Ostrava, Slezsko, historická hranice…

… aneb Baník patří do Holasicka!

Baník patří do Holasicka !!

V moravském hnutí je několik témat, která dlouhodobě poutají velkou pozornost a ke kterým, pokud jsou čas od času otevřena, se – často dost vášnivě – vyjadřuje velké množství lidí. Na jednu stranu je potěšující, že se lidé o různé záležitosti kolem Moravy zajímají, na druhou stranu množství lidí zapojených do diskuse samo o sobě není zárukou kvalitního závěru. Názorně jsme to mohli vidět loni v létě v případě bouře ve sklenici vody týkající se vlajky. Mezi nejdiskutovanější témata patří i otázka Slezska, která se pravidelně vrací do centra pozornosti Moravanů. I v jejím případě platí, že množství lidí zapojených do diskuse není přímo úměrné kvalitě závěrů, které z ní plynou. V případě (moravského?) Slezska se pořád opakují různá tvrzení, která sice dokládají, že oblíbeným žánrem jejich uživatelů je romantická pohádka nebo masochistický životopis světce, jinak však jejich vztah k dnešní realitě je velmi volný. Ať už jsou pro to jakákoli z odůvodnění, která proberu níže, stále někdo odděluje severní pohraniční od Moravy (v poslední době se stala jistým způsobem oblíbená mapka takovéto „malé“ Moravy, jejíž severní okraj „sublimuje“ do spousty malých puntíků a skvrnek) a tvrdí, že právě to území a nic víc je Morava. Argumenty, které se předkládají jako zdůvodnění, proč nesmíme severní pohraničí považovat za součást Moravy, jsou především dva; podle prvního se snaha o obnovení Moravy zakládá na historickém principu, takže musíme přísně dbát na historické poměry, podle druhého nesmíme nebohé Slezany utlačovat stejně jako Češi utlačují Moravany. K argumentu druhému je těžké něco sdělit, zaměřím se proto zejména na první argument.
K samotnému ohánění se historickou hranicí se obecněji ještě vyjádřím později, teď bych se chtěl zaměřit na praktickou realizaci obnovení takové „historické“ severní hranice Moravy, která by z Moravy vylučovala bývalé Slezsko. Obhájci toho, aby mezi Šternberkem a Krnovem nebo Novým Jičínem a Bohumínem byla zemská hranice, sice vynikají v zakreslování různých ostrůvkovitých enkláv do mapy, výrazně méně však už v představě praktické realizace svých názorů do praxe někdy v budoucnu. Tito lidé sice vědí naprosto přesně, že například Vítkov není na Moravě a kdykoli vloží velkou energii do přesvědčování ostatních, že to tak je, avšak žádnou energii nevkládají do řešení problému, že jimi prosazovaná „historická“ hranice je ve výrazném rozporu s poměry, které se na pomezí bývalého rakouského Slezska vytvořily za posledních nejméně (!) sto let. Největším a ve skutečnosti nepřekonatelným problémem nerealističnosti trvání na historické hranici bývalého rakouského Slezska (a nejde jen o hranici) je existence Ostravy, kterou prostě nejde rozkrájet podle starých hranic. (Jsou sice jedinci, kteří v tom nevidí sebemenší problém, jejich myšlení se však pohybuje mimo hranice reality života ostatních lidí.) Opravdu jsem ještě neviděl ani jeden jediný případ, v němž by některý zastánce „malé“ Moravy v hranici markrabství z roku 1918 (včetně ostrůvkovitě roztroušených enkláv) představil smysluplnou představu, jak na metr přesně oddělit bývalé Slezsko od Moravy chápané v územním rozsahu z roku 1918 a přitom se rozumně vypořádat s existencí takové historické hranici překážející Ostravy či jiných obcí. Tento problém jako kdyby pro tyto lidi neexistoval, ono se to podle nich zřejmě nějak vyřeší samo, pravděpodobně nějak zázračně (např. podle principu „deus ex machina“).
Kdyby se ve výběžku dřívějšího markrabství směrem na sever (na jehož severním konci leží Moravská Ostrava) nikdy nenašlo uhlí, byla by dnešní diskuse jiná, ale ono se tam uhlí našlo, v souvislosti s tím tam vzniklo mnoho průmyslových podniků a velmi silně se tam zvýšila hustota osídlení; to vše bez ohledu na hranice. Už koncem 19. století se v oblasti Ostravy vytvořila situace, že v dřívějších dobách vytyčené hranice začaly být na překážku soudobému životu průmyslové aglomerace ostravské pánve, která po všech stránkách vytvořila soudržný celek. Dokladů pro to by se našlo jistě víc, já jsem narazil na dva, které zde přednesu.
První doklad se týká uplatňování spravedlnosti v oblasti ostravské pánve. Po značném nárůstu počtu obyvatel této oblasti v poslední třetině 19. století také značně narostly problémy se zločinností, které už dále nešly řešit v rámci dosavadního správního uspořádání. V říjnu 1894 proto výnosem ministra vnitra bylo zřízeno v Moravské Ostravě policejní komisařství, které začalo pracovat hned v listopadu toho roku a jehož územní působnost zahrnovala celkem 32 obcí a jednu místní část, z toho 11 v moravském výběžku ostravské pánve, ostatní pak ve Slezsku. Komisařství bylo podřízeno částečně slezské zemské vládě, částečně moravskému místodržitelství, rozdělení však nespočívalo na územním základě, například otázky personálu spadaly plně pod pravomoc zemské vlády v Opavě (dlužno připomenout, že slezská zemská vláda byl státní nikoli samosprávný orgán, odpovídal svým postavením moravskému místodržitelství). Pro názornost jsem územní působnost ostravského policejního komisařství zanesl do mapy (tečkovaně je vyznačena dnešní hranice Ostravy, zeleně plocha rakouského Slezska, modrou čarou rozsah komisařství).

územní obvod policejního komisařství v Moravské Ostravě zřízeného v roce 1894

Propojenost ostravské aglomerace bez ohledu na zemské hranice se znovu projevila po skončení první světové války. O Těšínsko tehdy projevilo zájem nově vzniklé (obnovené) Polsko a československé vládní orgány ve snaze udržet tuto hospodářsky významnou oblast vytvořilo dočasný úřad, který měl udržení Ostravska pro Československo zabezpečit. V prosinci 1918 vznikl zákonem takzvaný Úřad spojené správy, na nějž byly přeneseny pravomoci samostatné působnosti obcí, které mu byly podřízeny a které do něj vysílaly své zástupce (šlo tedy o orgán samosprávný, nikoli státní). Dá se říct, že kompetence tohoto úřadu byla obdobná jako kompetence dnešních krajů a cílem úřadu jistě bylo z průmyslové ostravské aglomerace vytvořit soudržný nerozdělitelný celek, jehož žádnou část by nebylo možné od Československa oddělit a přičlenit k Polsku. Přesto určitou pravdivost měla i slova, která v zákoně samém zdůvodňovala vytvoření dotyčného úřadu: podporu hospodářského života v obvodu ostravském a přilehlých krajích a za druhé ochranu před případnými škodami, které by hrozily krajům těm z dosavadní nejednotnosti správy obvodu toho. Koneckonců i výše uvedené vytvoření policejního komisařství v Moravské Ostravě rakouskými úřady už koncem 19. století ukázalo, že propojení Ostravska skutečně vyžadovalo jednotnou správu, která se neslučovala s dosavadním průběhem zemských hranic v této oblasti. I v tomto případě jsem pro názornost do stejné mapy zanesl (modrou čarou) i územní působnost zmíněného československého úřadu (která zároveň ukazuje, které obce tehdejší československá vláda považovala za hospodářsky a tím i strategicky nejdůležitější v této oblasti).

územní obvod Úřadu spojené správy (1919)

Srůstání obcí v oblasti soutoku Odry a Ostravice se nicméně projevilo i jinak, totiž snahou vytvořit sloučením okolních dosud samostatných obcí velkou Ostravu, jak se to dělo po válce i jinde (v Olomouci, Brně, Jihlavě). V roce 1919 správní komise, která tehdy nahrazovala předválečné městské zastupitelstvo, navrhla s Moravskou Ostravou sloučit 14 dalších obcí do jednoho města Ostravy, které mělo být nejprve začleněno do Moravy, posléze se změnou návrhu do Slezska; obojí ztroskotalo kromě odporu obecních samospráv především na národnostních poměrech ve Slezsku (jakoukoli změnou zemských hranic by se změnil poměr Čechů, Němců a Poláků), což tehdy byla citlivá otázka. Začátkem roku 1924 tak byly k Moravské Ostravě připojeny jen obce na moravské straně hranice. Zemská hranice na Ostravsku zanikla v roce 1928, ale rozšíření na východ podle plánu z roku 1919 se uskutečnilo až v roce 1941 nařízením vlády Protektorátu Čechy a Morava, proti dřívějším plánům nebyl připojen Svinov a navíc byly připojeny obce na jihu dnešní Ostravy. Územní rozsah obou změn, plánované i uskutečněné, zobrazuje následující mapa (modře plánované sloučení z roku 1919, oranžově uskutečněné v roce 1941, pokud se odlišovalo od předchozího plánu).

vznik Velké Ostravy (1924 a 1941)

Předchozí tři mapy ukazují, že v prostoru soutoku Odry a Ostravice začala zemská hranice mezi moravským markrabstvím a slezským vévodstvím představovat překážku pro rozvoj místní průmyslové aglomerace už koncem 19. století a tlak na zemskou hranici zde pokračoval ve 20. století. V současné době už je touha pedantských puntičkářů po znovunarýsování zmizelé hranice skrz Ostravu naprosto nerealizovatelná. Možná až na některé okrajové části s doposud vesnickou zástavbou je Ostrava v jeden celek srostlé město, které už nelze porcovat podle hranic, které přestaly mít smysl už před více než stoletím. Rozdělením Ostravy podle hranice před rokem 1928 by vznikla hned tři města (dvě „slezská“- jedno na východ od moravského výběžku, jedno na západ od něj), přičemž existence samostatné Poruby (a okolních čtvrtí) by příliš nedávala smysl, jestliže dnes většina obyvatel této ostravské části dojíždí do zaměstnání (i za jinými záležitostmi) do jiných částí Ostravy a totéž platí i o dalších ostravských částech a stejně tak i jiných obcích v okolí Ostravy. Nevím, jaký smysl by mělo vytvoření hranice, kterou by denně v obou směrech překračovaly desetitisíce lidí, zato vím zcela jistě, že všichni ti kresliči „historické“ hranice ve středu Ostravy trávící čas vysvětlováním ostatním, která ostravská čtvrť „je“ ve které zemi, nejsou tak úplně při smyslech.
V předchozím odstavci jsem dal do uvozovek historickou hranici. Tím se totiž kdekdo ohání, ale ještě nikdo se podrobněji nezabýval tím, co to vlastně historická hranice je a jaký je její smysl. Leckdo, kdo se dovolává historické hranice, si možná myslí, že záležitost je prostá a jednoduchá a že každý tomu přece musí rozumět, avšak například já zrovna dovolávání se historické hranice nerozumím, takže tak prosté to zřejmě nebude. Protože historie je/jsou dějiny a dějiny jsou to, co bylo, je historická hranice hranice, která byla. Jak prosté, jak jednoduché, jak samozřejmé. Proč však mnozí o historické hranici hovoří, jako kdyby to byla právě existující realita? To prosté, jednoduché, samozřejmé není. Vlastně to nemá vůbec žádnou logiku. Stačí si prolistovat nějaký historický atlas s mapami Evropy a podívat se, jak se za celé dějiny všechny hranice nejméně tisíckrát změnily. Všechny ty bývalé hranice, které kdysi byly, jsou ze své podstaty historické hranice a moc by mě zajímalo, které z nich tedy podle obhájců současné existence historických hranic dnes platí. Jestliže prý (Ostrava-)Zábřeh JE na Moravě, zatímco (Ostrava-)Svinov ve Slezsku, protože mezi nimi BYLA historická hranice, pak teda nevím, kde se vlastně nacházejí třeba takové Valtice – na Moravě nebo v Rakousku? Vždyť přece také mezi Břeclaví a Valticemi procházela historická hranice, která Valtice oddělovala od Moravy. Není v tom tedy rozpor? Člověk nezasvěcený do tajů pojmu „historická hranice“ by naivně usoudil, že je, avšak mně se podařilo odhalit tajemství logiky, kterou zasvěcenci do mystéria historické hranice užívají. Tajemství té logiky je: dokud nějaký stát nebo jiný územní celek existuje, jakékoli změny jeho hranic se projevují tak, že nově změněná hranice se stává jeho běžnou hranicí a předchozí hranice se stává historickou hranicí, která se propadá do propadliště dějin; jakmile však dotyčný územní celek zanikne, hranice, které měl naposledy, se stávají věčné a neměnitelné a věčný a neměnitelný se tím stává i dotyčný územní celek. Tato mystická logika je mimochodem (téměř) důsledně uplatňována na české Wikipedii; jelikož ji nicméně prý ovládá skupina pražských adolescentů, ani není divu. Na příkladu Bádenska se můžeme podívat, jak je pojem „historická hranice“ uplatňován. Na české Wikipedii je zobrazena přehledná mapa Bádenska v „historické hranici“, což znamená v hranici z roku 1951, než bylo Bádensko sloučeno s Würtenberskem. Ještě na počátku 19. století však „historická“ hranice Bádenska vypadala zcela jinak, Bádensko tehdy zaujímalo jen menší střední část „historického“ Bádenska kolem měst Karlsruhe a Baden-Baden a až v následujících letech se prudce územně rozrostlo. V roce 1801 mělo tudíž Bádensko také historickou hranici, jenže úplně jinou než v roce 1951. Označit tedy za historickou hranici Bádenska hranici z roku 1951 sice není nepravdivé, ale je to zavádějící. A když ještě napíšu, že historické území Bádenska zaujímalo jen menší část pozdějšího historického území Bádenska (historické území je území zahrnuté do historických hranic, že), bude jasné, jak nesmyslně a zmateně jsou tyto pojmy používány. Jiným příkladem uplatňování této logiky je „historická hranice“ Čech. V raném středověku oproti dnešnímu stavu součástí Čech bylo Kladsko a naopak nebylo Chebsko. Kladsko k Čechám patřilo od 9. století a třebaže bylo opakovaně od Čech oddělováno a zase k nim přičleňováno, až roku 1742 definitivně od Čech odpadlo a připadlo Prusku a v jeho rámci bylo přičleněno ke Slezsku. Chebsko naopak bylo nejprve součástí Bavorska, v polovině 12. století od něj bylo jako Severní župa odděleno a připadlo Štaufům, o století později bylo krátce připojeno k Čechám, potom znovu v roce 1322; nestalo se však přímo součástí Čech, nýbrž jakousi malou samostatnou zemí v rámci České koruny, teprve roku 1721 bylo včleněno do Čech, avšak i v jejich rámci si udržovalo zvláštní postavení až do poloviny 19. století. Před rokem 1721 tedy historická hranice Čech zahrnovala Kladsko a naopak nezahrnovala Chebsko, avšak tato hranice se nestala „věčnou“ historickou hranicí, protože Čechy existovaly i nadále, takže všechny změny hranic Čech v 18., 19. a 20. století způsobily, že po každé změně hranic se každý jejich předchozí průběh stal „bývalou“ historickou hranicí a teprve když vývoj dospěl k hranici z roku 1948, kdy Čechy jako územní celek zanikly, stala se hranice Čech z roku 1948 „současnou“ historickou hranicí a zároveň věčnou historickou hranicí (jak se lze přesvědčit na české Wikipedii, která se touto podivnou logikou řídí). Totéž mystérium historické hranice se uplatňuje i v případě Moravy. Hranice Moravy se v průběhu dějin samozřejmě měnily a po každé změně se předchozí hranice stala historickou hranicí a tak to šlo až do roku 1948, kdy Morava jako územní celek zanikla a její hranice z toho roku se stala na rozdíl od všech ostatních historických hranic (které mohly být kdykoli změněny) výjimečnou historickou hranicí, protože se stala věčnou a
nezměnitelnou. Zároveň tím, že Morava v roce 1948 jako územní celek zanikla, získala věčnou existenci v neměnných hranicích (a to platí i o rakouském Slezsku), což je tajemství, které je dáno málokomu pochopit. Kdo ho nechápe a zvlášť, činí-li si nárok na duševní zdraví, nemůže používat pojem „historická hranice“ jen tak sám o sobě, neboť bez upřesnění je tento pojem nicneříkající; smysl dává jedině mluvit o historické hranici v podobě z té a té doby (z toho a toho roku). Pojem „historická hranice Moravy“ je takto samostatně a bez upřesnění nesmyslný!

historická hranice Moravy z roku 1240

(Předchozí obrázek znázorňuje historickou hranici Moravy)

