Územní nároky slezského autonomního hnutí

Mapy zobrazující nároky polsko-slezského autonomního hnutí

Tak přece jen jsem ještě nakonec vytvořil jeden článek v rubrice „Slezsko“. Moravy se zdánlivě příliš netýká, je totiž o územních nárocích slezského hnutí v Polsku, jež je nejviditelněji zastoupeno Hnutím za autonomii Slezska (Ruch Autonomii Śląska), které usiluje o autonomii tamního Slezska v rámci Polska.
Nejprve uvedu mapu, kterou jsem k tomu vytvořil:

Územní nároky RAŚ (Hnutí za autonomii Slezska - Ruch Autonomii Śląska)

(Mapa má popisky čátečně v angličtině, původně byla vytvořena za jiným účelem než zveřejnění zde; vysvětlivky: Moravia – Morava, Silesia – Slezsko, southern Nissa – jižní Nisko, southern Opavia – jižní Opavsko, western Tessin – západní Těšínsko.)
Proč jsem se rozhodl tuto mapu zde vůbec komentovat? Ono se to Moravy přece jen částečně dotýká. V mapě je jasně vidět, že slezské autonomní hnutí (abych byl spravedlivý, nevím, zda zobrazuje přímo nároky organizace RAŚ či se jedná jen o představy některých jedinců ve slezském hnutí) si nárokuje i území jižního Opavska (tedy té jeho části, která se dnes nachází na území České republiky) a spolu s tím i Jesenicko a západní Těšínsko. Celkově jsem územní nároky RAŚ na různých místech na internetu několikrát okomentoval tak, že polští Slezané si nárokují cokoli, co kdy neslo jméno Slezsko (typická snaha o „Velké Slezsko“), bez ohledu na to, jak moc to dává historický smysl. Na jednu z těchto poznámek jsem obdržel odpověď, že to přeháním, a tak tato mapa pěkně může ukázat, že nepřeháním.
Že Slezsko vzniklo jako údělné knížectví v rámci Polska ve 12. století, je snad známo. Toto údělné knížectví se velice rychle rozpadlo na různá menší knížectví, vévodství, svobodná panství a tak dále, nakonec byla všechna ovládnuta českými králi a pod jejich mocí zůstala až do poloviny 18. století, kdy je téměř všechna zabralo Prusko (pod jeho vládou bylo vytvořeno centralizované Slezsko), spolu s nímž se toto Slezsko stalo součástí Německa. První Slezsko, které mapa zobrazuje (modrou čarou), je území, které neslo jméno „Slezsko“ na začátku 40. let 18. století, když se skončila vláda českých králů (jimiž tehdy byli Habsburkové) nad Slezskem. V oblasti Opavska mimochodem jsou vidět četné enklávy, území, která patřila v době slezských válek olomouckým biskupům a tudíž nikdy nepřestala být součástí Moravy – největší z nich bylo Osoblažsko, pak už šlo o menší území (z nich město Ketř a jeho okolí je jediná moravská enkláva, která se rozkládá na území dnešního Polska). K Habsburky ovládanému Slezsku patřila také (tentokrát slezská) enkláva kolem města Svobodínu (polsky Świebodzin, německy Schwiebus) na severu Slezska. Pruský král Fridrich II. nedobyl celé toto Slezsko, jeho jihovýchodní část zůstala (vratislavským mírem 1742) v držení Habsburků, přičemž (jak není příliš známo, jak jsem už nicméně napsal dříve) Marie Terezie pro něj zachovala jméno Slezsko a udržovala ji jako samostatnou zemi-provincii, protože doufala, že zbytek Slezska dobude na Prusku zpět (její nástupce Josef II. si už takové iluze nedělal, proto tuto zbylou část sloučil s Moravou). Fridrich II. nicméně dobyl též Kladsko, které však do té doby nikdy nepatřilo ke Slezsku, bylo součástí Čech. Přesto bylo Kladsko sloučeno v rámci Pruska se Slezskem (Slezsko tvořilo jednu z pruských provincií). Na druhou stranu bylo od Slezska odloučeno území kolem Svobodína, které bylo přičleněno k pruské provincii „Nová marka“. V této podobě zůstala pruská provincie Slezsko nezměněna do Napoleonských válek. Po Napoleonově porážce byl na Vídeňském kongresu potrestán jeden z Napoleonových spojenců, Sasko – přišlo o více než polovinu území, které připadlo Prusku. Jihovýchodní část tohoto území byla přičleněna k provincii Slezsko. Tuto situaci po roce 1815 (která trvala až do roku 1918) zachycuje mapa zelenou čárou. Dnešní polskoslezské hnutí si pak v určitých svých představách nárokuje území v mapě zobrazené červenou čarou a je vidět, že je to požadavek vskutku maximální. Nejen požaduje území pruského Slezska ve stavu po roce 1815, ale ještě navíc (s výjimkou svobodínské enklávy) i území habsburského Slezska v rozsahu před rokem 1792. Přitom to není vůbec logické, protože tyto dvě podoby Slezska nejsou současné a ačkoli jádro Slezska v obou případech je stejné, v různých stoletích mělo různou rozlohu a patřila k němu různá území.
Moje mapa je založena na některých mapách vytvořených přímo v polsko-slezském autonomním hnutí a ty skutečně potvrzují, co jsem do mapy zanesl já:

Územní nároky slezského hnutí

(Na této mapě je ta část Slezska, která roku 1792 připadla Prusku, označena jako „jádro“ („rdzeń“) Slezska (navíc je však z nějakého důvodu k tomuto „jádru“ přidáno i Těšínsko), Opavsko (a další území) pak jako „země kategorie A“).

Mou první mapu přímo potvrzuje tato mapka, která je navíc opatřena (absurdním) popiskem „(dolní a horní) Slezsko dnes“.

údajná dnešní rozloha (velkého) Slezska

Totéž se týká této mapky s (neméně absurdním) popiskem „Slezsko ve 21. století“:

údajná rozloha (velkého) Slezska ve 21. století

Jaký má smysl, aby k nějakému státu (či autonomnímu území) patřila všechna území, která kdy k němu patřila v průběhu dějin? A to jsem ještě viděl přinejmenším jednu mapu, v níž do Slezska byl zahrnut více než celý dnešní Moravskoslezský kraj, včetně území, která se Slezskem neměla nikdy nic společného:

Extrémní rozsah horního Slezska

Vlastně jediný možný závěr pak zní, že slezské autonomní hnutí absurdně požaduje přičlenit ke Slezsku všechna možná území, která kdy nesla pouhé jméno „Slezsko“, aniž by se staralo, zda kromě jména všechna ta území taky budou mít něco společného, zejména společnou identitu. To potom není nic jiného než projev velikášství. Pravda nicméně je, že takové mapy jsou méně časté, slezské autonomní aktivity jsou nejčilejší v horním Slezsku a mnohé mapy počítají se vznikem autonomie (či nezávislosti?) jen v horním Slezsku (snad s nadějí, že dolní Slezsko se přidá později). Ony mapy potom vypadají ne tak velikášsky jako v případě horní mapy, ale zhruba takto:

Navrhovaný hornoslezský stát (či autonomní území)

I tento územní rozsah je pořád absurdní (cudně například zahrnující i tzv. moravské enklávy, které součástí Slezska nebyly nikdy), protože je nutné se ptát, co má Opavsko společného s horním Slezskem kromě jména (tj. toho, že bylo po určitou dobu součástí Slezska)? Stejnou identitu a touhu po jednotě? Nebo prostě někomu jen „ujela ruka“ nad mapou? Řídí se slezské hnutí názorem, že co kdy jednou v dějinách patřilo pod jméno Slezsko, to už slezská ruka nikdy nepustí? Kdyby se stejnou zásadou mělo řídit i moravské hnutí, muselo by si malovat třeba takovéto mapy:

fiktivní dnešní nároky na Velkou Moravu

Každopádně bychom se měli spíš ptát, co z toho vyplývá pro Moravu. Komu se zamlouvá, že si Slezané kreslí svou budoucí hranici až někam skoro k Olomouci? Většině Moravanů jistě ne a pochybuju, že by to připadalo normální i těm, kteří žijí v jižním Opavsku, na Jesenicku nebo třeba na Karvinsku (natož aby se něčeho takového sami dožadovali). Přesto je na Moravě rozšířen postoj, že to území, které se rozkládá mezi jižní čárou maximálních „velkoslezských“ nároků a severní hranicí České republiky v tomto prostoru, je třeba od Moravy oddělovat, protože co kdyby se náhodou někdo našel, kdo by tvrdil, že to není tak úplně čistá Morava. A může ale přitom někdo tvrdit, že je to čisté Slezsko? Na základě jeho dějinných peripetií sotva, jak jsem to stručně napsal v předchozím příspěvku této rubriky. Jižní část bývalého niského knížectví, větší část bývalého opavského vévodství a západní polovina bývalého těšínského knížectví tvoří území, které má nejen historické vazby k Moravě, ale má k Moravě vazby i v současnosti, v rovině hospodářské, sídelní i v rovině identity; rozhodně větší vazby než k polskému Slezsku, které jsou spíš v rovině přání. Někteří Moravané, zejména pokud z této oblasti vůbec nepocházejí a žijí desítky kilometrů daleko, se však za tyto vazby skoro stydí a prohlašovat toto území za moravské považují téměř za imperializmus. Pořád se ještě objevují map(k)y jako ta následující, které pečlivě od Moravy oddělují území, které tvořilo slezskou zemi v Rakousku-Uhersku do roku 1918, bez ohledu na to, že takové hranice už v dnešní době nedávají žádný smysl, především kvůli jejímu čtvrcení Ostravy (a to nepočítám to, že jsou při vší své snaze o přesnost nepřesné, neboť Osoblažsko a další tzv. enklávy ke Slezsku do roku 1918 nepatřily).

fiktivní dnešní nároky na Velkou Moravu

Hlavními a téměř jedinými zastánci existence od Moravy odděleného Slezska byli místní Němci, po druhé světové válce krátce ze strategických důvodů komunisté. Dnes už však žádná viditelnější síla kromě samotných některých (jiho- a středo)Moravanů, kteří tak svou činností určitě nahrávají „velkoslezským“ představám Slezanů z polské strany, jak jsem je v tomto příspěvku v mapách představil.

Advertisements

92 thoughts on “Územní nároky slezského autonomního hnutí

  1. <![CDATA[>Tak trochu strašíte něčím, co nehrozí. Nebo vám již Čechy jako nepřítel nestačí?Škoda, že neprošel v r. 1992 alternativní návrh Pithartovy vlády na 3 země v rámci ČR, tehdy bylo Slezsko vymezeno i celým okresem Šumperk, ale co bychom teď za takové uspořádání se Slezskem dali, provedly by se jen dílčí změny (Šumperk a Rýmařov pod Moravu) a neměli bychom těch zpropadených 14 krajů.Kdyby bylo naše Slezsko (v přirozených hranicích, bez enkláv, proboha) samosprávným celkem, řeklo by si takovým velkoslezským snahám prostě ne a byl by pokoj.Pokud nechcete být stejně okrajový jako tyto velkoslezské snahy, vraťte se k moravskému hnutí z konce 60. a z 90. let. Bát se sousedních států, navíc neexistujících zemských regionů, může jen národovec, který nepřekročil stín 19. století. Jsme v Evropské unii a tam by takový region bez souhlasu obyvatel nemohl vzniknout. Opakuji, nechme na obyvatelích našeho Slezska, ať se rozhodnou.]]
    >

  2. &gt;Už delší dobu se ptám, komu prospívá diskuze o území, které je soúčástí České republiky a má tradiční název Slezsko, a které tím pádem néni Morava! Odpověď je, aspoň pro mě, jasná. Děkuju autorovi za objektivní informace.

