Severní hranice Moravy ve středověku

Několik poznámek k osudům Opavska

Neplánoval jsem žádný nový článek do rubriky „Slezsko“, ale našel jsem v počítači mapu, kterou jsem kdysi udělal, a ještě jiné materiály, tak jsem se rozhodl z toho udělat článek. Je to mapa, která zobrazuje severní hranici Moravy ve 13. (kdy je také poprvé její průběh relativně známý) a 14. století a důsledky této, později zaniklé hranice, pro pozdější staletí, a to až do století dvacátého.

severní hranice Moravy ve středověku

Mapa ukazuje, že k Moravě tehdy patřilo území Opavska, a to nikoli po dnešní severní hranici České republiky, ale zasahovalo až do území dnešního Polska. Tato nejsevernější část Moravy se zprvu, ve 13. století, nazývalo holasická provincie, poprvé je tak asi jmenováno v listině českého krále Přemysla I. z roku 1213. Centrum tohoto území zprvu byl Hradec nad Moravicí, později se zde rozvinulo město Opava, podle něhož začala být tato provincie nazývána. Zmenšení Moravy o tuto část území zapříčinilo jednak to, že český král Přemysl II. věnoval Opavsko svému nevlastnímu synovi Mikuláši, jak jsem o tom psal už v dřívejších článcích, jednak – jak je v mapě vidět – že město Prudnik a jeho okolí, které nepatřilo k Opavsku, bylo odděleno od Moravy koncem 1. třetiny 14. století, když jej český král a moravský markrabě Jan I. prodal vévodovi Bolkovi II. Opolskému.
Opavsko bylo od 14. století zvláštní zemí, která nepatřila ani k Moravě, ani ke Slezsku. Jeho vazby k Moravě, z níž bylo vyděleno, však byly silné a v některých ohledech přetrvaly až do dvacátého století. O vztazích Opavska k Moravě hovoří například Kniha drnovská, zvyková ústava moravského markrabství vydaná roku 1535 (tedy už na počátku raného novověku) Ctiborem Drnovským z Drnovic:
O knížectví Opavském a jeho povinnosti k Moravě.
Knížectví Opavské i s tím knížetem od starodávna ku pomoci tohoto Markrabství vždy jest bývalo a býti má a v jiná knížectví nesluší; neb jest to knížectví vysazeno z Moravy a vyňato, jakožto i k biskupství Moravskému sluší. Než což se práva dotyče, v tom své vlastní vysazení má a soud svůj: ani kníže ani kdo z toho knížectví má neb může sem k tomu právu pohnán býti, ale tam se souditi má. Než to z práva jest, že když tam páni a zemané več uhoditi nemohou a strany toho žádají anebo že se jim samým zdá, tehdy spíší pře oboje na cedulích a k tomu listy, jsú-li jaké stranám potřebné v svúj list zavrúce zapečetí a s tím sudího vypraví na sněm panský sem do Moravy, žádajíc a prosíc p. hejtmana, úředníkův a pánův za naučení a ortel. Páni to ohlédajíc a rozvážíc na tom jim nález svůj psaný pošlí pod pečetí páně hejtmanovú a úředníkův z Olomúce neb Brna, kdež se to jedná, pře sobě napsané zachovajíc a listův, ač jsú které, přípisy nechají; než listy jim zase dají, též v svém listu zapečetěné pošlí a ty tam před právem mají otevřeny býti a stranám čten ortel. A strany jsou povinny tomu nálezu dosti učiniti bez dalšího odvolání a zde v zemi též od nálezu pisaři jako jiní dáti mají. Také kníže Opavské můž zde v právě seděti; neb se nalézá, že jsou páni dopouštěli při sobě v soudě knížatóm Opavským sedati.

O Opavsku na Komenského mapě Moravy jsem už psal v některém dřívějším článku o Slezsku. Výřez z oné mapy týkající se Opavska, které ještě v té době (1. polovina 17. století) nebylo součástí Slezska, je následující:

