Slezská národnost ve sčítání lidu 2001

Mapový přehled podílu slezské národnosti v jednotlivých obcích „slezské“ části Moravy podle sčítání lidu, domů a bytů z r. 2001

Tento článek je pokračováním nedávného článku o moravské národnosti ve sčítáni lidu v r. 2001. Tentokrát o národnosti, která ještě může být v souvislosti s Moravou zajímavá, totiž slezské. Uvádím stejné druhy údajů jako u moravské národnosti.

Podobně jako v případě moravské národnosti uvádím deset obcí s největším podílem slezské národnosti:
Kobeřice (u Opavy, 10,25%)
Chuchelná (u Hlučína, 8,23%)
Strahovice (u Opavy, 7,96%)
Štěpánkovice (u Opavy, 5,52%)
Bolatice (u Hlučína, 5,32)
Bělá (u Hlučína, 4,54%)
Darkovice (u Hlučína, 4,44%)
Rohov (u Opavy, 4,27%)
Kaňovice (u Frýdku-Místku, 4,17%)
Závada (u Hlučína, 3,99%)

I kdyby to tedy nebylo jasné z mapy níže, je na tomto přehledu vidět, že nejvyšší hodnota podílu slezské národnosti je znatelně menší než v případě moravské národnosti a totéž platí i o ostatních hodnotách v první desítce.

Obce s nejmenším podílem slezské národnosti jsou (stejně jako v případě moravské národnosti) ty, kde se k ní nepřihlásil vůbec nikdo (0%):
Krasov (u Krnova)
Dlouhá Stráň (u Brunálu)
Čermná ve Slezsku (u Vítkova)
Andělská Hora (u Vrbna pod Pradědem)
Horní Tošanovice (u Hnojníku)
Vělopolí (u Českého Těšína)
Václavov u Bruntálu
Svobodné Heřmanice (u Horního Benešova)
Slezské Pavlovice (u Osoblahy)
Ludvíkov (u Vrbna pod Pradědem)
Staré Těchanovice (u Vítkova)
Bítov (u Bílovce)
Janov (u Zlatých Hor)
Zátor (u Krnova)
Hlinka (u Osoblahy)
Milotice nad Opavou (u Bruntálu)
Heřmánky (u Oder)
Leskovec nad Moravicí (u Horního Benešova)
Vražné (u Oder)
Sosnová (u Horního Benešova)
Nové Lublice (u Vítkova)
Supíkovice (u Jeseníku)
Karlova Studánka (u Vrbna pod Pradědem)
Oborná (u Bruntálu)
Třebom (u Opavy)
Bílov (u Bílovce)
Stará Červená Voda (u Jeseníku)
Štítina (u Opavy)
Heřmanice u Oder
Bratříkovice (u Horního Benešova)
Býkov-Láryšov (u Krnova)
Hrčava (u Jablunkova)
Mankovice (u Oder)
Pazderna (u Frýdku-Místku)
Svatoňovice (u Vítkova)
Obcí s nulovým zastoupením slezské národnosti je 35, zajímavé je srovnání s počtem obcí vykazujícím nulové zastoupení moravské národnosti na celé Moravě – těch je 44; to je sice víc, ale bývalé Slezsko je mnohem menší území než celá Morava, takže při zohlednění zkoumaného území je vlastně obcí bez slezské národnosti zřetelně víc: obcí, jejichž podíl moravské národnosti jsem zanesl do mapy v předchozím článku, jsou celkem 2174, to znamená bez moravské národnosti (0%) je 2,02% obcí. Naproti tomu v bývalém Slezsku jsem počítal 246 obcí (o tom níže u map), ty z nich bez slezské národnosti (0%) tak tvoří podíl 17,89%.

Když známe nejvyšší hodnoty zastoupení slezské národnosti v jednotlivých obcích, může nás (stejně jako u moravské národnosti) zajímat také průměr. Aritmetický průměr má hodnotu 1,17%, medián má hodnotu 0,74% – tyto hodnoty jsou již od sebe poněkud dál než v případě moravské národnosti, ale přesto je velmi zhruba možno říct, že průměrné zastoupení slezské národnosti v obcích bývalého Slezska je necelé 1%.

