Pod moravskou orlicí aneb Dějiny moravanství 1

Pernes, Jiří: Pod moravskou orlicí aneb Dějiny moravanství. Brno: Barrister & Principal, 1996, 285 s. (Obsah)

OBSAH

ÚVOD …………………………………………………………………………………………………. 5

ZEMĚ, KTERÁ JE A NENÍ ……………………………………………………………………………………….. 11

ŘÍŠE STARÝCH MORAVANŮ ………………………………………………………………………………. 29

DĚDICTVÍ OTCŮ ………………………………………………………………………………………………. 53

NÁROD MORAVSKÝ NEBO ČESKÝ? …………………………………………………………………………… 81

MORAVANÉ MEZI PRAHOU A VÍDNÍ ……………………………………………………………………… 103

SPOLEČNÝ OSUD …………………………………………………………………………………………….. 131

KONEC MORAVY? …………………………………………………………………………………………….. 159

V PAPRSCÍCH PRAŽSKÉHO JARA ……………………………………………………………………. 193

MORAVSKÉ PŘEKVAPENÍ… …………………………………………………… 213

… A ZKLAMÁNÍ ………………………………………….. 243

MORAVANÉ Z POVOLÁNÍ ……………………………… 259

(POUŽITÉ PRAMENY A LITERATURA ………………………………………………….. 277)
__________________________________________________________________________

Kniha Jiřího Pernese Pod moravskou orlicí aneb Dějiny moravanství je patrně nejobsáhlejší kniha, která se věnuje vývoji moravanství v průběhu dějin. Její přínosnost je ještě zvýšena tím, že ač je jejím autorem profesionální historik, je psána čtivě a tím je přístupná nejširšímu čtenářstvu. Domnívám se, že by ji měli znát všichni lidé na Moravě, neboť pak by se sotva mohly i od lidí z Moravy vyskytovat takové vůči Moravě odmítavé názory, které se objevují.
Nevím, nakolik je kniha na Moravě rozšířena, protože neznám náklad knihy (v ní samotné není uvedena), ani to, jak veliký o ni byl zájem v době, kdy byla vydána (1996), pravděpodobně je však značné množství lidí, kteří o ní ani neslyšeli. V současné době se kniha už objevuje na pultech knihkupectví jen zcela zřídka a není se tudíž k ní možné dostat. Proto jsem se rozhodl s jejím obsahem seznámit čtenáře (pravidelné a zejména potenciální) těchto stránek, neboť tak se můžou informace v ní obsažené dostat k co nejširšímu okruhu lidí.
Zajisté může vyvstat otázka, jak je to se zákonným hlediskem zveřejnění obsahu této knihy. Zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském sice v §30 říká „(1) Za užití díla podle tohoto zákona se nepovažuje užití pro osobní potřebu fyzické osoby, jehož účelem není dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu, nestanoví-li tento zákon jinak„, nicméně ačkoli ze zveřejnění obsahu knihy nehodlám mít žádný hospodářský prospěch, přece jen toto zveřejnění není užití pro osobní potřebu. Každopádně vzhledem k již zmíněné skutečnosti, že výtisk knihy lze dnes koupit už jen výjimečně (doprodej posledních kusů) a ani samo nakladatelství na svých stránkách (http://www.barrister.cz/) knihu nenabízí, můžu se s velkou mírou pravděpodobnosti domnívat, že zveřejněním obsahu knihy zde nikomu hospodářská škoda nevznikne. I bez ohledu na tyto úvahy o možném dopadu pro nakladatelství se nicméně nemusíte při četbě kapitol knihy nad ničím pohoršovat, jelikož mám k
tomuto kroku svolení autora.
Text knihy zde bude zveřejněn po jednotlivých kapitolách; ty jsou zde přesně v té podobě, v jaké jsou v knize – to se týká zejména písma, takže kde je v knize kurzíva, je i zde kurzíva, kde je v knize tučné písmo, je i zde tučné písmo a podobně; já jsem v textu nic nezdůrazňoval, nic nepotlačoval, nedělal jsem žádné změny; výjimkou jsou opravy tiskových chyb jako např. špatného číslování poznámek (ty jsou i v knize na konci kapitol) nebo zjevných překlepů atd. Text kapitol jsem sem vložil včetně stránkování, číslo je uvedeno na konci každé strany (pro jistotu je u každého čísla šipka naznačující, ke kterému úseku textu se váže).
A ještě závěrem: pokud vás něco z knihy nebo kniha celá osloví, nezapomeňte na ni (tj. i na tyto stránky) upozornit další lidi.