Opavsko na Komenského mapě Moravy

Avšak i poté, co se po skončení Třicetileté války stalo Opavsko součástí Slezska, zůstaly jeho některé vazby na Moravu zachovány. Jednou z těchto vazeb byla i církevní příslušnost, Opavsko zůstalo i nadále součástí olomouckého biskupství a později arcibiskupství. Na první mapě je vidět, že většina původního Opavska zůstala církevně s Moravou spojena dokonce až do roku 1949, kdy byly hranice církevních provincií přizpůsobeny tehdejším státním hranicím.
S původní příslušností Opavska k Moravě souvisí i pojmenování jeho obyvatel. O tom jsem psal už v (myslím) prvním článku týkajícím se Slezska: protože toto území patřilo k Moravě, říkali si jeho obyvatelé Moravané (nebo jak se tehdy říkalo „Moravci“) a to přetrvalo až do 20. století; tedy žádní Opavané, žádní Slezané, nýbrž Moravané. Pravda je, že z tohoto původního vědomí vztahu k Moravě zůstalo časem jen to jméno, neboť lidé, kteří si tak říkali, ale přitom patřili do státního rámce pruského, se považovali v 19. a 20. století spíš za Němce. Ale jak jsem ukázal v článku o Bezručových Slezských písních, za Moravany se označovali prostí obyvatelé hovořící česky v rakouské části Opavska (a také v Těšínsku). Také jsem se v jednom z článků o Slezsku pozastavil nad tím, že během posledních dvou sčítání lidu se ke slezské národnosti přihlásilo nejvíc lidí v okolí Opavy, tedy v území, které z celého rakouského Slezska 19. století bylo nejméně slezské. Tento paradox (největší podporu slezanství bychom očekávali na územích, která nikdy nepatřila k Moravě, tedy v Jesenicku a Těšínsku) je vysvětlitelný patrně tak, že lidé obývající Opavsko si pamatují výběrově pouze jednu věc z nedávné minulosti, totiž že Opava byla hlavním městem rakouského Slezska, nikoli už starší dějiny tohoto území či cokoli jiného z jeho minulosti.
Zkrátka, je vidět, že Opavsko je území, které v dějinách neustále kolísalo mezi Moravou a Polskem či Slezskem (v nejnovější době Pruskem/Německem) a nemá takovou jednoznačnou a neměnnou identitu jako Morava samotná. Proto taky bylo vlastně nemožné, aby v tomto státně přechodovém území vznikla slezská etnická identita – už dříve jsem tu uveřejnil několik dobových etnických map z 19. století, které žádné Slezany neznají (viz článek Moravané na mapách z 19. století); a z tohoto zorného úhlu se potom slezská národnost jeví jako záležitost vzniklá po roce 1989, tedy nic tradičního. Jestliže někdo zná spletité dějiny Opavska (o kterých jsem se zde zmínil jen okrajově), těžko může říkat, že je to Slezsko, Slezsko a nic než pravé Slezsko. Zvláštní je, že toto přesto dělají převážně (ne-li výhradně) lidé z různých jiných částí Moravy než ze samotného Opavska. Jako kdyby považovali za nutné identitu tohoto území definitivně ujasnit a když už obyvatelé tohoto území nějak zvlášť aktivně nebojují za Slezsko, musí jim je vnutit. Zatímco přinejmenším ještě v 16. století (jak jsme viděli výše) Moravané trvali na přináležitosti Opavska a Moravy, dnes naopak někteří Moravané (se spasitelským pocitem, že konají dobro) trvají na tom, že Opavsko (jakožto „Slezsko“) a Morava musí být od sebe oddělené. Při jakémkoli jednání platí, že se člověk nemůže zavděčit všem. Jestliže se někteří Moravané ze střední nebo jižní Moravy obávají, aby nechtěně neublížili některému „Slezanovi“ z Opavy, pak nechápu, proč tito lidé vůbec vyvíjejí nějaké úsilí za Moravu, neboť se jím zcela určitě dotknou těch, kteří se na Moravě považují za Čechy a za Moravany se považovat nechtějí. A to přitom Čechů (za Čechy se považujících) jsou na Moravě mraky ve srovnání s počtem „Slezanů“ ve „Slezsku“ (kterých je tam navíc méně než těch, kteří se považují za Moravany). Bude-li tedy někdo prosazovat Moravu jako takovou (i se zahrnutím Opavska), dotkne se zcela určitě mnohem většího počtu Čechů než Slezanů a pokud se tedy bojí, že názorově někomu ublíží, pak by si měl spíš dělat těžkou hlavu z ubližování moravským Čechům než moravským Slezanům. Jiný závěr na adresu těchto moravských „džinistů“ (kterým především je tento článek, jakož vůbec všechny články rubriky „Slezsko“, určen) nedokážu vymyslet.