Dovolává-li se dnes někdo obnovení historické hranice, nedovolává se historické hranice z roku 1910, ani historické hranice z roku 1760, ani historické hranice z roku 1490 ani historické hranice z roku 1240 (ta je na mapce výše) či kterékoli jiné, ač to všechno samozřejmě jsou historické hranice, nýbrž historické hranice z roku 1948, protože ta je – jak už bylo řečeno – výjimečná; do roku 1948 se moravská hranice mohla vyvíjet, po roce 1948 už to možné není. Přitom by vlastně člověk řekl, že pojem „historická hranice“ je opak pojmu „současná hranice“, takže pokud někdo ukazuje jiným průběh historické hranice z roku 1948, měl by tím říkat „podívejte se, jaké BYLY hranice Moravy v roce 1948“, nikoli „podívejte se, jaké JSOU hranice Moravy“. To je ale zajímavá a objevná myšlenka! Zopakujme si ji ještě jednou: současná hranice je ta, která JE nyní, historická hranice je ta, která BYLA v historii; z toho logicky vyplývá, že historická hranice znázorňuje jedině to, co bylo, nikoli to, co je. Zajímalo by mě, zda na toto přišel ještě někdo jiný než já. Pojďme se nicméně podívat na další důsledky této nové a převratné myšlenky. Zakreslí-li dnes někdo Moravu v nějakých hranicích, jediné, co svými hranicemi může dát najevo, je, že předkládá svůj NÁZOR, že až bude Morava obnovena jako územní celek, měla by mít ty hranice, které zakreslil. Ještě jednou: předkládá svůj subjektivní názor, nikoli objektivní fakt. To je samozřejmé, neboť neexistuje-li dnes Morava jako územní celek, nemůže pochopitelně mít jakékoli současné hranice. Může samozřejmě mít (a má) historické hranice, ale jak už z dřívějších řádků víme, (libovolná) historická hranice není totéž co současná hranice. Nárokuje-li někdo pro budoucí Moravu ty či ony hranice, nelze na takový návrh logicky reagovat „to je špatně, to a to dotyčné místo neleží na Moravě“, protože to je argumentace historickou hranicí a historická hranice udává, co bylo, nikoli co je, nebo co by mohlo být. Lze mít jistě názor, že budoucí hranice obnoveného moravského územního celku má být stejná jako historická hranice z roku 1948 (kdy mimochodem neexistoval žádný slezský územní celek), ale pak by měl zastánce takového názoru (není-li zasvěcenec mystéria věčné neměnnosti určité vybrané historické hranice) vysvětlit, proč se dřív hranice Moravy mohly měnit a měnily a najednou musí zůstat neměnné, a to i v případě, že zcela odporují současné sídelní situaci jako v případě Ostravy. Ze stejného důvodu nemůžu ani být příznivec označování „historické“ moravské hranice v krajině. Čeho různí ti nadšenci, kteří to provádějí, dosahují, když někam do pole, k silnici nebo jinam umístí patník s nápisem „Morava“? I když se hájí tím, že označují „historickou“ hranici, všichni ostatní a nakonec vlastně i oni sami to chápou jako označení současné hranice Moravy. „Tady za tím patníkem už začíná Morava“, říkají si kolemjdoucí, kteří se u takto umístěných značek fotí, a tak to chápou i ti, kteří dotyčné značky do krajiny umístili. Že do krajiny dosazené hraniční mezníky označují jen jednu z historických hranic, nikoho nevzrušuje, nadšení označovači hranice se tváří, jako kdyby označovali věčnou a neměnnou hranici Moravy, ačkoli hranice Moravy nikdy neměnné nebyly. Dotyční „terénní pracovníci“ vydávají neobyčejnou energii na to, aby s přesností na metr zjistili, kudy probíhala hraniční čára v roce 1948, a potom se s velkorysou nepřesností tváří, jako kdyby Morava nikdy v dějinách jinou než jimi označenou hranici neměla. Ve skutečnosti by své preciznosti, jakou předvádějí při zaměřování, dostáli pouze tehdy, kdyby své mezníky doprovodili textem „zde v roce 1948 procházela hranice Moravy“. V roce 1810 totiž třeba procházela jinudy a v budoucnu zase může procházet jinudy. Jaké přesně budou hranice obnovené Moravy, nevíme (ale víme, že nebudou moct být přesně takové, jaké byly v minulosti!), takže nechápu, jaký má smysl, abychom dnes kolemjdoucím a kolemjedoucím vtloukali do hlavy, že Morava začíná tam od toho potoka nebo od tamté křižovatky, když v budoucnu to může být o tři kilometry dál. Sem tam umístit nějaký mezník u lesní cesty moc neuškodí, ale naplánovat si třeba umístění mezníků v ulicích Jihlavy (protože tamtudy procházela takzvaná historická hranice) už vyžaduje pochybovat o smyslu takového počínání.
S údajnou věčnou neměnností jedné vybrané historické hranice souvisí také údajná nutnost věčného zachování jména určitého územního celku i pro území, které jeho součástí už není, nebo pro sám územní celek, který zanikl. Slezsko prý zůstane pořád Slezskem, i když je rozdělené a i když neexistuje. V případě Moravy to konkrétně znamená, že sice poměrně velké množství lidí (nejde o zasvěcence mystéria historické hranice) uznává budoucí příslušnost Opavska a Těšínska k Moravě, ale protože tato území byla v minulosti součástí územního celku, který nesl jméno Slezsko, měla by se Morava správně jmenovat Morava a Slezsko, a to i v případě, že bývalé Slezsko by v rámci Moravy nebylo zvláštní územní jednotka. Tak uvažovala i na počátku 90. let Společnost pro Moravu a Slezsko, která Slezsko umísťovala do názvu požadovaného územního celku (země nebo republika moravskoslezská), ale jinak s jejím vnitřním členěním na dvě části nepočítala, což platí i o jejích návrzích na hranice okresů v oné zemi/republice. Není na Moravě málo těch, kteří trvají na tom, že přidání jména Slezska k Moravě je kvůli bývalému slezskému území nutnost, zkrátka že tak velí společenský zákon, avšak když se rozhlédneme po Evropě, uvidíme, že takový zákon neplatí. Jak už bylo řečeno, v průběhu dějin se v Evropě tisíckrát překreslily všechny možné hranice, takže kdyby se po každé změně hranic mělo uchovat jméno území z původních hranic i pro území, které po změně hranic přešlo k jinému celku, musela by dnes většina evropských územních celků nést mnohaslovná jména, neboť většina dnešních územních celků, ať státních či samosprávných nebo aspoň administrativních ve svých dnešních hranicích zahrnuje aspoň malé okrajové území nějakého jiného původního územního celku. Pěkným příkladem může být třeba již zmíněné Bádensko. Než se v roce 1952 sloučilo s Würtenberskem, tvořilo samostatnou zemi, jejíž historické územní jádro tvořilo jen malou část země v jejím středu. Na počátku 19. století došlo ke značnému zvětšení bádenského území připojením mnoha větších
i menších územních celků, z nichž největší byly na severu značná část kurfiřtské Falce a krátce předtím vytvořené knížectví Leiningen, na jihu potom území města Štrasburku, dále Breisgau a knížectví Fürstenberg. Pokud tedy platí logika uplatňovaná v případě Moravy, že každá část historické země ocitnuvší se změnou hranic v jiném územním celku si v něm stále musí uchovat své staré jméno, muselo by se Bádensko jmenovat přinejmenším Bádensko a Falc a Leiningensko a Breisgau a Fürstenbersko, a to pokud by byla zohledněna jen největší historická území připojená začátkem 19. století k Bádensku. Kdyby někdo namítl, že to prostě nešlo z praktických důvodů, protože těch jmen by bylo moc, namítl bych na to já, že aspoň jméno Falce mohlo být ke jménu Bádenska přidáno, neboť se součástí Bádenska stala obě sídelní města falckých kurfiřtů, Heidelberg a Mannehim a tím fakticky jádro rýnské Falce. Nicméně lze poukázat na jiný příklad spojení dvou historických zemí a zachování jména jen jedné z nich, ač obě jména by šla použít. Jedná se o příklad Dánska a jižně od něj se rozkládajícího Šlesvicka, které bylo od středověku dánským lénem. V 19. století bylo po válce mezi Dánskem a Pruskem Šlesvicko připojeno k Německu, po první světové válce (v roce 1920) pak bylo rozděleno a severní, převážně Dány obývaná část Šlesvicka připadla Dánsku. Připojení části historické šlesvické země se ve jménu dánského státu nijak neprojevilo, Dánsko, skládající se (podle moravsko-slezské logiky) od roku 1920 ze dvou historických zemí, Dánska a Šlesvicka, se nepřejmenovalo na Dánsko a Šlesvicko či Království dánskošlesvické (připojené území si v rámci Dánska nezachovalo jméno původního rozděleného vévodství a ani územně nikdy netvořilo zvláštní správní jednotku). Podle zastánců jména Morava a Slezsko (nebo např. země moravskoslezská) a všech možných pedantů se Dánové dopustili pohrdání historickými zásadami a zásadní chybou, v Dánsku na to však pohlíželi výrazně střízlivějšíma očima, nikoho v Dánsku nenapadlo, že
by se územní zvětšení Dánska muselo projevit v jeho přejmenování. Ani v případě jiných evropských států (a jiných celků v rámci států) nebyla jejich územní expanze většinou doprovázena změnami jména, aby byla dodržena údajná posvátná zásada, že jméno původního historického území musí být navěky zachováno v rámci všech územních celků, do kterých bylo začleněno. Taková zásada nikdy neexistovala, to pouze olomoučtí a vsetínští a kroměřížští a uherskobrodští a třebíčští obhájci Slezska tvrdí, že v moravském případě ji prý nelze porušit. Tvrdí-li tedy někdo, že například Třinci nemůžeme říkat moravské město, má to ve skutečnosti stejnou logiku jako tvrdit, že Valticím nemůžeme říkat moravské město. (Ne, opravdu to není něco jiného!)
Na několika příkladech jsem výše ukázal, že právě kvůli existenci Ostravy a její aglomerace propagovat jako severní hranici budoucí obnovené Moravy severní hranici moravského markrabství z roku 1918 je od reality odtržené snění, přičemž neobstojí výmluva, že odpovídající mapky jsou dnes šířeny výhradně s cílem objasnit historickou, nikoli budoucí hranici (protože jejich šiřitelé bez výjimky používají v souvislosti s takto zobrazovanou hranicí přítomný čas). Důvody, proč někteří takové nerealizovatelné hranice propagují, můžou být různé (například osobní), nejzávažnější z nich asi je tvrzení, že obnovení Moravy zakládáme na argumentu historické existence, takže musíme – abychom byli myšlenkově soudržní – trvat i na historické hranici. Tomu nemálo lidí s porozuměním přikyvuje, protože to vypadá logicky. Jenže ono to tak úplně logické není; vlastně – nemá to s logikou nic společného. Hned na začátek bych se musel zeptat, na které historické hranici bychom vlastně měli trvat. Na historické hranici ze 13., z 16. nebo z 19. století? Ve všech těchto případech Morava – která má být obnovena – existovala a měla historickou hranici. Když někdo říká „historická hranice“, myslí tím obvykle poslední existující historickou hranici, avšak jaký je ideologický důvod, proč odvolávání se na historické právo musí být spojeno právě s poslední historickou hranicí a ne některou jinou předchozí historickou hranicí? Mě teda žádné rozumné vysvětlení nenapadá. Navíc šiřitelé „historické“ hranice půlící Ostravu si neuvědomují, že poslední historická hranice odpovídá stavu z roku 1948, ne z roku 1918 (v roce 1918 k Moravě ještě nepatřily Valtice a území u soutoku Dyje a Moravy), takže kdo se odvolává na nutnost obnovení historické hranice, měl by v rámci soudržnosti svého zacházení s pojmem „historická hranice“ prosazovat jako severní hranici Moravy tu hranici, která je nyní státní hranicí ČR, protože tak to bylo v roce 1948. Vedle tohoto bychom se opět mohli rozhlédnout po Evropě a zeptat se, kde ještě jinde v Evropě požadovali obnovení nějakého historického územního celku s důrazem na přesné dodržení (poslední existující) historické hranice, aby se jinak jejich požadavek nezdiskreditoval? Já o takovém příkladu nevím a pochybuju, že ti, kteří tvrdí, že obnovení Moravy na základě historického práva vyžaduje přesné obnovení „historické“ hranice, jsou schopni takový příklad najít. Já spíš naopak můžu posloužit příklady, kdy tomu bylo jinak. Nejlépe se to ukazuje na Polsku, které zaniklo ve známém trojím dělení mezi sousední státy (Prusko, Rusko, Rakousko) koncem 18. století. Polští politici ve všech třech částech považovali během 19. století za samozřejmé obnovení Polska a o tom se jim podařilo přesvědčit i politiky západoevropských států, které zvítězily v první světové válce. Podpora západních států nebyla nikterak vázána na určité konkrétní hranice a sami Poláci ani nepožadovali obnovení hranic z konce 18. století, neboť ty zahrnovaly značnou část Ukrajiny a celé Bělorusko a Litvu. Ve skutečnosti polští politici o hranicích obnoveného státu neměli přesné představy, což se týkalo zejména východní hranice. Shodovali se nicméně na tom, že nové Polsko má zahrnovat všechna území obývaná Poláky, takže spíš kladli důraz na etnický než na historický princip. Samotný požadavek obnovení polského státu na základě principu historického a na druhé straně stanovení jeho hranic především na základě etnickém nikomu po 1. světové válce nepřipadalo jako rozpor a nikdo neprohlašoval, že způsob, jakým byly stanoveny polské hranice, zdiskreditoval dřívější polské požadavky na obnovení historického Polska. Ani na Balkáně nebyly obnoveny tamní státy jako Bulharsko nebo Srbsko (o Řecku ani nemluvě) ve svých středověkých hranicích, které měly v době, než upadly do tureckého područí, a nikomu to nepřipadalo jako překážka legitimnosti obnovené existence těchto států. A neplatí to jen o samostatných státech. Například spolkové země Německa, jak byly vytyčeny po druhé světové válce, mají jen velmi málo společného s hranicemi dřívějších územních celků Německa (jen v případě Bavorska, Saska a městských zemí se hranice moc nezměnily), přesto nikdo nezpochybňuje právoplatnost jejich existence (přitom Porýní-Falc nebo Severní Porýní-Vestfálsko jsou umělé země, které nenavazují na historické územní celky v této oblasti). Proto je představa, že požadavky na obnovení Moravy jako jednotného územního celku nebudou brány „na vyšších místech“ vážně, pokud nebudou spojeny s vyžadováním obnovy určité konkrétní bývalé („historické“) hranice, značně kuriózní. Divím se těm, kteří se této představy drží, že ji berou vážně.
Ono je nicméně pochybná i představa, co se běžně pod obnovením v historických hranicích chápe. Spousta lidí (ne-li všichni) si pod tím představuje, že obnovení historické hranice znamená, že ulice, která byla za historickou hranicí, bude i za obnovenou „historickou“ hranicí a ulice, která byla na opačné straně hranice, bude i v budoucnu na téže její straně. Takto podrobně to rozpitvávají na české Wikipedii a takto to šíří i někteří na Moravě, ale to je nesmyslně pedantské chápání tohoto pojmu. Často se třeba poukazuje na to, že Češi po 1. světové válce požadovali zachování historických hranic Čech a Moravy. Tím však rozhodně nemysleli, aby byl zachován přesný průběh hranice na každém pohraničním potůčku a pohraniční louce, tento požadavek měl zabránit oddělení desítek procent jejich území od Čech a Moravy a jejich přičlenění k Rakousku, jak to ukazuje následující mapa.

provincie německého Rakouska na území Moravy a Čech v roce 1918

Vyslovováním požadavku na zachování historických hranic tedy Čechům v roce 1918 nešlo o udržení jednotlivých pohraničních vesnic na té straně hranice, na které se nacházely před válkou, šlo jim zejména o to, aby od Čech nebyly odtrženy třeba Plzeň nebo Liberec, od Moravy například Brno, Olomouc, Šumperk či Svitavy. Češi trvali v roce 1918 na historických hranicích Čech a Moravy nikoli proto, aby se hranice ani o metr nezměnily, ale aby 30% Čech a 40% Moravy nepřipadlo Rakousku, což je dost výrazný rozdíl. Ve stejném smyslu musíme chápat i požadavky na obnovení Moravy v historických hranicích: má se tím myslet, že k Moravě mají patřit i v budoucnu kraje, které staletí patřily k Moravě jako Dačicko či Moravskotřebovsko, nikoli že se bude znovu precizně vytyčovat nějaká konkrétní bývalá hranice půlící dnešní města a vesnice. Historická hranice tudíž v dnešní době má smysl pouze jako výchozí bod pro úvahy do budoucna, nikoli jako posvátná mumie, která musí být zaříkáváním beze zbytku oživena.
Nicméně vrátím se ještě k Ostravě, případně k otázkám, které s ní jsou spojené. Jestliže, jak jsem napsal výše, nemá žádné rozumné opodstatnění dělit Ostravu na víc částí podle hranice z roku 1918 (už tehdy stejně překážející), pak se někteří budou ptát, kam bych tedy Ostravu začlenil. To je ovšem složitější otázka identity, tradic, historického dědictví a současnosti severní Moravy. Pokud by na severu Moravy měl být vytvořen nějaký územní celek volně navazující na bývalé rakouské Slezsko, muselo by se počítat s Ostravou nejen ve smyslu zachování jednoty města, ale i s vlivem tohoto více než třísettisícového města na své okolí. Ostrava je přirozené centrum určité oblasti a ta, protože má přirozené vazby na Ostravu, by rovněž měla být zahrnuta do stejného územního celku jako Ostrava. Ostrava je v první řadě přirozené centrum určitého sociálněgeografického mikroregionu, který zahrnuje celou ostravskou pánev včetně okolí Českého Těšína, téměř celé Hlučínsko, Bílovecko, na jihu sahá téměř k Příboru (Frýdek-Místek je však centrem jiného mikroregionu), vedle toho je jako výrazná regionální metropole společenským střediskem mnohem rozsáhlejšího území, které se v podstatě kryje s územím dnešního Moravskoslezského kraje (tyto údaje vycházejí ze situace počátku 90. let 20. století). Jakékoli jiné územní vymezení, jež by nerespektovalo vliv Ostravy na aspoň nejbližší okolí, by neodpovídalo dnešní době a vlastně by vůbec odporovalo smyslu vytváření fungujících územních celků. To byl právě problém rakouského Slezska, že to bylo území postavené spíš na tradičních historických nárocích Habsburků než fungující celek. V Dějinách českého Slezska (2003) se může čtenář dočíst, že rakouské Slezsko po roce 1742 netvořilo jednotný soudržný celek po stránce územní (jak je každému ostatně jasné z historických map), ale ani po stránce hospodářské. Hranice podle Vratislavského míru (1742) byly totiž vytyčeny zcela bez ohledu na jakékoli přirozené vazby (i bez ohledu na vnitřní správní hranice uvnitř Slezska, dokonce bez ohledu na hranice obcí), takže dosavadní hospodářské vazby byly přetrhány a do roku 1848 se vytvořily nové vazby k severovýchodní Moravě, které už nijak nerespektovaly tehdejší zemskou hranici. Pokud toto vše zohledníme, bude hranice nově vymezeného územního celku mít výrazně blíž k rozsahu území slezské expozitury moravskoslezské země z let 1945-1948 než k území rakouského Slezska před rokem 1918. Jak by takový celek mohl nejpřirozeněji vypadat, jsem zanesl do následující mapy.

