Severní, jižní, východní, západní, střední Morava

Jak rozdělit území Moravy podle světových stran?

Ve veřejném prostoru, například ve zpravodajství, ale i jinde se často uvádí bližší zeměpisné určení méně známých míst (nicméně i míst velmi dobře známých) pomocí světových stran. V takovémto zeměpisném určení leckterých míst je často shoda a není o nich sporu. Například nikdo nebude protestovat proti zařazení Mikulova na jižní Moravu a Štramberka na severní Moravu. Leckdy, když jsem slyšel nebo četl takové stranové umístění některého místa, jsem se nicméně divil a říkal jsem si, zda by poloha dotyčného místa nemělo být v rámci Moravy popsána jinak. (Někteří k tomuto vymezení používají prostě hranice současných krajů, takže třeba v jednom případě se Jeseník ocitl na střední Moravě, ale to jsou ojedinělé extrémy.) Tak jsem zkusil vzít mapu Moravy a ohraničit základní světové strany, tedy severní Moravu, jižní Moravu, východní Moravu, západní Moravu a střední Moravu mezi nimi. Když jsem nad tím seděl, uvědomil jsem si, že to nebude tak jednoduché, jak jsem si původně myslel. Snažil jsem se o určitý kompromis mezi tím, co se jako daná světová strana běžně označuje a co je logické; ne vždy se mi to však povedlo k mé spokojenosti. Největší potíže jsem měl u vymezení jižní Moravy, kvůli které jsem se vůbec do tohoto pustil; konkrétně jde o zařazení Brna a jeho okolí. Problém je v tom, že Brno bylo v roce 1960 ustanoveno jako hlavní město kraje pojmenovaného jako Jihomoravský a stejné jméno si prosadili i čerstvě ustanovení zastupitelé brněnského kraje v roce 2001. Brno je tak dlouhodobě vnímáno jako jihomoravské město a stejně je pak vnímáno i jeho okolí. Tak úplně se mně to nelíbí, protože Brno je od jižní hranice přece jen docela daleko, ale zase se zdráhám ho označit za město středomoravské. A totéž platí i o okolí Brna, zejména severním. Jestliže se mi nezdá přiřazení Brna k jižní Moravě, pak stejné přiřazení Blanenska a Boskovicka mi připadá už úplně nelogické, avšak veřejně se tak naprosto běžně děje – zase vlivem příslušnosti k Jihomoravskému kraji a silné vazbě na Brno. Kvůli tomu poslednímu jsem nakonec dané území zahrnul k jižní Moravě, protože se mi to nelíbí; jenže považovat Blanensko a Boskovicko za střední (nebo západní) Moravu se mi nezdá ještě víc – aspoň si nedokážu představit, že by někomu, když se řekne „střední Morava“, vytanuly Boskovice nebo Blansko. Kdyby nešlo o to rozdělit beze zbytku celé území, položil bych severní hranici jižní Moravy zhruba na čáru spojující Ivančice a Kyjov. Vymezení oblastí podle ostatních světových stran se mi zdá celkem nepochybné nebo tam přinejmenším nevidím takové sporné oblasti. Co si o tom myslíte vy? Ohraničili byste třeba východní nebo západní nebo jinou část Moravy jinak?

