Sdílené daně – kraje

Mapový přehled příjmů krajů ze sdílených daní

Před několika týdny jsem dostal e-mailem upozornění na jednu záležitost ekonomického rázu, která ukazuje vztah českého státu k Moravě. Je to přidělení finančních prostředků krajům a tedy nepřímý způsob kontroly jejich působení.
Kraje České republiky mají více druhů vlastních příjmů, souhrnně i s tabulkovým srovnáním jednotlivých krajů o nich hovoří stránka Hospodaření krajských samospráv (údaje tam prezentované zachycují období 2004-2007). Zajímavý je druhý řádek první tabulky, zachycující příjem krajů z takzvaných sdílených daní přepočítaný na jednoho obyvatele kraje. Tento druh příjmu krajů spočívá v tom, že z celkového hrubého výnosu daní v České republice určitá zákonem daná část připadne krajům. Konkrétní podíl z celkového výnosu je dán zákonem o rozpočtovém určení daní (nyní platí zákon z roku 2000), který z celkového výnosu určeného pro kraje určuje jednotlivým krajům podíly dané určitým koeficientem; nejlepší koeficienty mají Středočeský kraj a s jistým odstupem kraje Jihomoravský a Moravskoslezský. Avšak tyto koeficienty vypadají (zcela) jinak, pokud se částky podle nich přidělené rozpočítají podle počtu obyvatel jednotlivých krajů. Potom dostaneme údaje zapsané v první tabulce na výše odkazované stránce. Když ony údaje z tabulky (výnos ze sdílených daní rozpočítaný podle počtu obyvatel kraje) zaneseme do mapy, dostaneme následující (v mapě není Praha, protože není uvedena v tabulce, na níž se mapa zakládá – tak je tomu i u následujících dvou map; zanesení Prahy by patrně stejně situaci značně zkreslilo, protože Praha je státem všemožně a nadmíru podporována (a nemusí se to projevit zrovna na poměru přidělených daní), avšak podobné zvýhodňování hlavního města je běžné v mnoha státech):

mapa příjmů krajů ze sdílených daní

(Kraje jsem rozdělil do šesti skupin, neboť jsem dostal mapku podobných rozdílů ve financování polských samosprávných vojvodství a ona mapka rozdíly mezi nimi rovněž zobrazovala v šesti skupinách, podržel jsem tedy relativní míru třídění.)
V mapě zřetelně vidíme, že s postavením Jihomoravského a Moravskoslezského kraje je to najednou zcela jinak, oba kraje se zařadily naopak k nejvíce podfinancovaným krajům – Moravskoslezský kraj dostává na jednoho obyvatele ze sdílených daní jen 52% toho, co nejštědřeji obdarovávaný kraj, Vysočina. Ostatně postavení kraje Vysočina je v mapě zřetelné, do první skupiny se nedostal žádný jiný kraj, kraj na druhém místě, Plzeňský, dostává ze sdílených daní na jednoho obyvatele „jen“ 89,9% toho, co kraj Vysočina. Při bližším pohledu na první tabulku na stránce Hospodaření krajských samospráv můžeme vidět, že Vysočina má největší příjmy mezi kraji i u řady jiných zdrojových položek. Ač to může znít paranoidně, není zcela vyloučeno, že to není náhoda (nebo výjimečná schopnost místních politiků v dotyčném kraji), ale systémová záležitost, totiž že kraj Vysočina má od státu privilegované podmínky, jejímž cílem snad je vytvořit spokojenost obyvatel kraje s jeho existencí a činností, tím vytvořit (podpořit) vznik místního „patriotického cítění“ a nechat zapomenout na nějakou moravsko-českou hranici, případně pocitově oddělit kraj Vysočina od Moravy, k níž z velké části patří.
I přes výrazně dobré postavení kraje Vysočina nelze v první mapě přehlédnout, že kraje na Moravě jsou na tom v přepočtu na jednoho obyvatele hůř než kraje v Čechách. Přehledně jsem se to pokusil zobrazit na následující druhé mapě (zemskou hranici jsem zakreslil až na nepříliš velké odchylky v zásadě podle stavu z roku 1948):

