Václav Klaus a územní uspořádání

Názor Václava Klause z roku 1993 na územní uspořádání České republiky

Jaké je v současnosti územní členění České republiky a jaké je – s tím související – postavení Moravy, všichni vědí. Mnozí také tuší, že současné uspořádání není výsledkem rozumného uvažování a dlouhodobé debaty o nejlepším řešení, ale uspořádání úmyslně zvolené tak, aby byly potlačeny některé pro Českou republiku a její státní ideologii nežádoucí jevy, mezi jinými i snaha o emancipaci Moravy. Někteří například nepochybují, že kraje byly zavedeny proto, aby se zabránilo sjednocení a vzniku samosprávy Moravy. V tomto příspěvku můžu snad ukázat, že toto přesvědčení je pravdivé, třebaže se netýká přímo zavedení krajů v roce 1997. Jde nicméně o pár roků starší novinový článek, v němž Václav Klaus vyjadřuje přesvědčení, jaké (ne)má být vnitřní uspořádání České republiky, a které se ideově shoduje s tím, co bylo vytvořeno v roce 1997. Jelikož se v novinách vyjádřil tehdejší vrcholný politik, je možné jeho názor považovat za oficiální názor českého státu (tím spíš, že nikdo jiný z vládnoucích
politiků poté nikdy s jiným názorem nepřišel).

Václav Klaus vyjadřuje svůj názor, že je třeba zabránit vzniku jednotné autonomní Moravy v České republice

Advertisements

19 thoughts on “Václav Klaus a územní uspořádání

  1. > Premiéri vládTieto stránky sú určené Moravanom. Ale predsa sa k téme spýtam: bol počas ČSR, ČSSR, či ČR nejaký premiér Moravák?A prečo voči Prahe, Moraváci a Slováci nevystupovali počas spoločného štátu spoločne – mali podobné problémy – sústreďovanie moci do Prahy.Matematicky M+S tvorili v štáte väčšinu – čo bol dôvod, že neťahali za jeden povraz?

  2. >Myslím, že tyto stránky jsou určené všem. Ale nechci mluvit za autora. Československým premiérem byl jediným Moravákem předseda dvou krátkých úřednických vlád za 1. republiky Jan Černý. Tehdy však bylo zemské zřízení. V letech 1969-1987 byli tři Moraváci v čele české vlády (Kempný, Korčák a Adamec). Moravu však zklamali a akceptovali tehdy schválenou dvojfederaci. Nejednota Moravanů a Slováků má kořeny v tom, že zatímco Slováci si vytvořili vlastní jazyk a bezvýhradně se koncipovali jako národ v 19. století, Moravané podpořili Čechy v boji proti Němcům a většinově se definovali se jako moravská větev českého národa mluvícího česky. Slováci byli dál od Němců a byli v Uhrách. Ke konci 20. století chtěli Slováci větší samostatnost v rámci Československa a usilovali o konfederaci, kdežto Moravané (jen) o spolkové zřízení, které by vlastně po r. 1990 znamenalo menší samostatnost Slovenské republiky ve federaci. Prostě se nesešli. Některá jednání mezi
    Mečiarem a Bártou tehdy proběhla, nevím však, do jaké míry byla míněna vážně. Tehdy by bylo taktičtjší, aby Morava žádala podobně jako Slovensko konfederaci. Návrhem Moravy na spolkové zřízení v r. 1991 bylo Slovensko zaskočeno. Navíc tehdy politická scéna na Slovensku nebyla stabilizovaná, o rok později už moravské hnutí sláblo. V r. 1968 Moravu zradil (a posléze celou republiku) Gustav Husák, který se spokojil s dvojfederalizací bez demokratizace a samosprávy Moravy.

  3. >ďakujem za za zaujímavú odpoveď.myslím, že po vzniku republiky v roku 1918 mohli komunity Moravákov a Slovákov v spoločnom záujme viac komunikovať. Zvlášť v roku 1919 – 20 sa asi premeškal ten najvhodnejší čas.Potom sa všetko už zakonzervovalo.Ak ale čítam…a většinově se definovali jako moravská větev českého národa…tak Slováci asi ani nevideli na moravskej strane partnerov, ktorí by z moravskej strany chceli obmedziť sústreďovanie moci do Prahy. Následný asymetrický model so silnou Prahou sa rokmi upevnil a už navždy stabilizoval.Ako tu na stránkach čítam, tento model vlastne stále zostal v ČR funkčný.Pokial mala ale Morava stáročia svoj vlastný snem a vieme, že Moravania len prijali český jazyk (podobne ako Íri anglický), nevidím dôvod, prečo by Morava nadalej nemohla mať svoj snem.Neviem kedy a ako a kým bol zrušený, ale Moravania nemali súhlasiť s jeho zrušením a ked sa tak už vôľou histórie stalo, mali po zlepšení
    situácie požadovať o jeho historické obnovenie.Pokiaľ sa tak ale doteraz nestalo, ich historická situácia sa asi nezlepšila.