  3. &gt;Pánové,vzpomenete si jednou na mně.Už sem tady o tom psal dříve.Nedej pánbů aby jednou přišla situace,že bude tohle dělení stávajících států možné i když já si myslím,že příjde,Poláci nedají nikdy pokoj.Můj děda byl osobně přítomen když se drali Poláci o Těšínsko,takže to mám z první ruky.Jako legionář se dostal hned začátkem devatenáctého roku nejdříve k masarykově Hradní stráži a potom hned k Finanční stráži k Těšínu tehdy ještě nerozdělenému.To byla ozbrojená ochrana hranic a hlavně ochrana ekonomická.To co prováděli Poláci když chtěli získat Těšínsko se ani nedá popisovat,Hitler byl proti tomu hadra.Naštěstí jim to velmoci brzy zatrhli.Taky se o tom skoro nepsalo ani za republiky ani po Únoru.Ale zvěrstva je ten nejslabší výraz.Nátura česká nebo moravská se s tou polskou nedá vůbec měřit.Modleme se aby zájem budoucích velmocí byl nakloněn zájmu Čechů i Moravanů.Jak to vidím doposud,pokud budou hrát prim USA a neskonsoliduje se EU tak máme budoucnost co se
    týče poměru k Polsku spíše černou.Bohužel.Ale " Dum spiro spero ".

  4. &gt;viktor dubský ma ohladom Poliakov pravdu. Ale problemy vznikli vymenou uzemi, ktore boli riadene z Prahy. Poliaci stale okupuju severne Slovensko, cast Oravy a Spisa. Dufam, ze coskoro sa pripoja opat k svojej materskej vlasti – k Slovensku. http://cs.wikipedia.org…Spi%C5%A1

  5. &gt; Slovenski SclavVďaka, dobrý odkaz. V "malej vojne" si Poliaci veľmi dobre rozumeli s Maďarmi = Polak Wengier – dwa bratranki, i do szabľe i do szklanky.——————Narodený v Nedeci, pochovaný …:http://www.tsp.org.pl…eci,55.html

  6. &gt;"nevím, zda zobrazuje přímo nároky organizace RAŚ či se jedná jen o představy některých jedinců ve slezském hnutí" Prosím vás, hovořil jsem o poměru RASu k "našemu" Slezsku s panem Jerzym Gorzelikem, což je předseda RASu. Ten mi pověděl, že RAS uznává státní hranici a že nemíní připojovat část Slezska nyní ležící v České republice. Také se vyjádřil, že RAS nebude působit v České republice a – což je pro nás velice důležité – že zájmy "našeho" Slezska by podle jeho názoru mělo hájit jedno moravskoslezské hnutí. Takže bychom neměli strašit nějakým slezským irredentismem, ale měli bychom se snažit budovat na tomto území své pozice. To je samozřejmě těžký úkol, přesto by to jít mělo, už jen proto, že Slezsko je ze strany Prahy diskriminováno přinejmenším stejně jako Morava.

  7. &gt;Jo, Polsko si sice dělalo nároky na Těšínsko, ale po 2. sv. válce za něho nabízeli Československu Hlubčicko (s tím, že to bylo moravské území), ale nedošlo k tomu mj. na zájmu Československa o uhlí, v tomto ohledu bylo Hlubčicko nezajímavé. I když i plány na jeho vojenské obsazení Československem existovale.

  8. &gt; re 6na území Jesenicka, Opavska a Těšínska (úmyslně bych tyto regiony nezahrnoval pod zavádějící označení Slezsko) skutečně musíme budovat své pozice.Teď jde o to, jestli budeme budovat pozice a) slezské či b) moravskoslezské, nebo c) moravské. Jako příslušník moravského národa, příbuzný moravských rodáků žijících od r.1948 na tomto území po odsunutých Němcích, si myslím, že C je správně.Nevšiml jsem si od roku 1998, kdy jsem se stal členem moravské strany a hnutí, že by se v některém sousedním státě nějaká organizace zasazovala o práva Moravanů. Nevidím důvod, proč bychom my měli být tak blbí a oslabovat své pozice ve prospěch kohokoli jiného. V mezistátní/mezietnické politice bohužel žádné dobráctví nefunguje.A propos, obávám se, že není příliš relevantní, co prohlásil kamarád Gorzelik na otázku, která předjímala odpověď (počítám, že dobře věděl, že má odpovědět korektně, tj. podle očekávání). Podstatné je, co prohlašují mnozí lidé z
    RAŚ v momentě, kdy si myslí, že jsou mezi svými, kdy je neslyší nepatřičné uši, popř. když jsou na mol. Byl jsem u takových setkání a naši slovanští bratři neváhali zapět hymnu Die Fahne hoch, to jen tak mezi námi. Trošku z toho mrazí, když víme o nejasném financování slezského hnutí odkudsi ze zemí západně ležících. Mrazí z toho daleko víc než z mapek, které neustále někdo vydává a přivlastňuje si na nich kdeco, jak velí stepní mentalita. Mapky a spanilé jízdy (o těch přítel Gorzelik nemluvil? Nebo je snad komentoval jako pouhou turistiku, že ano), to je začátek.Varuji před naivitou a neopatrností.

  9. &gt;Chlapci,tak takto né,to by se museli naši staří v hrobě obracet a my bysme se museli stydět.My se nebudeme pana Gorzelika ptát.To co bylo moravské v roce 1918 to musí zůstat moravské i v budoucnu.Pane dalšímoraváku,vy jste kdysi říkal,že to sem nepatří ale já vám říkám,že patří.Teď to tedy přeložím z latiny : Násilník jen násilím se zkrotí. A jak se zpívá v jedné moravské písničce : Nezabijů já sa budem bránit až ně bude šabla v ruce pálit.Já su sice starý chlap ale kdyby bylo potřeba půjdu v první řadě.A doufám,že bych nebyl sám.Jedině s těmito názory vybudoval Masaryk první republiku,kdyby se ptal nějakých pánů Gorzeliků tak jsme nikdy neměli ostravskou uhelnou pánev ani kus železnice na Slovensko.A kdyby se ptal Beneš v roce 1945 tak by jsme nejezdili železnicí z Jeseníku do Krnova.Teď jsme tady my a my se taky nesmíme ptát,my musíme jednat když to bude potřeba.Nikdo to za nás neudělá.Jak říká jedno moravské přísloví : Kamarád nekamarád,z hrušky dole.Kdysi
    se ptal nějaký Čech co je vlastně Moravské,tak toto všechno je Moravské.Viktor Dubský, Šumperk

  10. &gt; odpověď panu dalšímoravákoviJakýpak Čechy náš nepřítel,o čem to mluvíte,to tady snad nikdy nezaznělo,pouze to,že bratrské objetí české je tak silné,že někdy znemožňuje Moravě volně dýchat.Někdy pane Dalšímoraváku nechápu já tok Vašich myšlenek.

  11. &gt;Tu větu jsem použil já, viz první komentář. Přijde mi strašení Velkým Slezskem pro tuto diskusi nepatřičné, navíc to vůbec není oficiální stanovisko RAŚ, ten požadavek na Rakouské Slezsko a Hlučínsko. Nedovedu si představit, že v EU by došlo k revizi hranic států. I v tom případě si myslím, že by Slezští Češi a Moravané nedopustili ztrátu našeho Slezska. V této diskusi se míchá kritika polských Slezanů a Poláků, háží se do jednoho pytle jako naši nepřátelé.Pojďme diskutovat o tom, zda strategicky obnovovat Zemi moravskoslezskou nebo slezskou a moravskou zvlášť.

  12. &gt;Pokud můžu mluvit za sebe byl bych pro obnovu země Moravskoslezské,zajednak by to byl útvar větší a taky si myslím,že je na co navazovat,byl to organický útvar a jeho zrušení byl opravdu jen administrativní zásah.

  13. &gt;Podle mě jméno "moravskoslezská" je podobné jako jméno "Bosna a Hercegovina" – tam jsou jmenovány dva celky, přitom se nikdy tato republika na tyto dvě části nedělila; prostě to byla (je) jen formalita. U Moravy by to bylo podobné.

  14. &gt;To máte pravdu ale zní to vznešeněji.Určitě ale zvukomalebnost v tomto ohledu nikdy nebude hrát roli,budem rádi,když tam aspoň to moravská někdy v budoucnu bude.

  15. &gt;Ale RAŚ se nikdy nezasazoval o vznik jakési "Slezské republiky". Hlavní myšlenkou RAŚu je "Evropa regionů". A tak jako se Morava zaměřuje na, řekněme, "panonský" prostor (Rakousko, Maďarsko, Slovensko), tak se Slezsko zaměřuje na "Německý" prostor. Chápejte, co jim dalo Polsko? Jejich němečtí sousedé byli odsunuti (mezi "Wasserpolen" a slezskými Němci panovalo přátelství, narozdíl od Čechů, kteří žili "vedle" Němců), hospodářská úroveň Slezska je proti Německu nesrovnatelná, navíc jsou Slezané (mluvím o Slezanech žijících v bývalém Prusku) považováni za součást východního prostoru, což pro ně znamená neuvěřitelný civilizační pokles. U nás toto prezentuje skupina Slezanů na Hlučínsku, dodnes se většina neztotožnila s Československým, resp. Českým státem a podobný postoj byl Čechů v Kladsku. (Nemůžeme se proto divit, že počty česky mluvících menšin v dnešním Polsku byly tak nízké – lidé
    hlásili se totiž k německé, nikoli české nebo moravské národnosti a i ti slezané na hlučínsku se hlásili po vzniku republiky k německé národnosti). Tolik k omílané "národnostní" otázce. U Slezanů žijících na Těšínsku nebyl příklon k Německu tak jednoznačný. Polské hnutí bylo ve výrazné menšině a ze tří hlavních proudů (slezský, který byl zakukleně německý, český a polský) se k němu hlásilo nejméně lidí. Jenom taková malá připomínka: "Tyś je Polok" byla opravdu těžká urážka a když se mi kupříkladu něco nepovedlo, tak mi můj "starzyk" pověděl "To wyglóndo jak u Poloków". Takže prohlásit se Polákem znamenalo snížit svůj sociální status. Osobně si myslím, že polské hnutí získalo pořádně na váze až po roce 1948, kdy byli "Poláci" w rámci komunistického internacionalismu až přehnaně protěžováni.Pánové, prosím Vás, změna hranic? V Unii? Na co? Že by byly na břehu Ostravice postaveny strážní budky se slezskými pohraničníky? Ale kde! Pamatujte,
    že hranice na řece Olze, potažmo na Prajzské, je umělá a tak jako já běžně jezdím za rodinou do Dębowca či do Brenné a moji kamarádi z Wisły chodí na zábavy na do Třince nebo do Líštné a všichni si rozumíme, tak na Hlučínsku se jezdí za rodinou např. do Krzanowic, Tłusomostů a do města do Ratiboře. Takže hranice se pozvolna rozpouštějí, a to nejlépe tam, kde neexistuje jazyková bariéra. Doporučuji Vám přečíst si rozhovor s lichtenštejnským knížetem Janem Adamem, jenž vyšel v sobotních Lidových novinách, ať se taky dočtete něco o fungující státní správě. A budu i radši, když pojedu na úřad do Cieszyna, kam to mám na kole 15 minut, než do Frýdku tři čtvrtě hodiny po rozbité dvouproudové cestě zacpané kamiony jedoucími na Slovensko.

  16. &gt;Všechno co tady Peter napsal slovo od slova podepisuju.Už sem dříve o té úrovni v bývalém Vých.Prusku a nyní Polském Slezsku psal,nesčíslněkrát sem tam pobýval i služebně,těch pejorativ na stranu Poláků by se našel nespočet.Stejně si myslím,že slovo národnost bude mít v budoucnu čím dál menší význam a bude víc záležet na tom co kdo lidem nabídne k životu,který bude čím dál složitější.