jednotlivé světové strany na mapě Moravy

Reklamy

17 thoughts on “Severní, jižní, východní, západní, střední Morava

  1. Velmi zajímavý článek a velmi hezká mapa. Také jsem o tomto tématu kdysi přemýšlel.
    (1) Úzce vymezenou jižní Moravu bych viděl jen v linii Kyjov, Ždánice, Klobouky u Brna, Hustopeče a Pohořelice – tak aby zahrnovala mimo jiné Hanácké Slovácko. Probíhala by tedy od zlomového bodu státní hranice u Hodonína ke zlomovému bodu státní hranice nedaleko Hrušovan.
    „Dolsko“ – Znojemsko a Moravskokrumlovsko (asi i Ivančice) by šlo k jihozápadní Moravě, pokud by byla tato možnost.
    (2) S Vaším vymezením jižní Moravy víceméně souhlasím. Jak říkáte, je to poněkud problematické, ale asi si budeme muset zvyknout, že jižní Morava není jen „teplo + víno + folklor“.
    Boskovice by však už mohly být na západní Moravě (pokud jsem tam zařadili i Jevíčko, Velké Opatovice a Letovice). Připadají mi trochu „vysoko“, je to spíše malé město, a není podle mě tak důležité, aby zůstaly na jižní Moravě. S Blanskem (a Rájcem) souhlasím – je 30 km po silnici od Brna, a je to dosti velké město na to, aby bylo odloučeno od Brna.
    Naopak bych do jižní Moravy zařadil Vyškov a tedy i Ivanovice na Hané. Podobně jako Blansko je to celkem velké město a relativně blízké Brnu (39 km po silnici). Bylo sice hezké, že jste zařadil všechny hanácké oblasti do střední Moravy, ale Vyškov mi připadá jako příliš silně vázaný na Brno, a do střední Moravy mi tak úplně nesedí.
    Pro forma by hranice mezi střední a jižní Moravou mohla vést o něco východněji, středem Drahanské vrchoviny.
    (3) Střední Morava je tak trochu zvláštní. Šternberk, Uničov a Mohelnice mi evokují severní Moravu. Totéž Olomouc – přeci jen je trochu schovaná za Nízkým Jeseníkem, směrem ke konci Hornomoravského úvalu. To vysvětluje, proč byla dříve v Severomoravském kraji. Prostějov mi inklinuje k západu, Přerov k východu a Hranice k severu i východu. Pravý střed Moravy by mi seděl tak od Tovačovska ke Kroměřížsku.
    Vaše vymezení se mi však líbí, snad bych jen přidal Holešov (k Hané), ale uznávám, že ho lze chápat jako hraniční případ. Možná i Bystřice pod Hostýnem by mohla být hraniční případ. To jsou však spíše detaily.
    (4) Teoreticky by šla vymezit i jihovýchodní Morava, jižně od Brumova-Bylnice, Valašských Klobouk, Vizovic, Zlína a Otrokovic (tato města ovšem zahrnuta v užší východní Moravě).
    (5) Mimochodem, jak by asi vypadalo členění Moravy, kdyby se vynechala střední Morava?
    Takže celkově zhodnoceno: Dobrá práca! Tohle určitě pomůže v orientaci.

  2. (3) Jak o tom tak přemýšlím, tak Holešov a Bystřici pod Hostýnem asi nechat na východní Moravě (nebo aspoň Bystřici spíš). Ale jak říkám, to jsou detaily.

  3. Anebo co takhle nechat na jižní Moravě Kyjov až Znojmo, a cokoliv na západ od Drahanské vrchoviny prohlásit za západní Moravu? Včetně Brna tedy. Protože když se na tu mapu podíváme, tak ono to Brno je opravdu na západě, ve srovnání s Olomoucí a Ostravou. Vyškovsko by se pak nechalo na střední Moravě, jelikož to už by byla silná káva prohlásit je za západní Moravu.

  4. „Boskovice by však už mohly být na západní Moravě“ (Ponorka)

    A co střední Morava? Na to jsem taky narazil.

    „Naopak bych do jižní Moravy zařadil Vyškov a tedy i Ivanovice na Hané“ (Ponorka)

    Mně se to zdá přece jen už příliš na sever. Navíc mám pocit, když jedu vlakem, že když se vyjede za Brno tím směrem, že už to není jižní Morava.

    „Střední Morava je tak trochu zvláštní. Šternberk, Uničov a Mohelnice mi evokují severní Moravu“ (Ponorka)

    Možná jsme ovlivněni tím, že dříve to býval Severomoravský kraj. Trochu mám pocit, že jako střední Morava bývá vnímáno jen dost malé území kolem Olomouce, Prostějova a Přerova. Osobně si myslím, že vymezit střední Moravu je stejně důležité jako podle ostatních světových stran.

    „snad bych jen přidal Holešov (k Hané)“ (Ponorka)

    Když se teď dívám na obecně zeměpisnou mapu, taky si říkám, že Holešov (a Bystřici pod Hostýnem, která patří k Holešovu) patří spíš na střední Moravu. Ale Kelč už vnímám víc jako východní než střední Moravu.

    „Teoreticky by šla vymezit i jihovýchodní Morava“ (Ponorka)

    To je pravda, ale pak by bylo nutné vymezit i jihozápadní Moravu, možná i severozápadní a severovýchodní a už by se to členění přiliš rozpadlo. Spíš bych se chtěl soustředit na vymezení základních světových stran a středu k tomu.

    „jak by asi vypadalo členění Moravy, kdyby se vynechala střední Morava?“ (Ponorka)

    Střed bych nechtěl obětovat, bez něho mi to nepřipadá přijatelné.

    Uvidíme, co si o tom myslí ještě další čtenáři.

  5. Velmi dobré. Důležité je vypuštění Slezska, protože to je umělý útvar. Morava musí být ve svých přirozených hranicích.