A nyní slibované mapy. Nejprve musím okomentovat územní rozsah obcí na nich zachycených. Samozřejmě jsem se snažil co nejvíce respektovat jižní hranici rakousko-uherského Slezska (u severní není o čem přemýšlet), ale musel jsem přitom brát ohled na katastrální hranice dnešních obcí, neboť jejich slučováním v období roků 1949-1989 došlo k tomu, že na mnoha místech původní hranice prochází dnešními obcemi. Sčítání lidu domů a bytů v r. 2001 však zjišťovalo národnost v rámci celých obcí, ne jejich jednotlivých místních částí (a tak byly i zveřejněny výsledky), nemohl jsem udělat nic jiného, než podle toho rozsah zkoumaného území přizpůsobit. Do „Slezska“ jsem tedy zahrnul ty obce, které sice přesahují přes původní jižní hranici „na Moravu“, ale jádro (počtem obyvatel důležitější část) mají ve „Slezsku“, naopak jsem do něj nezahrnul ty obce, které mají jádro na „Moravě“. U Ostravy a Frýdku-Místku se nelze v tomto smyslu rozumně rozhodnout (je to tak půl na půl), proto jsem je zahrnul do „Slezska“.

Slezská národnost ve sčítání lidu 2001

První mapa je vytvořena podle stejných měřítek jako mapa v článku o moravské národnosti – to znamená, že i stupnice podílu slezské národnosti zobrazuje stejná měřítka (odstupňování po 3%). Srovnání s podílem moravské národnosti je více než výmluvné: většinu Slezska vyplňuje bílá barva, tedy obce s podílem slezské národnosti menším než 3%; pro srovnání: celá Morava u moravské národnosti ukazuje „bílá“ území jen na svém severním a jihozápadním okraji. Konkrétní čísla jsou uvedena výše, takže nyní přesuňme pozornost k územnímu rozložení obcí, kde je podíl slezské národnosti vyšší než 3%. U moravské národnosti jsme viděli, že největší její zastoupení je v širokém pásu území kolem Brna. Pokud snad jde o nějaký výraz přežívajícího vědomí, že Brno bylo hlavní město Moravy (může to s tím souviset, ale také nemusí), u bývalého Slezska bychom něco podobného očekávali u Opavy jakožto jeho bývalého hlavního města. Aspoň na této první mapě ale vidíme, že kolem Opavy žádný pás nebo kruh obcí není, nejvyšší (je-li zde vůbec příhodné užívat slovo vysoký) podíl slezské národnosti vykazuje shluk obcí na území Hlučínska (a ještě jen západního), tedy na území, které bylo až do r. 1920 součástí Německa (pruské provincie Slezsko) – paradoxně na území, které bylo v tom roce připojeno k Československu s odůvodněním, že je obýváno Moravany (místní obyvatelé si říkali „Moravci“, což je starší pojmenování pro Moravany (dodnes zachováno v častém příjmení Moravec)). Zda to o něčem vypovídá a případně o čem, si netroufám rozebírat.