  17. &gt;utnout v zárodkuLidé mají krátkou paměť, při vzniku ČSR Poláci se zbraní chtěli zabrat rádoby Slezsko, o zacházení s lidmi, netřeba mluvit, vyhánění a popolštění je to nejmenší co dělali. Nakonec dostali na prdel a odtáhli, podruhé sem vpadli s Hitlerem, nakonec tím nic moc nezískali a dostali od něho odměnu, jakou nečekali. No a nakonec v roce 68, naši soudruzi ve zbrani, spolu s Rusi nám sem najeli znovu, že si chlapci i solidně zastříleli do našich spoluobčanů, to snad připomínat netřeba, mrtvých zase tak málo nebylo!Takže Poláci jsou sousedi k pohledání, je potřeba si to pamatovat a až to vyhrotí pamatovat si jednoduché pravidla.1.Nepřátel se nelekejme, na množství nehleďme2.Zajatce nebereme3.Dobrý agresor, mrtvý agresor (nejlépe i s rodinou a kamarády, zmrdy je potřeba tlumit masově, jen tak budeme mít klid)

  18. &gt; Ed.1.2.3.4. kdyz tam nebudou, hrr na ne, kdyz tam budou, couvnem :)))

  19. &gt;Muj nazor na SlezskoTento blog je bezkonkurencne nejlepsi zdroj informaci o Slezsku (a samozrejme nejen o nem 😉 a ja vim ze autor se k tomuto tematu uz nechtel vracet ale, jak uz pise JJM, dik za dalsi objektivni informace. Tento a dalsi texty z teto rubriky by si meli predevsim precist vsici ti hrdi "cesti Slezane", tzn. lide kteri po slezsky neumi ani pozdravit, hlavne proto, ze vetsina z nich jsou jen internetovi provokateri kteri sever Moravy nikdy ani nenavstivili, natoz aby tam zili. Zajimave ale je, ze kdyz se nekde zmini tema moravske autonomie tak se POKAZDE zjevi nejaky taky Slezan a zacne drzkovat o tom, ze oni o Moravu nestoji, Moravane Slezany utlacuji a bla bla bla. Zajimal by me jejich nazor na plany nekterych lidi z RAS a to jestli uz maji naucenou tu jejich hymnu, zpivanou nemecky, jak jinak….Proc to tu nekteri debateri staci k Polakum me trochu unika. Pokud polska vlada bude nekdy raplovat tak to nebude kvuli nam,
    Moravanum a nebo Cechum, ale kvuli slezskym separatistum.Mozna jsem naivni, ale koncept velkeho Slezska me nestrasi. Hlavne proto, ze v tom jiznim Slezsku nezije snad ani jeden priznivec RAS.A take pochybuji, ze tyto mapky jsou oficilni nazor RAS, myslim ze vetsina politiku z tohoto hnuti dobre vi jaka je za cesko-polskymi hranicemi realita. Je totiz rozdil mezi konceptem velkeho Chorvatska ci Srbska nebo Madarska a temito fantaziemi. Stejne tak jako je rozdil mezi narokovanim si nejakych odlehlym oblasti a regionem kde zije vice jak milion obyvatel kteri mluvi rozdilnym jazykem a nikdy v novodobe historii nebyli soucasti onoho uzemi. A jak uz tu psal Jura, z velke casti se jedna o potomky lidi kteri se tam usadili po odsunu puvodniho obyvatelstva. Pokud by vetsina obyvatel dnesniho M-S Kraje chtela mit sirsi autonomii (at uz v ramci pripadne Federalni CR nebo samostatne Moravy), tak by se takovemu regionu asi z geo-politickych duvodu nemelo rikat Slezsko…

  20. &gt; Moravský radikálNo jestli je tento blog zdrojem kvalitních a objektivních informací o Slezsku bych pochyboval (zvlášť povedený je článek o Šlonzácích, který tady názorově vypadl někdy z padesátých let, kdy bylo nutné toto hnutí zdiskreditovat), avšak podle Vašeho nicku se dá usuzovat, že vy k nějakým mezerám v objektivnosti budete víc než tolerantní.Také Vás mohu ujistit, ačkoliv mi to věřit nemusíte, že bydlím v Oldřichovicích, které jsou dnes částí města Třince. V rodině mezi sebou komunikujeme opravdu slezsky, taktéž s přáteli a sousedy. Pokud mi nevěříte, že se u nás mluví slezsky, sedněte na vlak a jděte do první knajpy v Těšíně si dát pivo. O autonomii jsem psal výše, nechci se k tomu již vracet, i když jsem přece jenom doufal, že u lidí usilující o autonomii Moravy bude znám pojem "Evropa regionů"No a že bylo Slezsko z části dosídleno lidmi nejen z Moravy (platí to přitom pro řídce obydlenou oblast javornicka, jesenicka,
    bruntálska, části krnovska a bílovska)? Tady se nehraje na nějaký etnický původ, tady jde o fungující region, protože z Osoblahy vždycky bylo blíže do Hlubčic a z Jeseníku do Nisy atd. V dnešní době nikoliv národnost, ale hranice lidem znepříjemňují život. Já jsem rád, že díky neexistenci jazykové bariéry na těšínském Slezsku se v tomto místě hranice již rozpouští, v ostatních částech je to otázka mnoha let, řekl bych tak výměny 2 generací, pokud bude vývoj pokračovat směrem k federalizaci Evropy

  21. Obyvatelé našeho Slezska by se měli sami rozhodnout jestli chtějí být součástí Moravy nebo chtějí mít vlastní zemskou samosprávu.Viz http://www.moravane.eu…ic=346.255 l.vitek 26.4.11

  22. &gt;No tak sie przedstowcie, co śe mi stało na tej zajtie, na kjeróm tu doł link tyn pan Vitek. Chcioł żech śe podyskutować o Reálných potížích se Slezskem, nale mi to napisało, że móm na tej strónce dyskutyrować zakozane! Wszyscy wołajóm, kaj sóm ci rodzuni Ślónzocy, tuż żech śe chcioł przypómieć, nale nimogym!

  23. &gt; [22]"V rodině mezi sebou komunikujeme opravdu slezsky"-Vy jste naprosto nepochopil, co jsem svými články o Slezsku chtěl sdělit: Moravané nemají žádný důvod, proč by měli s úctou uznávat jako sobě rovné "spolubojovníky" proti českému centralizmu a slezskou zemi za rovnou zemi moravské. Bývávalo, to jistě, ale dnes "celoslezská" (tím myslím "celo"slezská v rámci ČR) vymřela po meči i po přeslici a lze nanejvýš narazit na regionální identity v tomto prostoru (na Těšínsku, kolem Opavy, v Hlučínsku), které neusilují všechny společně o slezský národ a jeho autonomní zemi slezskou. Jestli si myslíte, že mluvíte doma slezsky (na mě vaše ukázka působí jako polština, možná ne zcela spisovná), na tom nic nemění.

  24. &gt; [23]"Obyvatelé našeho Slezska by se měli sami rozhodnout jestli chtějí být součástí Moravy nebo chtějí mít vlastní zemskou samosprávu."-A proč už to dávno neudělali? Budeme čekat dalších dvacet let, než si někdo rozmyslí, že ho snad "Slezsko" nějak zajímá, a do té doby budeme kolem bývalého rakouského Slezska našlapovat po špičkách?

  25. &gt;"Obyvatelé našeho Slezska by se měli sami rozhodnout jestli chtějí být součástí Moravy nebo chtějí mít vlastní zemskou samosprávu. "Říká rodák z jižní Moravy, jak jinak :)))

  26. &gt;Přiznám nečetl jsem to celé, ale přijde mi vtipné jak jsou tyto stránky tendenční. A absolutně neuznávají České Slezsko. Víte děcka to že tu byla kdysi dávno nějaká Velká Morava, již dnes nic neznamená. Už mě uráží jak všichni vidí za Slezanstvím něco Německého.

  27. &gt; [28], [29]"Promiňte-potom neumíte polsky"-To musím umět polsky, abych dokázal odlišit slezštinu od polštiny? Pokud ano, svědčí to leda o nevelkých rozdílech mezi nimi. Ona slezština je spíš zbožné přání, zatímco v realitě jde o dialekt polštiny, že."Přiznám nečetl jsem to celé, ale přijde mi vtipné jak jsou tyto stránky tendenční."-To víte, Moravané jsou imperialisti a neváhají v zájmu svého imperialistického postoje k malému českému (?) Slezsku překrucovat skutečnost. Co naděláte; snad jen že to tu v zájmu svého duševního zdraví nebudete dále číst.

  28. &gt;Vážený pane dalšímoravák myslím si,že toto jste přehnal cit:To musím umět polsky, abych dokázal odlišit slezštinu od polštiny? Pokud ano, svědčí to leda o nevelkých rozdílech mezi nimi. Ona slezština je spíš zbožné přání, zatímco v realitě jde o dialekt polštiny, že. Toto mi připomíná výpady čechů na otázku moravského jazyka.

  29. &gt;😀 pro vás je prostě území okolo Odry, nejspíš vzduchoprázdné….

  30. &gt;Tak tady to stojí za to rovnou si tu mužete psat že žadna slezština a Slezané neexistujou a ti co jsou jsou vlastně Němci nebo Poloci. To same jak bych psal: „Ona moravština je spíš zbožné přání, zatímco v realitě jde o dialekt češtiny, že.“

  31. &gt; Asi těžkomůže být moravština dialektem češtiny, když moravština je starší, stejně tak jako je starší moravská státnost než česká.

  32. .Ale mně tady nejde o tvoření nějakého slezského národa, já chci pouze říci, že pro tu část Slezska a moravského Lašska je nevýhodná spádovost do Brna. Pochopíte, že je to jedna z nehustěji zalidněných oblastí v republice? Vemte si příklad ze Sárska – malé, hustě zalidněné, průmyslové a funguje. Myslíte, že by nefungovalo Slezsko (v hranicích Slezské expositury)? Pokud by se tvořila Země Moravská, také by asi nerespektovala historické hranice úplně. Nebo snad ano? Svobodný stát Bavorsko také zahrnuje historická území – Horní, Dolní, Střední Franky, Horní, Dolní Falc, Švábsko, Horní, Dolní Bavory. Takže pro mně jsou přijatelné pouze tři spolkové země – Čechy, Morava, Slezsko. Morava bude vždy řešit jiné problémy nežli Slezsko

  33. &gt;Jinak, není moravákům líto že přišli o své enklávy které jsou na území dnešní Polské Republiky, které jak jsem z těchto stránek pochopil berou jako plnohodnotné území Moravy? Mimochodem celé mi to z vaší strany přijde takové, řekněme čecháčské 😀 prostě ono by to vypadalo pěkně hloupě (MALE) kdybyste to Slezsko z té vaší mapy "Moravy" vyřízli. Že by komplex z velikosti? 😀

  34. &gt;[31]"Toto mi připomíná výpady čechů na otázku moravského jazyka."-No vidíte, jak jsou Češi zlí. Až na to, že žádný moravský jazyk odlišný od českého nikdy neexistoval a já jsem nikdy nevtrdil, že existuje. Takže pláčete špatně.[32]":D pro vás je prostě území okolo Odry, nejspíš vzduchoprázdné…."-Pochopil jste to špatně. Území okolo Odry patří k Moravě.[34]"Asi těžko může být moravština dialektem češtiny, když moravština je starší, stejně tak jako je starší moravská státnost než česká."-Tento argument je logicky chybný. Platil by pouze v případě, že by od rozpadu praslovanštiny dodnes na Moravě a v Čechách trvale vedle sebe existovaly dva rozdílné jazyky. V 9. století ještě byly jazykové rozdíly v západoslovanské oblasti, tím spíš pak v její takzvané česko-slovenské podskupině, velmi
    malé a další politický vývoj zabránil vzniku dvou odlišných jazyků na území jednak Čech, jednak Moravy, naopak, Morava byla od 11. století pod setrvalým jazykovým vlivem Čech (vliv moravský na poměry české byl okrajový) a byla tedy začleněna do okruhu českého jazyka.[36]"ono by to vypadalo pěkně hloupě (MALE) kdybyste to Slezsko z té vaší mapy "Moravy" vyřízli."-A proč bychom ho vyřezávali, když je víc moravské než jakékoli jiné?