Holasicko v rámci severní Moravy

Dá se také říct, že je to vlastně území dnešního Moravskoslezského kraje bez Rýmařovska a s Jesenickem. S tím Jesenickem je to, pravda, složitější, protože má mnoho vazeb spíš na jih na Šumperk než na východ na Krnov a Opavu, ale z tradičních důvodů jsem ho do tohoto celku zařadil; však se tento návrh v případě potřeby může změnit (podle toho, jak praxe ukáže).
Z předchozí mapy (i předchozího výkladu) zároveň lze snadno vyčíst to, co určitě mnohým způsobuje větší vrásky na čele než konkrétní hranice celku zahrnujícího Ostravu a Ostravsko. Vždy jsem byl toho názoru a tak jsem to i zakreslil v této mapě, že ten pruh území při severní hranici dnešní ČR bude v budoucnu součástí Moravy (naopak na jeho postavení v rámci Moravy názor nemám, do značné míry je to otázka budoucích konkrétních nároků praktického života). S tím ovšem mnozí nechtějí souhlasit s odůvodněním, že Slezsko je jiná historická země než Morava; v České republice prý „jsou“ (v ČR však dnes JSOU leda kraje) tři historické země, Čechy, Morava a Slezsko a to že nemůžu popřít. To sice vychází z pravdivého základu, ale je to složitější. Pravdivé je to, že Československo v roce 1918 vzniklo (mimo jiné) spojením tří tehdejších rakouských zemí, jenže od roku 1918 se toho dost změnilo a ačkoli Češi s další existenci těchto zemí nepočítali a hned první československá ústava je nahradila župami podobnými dnešním krajům, dodnes se v televizi i jinde mluví o Čechách, Moravě a Slezsku, jako kdyby tyto země existovaly dodnes. Z tohoto – a myslím, že téměř výhradně z tohoto – mechanického vyjmenovávání vychází žádost mnohých Středomoravanů a Jihomoravanů, aby Slezsko bylo vyčleněno jako zvláštní země z Moravy. Jenže je žádoucí si také položit otázku (a mám pochybnost, zda si ji žadatelé samostatného postavení Slezska kladou), zda existence samostatné slezské země v Rakousku před rokem 1918 je dostatečným argumentem. Ono totiž žádat, aby byl obnoven libovolný územní celek, který kdysi existoval a nyní neexistuje, jen z toho důvodu, že kdysi existoval, je stejná prapodivná logika jako trvat na věčné neměnnosti nějaké historické zaniklé hranice. Vždyť před rakouským Slezskem na velké části téhož území existovalo Opavsko – co tedy obnovit historickou zemi Opavsko? Nebo při pohledu na mapu Rakouska-Uherska můžeme vidět hned v sousedství rakouského Slezska zemi Halič; taky by měla být obnovena stejně jako Slezsko? Pokud někdo odpoví, že ne, nechť vysvětlí, v čem je příklad Haliče odlišný od příkladu (rakouského) Slezska. Buď obojí obnovit jen proto, že to dřív existovalo a nyní ne, nebo obnovit kvůli nějakému konkrétnímu důvodu. O územních celcích platí totéž, co jsem napsal o hranicích: v Evropě v průběhu dějin vznikly a zase zanikly stovky různých územních celků a střízlivému člověku je jasné, že nikdo nebude požadovat jejich obnovení jen proto, aby byly obnoveny, a navíc kdyby se tak stalo, všechny ty celky by se překrývaly s dnes existujícími celky i mezi sebou navzájem a vznikl by obrovský chaos. Územní celky přece neexistují proto, aby existovaly (takový je leda pohled části Moravanů na existenci (moravského?, českého?) Slezska), ale proto, aby sloužily svým obyvatelům buď při správě veřejných záležitostí nebo k zachování vlastní kolektivní identity nebo (v ideálním případě) k obojímu účelu zároveň. V diskusích o samostatné existenci Slezska mimo Moravu jde – nebo by mělo jít, kdyby nebylo prosazováno obnovení pro samotné obnovení – jistě o ten druhý důvod. Jenže se slezskou kolektivní identitou je to velmi neslavné a rozhodně za její neslavný současný stav nemůžou až komunisti, jak někteří zdůvodňují. Různí moravští propagátoři obnovení Slezska se dívají jen na historické mapy a vidí tam jakési hranice a to jim jako důvod budoucí existence Slezska stačí, už se však nedívají na dějiny rakouského Slezska a na to, jak to s kolektivní identitou jeho obyvatel bylo. Formální existence slezské země v rámci Rakouska je jedna věc, ale společná kolektivní identita jeho obyvatel další věc a ta už tak jednoznačná jako čáry na mapě nebyla.
Už jsem zde v jiném článku kdysi psal, že problémem Slezska byla jeho rozdrobenost na spoustu malých knížectví, svobodných panství a měst (na malém území pozdějšího rakouského Slezska bylo počátkem 18. století takových celků 15!), která vytvoření celoslezské identity jeho obyvatel znesnadňovala. Rozdělením Slezska v roce 1742 se situace v tomto ohledu změnila, protože jak v rámci Pruska tak v rámci Rakouska byly obě části centralizovány. Avšak vytvoření jednotné zemské identity rakouského Slezska získalo další překážku a tou byl pozvolný rozvoj národních hnutí. Ve střední Evropě se první rozvinulo národní hnutí německé a to taky bylo vzorem pro další národní hnutí ve svém sousedství. Jedním z hlavních rysů německého hnutí byla orientace na jazyk a pak také na kulturu, nicméně za německou kulturu bylo považováno koneckonců vše, co bylo vytvořeno nebo sdělováno německým jazykem. Jak se nástup německého hnutí projevil u německy hovořících obyvatel rakouského Slezska, je nasnadě, rozvoj německého hnutí potom s určitým zpožděním kopírovalo v rakouském Slezsku hnutí polské a české. To vedlo k postupnému odlišení tří společenství v rakouském Slezsku, které sledovaly odlišné cíle. Autor (Dan Gawrecki) již zmíněných Dějin českého Slezska napsal, že idea rakouského Slezska určeného bez rozdílu všem skončila v polovině 19. století a po onom přelomu se dá najít už jen málo projevů celozemské solidarity. Už jsem napsal kdysi v jednom ze starších článků, že události po první světové válce ukázaly, jak to se zemskou identitou obyvatel rakouského Slezska bylo: Němci nehájili udržení celistvosti Slezska, ale vytvořili z jeho německých oblastí a stejně tak německých oblastí severu Moravy a také severovýchodních Čech sudetskou provincii, která se měla stát součástí Rakouska a slezští Poláci zase usilovali o připojení Těšínska k Polsku. Dá se snad říct, že o udržení celistvosti Slezska měli po válce zájem jen Češi, avšak ani tak ne ti slezští, nejsilněji požadavek na zachování historických hranic rakouského Slezska zazníval z Prahy. Na druhou stranu kolem roku 1870 se v česky psaném tisku ve Slezsku objevovaly úvahy o jeho rozdělení tak, že jeho těšínská část (východně od Moravské Ostravy) by byla připojena k Haliči, západní opavská část (zbytek Slezska západně od Moravské Ostravy) pak k Moravě. Jakékoli zbytky zemské identity pak byly zničeny po roce 1945, když se německy mluvící obyvatelé museli vystěhovat a nahradili je obyvatelé z jiných částí Moravy a to bylo ještě doplněno silným přílivem lidí z celého Československa do ostravské aglomerace v dalších desetiletích.
Při znalosti takového dějinného vývoje se nikdo nemůže divit, že dnes v bývalém Slezsku žádné zemské hnutí neexistuje, stejně jako v Polsku neexistuje zemské hnutí haličské (do roku 1918 haličské království) nebo v Chorvatsku zemské hnutí dalmatské (do roku 1918 dalmatské království). Existence samostatné korunní země v Rakousku-Uhersku ještě sama o sobě není dostatečný důvod, proč by na jejím bývalém území dnes mělo existovat hnutí za její obnovu. To, že tomu tak náhodou je v případě Moravy, neznamená, že to tak bude automaticky i jinde. Moravské hnutí za vytvoření moravské autonomní země se přece také neopírá o pouhé mechanické obnovení zaniklého celku, nýbrž je založeno na skutečnosti, že (někteří) obyvatelé Moravy mají jakousi kolektivní identitu zvláštního společenství, pro jehož udržení pohromadě vyžadují existenci územní jednotky, kterou by si mohli spravovat a tak zajistit další existenci a posílení své kolektivní identity. V bývalém rakouském Slezsku však nic takového neexistuje. Občas se sice vyskytne nějaké ohrazení proti tomu, aby se například Třinec označoval za moravské město, avšak takové námitky nejsou samy o sobě výrazem slezské kolektivní identity, nehledě na to, že jsou i tak poměrně řídké. Navzdory tomu, jak malý společenský vliv zatím mají, existují na Moravě četné projevy moravanství jak v podobě existence vlastní politické strany, tak jiných kulturních a propagačních spolků a stejně tak existuje malá, ale zaznamenatelná aktivita neorganizovaných jednotlivců nebo aspoň jejich zájem o moravskou otázku. Co z toho existuje v bývalém rakouském Slezsku, aby bylo možné říct, že existují Slezané, v jejichž zájmu má být ustavena od Moravy oddělená slezská země? Já o ničem nevím. Že by snad jiní Moravané měli o (domnělých) tužbách a potřebách „slezského lidu“ víc informací než já? Já vím jedno: obyvatelé onoho protáhlého pruhu území od Jeseníku po Třinec nemají jednu jednotnou kolektivní slezskou identitu, kterou by toužili hájit. Od roku 1989 měli spoustu příležitostí založit slezské organizace včetně slezské politické strany, měli a stále mají neomezené příležitosti pořádat propagační akce jak to dělá moravské hnutí – přesto se to neděje. Je pravda, že lidé z tohoto území se nehrnou do akcí pořádaných moravským hnutím, na druhé straně však nepořádají ani žádné vlastní, víc než cokoli jiného tedy jejich chování vyjadřuje pasivitu a nedostatek jakéhokoli kolektivního cítění. Fakt je ten, že o slezské autonomii, o slezské identitě, o slezské zemi nejvíc a téměř výhradně hovoří jen lidé z moravského hnutí; samo „Slezsko“ je v tomto ohledu pasivní. Nemálo lidí z moravského hnutí přesto, navzdory faktům, zastává absurdní názor, že slezské zemské vědomí je utlačované a že se mu musí pomoct na svět – a to i tím, že Moravané nebudou požadovat zahrnutí bývalého rakouského Slezska do rámce Moravy; prý ať si tam „Slezané“ sami rozhodnou, co chtějí. Absurdita tohoto názoru dosahuje obřích rozměrů a proto se divím, že i jinak rozumní lidé v moravském hnutí (a to nejsou úplně všichni) ji nevidí. Jak může někdo rozumný očekávat, že sice slezské zemské hnutí doposud nevzniklo, ač mu nikdo ve vzniku a působení nebránil, ale že v budoucnu zcela jistě vznikne, jistě hned poté, co Moravané přestanou území rakouského Slezska považovat za moravské? Nad takovým uvažováním zůstává rozum stát. A co potom směr uvažování, že „Slezané“ mají na vznik slezského zemského hnutí a následně vznik samostatné slezské země neodvolatelný historický nárok, v jehož jméně musí být „Slezané“ třeba i násilím proti své vůli dokopáni k tomu, aby už konečně své zemské hnutí vytvořili a požadovali slezskou zemi? Mně zůstává rozum stát nad tím, že někteří v moravském hnutí to považují za samozřejmé. A co zmíněné zemské hnutí haličské a dalmatské, které dnes neexistuje? Obyvatelé bývalé Haliče a bývalé Dalmácie nejeví zájem o obnovení těchto bývalých historických zemí, přesto má jejich okolí udělat vše, aby o to zájem začali mít? Budou členové moravského hnutí vyzývat k budoucímu obnovení haličské a dalmatské země místo jejich pasivních (protože utlačovaných?) obyvatel, kteří o to nejeví zájem, tak jako bojují za obnovení slezské země místo jejích pasivních obyvatel, kteří o to rovněž nejeví zájem? V čem je případ bývalého rakouského Slezska odlišný od případu zaniklé Haliče a zaniklé Dalmácie? Je morální povinnost Poláků a Chorvatů nastartovat haličské a dalmatské zemské hnutí, když už nevznikly přirozeně ze zájmu samotných jejich obyvatel, aby tak napravili (údajnou) hlubokou křivdu způsobenou zánikem těchto historických zemí, tak jako považují někteří Moravané za morální povinnost Moravanů udělat vše, aby vznikla slezská země? Už téměř slyším námitky, že Slezsko je přece něco jiného. A v čem, prosím, jiného? Proč někteří Moravané touží po vzniku od Moravy oddělené slezské země, ale už nepovažují za stejně spravedlivé, aby byla obnovena například historická falcká země, jejíž bývalé území je nyní rozděleno mezi spolkové země Porýní-Falc a Bádensko-Würtenbersko? „
Každý historický územní celek, který v průběhu dějin zanikl, musí být v zájmu zachování kosmické harmonie zase (nejlépe v původních hranicích) obnoven, bez ohledu na to, zda o to obyvatelé dotyčného území usilují“. Takovým zákonem, chápaným jako přírodní, lidmi neovlivnitelný zákon, se někteří v moravském hnutí fakticky řídí, avšak kdybych jim tento „zákon“ takto přednesl, dotčeně by mě nejspíš obvinili, že znevažuju historické nároky Slezanů na jejich vlastní zemi. Jistě; a kromě toho znevažuju i historické nároky Haličanů na jejich zemi, historické nároky Dalmatinců na jejich zemi a historické nároky (rýnských) Falčanů na jejich zemi. Především pokud je něco znevažováno, je to rozum, a to ze strany moravských propagátorů budoucí existence českého, moravského (proč tedy od Moravy odděleného?), rakouského, slezského, goralského, „ponašimuského“ nebo nevím jakého vlastně Slezska. Dočetl nebo doslechl (už nevím) jsem se, že prý neuznávám Slezsko. Co to znamená uznávat nebo neuznávat Slezsko? Jak ho uznávají ti, kteří tvrdí, že ho uznávají? Znamená „uznávat Slezsko“ uznávat právo jeho obyvatel rozhodnout samostatně, zda chtějí vlastní zemi oddělenou od Moravy? Pokud ano, v tom případě nikdo nemůže říct, že bych Slezsko „neuznával“. Nikdy jsem netvrdil, že obyvatelé území bývalého rakouského Slezska takové právo nemají; jako ostatní jsem po roce 1989 trpělivě čekal, co se bude na severu dít, avšak před několika roky mi na rozdíl od jiných trpělivost došla a konstatoval jsem – ve shodě se skutečností! – že toto právo nehodlají využít. Abych byl znovu přijat do klubu těch „slušných“ a „zodpovědných“, kteří Slezsko „uznávají“, musím tedy znovu zmobilizovat svou trpělivost a vyčkat dalších padesát roků, jestli náhodou v („našem“) Slezsku vznikne hnutí za obnovu slezské země a začne vyvíjet viditelnou činnost a do té doby nesmím zhřešit myšlenkou jeho zahrnutí do Moravy?? Ti z Moravanů, kteří „
uznávají“ Slezsko, své „uznávání“ považují za přednost, div že ne za krásný příklad nezištné křesťanské lásky k bližnímu; avšak není spíš moje přednost, že mně už došlo, že pro obnovení samostatné slezské země založené na slezském zemském kolektivním vědomí nejsou společenské předpoklady a není po něm společenská poptávka, zatímco obhájcům slezské země to ještě nedošlo? A ti, kteří „uznávají“ Slezsko, omezují své uznávání jen na tuto jednu zaniklou historickou zemi, nebo „uznávají“ též jiné zaniklé historické země, jako například Halič, Dalmácii, rýnskou Falc, Bukovinu, Kraňsko, Guyenne, Livonsko, Prusko, Maine a stovky dalších územních celků, které kdysi v Evropě existovaly a nyní ne? Počínání těch, kteří tvrdí (skoro až v tom cítím slzy dojetí), že Moravané se nesmí vůči Slezanům zachovat tak hanebně jako se chovají Češi k Moravanům, mi vybavuje obrazy středověkých kajícníků, kteří v době morové epidemie ve skupinách svlečení veřejně procházeli ulicemi a bičovali se do zad, až jim tekla krev. Od těch Moravanů, kteří se takto dušují, že nebudou tak zlí, sobečtí a bezcitní jako jiní (jako Češi) by mě zajímala odpověď, zda tedy podle nich i Poláci (a Ukrajinci) utiskují nebohé Haličany a Chorvati nebohé Dalmatince, když jim neumožnili obnovit jejich historickou zemi, nebo zda Moravané jsou (svým úmyslem zahrnout bývalé rakouské Slezsko do Moravy) jediní, kteří jsou tak sobečtí a bezohlední k potřebám jiných. Že po roce 1989 v „českém“ (?) Slezsku nevzniklo (a dodnes není) hnutí za obnovení slezské země, je patrně hlavně vina Moravanů, kteří sami sebe za to musejí (aspoň slovně) náležitě zbičovat. To je mravně správné a hlavně logické, že?
(P. S. Pokud na (údajné) utlačování Slezska Moravany poukazují ti, kteří si nepřejí obnovení Moravy, jde o něco jiného, o vyjádření zásady „kdo chce psa bít, hůl si vždy najde“, neboť jim o svébytnost Slezska samozřejmě nejde.)
Avšak od slovních hrátek okolo fantastické představy návratu do sto padesát roků staré minulosti se vrátím raději k současnosti či k realistické představě budoucnosti. Realistický přístup ke skutečnosti vyžaduje nejen rozumný přístup k hranici územního celku, který by volně navazoval na bývalé rakouské Slezsko, ale i rozumný přístup k jeho přináležitosti k Moravě. Názory některých Moravanů na budoucnost Moravy bez severního pomezí jakoby byly postaveny na proudu ze severu chodících petic začínajících slovy „Slezané jsme a Slezané zůstaneme“, ačkoli ve skutečnosti z oněch severních končin zaznívá postoj „Ostrava je kraj razovity“. Toto heslo, byť míněné trochu humorně, vystihuje podle mě, o co na severu jde: nikoli o zachování slezské zemské identity, ale o vyjádření odlišnosti od zbytku Moravy. Ti, kterým někteří (pomíjím stejně činící pražské novináře, protože ti nevědí, která bije) říkají „Slezané“, ve skutečnosti neusilují o odtržení od Moravanů (Moravy), ale o respektování svých zvláštností v rámci ní. Nevím, zda ti Moravané, kteří šíří představu, že v Bruntále, Krnově, Opavě či Třinci lidé touží po obnovení slezské země a že je rozhořčuje, že jim Moravané tuto touhu chtějí překazit, tuto představu mají podloženou něčím reálným nebo zda jsou pouze přesvědčeni, že to jinak prostě být nemůže, já však vím, že si jen tak „protislezsky“ nevymýšlím. Od různých lidí vím, že na severu je zájem o Slezsko výrazně menší, než si řada Moravanů myslí, a také jsem byl upozorněn na časopiseckou studii dvou pracovníků Ostravské univerzity, která vyšla v roce 2007 a podle níž je na území bývalého rakouského Slezska povědomí tamních obyvatel o dřívější existenci této korunní země menší než je na Moravě povědomí o (dřívější) existenci moravské země (a v Čechách české země) a podle níž také tamní lidé častěji než na Moravě (a v Čechách) svůj kraj považují za národopisný region. Pozorování současné reality (místo planého snění o bezvýhradném návratu do dávné minulosti) mě tudíž opravňuje tvrdit, že uvažuju správným směrem a že územní útvar, který jsem zobrazil výše na mapě, vše toto uspokojivě plní: je zahrnut do rámce Moravy, nicméně přitom vyjadřuje dějinné a společenské zvláštnosti tohoto dílu Moravy.
V každém případě se všichni, ať už na existenci touhy „Slezanů“ po samostatné zemské identitě a samostatné zemi věří nebo nevěří, shodnou na tom, že obyvatelé krnovského, opavského, těšínského, třineckého pohraničí nebo ostravské aglomerace se nepovažují za odtrženou součást Slezanů v Polsku, že netouží sjednotit se se svými „soukmenovci“ na druhé straně hranice. Přes všechen nezájem o moravanství jsou obyvatelé jmenované oblasti jednoznačně orientovaní na jih, nikoli na sever. Oblast bývalého rakouského Slezska během 20. století srostla se severní Moravou, což je jednak argument, proč má být v budoucnu součást Moravy a ne od Moravy oddělená, jednak to zpochybňuje užití jména „Slezsko“ pro ni, ač je velmi zažito. Všichni víme (doufám), že Slezsko vzniklo roku 1138 jako úděl v rámci Polska, a dnes je Slezsko opět část Polska, takže užívání jména „Slezsko“ pro část území dnešní České republiky vede k představě, že stále má něco společného s polským „mateřským“ Slezskem, což však zjevně není pravda. Užívat stejné jméno pro dvě různá území s různě cítícími obyvateli není logické a vedle toho je jistě nepravdivé, že by jména „Slezsko“ a „Slezané“ byla základní a nepostradatelné rysy identity obyvatel dotčené oblasti (té na jih od současné státní hranice). Ještě jednou připomínám, že platí daleko spíš „Ostrava je kraj razovity“ než „Slezané jsme a Slezané vždy zůstaneme“. Proto je vhodné, aby oblast bývalého rakouského Slezska nesla nějaké jiné jméno, patřící jen jí, které by ji nespojovalo s polským Slezskem, s nímž už dnes nemá nic společného. Nejeden čtenáři zřejmě tuší, že mířím ke jménu Holasicka, které už jsem kdysi navrhl a které se v raném středověku užívalo pro velkou část území pozdějšího rakouského Slezska. Hromada lidí se nad ním ušklíbne jako nad svévolným a příliš horlivým nahrazováním staletého a uctihodného jména Slezska, jenže ona to zase taková blbost není a když se nad tím člověk zamyslí, zjistí, že přinejmenším jednu přednost toto jméno má. Tou předností je právě to, že jde o jedinečné jméno, jež má spojení jen s touto oblastí, citově je neutrální, nevyvolává nepravdivé představy sounáležitosti s jiným územím za hranicemi Moravy a zároveň je neutrální k různě proměnlivé historické územní příslušnosti částí území, které jsem vymezil na mapce výše. A co platí o pojmenování, platí i o heraldickém symbolu. Stejně jako jméno, je dnes užíván i heraldický znak, který odkazuje na polské Slezsko, ačkoli na něj přitom paradoxně odkazovat nechce. A to ještě odkazuje na dolní Slezsko, které je od „Slezska“ vzdáleno a téměř s ním nesousedí, zatímco v bezprostředně za severní hranicí sousedícím horním Slezsku užívají jiný symbol. I v oblasti heraldické je proto vhodnější používat symbol náležející pouze „našemu Slezsku“ než symbol charakteristický zároveň i pro jiná Slezska. Nekritickým a nepromyšleným propagováním černé orlice (většinou ze strany „neslezských“ Moravanů!) se symbolicky dává najevo, že „velké“ Slezsko z doby před rokem 1742 je stále jedním celkem nebo že stále k sobě náleží (jakoby realita přes 270 roků stará stále platila!), což však v žádném případě není pravda a nikdo ani návrat do daleké minulosti nepožaduje. Zatímco před rokem 1918 ještě užívání celoslezského symbolu (byť šlo původně jen o symbol dolnoslezský) v Rakousku mělo smysl, protože dotčený symbol naznačoval, že Habsburkové si po prohře z roku 1742 aspoň část původního Slezska zachovali, jaký smysl má v dnešní době symbolicky dávat najevo, že jižní malá část je odtržená část původního většího celku? Po opětovném budoucím spojení přece nikdo v „našem Slezsku“ netouží. Pokud vůbec je tento symbol na našem severu užíván, jde bezpochyby o vyjádření místní specifičnosti a odlišnosti vůči ostatní Moravě, nikoli o touhu o obnovení nebo posílení sounáležitosti s polským Slezskem. K vyjádření takového postoje by však měl sloužit symbol vyjadřující skutečně jen specificky místní identitu, nikoli symbol sloužící zároveň jako identita zcela jiných oblastí. Takový vhodný specificky místní heraldický symbol není obtížné najít a všimnout si ho měli zejména ti, kteří tak nekriticky trvají na uplatnění historického principu (protože pro ně musí být samozřejmým historickým centrem „našeho Slezska“ Opava). Je jím heraldický znak opavských vévodů, stříbrno-červeně polcený štít.