Čechy a Morava ve srovnání příjmů krajů ze sdílených daní

Tato druhá mapa zachycuje (aritmetický) průměr údajů předchozí mapy, pro každou zemi zvlášť. Protože kraj Vysočina patří do obou zemí – Čech i Moravy – započítal jsem jej do obou zemí. (První mapa (a tabulka, z níž vychází) zachycuje údaj vztažený na jednoho obyvatele daného kraje; to už samo o sobě je zprůměrované číslo a vztahuje se ideálně na každého obyvatele kraje bez ohledu na místo jeho bydliště uvnitř daného kraje. Jestliže tedy rozdělím kraj Vysočina z první mapy, dostanu dva kraje se shodnou charakteristikou, totiž příjmem 5278 Kč na jednoho obyvatele. Jeden tento „půlkraj“ jsem pak přiřadil k Čechám, jeden k Moravě a pro Čechy jsem tedy spočetl průměr za 9 krajů, pro Moravu za 5 krajů.) Výsledky poněkud zkresluje skutečnost, že k Moravě patří i část Jihočeského a Pardubického kraje, ale to jsem ve výpočtu nemohl zohlednit (přece jen, Vysočinu jsem rozdělil zemskou hranicí zhruba na poloviny, naproti tomu obě části zmíněných krajů jsou natolik malé a okrajové ve srovnání se zbytky jejich krajů, že nelze zaručit, že příjmy dotyčného kraje směřují do nich ve stejné míře jako do zbytku jejich území), navíc obě části patří k méně hustě osídleným, takže počet lidí, který se ve výpočtu takto „ztratil“, je ve srovnání s počtem obyvatel ostatních krajů na Moravě relativně zanedbatelný.
Ve druhé mapě jsem ponechal měřítko z mapy první, to znamená, všechny kraje v Čechách se mým výpočtem zprůměrovaly na hodnotu 4354 Kč na obyvatele, což činí 82,5% hodnoty pro kraj Vysočina v první mapě (5278 Kč na obyvatele podle tabulky, na níž je mapa založena) – odtud použití příslušného odstínu oranžovo-hnědé (celé Čechy by tak byly na úrovni Středočeského a Královéhradeckého kraje). Naproti tomu pokud by se zprůměrovaly všechny moravské kraje (se započtením Vysočiny a zanedbáním moravské části Pardubického a Jihočeského kraje), výsledek by činil 3651 Kč na obyvatele, což opět vztaženo k hodnotě pro kraj Vysočina (5278 Kč na obyvatele) činí 69,2% – proto použití žlutého odstínu barvy (celá Morava by byla na úrovni Olomouckého kraje). Kdybych srovnal údaj pro Čechy a údaj pro Moravu (což mapa takto nezachycuje), musel bych konstatovat, že obyvatelé moravských krajů se musí spokojit na osobu s 83,9% toho, co dostávají na osobu obyvatelé českých krajů.
V další mapě jsem se pokusil znázornit situaci, jak by vypadala, kdyby se kraj Vysočina nezapočítal ani ke krajům v Čechách ani ke krajům na Moravě (opět jsem zanedbal moravskou část Pardubického kraje a Jihočeského kraje, hranice tedy odpovídá druhé mapě a neznázorňuje hranice mezi kraji):