  35. &gt;dalšímoravák: Víc moravské??? Ano bohužel doby se mění, ovšem minimálně o Těšínsku a Hlučínsku je to velmi troufalé, vyjadřovati se jako o moravské půdě. Je to prostě Slezsko, to že je v dnešní době obydleno Čechy, Moravany, a ano stále Slezany, neznamená že by se snad mělo přejmenovávat, či brát jako Morava…

  36. &gt; Re na předchozíVysvětlete, prosím, co rozumíte pod pojmem Slezané. Pokud vím, byli Slezané příslušníky slovanského kmene Slezanů, který ale obýval krajinu v dnešním Polsku.

  37. &gt;pojem Slezané??? 😀 Slezan je pro mě ten kdo se Slezanem cítí, samozřejmě předpokladem jsou Slezské kořeny či rodiště ve Slezsku stejně to vidím i s Moravany či Čechy.

  38. &gt;Myslím, že se slezanstvím je to složitější. Ti, co se hlásili ke slezské národnosti, museli za Hitlera narukovat a byli po válce odsunuti do Německa. Tedy tam zbyli především občané hlásící se k jiným národnostem. Po válce bylo Slezsko (stále hovořím o Slezsku na území ČR) dosídleno z Moravy a z menší části z Čech. Tedy současné slezanství chápu jako vztah – projev lásky k rodnému kraji především těch, co se tam narodili, případně těch, co tam delší dobu žijí. Nikoli jako národnost. Tedy na úrovni například Jihočechů ap. V tomto přesvědčení mě také utvrzuje to, že tito Slezané se distancují (z velké většiny) od Slezanů na území Polska. Tady mezi Čechy, Moravany na straně jedné a Slezany na straně druhé vidím podstatný rozdíl. V prvním případě se jedné jednoznačně o národnost, v druhém o vztah k rozdnému kraji, či kraji kde žiji a mám ho rád.

  39. &gt;Slezané odsunuti nebyli. Odsunuti byli Němci. Slezané museli získat "Potvrzení o národní spolehlivosti", což nebylo těžké, neboť mluvili slovanským jazykem, ať již jej nazveme jakkoli. Ovšem pokud chtěli do odsunu, nikdo jim v tom nebránil. Dosídleny byly okresy: Frývaldov (Jeseník) a téměř celé okresy Krnov a Bruntál. Z poloviny byl dosídlen okres Opava a z menší části Bílovec. Dosídlování se zvlášť nedotklo okresů Hlučín, Frýdek, Těšín a Fryštát, takže podtrženo sečteno, dosídleno bylo obyvatelstvo do řídce obydlených okresů Hrubého a Nízkého Jeseníku, kdežto jinde zůstalo obyvatelstvo autochtonní. Ale co stále nechápu, proč se tady vytahuje nějaká národnostní otázka?

  40. &gt;Proč se tady vytahuje národnostní otázka? Protože přispěvatel napsal, že to vidí stejně i s Moravany a Čechy a to já nevidím. Podle mě jsou Moravané i Češi národ, ale Slezané – alespoň zcela jistě ti, na území Slezska nacházejícího se v ČR, nikoli. Ještě k Vašemu příspěvku. Chcete říci, že Slezané a jejich rodiny, které byli Němci automaticky považováni za Němce a museli za Hitlera narukovat, nebyli odsunuti? Nejsem historik, ale něco v tomto smyslu jsem četla. Osobně rodina mého manžela, původem z Moravy, nebo spíše z Moravsko-slovenského pomezí (jeho babička s 5 dětmi byla vyhnána ze Slovenska, kde měli koupený dům a pole a celou válku byla s těmito dětmi po tělocvičnách, po válce dostali levně ke koupi dům v obci poblíž Jeseníku. Domy byly většinou prázdné, ale na stolcích ve stojáncích fotografie německých oficírů a gestapáků v každém baráku. Potom, co manželova rodina prožila za války se nedivím, že když přijel Němec a chtěl se podívat do rodného domu,
    manželova babička ho vyhodila. Asi si vzpoměla na ten mnohaletý život s dětmi po těch tělocvičnách. Přesto její dvě děti vystudovaly vysokou školu, jeden syn byl stavební inženýr a druhý lékař.

  41. &gt;[38]"minimálně o Těšínsku a Hlučínsku je to velmi troufalé, vyjadřovati se jako o moravské půdě. Je to prostě Slezsko"-Není to prostě Slezsko, je to prostě Česká republika. Tady nejde o to, co to je dnes, jde o to, co chceme do budoucna. A pokud Moravané s tímto územím do budoucna počítají jako s územím patřícím do rámce Moravy, pak jej už dnes pro potřeby dnešních představ o budoucnosti Moravy do Moravy zahrnují.

  42. &gt; KikiVíte kdo byl považován za Slezana? To byl občan Čskoslovenska/II.polské republiky, jenž mluvil slovanskou řečí a před I.světovou válkou byl občanem Pruska na území provincie Horní Slezsko. Takže Wasserpoloci a Moravci (sic!). Pak to byli národnostně neuvědomělí obyvatelé Těšínska, tzv. Šlonzáci. Společným rysem těchto tří skupin obyvatel byl příklon k němectví, u prvních dvou skupin do bylo téměř 200 let dlouhé období sdílení osudů s Pruskem. Po druhé světové válce stačilo prokázat, že ovládáte slezský jazyk (na území Polska) a samozřejmě nekolaborovat. A pokud vím, tak na Jesenicku autoctonní slovanské obyvatelstvo před válkou nežilo. Takže byli odsunuti Němci, ve smyslu německy mluvící občané.No a myslíte, že všichni Slezané s písní na rtech rukovali na frontu s myšlenkou na hrdinskou smrt za tisíciletou říši? Dobrovolně se hlásilo do SS, když člověk nepřišel k odvodu do Wehrmachtu, tak ho čekalo ve válce prach a olovo. A pokud válku náhodou
    přežil, ať už v zákopu, v zajetí nebo v gulagu, tak je 40 let čekala šikana nejen od státní moci, ale i od uvědomělých sousedů. Ještě nakonec: Co je to národ?

  43. &gt; DalšímoravákJá mám při čtení Vašich příspěvků neodbytný pocit, že Vy trpíte jakýmsi "moravským velikášstvím". Snad nejde o to, aby byla Morava co největší, ale aby zemské zřízení fungovalo, ne? Připadá mi to, že kolegové ze MNO nebo Moravanů si vzali tužku a namalovali si severní hranice, načež se vzájemně poplácali po ramenou, jak tu Moravu zase zvětšili. Jak jsem napsal výše, průmyslové Slezsko bude řešit vždy jiné problémy než Morava (prosím Vás, hlavně neargumentujte, že v Brně je zbrojovka, slévárny v Blansku atd. jak je Vaším dobrým zvykem), a je úplně jedno, jestli tam bydlí Slezané, Moravané, Češi nebo Papuánci.

  44. <![CDATA[>Ještě k tomu Jesenicku. Samozřejmě je mně líto těch, kteří za Hitlera bojovat nechtěli, ale jako "Slezané" museli. Mám povědomost pouze o obci Hradec-Nová Ves na Jesenicku. Bylo tam po válce mnoho odsunutých rodin a prázdných domů. V původní obci Hradec se nacházela středověká tvrz ještě i s černou kuchyní. Noví obyvatelé si historické ceny tvrze nijak nevážili, říkali, že je to "německé" a dovolili ji zmodernizovat. Vzhledem k poválečné náladě pochopitelné. Ale nakonec se ukázalo, že tvrz byla původně slovanská. I to o něčem svědčí. Zřejmě tedy původní obyvatelstvo bylo slovanské (moravské?). Ale zřejmě bylo z větší části poněmčeno a také zde mohla proběhnout částečná německá kolonizace. V obci bylo před válkou i pár "českých" chalup. Že by tam žili i Poláci, o tom nevím. Národ chápu jako komunitu, jejíž jednotlivci cítí, že mají společnou národní identitu.(Soubor toho v co společně věříme, soubor společných znaků).]]
    >

  45. Pro PeteraZa MNO mohu ubezpečit, že rozhodně nemalujeme žádné severní hranice Moravy na polském pomezí. Naopak, MNO dlouhodobě používá ve svých materiálech výraz: "přirozené hranice Moravy" a vždy jsme respektovali existenci slezských území v ČR. I připravovaný materiál o možné budoucí podobě správy Moravy vychází z moderních materiálů o současné sídelní struktuře ČR a historické hledisko je pouze jedním s pomocných kritérií. Při snaze tuto přirozenou hranici zpřesnit, však neustále narážíme na problém, že představy budoucí podoby správy slezských území v ČR se diametrálně liší okres od okresu. Od renesance jakéhosi zmenšeného "Rakouského Slezska" s centrem v Opavě, přes přimknutí se především Těšínska k polskému Slezsku na Těšínsku, až po zachování přibližně současných krajských hranic, ale s výrazným posílením pravomocí MS kraje na Ostravsku. Pro objektivitu je třeba dodat, že většina obyvatel MS kraje nemá názor žádný a takovéto diskuze
    označuje jistým, známým výrazem. Na závěr jen tolik, naše programová sekce, která má tuto studii na starosti, přivítá každého, kdo má o spolupráci zájem a je schopen přinést relevantní informace a údaje.

  46. &gt; Jaroslav KrábekNezlobte se, pane Krábku, trochu jsem se unáhlil a diskuze jsem zatáhl i vaši iniciativu, tímto se vám omlouvám. Ale vytáčí mne tvrzení typu, že Moravané počítají s nějakým územím. Já jsem zásadně pro zemské zřízení, avšak formou čtyř spolkových zemí, Čech, Moravy, Slezska a Hlavního města Prahy, protože si myslím, že (po Praze) nejhustěji zalidněná část republiky si zaslouží, aby měla svou vlastní spolkovou zemi. V ostravské aglomeraci žije přibližně 1 000 000 lidí na velmi malém území. Existují zde reálné problémy s přestavbou průmyslu, likvidace ekologických zátěží, rekultivace území uhelného revíru, nezaměstnanost a já nevím co všechno ještě. Samozřejmě to řeší celá republika, ale nikde v takovéto míře. No že obyvatelé MS kraje na tuto věc nemají názor, to je víc než jisté. Ale pokud považujete přirozenými severními hranicemi Moravy nynější severní hranici ČR, jak to vidím na různých lozích a obrázcích, tak s Vámi musím
    nesouhlasit.Přečetl jsem si článek o slezských územích na Vašich stránkách, tj. MNO, a jeho poslední část, "Slezská území dnes", je velmi zjednošující, někdy nepravdivá, jako například slova o "migraci rozmělňující polskou menšinu". Procentuální podíl polské menšiny na Těšínsku se od války změnil jen velmi málo – mírně klesl. Největší ránu polské menšině zasadilo již první sčítání v ČSR v roce 1921, kdy se přestalo rozhodovat podle obcovací řeči, ale podle toho, kdo se za koho považoval. Poláci tehdy přišli o dvě třetiny své populace. K tomu bych ještě dodal, že Polská menšina nikdy nebyla nositelem "Slezských" nýbrž "polských" myšlenek.Další věc – centrální část Těšínska nezůstala Polsku. Těšínsko bylo rozděleno řekou Olzou, která tvořila jeho osu. Takže centrum je jak v ČR, tak i v Polsku. A do třetice – na Hlučínsku byla dosídlena pouze jediná vesnice, a to Třebom, jejíž kolonizátoři pocházeli z okolních vecnic. Kravaře a potažmo celé
    Hlučínsko nebylo zasaženo žádnou migrační vlnou.Nicméně mě nejde o nějaké historické vazby, hranice, ty jsou pouze orientační. Už vůbec si nemyslím, že by měly být spolkové země postaveny na národnostním principu, ať již slezském, či moravském. Mě jde o fungující spolkové uspořádání.