Reklamy

15 thoughts on “Severní hranice Moravy ve středověku

  1. >Fakt je ten, že ke slezské národnosti se nejvíce lidé hlásí na Opavsku a Hlučínsku, dříve pruském. Ti na Hlučínsku se označovali jako "Moravci", i když cítili pruskou identitu. Mluvili "po moravsky", smýšleli prusky. Moravskou národnost si psali především s ohledem na jazyk, moravštinu, která je lišila od německých obyvatel pruského Slezska. Jak si vysvětlujete, že na Hlučínsku nyní píšou národnost slezská a ne moravská? Píšete, že "tento paradox je vysvětlitelný patrně tak, že lidé obývající Opavsko si pamatují výběrově pouze jednu věc z nedávné minulosti, totiž že Opava byla hlavním městem rakouského Slezska, nikoli už starší dějiny tohoto území či cokoli jiného z jeho minulosti." Nesouhlasím. Například na Hlučínsku vůbec není vazba k historické "slezské" Opavě, naopak Opava je na "česarské straně", a tudíž nepřátelská. Moje vysvětlení je jiné, vyjadřují tím opozici vůči české
    státnosti, ale i Moravě, která je pro ně příliš rakouská. Vyjadřují své "pruské smýšlení" tím, že se hlásí ke slezské národnosti. Jsem zvědavý na výsledky na Hlučínsku letos…Jinak ohledně Slezska se stále poněkud dogmaticky projevuje Váš moravocentrismus. Ten, který může v posledku znamenat, že žádná Morava nebude. Sčítání lidu a slezská národnost vám ukazuje, že to, ke které národnosti se lidé hlásí, se může po desítky let vyvíjet. Jak jinak si vysvtlíte změnu z moravské na slezskou národnost za 80 let, mezi nimiž bylo dlouhé období totality. Státoprávní uspořádání přitom nelze stavět na pojmu národnosti (to je mimochodem česká státoprávní logika od doby obrození až po rok 1992, k té se hlásíte?), ale na přirozené spádovosti větších regionálních celků, zhruba ve velikosti Moravy, větších (Čechy) i menších (možné nové Slezsko). Mimochodem, Slezsko má podle mě smysl vymezit i tehdy, pokud by se k němu přihlásilo pouze Opavsko, Těšínsko a Ostravsko. Voralbersko je mnohem menší a
    existuje.Moravská národnost na Bruntálsku nebo Jesenicku není původní. Nelze ji používat jako historický argument příklonu k Moravě. Obyvatelstvo je tam od roku 1945 a často původem z Moravy. Navíc deformované komunistickým rozdělením krajů.To, že se na území Slezska lidé hlásí k české, moravské i slezské národnosti neznamená, že tento region nemůže být smysluplným a praktickým státoprávním celkem. Morava nestojí a nepadá na tom, aby na jejím území byly OKD…

  2. >Re: Další moravák + Horák ?Sem velice rád, že tento článek zde byl přidán. Sám jsem už toto téma tady jednou nebo vícekrát vzpomínal.Vyšle docela krásná publikace z kupodivu jihočekého nakldatelsví O dějinách Slezka jako vedlejší zemi korune české do roku 1742.Doporučuji vřele přečíst."Moravská národnost na Bruntálsku nebo Jesenicku není původní. Nelze ji používat jako historický argument příklonu k Moravě. Obyvatelstvo je tam od roku 1945 a často původem z Moravy. Navíc deformované komunistickým rozdělením krajů.""Slezsko má podle mě smysl vymezit i tehdy, pokud by se k němu přihlásilo pouze Opavsko, Těšínsko a Ostravsko"Dále reaguji na tyto dvě předchozí teze pana Horáka.Je zajímavé že ty nesmyslné komunstické kraje sou tu už zas.A dále je zajímavé že téměř výhradně dosídlené jesenicko a snad i část okr. Bruntál téměř výhradně jen moraváky nemůže být chápáno jako
    moravské, když tamější sudetští němci všichni odešli a sami obyvatelé Jesenicka, které znám se považují spíše za moraváky, vcelku pochopitelně.A dále je zajímavé že o Ostravsku mluvíte jako o slezké části, když samotná Ostrava je založením jen moravská a k založení tzv. polské ostravy na druhém břehu ostravice došlo v souvislosti až se zahájenou těžbou uhlí a je to taky vcelku jen dosídlované sídlo né Slezany, ale více méně poláky z polské části Haliče Rak. – Uherska.Takže jde také jen o vlastně dosídlení jen více méně o 100 let starší než 65 let staré osídlení moraváky Jesenicka a Bruntálska apod.Ale samozřejmě především záleží na lidech tam žijících. My samozřejě z nějakého bůh ví jakého důvodu neprahneme po uhelných dolech, spíše nám toto v kraji uškodilo, jak již sem napsal.Velmi se mi prostě líbil jeden výrok tamnějšího rodáka ( známeho ) na horní Ostravici – my zme Lašsko tady je Morava, tam je Slezko, ale dohromady zme Lašsko.To
    vysvětluje mou taky doměnku že skutečně dříve šlo o území jedněch lidí a že hranic na Ostravici vznikla ( již teda v dávné době ) jako umělá, myslím si že něco jako pozůstatek toho, že poláci vlastně v době 10. až 11. stol. zhruba na 100 let ovládali celou Moravu, avšak v té době ještě s velmi řídkým počtem obyvatel a s poměrně malým vlivem na obyvatelsvo. Na Hehm ani nebudu reagovat, s klausovci se nebavím, a ani to není můj prezident, já bych ho v životě nevolil.