erb Opavska a budoucího Holasicka

Pedantičtí zastánci uplatňování historických principů jistě okamžitě začnou brblat, že středověké Opavsko nezahrnovalo dnešní okres Jeseník a území na východ od řeky Ostravice, takže se podle nich symbol opavských vévodů nedá dnes použít pro celé území od Javorníku po Třinec, jenže pedantické myšlení je ze své podstaty omezené, vhodné do účtárny, ne však pro rozhodování o lidské společnosti, která se neustále mění a vyvíjí. Vždyť samy mapky omezující budoucí sjednocenou Moravu do hranic markrabství z roku 1918 (a to pouze na severu a západě, nikoli na jihu!) a rýsující s neobyčejnou pečlivostí hranice dnes naprosto nereálné a neslučitelné s dnešním osídlením a společenskými vazbami nejlépe ukazují omezenost a strnulost pedantického myšlení. Zvláštní je, že ti, kteří jsou připraveni protestovat proti mému návrhu na použití jména Holasicko a erbu Opavska pro území, které jsem vymezil na mapce výše, z důvodu původního menšího rozsahu užívání uvedeného jména a erbu, nemají vůbec nic proti tomu, aby se pro území ahrnující Opavu či Český Těšín užívala černá orlice, která původně byla symbolem pouze dolnoslezských vévodů a měla tudíž rovněž zprvu omezenější územní dosah než později (z území patřícího původně pod tento symbol k dnešní České republice patří pouze necelý okres Jeseník). Jestliže se v minulosti mohla platnost nějakého symbolu (stejně jako jména pro území) rozšířit, není žádný rozumný důvod, proč protestovat, aby se totéž dělo dnes a v budoucnosti.

Morava s Holasickem

Víc už (aspoň prozatím) k celé věci nedodám. Chtělo by to jistě blíže se podívat na raněstředověké Holasice, abychom věděli, po kom vlastně část moravského území pojmenováváme, to si však nechám na jindy na samostatný příspěvek. Ještě nicméně dlužím vysvětlení k obrázku, který je nahoře v samém úvodu tohoto textu. Ona fotografie je samozřejmě mnou upravená, původně na ní byl nápis „Baník patří do Slezska!!!“ a napravo od něj erb s černou dolnoslezskou orlicí. Upravil jsem ji ne tak zcela vážně a taky z důvodu, aby bylo vidět, jak by to vypadalo, kdyby pořád někdo neotravoval se Slezskem. On ten nápis na transparentu také nedává smysl, pokud víme, za jakých okolností vyfotografovaný transparent vznikl a co měl vyjadřovat původní nápis. Nadšení těch, kteří by v této chvíli chtěli vítězoslavně poukázat, že jsem s celým svým příspěvkem vedle, jelikož původní „nezmanipulovaný“ transparent ukazuje, že ve „Slezsku“ přece jen nadšení pro Slezsko existuje, musím hned zchladit.
Pozadí vzniku tohoto transparentu je zcela jiné. Kdo se zajímá o fotbal, ví o co se jedná: Ostravský fotbalový klub Baník sídlil do prosince loňského roku v místní části (městském obvodě) Slezská Ostrava na stadionu, který se jmenuje Bazaly (jméno souvisí s kopcem, na němž stojí), protože však tento stadion nevyhovoval předpisům pro pořádání mezistátních zápasů a zápasů první ligy a nebylo jej možné přestavět, prodal jej klub (částečně též kvůli své finanční situaci) a přestěhoval se na Městský stadion do Vítkovic. Názorně jsem umístění obou stadionů zanesl do následující mapky Ostravy, rozdělené na „moravskou“ a „slezskou“ část – Bazaly jsou na kraji pravé modré části, vítkovický stadion uprostřed žluté části.

mapka Ostravy s polohou stadionu Bazaly a Městského stadionu ve Vítkovicích

Transparenty volající po zachování Baníku ve Slezsku samozřejmě nemají nic společného se slezskou zemí a už vůbec nic s nějakým slezským zemským vědomím, fanoušci pouze požadovali udržení klubu na jeho mateřském stadionu v místní části jménem Slezská Ostrava, heslo „Baník patří do Slezska“ tedy znamená „Baník patří na Bazaly (tj. do Slezské Ostravy)“, nikoli něco jako „Baník je pýcha Slezska a nás Slezanů“, jak by mohl nepoučený divák myslet. Mnou předělané heslo „Baník patří do Holasicka“ proto ve světle těchto informací nedává smysl, protože ať už je sídlo fotbalového klubu ve kterékoli části Ostravy, pořád je (bude) to podle mé představy v Holasicku, neboť Ostravu nelze rozdělit.
Vše, co jsem chtěl napsat, jsem napsal a nyní je na řadě, abych míč přehodil přes síť na druhou stranu pomyslného hřiště. Objasnil jsem, v čem jsou názory moravských obhájců Slezska a „historické“ moravsko-slezské hranice nesmyslné a nerealizovatelné. I kdyby nic jiného, jsou plodem na současné realitě ztroskotávajícího zasnění nad vzdálenou minulostí všechny mapky, které omezují budoucí Moravu přesně nebo skoro přesně na hranice bývalého markrabství. Všichni ti Moravané, kteří ostatní poučují, že zapomněli dodat „a Slezsko“ a že kreslí hranice příliš na severu, by se už konečně měli probudit ze svého snění a jednoznačně vysvětlit, jak si realizaci svého pedantského pojetí bezvýhradného návratu do minulosti v praxi představují. Opakovaně prohlašovat „podporujeme znovuvytvoření slezské země, jak vypadala v roce 1918“, nic nestojí, takových slov lze napovídat libovolné množství. Ale dokázat, že to nejsou jen planá slova, ale uskutečnitelný program, o který je navíc zájem, je to, co zastánci samostatného, od Moravy odděleného Slezska zahrnujícího polovinu Ostravy dluží vysvětlit. Pokud vím, žádný z nich to dosud neudělal.

Reklamy

70 thoughts on “Ostrava, Slezsko, historická hranice…

  1. > SlezskoJá už opravdu nevím, jak mám reagovat… Mícháte dohromady jabka s hruškama, v první části trváte na spádovosti a z toho plynoucí nemožnosti existence hranic z roku 1928, na konci začnete tvrdit něco společné národní identitě, která by měla být základem vytyčení nějakého územního celku. Navíc nevím, ke komu se chodíte informovat ale zatím tady nepadlo mnoho argumentů pro obnovení původní hranice skrz Ostravu atd. Nato jste tady přišel s myšlenkou Slezské země v rozsahu bývalé Slezské expozitury země Moravskoslezské, kterou tady propaguji já a představil jste ji jako něco zcela objevného, akorát jste této zemi nedal žádné pravomoce nazval jste ji vtipně "Holasicko" .PS. neříkám, že Baník Ostrava je nějaký výron slezské národní identity, ale s těmi Bazaly to bylo trošku jinak, nevím jestli jste to napsal takto schválně nebo zase píšete o našich podmínkách zatímco jste nevystrčil nos z Brna (Olomouce, Šumperka.. dosaďte si). S
    pozdravem čtenář z dědiny od "Moravského" Třince

  2. Hezký článekOpravdu zajímavé čtení, máte do jisté míry pravdu. Jako člověk ze Slezska bych rád v některých věcech uvedl svůj názor.1) Velice s Vámi souhlasím v tom, že ohánět se historickou hranicí a nepřipouštět jiné hranice, je špatný přístup. Myslím, že se shodneme v tom, že historická část Moravy v MS kraji není dnes nikterak specifická a vyhraněná proti "slezskému" zbytku kraje, kdybyste měl vedle sebe obyvatele Ostravy-Poruby, Ostravy-Dubiny, Nového Jičína a Karviné, pochybuju, že nějak rozlišíte, kdo je z moravské a kdo ze slezské části. Tato moravská část tedy dnes jednoznačně patří do "Holasicka", "čistá Morava" tedy v tomto území zaznamenává územní ztrátu proti historickým hranicím. Ale na druhou stranu není důvod, proč do nového "Holasicka" počítat Jesenicko. Já osobně bych západní hranici posunul ještě dál, Osoblažsko i Bruntálsko (neplatí pro Krnovsko) má minimálně stejně silné vazby k Olomouci
    jako k Ostravě, proto by k "čisté Moravě" klidně dnes mohly patřit.2) Co tedy s tímto "Holasickem"? Sám píšete, že nevíte přesně, ale počítáte s ním jako se součástí Moravy. Tady je potřeba si položit otázku. Opravdu by bylo pro Moravu přínosné, kdyby její součástí bylo i "Holasicko"? Já osobně si myslím, že nikoliv. Vznikl by celek, který by měl dvě výrazná centra. Touto "velkou Moravou" by došlo k oslabení vlivu Brna, protože by tuto skutečnost bylo potřeba zohlednit, což by například mohlo vést k tomu, že metropolí by byla Olomouc. Ale byl by to podle mě zbytečný kočkopes, centrem Moravy je a mělo by být i v budoucnu Brno. A rozhodně si nemyslím, že po vzniku této "velké Moravy" by v dalších letech docházelo k unifikaci severu a jihu. Myslet si, že za 20 let by v Opavě vlály 5. července z oken nadšených občanů moravské vlajky, je utopie. Rozdíl mezi severem a jihem je značný a nevím, jak chcete přilákat řadové Ostraváky, aby byly
    nadšení z toho, že budou v jednom samosprávném celku s Brnem. 3) Název Holasicko je utopie. Název země se musí v prvé řadě líbit jejím občanům, což u Holasicka nehrozí. Máte pravdu, že "Slezsko" by z vnějšího pohledu nebylo zcela správné, ale je těžké vymyslet něco jiného. Napadá mě ještě logické "Ostravsko", ale z toho by hlavně v Opavě vůbec nebyli nadšení… Takže pochybuju, že se najde něco vhodnějšího, než Slezsko. I když formálně správný název by to už nebyl.4) Ad. Baník: To jste pochopil velice svérázně, že tím fanoušci nemysleli Slezsko, ale jen Slezskou Ostravu. Pokud vím, byly tady plány na nový stadion v Ostravě-Svinově (historické Slezsko) a žádné protesty se nekonaly, ba naopak byli fanoušci nadšení:http://www.chachari.cz…vinov1.jpgBaník má spoustu fandů i z moravské části Ostravy. Ale tady jde vidět jasné vymezení proti &
    quot;čisté Moravě", nikdo z fandů by nechtěl číst v novinách a slyšet v televizi, že Baník je moravský klub jako Slovácko a Olomouc.

  3. >Musím říct, že mi to tvrdošíjné zdůvodňování si názoru, že české Slezsko může (a mělo) být pohlceno Moravou (která podle článku vlastně ani neexistuje, dokud nebude obnovena), přijde lehce (no, vlastně dost) humorné. Jestli chcete něco obnovovat do podoby samosprávné země, obnovte Zemi Moravskoslezskou, bo jak už tady padlo, Ostravu rozdělit opravdu nelze. V tomto nevidím žádný velký problém; rozhodně menší než přesvědčování lidí, že teď jsou vlastně na Moravě.Dále se připojím ke kolegům ohledně Baníku, který je (stejně jako SFC Opava) hrdým slezským klubem. "Baník patří do Slezska" lze přeložit jako "Baník patří na Slezskou", to jistě ano, ale zároveň taky jako "Baník nepatří na Moravu". Mezi fanoušky evidentně ono slezské zemské vědomí existuje, jinak by se proti stěhování do moravské části nezúčastnilo protestního pochodu na 4000 lidí. http://mm.denik.cz…_flash_big.jpgPřípadný argument, že šlo o zůstání na Bazalech a ne nic jiného, lze rozbít fotkou, kterou postnul Hlučíňák. Prioritou je samozřejmě zůstání na Slezské (městské části), další možností je přestěhování se do jiné části slezské Ostravy (zemské části). Žádná další přijatelná možnost pro nás chachary neexistuje.

  4. >A ještě dodám, že mi příspěvek Hlučíňáka pomohl utřídit si myšlenky. V případě proklamovaného nedělení Ostravy mi jako daleko přirozenější počin přijde oddělit od hranic historické Moravy při utváření hranic nových její severní část, tedy onu součást MS kraje, o které píše. Mezi obyvateli Poruby, Dubiny apod. fakt rozdíl není — já jako celoživotní obyvatel Ostravy-Jihu (tedy moravské části) mám vazby na Moravu jen díky matčině straně rodiny, která je od Zlína. Jinak se mnohem více identifikuju se Slezskem a rozhodně nejsem sám — avšak mezi obyvateli Dubiny a třeba střední Moravy už ano. V článku se velmi často argumentuje utvářením hranic, tak říkám ano: Utvořme hranice nově vzniklého Slezska v oblasti dnešního MS kraje s přirozeným centrem v Ostravě (a Opavě) a nové hranice Moravy s přirozeným centrem Brnem (a Olomoucí).