  47. &gt; PeterDomnívám se, že v podstatě nejsme ve sporu – přirozené hranice vytváří příroda, ne konference velmocí. Co se týče článku MNO, je jistě zjednodušující, jinak by byl pro většinu čtenářů nepřehledný a zdlouhavý. Není však nepravdivý. Dokonce si troufnu tvrdit, že je jedním z nejlepších, co byly v posledních letech napsány. Možná jde o nedorozumění v pojmech. Např. v článku je pod pojmem "Těšínsko" chápáno celé území bývalého Těš.knížectví v ČR. A zde došlo k výrazné migrační vlně. Podobně věta o centru na polské straně se vztahuje k samotnému Těšínu. Vaše připomínka o polské menšině je naopak plně ve shodě s našimi zjištěními i tím co jsem napsal.Takto by se dalo diskutovat nad mnoha větami a tvrzeními. Celý článek není jistě dokonalý, ale nejedná se o vědeckou práci, ta se nedá napsat na pět stran. Cílem bylo seznámit naše členy a příznivce s historií a současností Slezska. Především vyvrátit mnohé mýty, které v ČR o Slezsku stále kolují. S
    Vašim návrhem čtyř spolkových zemí není nutno polemizovat (v námi zpracovávané variantní studii má označení A). Je bych nesouhlasil s označením Slezsko. Samotná slezská území v ČR nemohou vytvořit smysluplný územní celek, a pokud do navrhovaného celku logicky začleníte spádové území Moravy, musíte respektovat cítění jeho obyvatel. Tím spíše, že jeho současným centrem je Moravská Ostrava. Na závěr jen drobnost – ostravská aglomerace nemá milion obyvatel, ale cca 800000 (podle Vyhláška č. 561/2006 Sb. – 527500, ale zde je použita zcela jiná metodika).

  48. &gt;[47]"Snad nejde o to, aby byla Morava co největší, ale aby zemské zřízení fungovalo, ne?"-Zemské zřízení? A co to podle vás je? Já mám podezření, že vy jste myšlenkově ustrnul kdesi v 19. století. Navíc nechápu, proč píšete o zemském zřízení, když ve "Slezsku" je mrtvo a ticho po pěšině a nikdo tam o zemi slezskou neusiluje."Jak jsem napsal výše, průmyslové Slezsko bude řešit vždy jiné problémy než Morava"-No tak vidím, že jste opravdu ustrnul. (Mimochodem, přesně citujete výroky komunistů z období 1946-1948, těch komunistů, kterým na nějakém Slezsku naprosto nezáleželo.) To je tak hloupý "argument", že je až škoda mu věnovat pozornost. Že je Morava zemědělská, kdežto Slezsko průmyslové, je obyčejné a hloupé klišé, které navíc nedává vůbec žádný smysl. Olomouc (101 000 obyvatel) a Luběnice (400 obyvatel, blízko Olomouce) taky vždy budou řešit zcela
    jiné problémy – má to snad znamenat, že musí být každá z těchto zcela rozdílných obcí v jiném samosprávném celku? Podle vás zřejmě všechny autonomní celky či dokonce státy mají být buď čistě zemědělské nebo čistě průmyslové? Vy máte opravdu logiku dítěte.[48]"Soubor toho v co společně věříme, soubor společných znaků"-To jste vystihla hezky, ale patří to spíš do diskuse o národu než sem.[50]"Já jsem zásadně pro zemské zřízení, avšak formou čtyř spolkových zemí, Čech, Moravy, Slezska a Hlavního města Prahy"-To už je nuda, jak pořád říkáte, že počítáte. Počítat můžete, s čím chcete, realita je však jiná věc."Už vůbec si nemyslím, že by měly být spolkové země postaveny na národnostním principu, ať již slezském, či moravském. Mě jde o fungující spolkové uspořádání."-Poslední větu jste, předpokládám, napsal, protože je v této diskusi málo trapnosti.
    Zajímavější je však vaše první věta. Na čem by vlastně mělo být postaveno "Slezsko"? To by mě velice zajímalo.[51]"přirozené hranice vytváří příroda, ne konference velmocí"-Tak to bych si dovoli zase já nesouhlasit. Něco jako "přirozené hranice" existuje leda u ostrovů. Teda, v přírodě samotné samozřejmě přirozené hranice mezi různými částmi krajiny existují, to však nemá nic společného s hranicemi lidských územích celků.

  49. &gt;Původně jsem neměl ani chuť reagovat na Vaši spršku, ale diskuze je diskuze. Takže, zaprvé, k Vašemu slovíčkaření, zemským zřízením chápu zřízení spolkové, avšak název "zemský" volím proto, že se mi zdá tradiční v našich zeměpisných šířkách. Pokud Vám připadá zemské, či spolkové zřízení jako přežitek 19. století, tak potom nevím, proč se zabýváte těmito stránkami, nevím o co usilujete.Ekologické zátěže, přestavba průmyslu… Typický problém 19. století.Kde jste vyčetl, že Morava je zemědělská. Pane, když napíšu, že Slezsko je průmyslové, nemyslím tím že Morava je zemědělská. Vidíte, s těmi samosprávnými celky máte dobrý nápad-podobně to funguje i v Lichtenštejnsku.Realita je taková, že neexistuje ani Morava, no a? Mám se proto kvůli tomu vzdát svých názorů? Jestli jsem pro Vás trapný, nebo jestli do této diskuze vnáším trapnost tak proč pod články vedete diskuzi? Nevím co bych Vám na toto odpověděl. A na čem by mělo být postaveno Slezsko? No budete se divit, ale na úplně tom samém jako Morava. Zemský (spolkový, nebo jakkoli to chcete nazvat) sněm, zemská exekutiva a zčásti legislativa s tím že společná bude měna, braná moc, ústava, federální zákony? Asi na tom, na čem je postaven necentralistický právní stát.

  50. &gt;Prakticky zde není sporu, avšak já také myslel Těšínsko v celé jeho velikosti, to jsou ovšem dílčí neshody, podobně jako počet obyvatel Ostravské aglomerace-byl to můj vlastní hrubý odhad.Jaký byste si ovšem název země, rozkládájící se na území Slezska a moravského Lašska, představoval? Již jsem slyšel návrhy jako Holasicko, což mi připadá jako přílišný archaismus, já sám jsem se s ním setkal poprvé až na gymnáziu, ačkoliv je možné, že v době velkomoravské zahrnovalo i Těšínsko, jak dosvědčují archeologické nálezy v Podboře. Název Moravskoslezsko, nebo spíše Slezskomoravsko mi připadá úplně mimo, když by existovala Moravská země.Proto se mi jeví pro celé území jako jediný vhodný název Slezsko a to i pro Lašsko, které tvoří(teď to není odhad od pasu, ale informace z ročenky Moravskoslezského kraje) 15% jeho rozlohy. Moravská země by asi také byla tvořena nejen historickými územímí Moravy. Často slýchávám argumenty, že název Slezsko
    by mohl vyvolávat územní nároky Polska, ale to myslím patří v dnešní době do říše pohádek. Ještě k Holasicům, jakožto k plemeni/etniku(?). V učebnici dějepisu pro polská gymnázia jsem četl, že Gołęszyce(Holasici) patří mezi "plemionna polskie" s centrem Lubomi u Ratiboře, podobně jako Velkopolané, Vislané atd. Nevyvstává tady problém podobný se jménem Slezsko?

  51. TerminologieŘada lidí tu mluví o různých věcech, někdy i podle toho, jak staré mají kalendáře. V nasem případě je země termín sice mýtický, leč přesně územně definovaný. Staré, nebo původní Slezsko je povodí Odry, podobně Morava, Čechy a zde obecně opomíjená Lužice. Ta je zase v povodí Lužické Nisy, tedy Jablonec a Liberec. Na mapce zakreslený zájem novodobých Slezanů o tuto část je tedy ahistorický!Slezská identita je od původu slovanská a nahrazovat ji reminiscencemi na středověkou německou kolonizaci, rakouské, případně pruské Slezsko je opět značně rozostřený, nekvalifikovaný pohled.To, že v našem Slezsku žije řada etnických Moravanů, Slováků, nebo i Čechů je sice možné i legitimní, ale na zemskou správu by to nemělo mít podstatný vliv.Feudální, nebo ještě starší hradištní administrativa byla věcí urozených zemanů. Novodobá přeměna států Evropy na občanský princip by neměla opomíjet tyto tradiční předchozí úpravy administrativy – zemské a
    krajské sjezdy. Jinak do vaničky dítě ani nedostane, natož aby je mohla vylít. Ovšem v jiných státech Evropy na ně nezapomíná, ale pečuje o ně. Jestli někdo touží malovat hranice tužkou na mapě, je to neústrojný a také nelegitimní přístup. No a jestli někdo nechce ctít historický princip, může si rovnou vzít kružítko a založit Utopii. Měli bychom přece spravovat to co je, ne nějaké novodobé Frankenstejny.

  52. &gt;re 54 – učebnice historie pro polská gymnázia bude už z principu asi pěkná sračka 🙂 nebo-li ústrojný produkt nacionalistické propagandy (velko)polských zájmů.Samotný pojem "plemionna polskie" mě rozesmívá. Pod takto zjevně vymyšlenou množinu lze schovat cokoliv – i ty původně pravděpodobně baltské (myšleno jazykově, tj. lettolitevské) Holasice alias Galindy.

  53. &gt; PeterDoufám, že si můj dotaz ještě přečtete.Nečetl jsem tedy celou zdejší debatu, to by bylo asi na dlouho, přečetl jsem si jen Vaše první příspěvky a musím říct, že s Vámi plně souhlasím a stejně tak bych i souhlasil, kdyby mi nějaký Slezan řekl, že Těšínsko bude od zítra součástí Slezské republiky. I když toto území může mít historickou spojitost s Moravou, tak se o Moravu nejedná a, s prominutím, čistě moravská hnutí by zde do toho neměla mít co mluvit. Jak zde někteří straší zážitky ze sedmidenní války, tak si prosím uvědomte, že to byla válka ČSR proti Polsku, tedy dvou států, které dnes jak moravské, tak slezské hnutí považují za nešťastné. Z tohoto konfliktu bychom se také mohli poučit a jako Moravané a Slezané být rozumnější a najít společnou řeč, místo rozporů.A na Vás, Petře, bych měl dotaz, jak se díváte na dílo Petra Bezruče a jeho národnostně motivovanou poezii? Tento autor píše o "Moravcích" na Těšínsku a brojí proti
    polonizaci, bohemizaci a (nejméně ze všeho) germanizaci. Mně samotnému ale jeho poezie přijde spíše jako pojednávající o Slezanech, jelikož lidé v jeho bázních mluví více slezsky než moravsky, nebo lašsky. Je podle Vás stále živá myšlenka Moravců a jak by se dnes tito Moravci asi identifikovali? Nebyla by pro ně slezská národnost spíše příklonem k těm nenáviděným Polákům?Děkuji