Čechy a Morava ve srovnání příjmů krajů ze sdílených daní - bez kraje Vysočina

Mapa jednoznačně ukazuje, jaký vliv má započitání přijmů kraje Vysočina do příjmů moravských krajů: zatímco vynecháním Vysočiny mezi českými kraji zůstal odstín Čech nezměněn (pohybuje se na stupnici stále u hodnoty 83-76%), Morava bez Vysočiny se propadla ještě o jeden stupínek hlouběji do rozmezí 68-61% (což je hodnota Zlínského kraje v první mapě). Je však třeba upozornit, že v druhé mapě Čechy byly jen kousek od zařazení ke druhé nejvyšší příčce (rozmezí 91-84%) a tedy příjmové úrovni Jihočeského, Plzeňského a Karlovarského kraje, Morava naopak byla ve druhé mapě jen kousek nad spodní hranicí „žlutého“ rozmezí, takže není divu, že po odečtení Vysočiny její průměrná hodnota o stupeň klesla na úroveň Zlínského kraje. Výsledkem je, že Čechy bez Vysočiny zaujímají druhou příčku odvrchu, Morava bez Vysočiny druhou příčku odspodu. Pokud bych opět zapomněl na stupnici první mapy a srovnal výsledky třetí mapy samostatně, musel bych uvést, že obyvatelé českých krajů bez Vysočiny (a stále bez Prahy) dostávají ze sdílených daní 4238 Kč na osobu, zatímco obyvatelé moravských krajů bez Vysočiny 3245 Kč na osobu, což jinými slovy znamená, že obyvatelé moravských krajů bez Vysočiny se musí spokojit se 76,7% toho, co obyvatelé českých krajů (bez Vysočiny).
Také bych mohl celý kraj Vysočina započítat na Moravu, potom by se údaj pro Čechy nezměnil (4238 Kč na osobu), obyvatelé Moravy by měli na osobu k dispozici 3651 Kč, což by barevně odpovídalo mapě druhé a obyvatelé Moravy by dostávali 86,1% toho, co obyvatelé Čech.
Uvedené údaje lze interpretovat pouze jedním způsobem: v národní ideologii, která panuje v České republice tvoří všichni obyvatelé České republiky (nepočítaje zjevné menšiny odlišující se jazykem nebo barvou kůže) jeden jednolitý český národ, který je zcela jednotný a nedělí se ani na žádné větve (tj. českou a moravskou). Avšak praxe je v příkrém rozporu s touto ideologií, český stát se k obyvatelům Moravy v oblasti ekonomické chová, jakoby zvláštní větev tvořili, a to větev méně hodnotnou. Dokonce by výsledky mohly svádět až k tvrzení, že na základě ekonomickém snad obyvatelé Moravy jakoby až patřili k nějakému jinému národu, který musí být „trestán“; ačkoli srovnání kulhá (současné česko-moravské rozdíly nejsou tak značné), vybavila se mi situace Irska v 19. století, o jehož sebemenší autonomii nechtěly tehdejší britské vlády ani slyšet, avšak místo jako k rovnoprávné součásti státu se k Irsku ekonomicky chovaly jako ke kolonii. A ještě jsem si vzpomněl na jeden úryvek z knihy Jiřího Pernese Pod moravskou orlicí aneb dějiny moravanství, v němž předseda Moravskoslezského národního výboru František Loubal v roce 1946 trpce komentoval zacházení pražské vlády s moravskoslezskou zemí: „Z oficiální zprávy o poradách o uhlí se například dovídáme, že domácí otop uhlím bude v Čechách kryt ze 30 procent a v zemi Moravskoslezské jen z 20 proč. Marně se táži proč? Či snad proto, že jsme proti zimě otužilejší? Víte, že jen v Brně je třeba na 2 miliony čtver. m. skla? Když je někdo u nás na Moravě, tak plně chápe naše těžkosti a starosti, slibuje, že nesmíme býti odstrčeni, a najednou z úst téhož muže jedné ústřední rozdělovny pak čteme zprávu, že na nás zapomněl 10 procenty uhlí. – A tak je to i v jiných případech, že se nám nedodrží sliby, které jsme ať přímo na Moravě nebo v Praze s kompetentními činiteli sjednali… Připomínám (to) také proto, aby i čtenáři v Čechách věděli, proč se tak často ozývají ze země Moravskoslezské i nevrlé hlasy a brojí proti tak zvanému pražskému centralismu.“ I já bych nad výsledky tohoto článku mohl vznést ironickou otázku, zda dnešní obyvatelé Moravy mají menší žaludky, hustější srst, jsou otužilejší proti nemocem a mají silnější svaly na nohách (to pro cestu do práce), že nepotřebují, aby na ně vynakládaly jejich kraje tolik prostředků jako kraje v Čechách na své obyvatele. Ono jak se zdá, od roku 1946 se nic nezměnilo, ba vůbec bez ohledu na panující ideologii a vlády u moci se na vztahu Čechů k Moravě nic nemění. Ale zato všechny návrhy na samosprávu Moravy – zejména pokud by zahrnovala důsledné oddělení rozpočtů Čech a Moravy – jsou považovány za extremizmus. Vlastně, to se od roku 1946 (a od dob ještě dřívějších) taky nezměnilo.