  5. Slezanům nejde o rozbití republiky 🙂Z článku jsem tak nějak mezi řádky pochopil náznak toho, že Slezanům jde o rozbití republiky, což mě rozesmálo, jelikož tomu tak není 🙂 Jde jen o vymezení historické oblasti (na rok existence Vám kašlu 🙂 z důvodu HRDOSTI, že zrovna "já a má obec" kdysi patřila k tomuto Pepíky od stolu zrušenému celku (stejně tak cajzli později přejmenovali Olzu na Olši). Je potřeba podporovat slezanství, slezské gwary a vše, co zde kdysi bylo úplně normální a co dnes ničí globalizace a centralizovaná pepíkovská kultura, kdy třeba dabing hovorových pasáží filmů je automaticky v tom jejich přitepleném dialektu. Územní vazba na nynější tzv. polské Slezsko není možná z důvodu migrace původních Slezanů kolonizátorů a jejich nahrazení lidmi z ukradnutých východních území Polska (třeba Głubczyce osídlili běženci od Lwówa), ta kontinuita oněch dvou území je zpřetrhána, neboť ani to tzv. české (brr) Slezsko už není moc osídleno původními
    Slezany kolonizátory (kolonizátory proto, že šlo o lidi, osídlující oblast po téměř úplném vyvraždění původních slovanských slezských obyvatel při vpádu Mongolů v roce 1241). Osobně si myslím, že jen v jednotě je síla a že Pepíci utlačují všechny mimostředočeské regiony v republice stejně bez rozdílu, tudíž jen svou jednotou můžeme v tom středočeském augiášově chlívě něco změnit. Jednotou Čechů, Moravanů a Slezanů (abecední pořadí), nespostrádající však HRDOST ke svému původu, tuto HRDOST vyzdvihující a s touto HRDOSTÍ bojující proti těm namyšleným a zlodějským nabobům v matičce a okolí.A říkejte si co chcete – Slezsko geograficky a hospodářsky sjednotil Schengen dne 21. prosince 2007 a od té doby cajzlovská ekonomika trpí nákupy slezských občanů České Republiky v mnohem levnějším polském Slezsku, což je hodně účinná forma protestu proti Pepíkům :-))))

  6. >Hluboce před Vámi jakožto Moravákem smekám, takovými informacemi, jakými disponujete o Slezsku (a Ostravě), nedisponuji třeba o takovém Brně ani z poloviny.K Vašemu názoru na Slezsko (chcete-li Holasicko), se vyjadřovat nebudu. Stejně mi to nyní přijde jako v zásadě akademická debata a konkrétní věci by se případně – podle míry (ne)zájmu obyvatel – (ne)řešily až v případě dosažení jakés takés samosprávy pro Moravu, což je samo o sobě hudbou poměrně vzdálené hypotetické budoucnosti.Rád bych také dosvědčil, že v případě Baníku jste se opravdu poněkud sekl. Nezanedbatelné (co se týče Ostravanů, řekl bych téměř dominantní) části fanoušků šlo opravdu o udržení klubu za každou cenu na původně slezském, nikoli moravském, území. S pouhým názvem městského obvodu to v podstatě nemělo co dělat.On je to vůbec zajímavý fenomén. O Slezsku člověk neslyší, jak je rok dlouhý, sami Slezané se o něm baví jako o "severní Moravě" (tam ale podle mého
    sehrávají svou "oblbovací" roli i média), ale když jde o Baník, hned každý ví, která městská část je původně moravská, a která naopak slezská… Každopádně jsem s Vámi za jedno v tom, že podobné projevy lokálního patriotismu pro obnovení Slezska (Holasicka) jako samosprávného území v jeho posledním územním rozsahu rozhodně nestačí.Jen podotýkám, že coby Slezan jsem zastáncem obnovení tohoto historického celku. Ovšem uznávám, že kde nic není, tam si ani Moravák při nejlepší vůli zkrátka nic nevezme…

  7. >[1]"nevím, ke komu se chodíte informovat ale zatím tady nepadlo mnoho argumentů pro obnovení původní hranice skrz Ostravu"-To byste se divil, co vše někteří v moravském hnutí propagují."v rozsahu bývalé Slezské expozitury země Moravskoslezské, kterou tady propaguji já a představil jste ji jako něco zcela objevného"-O tom jsem nic nevěděl, takže jsme došli nezávisle ke stejnému výsledku."akorát jste této zemi nedal žádné pravomoce"-No a co byste chtěl? Copak já můžu vědět, jaké pravomoci budou k dispozici celé Moravě, abych mohl říct, co z toho může být přenecháno Holasicku? Jak jsem napsal v článku, prostě o tom nemám konkrétní představu. Vycházím pouze z toho, že zákonodárství musí být jedno společné pro celou Moravu, jinak lze uvažovat v podstatě o čemkoli. Mimo to však nechápu, proč mi vytýkáte, že jsem s žádnými pravomocemi nepřišel,
    když jsem ani od nikoho jiného žádný návrh nečetl."nazval jste ji vtipně "Holasicko""-Smích je polovina zdraví, tak buďte rád, že jste se mohl zasmát. (Avšak svůj návrh jsem myslel vážně).[3]"Vznikl by celek, který by měl dvě výrazná centra"-V určitých ohledech je to nepříjemné, na druhé straně takový je úděl Moravy, nikdy neměla jedno jediné výrazné centrum, prakticky celé dějiny se o pozici hlavního města dělily Olomouc a Brno. V současnosti se tedy dá říct, že Olomouc byla nahrazena Ostravou. Vážná překážka to není. Možná je to i lepší než jedno velké centrum, které zastiňuje vše ostatní (což je do značné míry případ Čech)."Rozdíl mezi severem a jihem je značný a nevím, jak chcete přilákat řadové Ostraváky, aby byly nadšení z toho, že budou v jednom samosprávném celku s Brnem"-No to já nevím, protože vlastně nerozumím tomu, co v Ostravě chtějí. Ale řešení vidím
    právě ve vytvoření územního celku se zvláštním postavením v rámci Moravym, který by měl smířit obě tendence (k Moravě a zároveň pryč od ní). Nebo myslíte, že to nemůže být uspokojující?"Název Holasicko je utopie. Název země se musí v prvé řadě líbit jejím občanům, což u Holasicka nehrozí"-Myslíte to tak, že to slovo je prostě nelibozvučné, nebo že jde o nezvyklé slovo a tak fakticky novotvar?"Ad. Baník: To jste pochopil velice svérázně, že tím fanoušci nemysleli Slezsko, ale jen Slezskou Ostravu. Pokud vím, byly tady plány na nový stadion v Ostravě-Svinově (historické Slezsko) a žádné protesty se nekonaly"-No, budu vám věřit. Ale stejně jsem z toho, co jsem se o tom zde v komentářích dočetl, nenabyl dojem, že by se v případě reakcí na umístění mateřského stadionu Baníku jednalo o projevy slezského zemského vědomí.[5]"Jestli chcete něco obnovovat do podoby samosprávné země, obnovte Zemi
    Moravskoslezskou, bo jak už tady padlo, Ostravu rozdělit opravdu nelze. V tomto nevidím žádný velký problém; rozhodně menší než přesvědčování lidí, že teď jsou vlastně na Moravě"-Pokud vašemu příspěvku správně rozumím, jde vám především o jméno. To je ovšem ta méně závažná část problému.[8]"Stejně mi to nyní přijde jako v zásadě akademická debata a konkrétní věci by se případně – podle míry (ne)zájmu obyvatel"-To sice máte v podstatě pravdu, ale zároveň tak trochu i pravdu nemáte. Už teď je třeba mít aspoň nějakou představu do budoucna a podle ní jednat. Z pohledu Ostravy a vůbec celého severu vám možná může připadat samozřejmé v klidu čekat, co přinese budoucnost, a do té doby se k ničemu nevyjadřovat a nic nepožadovat, ale moravské hnutí funguje jinak, už od roku 1968 předkládá opakovaně nějaké analýzy a návrhy ohledně územního uspořádání. Myslíte, že najednou pokud jde o Ostravsko-Opavsko převezme onen pasivní postoj místních
    a zaujme stanovisko, že ohledně tohoto území se žádné plány nebudou dělat a vývoj se nechá osudu? Podle mě vyjadřovat v současnosti názory na budoucnost Moravy a zároveň nemít názor na "Slezsko" nejde. Akademické je to leda v tom smyslu, že nynější názory nelze v praxi uskutečnit."sami Slezané se o něm baví jako o "severní Moravě" (tam ale podle mého sehrávají svou "oblbovací" roli i média)"-To už je zase jiná otázka; nicméně myslíte, že oblbovací působení médií je na Ostravsku (Opavsku, Karvinsku) silnější než jinde na Moravě, že slezská identita je výrazně slabší než moravská?

  8. > ještě jednou k [3]"Vznikl by celek, který by měl dvě výrazná centra"-Ještě jsem si uvědomil dodatečně, že dvě centra jsou však problém i "Slezska". Ostrava jako přirozené současné centrum a Opava jako historické centrum. Proč se například nejsevernější moravská katolická diecéze jmenuje opavsko-ostravská? Jestliže toto není problém, nevidím problém ani v dualizmu brněnsko-ostravském. A naopak, pokud má být údajně dualizmus Brno-Ostrava problém, pak musí být problém i dualizmus Ostrava-Opava.

  9. >"Pokud vašemu příspěvku správně rozumím, jde vám především o jméno. To je ovšem ta méně závažná část problému."Jde mi především o to, aby Slezsko "nezaniklo". Ať už bude zřejmou součástí samosprávné země s Moravou nebo samostatně."A naopak, pokud má být údajně dualizmus Brno-Ostrava problém, pak musí být problém i dualizmus Ostrava-Opava."Tady šlo myslím spíše o to, že současná Ostrava není v pozici, aby byla pod jakousi vládou Brna. Být na stejné pozici by problém být vůbec neměl, ale to je jen můj názor."No, budu vám věřit. Ale stejně jsem z toho, co jsem se o tom zde v komentářích dočetl, nenabyl dojem, že by se v případě reakcí na umístění mateřského stadionu Baníku jednalo o projevy slezského zemského vědomí."Dovolím si přihodit nějaké další fotky.http://www.chachari.cz…G_9766.jpghttp://www.chachari.cz…lezsko.jpghttp://nd01.jxs.cz…32457764_u.jpghttp://www.chachari.cz…YNZ_05.jpghttp://i34.tinypic.com…t9axio.jpgPlus množství slezských znaků na vlajkách, nálepkách atd.

  10. >Mě už se to ani nechce číst, jak si nas tady pan " další moravák" (?) stále přivlastnuje, navíc Baník opravdu patří na Těšínské Slezsko a na to opravdu žádný nárok nemáte… Je to hloupost Baník patří do Slezska a vy si tu můžete psát ty vaše bláboly, ale nic se nezmění.

  11. >"Ještě jsem si uvědomil dodatečně, že dvě centra jsou však problém i "Slezska". Ostrava jako přirozené současné centrum a Opava jako historické centrum. Proč se například nejsevernější moravská katolická diecéze jmenuje opavsko-ostravská? Jestliže toto není problém, nevidím problém ani v dualizmu brněnsko-ostravském. A naopak, pokud má být údajně dualizmus Brno-Ostrava problém, pak musí být problém i dualizmus Ostrava-Opava."To je samozřejmě pravda, vnitřní rivalita ve Slezsku je větší než na Moravě. A to nejen v ČR, ale i v Polsku. Většímu tlaku na autonomii brání faktické rozdělení polského Slezska na dvě rozdílné oblasti – západ, který tvoří Dolnoslezské (Vratislavské) a Opolské vojvodství + Ratibořsko – a východ, který tvoří zbytek Slezského vojvodství, tedy široká Katovická aglomerace. Ać má západní část o hodně větší rozlohu než východní, tak v této západní části žije asi 4,1 milionu obyvatel, kdežto ve východní asi 4,5
    milionu obyvatel. A nějaká společná řeč mezi Vratislaví a Katovicemi se hledá velmi těžko, ještě není zapomenut spor o názvy vojvodství, kde Vratislav se cítí po právu ukřivděna, že je hlavním městem "jen" Dolnoslezského vojvodství a Katovice si prosadily pro sebe název Slezské vojvodství, namísto "správnějšího" Hornoslezského. Takže celé dnešní Slezsko vlastně tvoří 3 výrazně odlišné oblasti – 2 v Polsku a 1 v ČR, nějaká hypotetická společná správa celého Slezska by byla jen velmi těžko realizovatelná. Tím ale nechci říct, že je správné, aby díky této nejednotnosti "připadlo" území v ČR moravské samosprávě, a aby polské oblasti nadále měly pouze status vojvodství se stejnými pravomocemi jako kterékoliv jiné.

  12. Hornoslezské vojvodství.Dnes je polské Horní Slezsko rozděleno mezi vojvodství Opolské a vojvodství Slezské. Níže uvedené stránky navrhují sloučit obě vojvodství v jedno Hornoslezské (případně bez Čenstochové a příp. i bez Zagłębí a okresu Žyvěckého. Dále se stránky zabývají rivalitou měst Opolí a Katovice. Další stránky se zabývají Němci v Polsku a Slezským autonomním hnutím.województwo górnośląskie ( + wojna opolsko-katowicka)http://www.gornoslaskie.plWojewództwo górnośląskie według RAŚhttp://katowice.naszemiasto.pl…mlOpole – stolica Górnego Śląskahttp://www.stolica.opole.pl/Zarząd Wojewódzki Towarzystwa Społeczno – Kulturalnego Niemców na Śląsku Opolskimhttp://www.tskn.vdg.plZarząd Wojewódzki Towarzystwa Społeczno -Kulturalnego Niemcóww Województwie Śląskimhttp://www.dfkschlesien.plZwiązek Niemieckich Stowarzyszeń Społeczno-Kulturalnych w Polscehttp://www.vdg.plRuch Autonomii Śląskahttp://autonomia.pl/

  13. >8K těm médiím: Ano, skutečně si myslím, že v případě Slezska působí (nejen) pražské mediální oblbování výrazně více než je tomu u Moravy (s výjimkou ukradených území v Pardubickém a Jihočeském kraji a částečně západní Moravy). Jen si vezměte, jak často se v souvislosti s dotčenými území (proti slezské situaci) hovoří o regionech, městech a obcích moravských. Třeba je to jen otázkou času, ale pokud jsem si správně všiml, nikoho ještě ani ve snu nenapadlo označovat třeba i takový Třebíč jako město východočeské. Sám si proti tomu zvažte, jak často se v souvislosti se slezskými hovoří o městech severomoravských. Ten poměr je zkrátka neporovnatelný a zásadně vychýlený v neprospěch Slezska.Máte pravdu, že moravské hnutí musí zvažovat možné budoucí varianty vnitrostátního uspořádání. Zajímalo by mě proto, jaký je jeho (Váš osobní je díky blogu znám) momentální oficiální pohled na danou problematiku (pokud nějaký), v programu Moravanů se o něm totiž příliš mnoho –
    respektive nic – nedočteme. Neberte to prosím jako uštěpačné rýpání, ale takový přístup mi vůči voličům nepřijde úplně poctivý. I vzhledem k tomu, jaké stanovisko dlouhodobě jako jeden z jejích "nejviditelnějších" členů zastáváte Vy, by mi přišlo přinejmenším vhodné zveřejnění nějakého "stranického" názoru. Možná klamně mi připadá, že současné vedení strany má na věc výrazně "liberálnější" pohled, než zastáváte Vy. Ale jak říkám, třeba se mýlím…

  14. >"Myslíte to tak, že to slovo je prostě nelibozvučné, nebo že jde o nezvyklé slovo a tak fakticky novotvar?"Obojí. Slovo "Holasicko" je poměrně obtížně vyslovitelné i v češtině, natož v jiných jazycích. Kdyby se dnes někdo zeptal lidí v "Holasicku", jestli někdy slyšeli o kmeni Holasiců, jsem přesvědčen, že 99% lidí by vůbec nemělo ponětí. Hypoteticky si představte, že by existovaly argumenty, které by z historických důvodů znemožňovaly použít název "Morava" (netvrdím, že existují) a byly by vám navrženy názvy jako "Mojmírovsko" nebo "Velehradsko". Myslíte si, že by se lidé postupně s některým názvem identifikovali? V dnešnim světě jsou důležité značky. Je strašně obtížné přilákat lidi k něčemu, co v životě neslyšeli, ať už v byznysu, či v jiných oblastech. Mít značku, která je vžitá, je velké plus. A "Morava" i "Slezsko" jsou značky, které lidi znají.
    Navíc nejsem přesvědčen, že "Holasicko" by bylo historicky správnější než "Slezsko". Co například území Hlubčicka a Ratibořska, která k němu v historii patřila a dnes jsou v Polsku? A co takové Těšínsko, které naopak součastí Holasicka nebylo?Co se týče problému, že Slezsko může znamenat jak území v ČR, tak v Polsku, napadá mě poměrně jednoduché řešení. A to takové, že území v dnešním Polsku by se i v jiných jazycích nazývalo Slask (čti Šlonsk) a území v ČR i s "ostravským" územím Moravy by se nazývalo Slezsko. Oba tyto názvy by navíc byly poměrně dobře vyslovitelné i pro cizince. Název "Silesia" by se tedy používal jen v historickém aspektu.—"V určitých ohledech je to nepříjemné, na druhé straně takový je úděl Moravy, nikdy neměla jedno jediné výrazné centrum, prakticky celé dějiny se o pozici hlavního města dělily Olomouc a Brno. V současnosti se tedy dá říct, že Olomouc byla nahrazena Ostravou. Vážná překážka to
    není. Možná je to i lepší než jedno velké centrum, které zastiňuje vše ostatní (což je do značné míry případ Čech).""No to já nevím, protože vlastně nerozumím tomu, co v Ostravě chtějí. Ale řešení vidím právě ve vytvoření územního celku se zvláštním postavením v rámci Moravym, který by měl smířit obě tendence (k Moravě a zároveň pryč od ní). Nebo myslíte, že to nemůže být uspokojující?"Ano, určitě je možné mít jeden celek s rovnoprávným postavením jak Brna, tak Ostravy, ale zakopaný pes je právě ve jméně. Pokud by se jmenoval "Morava", jsem přesvědčen, že lidé z "Holasicka" by jej přijali daleko hůře, než název "Morava a Slezsko". Což rozhodně není ideální název (evokuje konec federace a název Česká a Slovenská Federativní Republika), ale pro více než 1 milion obyvatel by to bylo daleko přijatelnější, než být obyvateli "zvláštního územního celku Holasicko" spadajícího pod "Moravu"

  15. > identita…Slezská identita v ČR, "Slezsko je naše", žltočierne fangle a čierna orlica v zlatom erbe (na futbalových štadiónoch) – porovnajte :http://www.mtnfootball.com…ns.gifAké sú to tie historické hranice Moravy? Napr. tieto (919-1125)? : http://upload.wikimedia.org…5.jpg – Severne od hranice hornej Moravy je územie s popisom "Under Poland since 999".