Srovnání slezské a moravské národnosti ve sčítání lidu 2001

Do druhé mapy jsem zanesl srovnání mezi údaji pro slezskou a moravskou národnost na území bývalého Slezska (rozsah obcí je stejný jako v předchozí mapě). Nyní se nám vynořuje jakýsi kruh území kolem Opavy, který jsme postrádali v předchozí mapě. Neznamená to ale samozřejmě, že v okolí Opavy je nejvíce zastoupena slezská národnost (viděli jsme na předchozí mapě, že to není pravda), ale že v tomto území jsou hodnoty slezské národnosti o něco méně zanedbatelné než národnosti moravské. Totéž platí i pro Hlučínsko, které je mírnou převahou slezské národnosti nad moravskou pokryto téměř celé (zajímavé že s výjimkou samotného Hlučína). Třetím územím s takovouto převahou (pořád nesmíme zapomínat, že rozdíly jsou velmi malé) slezské národnosti je východní Těšínsko, konkrétně pás mezi Českým Těšínem a Jablunkovem; o karvinské aglomeraci to z nějakého důvodu neplatí (snad vliv o něco silnějšího stěhování z vnitrozemí Moravy). Poněkud osamoceně pak působí Jindřichov východně od Zlatých Hor, neboť v okolí jinak všechny
obce mají převahu moravské národnosti.
Bezpochyby je zajímavé i srovnání obcí, kde se nikdo nepřihlásil ke slezské národnosti, k moravské národnosti případně ani k jedné. Kdybychom neznali výsledky sčítání lidu (a co jsem už vlastně o tom napsal výše) a měli odpovědět na otázku „Je na území bývalého Slezska více obcí s nulovým zastoupením slezské nebo moravské národnosti?“, nejspíš by skoro všichni tipli, že to druhé, neboť Slezsko je přece baštou slezské národnosti a moravská národnost tam tedy bude ustupovat ve prospěch národnosti slezské. I na mapě však vidíme to, co jsem napsal výše, tedy že je tomu právě naopak. Vzhledem k demografickým dějinám „Slezska“ je celkem očekávané, že většina obcí s nulovým podílem slezské národnosti se nachází v Jeseníkách, několik jich je i na jihu středního „Slezska“, v okolí Vítkova, Oder a Bílovce, dokonce však i jedna na Hlučínsku, tři na Frýdecku a jedna na Jablunkovsku. Zajímavý je také pohled na obce bez zastoupení moravské národnosti. Je jich ve sledovaném území pouze deset, což – když odbočím od hlavního tématu – znamená, že většina obcí bez moravské národnosti (z těch 44 celkem) se nachází někde jinde (částečně v „moravské“ části Jeseníků, většinou však u západních hranic Moravy). A platí aspoň u těchto deseti obcí, že moravskou národnost z nich vytlačila národnost slezská? Jak na mapě vidíme, převážně ano, především v obcích Těšínska. Ve třech obcích se sice nikdo nepřihlásil k moravské národnosti, ale ke slezské rovněž ne. To, společně s nízkým zastoupením moravské a slezské národnosti vůbec, ukazuje na to, že bývalé Slezsko je národnostně převážně česky cítícím územím. (Samozřejmě by bylo vhodné se zmínit i o jiných národnostech v této oblasti, relativně hojně zastoupených, hlavně polské a slovenské a případně dalších – ty však nikde nejsou zastoupeny tak hojně, aby konkurovaly české národnosti, na druhou stranu jsem si všiml, že v některých obcích se k těmto „exotickým“ národnostem přihlásilo víc lidí než k moravské a slezské dohromady).

Reklamy

13 thoughts on “Slezská národnost ve sčítání lidu 2001

  1. Díky za další ze zajímavých článků. Nedávno mi jeden obhájce „Slezska“, samozřejmě pocházející z Moravy, oponoval, že nechce omezovat práva „Slezanů“…:)Přesto lituji studenty z Moravy, kteří jsou nuceni se přednostně učit dějiny Slezska na opavské univerzitě:(

  2. „Sčítání lidu v roce 1991 ukázalo další pokles počtu Poláků v ČSFR – na zhruba 61 000. Tento fakt mohl být částečně způsoben kritérii sčítání: opět byla zavedena možnost deklarovat slezskou národnost.“Etnické menšiny v Evropě, Ivan Gabal a kolektiv, Praha 1999 (článek Mečislav Borák).Nekeří občané slezskéj národnosti na Těšínsku sú „bývalí“ Poláci. Púvodní obyvatelé Těšínska, mluvící těšínským a jablúnkovským nářečím, v minulosti, „skutečné“ Poláky moc v oblibě neměli. Ale mohli si vybrat enom mezi polskú a českú národnosťú. Proto je na Těšínsku tolik Polákú. Jak bylo možné přihlásit sa k inéj než polskéj nebo českéj národnosti nekeří to využili. Aj tak je, myslím si, příklon k slezskéj národnosti na Těšínsku překvapivě malý. To, lesti snaha o ustanovéní slezského národa v polském Horním Slezsku bude mět odezvu aj na Tešínsku, a lesti Poláci budú přecházat na slezskú národnosť sa uvidí až při dalším sčítání lidu.Na
    Opavsku má patrně slezská národnosť iný charakter, protože sa k ní hlásíja bývalí „Češi“. Asi tu věčí vliv má zemský než etnický prvek.

