Alternativní návrh na územní členění České republiky z roku 1993
Na začátku 90. let krátce vycházející noviny Hlas Moravy zveřejnily v jednom svém čísle v roce 1993 článek, který podle v něm uvedených poznámek byl výtahem z publikace Správní členění území státu, občanská samospráva a uspořádání státních služeb autora Zdeňka Malíka. Na článku mě zaujala ihned připojená mapa, každopádně zajímavý byl i text článku. Dávám ho sem celý, i když nejzajímavější je samozřejmě část týkající se Moravy (v ní bych doporučil věnovat i pozornost slovům týkajícím se Slezska).
Nejprve ovšem uvedená mapka (překreslil jsem ji podle otištěné mapky):
Zajímavé mimochodem je, že její autor upravil hranici mezi Moravou a Čechami velmi podobně jako já v článku Západní hranice Moravy v budoucnu (ač měřítko Hlasem Moravy otištěné mapky nebylo moc podrobné, řekl bych, že až na malý výběžek několika obcí u Studené na jižní Vysočině Zdeněk Malík navrhl zcela stejnou úpravu zemské hranice (dokonce se mně zdá, že v některých úsecích hranice pro Moravu ještě o něco velkorysejší), z čehož by se dalo usuzovat, že můj návrh nebyl zcela nesmyslný).
A tady je text samotného článku:
Navržené řešení vychází z těchto náležitě uvážených hledisek:
1. Vytvořit územní celky, které zachovají přibližně historickou hranici mezi Čechami a Moravou. V zájmu respektování existující zcela zjevné spádovosti některých obcí k okresním městům – pokud tento vztah překračuje historickou zemskou hranici – budou provedeny místní korekce hranice zemí. Tyto úpravy budou vysvětleny obyvatelům dotyčných obcí a občané by se k nim měli vyjádřit v místním referendu.
2. Vytvořit malý počet velkých územních celků, v jejichž hranicích bude zachována celistvost plošně rozsáhlých přírodních oblastní jako jsou Krkonošský národní park, Chráněná krajinná oblast Šumavy, jakož i celé Polabí.
3. Vytvořit velké zemské celky, na jejichž území bude několik statutárních velkoměst. Tímto polycentrismem se vytvoří v rámci jednotlivých zemí příznivé podmínky pro dělbu funkcí ve sféře vrcholné specializace služeb. Statutární města se budou funkčně vzájemně doplňovat, takže souhrn jejich aktivit nejvyšší úrovně infrastruktury bude vytvářet komplexní vybavenost zemí. Tomuto řešení je třeba dát přednost před úvahou členit území ČR na větší počet menších monocentrických regionů (krajů, oblastí). Postavení osamoceného statutárního města v regionu by jednak znatelně omezilo výše zmíněné výhody větších polycentrických zemských celků, jednak monocentrismus v oblastní úrovni stimuluje nezdravou tendenci politických představitelů statutárního města k regionálnímu centralismu.
4. Vytvořit velké zemské celky, které se podělí o problémové oblasti se značně poškozeným životním prostředím, s trvalým ohrožením zdraví zde žijícího obyvatelstva, s vážnými ekonomickými problémy způsobenými útlumem a konverzí průmyslu a sociálními důsledky tohoto stavu. Bylo by nerozumné vytvořit větší počet regionů, takže některé z nich – např. Ústecko nebo Ostravsko – by se potkaly dlouhodobě se značně nepříznivou hospodářskou a sociální situací. V rámci větších zemědělských celků bude vážná problematika těchto bolestí snáze řešitelná.
5. Praze je třeba přiznat statut země, čímž se podpoří uznání jedinečnosti, specifičnosti a mezinárodního významu tohoto města naší republiky. Specifičnost je v tom, že tato miliónová metropole, velmi bohatá množstvím památkově chráněných historických staveb a jako sídlo četných ústředních orgánů kulturních zařízení a mezinárodních institucí má oprávněně podstatně vyšší potřebu provozních a investičních prostředků na údržbu a novou výstavbu občanské a technické infrastruktury. Proto je účelné, aby Praha se svým blízkým zázemím měla statut země, podobně jako má např. Vídeň v sousedním Rakousku.