  3. > [1]"Jak si vysvětlujete, že na Hlučínsku nyní píšou národnost slezská a ne moravská?"-S tím Hlučínskem máte pravdu, ale o Hlučínsku můj článek nebyl, takže reagujete na něco, co jsem nenapsal. Já jsem psal o Opavsku, které bylo součástí Rakouska-Uherska, a o něm platí, co jsem napsal. Kdybyste se ráčil podívat v článku http://dalsimoravak.bloguje.cz…hp na mapu, která ukazuje, ve kterých obcích bývalého rakouského Slezska si napsalo slezskou národnost víc lidí než moravskou, viděl byste, že v oblasti Opavska se území s větším zastoupením slezské národnosti nějak nápadně podobá území bývalého okresu Opava. Tudíž souvislost mezi tímto opavským slezanstvím (těšínské slezanství je zase něco jiného) a vzpomínkou na postavení Opavy bude, jinak byste to nevysvětlil."na přirozené spádovosti větších regionálních celků,
    zhruba ve velikosti Moravy, větších (Čechy) i menších (možné nové Slezsko)"-Nevím, kde žijete. U územních celků se hledí na spádovost, pokud jde o umělé územní celky zřízené zvrchu za účelem efektivní veřejné správy, k nimž se jejich obyvatelé citově nijak neváží. Přirozené, tradičně vzniklé celky, ke kterým se váže ztotožnění jejich obyvatel, se spádovostí a přirozeností hranic nemají zhola nic společného. Stačí, když se podíváte na mapu Evropy a její státy, případně dlouhodobě existující samosprávné celky v jejich rámci, jak moc nespádové jsou jejich hranice."Moravská národnost na Bruntálsku nebo Jesenicku není původní. Nelze ji používat jako historický argument příklonu k Moravě."-Když dovolíte, tamní nemnozí neněmecky hovořící obyvatelé se označovali za Moravany ("Moravce") dávno před druhou světovou válkou (pokud se tedy vůbec za někoho v národním smyslu označovali). Vy vycházíte ze zcela nesmyslného předpokladu, že identita obyvatel
    Opavka je od přirozenosti slezská a v současné době je tato "přirozená" identita potlačená. Jestliže toto území bylo původně dlouhou dobu moravské, proč by až po jeho oddělení od Moravy mělo získat svou "přirozenost"? Moravská národnost zde není původní? A slezská snad ano?"To, že se na území Slezska lidé hlásí k české, moravské i slezské národnosti neznamená, že tento region nemůže být smysluplným a praktickým státoprávním celkem."-To, že se na území bývalého rakouského Slezska lidé hlásí k české, moravské i slezské národnosti neznamená, že tento region musí být smysluplným a praktickým státoprávním celkem."Váš moravocentrismus. Ten, který může v posledku znamenat, že žádná Morava nebude"-Nesouhlasím s vaším "pokorným" postojem, že nejlépe se prosadí ten, kdo bude prosazovat své zájmy co nejupejpavěji. Nevidím důvod, proč by Moravané neměli hlásit k bývalému rakouskému Slezsku, ani na tom nespatřuju
    nic nemorálního."Státoprávní uspořádání přitom nelze stavět na pojmu národnosti"-No ale to děláte právě vy, ne já. Kdybychom se chtěli ohlížet na slezskou národnost, objevující se ve sčítáních lidu (ne kdekoli jinde!), museli bychom od Moravy odčítat území bývalého okresu Opava a část bývalého okresu Frýdek-Místek. To však nikdo nedělá.