  16. > identita… ?Fotografie vlajkonosičov a transparentov na štadióne, ktoré by mali reprezentovať príslušnosť ku Sliezsku…A sliezska identita… – založená na čom? Na etnickom princípe? Alebo na zemskom princípe? Veď Sliezsko dnes ako územnosprávna entita ani neexistuje. Po roku bola väčšina sliezskeho obyvateľstva (Nemci) deportovaná – stratili územnú príslušnosť k Sliezsku. Stratili však aj svoju sliezsku identitu? Ako vidno na tej fotografii, asi nie. Ak je väčšina obyvateľstva bývalého Rakúskeho Sliezska dosídlená v poslednom polstoročí na územie, ktoré sa vtedy už ani Sliezskom nenazývalo, ako, kde, kedy a akú vlastne nadobudli sliezsku identitu?Prejavila sa niekedy od rozdelenia Sliezska medzi Prusko a Rakúsko sliezska identita snahami o znovuzjednotenie Sliezska?Toto územie existovalo aj pred prusko-rakúskymi konfliktami, aj pred jeho germanizáciou, aj pred česko-poľskými konfliktami, aj pred zánikom Veľkej Moravy. A to je podstata
    tejto diskusie – ktoré sú to tie historické hranice? Dovolím si prihodit nejaké ďaľšie fotky:http://www.bvb-fanabteilung.de…pghttp://www.bvb-fanabteilung.de…pghttp://www.bvb-fanabteilung.de…pghttp://www.bvb-fanabteilung.de…pghttp://www.bvb-fanabteilung.de…pghttp://www.bvb-fanabteilung.de…pghttp://www.bvb-fanabteilung.de…pghttp://www.bvb-fanabteilung.de…pghttp://www.bvb-fanabteilung.de…pgMnožstvo znakov na vlajkách, transparentoch atď. (Pozoruhodná je červenobiela vlajka so znakom na spodu posledného snímku…?)

  17. >Je hezké, že německá fanouškovská scéna je množstvím lidí i vlajek na stadionech jinde než naše, ale co má dokazovat používání orlice, která je mimochodem ve vlajce i znaku Dortmundu? http://cs.wikipedia.org…/DortmundOstrava nic takového nemá, a přesto je slezská orlice používána docela hojně, na rozdíl od té moravské, kterou jsem na Baníku nikdy neviděl..Slezskou identitu tito lidé nabyli jednoduše asi tím, že se tady narodili a cítí se k tomu místu vázáni. Nevidím v tom vůbec problém a přijde mi směšné, že to chce někdo zpochybňovat, tvrdit někomu, že nic takového cítit nemůže a že je to nesmysl. Trochu jako poznámky slaboduchých Čechů v otázce moravské národnosti..

  18. > územná identita ?Iste, a futbalový klub je BORUSSIA Dortmund. Historický názov Pruska, ktoré získalo na Rakúsku Sliezsko (až na malú časť, nazývanú potom Rakúske Sliezsko), bol Borussia. Dnes Prusko neexistuje, ale neexistuje ani Sliezsko. 1. Problematický slogan "Slezsko je naše":a – týka sa celého bývalého Sliezska, vrátane územia dnešného Poľska, v bývalom Prusku?b – koho by teda malo byť – ak tých, čo "Slezskou identitu … nabyli jednoduše asi tím, že se tady narodili a cítí se k tomu místu vázáni", vzťahujete to isté kritérium aj na sliezsky landmančaft? (Nemci boli pred deportáciou v Sliezsku najpočetnejší)2. Ak sa teda dovolávate sliezskej identity, založenej na ÚZEMNOM princípe (nie na etnickom), hoci dnes Sliezsko neexistuje – akceptujete potom rovnaké kritérium aj na pruskú identitu, i keď dnes Prusko rovnako neexistuje?3. Ak "Slezskou identitu tito lidé nabyli
    jednoduše asi tím, že se tady narodili " – problém je, že ak sa nenarodili v Sliezsku – ktoré už neexistovalo – nemohli teda získať územnú identitu. Tú si odniesli deportovaní Nemci, ktorí sa ešte v nejakom Sliezsku narodiť mohli. (A to ani nespomínam Poliakov, o ktorých sa hovorí, že sú štátom na kolieskach.)Ako uvádza Hlučíňák ide o zaužitú dobre známu značku SLIEZSKO / SILESIA – v tejto súvisloti pripomínam súdny spor Českej republiky o inú nemeckú značku – BUDWEISER …

  19. >ad 1) Ohledně sloganu "Slezsko je naše" tady zřejmě dochází k nedorozumění. Týká se samozřejmě jen českého Slezska a odkazuje na rivalitu SFC Opava a Baníku a o souboj o pomyslnou nadvládu. Chtěl jsem tím jen ukázat, že Baník opravdu patří do Slezska (např. slogan Morava je naše pro zápas Baníku se Zbrojovkou Brno by byl nesmyslný), což byl problém, kvůli kterému celá tato debata výrazně rozšířila.O Borussii jsem nevěděl, díky za informace.ad 2) Tyto země sice prakticky neexistují, ale uznávám jejich formální existenci. Naše republika byla odjakživa (odjakživa pro mě, aby to někdo zase nevztáhl na "ze kterého století ty hranice bereme") složena ze tří zemí, a já nemám důvod, abych to nerespektoval. Kraje jsou přechodná záležitost. Navíc se v běžném životě tyto země naprosto běžně používají: každý ví, kde je Slezsko, kde je jižní Morava a kde jsou východní Čechy. Srovnání s Pruskem proto moc neberu, ale budiž, když někdo
    bude cítit svou pruskou identitu a bude to myslet vážně, nemám vůbec žádný důvod, proč bych mu to měl rozmlouvat. Je to jeho věc.ad 3) viz ad 2)Uznáváte územní identitu mladých Moraváků? Já ano. Ale Morava přece neexistuje, tak co pak?

  20. >[11]"Jde mi především o to, aby Slezsko "nezaniklo". Ať už bude zřejmou součástí samosprávné země s Moravou nebo samostatně"-Tak tomu teda vůbec nerozumím. Co teda vlastně má být zachováno?"Tady šlo myslím spíše o to, že současná Ostrava není v pozici, aby byla pod jakousi vládou Brna"-A současná Olomouc v takové pozici je? A je současná Ostrava v pozici být pod vládou Prahy? Co to vůbec podle vás znamená "být pod vládou"?"Dovolím si přihodit nějaké další fotky"-Takže chápu-li to správně, podle vás mezi fanoušky Baníku je mimořádně vysoká koncentrace těch, kteří požadují obnovení historické slezské země. Podivné nicméně je, že o svých požadavcích nedávají vědět jindy a jinak než při fotbalových zápasech prostřednictvím transparentů. Lze nějak doložit, že pro ně Slezsko existuje ještě jindy než při fotbale?[15]"První republika ohrožovala mír v Evropě"-Pročpak mi to připomíná rétoriku nacistů? Že vy jste z Hlučínska?[16]"Ano, skutečně si myslím, že v případě Slezska působí (nejen) pražské mediální oblbování výrazně více než je tomu u Moravy"-To znamená, že historickému vývoji identity obyvatel rakouského Slezska nepřikládáte velkou váhu? Nemyslíte, že v případě Moravy si sdělovací prostředky natolik rozsáhlé pojmenování Čechami nedovolí z nějakého hlubšího důvodu než jen údajné menší zaujatosti?"Možná klamně mi připadá, že současné vedení strany má na věc výrazně "liberálnější" pohled, než zastáváte Vy"-Inu to se musíte obrátit někam jinam než sem. Já zde stranická prohlášení samozřejmě nevydávám.[18]"Je strašně obtížné přilákat lidi k něčemu, co v životě neslyšeli, ať už v byznysu, či v jiných oblastech
    "-O reklamě jste v životě neslyšel? Při šikovném marketingu prodáte lidem i co nechtějí a co jim dokonce škodí. Politika je toho nejkrásnějším příkladem."Co například území Hlubčicka a Ratibořska, která k němu v historii patřila a dnes jsou v Polsku? A co takové Těšínsko, které naopak součastí Holasicka nebylo?"-Na tuto otázku (nepřímo) odpovídá článek. Stačí si ho pozorně prostudovat."zakopaný pes je právě ve jméně"-No ale na tom aspoň vidíte tu absurditu kolem veškerého uvažování ohledně (nepolského) Slezska. Nakonec se vše stočí na debatu okolo jména jako na to nejpodstatnější, co je třeba řešit, jako kdyby lidem ničem jiném nezáleželo. Ačkoli se komentující pod tímto článkem snaží o opak, já mám nadále dojem, že slezanství je totéž jako touha po libosti používat jméno "Slezsko", nikoli touha vytvořit slezské zemské (už vůbec ne národní) společenství.[21]"Veď
    Sliezsko dnes ako územnosprávna entita ani neexistuje"-Ale ono přece nejde o to, zda existuje. Vždyť o tom máte celý článek, že nejde o to, zda existuje, ale zda existuje touha lidí po změně, to znamená touha, aby existovalo. A bohužel transparenty baníkovských fanoušků pro to nejsou důkazem.[22]"Slezskou identitu tito lidé nabyli jednoduše asi tím, že se tady narodili a cítí se k tomu místu vázáni"-Vy to píšete, jako by se jednalo o úzce regionální ztotožnění s nevelkým rodným krajem, které je nezávislé na územním (správním) uspořádání a kolektivní identitě a nemá v tom ohledu zásadní požadavky. Je to nicméně i můj názor na současnou situaci: takzvaní Slezané nechtějí být Slezané ve smyslu nějaké společně jednající pospolitosti ať v rámci českého národa nebo mimo něj a ani kvůli existenci takové pospolitosti nepožadují přehodnocení dnešního územního uspořádání, jde jim jen o to, aby mohli místu, kde žijí, říkat Slezsko a aby
    to o něm říkali i jiní.[24]"Uznáváte územní identitu mladých Moraváků? Já ano. Ale Morava přece neexistuje, tak co pak?"-Co to je "územní identita mladých Moraváků"?

  21. >Rosťo, jako obvykle dobrá práce a naprostý souhlas z mé strany :)Jak se dívám na komentáře, dost často se omílá mantra o centru, které má být základem regionu, a tudíž by mělo být jen jedno. Blábolisté v tomto směru zřejmě nikdy neslyšeli o subsidiaritě a jsou zcela pohrouženi v něčem, co bych diagnostikoval (skutečně je to hodné psychiatrické diagnózy) jako utkvělou představu matičkocentralistickénárodněobrozeneckédějinněvýkladné lži :DK Holasicům – zajímavé téma. Doporučuju zahrnout Trubačeva, podle jeho hypotézy byli Holasici – Golenčici jediným baltským kmenem, který se (jako jmenovaný) účastnil stěhování národů a dal jméno hned dvěma regionům – Haliči a Galicii… o srandičkách s překladem až podle zájmu 😉

  22. >25Zjednodušeně – podle mého jde o začarovaný kruh. Pro celostátní (pražská) média je (a bylo) Slezsko poněkud "z ruky" (navíc jde o území na naše poměry malé, byť počtem obyvatel srovnatelené s Prahou, o níž jsem jako o "středočeském městě", ač takové pojmenování by bylo – narozdíl od záměny severní Moravy a Slezska – zcela na místě, kupodivu ještě nikdy neslyšel), čímžto pádem o jeho existenci nemají zdejší obyvatelé(vyjma zanedbatelného množství hodin dějepisu) ani potuchy, čímžto pádem vůči falešnému pojmenování skutečnosti z jejich strany nevzniká odpor, a tak stále dokola. To, že je celá problematika mnohem komplexnější a je to celé (z určité části) i o laxnosti samotných Slezanů jsem již psal, přiznávám to, ale nevidím důvod, proč to stále opakovat.

  23. >Slezsko je definováno tím, že jej lidé za Slezsko označují. Kravaře ve Slezsku se budou jmenovat buď takto, nebo Německé či Pruské Kravaře. Nikdy ne Moravské… Holasicko nikdo neříká. Souhlasím s názory, které tu již byly řečeny. Např. že "v dnešnim světě jsou důležité značky." A Slezsko či Morava jsou značky. Divím se, že kritizujete dělení České Republiky na Čechy, Moravu a Slezsko, asi chcete jen onen výčet 14 krajů… Buďte rád, že to tak Pražané, Jihomoravané a Středomoravané říkají, jinak by třeba ta Morava byla opravdu jen v předpovědích počasí.Najednou hájíte bývalou slezskou expozituru jako autonomní celek. Z hlediska České Republiky by bylo jistě výhodné ne dělení jen na Čechy a Moravu (dualismus), ale na Čechy, Moravu a Slezsko, případně Prahu se zvláštím statutem nebo statutem země. Zemská samospráva tu nepřežila také z důvodu, že zemí u nás je málo, narozdíl od Německa či Rakouska. Tyto tři země jsou vžité a mají šanci.
    Přesně podle hranic z roku 1918 je nikdo obnovovat určitě nebude.Obyvatelé "Holasicka", jak jste to zakreslil (a respektuje to přirozenou hranici), ať se sami rozhodnou, jak se chtějí jmenovat. Proč by se nemohli jmenovat třeba Slezsko-Lašsko, nebo Slezsko-Ostravsko, nebo Slezskomoravské Poodří, když budou chtít. Schválně, co myslíte, jak se rozhodnou? Úplně stejně jsou v SRN spolkové země Sachsen, Sachsen-Anhalt a Niedersachsen. Takto by mohly být celky Morava, smíšený slezskomoravský celek a Slezsko v Polsku. Kritizujete romantické snění, ale co jiného je vaše snění o Holasicku jako části Moravy? Z historie se dá sebrat cokoli a podobně jako Opava by mohla být podle vás na Moravě, proč by tam nemohl být Balaton? Nebo Berlín a Královec v Čechách.

  24. > [28]"Slezsko je definováno tím, že jej lidé za Slezsko označují"-No prosím. A Valašsko je definováno tím, že jej lidé za Valašsko označují (to si nevymýšlím, opravdu to dělají). A co z toho? O tom přece můj článek není. Vy se jen přidáváte k těm, kterým záleží pouze na tom, aby mohli po libosti užívat jméno. Jenže lidskou společnost je třeba prakticky organizovat jinak než jen vyslovováním jména.

  25. >Žijeme v době jmen, jazykových symbolů, moc má ten, kdo se zmocní jazyka. Proto ta nominalistická pozice.Záleží na také určitém kontaktu s realitou. Myslím, že většina obyvatel celé České Republiky, včetně Čech a Prahy proti zemskému zřízení nic nemají. Pokud budeme veškeré síly věnovat tomu, abychom prosadili název Holasicko a aby zásadně bylo autonomní součástí Moravy (tedy autonomním celkem v rámci autonomního celku, nebo autonomním celkem jednoho státu v rámci federace), tak se může stát, že z toho nakonec nebude nic. Zkušeností z moravského hnutí v posledních 20 letech známe dost a dost. Co věnovat tuto energii do toho, abychom zmapovali skutečnou situaci ve Slezsku a moravském Poodří? Seriózní průzkum, jak je na tom nejen pokud jde o národnost, ale identitu, představy o budoucnosti, příchylnost k dalším evropským regionům či státům? Zjistit, co mají obyvatelé tohoto území společného, důkladně analyzovat státoprávní řešení z více
    hledisek atd. Jinak pokud jde o historii hranic a její přeceňování, plně souhlasím. Totéž platí i o vaši moravské středověké hranici severně od Opavy, kterou tak všude rád a vášnivě ukazujete. Jinak na Prajzské (Hlučínsku) byli Moravci jen, když byla součástí Pruska a Německé říše. Pak tam byli Němci a teď jsou tam Slezané. Přitom tam k žádnému vysilování nedošlo. Přemýšlejte proč.

  26. >Pane Horáku, mohl byste svá kategorická tvrzení ze 3. odstavce nějak podložit?O vašich soudech si dovolím tvrdit, že jsou zkratkovité – nemáte všechny informace, proč Rosťa dělá všechno to, co dělá 😉

  27. > [30]"Žijeme v době jmen, jazykových symbolů, moc má ten, kdo se zmocní jazyka"-Vy jste však nepochopil, co jsem chtěl sdělit. Mně nešlo o to, které jméno se užívá, mně šlo o to, že "Slezany" zajímá pouze užívání jména "Slezsko", nic jiného ohledně Slezska."Seriózní průzkum, jak je na tom nejen pokud jde o národnost, ale identitu, představy o budoucnosti, příchylnost k dalším evropským regionům či státům?"-Na jednu věc průzkum naprosto zapotřebí dělat není: na zjištění, zda si obyvatelé bývalého rakouského Slezska přejí obnovit onu autonomní zemi. Už dvacet let vidíme výmluvné mlčení a nečinnost v této věci. Nikdo o nic takového neusiluje, nikdo nevznáší takový požadavek. Vy jste jeden z těch naivních Moravanů, kteří si myslí, že "Slezané" z celého srdce touží po obnovení autonomní slezské země, ale z nějakého záhadného důvodu o této touze mlčí a skrývají ji, takže
    je (údajně) nutné je podrobit výslechu a tuto jejich údajnou hlubokou touhu z nich vypáčit, donutit je, aby se konečně přestali stydět ji vyslovit nahlas. Nechápu, kde se taková naivita bere."vaši moravské středověké hranici severně od Opavy, kterou tak všude rád a vášnivě ukazujete"-Vemte jed, že ji budu všude rád a vášnivě ukazovat i nadále."Pak tam byli Němci a teď jsou tam Slezané. Přitom tam k žádnému vysilování nedošlo. Přemýšlejte proč"-Přemýšlet o tom můžu. Ale sotva můžu dojít k závěru, že se jedná o slezanství toužící po slezské zemi od Javorníku po Jablunkov.

  28. > [27]"podle mého jde o začarovaný kruh. Pro celostátní (pražská) média je (a bylo) Slezsko poněkud "z ruky""-Já se obávám, že celou dobu setrvale zaměňujete příčinu a následek. Silně přeceňujete vliv (pražských) sdělovacích prostředků. Minimální zájem obyvatel území bývalého rakouského Slezska o slezanství a zejména o budování kolektivní slezské identity v žádném případě nemůže být způsoben zacházením pražských novin, televizí a rádií se jmény. Příčina musí být jinde, ale to obcházíte.

  29. >Juro, podívejte se na výsledky sčítání lidu. Slezská národnost je na Hlučínsku jednou z nejsilněji zastoupených. U sčítání lidu v roce 1920 byla moravská národnost nadsazena sčítacími komisaři, protože ti, kteří vyplnili národnost německou a prokazatelně mluvili oficiálně "po moravsky", fakticky "po prajzsky", nikoli slezskou němčinou, byla u nich národnost přepsána na moravskou. Pane Dalšímoraváku, nechápu, proč Vám proslezská naivita některých Moravanů a Čechů tak leží v žaludku. Vždyť se na ní dá do budoucna stavět pro obnovu zemského zřízení! A nikdo nás v Praze nebude obviňovat ze separatismu, který většina Moravanů nechce. Opakuji, že vaše naivita ohledně středověké historické hranice je v příkrém rozporu s vaší kritikou naivity ohledně přeceňování hostirckých hranic z roku 1948 či 1918. Přece jen historické hranice z minulého století jsou časově blíže než ty vaše středověké.