Reklamy

15 thoughts on “Pod moravskou orlicí aneb Dějiny moravanství 1

  1. Myslím, že by bylo lepší mého otce nejdříve kontaktovat a zeptat se. Je možné, že se bude uvažovat o opětovném vydání.Kdyžtak mail: pernes@volny.cz

  2. Přesně tak, pokud je autor žijící, tak nechápu, proč se ho nezeptáte? Pokoutně bez souhlasu autora publikovat cizí dílo mi nepřipadá úplně „košer“.

  3. Stejně tak nerozumím tomu, že „se ke knize nelze dostat“. Půjčit si ji lze v každé normální knihovně.

  4. Zřejmě žiji v prostoru nenormálních knihoven, ale já ji nemohl sehnat ani v brněnských antikvariátech! Nakonec mi ji poslal až kamarád z Prahy!:)

  5. Tomáš Skoumal: vymýšlíte si. Zkusil jsem jenom Moravskou zemskou knihovnu v Brně (www.mzk.cz) a hned jsem tam knihu našel.

  6. Pod moravskou orlicí aneb Dějiny moravanstvíJá ju měl taky půjčenou v Moravské zemské knihovně! Je fakt, že v knihkupectvích není, ale tam není i spousta jiných dobrých knížek o Moravě. Pokud bude znovu vydána, neuvažuje autor o dodatcích, které by popsali moravskou situaci do dnešních dnů?

  7. Měl jsem štěstí.Kdysi jsem si tuto knihu koupil v knihkupectví Barvič a Novotný na České ul.v Brně.Fakt je,že od té doby jsem ji nikde neviděl.Je velmi dobře zpracovaná, vřele ji všem doporučuji.

  8. re:karelPřípadné další vydání by bylo určitě upravené a rozšířené, věci se hodně od té doby změnily. Kdyby o znovuvydání projevilo zájem nějaké nakladatelství, tak není nejmenší problém.

  9. K výše uvedeným komentářům nyní můžu napsat, že ke svému kroku jsem získal svolení autora (Cituji: „Líbí se mi to a vůči tomu, co jste udělal, nemám nejmenší připomínky, naopak.“), takže nyní můžete číst bez rušivých myšlenek v pozadí.

  10. Bez rušivých myšlenek v pozadí číst./10/To mne těší. Zrovna přemýšlím nad větami George Orwella, že kdo ovládá přítomnost, ovládá minulost a kdo ovládá minulost, ovládá budoucnost.Dá se tomu rozumět různě.

  11. Odpověď KarloviNevím jak on, ale já jsem knihy půjčené z MZK vracel;)

  12. Zrovna přemýšlím nad větami George Orwella, že kdo ovládá přítomnost, ovládá minulost a kdo ovládá minulost, ovládá budoucnost. Je to jednoduché: Kdo ovládá přítomnost (kdo nyní vládne), ovládá i minulost tím, že může leccos zkreslit nebo zcela zamlčet. Ten, kdo ale ovládá (zná) dějiny (minulost), je schopen ovládat (usměrňovat, ovlivňovat) budoucnost.