  4. Dalšímoravák:"Pravda je, že z tohoto původního vědomí vztahu k Moravě zůstalo časem jen to jméno, neboť lidé, kteří si tak říkali, ale přitom patřili do státního rámce pruského, se považovali v 19. a 20. století spíš za Němce… Také jsem se v jednom z článků o Slezsku pozastavil nad tím, že během posledních dvou sčítání lidu se ke slezské národnosti přihlásilo nejvíc lidí v okolí Opavy."Obávám se, že jste psal také o Hlučínsku, tak nevím ,proč to posléze popíráte. Hodně obyvatel se přihlásilo ke slezské národnosti v okolí Opavy právě na Hlučínsku, proto jsem na něj reagoval. I když jde o zcela jiný kraj než Opavsko. Jinak není podobnost s okresem Opava způsobená tím, že v celém západním Rakouském SLezsku byli česky mluvící obyvatelé jen v okolí Opavy? Jinak vás ujišťuji, že nevycházím z předpokladu, že identita obyvatel Opavska je od přirozenosti jenom a pouze slezská."S původní příslušností Opavska k Moravě souvisí i pojmenování
    jeho obyvatel. O tom jsem psal už v (myslím) prvním článku týkajícím se Slezska: protože toto území patřilo k Moravě, říkali si jeho obyvatelé Moravané (nebo jak se tehdy říkalo "Moravci") a to přetrvalo až do 20. století; tedy žádní Opavané, žádní Slezané, nýbrž Moravané."Proto není tak zcela pravda, že nestavíte úvahy o státoprávním uspořádání na národnosti. Opakovaně tu argumentujete, že neexistuje slezské hnutí, slezská národnost ve Slezsku je okrajová apod.Dalšímoravák, Svatopluk:Netvrdím, že vlivy v našem Slezsku byly a jsou jen a pouze slezské. Narozdíl od vás přirozenost celku a spádovost je faktorem, který je nutné taky brát v úvahu. Dnes již nelze striktně navázat na třináctiletou tradici země Moravskoslezské v přesných hranicích jaké byly v roce 1948.Navíc v Lašsku se povědopmí o identitě značně liší. Například na Frenštátsku se považují především za Valachy, i když to pravé Valašsko není a příklon k vyšší identitě Moravě tu není
    silný. Například hudební skladatel a lašský rodák Ilja Hurník se vyjádřil v tom smyslu, že Lašsko svým charakterem a duchem patří ke Slezsku.Máme zde dvě varianty: Země Moravskoslezská a dvě země Morava a Slezsko, kdy Slezsko by mohlo být vymezeno zhruba v hranicích bývalé slezské expozitury, případně Moravskoslezský kraj + Jesenicko. Varianta obnovení Slezska není pouze otázka spádovosti, ale je to integrace tradic, přirozené geomorfologie i dopravní spádovosti. Navíc je tam zakomponováno poučení z 90. let, kdy proti navrhovanému dualismu se vzedme vlna odporu, pokud by tomu tak bylo na Opavsku a Ostravsku, nejen v Praze, tak to můžeme zabalit.Co to nechat na občanech Slezska a Lašska, ať si sami rozhodnou?P.S. Jinak pane Dalšímoraváku přes tento nesouhlas ke Slezsku vám moc děkuji za záslužnou práci, kterou odvádíte na těchto stránkách.