Advertisements

21 thoughts on “Sdílené daně – kraje

  1. >Dobrá práca, další komenty nésú potřeba, všecko je jasné.

  2. >Nelze než souhlasit s J. Maškem, a hlavně informace šířit dále.

  3. > příčina…?Ještě by to chtělo provést výzkum na IQ obyvatelstva.Podle ČSÚ sice lidé hlásící se k moravské národnosti jsou disproporčně vzdělaní a snad tedy i chytří, ale obecně se dá usuzovat spíše na opak u průměrného obyvatele Moravy -Je-li soužití s čecháčky už celá desetiletí prodělečná záležitost (ne-li jeden velký český podvod a zlodějina), pak je Morava se 4 mil. obyvatel jedna velká léčebna pro duševně choré, kteří v takovém stavu spokojeně žijí.

  4. > Jura má bohužel pravduPánové,mám celoživotní zkušenost,že je to tak, jak říká pan JURA,bohužel a nikdo mě nepřesvědčí o opaku,jenom doufám,že to není dané geneticky.Jako příklad vám uvedu to co jsem už ventiloval i v Českém rozhlase Olomouc: Mockrát jsem za posledních asi 15 let sledoval takové ty inzertní relace v rádiu,kdy si lidé volají a nabízejí sami koupi nebo prodej.Sleduju to na českých i moravských stanicích,mám na to čas,jsem už 15 let v důchodě.Ten rozdíl v mentální úrovni a ve vyjadřovacích schopnostech lidí v neprospěch Moravy je až neskutečný.Tato skutečnost mě velmi trápí.Přisuzuju to dlouhodobé silné katolizaci Moravy ,která měla v Čechách přece jen jiný průběh a potom neblahému vlivu českému na Moravu už od dob obrozenců.Možná taky ta edukace na Moravě nedosahovala té české.Vždyť některé výlevy tzv. zaváděčů moravštiny na Facebooku Mor.nár.obce hraničí až s duševní poruchou.A o některých si myslím,že chtějí vlastně věci emancipace Moravy
    ublížit. Viktor Dubský

  5. >Viktore, to snáď nemyslíš vážně? Přisuzovat mentální úroveň katolizaci Moravy?