Z výše uvedených hledisek se doporučuje přijmout následující řešení:
Na území České republiky vytvořit tyto čtyři zemské celky:
– Metropolitní region Praha, cca 1200 km2, 1,4 mil. obyvatel
– Zemský region Severní Čechy, cca 22 600 km2, 2,9 mil. obyv.
– Zemský region Jižní Čechy, cca. 28 100 km2, 2,0 mil. obyv.
– Země moravskoslezská, cca 26 tisíc 900 km2, 4,0 mil. obyv.
Jde tedy o návrh rozdělení České republiky na čtyři země způsobem, který je zakreslen na připojené mapce. Všechny čtyři země jsou rovnoprávné, každá má mít vlastní sněm a vlastní zemský orgán exekutivy.
Vysvětlení k jednotlivým navrženým zemím České republiky:
Metropolitní region Praha
Zdůvodnění zemského statusu pro hlavní město České republiky Prahu bylo již vpodstatě uvedeno. Pro doplnění ještě několik poznámek. Prahu lze právem nazvat skvostem architektury. Avšak hodnota velké části historických památek je dnes v žalostném stavebním stavu. Mnoho paláců a dalších objektů je znehodnoceno nejen desítky let neprováděnou údržbou, ale též jejich velmi nevhodným využitím zařízeními, jejichž svévolné adaptační úpravy a bezohledné provozy se velkou měrou přičinily o značné zpustošení budov. V mnoha objektech jsou různé sklady, depozitáře archívů a uměleckých děl, dílny, ale hlavně množství kanceláří přebujelé státní administrativy a ústředí nejrůznějších spolků, zájmových organizací a svazů, které by v Praze nemusely být, případně by vůbec nemusely existovat, protože některé z nich jsou zbytečné. Praha se dusí pod tíhou byrokratického balastu.
K záchraně mnoha zdevastovaných památkově hodnotných objektů je nezbytné výrazně zmenšit nadbytečnou administrativu a decentralizovat řadu zařízení, aby se mohly budovy uvolnit a rekonstruovat pod dohledem památkářů. Změnou majitelů a uživatelů dosáhnout toho, aby opravené objekty sloužily takovým aktivitám, které přinesou Praze bohaté finanční příjmy. Potenciál atraktivity pražské metropole je třeba posílit aktivitami cestovního ruchu, mezinárodního obchodu, peněžními ústavy, ústředími mezinárodních organizací, galeriemi výtvarného umění a řadou dalších kulturních a jiných zařízení. Uvážíme-li, že Vídeň má přínos z cestovního ruchu asi desetkrát vyšší než Praha, vidíme, jak mnohé se musí změnit. V této souvislosti nelze opomenout nutnost zbavit město nebývalého množství kriminálních živlů a zajistit bezpečnost vlastních občanů i zahraničních návštěvníků a jejich majetku. A k tomu všemu má přispět zemský statut našeho hlavního města.
Pokud jde o územní vymezení pražského metropolitního regionu, uvažuje se s rozlohou, která kromě vlastního území dnešní Prahy zahrne též příměstské pásmo, jež vytváří území intenzívních vztahů s vlastní metropolí. Přibližně jde o území, které v létech 1949 až 1960 pokrývala tehdejší příměstské okresy Praha-jih, Praha-sever, Praha-východ a Praha-západ. Dohromady s Prahou činí celková rozloha uvažovaného území asi 1200 km2.
Zemský region Severní Čechy
Název „zemský region“ byl v tomto případě zvolen proto, aby vyjadřoval skutečnost, že jde o dílčí územní celek historické země Čechy. Vymezení tohoto zemského celku respektuje důsledně geografickou realitu území. Integrujícím prvkem je tok řeky Labe, který v celé délce na území našeho státu protéká tímto regionem. Další nespornou předností řešení je, že celé území Krkonošského národního parku bude pod správou jediného regionu.