  5. >tak znova:"Rałz siekli trze chłopi trałwu na łuce. Jak ju zejsiekli, siedli se do kupky a rozprałwiali. Jedyn zacznuł opowiedać o Meluzinie. Wrałz se porwał wielki wicher. Wtim przyszła ku nim szumnał pani a prawiyła: "Jał jest ta, co o ni rzuńdzicie. Eli to zrobicie, co wóm powim, to budu wybawynał. Nejprzodzi budzie welnałski mrałz: to wydyrżcie. Potim przidzie welki hic; to tejż wytwejcie…."Toto je ukázka lidové povídačky z Bavorova ve Slezsku (něm. Bauerwitz, dnes Baborów) Toto městečko bylo osídleno "Moravci", kteří si tak říkali nikoli proto, že by v nich zůstaly vzpomínky na život v Moravském markrabství, nebo že by mluvili moravsky., ale proto, že se vzdělávali v jazyku moravském, tedy jazyku Bible kralické. Pokud se jedná o Moravce na Frýdecku, tak je stejný důvod, neboť nepříslušeli k Moravě ani církevní provincií. Ukázku jejich jazyka jste tady někde nedávno uvedl. Nekatoličtí obyvatelé Těšínska nebyli od
    poloviny 19. Jinak slezská nářečí a lašská nářečí nepatří tak úplně jistě do českého systému (Čeština, Moravština, Slovenština, horní a dolní lužická srbština, někteří zde řadí i Slovinštinu) nýbrž do lechického systému (Polština, Slezština, Kašubština, vymřelá Pomořanština, Pomořská Slovinština a Polabština) západoslovanských jazyků."Gaździno rano wykludzała koze na pole i przibiła na kulik. Wychybała gnój s chlywka i nałożyła nowej słómy. Potym szła do chałupy za swojóm robotóm. Były żniwa, a hyc był wielki, tak chciała w połednie koze wydojić i skludzić jóm do chlywka. Wziyna gornek, siedła na stołek i zaczyna dojić"Toto je ukázka slezského nářečí z okolí TěšínaBezma wszyjske familoki stowjane bůły ze cegły, mjały uůne jedyn abo dwa sztoki, bez kanalizacyje (bůła jyno na schodach, tam kaj waserlajtůng). Kożde pomjyszkańy skłodało śe ze kuchyńe a izby, ńykej kůmory. Nad ausgusym nojdowoł śe waserlajtůng, a haźel we familokach pjyrwyj bůł na placu, potym, jak
    sprawjůno uostała kanalizacyjo, we śyńi.A toto ukázka opolského nářečí. Sám si jistě všímáte příbuznosti těchto nářečí. Takže máte Moravany v v "Neslezsku", kteří ani nehovoří moravským jazykem. Kdysi jste zde napsal, že se jedná o Polštinu. Jaký je váš názor nyní?Jo, a pane Svatopluku, kde jste přišel na to že Polská Ostrava byla založena s počátkem těžby černého uhlí. Rozvoj neznamená založení.

  6. > [4]"Obávám se, že jste psal také o Hlučínsku, tak nevím ,proč to posléze popíráte."-Já zase nevím, proč sem pořád to Hlučínsko taháte. Psal jsem o něm leda mlčky, určitě ne výslovně (v mém článku není zmíněno ani jednou). Navíc vaše námitka nijak nevyvrací mé konstatování, že území obcí, v nichž se ke slezské národnosti přihlásilo víc lidí než k moravské, se nápadně podobá hranicím bývalého okresu Opava – toto pomocí Hlučínska nijak nevysvětlíte."Proto není tak zcela pravda, že nestavíte úvahy o státoprávním uspořádání na národnosti. Opakovaně tu argumentujete, že neexistuje slezské hnutí, slezská národnost ve Slezsku je okrajová apod."-Buď jste mě špatně pochopil, nebo jsem se nevyjadřoval dostatečně jednoznačně. Já nestavím výhradně na slezské národnosti. Ale slezská národnost je pro mě nejviditelnější (protože jediný!) doklad snah o nějakou slezskou svébytnost. Už po milionté opakuju, že jakýkoli (
    zejména aspoň trochu samosprávný) územní celek má smysl pouze tehdy, pokud o jeho existenci někdo stojí a pokud onen celek je určen pro nějakou skupinu lidí, která se oním celkem identifikuje. No a u "Slezanů" něco takového prostě není. To nelze ničím omluvit. Proč ve "Slezsku" nikdo o Slezko nebojuje a dělají to za ně lidé z Brna, Třebíče, Hodonína, Prostějova a další (jako vy), zatímco moravské hnutí existuje desítky roků (ač nemá výsledky – to je však věc jiná)? Protože jsou lidé ve "Slezsku" zastrašeni a neodváží se s požadavkem autonomie Slezska vystoupit, takže to za ně musejí dělat Moravané? Nebo jaké jiné absurdní zdůvodnění máte? Váš "argument", že došlo k výměně obyvatelstva, je právě takové absurdní zdůvodnění. No ano, Němci z rakouského Slezska, kteří byli hlavními nositeli místní regionální slezské identity (která ovšem byla podmnožinou identity německé!), z tohoto území zmizeli, jenže tím se ztratil i hlavní motiv pro slezskou samosprávu. Vám
    zjevně nedošlo (přitom není tak těžké na to přijít), že samospráva se nedělá pro kytičky, srnky a stromy v lese. Samospráva se nedělá pro půdu samotnou, samospráva se dělá pro lidi. Vy a vám podobní však požadují právě autonomii pro území, nikoli pro komunitu lidí a v tom je jádro nesmyslnosti vašich úvah. Až vystoupí nějací Slezané, kteří prohlásí, že tvoří svébytnou skupinu lidí, ktará pro udržení své svébytnosti potřebuje autonomii, pak se za Slezany (ne Slezsko!) bijte; do té doby je vaše snaha nesmyslná a naopak právě to, že se za "Slezsko" bijete právě vy, který s ním nemáte nic společného (pokud tak můžu soudit z vaší přezdívky) ukazuje na tragikomedičnost vaší aktivity a ještě víc podtrhuje absenci slezanství, které by místo vás a dalších jiho- a západomoravanů mělo být tím hlavním motorem slezských snah."Co to nechat na občanech Slezska a Lašska, ať si sami rozhodnou?"-No tak je nechte, ať za sebe bojují sami a nebojujte za ně.