  3. Petr Bezruč – Polská Ostrava (Slezské písně)Jsem Polská Ostrava, však lidu moravského.Bez dýmu žila jsem let dlouhých na tisíce,van ostrý letěl v důl z hřebene kopce méhoa čistá, průhledná šuměla Ostravice. V mé sešly hlubiny, lampy světlé za pasem,žil černých našli směs, co nitrem mým se vinou,dým nebe zahalil, kam věky hleděla jsem,a pece vysoké se zdvihly nad Lucinou. „Když kraj se proměnil, zvuk změňme jména tvého,“dí tvoji konšelé z západu kuposledku.JSEM POLSKÁ OSTRAVA NÁRODA MORAVSKÉHO!Přibylec lhostejný jen mění jména předků! Přibylec nadutý národa jazyk psuje:on švarné Lucině sází háček na hlavu,on nezná Karviné, on Karvín ji jmenujea gminu Dombrovu on křestí na Doubravu. Učenec kožený, jemuž je život cizí,ve středu sedí knih, tak jako pauk u dachu,na mapě zakreslí, kde moravský lid zmizí,falešné
    hranice a nadává nám Lachů. Moravský národe, nedej mi jména bráti!Řeč sladká těšínská znět bude sladkým hlasem,až vtáhneš v radnici, až TY tam budeš státi,mé jméno vrátíš mi, co věky nosila jsem.http://www.cesky-jazyk.cz/citanka/petr-bezruc/polska-ostrava-slezske-pisne.htmlVeliký slezský patriot Petr Bezruč tady protestuje proti změnám názvú měst a obcí ve Slezsku. Ale na druhéj straně z Luciny je Lučina, už néni Dombrova ale Doubrava a z Polskéj Ostravy je Slezská Ostrava a nikomu to neskaj nevadí. Ostala enom tá Karviná.Co je tady dúležité, je to, že píše o moravském národě! Né český! Moravský národ v Polskéj (Slezskéj) Ostravě!

  4. Názory fotbalových fandů v Ostravě.Pro zobrazení názorů fandů Baníku Ostrava (slezský nebo moravský klub?)uvádím dnešní zápas se Spartou Praha:http://www.novinky.cz…&page=1

  5. Na MoravěJá zase lituji všechny Slezské studentyna Masarykově univerzity v Brně, že se musí učit pouze Dějiny Moravy a ne dějiny Slezska. Chudáci, mají to tam těžké!!!

  6. Sebeuvědomnění SlezanůZdravím,Nechci nijak zpochybňovat výzkum, který provedl autor článku, jako člověk narozený v Opavě si myslím, že k tomu mám co říct. Dlouhé roky se o Slezsku jako o historické části ČR vůbec nemluvilo a ve škoel hlavně neučilo. Výsledkem je mimojiné, že málokdo ví, kde přesně leží historická hranice mezi Slezskem a Moravou. Spousta Slezanů si tedy ať už z nevědomosti, nebo nejistoty do kolonky národnost vyplnila „moravská“, například oba moji rodiče, kteří jsou dle předků do několika generací zpět oba prakticky čistí Slezané.Ovšem v situaci po otevření hranic s Polskem, kde je slezanství mnohem silnější než u nás si myslím, že se sebeuvědomnění Slezanů bude časem zlepšovat. Snad se to brzo ukáže i při dalším sčítání lidu.Motyuek

  7. Kdo jsou dnešní SlezanéSiwek, T. (1999): Příspěvek ke zkoumání etnické hranice. Geografie-Sborník ČGS, r. 104, č. 1/1999, str. 1-12.Siwek, T. (2000): Kdo jsou dnešní Slezané. Geografie-Sborník ČGS, r. 105, č. 1/2000, str. 90-92.