  4. >Ano, komunikace a různé dějinné směřování a tempo, o je velká škoda, že jsme se nesešli.Zemské zřízení bylo zrušeno komunisty v r. 1949, tehdy se víc proti tomu z geopolitických důvodů dělat nedalo. Moravské hnutí se hned v letech 1968 a 1989-1992 probudilo a bylo velice aktivní. Leč vždy narazilo na přehlížení a odpor ze strany Čech, nepochopení i záměrnou osobní a mediální masáž. Hnutí bylo obviněno ze separatismu a jeho stoupenci za nepřátele rychlé ekonomické reformy. Metody byly tyto: 1. ve zmíněné mediální diskreditaci (většina médií byla řízena z Prahy)2. v diskreditaci politických představitelů, zejm. předsedy HSD Bárty ze spolupráce z komunistickou StB, založeno na pochybných faktech3. rozložení a rozbití moravského hnutí zevnitř4. uspání moravkých voličů slibem prosazení moravské samosprávy, kterou potom neuskutečnili a plíživě opustili, i když se k ní na počátku zavázali (OF, ČSSD, KDU apod.)Nezbývá, než jen doufat
    do budoucna, že se naše země jednou sejdou v rovnoprávném celku.Dle zájmu mrkněte na tyto odkazy z wikipedie:http://cs.wikipedia.org…a_Slezskohttp://cs.wikipedia.org…nut%C3%AD

  5. >Ďakujem,ešte raz pohľad zvonku -zriadenie historického Moravského sněmu každý musí pokladať za historickú spravodlivosť a nie za rozbíjanie štátu.Ešte vyjadrujem svoje uznanie Prahe, ako to v rokoch 1918 – 1989 vedela vždy tak upratať, že dosiahla, aby sa všetka moc vždy sústredila Prahe. To bolo veľké umenie. A viete kedy sa Praha pomýlila? Keď odsunula Dubčeka, aby sa na 3 mesiace (iba do slobodných volieb) stal prezidentom. Nikde sa to asi nedočítate, nepíše sa o tom – ale až od tejto udalosti začali uvažovať Slováci o rozchode.Želám 4 mil. národu Moravanov, aby získali svoj snem, na ktorý majú historický nárok. Iste mu budú vedieť aj správnu náplň.

  6. >Po dopsání a odeslání se mně ukázalo Příliš dlouhý komentář. Znovu to psát nebudu.To není možné ošetřit maximální délku nebo alespoň zachovat napsaný text a neodeslat jej?!

  7. >[4]"Nezbývá, než jen doufat do budoucna, že se naše země jednou sejdou v rovnoprávném celku"-Například jako dvě rovnoprávné země v evropské federaci, že?[6]"To není možné ošetřit maximální délku nebo alespoň zachovat napsaný text a neodeslat jej?!"-Tím jsem se nezabýval, ale obávám se, že technické podmínky systému, na kterém tyto stránky běží, to nedovolují.

  8. > [5]"zriadenie historického Moravského sněmu každý musí pokladať za historickú spravodlivosť a nie za rozbíjanie štátu"-Jak vidíte, každý kromě Čechů.

  9. >Problem spolecneho postupu Moravaku a Slovaku v letech 1989-1992 byl nemozny, protoze jak je uvedeno vyse, Slovaci meli vetsi ambice nez Moravaci. Podpora uplne samostatnosti Moravy u volicu nebyla a s pouhou konfederaci se Slovaci nechteli spokojit, protoze podpora uplne samostatnosti na Slovensku byla u volicu silna. Bohuzel, tim doslo k tomu, ze pozadavky Moravaku (opravnene) byly proti (opravnenym) zajmum Slovaku. A protoze Morava nemela zadnou reprezentaci na urovni republikove vlady, tak spolu jednali jen Klaus a Meciar. Jak to dopadlo vime. Podle me se republika rozdelit mela, ale hranice mely byt na Vysocine, ne v Bilych Karpatech. Je typicke, ze se o poloze hranic vubec nediskutovalo. I kdyz uprimne, kolik Moravaku by chtelo byt radsi se Slovenskem nez s Cechama? Tisic let cechizace zanechal drtive nasledky – zmizela povedomost o spolecne identite.