  6. „Důležité je vypuštění Slezska, protože to je umělý útvar“

    Stejně i kdyby někdo trval na pojmenování „severní Morava a Slezsko“, na ohraničení, jak je na mapě nahoře, by to nic neměnilo.

  7. Mně přijde intutivní vymezení cca. takto:

    Jižní Morava = víno, teplo, rovina nebo nízké kopečky
    Střední Morava = Haná – tj. rovina a ju obklopující kopečky
    Východní Morava = šlivovica – Valašsko, Horňácko, Zálesí
    Západní Morava = Horácko – Vysočina
    Severní Morava = často ve smyslu Ostravsko s přilehlými slezskými územími, i když logicky se jedná spíš o širší oblast Jeseníků

    No a v tomto dělá přesně bordel Brno a Boskovická Brázda (+ západ Drahanské), která není ani dostatčně jih (teplo, víno), ani dostatečně západ (ČM Vysočina), ani střed (Hanácké roviny) a vystihující výrazy sever jižní Moravy nebo východ západní Moravy působí dost směšně:)

    Vyškov má sice vazby na Brno (to Tišnov taky), ale intuitivně je to střední Morava (=Haná). Stejně tak Horní politaví (okolí Bučovic, Brankovic) by se dalo brat už jako střední, ale zas vazby na jih a na Brno ještě silnější, navíc povodí taky odpovídá jihu.

    A pak jsou ještě „přesnější“ směry, které se s těmito oblastmi

    Jihozápadní Morava = Znojemsko + Moravskobudějovicko + Dačicko (viz např. SVD JZM)
    Jihovýchodní Morava = Horňácko + Uherskohradišťsko
    Severozápadní Morava – tento pojem se pojem jednak používá pro Šumpersko (jakoby „západ severní Moravy“), jednak pro Hřebečsko a Malou Hanou, které ale z moravského pohledu nejsou ani dostatečně na západě, ani dostatečně na severu
    Severovýchodní Morava = synomum Severní Moravy (se zdůrazněním, že se nejedná o Jeseníky, ale spíš o Ostravsko)

  8. Já jsem ze Slovácka, a začlenění do východní Moravy mi vyhovuje. Nevím z jakého důvodu, ale víc cítím sounáležitost „zlínským“ směrem než jižním, i když je to samozřejmě divné, protože prostředím je Slovácku bližší jižní Morava.

  9. Zajímavé je porovnání četnosti užívání těchto výrazů.
    Podle výsledků googlu v uvozovkách, tedy dost nepřesné – nezohledňuje pády, ale pro rámcovou orientaci snad stačí:

    severozápadní Morava – 886
    severní Morava – 844 000
    severovýchodní Morava – 2 970

    západní Morava – 13 700
    střední Morava – 779 000
    východní Morava – 348 000

    jihozápadní Morava – 15 600
    jižní Morava – 1 740 000
    jihovýchodní Morava – 67 800

  10. Ta mapa by byla hezká, kdyby respektovala poslední hranice Moravy. Například Polná na Moravě neleží. Když kreslit mapy Moravy, tak s takovou hranicí, která v minulosti platila.

  11. ondra: A z jaké části Slovácka pocházíte? Například tradičně se Slovácko dělí, pokud vím, na Podluží, Hanácké Slovácko, Kyjovské Dolňácko, Strážnické Dolňácko, Uherskohradišťské Dolňácko, Uherskobrodské Dolňácko, Horňácko. Moravské Kopanice se myslím taky řadí do Slovácka a pak jsou tady přechodné oblasti jako Luhačovické Zálesí a možná i užší Zlínsko. Myslím, že třeba Strážnice (ta spíš) nebo Veselí by se daly na jižní Moravu s přimhouřením oka zařadit.

  12. Chápu, že o to tady zase až tak nejde, ale nezatracujte nám Slezsko a necpěte ho do „Moravy“. My, Slezané, jsme na to dost hákliví…

  13. Tá jižní Morava, je jistě krásná zem, posázená, vinohradem. Túto pesničku som vám Moraváci vždy veľmi závidel, pretože je tak nádherná a skutočne patrí medzi tie najkrajšie slovanské piesne, aké som kedy počul. Ď
    akujem vám za ňu – Slovák Aldo.

  14. Jedna vec je ale s určitosťou istá, že každý Slovák keď prejde hranicu na vašej – našej strane, tak nikdy nepríde do Čiech, ale na Moravu a potom sú až Čechy a to je dobre, tak to má byť, každé slovanstvo má mať svoje územie a každý národ má mať svoju históriu, aj keď bola niekedy aj smutná, ale bola. Majte sa Moraváci, ja vás mám rád – Slovák Aldo

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s