  7. >Psal jste o Opavsku i Hlučínsku. Dá se to vyhledat ve vašem textu, což jsem výše učinil. Přesto, že je v obou lokalitách zvýšená míra slezské národnosti, je nutné je hodnotit odděleně. Vlastně je nutné také odlišit německé Opavsko od moravského (českého).Budete se divit, kolik toho mám společného, nikoli s rakouským Slezskem, ale s tím pruským, Hlučínskem, pochází z tama polovina mé rodiny. Moravská identita je tam jen v jazyce, a ten se dnes označuje jako český. Lidé jsou v opozici vůči Čechám, Moravě i celému rakouskému Slezsku. Takže vaše tvrzení o okresu Opava, jako umělé determinanty slezské národnosti, značně hapruje. Komunisty vytvořený okres Opava zahrnuje tři zcela rozdílné oblasti. Jak to, že se slezanství vyskytuje ve všech těchto oblastech? Obávám se, že to nevysvětlíte vy.Narozdíl od vás bych umožnil lidové hlasování i ve Slezsku. Vy byste ho zřejmě Moravou anektoval. Na základě čeho? Opakuji, že země Moravskoslezská, jako
    pragmatický státoprávní celek vytvořený na základě historických a národnostních souvislostí, má u nás tradici pouhých 14 let.

  8. >"Komunisty vytvořený okres Opava zahrnuje tři zcela rozdílné oblasti. Jak to, že se slezanství vyskytuje ve všech těchto oblastech? Obávám se, že to nevysvětlíte vy."-Nevím, kde jste vzal, že jde o tři zcela rozdílné oblasti. Kdyby to byly opravdu tři zcela rozdílné oblasti, pak by v každém z nich slezanství znamenalo něco jiného, není-liž pravda.Já s vysvětlením toho, že území s větším podílem slezské národnosti než moravské se zhruba kryje s územím bývalého okresu Opava, nemám problém; prostě je to důsledek výběrové historické paměti obyvatel této oblasti. Historická paměť funguje nelogicky a zkrátka fakt, že Opava byla hlavní město rakouského Slezska zůstalo v paměti lidem nejvíce.(Pravda ovšem je, že tento můj argument je založen na mapě, která porovnává národnost slezskou a moravskou v této oblasti. Pokud se podívám na mapu absolutního zastoupení slezské národnosti, pak z celého bývalého rakouského Slezska jsou jakés-
    takés hodnoty hodné pozoru opravdu jen v Hlučínsku.)"Vy byste ho zřejmě Moravou anektoval"-No to víte, já jsem zlý Moravan s imperialistickými choutkami."Opakuji, že země Moravskoslezská, jako pragmatický státoprávní celek vytvořený na základě historických a národnostních souvislostí, má u nás tradici pouhých 14 let."-Stejně jako původ Opavska z Moravy a dlouhodobá jeho souvislost s ní byla pouhá nevýznamná epizoda.

  9. >"Nevím, kde jste vzal, že jde o tři zcela rozdílné oblasti."Jedna oblast je rakouské Opavsko osidlené původním česky (moravsky) mluvícím obyvatelstvem. Druhá oblast je Opavsko (pod. jako Bruntálsko a Jesenicko) původně s německým osidlením, po r. 1945 dosidlené především z Moravy, ale i z Čech.Třetí oblast je Hlučínsko, tedy součást pruského Slezska až do roku 1919 a v letech 1938-45. Tam je zde patrná rivalita především s rakouským, česky mluvícím Opavskem. Vidíte, vy jste mě nepřímo obvinil, že se Slezskem osobně nemám nic společného, píšete tu, že Slezsko hájí jen ti, kdo jsou z jižní Moravy, mimochodem, vy tak znáte osobně Opavsko, že o něm takto píšete a k jiným názorům se, pane Dalšímoraváku i Svatopluku, stavíte s poněkud arogantním devalvováním?Už byste mohl s tím "odkud jste to vzal" a "kde jste na to přišel" přestat. Myslel jsem si, že nám jde o Moravu, bez
    ohledu na přesvědčení o jediném vlastním správném názoru.

