Zemský výbor moravského markrabství – pravomoci

Stručný přehled činnosti moravské zemské vlády před rokem 1918

Tento článek je vlastně doplňkem staršího článku Zemské místodržitelství – pravomoci. Ten pojednával o tom, jaké záležitosti veřejné správy na Moravě vykonával rakouský stát, nyní přináším přehled o tom, jaké veřejné záležitosti byly vykonávány moravským samosprávným orgánem, zemskou vládou.
Zemská vláda se ve své době označovala jako „zemský výbor“, neboť nešlo o vládu v dnešním slova smyslu (rakouské země ostatně neměly charakter států). Slovo výbor výstižně vyjadřovalo ustavení této instituce. Šlo o sbor osmi (do roku 1906 šesti) takzvaných přísedících, vybíraných volbou z řad poslanců zemského sněmu. Dá se tedy říct, že zemský výbor byl jakousi „pobočkou“ zemského sněmu, jeho výkonným orgánem – na čem se zemský sněm usnesl, to také prostřednictvím vybraných poslanců v praxi sám uskutečnil; neexistovala tedy dělba moci mezi přijímáním pravidel a jejich prováděním, ale tím se tehdejší systém v zásadě nelišil od dnešního (dnes vláda sepíše zákon, nechá si ho podle stranického klíče za užití stranické disciplíny formálně odhlasovat ve své parlamentní pobočce a pak ho sama uvádí do praxe). V čele zemského výboru stál zemský hejtman, který byl zároveň předsedou zemského sněmu a který byl jmenován císařem z řad poslanců zemského sněmu. Každý člen zemského výboru, přísedící měl na starosti svůj takzvaný „referát“ neboli dnešní terminologií resort, tedy vymezený okruh záležitostí, které spadaly do jeho pravomoci. Přehled těch záležitostí je zároveň přehledem pravomocí zemské samosprávy:

1. referát:
– šlechtické záležitosti
– záležitosti moravského stavovského erárního dluhu
– zemské nadace a stipendia
– fond pro vojenské invalidy
– výkup propinace (pozn.: výhradní právo výroby a prodeje alkoholických nápojů) a fond pro to určený
– zemské sady Lužánky a Františkovy sady
– slavkovský pomník císaře Josefa II.
– ubytováni četnictva
– zemědělství
– zemědělská rada
– zemědělský úřad a meliorace
– polní a lesní hospodářství
– drenáže a meliorace pozemků
– vinařství
– zalesňování
– chov hovězího dobytka
– polní ochrana
– zdravotnictví v obcích
– zvěrolékařství
– obecní záležitosti v politických okresech Hodonín, Moravský Krumlov, Zábřeh, Litovel a Hranice

2. referát:
– hospodářské vyučování
– zemská hospodářská škola v Novém Jičíně
– německé školy rolnické, vinařství, chmelařství a lnářské
– německé zimní hospodářské školy: zemská vinařská a ovocnářská škola v Mikulově
– zemská mlékařská a sýrařská škola ve Zlíně
– zemská hospodářská a šafářská škola ve Zlíně
– německé kočovné hospodářské vyučování
– zemská stipendia pro chovance (na studium) stavitelství, malířství, sochařství na c. k. akademii výtvarných umění ve Vídni
– pojišťování: životní a starobní, nezpůsobilosti k výdělku a důchodové
– zemské pojišťovny Moravského markrabství
– pojišťovny krupobitné
– veřejné nemocnice
– ošetřovací útraty za nemocné ve veřejných nemocnicích, ústavech, porodních a choromyslných v Rakousku-Uhersku, tj. mimo Moravu
– dělnické osady
– zemská robotárna ve Znojmě
– obecní záležitosti v politických okresech Znojmo s městem, Mikulov, Jihlava s městem, Moravská Třebová, Boskovice

3. referát:
– záležitosti náboženské a církevní
– kostelní konkurence (pozn.: přirážka k obecní dani na církevní záležitosti)
– hornictví a záležitosti horního práva
– obecní německé školství
– německá vysoká škola technická v Brně
– záležitosti univerzitní: zřízení německé univerzity na Moravě
– Františkovo (Moravské zemské) muzeum v Brně (personální záležitosti však příslušely 8. referátu)
– záležitosti sirotčinců
– vychovatelna císaře Františka Josefa v Brně
– dodávání nezletilých individuí do polepšoven
– polepšovna v Novém Jičíně
– ústav pro slabomyslné
– německé průmyslové a obchodní školy
– střední zemské školy s německým vyučovacím jazykem
– hygiena na školách
– obecní záležitosti v politických okresech Šternberk, Šumperk, Rýmařov, Tišnov a moravských obvodech v moravském Slezsku