  8. K těm počtům,bo su ze Slezska tak musím říct jedno,po odsunech na konci války už v silně Německy osídleném kraji,mnoho rodáků nezůstalo.Nově příchozí dosídlenci si vazbu na Slezsko neudělaly a tak se nelze divit že těch pár Slezsky smýšlejících to nevytrhne.Podobně dostala za uši vlastně celá Morava a i Česko.Ovšem Čechům s jejich nacionalizmem to nikdy nevadilo.

  9. > SEM ZE SLEZSKA! nesem moravak ani čechPáni moravané, ach, chtělo by se nadechnouti slivovice od hradišta, ale já si dám raději hruškovici z Vrbna pod pradědem,m hory to největší Slezské.Nechte si tu Moravu na moravě. Slezsko je svébytná země s parlamentem Slezským v Opavě / zas bude! Celé VELKÉ Slezsko se spojí a ten odkrojek malé Moravy ve velkém Slezsku časem splyne se SLEZSKEM. Sice tu pravíte různé smysly ale více nesmyslu, ale tož si o tom Slezsku povídejte. my Slezané mezitím zakládáme Slezské univerzity, slezské ústavy, slezské divadla, aby naše mladé pokolení vychovalo nové silné SLEZANY! Však se podívejte co se učí na Slezské univerzitě v hlavním městě, je to pravda, chudáci moravští studenti se diví jako v jiříkovém vidění, to ještě nikde doma neslyšeli, no to my známe velmi dobře ten váš postoj moravský ke Slezanům, proto ty naše studenty tak učíme k vědomí slezskému. Anic nás již nezastaví, snad na chvíli tanky z Brna, ale ty zůstanou stát stejně
    někde za Olomóci. Nazdarek moravani či moravisté.

  10. > [9]Ironie ovšem je, "slezisto" milane, že vaše silná slova jsou v příkrém kontrastu s realitou. Není pochyb, že existuje několik (několik desítek?, několik stovek?) jedinců jako vy, ale slezské hnutí, jehož existence by pro obnovení rakouského Slezska byla zapotřebí, jaksi ne a ne vzniknout. Můžete třeba opáčit, že to naše moravské hnutí je velmi slabé a na realitu valný vliv nemá, ale aspoň existuje a vyvíjí dlouhodobou činnost. Vaše výkřiky a výkřiky vám podobných (které tu a tam na internetu zaznamenávám) jsou o to silnější, nekompromisnější a protimoravštější, o co je skutečné (jiho?)"slezanství" slabší. Nepochybně jde o jakýsi druh psychické kompenzace (jak svědčí i vaše "VELKÉ" Slezsko). To není vysmívání, to je popis toho, co před sebou vidím.

  11. > Velké SLEZSKOŘek bych, že Milan myslel celé Horní Slezsko. Nejde tu o to že by si někdo na někoho vyskakoval, ale prostě jen znechucenost z toho, že "noční můra" názvem Severní Morava se s námi táhne už takových 60 let. A těch co pamatují staré Slezsko je už poskrovnu. Naštěstí měl jsem šanci se s takovými lidmi setkat a tak nemusím naslouchat jen internetovým žvástům…

  12. > [11]"A těch co pamatují staré Slezsko je už poskrovnu"-Jestli on to náhodou nebude důvod, proč jakékoli slezské aktivity nejen neexistují, ale ani existovat už nebudou."a tak nemusím naslouchat jen internetovým žvástům"-Chápu, můžete společně snít a nemusíte se setkávat s krutou realitou nezájmu o Slezsko ve skutečném životě.

  13. Ale existujou. I v Praze. Ještě budete koukat Moraváci 😛

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s