  30. >Juro a proč Rosťa dělá všechno to, co dělá?Dalšímoraváku, napsal jste: "Ale sotva můžu dojít k závěru, že se jedná o slezanství toužící po slezské zemi od Javorníku po Jablunkov."Proč by ale nemohli být Moravané na Jesenicku, Bruntálsku a Lašsku společně se Slezany na Opavsku, Hlučínsku nebo Těšínsku v jednom státoprávním evropském celku, který bude odkazovat na slezské tradice a bude spolupracovat jak s Moravou, tak se Slezskem v Polsku? Stejně jako by mohli být vzájemně rozdílní Horáci, Hanáci, Valaši a Slováci v jednom ryze moravském celku.

  31. > dalšímoravákSlezsko, Schlesien, Śląsk. …Aké sú ešte ďaľšie varianty pomenovania tohoto územia?

  32. >"vaše naivita ohledně středověké historické hranice"-Nevím, kde jste na něco takového přišel. Žádnou středověkou hranici v oblibě nemám."Přece jen historické hranice z minulého století jsou časově blíže než ty vaše středověké"-Přece jen však, společenské změny za poslední nejméně půl století či spíš ještě víc jsou zase součanosti bližší než ty vaše historické hranice z minulého století. Naivnější jste vy než já, jen si to neuvědomujete. Nechápete, že nejde o hranice jakožto čáru kdesi. Jde o slezanství jako sílu sjednocující společnost do politického/správního celku a taková síla je už jen historická vzpomínka. Naivní je každý, kdo si myslí opak.[35]-"Aké sú ešte ďaľšie varianty pomenovania tohoto územia?"-Holasicko.

  33. > OKHolasicko, pravsdaže.No, mal som na mysli skôr niečo, z čoho bolo odvodené "Šlonz-ák", či "Šlunsk…", alebo tak podobne…(??)Zaujíma ma etymológia toho slova.

  34. >"Žádnou středověkou hranici v oblibě nemám." Pořád ukazujete středověkou hranici Moravy, působí to, že ji máte v oblibě, moc nechápu proč. Abyste dokázal, že Opava a Krnov leží na Moravě? Mimochodem, kdo přišel na název Holasicko? Není to opět moravské oktrojování nečeho Slezsku? Kolik lidí má ve Slezsku či na severovýchodní Moravě povědomí o nějakém "Holasicku"? Se kterou významnou mediální společností máte používání tohoto názvu domluveno?

  35. > [39]"Abyste dokázal, že Opava a Krnov leží na Moravě?"-Nejste-li vyznavač džinizmu, musím poněkud pochybovat o vaší schopnosti střízlivě uvažovat. Já nechci dokazovat, že Opava nebo Krnov leží kdekoli, ať už na Moravě nebo v Transylvánii, chci jen připomenout (což většina lidí naprosto netuší), že to, čemu se v nejnovější době říkalo Slezsko, má moravské kořeny a vůbec větší přináležitost k Moravě, než si většina propagátorů Slezska myslí."Není to opět moravské oktrojování nečeho Slezsku?"-Není náhodou ve světle vaší předchozí otázky vnucování Slezska z vaší strany oktrojování něčeho severní Moravě?"Kolik lidí má ve Slezsku či na severovýchodní Moravě povědomí o nějakém "Holasicku"?"-Kolik lidí ve "Slezsku" má povědomí o nějakém Slezsku?"Se kterou významnou mediální společností máte používání tohoto názvu domluveno?"
    -Budete se divit: PRONETmedia, s.r.o., Nádražní 385/34, Ostrava – Moravská Ostrava

  36. >Jak muze vubec nekro napsat takove hovno ze transparenty volající po zachování Baníku ve Slezsku samozřejmě nemají nic společného se slezskou zemí a už vůbec nic s nějakým slezským zemským vědomím?????????? Vy asi nevíte ze se mel stavet novy stadion a ostravska radnice a zastupci fanousku se shodli na tom ze to bude ve slezske casti ostravy a v zadnem pripade v moravske ???? Mel stat na Svinove prave proto ze svinov lezi ve slezsku !!!!! Kdyz to nema nic spolecneho ze slezskym zemskym vedomim tak proc za zadnou cenu nechteli rekonstrukci vitkovickeho ale novy na slezsku ?

  37. > [41]No to je sice pěkné, ale jak víte, že popisujete projevy slezského zemského vědomí a ne projevy místního patriotizmu různých částí Ostravy? Už jsem zde kdysi někde psal o analogii s některými brněnskými (či mimobrněnskými) institucemi, které mají v názvu "moravský" či "zemský" a přesto nemají zhola nic společného s moravským zemským vědomím/patriotizmem.

  38. To si tam lidi snad pak rozhodnou sami. Zatím je vytvoření nějaké Moravy hodně daleko. Až bude blíže, tak se teprve uvidí, pro co se tam rozhodnou. Narůstající akce vyvolá následně nějakou reakci, to se teprve uvidí.

  39. „Až bude blíže, tak se teprve uvidí, pro co se tam rozhodnou.“ (Sumperak)

    Jistě, nicméně zatím zarytě mlčí. A proto by bylo absurdní nyní respektovat názory těch, kteří žádné názory zatím neformulují.

  40. Moravané, my Slezané se vás nebojíme. Jsme větší země a své moraváky si poslezštíme. Nad Opavou každý den vlaje vlajka českého Slezska s opavskou orlicí. Máme Slezské divadlo, Slezskou nemocnici, Slezskou univerzitu a slezský zemský archiv s doklady k vlastnictví českého slezska. No ještě máme Slezské muzeum co je nejstarší ve střední Evropě (Praha puká závistí). Byli jsem a budeme tu a vy nás nevykořeníte. Nebo v Brně je už to samý pražák?

  41. Polsku mají Slezskou stranu, raději k ním než k vám. To co tu píšete je utopie. (výsměch)

  42. Rostislave Svobodo, s přesnou obnovou poslední zemské hranice mezi Moravou a Slezskem by to bylo opravdu komplikované (i já sám mám potíže rekonstruovat její přesný průběh podél Odry v prostoru mezi Svinovem a Mariánskými Horami, neboť v dobách komunistického režimu zde došlo ke značnému překopání katastrálních i pozemkových hranic). Byl bych rád, kdyby sis ty sám dal při tvorbě svých map větší práci a neobtahoval stávající katastrální hranice, které JSOU ČASTO STARÉ NEJVÝŠ 42 LET, ale zakresloval hranice podle dobových katastrálních hranic platných do roku 1948. Nicméně není pravda, že by tato hranice nešla obnovit. Co by její obnovení znamenlo pro lidi? Já si troufám tvrdit, že nic hrozného. Vzniklo by kromě jiného několik obcí, ale rozhodně považuji za nesmysl tvrdit, že by to vedlo například k potížím ve výstavbě domů a jiných budov, protože lidi si staví domy na různých místech a na obecní hranice se už přitom příliš nehraje. Podívej se třeba do Brna, kde máme například několik továren, které jsou KATASTRÁLNÍ HRANICÍ ROZDĚLENY MEZI 2 MĚSTSKÉ ČÁSTI! A světe div se, tak to problémy nezpůsobuje. Nebo se podívej na Vídeň, jak je urbanisticky srostlá se svými jižními předměstími, které jsou přitom samostatnými obcemi v Dolních Rakousích. Jinak pokud jde o historickou zemskou příslušnost, tak bývá zvykem všech historiků ji posuzovat podle posledních zemských hranic, takže mě neměj za zlé, že stejné hledisko používám i na wikipedii. Mimochodem pokud jde například o hranice Čech, tak u tamních map je jasně uvedeno, ke kterému roku se vztahují. Já tam v žádném případě netvrdím, že platily v 15. století.

    S pozdravem tvůj známý Jiří Vaňáček z Brna.

  43. Jaký patriotizmus ruznych casti ostravy???? Fanousci Baniku jsou maximalne z 50% z Ostravy, zbytek je Karvina Havirov Bohumin Orlova C.Tesin atd. A neznam zadneho z nas kdo by si pral aby banik hral na morave, dokonce ani fanousci z moravskych casti Ostravy si to nepreji. To je patriotizmus ruznych casti ostravy ? Myslim ze ne !

  44. Lide jako Vy, dalšímoravák, jsou po celem svete a zpusobuji jenom zlo a nesvary. Doufam,ze nikdy nedostanete prilezitost pro sve plany,aby se nahodou nestalo,ze Ostravou povede strezena zed jako kdysi Berlinem.Slezane nemaji zadne autonomni hnuti,protoze neciti,ze je potreba.Jsme pevnou soucasti malinke Ceske Republiky a dalsi stepeni a oslabovani zeme neni nutne.Verim ovsem tomu,ze pri cikoliv snahach o anexi,prejmenovavani nebo pomoravstovani by se zrodila silnejsi opozice nez si Moravane mysli.Ja jsem se narodil v Ceske Republice,v historicke zemi Slezsko.Moji predci jsou z jedne vetve Nemci a z druhe Polaci a i presto se citim byt Cechem.Ale Slezskym Cechem s celou slozitou historii regionu,kterou nikdo nevygumuje zmenou jmena nebo vysidlenim.

  45. „aby se nahodou nestalo,ze Ostravou povede strezena zed jako kdysi Berlinem“ (Kubi)

    Kdybyste se aspoň obtěžoval číst, proti čemu protestujete.

    „Slezane nemaji zadne autonomni hnuti,protoze neciti,ze je potreba.Jsme pevnou soucasti malinke Ceske Republiky a dalsi stepeni a oslabovani zeme neni nutne“

    No jo, v tom to právě je. „Slezané“ nemají (a kvůli „složité historii regionu“ ani neměli) vlastně žádnou kolektivní identitu (asi kromě neurčitého pocitu, že „nám tady v tom drsném kraji nikdo z vnějšku nemůže rozumět“), takže se upnuli k identitě české. No a to s tou pevnou součástí a štěpením, to mi něco připomíná. Všichni čeští politici se na počátku první světové války takto zapřísahali, že jednota Rakouska je jim svatá (a nakonec nebyla). Proč se „Slezané“ tak moc musí upínat k češství? – vážná otázka, na kterou by bylo dobré nalézt odpověď.

    „presto se citim byt Cechem“

    No nevím, nevím, jestli nežijete v omylu. Správný Slezan je přece svůj a odmítá se nechat začlenit do okolních cizích společenství, která chtějí krásné Slezsko jedině znásilnit (komentáře zhruba tohoto smyslu čtu už řadu let). Zatím však stále nechápu, proč v početně velmi malém okruhu zapřísáhlých Slezanů (většině je Slezsko zcela ukradené) jsou Moravané, kteří mají zcela nulové možnosti ovlivnit podle svých představ územní uspořádání českého státu už od roku 1918, líčeni jako úhlavní nepřátelé Slezanů, zatímco Češi, kteří od roku 1918 setrvale ukazují, že jakékoli historické celky vytvořivší se na území jejich státu před rokem 1918 jsou pro ně nicotné, a každé druhé desetiletí stát územně parcelují podle svých momentálních požadavků, jsou vnímáni jako ochránci Slezka – přitom se o to můžou zasloužit jedině tím, že v televizi se používá fráze „severní Morava a Slezsko“ (a to ještě nedůsledně). Inu, panuje zde řada mýtů a zprohýbaného vidění reality. Psychologie Slezana („s Moravany do spolku nikdy za nic na světě, Češi jsou naši jediní milovaní bratři“), to je ohromně zajímavá věc a v celé České republice o tom asi nikdo nemůže pro hojnost podkladů tak přemítat jako já (a to myslím naprosto vážně).

  46. Souhlasím s Rosťou, přestože si jinak myslím, že bagatelizace Slezska taky ničemu nepomůže. Ale na druhou stranu je možná ta bagatelizace Slezska tím, co vyvolává tu averzi Slezanů vůči Moravě a Moravanům, která se pak projevuje tím, že jistí Slezané uvažují stylem „Nepřítel mého nepřítele je můj přítel“. Ale pak si, podobně jako Rosťa, musím položit otázku, jestli to nebyli náhodou právě Češi, respektive vláda v Praze, která se kdysi postarala o to, že Slezsko zmizelo z geografického názvosloví územních celků! Nebyla to náhodou jistá vláda v Praze, která roku 1948 odsouhlasila likvidaci země Moravskoslezské a pak následně roku 1960 vznik kraje Severomoravského? Jinak by mě zajímalo, kam Kubi chodí na ty nesmysly o budování jakési zdi? Než se dostali k moci komunisté, kteří stály i za zrušením zemí, tak se nikde žádná zeď, rozdělující město, nebudovala! Kubi pláče na špatném hrobě! Zajímalo by mě, kolik je mu let, když má takové nesmyslné uvažování! A mimochodem pokud jde o obnovu zemí, tak nikde na území bývalé NDR na současných zemských hranicích žádná zeď nestojí!

  47. dalsimoravak: Nikde neni uvedeno,ze Slezane maji vice v oblibe Cechy pred Moravany.Jsme vsichni soucasti jednoho statu a zadne preference jsem nikdy nikde neslysel.Zpochybnujete me Cesstvi s nejakym svym zjednodusenym videnim Slezana,sveho oponenta,ktery je proti vsem.Nejsem ani proti Morave,ani proti Cecham,ale muj koment byl vyjadrenim presvedceni,ze pri snahach o odtrzeni od Cech a jakousi anexi k Morave by mohla vzniknout nevrazivost,ktera by nenaplnila vase predstavy.Prave v takovych chvilich,deleni koristi,se vynoruji dalsi sily a alternativy a svou snahou muzete vhanet extremisty do naruce RASu.Prave v techto dnech,kdy si pripominame mobilisaci a veliky sram na dusi,kapitulaci,je priznacne,ze resime nesmyslne drobeni statu na dalsi drobecky jen aby se naplnily touhy nekolika pysnych,hamiznych nebo po moci prahnoucich.Tak male zeme jsou pak stale slabsi ekonomicky i vojensky a hledaji pakty a spojenectvi,aby je nekdo ochranil.Jaky div,ze tyto v tezkych casech nefunguji stejne,jako nebude v budoucnu NATO a EU.Ty skutecne silne zeme,ktere historicky obstaly pak nemaji zadny problem ovladnout ty male rozstepene.Jak ekonomicky,tak vojensky.Blahovy je ten,kdo si mysli,ze jsme dost vyvinuti na to,abychom v Evrope uz nevalcili.Znovu az na nas,mohutne zbroji Nemci i Polaci.Jak budeme potom obhajovat sve sebeurceni pred svetem,kdyz nevydrzime 100 let jako jeden celek,jeden stat?Vy dosahnete sve iluze Moravy a nekde v davu bude dalsi,ktery si rekne…proc ne samostatne Slezsko?Pak dalsi…Tesinsko a Opavsko a proc ne mestske staty?NE.Naopak se musime udrzet co nejvetsi a nejsilnejsi,abychom turbulence,ktere v budoucnu prijdou,ustali a zachovali si stale stejnou tvar na mape Evropy.

  48. Moravan Jiří Vaňáček: Ukojim Vasi zvedavost.Jsem stale dost mlady na to,abych mel jistou predstavivost(vy muzete cist nesmyslne uvazovani).Proto jsem uvedl,aby se “nahodou nestalo,ze Ostravou povede zed“,coz byla reakce na vasnive,ovsem nepodstatne, debaty v nekterych zdejsich clancich,kteraze cast Ostravy lezi ve Slezsku, a ktera na Morave.Samozrejme to bylo mysleno obrazne,coz muze byt pro starsi lidi matouci.Me je 33 let a neni pro me vubec dulezite,jak rozhodli o nazvech Vasi soukmenovci,soudruzi, v tom kterem roce stejne,jako neni dulezity muj puvod pro soucasne usporadani.Historicka pravda je jedna.Slezsko existuje,existovalo a existovat bude,i kdyby jste se na hlavu staveli a Holasicko ho nazvali.Neni dulezite na kterou desetiletku jste si naplanovali cestu prestavby.

  49. Mně bude v listopadu 34 let a stávající centralistický stát, kde je vše moravské a slezské označováno jako součást Čech a kde jsou Morava a opavské Slezsko (podle mě vcelku přijatelné označení té části Slezska, která je součástí ČR) neustále tunelovány představiteli tohoto státu ve prospěch Prahy, nemohu akceptovat. Kdyby se tento mafií a korupcí ovládaný stát rozpadl na samostatné Čechy a nějakou Moravskoslezskou republiku, tak by to to bylo jen dobře. Jestli jste si toho vážený nevšiml, tak příjmy, které se vytvoří na Moravě a ve Slezsku jdou do Prahy, jestliže v ní má dotyčná firma sídlo! Proto také Praha vysloveně nezaslouženě bohatne. A nejen proto – také proto, že ze státního rozpočtu jsou dotována pražská divadla, zatímco divadla všude jinde nedostávají ze státního rozpočtu ani halíř. Nevím, jestli to považujete za normální, ale přesně takto se kdysi chovaly koloniální mocnosti ke svým koloniím! Jestliže nedojde k přeměně České republiky ve stát, složený ze zemí, vybavených, podobně jako německé spolkové země, rozsáhlou autonomií včetně vlastního daňového systému, tak ať se Česká republika klidně rozpadne. Tento stát Moravu ani Slezsko neakceptuje a jsme mu dobří akorát tak jako zdroj financí. Já jsem obyvatel Moravy, jsem Moravan a opravdu se mně hnusí, když mám poslouchat, jak se o mojí zemi mluví jako o bezejmenné součástí Čech, nebo jako o regionu, jehož obyvatelstvo by bez Čechů pomřelo hlady! Máme a měli jsme spoustu osobností, které dokázaly mnoho a bez jejich objevů by se spoustě lidí na celém světě žilo často mnohem hůř! Vaše Slezsko nijak nezpochybňuju a klidně bych z něho udělal v historických hranicích spolkovou zemi.

  50. „http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Silesia_(Now).png mapa pro nevěřící(Moraváky)“ (Anonymní)

    Dříve jsem si toho komentáře nevšiml, tak reaguju až teď: Ta mapka zobrazuje území, které v Československu do třicátých let bylo považováno za Slezsko. Není to však mapa zcela přesná, protože část území zahrnutá do Slezska – největší z nich Osoblažsko – nikdy, ani za první republiky ke Slezsku nepatřilo. Běžný omyl vychází z toho, že ty takzvané moravské enklávy v příslušných záležitostech spravovaly slezské státní úřady, ale v okruhu samosprávných pravomocí podléhalo moravským úřadům, přičemž formálně patřilo k Moravě až do roku 1928, kdy rozlišování mezi moravskou a slezskou příslušností přestalo mít smysl.