  54. &gt; TrupmanJelikož Petr Bezruč pocházel z Opavy, tehdy na prusko-rakouských hranicích, znal dialekt obyvatel žijících za pruskou hranicí, který se tehdy ještě velmi podobal dialektu, který se dnes zachoval pouze na území středního Těšínska. Toto obyvatelstvo se nazývalo "Moravci", protože bylo vzděláváno v jazyku Bible kralické, v jazyce moravském. Ovšem jejich dialekt byl moravštině dosti nepodobný, až nesrozumitelný. Tito Moravci, podobně jako Wasserpoloci byli velmi loajální Prusku a proto se někteří dodnes nesmířili s připojením k ČSR. Od té doby opustili "moravskou" národnost a ve většině přijali národnost německou. To bylo umocněno tím, že polovina Moravců (tím pádem příbuzných a sousedů) zůstala v Prusku. V meziválečné ČSR zde suveréně vítězily německé strany, naposledy SDP. Po Mnichovu tito Moravci-Němci nadšeně vítali Wehrmacht. S koncem druhé světové války vyvstala otázka, co Moravce, kteří se stále hrdě hlásili k Němcům (ačkoli
    většina německy ani neuměla) a dokonce i do odsunu. Nakonec složitými procesy zjišťování národnosti k odsunu nedošlo. Od konce války klesá počet obyvatel hlásící se k německé národnosti a přelévá se ke slezské. To ovšem neznamená, že by se hlásili k jakémusi slezskému etniku, ale k étosu pruského Slezska. Ovšem i těchto osob pomalu ubývá. Jediná obec Kravaře si stále drží počet německých obyvatel okolo 10%, ovšem důvod je podobný jako u slezské národnosti. Jména jako Wetschereck, Posluschny, Kubetschka atd. hovoří za vše.Osud Moravců v Polsku byl o dost smutnější. Moravská jazyková hranice byla přibližně na řece Cyna (Zina, Pština), avšak v meziválečné době toto území náleželo Prusku, potažmo Třetí říši. Po skončení války území pruského Slezska připadlo Polsku a to zde provedlo odsun, ovšem s tím rozdílem, že vysídlilo veškeré nepolské obyvatelstvo, tedy nejen Němce, ale i kladské Čechy, lužické Srby a konečně také Moravce. Menší část utekla k příbuzným do ČSR, větší byla vysídlena do okolí
    Stuttgartu. Zbytek, co v Polsku zůstal byl buď asimilován nebo se dnes považuje za Němce. Ovšem pochybuji, že dnes ještě v polsku žije nějaký autochtonní Moravec ovládájící původní nářečí. To většinou splynulo s nářečím Wasserpolským, kterému bylo mnohem více podobné, nežli češtině či moravštině. Zpět k Bezručovi. Ten když sloužil v Místku, setkal se na Těšínsku s obyvateli, kteří hovořili velice podobným nářečím, které nejspíše slýchaval v Opavě od pruských Moravců a které je dnes považováno za nářečí polštiny. Proto také nazval toto autochtonní obyvatelstvo Moravci. Tito lidé neměli moc ponětí o tom "čí jsou" a záleželo víceméně na tom jestli byl farář nebo učitel uvědomnělý Čech nebo Polák. Rád uvádím příklad z Albrechtic u Těšína ze sčítání obyvatel1880 češi 96,9% němci 3,1% poláci 0%1890 češi 0% němci 2,1% poláci 97,9%1921 češi 31,4% němci 1,4% poláci 62,4%1939 češi 0% němci 52,6% poláci 45,4% Takže o národním uvědomění na Těšínsku si
    nedělám iluze

  55. &gt; [58]Co píšete, vlastně potvrzuje, jak je území bývalého rakouského Slezska historickým a etnickým vědomím nezakotvené a rozkolísané. Vždy se nacházelo na hranici různých vlivů a zejména v nové době se přes něj přehnalo hodně pohrom. To je důvod, proč se zde v klidu nemohla vyvinout nějaká slezská etnicita, ale na druhou stranu asi i důvod, proč si všechny moravské iniciativy právě zde pravidelně lámou zuby. Nemyslím si, že by to bylo vyloženě vyhraněným slezským a protimoravským vědomím tohoto území, jak se vášnivě snaží dokazovat pár jedinců, kteří na tyto stránky zabloudí, jako spíš určitou nejistotou identity a možná omezením se na vlastní místní záležitosti. Na druhé straně si nicméně myslím, že právě k Moravě má toto území nejblíže ze všech myslitelných identit ze sousedství.

  56. &gt;RAŚ-u jde o to vytvořit autonomii pro Horní Slezsko v rámci Polska, a tedy jde jim pouze o tu část, která dnes leží v Polsku. Granice będą takie, na jakie pozwoli prawo określone przez parlamentarzystów Rzeczypospolitej. Dążymy do tego, aby granice geograficzne pokrywały z prawdą historyczną i odczuciami Ślązaków.Trzeba doprowadzić do głębokiej dyskusji nad obecnymi problemami, np. czy okręg częstochowski faktycznie powinien istnieć w granicach województwa śląskiego, i czy nie lepiej przyłączyć do regionu jego dawnej stolicy – Opola. W wymiarze politycznym zakres autonomii to również przedmiot do debaty na szczeblu regionalnym i krajowym. Można odwołać się do standardów zachodnioeuropejskich, przede wszystkim do tzw. państw regionalnych – Hiszpanii, Włoch i Wielkiej Brytanii.Toto je odpověď na otázku „Jakie będą granice autonomii?” čili jaká bude hranice autonomního Slezska. Mě se nechce, takže si to snad
    nějak přeložíte. Takže si nenárokují nějaké „Velké Slezsko”, je to asi takové, jako když někdo uvidí mapu Velké Moravy, kdyby ji vytvořil nějaký Moravan, tak to bude důkaz toho, že chcete obnovit Velkou Moravu? Název Slezsko má pravděpodobně původ ještě před příchodem Slovanů, údajně prastarý indoevropský základ. Snad je jasné, že nic takového nepožadují, protože ani nemohou. Obyvatelé Dolního Slezska jsou přistěhovalci a Slezany se moc necítí. Obyvatelstvo na tom území musí samo chtít být Slezany a chtít autonomii. Existuje snad nějaký důvod proč nepovažovat Těšínsko za „Rdzeń Śląska“? Ano ta část na západě, připojená k Pruské provincii Slezsko se tam neměla objevit vůbec, tedy na té mapě Slezsko dnes či ve 21. století. Je logické, že si mnoho lidí dělá mapy kde je celé Slezsko, tedy i s jeho českou částí, protože je to celé Slezsko. Berou nás jako svoje lidi, kteří se prostě ocitli na druhé straně díky zájmům mnoha zemí. Už jsem se tady na těch stránkách dočetl, že prý s nimi
    nemáme nic společného. Jsou příjmení, která jsou pouze ve Slezsku (po jeho obou stranách, jak v ČR, tak v Polsku) a nikde jinde dostatečným argumentem spolu s řečí o tom, že máme něco spoleného? Když se ještě vrátím ke hranicím, tak se jako řeka Slezska uvádí Odra, která protéká jeho středem, zkuste se podívat na povodí Odry, jen tak pro zajímavost. Ano došlo k tomu, že dnes máme blíže ekonomicky k Moravě než k polské části Slezska, ale to díky tomu, že zde byla státní hranice a jinak to ani nešlo. Když došlo k připojení tzv. zaolzí k Polsku, tak několik měsíců byly problémy co s tak velkým množstvím uhlí, ale nakonec se to vyřešilo a byl pro něj odbyt. Všichni si nějakým způsobem chtěli Slezany přivlastnit. Někdo se začal hlásit k Polákům, tak někdo začal k Čechům, protože co jsou Slezané?, komu náležejí? Jsou to Češi, Poláci nebo Němci? Každý to začal také dělat podle toho, v jaké zemi se chtěl ocitnout, a takto se to postupně stupňovalo. Slezana si mohl nárokovat každý a vytvoření vlastní Slezské
    země, obzvláště už v těchto podmínkách bylo nereálné. O enklávách se rozepisovat moc nebudu, k tomu si ještě zjistím více věcí. Zastánců od Moravy odděleného Slezska je docela dost, ale ne zastánců od ČR odděleného Slezska. „Dnes už však žádná viditelnější síla kromě samotných některých (jiho- a středo)Moravanů, kteří tak svou činností určitě nahrávají "velkoslezským" představám Slezanů z polské strany, jak jsem je v tomto příspěvku v mapách představil.“Tato poslední věta mluví za vše. „Budeme to označovat za Moravu, nezaslouží si to název Slezsko, když tomu dáme název Slezsko, tak si toho všimnou Slezané z Polska a budou nám to chtít vzít.“ Slezané v Polsku vědí, že tady je část jejich země, stejně jako já vím, že velká část mé země a národa je za hranicí ČR. Když diskutuji s Poláky o Slezsku, tak obvykle uvedu, že Slezsko bylo součástí už Velké Moravy, protože pro ně to začíná tím, že se z ničeho nic objevilo v Polsku. Takhle argumentuji, že nemáme nic
    společného s Polskem, tedy téměř nic, ono všichni slované jsou téměř stejní. Bohužel došlo k tomu, že se Slezsko stalo součástí Polska a do teď už Českého království se dostalo jen na krátko. Taky uvádím tribut, který museli Poláci platit za to, že měli Slezsko v držení. Myslím, že kdyby k tomu nedošlo, mohlo to být o mnoho lepší. Neznám žádná Slezská knížata a šlechtu, byli to sice Slezští Piastovci, ale původem z Polska. Nakonec se cítili Slezany, ale nebyli ze Slezského lidu. Předpokládám, že když píšete o Slezsku, tak taky víte něco o bitvě u Lehnice 1241. Slezané v Polsku mají pozitivní vztah k ČR a to jak Čechám, tak Moravě a taky k Německu, naopak Poláky nenávidí. K tomu dodám, že polština není jejich řečí, i když to se slezským jazykem nevypadá dobře, za poslední léta se to zlepšuje, takže mnoho z nich mluví polsky, jako mnoho lidí zde mluví česky a na Moravě se taky mluví česky. K Němcům mají pozitivní vztah, protože se Slezsku vedlo dobře. Například jsem našel příklad cesty z jednoho města ve
    Slezsku asi do Berlína, před 2.s.v. to trvalo možná dvě, tři hodiny a dnes osm. Obviňují Polsko z neschopnosti Poláků a civilizační zaostalosti. Mnohdy taky dávají příklad vlivu českého jazyka na ten slezský. Poláci zase tvrdí, že když se najde slovo které je stejné nebo podobné češtině, tak to je stropolsky, zvláštní. Není divu, že se Slezané hlásí k Německu, mají rádi Německo, oni nezpochybňovali existenci Slezska, na rozdíl od jiných slovanů. Mrzí mě, jaký máte vztah ke Slezsku, povyšujete se nad něj a děláte z něho Moravu. Přitom vás tolik Slezanů bere jako bratry. Zbytečně si proti sobě poštváváte lidi, aby se to neobrátilo proti vám. Jestli je mi známo, tak na Moravě nikdo nechtěl tisknout knihy ve více srozumitelném jazyce pro místní obyvatelstvo, údajně by se to neoplatilo. Tak se nakonec začaly dovážet knihy z Polska, které asi byly o něco více srozumitelnější. Starší obyvatelstvo se nechtělo vzdát svých knih psaných, jak se tehdy říkalo, v moravském jazyce. Taky byl rozdíl v písmu, v Čechách
    se používalo gotické a v Polsku již latinka. Byli tomu přivyklí a nechtěli polské knihy. Tím se už ztratil vliv z Čech a především z Moravy, naopak stoupl vliv polský. Když se budeme bavit a nějakých Holasicích i Holasičanech, nebo jak to napsat, tak to byl slovanský kmen, těžko mluvit o nějakých Polácích, Moravanech nebo Češích. Rozdíly je možné dělat mezi slovany a například germány. Samozřejmě dnes po tak dlouhé době odloučení od sebe, se ukazuje, jak se od sebe po těch staletích slované liší, ale tehdy byly určitě rozdíly minimální, taktéž jazykové. Doporučuji si něco přečíst o Holasicích na wikipedii, té polské, stačí přepnout na polskou nebo zadat Golęszycy, týká se to Opavska. Ohledně jazyka, hlavní chyba, kterou tam vidím, jak Peter psal, bylo používání „ó“, protože se ve Slezském jazyce píše „ů“, toto je skutečně polský vliv, ale ten druhý se dá zase označit za český. Jinak je vidět, že toho zrovna moc o Slezsku nevíte a o slezském jazyce teprve ne. V Polsku mají
    Poláci problémy rozumět slezštině, myslím, že Češi nemají absolutně žádný problém rozumět Slovákům. Ohledně té slezštiny, tak jsem se setkal i s polskými titulky. Dovolil bych si tvrdit, že se slezština více odlišuje od polštiny, ačkoliv to není uznaný jazyk, než slovenština od češtiny.Pro „Kiki“-Lidé kteří byli ze Slezska, ať už se cítili kýmkoli a napsali Slezskou národnost, když přišli Němci, tak šli bojovat za třetí říši a tito lidé zde žili, sám jsem je znal, nikdo je nevysidloval. Je tady toho mnoho na co bych mohl reagovat, ale to by bylo na dlouho.