4. referát:
– zemské finance
– zemský fond
– zemské daně
– zemská pivní daň
– zemské dluhy
– zdravotní ústavy (kromě personálií náležejících 8. referátu)
– zemské nemocnice v Brně a Olomouci
– zemské porodnice v Brně a v Olomouci a školy při těchto ústavech
– zemské ústavy pro choromyslné v Brně, ve Šternberku a v Kroměříži, filiální ústav pro choromyslné v Juliánově
– ošetřovatelské ústavy pro nemocné v moravských zemských nemocničních a porodnických ústavech a v ústavech pro choromyslné
– placení útrat ze zemského fondu a vymáhání náhrad
– česká vysoká technická škola v Brně
– zemské zaopatřovací ústavy v Brně a v Drnovicích
– podpora humanitním a všeužitečným ústavům, spolků a korporacím
– podpory v případě nouze a bídy
– obecní záležitosti v politických okresech Dačice, Třebíč, Velké Meziříčí a Nové Město

5. referát:
– rozlučování spojených obcí a slučování jiných
– věci ústavní
– zákonodárství ve všech záležitostech, které jsou zařazeny do jiných referátů
– záležitosti gruntovních knih
– politické a soudní rozdělení země
– obecní zákon
– zemský dvůr I. a II. (pozn. zemské domy v Brně, sídla zemské samosprávy)
– věci vojenské
– záležitosti komunikační
– rybářství
– honitba
– zákon o právu vodním
– dokončení regulace Bečvy a Ostravice
– záležitosti stavební
– obecní záležitosti v politických okresech Brno-město, Hustopeče, Nový Jičín a Olomouc-město

6. referát:
– moravská zemská zastavárna
– průmysl, živnosti a obchod
– české školy průmyslové a obchodní
– průmyslová muzea v Brně a v Olomouci
– bankovnictví a úvěrování
– zemská hypoteční banka
– zemědělská banka
– spořitelny
– kontribuční záložny
– záložny dle soustavy Reiffeisenovy
– hasičské pojišťování proti ohni
– robotárny v Brně a v Šumperku
– dráhy vodní (kanály, průplavy), úprava řek a zahrazování bystřin vyjma Bečvy a Ostravice
– obecní záležitosti v politických okresech Uherské Hradiště s městem, Uherský Brod, Holešov, Kroměříž s městem a Moravské Budějovice

7. referát:
– záležitosti postrku (pozn.: nucené odesílání potulných a nezaměstnaných osob do domovské obce)
– záležitosti přípřeže
– hospodářské vyučování
– zemská střední hospodářská škola v Přerově
– české školy rolnické, vinařské, chmelařské a lnářské
– české zimní hospodářské školy
– zemská sýrařská a mlékařská škola v Kroměříži
– hospodářská škola v Kroměříži
– české kočovné hospodářské vyučování
– škola a běhy podkovářské
– vyvazování pozemků (pozn.: z robotních břemen) a vyvazovací fond
– obecní zastupitelstva
– ústava a záležitosti agrární
– agrární operace
– záležitosti válečných náhrad
– státní (rakouské) bernictví
– úrazové pojištění dělnictva
– záležitosti nalezenců
– útulky pro pijáky
– luhačovické sanatorium pro skrofulózní děti (pozn.: s tuberkulózou krčních mízních uzlin)
– věci chudinské a farní ústavy chudinské
– naturální stavové stanice
– zemědělská ochrana
– české sirotčince
– obecní záležitosti v politických okresech Olomouc-venkov, Přerov, Prostějov, Valašské Meziříčí, Místek a Vyškov

8. referát:
– zemská stipendia pro chovance na c. k. akademii výtvarných umění v Praze
– obecní školství
– zákonodárství a české obecní školství
– ředitelství kanceláře (výboru)
– záležitosti univerzitní a založení české univerzity na Moravě
– zemské střední školy s českým vyučovacím jazykem
– statistiky
– umění, vědy a dějiny
– Moravský zemský archiv
– zemské ústavy pro hluchoněmé v Němčících u Ivančic a v Lipníku nad Bečvou
– obecní záležitosti v politických okresech Brno-okolí, Kyjov a Moravská Ostrava.