  10. >Jano, áno,v rokoch 1989 – 92 bol postup už nemožný – Slováci boli už vtedy celkom inde.naznačím:Slováci v novembri 1989 úprimne vyšli pod československými vlajkami,ale po prekvapujúcej a náhlej výmene kandidáta na prezidenta Dubčeka za Havla mnohí zostali ako obarení…Ale OK.Ale následná pomlčková vojna, ktorú Praha správne pochopila ako útok na jej privilégia , pôsobil pre ďaľších odhodlaných nositeľov československých vlajok už ako studená sprcha – a Slováci ako celok už začali tušiť, že napriek očakávaniam, to zase nezvratne speje k podobným analógiám ako v rokoch 1918-20, 1945-47, 1948-52 a 1970-72….po čase sa všetky ústupky Slovákom pošktrtali a zrušili.a začali sa aktivizovať. Pomlčková vojna spôsobila ako podnet pre vznik SNS , začali sa zdvíhať na Slovensku už aj slovenské zástavy . Z Prahy ako reakcia nasledovala diskretizácia zosmiešňovanie, spochybňovania slov.hospodárstva, schopností…čo začalo iritovať už aj veľmi
    lojálnych občanov…K tomu sa účinne začala používala CST – vo vplyvných nedeľných komentároch pôsobila z dvoch moderátorov pani Bubílková ako zástupkyňa Slovákov – jej podivuhodné otázky sa vysvetlili až po rozdelení – kedy sa zrazu tobjektivita ukázalo, že Bubílková bola v Martine narodená Češka…Sloveni na Slovensku si so svojou spochybňovanou republikou nakoniec poradili, Slovenom v Slovinsku sa darí asi najlepšie a pracovití Sloveni – Moraváci nemôžu nikdy o nič prísť, pretože ich pracovitosť sa im nedá vziať…

  11. PŘEVZATÝ TEXTPříslušnost k národu je zaležitost mysli a tu nejde jen tak změnit. Ona celá problematika chápání pojmu národ je velmi složitá a nejednoznačná. Doporučuji se podívat na stránky MNO. Každopádně hájení národních zájmů má plnou hubu např. Klaus. Jeden příklad z ČR. Z národního tj. českého pohledu byla řešena parcelace ČR na současné kraje. Kraj Vysočina byl dodatečně přidán na základě politického rozhodnutí a proti doporučení všech odborných komisí s jediným odůvodněním: "Maximálně omezit možnost obnovy jakýchkoli celků v historických hranicích Moravy a zabránit tak případným snahám o narušení jednoty českého státu." Tehdejší předseda ODA – falešný JUDr Kalvoda – byl jedním z autorů tohoto řešení a přijetí zákona komentoval slovy: "Jednou provždy je tak ukončena snaha některých sil o obnovu samosprávy Moravy na úkor jednotného českého státu." Podobně mluvil Klaus a další.Viz http://www.moravane.eu…opic=812.0 strana 1 ze 2 Poznámka: Tento odkaz doplnil L.VitekTaké v současnosti se denně řeší mnoho věcí, kde narodní-zemské-regionální hledisko má svoji hodnotu. Uvedu jeden drobný příklad. O penězích na výzkum velkomoravských hradišť rozhodují v Praze na ministerstvu Češi. Pro ně je to něco nedůležitého, někde na východě republiky, co přímo nesouvisí s historií českého státu a tomu odpovídají i přidělené prostředky. Pro nás Moravany a naše historiky je to však výzkum s maximální prioritou o nejslavnějším období naší minulosti. Bohužel o užití moravských daní se rozhoduje mimo Moravu.Jaroslav Krábek, předseda MNO, 1.9.2008http://www.zamoravu.eu

  12. [1] Ptal jste se i na ČR. Z Moravy jsou premiéři Jiří Paroubek (2005-2006), Mirek Topolánek (2006-2009) a Petr Nečas (2010-současnost).[5] "A viete kedy sa Praha pomýlila? Keď odsunula Dubčeka, aby sa na 3 mesiace (iba do slobodných volieb) stal prezidentom."Ehm, to jaksi nebyla chyba Prahy. Pravidlo, že je-li premiérem Slovák, musí být prezidentem Čech, a byl-li dosavadním prezidentem Slovák, musí být novým prezidentem Čech, si r. 1968 prosadila nikoli Praha, nýbrž Bratislava. Podle tohoto pravidla nebylo možné, aby po prezidentování Slováka Husáka a za premiérování Slováka Čalfy byl prezidentem rovněž Slovák.