  10. >Myslim, ze vuci Slezsku bysme meli byt velkorysi. Teda pokud nam jde o vytvoreni aspon nejake formy samospravy Moravy a Slezska. Jestli se to podari v geologicky dohledne dobe zalezi mimo jine dost na tom, jestli se budem schopni domluvit na variante zeme Morava a zeme Slezsko nebo zeme Moravskoslezska. Jakekoli snahy o potlaceni Slezska a nasilne zacleneni do zeme Moravskoslezska nam v Praze daji pekne sezrat a propagandisticky toho vyuziji, takze presvedci vlaznou mlcici vetsinu, ze bude lepsi nechat republiku tak jak je.Ja vnimam Slezany snazici se o samospravu Slezska za spojence. Ano, je jich malo, ale uprimne, nas je v pomeru k poctu obyvatel Moravy asi jeste min. Je dobre si rict, ze o hranicich nemame jasno, ale stejny pripad muze byt i na hranici s Cechama. Zamerne se vas tady zeptam a beru to jako anketu: 1. myslite, ze je nutne aby v budoucnu obnovena Morava a Slezsko mely hranice z roku 1918 (1948)?2. nebo je pro vas
    prijatelne stanovit hranice plebiscitem? Napriklad v dnesnim kraji Vysocina, kde je podpora moravskeho povedomi zalostna. Podobny pripad, ale mezi Moravou a Slezskem na Jesenicku atd… 3. Je pro vas lepsi varianta zadna samosprava Moravy a dnesni status nez pravdepodobna uzemni ztrata?

  11. > [11]"Myslim, ze vuci Slezsku bysme meli byt velkorysi."-A myslíte si, že bychom měli být velkorysí vůči Valticku? A mělo by Chorvatsko být velkorysé k Dalmácii?"Ja vnimam Slezany snazici se o samospravu Slezska za spojence."-Protože nežijete v realitě, je to možné. Ve skutečnosti žádní "Slezané" snažící se o samosprávu Slezska nejsou. Nebo vy snad o nějakých víte?"myslite, ze je nutne aby v budoucnu obnovena Morava a Slezsko mely hranice z roku 1918 (1948)?"-Hranice z roku 1918 byla neudržitelná už v roce 1918. Víte něco o organizaci státní správy za Rakouska v prostoru Ostravska?"Je pro vas lepsi varianta zadna samosprava Moravy a dnesni status nez pravdepodobna uzemni ztrata?"-Co když takové dilema neexistuje?

  12. >"Hranice z roku 1918 byla neudržitelná už v roce 1918. Víte něco o organizaci státní správy za Rakouska v prostoru Ostravska? " Uznavam, ze toto moc nastudovane nemam a mel jsem napsat rok 1920, kdy uz byly hranice Ceskoslovenska vicemene ujasnene. Ale proc do debaty o vnitrostatnich hranicich Moravy tahate Valticko? Snad vubec nikdo nemuze ocekavat, ze by se hranice budouci samospravne Moravy menily i ve vztahu k okolnim statum. To je naprosto nerealna vec.Urcita aktivita ve Slezsku je, po zadani hesla Slezsko do Googlu si muzete pocist."Je pro vas lepsi varianta zadna samosprava Moravy a dnesni status nez pravdepodobna uzemni ztrata? – Co když takové dilema neexistuje?"Obavam se, ze mate pravdu. Takove dilema asi jeste hodne dlouho nebude na poradu dne. Realna sance na zasadnejsi debatu na toto tema skoncila zhruba pred dvaceti lety po definitivnim odpiskani zemskeho usporadani CR. Bohuzel, pri
    soucasnem stavu moravskeho hnuti nevidim ani svetlo na konci tunelu. Presto si myslim, ze debata o stanoveni vnitrostatnich hranic Moravy a Slezska je dulezita. Bez predbezneho konsensu aktivistickych Moravanu a Slezanu nenajdeme sluchu u mlcici vetsiny nasich zemi, o cesich nemluve. A jak chcete neceho dosahnout, kdyz nepotahnem za jeden provaz? To by byl silny argument pro Cechy aby se nic nemenilo.

  13. Obyvatelé našeho Slezska by se měli sami rozhodnout jestli chtějí být součástí Moravy nebo chtějí mít vlastní zemskou samosprávu.Viz http://www.moravane.eu…ic=346.255 l.vitek 26.4.2011

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s