  13. Ano , Moraviane,proto ještě opíšu z Jirečkovy knížečky: „Kosmas a jeho kronika“ ze str. 31:Pověst o zmizení Svatopluka.Dobře věděl Kosmas, že Svatopluk byl panovníkem na Moravě, jmenuje ho dokonce i králem, a to za času Arnulfa (887 až 899). Věděl také, že získal zemi českou, a nejen zemi českou, ale i jiné kraje v dnešním Slezsku po Odru a v dnešních Uhrách až po řeku Hron (non solum Boemian, verum etiam alias regiones, hinc usque ad flumen Odram et inde-versus Ungariam-usque Gron subjagarat.) Že Svatopluk za živobytu strýce svého Rostislava ve slovenském Nitransku panoval, víme z letopisů franských (869 a 870. Regnum Zuentibaldi, una cum regno quod tenebat). Že moc jeho – již co panovníka Moravy – na sever sahala až po Odru k Polabí, o tom zvěst dává Ditmar Merseburský, jenž napsal, kterak Boemi regnante Zuetepulco duce quondam fuere principes nostri; huic a nostris parentibus quotannis solvitur census; et episcopos in sua regione Marierun dicta habuit,
    quod omne is et succesores sui perdiderunt (k r.1009). Také i Polané Vislanští, tedy Krakovští, ve spojení byli s říší Rostislavovou, jakž o tom svědčí připomínka v legendě pannonské: Poganesk knjaz siln velmi, sedja v Vislě, jenž ku přímluvě Methodia stal se křestanem, a jakž to také dokazuje existence kostelů Svatoklimentských v dnešní diecézi Krakovské. Že konečně i Čechy byly připojeny k říši Svatoplukově, víme netoliko ze správ o českém knížeti Bořivojovi, jenž pokřtěn jest v sídle Svatoplukově, ale i ze slov reginonových k r. 890: Arnulphus rex consessit Zuentibolch ducatum Behemensium, qui hactenus principem suae cognationis ac gentis super se habuerant.Jakkoliv tedy Kosmas dobře byl informován o říši Svatoplukově, přece zprávu o nástupcích jeho opakoval po Reginonovi, jakž to vysvítá z obojí zprávy tuto položené:Regino ad. a.894 : Cujus-Zvendibolchi- regnum filii ejus pauco tempore infeliciter tenuerunt, Ungaris omnia usque ad solum depopulantibus.Kosmas I. 14. : Cujus regnum filii
    ejus parvo tempore, sed minus feliciter tenuerunt, partim Ungaris illud diripientibus partim Teutonicis orientalibus, partim Poloniensibus solonus hostiliter depopulantibus.K této zprávě z Reginona přejaté a s vlastním dodatkem rozšířené Kosmas přidružil pověst o zmizení Svatopluka krále.Uprostřed noci prý – ut vulgo dicitur – nikým nezpozorován zmizel z táboru a koně svého zabiv a meč zakopav, hlásil se u poustevníků v lesích na stráni Soboru u Nitry za přijetí. I jest přijat, ale teprve při smrti své dal se prý poustevníkům znáti. Pověst tato, sama v sobě zcela samostatná, poněkud upomíná na zápisku Reginonovu, že francký major-domus Karolman s jediným sluhou v noci zmizel a klášteře v Monte-Cassinském prosil, aby přijat byl do řehole, jelikož co zločinec hledá útulek před světem. Když pak sluha jeho v rozčilení zabil kuchaře klášterského a měl za to být souzen, vyšlo najevo, že pán jeho, konvrš klášterský, jest vlastně Karolman. O takovém zmizení Svatoplukově dějepis ovšem ničeho neví. Ano,
    máme zprávu u Kosntantina Porphyrogenity z X.stol., že umíraje syny své napomínal ke svornosti a jednotě. Ale lid dobře mohl sobě přimysliti pověst o klášterním životě…Tady si dovoluju vyslovit svůj názor:Klášter Zobor založili bavorští benediktini, jde zde o přiřazení panovníka ke křestanství západního ritu. Jinak můžeme s jistotu říct, že říše Moravanů patří do střední Evropy a ne na Balkán, jak se snažil v poslední době ještě historik Eggers dokázat.A publikacím jako „O Slovanech poněkud jinak“ se usmát.K.H.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s