  13. >áno, je na tom niečo – neviem, ale prečo práve Čalfa a kto ho a prečo ho do funkcie zvolil… Vtedy bol prezidentom ešte Husák, keď sa začal objavovať na obrazovkách. Zo slovenského pohľadu Čalfa bol naturalizovaný pražský Slovák, ktorý v Prahe dlho žil a pôsobil.Na Slovensku boli ohľadom toho aj dohady, čo je za ým, lebo Dlouhý bol veľmi šikovný… Od roku 1993 sme o Čalfovi príznačne na Slovensku už nič nepočuli, nevieme vôbec či žije a ak žije, predpokladám, že v Prahe. Môže to byť ale pre Moravanov aspoň na poučenie – nie každý Moravan politik musí aj skutočne byť Moravanom. Ak politik má bydlisko na Morave , do Prahy dochádza a po skončení funkcie sa na Moravu vráti, tak to je Moravan. Ak žije v Prahe a aj po skončení mandátu ostane v Prahe, tak mám obavu, že záujmy svojich moravských voličov nemusí vždy zastupovať tak, ako si íto želajú.

  14. >S Čalfou to byla taková spiklenecká záležitost a nedivím se, že to Slováci brali úkorně. Podle původní dohody měl být premiérem Komárek a prezidentem Dubček. Ale někdo se zřejmě obával vlivu "osmašedesátníků", přijatelnější byl raději tehdy stále kovaný komunista Čalfa.

  15. >Ale my vieme, že v skutočnosti išlo len o to, aby sa prezidentom stal Havel. Rozhodlo sa to na nejakom nočnom uzavretom rokovaní OF a Havel to "prijal".Možno ale o 50 rokov vyjdú nejaké pamäti a pravda vyjde na povrch ako to naozaj bolo.Ale z hľadiska Slovákov to bolo nakoniec veľmi pozitívne – vôbec sa na to slováci dnes nesťažujú – naopak, týmto ľuďom z OF s odstupom času možno aj oficiálne miesta zo SR časom aj poďakujú.

  16. >Ešte k poučeniu z Čalfu:…posledné mesiace komunistického režimu sa niesli v znamení útoku pražského centra na posledné zvyšku suverenity SSR, ako ich stanovoval ústavný zákon o česko-slovenskej federácii z r. 1968. Išlo najmä o článok č. 142, ktorý stanovoval, že vnútorné pomery republík si upravia republiky samé a federálna ústavu upraví len ústavné pomery federácie. Na čele tohto aženia stál pražský „Slovák“ M. Čalfa a jeho návrh dostal populárne označenie „trojjedinᓠústava. V skutočnosti išlo o to, zbavi ústavných právomocí národné republiky a o obnovenie predchádzajúceho centralizmu, ako ho Slováci zažili za E. Beneša a A. Novotného. Revolúcia prišla ale skôr, ako sa to podarilo presadi.Národným silám na Slovensku bolo čudné, že nová politická moc v Prahe (OF) si za „predstaviteža“ Slovákov vybrala práve M. Čalfu a okamžite spozornela, či Praha nemieni pokračova v predchádzajúcej centralistickej politike.Čalfa sa snažil,
    podobne ako Bubílková. Po páde republiky už nebol potrebný a zákonite zmizol z politiky.Jeho pamäti by boli vežmi zaujímavé – určite asi nikdy nevyjdú, pretože nie je záujem… Pre Moravanov Čalfa môže slúži ako príklad, ako sa dá robi skrytá politika.

  17. > Rozdělení řepublikyVšichni tu velmi samostatně hledáte viníky rozdělení mezi Čechy a Slováky, ale tak to vůbec není. Úvahy, zda mohla hranice po rozdělení probíhat na Vysočině, nebo na Moravě je velice bezpředmětná. Rozdělením se jen dostaly Č + M do německé sféry, zatímco Slovensko do sféry uherské. Byla zkrátka jen obnovena středověká hranice mezi Říší a Uherským královstvím. Garantem této hranice bylo a je Německo a nikdo jiný. Nelíbí se to ani Američanům, ani Rusům, ale ani Francouzům, nebo Angličanům, ovšem dělat s tím v současnosti ani v blízké budoucnosti nemohou vůbec nic. Bratrům Slovákům nezbývá než přát, aby jim Maďaři dovolili jejich samostatný stát – jakousi slovenskou uherskou republiku. Moc pochopení a citlivosti ale zatím neprojevují…

  18. > Nesmysl?Jenže přesně odpovídající staleté historické hranici. Tedy nesmysl velice podivný. Zkrátka tady mnozí nechápou, že dění v ČSR, SR a ČR řídí i jiné vlivy, než Mečiar, Klaus a podobné. Sebestřednosti pobyt na vlastním dvorečku vyhovuje, mezinárodní rámce vám unikají. Nebyla jen Jalta, v současnosti fungují jiné, viz rozpad Jugoslávie, podle stejného vzorce, byť docílený jinými prostředky. Zkrátka vliv SSSR, případně Ruska se značně omezil a zmíněné oblasti připadly pod vliv Německa a Rakouska. Jako kdysi dávno před I. světovou válkou.Ale to pro vás vše bude jen několik nesmyslů najednou, co?

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s