porovnejte třeba okres Česká Lípa na obou mapách (kupní síle třetí od spodu, ale 0 let soustředěné podpory státu) a okres Liberec (kupní síla pátá od spodu a 10-14 let podpory státu) nebo okres Vsetín (kupní síla třetí od spodu, ale 10-14 let soustředěné podpory státu). Co třeba okres Uherské Hradiště (kupní síla třetí od spodu, ale 0 let soustředěné podpory státu). Nebo srovnejme kupní sílu okresu Chrudim (kupní síla druhá od spodu a 1-4 let podpory státu) a okres Jeseník (kupní síla druhá od spodu od spodu a 15-19 let podpory státu), nebo okres Ústí nad Orlicí (kupní síla třetí od spodu a 5-9 let podpory státu) versus okres Třebíč (kupní síla třetí od spodu a 20-22 let podpory státu). A co třeba Vyškov versus vlastně znevýhodněný Náchod. A podobných rozdílů je tam tolik, že data k soustředěné podpoře státu dle mého není možné brát příliš jako důkaz o tom, že Morava je na tom hůře než Čechy, lze je brát jako důkaz jen částečně. To je podtrženo i tím, že rozdíly ve spodních pěti třídách kupní síly jsou velmi malé – jen 2 až 5 procentních bodů!! Na rozdíl od tří tříd horních. Větší váhu tedy mají až zejména rozdíly v těchto tří horních třídách. To však znamená, že zde není až tak velký rozdíl mezi Moravou a Čechami, jako spíše rozdíl mezi středními Čechami a zbytkem státu!
    Ad udržované vesnice nemají celkem nic společného s tím, zda jsou někde bordeláři anebo nejsou, ale je to také otázka toho, zda mám peníze na opravu fasády, ulic, či stavbu nových domů. Možná jsem to špatně podal, ale právě toto jsem měl na mysli. To že je trávník posekán a plevel odstraněn, zameteno atd. moc peněz nevyžaduje, a jistě je to v tomto směru dobré i na takovém Bruntálsku. Můžu tedy zamítnout tvrzení, že je takové pozorování nepodstatné.
    Chybí mi odkaz na zdroj obrázku, protože bych se rád podíval na to, jakým způsobem je stanovena kupní síla obyvatelstva, jestliže je stanovena jen na základě legálních příjmů, tak obrázek bude ukazovat okresy jižní Moravy, kde část obyvatel pracuje na černo v Rakousku, zkresleně.

    Ohledně statistik a jejich přespřílišného braní vážně doporučuji knihu „Černá Labuť od N. N. Taleba (http://www.bawerk.eu/clanky/vypisky-z-knih/vypisky–cerna-labut–nasledky-vysoce-nepravdepodobnych-udalosti.html).

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s