Na území zemského regionu Severní Čechy jsou celkem čtyři stotisícová města – střediska oblastního významu, a dalších pět měst, která přesáhla počtem svého obyvatelstva hranici 50 tisíc. Osídlení celého regionu je co do rozložení sítě měst vyvážené a vykazuje relativně vysoký stupeň urbanizace. Z urbanistického hlediska považuje autor tohoto odborného elaborátu jako nejvýhodnější pro funkci hlavního města regionu Hradec Králové, které by se podělilo o některé oblastní funkce s dalšími statutárními městy. Toto je však pouze názor autorův. O hlavním sídle zemského regionu by měli rozhodnout občané.
Zemský region Jižní Čechy
Územní vymezení tohoto zemského regionu vytváří geograficky přirozený celek s převážně rovnoměrnou vrchovinnou konfigurací terénu. Za přednost řešení lze označit to, že celá Chráněná krajinná oblast Šumavy leží na území tohoto jediného regionu, což usnadní její ochranu a správu.
Celý tento zemský region má znatelně nižší hustotu osídlení než v regionu severočeském. Z toho vyplývá též podstatně nižší stupeň urbanizace. Pouze město Plzeň vyniká svou velikostí 173 000 obyv. a město České Budějovice s 97 000 obyvateli. Hranici 50 000 obyvatel překročily již jen Karlovy Vary.
Podle úsudku autora tohoto elaborátu se za dané situace jeví jako nejvhodnější por funkci hlavního města celého zemského regionu město Plzeň. A opět se předpokládá, že se podělí o některé oblastní funkce s Českými Budějovicemi. To je ovšem pouze názor autorův a tudíž není rozhodující. O hlavním sídle navrhovaného zemského regionu Jižní Čechy by měli rozhodnout občané tohoto území.
Země Moravskoslezská
Čtvrtým zemským celkem na území České republiky by měla být Moravskoslezská země. Spojení historické Moravy s částí původního Slezska má hned několik závažných důvodů, proč by mělo být obnoveno. Od roku 1918 patří k České republice (tehdy Československé republice) přibližně jedna desetina z původního historického Slezska. Přitom historická hranice mezi Moravou a Slezskem nebyla v minulosti ustálená a vícekrát se měnila. Pokud bychom ji dnes chtěli brát za východisko k novému územněsprávnímu členění státu na vyšší územní celky, znamenalo by to uměle rozdělit obyvatelstvem vnímané komunity. Týká se to především samotné Ostravy, dále spojeného souměstí Frýdek-Místek a jeho okresu.
Vytvoření zemněsprávního celku Slezské země, které propagují někteří místní političtí činitelé, by bylo geograficky, tak funkčně neorganizovaným zásahem do současné územní reality. K vytvoření zdání celistvosti by takto uměle vymezený vyšší územní celek vyžadoval připojit k němu poměrně velkou část původně Moravské Ostravy, město Nový Jičín a celý jeho okres, a dále polovinu okresu Frýdku-Místku.
Protože žijeme v demokratickém státě, nelze připustit direktivní manipulaci s územím a s jeho obyvatelstvem. Připojení území by bylo možné pouze se souhlasem občanů na základě uspořádání a výsledku referenda v dotčeném území.
Ostravsko je dnes a dlouhodobě bohužel ještě zůstane problémovou oblastí. Samo o sobě se bude velmi obtížně potýkat s důsledky konverze ekonomiky, se sociálními problémy rostoucí nezaměstnaností a v neposlední řadě s problémy národnostními. K tomu ještě negativně spolupůsobí důsledky devastace území těžební činností a zdravotně závadné životní prostření zamořené exhalacemi z velkého soustředění těžkého průmyslu. Všechny tyto problémy jsou lépe řešitelné v rámci jednoho územněsprávního celku Moravskoslezské země, protože Morava má dostatečný hospodářský potenciál k tomu, aby kompenzovala zmíněné disproporce ve slezské části země.