  57. A ještě bych nezapomínal na agresivní Polské vpády na území ČR, prvý při vzniku ČR, druhý když sem táhl Hitler a třetí 1968, jsou to sousedé k pohledání. Proto je potřeba mít v pohraničí trvale ostře nabyto!!!

  58. „Proto je potřeba mít v pohraničí trvale ostře nabyto!!!“ (Ed)

    Zase tak by se to nemělo přehánět. Jinak na okraj, spojení „ostře nabyto“ je docela úsměvné, jelikož jak je to napsáno, znamená to vlastně „ostře ve vlastnictví“.

  59. Jsem Slezan, narodil jsem se ve Slezsku a ve Slezsku žiji. Žádný pomatený Moravan s tím nic neudělá. Slezsko bylo nejrozvinmutější částí Rakouské monarchie- průmyslově, vzdělanostně dopravně, technicky, sociálně. Od Roku 1849 mělo Rakouské Slezsko statut země. Sídelním hlavním městem byla Opava, měla přímé rychlíkové spojení s Vídní, každé ráno zde vyjíždělo
    do hlavního města několik rychlíků, s navozujícím jediným přestupem v Hornoslezské Ratiboři měla Opava spojení s Berlínem. Byla sídlem správních or

    a státních orgán§- Zemské vlády, Zemského sněmu, Zemského prezidentza

  60. Pokračuji: Zemské hospodářské komory, soudu, věznice , blázince a…zkrátka Troppau(Opava) schöne Stadt, jak se lze dočíst v klasické české literatuře(Vlčí jámy). Samotná Opava byla připojena k nově vzniklému Československu 18. prosince 1918 po obsazení československým vojskem, dobový pan řídící učitel to popisuje slovy: „Vojáci ubytování po chalupách kradli na co přišli…“, Hlučínská část Opavska byla od roku 1742 součastí pruského Slezska. K Česloslovensku byla připojena 5. února 1920, kdy se z Opavy, Ostravy

  61. Pokračuji: a Háje ve Slezsku vydalo vojsko na demonstrativní pochod do Hlučína. Včele kráčel francouzky generál a Verseilská arbitráž byla naplněna. V Hlučíně vojenská kapela zahrála místnímu obyvatelstvu neznámou píseň Kde domov můj a polní kuchyně vyvařovala polévku. A bylo,to dokonáno. Bez plebiscitu, bez souhlasu místního obyvatelstva. Své postoje za nedlouho dali místní obyvatelé najevo za nedlouho- když vypuklo 3. slezské povstání- více než 1000 mužů z Hlučínska odešlo bojovat dobrovolně

  62. Pokračuji: proti Polákům spolu s Němci. Hlučínsko bylo opětovně obsazeno Československou armádou, byla zde obava, aby konflikt nebyl zatažen na nové Československé území a místní obyvatelstvo, aby nepovstavo vojensky proti státu, do kterého byli nedobrovolně začleněni. Vše proběhlo v klidu, bez proletí krve. Horší byla situace na Těšínsku, území bylo rozděleno na základě dohod regionálních orgánů na základě respektování národnostních hranic mezi Polsko a Československo. Strategickou byla pro Československo

  63. Pokračuji: železniční trať na Slovensko Jablunkovským průsmykem ( tehdy jediná) a zásoby uhlí. Československo neváhalo a obsadilu značnou část Slezska – až po Bielsko. Českoslovenští vojáci – většinou řemeslní žoldáci, kteří byli povětšinou příslušníky již třetí armády, prováděli masakry místního polského obyvatelstva – např. ve Stonavě, Fryštatu. Příslušníky místní správy – včetně listonošů, železničárů zabíjeli bajonety- šetřili nové vlasti náklady na střelivo. Po železniční trati od Bohumína po Jablunkov jezdil ozbrojený

  64. a opencéřovaný vlak s legionáři. Dodnes jsou podél trati a u nádráží pomníčky zabitých místních obyvatel. Po napadení a obsazení polského území došlo k Československo- polskému ozbrojenému střetu. Československo bylo agresorem.Došlo k bitvě u Skoczowa, část místního obyvatelstva před československým vojskem uprchla a byla provizorně ubytována v kasárnách v Osvětimi… Konflikt byl ukončen a hranice určena na konferenci v belgických lázních Spa. Polská strana byla oslabena, protože probíhala válka se Sovětským Ruskem- rudén

  65. POkračuji: rudé hordy obléhaly doslova Waršavu a chystaly se světovou revoluci po porážce Polska rozšířit do Německa. 15. srpna1920 se odehrála Varšavská bitva, historiky hodnocena jako 14 nejvýznámější bitva lidských dějin a Poláci se ubránili a Evropa byla před vpádem Rudé armády uchráněna.Na polské straně bojovali i spojenečtí vojáci- američtí a francouští letci, včetně pozdějšího francouzského prezidenta. Zbraně, které spojenci Polákům zaslali byly na tehdejším území Československa zadržovány, „údajně!

  66. železničáři, kteří projevili proletářskou solidaritu s Rudou Armádou.. Za tento konflikt a postoj se nikdy žádný představitel československého ani českého státu neomluvil. Na slavnosti při příležitosti 60. výročí zahájení 2. světové války se na Westerplatte prezident Kaczyński veřejně omluvil za postoj Polska po Mnichovské dohodě, kdy Polsko obsadilo již československé Těšínsko v zájmu ochrany místního obyvatelstva. Mimochodem,armáda Slovenského štátu se v září 1939 učástnila útoku na Polsko po boku německého wermachtu a došlo až ke Krakovu. Slovensko bylo svým spojencem

  67. Pokračuji: Adolfem Hitlerem odměněno územním ziskem na úkor Polska. V roce 1945 se toto území znovu stalo územím Polska. Československo- polský ozbrojený konflikt připomínal na pravém břehu řeky Olzy pomník Slezské matky- ženská postava držela v náručí mrtvého syna zabitého československými legionáři a plačíc se dívala na kraj “ za řekou“: Druhou agresi proti Polsku provedlo Československo na jaře roku 1945- obsadila část Slezska určeného Jaltskou dohodou Polsku. Jednalo se o Ratibořsko

  68. V samotné Ratiboři instalovala Československá armáda vlastní správu. Nakonec zasáhla Rudá armáda a českoslovenští vojácí na přímý pokyn Stalina museli toto území opustit. Československo stále věřilo ve „strategický“ územní zisk“, chovalo se vcelku tolerantně k místnímu obyvatelstvu na Hlučínsku,které bylo v předcházejících letech zahrnuto územně do Velkoněmeckecké říše, Československá armáda jej ochránila před spontálním aktem pomsty obyvatel Ostravska (Protektorát) a českými obyvateli

  69. Pokračuji: obyvateli ostatního Opavska (Ostsudetenland) a naopak přijímala uprchlíky z Ratibořska, kteří utíkali před polskou správou. Mnohdy se jednalo i o aktivní nacisty. Bylo odsunuto obyvatelstvo pouze dvou obcí z Hlučínska.Došlo tak k paradoxu, že odsun z tzv. Sudetské části Opavska postihl často antifašisty, sociální demokraty a ostatní protifašistické složky společnosti, na Hlučísku se nedotkl ani členů NSDAP, SA, příslušníků Waffen SS…. ( doporučuji www. hultschinersoldaten.de)

  70. Po roce 1989 se řada obyvatel Hlučínska rozhodla přijmout druhé občanství-německé. Jedněmi z dokladů při této žádosti byly i vojenské doklady předků z období 40. let minulého století.Slezsko má svá sociální,kulturní i národní specifika. Nepokládám nějaký moravský nacionalistický pohled za realistický, RAŚ je rovněž brát s rezervou. Jsme členy EU, součástí Evropy regionů. Jeden velký – s počtem obyvatel přes 10mil se jmenuje Slezsko. Osobně mne toto místu styku dvou velkých evropských kultur- polské a německé s malou, ale „šikovnou“ obrozenou kulturou českou oohacuje

  71. Pokračuji: Jsou zde i jakési regionální krajové zvyklosti, které mají své kulturní, sociologické a jiné zakotvení- pracovitost, pořádkumilovnost, ale i “ hlučost“, pruský dril atd.
    Místní obyvatelstvo bylo formováno vývojem, který byl od Moravy v řadě věcí odlišný a odlišný je i dnes. Moravští aktivisté by měli navštívit skanzen ve Střážnici a prohlédnout si obydlí někde z podhůří Bílých Karpat- z přelomu 19. a 20. století- ubohé domečky bez komínu a zamyslet se nad civilizační a jinou úrovní života jejich obyvatel a zamyslet se nad tím, jaká úroveň v tu dobu byla v průmyslovém Slezsku, ať již rakouském či pruském popř. stačí porovnat ke Slezsku přilehlé oblasti Moravské brány- Ostravska. Vítkovice zde fungovaly již 70. let, tisíce lidí se do práce dopravovalo prostředky hromadné dopravy-vlaky, tramvajemi, fungovaly odbory, tříjazyčné technické školy- polské, německé i české, fungovala závodní nemocnice, škola, školka, zaměstnanecké byty atd.
    Zemské uspořádání vydrželo do konce roku 1928. pak je „tatíček“ zrušil. Opava přestala být veletržním městem a veletrhy byly přeloženy do Brna… Bylo to unáhlené rozhodnutí, v dobovém tisku ze třicátých let jsem zachytil článek školního inspektora z Brna, který vykonal inspekční cestu do Kravař ve Slezsku. Chudák nevěděl, kde se ocitl. Narazil na problém bojkotu
    českého školství místními obyvateli. Neposílali děti do československých škol, děti chodily přes čáru do školy v Německu, popřípadě pouze navštěvovaly tzv. domácí vyučování popř. tzv. nedělní školu…Výsledkem byla situace, která vyvrcholila peticí anglickému lordu Rucimanovi. Byl zde i silný sociální motiv- byly porušeny obchodní vazby s Německem, byla vysoká nezaměstnanost, na místní bývalé pruské velkostatky, mnohdy v rukách pražských agrárních politiků byli zváni sezónní dělníci ze Slovenska, místní práci nedostali. Nebohý školní inspektor
    se dostavil se seznamem žáků, nenavštěvujícím československou školu na místní četnickou stanici. Uvítal jej službu konající závodčí, pana inspektora zaujalo jeho jméno, které bylo stejné jako jedno ze jmen na seznamu. Četník, hrdě potvrdil, že se jedná o jeho syna… Pan inspektor se otočil, odešel na nádraží a jel do…Brna,úřadovat… Pamatuji na vzpomínky starších lidí, kteří předválečná Československo hodnotili slovy: „Za Čecha byl ve všeckym burdel a něbylo roboty…

  72. „Od Roku 1849 mělo Rakouské Slezsko statut země. Sídelním hlavním městem byla Opava, … Byla sídlem správních or a státních orgán§- Zemské vlády, Zemského sněmu, Zemského prezidentza“ (vladimir.vichra)

    Statut země měla i Dalmácie (dokonce to bylo království), hlavní město byl Zadar, který byl sídlem správních a zemských orgánů – zemské vlády, zemského sněmu. No a tak dále. Jedna věc je, co bylo, druhá, co bude. Pořád jste nepochopil (jakož celá řada slezských stěžovatelů), že já za to nemůžu, že se v bývalém rakouském Slezsku nikdo zrovna nepřetrhne, aby usiloval o znovuobnovení země. Nelíbí-li se vám to, stěžujte si u svých pasivních sousedů, ne u mě. Neexistuje-li v současnosti hnutí za vytvoření slezské země v její bývalé rakouské podobě, nevidím vůbec nic morálně špatného na plánech na obnovení bývalé moravskoslezské země, byť já osobně bych to Slezsko z názvu vypustil. Z toho, že na těchto stránkách se vede bitva především o jméno, jasně ukazuje, že v bývalém Slezsku o víc než jméno ani nejde; a na nostalgické snění o bývalé rakouské slezské zemi není v budoucnu samostatná slezská země třeba (ovšem to polemizuju sám se sebou, neboť na těchto stránkách se nutnosti jejího obnovení téměř nikdo nedožaduje).