  51. „jistí Slezané uvažují stylem “Nepřítel mého nepřítele je můj přítel”“ (Moravan Jiří Vaňáček)

    To je nedorozumění. Nikdo v bývalém Slezsku tak jistě neuvažuje, je krajně pochybné, že by někdo z tamních obyvatel uvažoval ve smyslu „Moraváci jsou proti nám, musíme se spojit s Čechy“. Já jsem taky ani nic takového nenapsal, jen jsem poukázal na podivný fakt, že začlenění do českého státu a českého národa určitým bojovným Slezanům nevadí, zatímco i pouhá myšlenka na začlenění do moravského celku v těch samých lidech vyvolává hrůzu; a k tomu jsem ještě podotkl, že se divím tak bezproblémovému vztahu k českému státu a národu ze strany týchž, když Češi pro Slezsko v jejich vnímání nikdy nic neudělali.

    „bagatelizace Slezska taky ničemu nepomůže“ (Moravan Jiří Vaňáček)

    Já stále nechápu, co to je bagatelizace Slezska a co bych musel dělat, abych ho nebagatelizoval. Jak tak všechno pozoruju, mám dojem, že bagatelizaci Slezska se v něčích očích lze vyhnout jedině tím, že se o Slezsku vůbec nebude hovořit a bude se dělat, jako bychom to jméno nikdy neslyšeli. Zase nicméně musím podotknout, že u určitých Slezanů vyvolávají pozdvižení pouze slova pronesená (napsaná) na Moravě, zatimco činy Čechů, kteří už v roce 1919 byli rozhodnuti Slezsko nahradit ostravskou župou a podobně postupovali až dodnes, nikdy jako bagatelizace Slezska označeny nebyly.

  52. „resime nesmyslne drobeni statu na dalsi drobecky jen aby se naplnily touhy nekolika pysnych,hamiznych nebo po moci prahnoucich“ (Kubi)

    Tak proč jsme teda nezůstali raději součástí Rakouska? Vznik Československa taky připisujete touze několika pyšných, hamižných nebo po moci prahnoucích? A co vznik všech možných nových států v Evropě v 19. a 20. století? Namátkou: Řecko 1829, Belgie 1830, Srbsko a Rumunsko 1878, Norsko 1905, Bulharsko 1908, Albánie 1912, Finsko 1917, Československo a Polsko 1918, Irsko 1922, Kypr 1960. Taky všechno toto přisuzujete hamižným a mocichtivým lidem? Obávám se, že hrubě dezinterpretujete dějiny. Nicméně jestliže jste napsal, že Slezané (ať už se tím myslí kdokoli) o slezskou samosprávu nestojí, je to pro mě vysvětlení vašeho názoru – že se nedovedete vcítit do myšlení lidí, kteří pro kolektiv, jehož součástí se cítí, požadují takovou či onakou míru možnosti správy vlastních veřejných záležitostí. Věc se má tak, že Morava sice od zániku vlastního státu na počátku středověku patřila do širších státních celků, ale v jejich rámci vždy měla samosprávu, a to až do 20. století, kdy o ni přišla. To stále řada lidí chápe jako křivdu (třebaže řadě lidí je to zase zcela lhostejné) a doufá v nápravu. Nepochybně byste takové lidi urazil, kdybyste je označil za pyšné, hamižné a prahnoucí po moci.

    „Jaky div,ze tyto v tezkych casech nefunguji stejne,jako nebude v budoucnu NATO a EU“ (Kubi)

    To je zase jiná věc, která s tímto tématem nesouvisí – nicméně nedělejte si iluze, že Česká republika ve své současné centralizované podobě snad něco sama zmůže.

    „Vy dosahnete sve iluze Moravy a nekde v davu bude dalsi,ktery si rekne…proc ne samostatne Slezsko?Pak dalsi…Tesinsko a Opavsko a proc ne mestske staty?NE“ (Kubi)

    Vaše myšlení je aburdní (možná jen záměrně přeháníte, ale tím si nejsem jist). O vlastní politický celek usilují ta lidská společenství, která k tomu mají nějaké předpoklady. Nejsilnějším takovým předpokladem je historická existence určitého územního celku a vedle toho pocit sounáležitosti daného společenství a síla jeho přesvědčení o nutnosti vlastního uspořádání veřejných záležitostí. Takže městské státy určitě nevzniknou a malé celky jako Těšínsko nebo Opavsko rovněž ne, protože u nich zase chybí příslušné společenství s pocitem sounáležitosti. Takže když se na to podíváte střízlivě bez přehánění, mnoho případných adeptů na samostatnost ve skutečnosti nenajdete. Navíc jste asi nevypozoroval, že lidé jsou v otázce státní příslušnosti velmi konzervativní – vezměte si Skotsko a Katalánsko, kde jsou lidé rozpolceni mezi pro a proti.

    „Naopak se musime udrzet co nejvetsi a nejsilnejsi,abychom turbulence,ktere v budoucnu prijdou,ustali a zachovali si stale stejnou tvar na mape Evropy.“ (Kubi)

    Trochu mám pocit, že z vás hovoří takové to Klausovo národovectví (které paradoxně vytýkáte mně), nicméně o tom nechci pod tímto článkem diskutovat. Možná se dočkáte článku o vztahu vytvoření (obnovení) moravského celku k Evropě, i když se mně do něj zatím nechce, pak budete mít možnost se o tomto můžete rozepsat víc.

  53. „reakce na vasnive,ovsem nepodstatne, debaty v nekterych zdejsich clancich,kteraze cast Ostravy lezi ve Slezsku, a ktera na Morave“ (Kubi)

    No a jestlipak jste postřehl, že tyto nesmyslné vášně právě já kritizuju? Mě by v životě nenapadlo nad mapou Ostravy studovat, která čtvrť je moravská a která slezská, což je záležitost, která měla smysl tak možná do roku 1870.

    „Slezsko existuje,existovalo a existovat bude“ (Kubi)

    Nepochybná je pouze druhá část. V současné České republice Slezsko neexistuje, což nicméně platí i o Moravě. Zda existovat bude, nemůžete tvrdit, pokud tedy nejste Děd vševěd. Ani o Moravě nelze v současnosti s jistotou říct, že ještě někdy v budoucnu bude existovat, nicméně pokud jde o Slezsko (myslím to, které zachránila Marie Terezie), považuju to za nepravděpodobné, neboť – jak jste sám napsal – Slezané nevidí pro autonomii důvod.

  54. Z dosavadního průběhu diskusí o Slezsku si odnáším následující poznatek: Slezsko bylo, je a bude, ale Slezané o něj nestojí, a proto zuřivě útočí na Moravany, aby jim ho nevzali. No a pak prý že Havel psal absurdní hry.

  55. „se dělá jako by Slezsko snad ani nebylo a patřilo k jiným celkům, například k naší Moravě“ (Moravan Jiří Vaňáček)

    No ale vždyť Slezsko není (stejně jako Morava, což je ovšem vedlejší)! A navíc já jsem nikdy netvrdil, že Slezsko v současnosti patří k Moravě (protože to vzhledem k výše uvedené skutečnosti nemá smysl) – jediné, co tvrdím, je, že jen to je rozumné, aby v budoucnosti bývalé Slezsko tvořilo jeden celek s Moravou.

  56. Rosťa sepsal dlouhý článek, kterým jsem se protrpěl k poznání, že toho
    hodně zná, ale přemírou slov tak trochu utloukl sám sebe.
    Nejdříve použil Moravskou Ostravu, aby úplně rozvolnil a zpochybnil pojem historické hranice.
    Dovolil bych si poukázat na logický kotrmelec, který potom předvedl.
    Potřeboval se zbavit hranice mezi Moravou a severními državami, aby mohl mnohem dál ve svém textu
    plynule přejít k takto ospravedlněnému požadavku anchlussu.
    Přitom jaksi přechází nenápadným mlčením skutečnost, že
    při úplně zamlženém pojmu hranice vlastně ztrácí smysl i pojem Morava, a on by si měl používání
    slova Morava v dalších úvahách zakázat, bo vlastně nikdo neví, co tím myslí.

    Pojmu historická hranice se musím zastat. Definoval bych ji takto:
    Je to za dnešního stavu věcí již zastaralá linie,
    která v minulosti měla svůj praktický význam, protože ohraničovala správní celek.
    I když tento správní celek již neexistuje, zůstává užitečná v tom, že je lidem dobře známá
    a slouží vlastně jako pomůcka při naší komunikaci a orientaci.
    Nejdéle se drží odkazy na ni v místních názvech.
    (Na ktere straně linie bydlíš, chachare?)
    Jinými slovy: Je užitečné vědět, co to znamená, když vám někdo řekne, že je z Moravské Ostravy.
    Proto držím palce těm, kdo to ostatním připomínají.
    Tím spíše, že historická hranice je hranice mrtvého celku, která se již nehýbe.
    Zde je to vlastně její výhoda.

    Znalost starých hranic jsou dějepisné znalosti. Jak chcete rozumět současnosti, když neznáte minulost?
    Za úřadování paní Buzkové ministerstvo školství navrhovalo přestat na školách učit dějepis.
    Lze si představit něco účinnějšího pro vytvoření snadno ovladatelného davu?
    Ignoratství toho nejhrubšího kalibru mi letos předvedl jeden počítačový expert-fach idiot
    z Metropole, který trdil, že Trutnov je na Moravě, protože to je daleko.

    Celou věc ještě více komplikuje přívlastek „český“, který je složitý sám o sobě.
    Zvažte třeba pohled z druhé strany dnešní státní hranice, který ilustruje
    z polské Wikipedie převzatý citát o městě Těšíně.
    Współczesne administracyjne pojęcie „miasto Cieszyn” odnosi się do prawobrzeżnej
    części, stanowiącego pod względem przestrzennym i społecznym jedną całość,
    ośrodka miejskiego, którego część lewobrzeżna należy do Czech i nosi oficjalną nazwę „Czeski Cieszyn”.
    V polsku jsou celkem 4 místa se jménem Cieszyn, ale Poláci sami dávají přednost rozlišení podle okresů
    a přívlastek český jim i u levobřežné části Českého Těšína vyloženě vadí.

    O pasivitě a jisté odevzdanosti českého živlu na Těšínsku svědčí povzdech,
    kterým byli tamní starousedlíci známí v minulosti a který vyjadřuje jejich pocit, že se jich
    nikdy nikdo nezastane.
    „Do Prahy daleko a Pán Bůh vysoko.“

  57. Slezsko teoreticky mrtvé být nemusí. Mimochodem ta hranice, kterou vy v Ostravě považujete za hranici Moravy a Slezska se od ní liší asi tolik jako se elipsa liší od kruhu. Tak třeba tady máte indikační skicu pro katastrální území Muglinov: http://archivnimapy.cuzk.cz/skici/skici_slez/Sl294/Sl294_index.html Vidíte tam mimochodem, kde je tam vyznačena hranice s Přívozem? A nezdá se vám ta hranice s Přívozem úplně jiná než je ta současná? Tak já vám to teda pozradím – ta hraniční linie s Přívozem je shodná s dnešní komunikací v Muglinovské ulici. V minulosti (a to nejpozději za protektorátu tam došlo ke katastrálním úpravám). Rosťa Svoboda je sice studovaný historik, ale na hranice zas tak moc velký expert není, pokud se jedná o detailní srovnávání. On prostě na území Ostravy označí termínem „historická hranice mezi Moravou a Slezskem koryta Odry a Ostravice, což je tradovaná hranice, jenže se skutečnou hranicí mezi oběma zeměmi nemají nic společného, protože jednak byly provedeny regulace obou řek a zadruhé už na indikačních skicáh z 19. století je vidět, že už tehdy se ta hranice nápadně lišila od tehdejších koryt obou řek. Ono by ostatně bylo taky šíleně nepraktické neustále měnit hranice, jakmile by si řeka „usmyslela“ téct jinudy.

  58. Jediné co Vám můžu říct. Vy kuběny moravské táhněte si na svou nejvyšší horu – Špilas. A neserte se do Slezska. Nic jiného se Vám na tuto snůšku lží a polopravd, které mají za cíl jediné, totiž označení Slezska jako Moravy říct nedá.

  59. No tak to je masakr, moraváci se dohadují o tom jak by mělo vypadat Slezsko 🙂 historických hranic je jak vidno povícero, ale vy holomci si vybíráte to co se vám zrovna hodí. Na ty vaše „historické hranice“, Holasicko a jiné pakárny se vám může většina Slezanů vys*at. Nejste o nic lepší než Pepíci. Spousta lidí tady má polské nebo německé předky a takových je tu většina (už si to ani často neuvědomují). Kultura a jazyk je to co charakterizuje region, možná že název Slezsko a černá orlice ve žlutém poli není zcela historicky korektní, ale pořád to daleko lépe odráží původ místních lidí než vaše holasicko. A opovažte se tady smolit s tou svou osvobozeneckou armádou, to by vás stálo mnoho sil :)).

  60. Anonyme, přejmenovávat Slezsko na Holasicko je absolutní nesmysl. Holasicko bylo pouze kmenové území. Autorovi tohoto webu to s ním poněkud ujíždí. To je asi tak, jako kdyby chtěl někdo přejmenovávat Rakousko na Norikum. Avšak na historických hranicích není nic špatného. Od 17. století se jižní hranice Slezska neměnila.

  61. Dovoluju si to poopravit, Holasicko je název, který se používal pro označení administrativní jednotky v době, kdy Holasici už dávno neexistovali.

    „Na historických hranicích není nic špatného“ – Špatného ne. Nicméně nesmí se zapomínat, že historické hranice jsou právě historické, tedy odpovídají tomu, co bylo v té či té historii. Pro dnešní dobu je sice možné z nich vycházet, ale musí se přihlédnout k dnešní situaci, to se nedá nic dělat. Sice někdo může „ujíždět“ na hranici z té a té doby, ale zrovna v případě rakouského Slezska jde o hranici opravdu jen historickou, kterou v její „historické“ podobě obnovovat by byl čirý nerozum.

  62. Tuhle jsem výše přečetl od tzv. moravaka“, který poučuje co by a jak, kreslí mapy, jeho morava byla vždy, Slezsko vlastně ani nebylo…..a číst ty jeho ,,rozumy“ je fakt strašné ! Hele moravský honzo, je pěkné , když se staráš o svůj kraj ( ono ta morava nic než krajíček ani není, a neber naše Slezsko do pusy. když jsi bohužel ovlivněn ztrátou paměti jak někteří češi. 1) SLEZSKO UTRPĚLO OBROVSKOU MORÁLNÍ ZTRÁTU NA ROZDLÍL OD MORAVY, TÍM, ŽE 70 DLOUHÝCH LET SE NESMĚLO O SLEZSKU MLUVIT A PSÁT ! politicky bylo Slezsko zničeno tím, že dokonce komunisti přejmenovali Slezské území tzv. ,,severnou moravou“, a po těchto zločinech si kladeš odpovědi ( samo – po moravsku např. ,,dyť oni to samostatné Slezsko ani nechtějí…) Ale chtěli bychom, ale muselo by to mít smysl, a taky NIKDY BYCHOM NECHTĚLI NĚJAKOU VLÁDU ,,moraváků“ Jak jistě víš to už Slezsko zažilo a nikdy se to neosvědčilo, ale to kolego ti ta tužka se kroutí a tyto skutečnosti se nehodí napsat. Píšeš bohužel samé nesmysly , vytrháváš pouze některé skutečnosti, pak zásadní věci zamlčuješ a rozepisuješ se o margináliích typu fotbalu a baníku, plácáš páté přes deváté, jen abys našel svou moravskou cestičku kE SLEZSKU.. Kolego, vem rozum do hrsti a konečně pochop, že moravsko A MORAVSKÁ OTÁZKA je ve SLEZSKU navždy MRTVÉ ! a je to mu tak po právu a dobře ! ! ! Nedělej si iluze že by někdy Slezsko bylo součástí nějaké moravy, neb nedokáží si představit hlavní město Slezska Opavu, že její státní instituce SLEZSKÁ UNIVERZITA , SLEZSKÉ ZEMSKÉ MUZEUM , SLEZSKÉ NÁRODNÍ DIVADLO, SLEZSKÝ ÚSTAV , dále SLEZSKÉ spolky SLEZSKÝ FC, SLEZAN, a další stovky iniciativ ve Slezských městech se přejmenují na přídomek ,,moravsky “ Ato je pouze 20 let po převratu..Slezsko sílí a navrátí se 800 letá historie s Opavou nebo Ostravou ale SLEZSKEM JAKO MODERNÍM SAMOSPRÁVNÝM ÚTVAREM V EVROPĚ !

  63. Haha, už se těším, až se někdo prohlásí za potomka Neandrtálců a začne po nás Kromaňoncích požadovat spravedlivé vytýčení původní hranice historického Neandrtálského osídlení.:-D

  64. Problematiku hranic Slezska bych vyřešil jednoduše… k hranicím Slezska z roku 1918 bych připojil moravský region Lašsko a vzniklo by Slezsko-Lašsko… tím pádem by se nemusela trhat Ostrava ani Frýdek-Místek atd… hlavním městem Slezsko-Lašska by byla historicky Opava, a některé instituce by se nacházeli v největším městě Ostravě.

    Rozdělení republiky bych nechal:
    buď to zemské:
    Země Česká (Praha), Země Moravská (Brno), Země Slezsko-Lašská (Opava/Ostrava)
    nebo krajské:
    Hl.město Praha, Středočeský kraj (Praha), Západočeský kraj (Plzeň), Severočeský kraj (Ústí nad Labem), Jihočeský kraj (České Budějovice), Východočeský kraj (Hradec Králové), Jihomoravský kraj (Brno), Středomoravský/Severomoravský kraj (Olomouc), Slezsko-Lašský kraj (Opava/Ostrava)

  65. Musím se pousmát nad termínem rakouské Slezsko, které se zde často objevuje v příspěvcích dalsihomoravaka, který ho zde používá z důvodů čistě manipulačních. Toto rozlišovací názvosloví vešlo v platnost až po prusko – rakouské válce, kdy se Slezsko rozdělilo mezi Prusko a Rakousko. V té době jsme byli Rakouskem my všichni, Češi, Slezané i Moravané. Slezsko je prostě historické území s komplikovanou minulostí. Ovšem i na takovém základě se identita obyvatel a jejich uvědomění dá znovu vybudovat. Dokonce musí. Je to zásadní reakce proti vše prostupující globalizaci. To, že Slezsko prodělalo dramatické zásahy, nejprve svým rozdělení a v novodobé historii vyhnáním majoritní části jeho obyvatel, se nesmí projevit na apatii obyvatel současných. Zdědily jsme tuto zemi po předcích a měli bychom se o své dědictví také starat a zvelebovat ho. Demagogové se vždy rekrutovali z neuznaných intelektuálů a vyskytují se tací bohužel i na Moravě. Proto se od nich bratři Slezané nenechme rozhodit. Vždyť jsou to přeci naši sousedé ve společném domě.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s