Dlouhodobě již od listopadu 1989 se v naší republice dosud bezvýsledně vede polemika o tom, zda si obyvatelé Moravy a Slezska skutečně přejí obnovení samosprávy Moravskoslezské země. V tomto již únavném a někdy nechutném politickém dohadování se obyvatelům Moravy a Slezska často podsouvají úmysly, které toto obyvatelstvo nikdy nemělo a nemá. Přes opakující se slovní útoky, pomluvy a zlehčování vlasteneckého cítění a vztahu občanů ke své historické zemi, při mnohokrát prokázané věrnosti Moravanů a Slezanů naší republice, průzkumy veřejného mínění stále ukazují, že většina obyvatel Moravy a Slezska si přeje zemskou samosprávu. Odpovědi na výsledky těchto průzkumů jsou snahy představitelů vládních stran rozdělit území státu na 9 až 14 oblastní podle starého a věčně platného přísloví „rozděl a panuj“. V dané situaci, kdy vládní činitelé postrádají dobrou vůli dát průchod demokracii, nelze jinak, než doporučit uspořádání referenda na Moravě a ve Slezsku k této závažné otázce. Direktivně rozhodnout proti vůli občanů by bylo nedemokratické a poškodilo by v zahraničí nepochybně důvěryhodnost našich prohlášení, že budujeme právní stát, v němž se respektují mezinárodní dokumenty o lidských právech a svobodě občanů.
Moravskoslezská země se vyznačuje vysokou hustotou osídlení a vysokým stupněm urbanizace. Má tři výrazná oblastní centra – Brno, Olomouc a Ostravu, mezi nimiž by mělo dojít k efektivní dělbě správních výkonů a služeb v nejvyšší úrovni zemského zřízení. Kromě toho budou zde z rozhodnutí vlády a parlamentu České republiky vykonávány některé funkce celostátní působnosti – např. Nejvyšší soud v Brně. Vedle uvedených tří velkoměst je na území Moravskoslezské země ještě osm měst – významných center osídlení – ve velikostní kategorii od 50 do 100 tisíc obyvatelů.
O Moravě pro Moravany 
Díky za nejen tento článek. Ke Slezsku – nesouhlasím s jedním argumentem použitým k ospravedlnění teze o údajné nutnosti spojení s Moravou. Dle něj přičlenit území několika málo okresů k zemi Slezsku není možné bez obyvatelstva pro toto řešení planoucí, zatímco pro přičlenění mnohem rozsáhlejšího území k zemi Moravě souhlasu obyvatel netřeba. To mi nepřijde jako právě seriózní slovo do diskuze.Otázkou k zamyšlení také je, jak by se navrhované uspořádání zamlouvalo Středočechům. Ta hranice mezi "severem" a "jihem" Čech, (stejně jako dělení území Čech na tyto 2 oblasti) mi totiž přijde velmi umělá, asi jako čára na mapě v případě hranic bývalého Severomoravského a Jihomoravského kraje, jež rozsáhlou a přirozenou oblast střední Moravy dělila naprosto nepřirozeně.