  73. „V Hlučíně vojenská kapela zahrála místnímu obyvatelstvu neznámou píseň Kde domov můj a polní kuchyně vyvařovala polévku. A bylo,to dokonáno. Bez plebiscitu, bez souhlasu místního obyvatelstva“ (vladimir.vichra)

    To sem však nepatří. Hlučínsko je jedna věc, dnešní existující či neexistující slezanství a jeho požadavky věc druhá.

  74. Slezané nežijí jen na Hlučínsku, ale i na Karvinsku. Byli jsme a budeme, i kdyby se měli všichni čecháčci postavit na hlavu!

  75. No tak já jsem rodilej Pražák(sežerte mně 😀 ) a co se mně týče, tak bych si uměl představit Slezsko, jako celek Horního a Dolního SLezska včetně tzv. Rakouského Slezska. Ale obcovací či úřední řečí by musela být němčina. Můj děda uměl jak česky, tak německy a polsky nikdy nemluvil, i když možná uměl. Chodil do německých škol a pracoval u německy hovořících zaměstnavatelů. Každý Slezan umí svým dialektem a německy. Já se německy chtěl naučit odmala, ale tehdy frčela angličtina, tak mě naši na ni poslali, takže se němčinu složitě doučuju teď. Doma ale uměli německy všichni a já jsem pochytil celkem dost slovíček.

    I kulturně jsou Slezani dost odlišní od Čechů a Moravanů. Stačí porovnat stav silnic, to, jak má kdo čisté ulice, auta a jak rychle a poctivě kdo pracuje. Zajeďte si schválně do moravskoslezských měst a pak srovnávejte. Rozhodně lepší využívání dotací z EU je tam vidět na každém kroku. Já vím, že si řeknete, že srovánám hlouposti a pro vás nepodstatné detaily, ale pak si zajeďte do Nemecka a najděte rodíly mezi tamními zeměmi a lidmi a Slezany (jak těmi v ČR, tak těmi v Polsku). Zjistíte, že oni také lpí na detailech jako jsou čisté ulice, slušnost a komunita.

    Takže já si umím představit samostatný slezský stát a docela se mi ta představa zamluvá, jen by bylo jasné, že by dlouho sám nezůstal a přičlenil by se jako další spolkový stát k BRD, aby tím potvrdil svůj návrat k civilizaci. 😛

    A původních Slezanů zbylo dost, i přes snahu Čechů a Poláků všechny vysídlit.To, že se mnoho Slezanů nepřihlásilo k německé národnosti, nebylo z důvodu jiné národnosti, než slezské, ale prostě z obav, aby nemuseli narukovat oni, nebo jejich děti do války. A ne z důvodu toho, že by jim vadili Němci, ale spíš nacisti.

    Jenže to se nestane, protože noví obyvatelé Slezska od roku 1945 by se mohli bát o svůj majetek v důsledku zrušení Benešových dekretů. Toho bych se ale nebál, protože Benešovy dekrety jsou v evropském právu již dlouhodobě zakotveny.

    Za případné gramatické chyby se předem omlouvám.

  76. Ještě bych chtěl upřesnit, že když jsem psal moravskoslezská města, měl jsem na mysli města v moravskoslezském kraji, odtud ten název. Jinak jde samozřejmě o města slezská!

    No a můj názor na to, proč Slezani v ČR nebrojí tolik za autonomii jako Slezani v Polsku? Ten rozdíl bude zřejmý. ČR je moderní slušně fungující stát bez přílišného nacionalismu, byť notně zkorumpovaný a morálně uvadající (ale to ať si Češi řeší sami), takže to není tak nezbytné. Jenže Polsko kromě svého nacionalismu nic jiného nemá. Takže ta část Slezska, která je v Polsku, v podstatě dotuje zbytek Polska. Polsko bez Slezka nemůže existovat, z toho by se dostávali dalších 50 let, ale Slezsko bez Polska bez problémů. Rakouským Slezanům by nedělalo ekonomické problémy se k tomuto Slezku připojit.

    Ale faktem je, že Česká republika je poměrně dobře fungující zěme, odmyslím-li kroky politiků, korupci a morální úpadek (podle mého důsledek jejich ateismu, ale ten taky není všude). Češi jsou pracovití a sami bez německých dotací, jako měli východní Němci, se dokázali celkem rychle vypracovat. V tom jsou obdivuhodní. Ovšem o Polsku v tomhle nemůže být řeč.

  77. Takže proto se dle mého rakouští Slezané tolik nepřetrhnou a vyčkávají, jak dopadnou Slezani v Polsku. Ovšem pokud Moraváci chtějí, aby jim flecktarnoví vojáci Landwehru pochodovali po Brně, tak ať si anexi rakouského Slezska zkusí… 😀

  78. Ty tzv. Enklávy se součástí Slezska nestaly ani po roce 1918 a fakticky nikdy. Hosák sice ve svém Historickém místopise země Moravskoslezské tvrdí, že byly po první světové válce zrušeny, ale jak by potom vysvětlil, že ve Statistickém lexikonu obcí na Moravě a ve Slezsku, vydaném roku 1924, je jejich kompletní seznam?

  79. Dodávám, že Morava a československá část Slezska byly sice roku 1928 sloučeny do jednotné země Moravskoslezské, avšak na Moravě, jakož aji v Enklávách nadále platily moravské zemské zákony, zatímco ve Slezsku zemské zákony slezské, pokud nebyly tyto zákony zrušeny. Z právního hlediska pak enklávy zanikly k 1. lednu 1949, ale jelikož Morava a Slezsko nebyly nikdy obnoveny jako samostatné správní celky, nemohlo ani dojít k začlenění těchto Enkláv do Slezska.

  80. Milan- posledni dobou se stale vice divam do historie naseho Altreichu nebo jinak Hultschiner landchen. Po poslednich uzemnich vymenach na Krymu a ocividne chuti Ruska dostat pod svou sferu vlivu i ostatni byvale uzemi coz se rusku urcite podari , jelikoz jak nam historie ukazala zapadni spojenci jsou dobri jen tehdy ,kdyz z toho neco maji a vzdy se s rusy dohodnou . tak se bude chovat i dalsi velmoc v evrope a to je nemecko . Budou chtit vratit sve byvyla uzemi a to je v CR uzemi Hlucinska. Jiz nyni ma na tomto uzemi nemecke obcanstvi az 80 procent obyvatel a to muze byt duvod k opetovnemu pripojeni tohoto uzemi k nemecku coz bude demokraticky rozhodnuto v referendu a kazdy si umi predstavit jak to dopadne. Od ceske zkorumpovane strany ktera na nas kraj z vysoka kasle – viz nezamestnanost , vyborne dalnice atd. se nebudu vubec divit a nebudu proti protoze historicky tato zeme vzdy nalezela k nemcum.
    uvidite sami ze se tak v nejblizsich 10 letech stane

  81. Já se tohoto moc neobávám. Přál bych si to a věřím, že bratři v polsku také, ale ta návaznost slezského území na německé je v tomto ohledu horší. Byla by to opět enkláva a v dnešní Evropě skoro i nebezpečná zbytečnost. Lepší bude zkusit předělat Čechy k obrazu svému.

  82. „Budou chtit vratit sve byvyla uzemi a to je v CR uzemi Hlucinska“ (Anonymní)

    Srovnávat v tomto Německo s Ruskem by bylo přehnané.

    „Lepší bude zkusit předělat Čechy k obrazu svému“ (Jan)

    Lepší spíš bude zkusit předělat Moravu, aby byla víc moravská a méně česká.

  83. Musíme vycházet s historického faktu.1251 Moravu napadlo Mongolské vojsko.Oblasti Velko Polska ,Slezka,Moravy,Ukrajiny byly naprosto vypleněny.Zůstalo zde sotva žijících asi 500 obyvatel!!!Onen hrdý Český král s boje uprchl! Do opozice proti Mongolům se postavil mocný rod KLINGENBERKŮ spojil se Polskými Klingenberky (Jagelonci),Rakouskými Klingenberky (Habsburky) a Maďary.Systemem otevřených měst rozptýlili mongolské hordy.Klingenberkové byli finančníky českých králů.O sto let později v tak zvaném Chebském míru kdy se Klingenberkové vypořádali s Němci a stanovili dnešní hranice mezi Německem a Moravou.Němci vyrovnali své nároky penězi.Za které jako protiváhu postoupených území koupili od Jagelonců dnešní Horní Slezko dříve uvádění v letopisech jako QANTANÁNII.Tu přifařili k základnímu Moravskému území jako protiváhu velikosti Saské kotliny (čech).

  84. Největší problém dnešníh Moravy a Slezka je oslabení funkce a velikosti Českého presidenta (Havel,Klaus,Zeman).Nechuť ČSSD držíci kraje soutěžit o moc s místní Moravskou a Slezskou samosprávou.Dúkazem toho je výnos Úřadu vlády ČR č.j.16926/08RNR o POTLAČOVÁNÍ MORAVSKÉHO VLIVU.Je to dílo Klausovo !Stejné jako Reinharda Heidricha!!? Co by znamenalo zavedení zemského uspořádání pro Pragocentrum? V každém případě menší výběr daní – na Moravské straně republiky žije 5.022 511 obyvatel + 600 tisíc Moravských pražanů.Nejlidnatější je však Slezko 1,8 mil obyvatel.Dále by nemohla vláda vnucovat svoje neurvalé požadavky do Zemských vlád.President,předseda vlády by rozhodoval ne samostatně ale v kolektivní radě a vystupoval jako mluvčí.Zemské vlády by snížili nutnou administratívu o 280 tisíc osob.Nebyla by taková spíše žádná závislost na Praze.Odstranila byse cílená ČSSD nezaměstnanost,tunelování podniků.Jako direktiva s Prahy………..

  85. Územní nároky.Těžko někoho vyhánět nebo přesídlovat. To je dvousečná zbraň.Spíše nechat lidi lidmi ať žijí tam kde žijí.Pouze rozšiřovat úspěšnost samosprávy Moravy a Slezka s žádostí o znovupřipojení se k historickému celku.V takovém trendu postupuje ,,MORAVSKÁ EXILOVÁ VLÁDA“ která dnes zashuje do zemí centrální Moravy = Rakousko,Chorvatsko,Slovensko,Ukrajina,Polsko,Německo,Šwícarsko,Slovinsko,Srbsko…zatím na územním kontaktu probíhají různé pomocné práce spíše právníků versus neziskovky a investice.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s