  6. Nechci působit jako zapšklý čechista, který je i tváří v tvář jasným faktům schopen vymlouvat se a špekulovat. Ale domnívám se, že pokud svou námitku nevznesu teď, tak jako tak ji vznese někdo později. Je lepší vypořádat se s ní hned na začátku, než např. až v hektickém předvolebním období, kdy už bude příslušná mapa financování krajů natištěna na billboardech po celé Moravě a v pražských diskusních pořadech ji budou cupovat na kousky. Je třeba, aby nebylo co cupovat.Jde o to, že je třeba důsledně odlišovat financování obcí a financování krajů. Je dobře známo, že při financování obcí jsou neúměrně zvýhodněny velké obce. Co když pražský úředník při rozdělování peněz krajům došel k závěru, že při financování krajů je třeba toto vykompenzovat? Např. 35 % obyvatel Jihomoravského kraje žije v Brně, tedy v nadstandardně financované obci. Pražský úředník si možná řekl: Proč by těmto již zvýhodněným obyvatelům měly plynout peníze ještě přes krajskou úroveň? Ani
    nápad! Krajské peníze pošlu jen jihomoravskému venkovu, Brno už má dost obecních peněz. Totéž se týká Moravskoslezského kraje, kde 25 % obyvatel žije v Ostravě.Naopak Vysočina je v podstatě venkovský kraj – právě proto, že tento umělý kraj se skládá z oblastí, které ve skutečnosti jsou periferními venkovskými oblastmi jiných krajů (Jihmoravského, Jihočeského, Pardubického). Žádné přirozené centrum zde neexistuje, v uměle vybrané Jihlavě žije jen 10 % obyvatel kraje; obec této velikosti již nijak zvlášť finančně zvýhodněná není. Podle mé hypotézy je tak logické, že takový kraj je financován nadstandardně – jeho obce jsou totiž financovány podstandardně.Jinými slovy: peníze, které stát posílá krajům, nejsou jediné státní peníze, které se v kraji ocitnou; stát posílá peníze i obcím. Abychom dostali úplný obrázek financování, je tedy třeba k penězům posílaným kraji přičíst i peníze posílané přímo obcím daného kraje. Což je samozřejmě piplavá práce, to uznávám.Netvrdím
    samozřejmě, že je to ideální systém a že by nebylo lepší posílat všechny peníze přímo obcím. Současný systém samozřejmě podporuje to, aby se na sebe obce a kraje vzájemně vymlouvaly a aby nikdo nevěděl, kolik přesně peněz komu vlastně plyne. Stejně tak není nijak zaručeno, že krajští úředníci pochopí a přijmou záměry pražského úředníka a že krajské peníze nepoužijí opět na nadšené budování krajského města, místo aby je poslali podfinancovanému venkovu.Z výše popsaného také vyplývá, proč na mapě není Praha – ani na ní být nemůže, protože současná mapa zachycuje jen krajské finance bez obecních, zatímco v Praze se krajské a obecní finance nerozlišují, Praha je zároveň obcí a krajem. I kdyby můj výše popsaný vyrovnávací mechanismus mezi obcemi a kraji opravdu fungoval, v nadstandardně financované Praze by byl k ničemu – nelze říct "obec Praha má již dost peněz, krajské peníze tedy pošleme jiným obcím Pražského kraje", protože žádné jiné obce než Praha v Pražském kraji nejsou. Praha by na
    mapě mohla být až po výše zmíněném připočtení obecních peněz ke krajským. Netvrdím, že takto upravená mapa by ukázala, že Morava podfinancovaná není – ale dokud takovou mapu nemáme, nemůžeme to vyloučit.

  7. "…kdy už bude příslušná mapa financování krajů natištěna na billboardech po celé Moravě a v pražských diskusních pořadech ji budou cupovat na kousky." – už z prvního odstavce je vidět, že jste zcela mimo. O problému se diskutovat nebude, čechistická média to neumožní a moravští vlastenci nemají ani zdaleka dostatečné prostředky. 😦

  8. > Gabriel Svoboda alias "za každou cenu moravobijec""Nechci působit jako zapšklý čechista, který je i tváří v tvář jasným faktům schopen vymlouvat se a špekulovat."Tím, co jste napsal, jste se ovšem jasně předvedl jako "zapšklý čechista" Nemohl jsem si pomoci a musel do Vás rýpnout. Vaše výmluvy a spekulace Vás totiž velmi tvrdě do role "zapšklého čechisty" postavily. Kdysi jste psal, že jste Čech a snažíte se být nestranný. Po dnešku Vám věřím již jen to, že jste Čech. Přijít sem s myšlenkou, kterou napasujete na dva moravské (a slezské) kraje a zároveň dva další moravské (a slezské) kraje, které jsou také ekonomicky diskriminované, jednoduše jakoby zapomenete – nepřipadáte si, že už to přeháníte? Nejenže Vaše teorie nepasuje na celou Moravu, ale také nezapadá do dění tam u Vás (v Čechách). Plzeňský kraj, který je financován podle stejného koeficientu jako Brno a Ostrava (díky počtu obyvatel, který
    se rovná téměř třiceti procentům obyvatel celého kraje), Vám naprosto nezapadá do Vaší teorie – vzhledem k tomu, jak je zdatně financováno krajské město Plzeň a celý Plzeňský kraj (viz výše). Není nic trapnějšího než "za každou cenu moravobijec".Fakt, že na Moravu plynou peníze do více rozpočtů (než jen do krajských) tady nikdo neopomíjí. Jen možná Vy máte pocit, že někdo něco nechápe, nepochopil, nepochopí (zatím jste to právě Vy).Praha není zmíněna z toho důvodu, že je zároveň obcí a krajem. Pokud bychom započítali Prahu, museli bychom započítat všechny obce celé republiky. To ovšem Vy víte. A já Vás ujišťuji, že pokud bychom tak učinili, tak byste takový článek neměl ani jak zkritizovat (pokud byste tedy nepřišel opět s nějakou kulhavou teorií). Proč jsem si tím tak jistý? Ze sdílených daní, určených obcím, plyne cca 30% právě do Prahy. Pro ostatní obce pak zůstane tedy cca 70%. Podle počtu obyvatel by z těchto 70% měli obce na Moravě dostat cca 40% a ve zbytku Čech by zůstalo 30%.
    Dochází Vám to? Ta nereálnost vyrovnanosti? Nebo přijdete s další teorií, kterou mě jen vyprovokujete k tomu, abych si sedl a počítal a počítal a počítal a pak přišel s výpočtem a Vámi zmíněnou mapou, o které už dopředu vím, jak vlastně bude vypadat?