Podaný přehled je zároveň přehledem pravomocí zemského sněmu, neboť ten ke správě uvedených záležitostí vydával zákony. Přehled záležitostí pod správou zemského výboru ukazuje, že tehdejší moravská země měla v podstatě obdobné pravomoci jako dnešní kraje České republiky, i když v poněkud širším rozsahu. Dnešní kraje mají za úkol podporovat všestranný rozvoj na svém území a za tím účelem například zřizují (v praxi poslední dobou spíš ruší) školy a podporují je hmotně, starají se o zdravotnická zařízení, vyhotovují územní plány pro další rozvoj, podporují kulturu a sport a tak podobně a podle pravomocí zemského výboru můžeme vidět, že tak to bylo i v případě rakouských zemí před rokem 1918. Typické státní záležitosti jako například rozhodování o tom, co se bude učit na školách nebo jaká bude pracovní doba zaměstnanců v nemocnicích spravovaných samosprávou či pravidla provozování honiteb, a další záležitosti, které nespadají pod úkol zvelebování daného území, nejsou v pravomoci současných krajů a nepatřily ani do pravomoci moravské země před rokem 1918. Zhruba se dá říct, že rakouský stát určoval pravidla a moravská zemská samospráva se snažila v jejich rámci o řádné fungování země. Oproti dnešnímu stavu nicméně situace před rokem 1918 byla lepší aspoň v tom, že pro celou Moravu byl samosprávný kraj jen jeden a rovněž měl o něco širší působnost než jakou má dnešních pět moravských krajů. Zmást se nesmíme tím, že zemský sněm před rokem 1918 vydával zemské zákony; samotné označení jeho rozhodnutí není rozhodující, podle faktického účelu existence země a pravomocí zemského sněmu se mohla také jmenovat „zemské vyhlášky“ (tak jako dnes jsou krajské vyhlášky), na podstatě pravomocí země by to nic nezměnilo (zemský sněm mimochodem zákonů vydával velmi málo, jen několik ročně, podíváme-li se do sbírky zákonů moravského markrabství, uvidíme, že většinu položek v ní obsažených představují vyhlášky c. k. místodržícího). Dovolává-li se tedy dnes někdo obnovení zákonodárné pravomoci pro moravský územní celek, měl by mít jasno v tom, čeho se vlastně dovolává. Chtít sloučení dnešních pěti moravských krajů do jednoho a jeho rozhodnutí místo „vyhlášky kraje“ nazvat „zákony“ je jistě též možné. Za zvážení také stojí, nakolik rozsah moravské samosprávy před rokem 1918 je ideálem, vzorem pro dnešek.

Reklamy

2 thoughts on “Zemský výbor moravského markrabství – pravomoci

  1. >Děkuji za objasnění toho co bylo v pravomoci naší zemské "vlády". Jsem v této problematice nepolíbený, tak promiňte za možná hloupou otázku. Zaujali mě některé pravomoce zemské "vlády". Pravomoce zemské samosprávy prostřednictvím referátů byly např: německé školy rolnické, vinařství,…., česká vysoká technická škola,české školy průmyslové a obchodní,….. Zajímají mě především přívlastky "česká" a "české". To jsme už v té době byli považováni za Čechy a školy byli české, nebo je u nás zřizovali Češi a už tenkrát začala česká asimilace?? Děkuji za vysvětlení, nebo za nasměrování, kde se k této problematice vyjadřujete.Petr

  2. > [1]"Zajímají mě především přívlastky "česká" a "české". To jsme už v té době byli považováni za Čechy a školy byli české, nebo je u nás zřizovali Češi a už tenkrát začala česká asimilace??"-Je to úřední terminologie začátku 20. století. V té době se opravdu předpokládalo, že Moravu obývají dva národy, český a německý. Kdyby tytéž názvy byly v užívání v 1. polovině 19. století, asi by zněly "slovanský" místo "český".

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s