  9. > [7]Pane Svobodo, jaksi jste zapomněl domyslet, že do pravomoci krajů patří oblasti, které s obcemi nemají mnoho společného, protože prostě byly převedeny na kraje (např. síť zdravotnických zařízení, školská zařízení, dopravní cesty) a jestliže budou podfinancovány kvůli menším příjmům krajů, těžko zaskočí obce se svými financemi. Vaše hypotéza o výpomoci obcí krajům by platila jen v případě, kdyby kraje a obce spravovaly stejný majetek. Jestliže obce a kraje naopak (jak to skutečně je) spravují odlišné majetky a odlišná zařízení, nic krajům s nižším přídělem sdílených daní nepomůže (hypotetické) větší financování obcí na jeho území.

  10. >Je to skvělá práce i dobrý nápad, jen jak tyto informace dostat k co největšímu počtu lidí na Moravě.

  11. > [13]"Že vás to stále baví se rozdělovat"-No to víte, Češi už si několikrát svoje odbyli, tak teď je řada na Moravanech. Přece byste nechtěl Moravanům vyčítat, co si Češi dopřávali bez výčitek.

  12. A je to tu zase Moraváci se brání proti Čechům a utlačují nás Slezany (tak že je započítavaji mezi Moravaky.)

  13. Se omlouvám ale to se nedá číst. To pozadí snad nemusí překrývat text. Takhle si to přečte málokdo.

  14. „A je to tu zase Moraváci se brání proti Čechům a utlačují nás Slezany (tak že je započítavaji mezi Moravaky.)“ (Kryštof)

    No jo, kde už mohli Slezani dávno být nebýt té moravské tyranie.

  15. „Se omlouvám ale to se nedá číst. To pozadí snad nemusí překrývat text. Takhle si to přečte málokdo.“ (Anonymní)

    Mně se to taky nelíbí, bohužel nevím, co je toho příčinou a jak to spravit. U ostatních článků je pod textem bílé pozadí.

  16. Rosťo, radši tu našu šachovnicu co by podklad zruš nebo se znemožníš! Něco jiného je hrdé nošení naší vlajky a něco jiného toto. Jestliže nastal takovýto problém, tak radši šachovnicový podklad úplně zruším než toto…

  17. Všichni zapomínáte,že porcování medvěda se provádí v Praze a nikdo neznáte,podle čeho.Jakási pravidla jsou,ale víc dostane ten,kdo víc řve nebo kdo víc maže.Do Prahy se jezdilo s demižónem nebo s něčím jiným a to trvalo i po t.zv.revoluci.Obstojně fungovali taky leštiči klik na jiných bázích ,kraje nekraje,okresy neokresy a obce neobce.Čert se v tom vyznej.Co si kdo urval,to měl.Kdo byl slušňák,dostal prd a proto se zapojil nebo odešel.Staletí a desetiletí běží,svět se mění,ale lidé zůstávají stejní.Tradice a čest jsou muzejní exponáty.Vlastenectví nevhodná veteš.Jeden druhému nepřeje a závidí.Prodali jsme stát,Češi i Moravani a Slezané,společně a bez vyjímek,víme to a pokračujeme v tom. S těmito trendy se smiřujeme a spějeme k zániku.Hlavně zdraví,dámy a pánové.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s