> Země historickéPodobně jako v sousedním Německu a Rakousku je nutno vycházet z historických tradic a skutečností a obnovit historické země v původních hranicích, tj. Čechy, Moravu a Slezsko, se zvláštním postavením Prahy. Argument o malosti Slezska postrádá relevanci, podíváme-li se na sousední Německo, které má jak relativně obrovské Bavorsko, tak i malinkaté Sársko, podobně i Rakousko má malé Vorarlbersko, stejně tak i USA maji relativně obrovské státy jako Kalifornie, Texas a Aljašku a trpasličí státečky Rhode Island nebo Connecticutt. Majorizaci je jednoduše předcházeno dvojí úrovní politického zastoupení – v senátu by byly za každou zemi stejné počty senátorů, v parlamentu počty podle počtu obyvatel. Argumentace statistickými celky je rovněž lichá – když si mohly ostatní státy ponechat své např. Wales, Skotsko, Sev. Irsko a Anglii v případě Spojeného království, které se liší jak rozlohou, tak počtem obyvatel, tak významem ekonomickým, tak naše zemské
zřízení je naprosto přirozené, historicky dané a obyvatelstvem cítěné. Nedovedu si představit, že by některý politik třeba v Německu si dovolil říct jako Havel Moravanům, že na to nejsou zralí, nebo něco v tom smyslu. Rovněž v dobrém slova smyslu závidím Skotům, Velšanům a Severním Irům Tony Blaira, který rozvinul a dokončil autonomii, takže mají své parlamenty, své zákony a svou cestu k své vlastní úrovni autonomie, jak ji lidé chtějí. Kdy se u nás najde takový Blair, nebo, jak mi jeden slovenský kolega v 90. letech řekl, nějaký moravský "Mečiar", který by nás sjednotil – vypadá to, jako by stávající post-komunistický administrativní paskvil bohužel stávající nomenklatuře vyhovoval jak z hlediska divide et impera, tak z hlediska politické i ekonomické korupce, a velká většina zaprodaného tisku, který je téměř všechen vlastněn německo-rakouskými majiteli, nepomáhá myšlence zemského zřízení, která prakticky znamená moravskou emancipaci a autonomii. Naopak se v naprosté většině moravské snahy
zesměšňují a bulvarizují. Je to samozřejmě o vzdělání – až si většina moravských a slezských i českých spoluobčanů uvědomí, oč jde, mělo by se vše napravit.
> pořád dokolaSamozřejmě,že máte pravdu Moravský Slováku,ale je to pořád to samé dokola,bez výsledku.Říkáte až si většina spoluobčanů uvědomí oč jde… Tak tedy nashledanou v nekonečnu.Já zase říkám,že železo jen železem se ostří a násilník jen násilím se zkrotí,ať si z toho vybere každý co mu libo.A taky se mi nelíbí ten systém přezdívek , kterému jste vy mladí podlehli.Copak se za své jméno stydíte.Vždyť co je cennějšího než vlastní poctivé jméno.Přece když jdu do boje tak s otevřeným hledím a teprve až je nejhůř tak ho sklopím.Myslím,že bychom se u některých malých národů měli učit.Viktor Dubský
> [1]O Slezsku by měla být řeč jinde, nicméně mě by zajímalo, jak by tedy to samostatné Slezsko mělo územně vypadat. Hranice z roku 1918 jsou dnes nesmyslné, protože by dělily Ostravu a připojování Novojíčínska a Místecka by už bylo porušením historických hranic, na které se "Slezané" odvolávají.
Slezsko?Slezsko není Morava.Slezsko je třeba znovusjednotit a vrátit jeho správu Slezanům samotným – i těm, kteří se pak budou moci vrátit z Němec.http://www.youtube.com…re=related
Slizsko 😉…to je ten Milan, který píše maily v pracovní době z Ministerstva práce a sociálních věcí? http://moravak.bloguje.cz…aci.php – viz příspěvek č. 8.
>[5]Milane, no nepovídejte. K realitě máte opravdu velice "blízko".[6]Ano, to je on.
Rozdělení ČR na kraje není ani důstojné, ani výhodnéRozdělení ČR na kraje není ani důstojné, ani výhodné http://k213.cz…mp;catid=35:domaci
>Slezsko je nejlépe, dle spádovosti, vymezit dle hranic zamýšlené Slezské expozitury země Moravskoslezské. Problém ve spádovosti vidím hlavně v oblasti jesenicka, neboť ta je dodnes přirozeně dolnoslezská. Napojení této oblasti na Ostravu je velmi chabé, to je již lepší s Olomoucí. Vývoj by měl ale směřovat spíše k napojení na větší, průmyslovější a bohatější Ostravu, neboť mezi dolnoslezskými městy v ČR a v Polsku dnes existuje jazyková bariéra a Olomouc je maximálně historicky cenná, což si nikdo na chleba nenamaže.
>Žiju na Moravě a většina mých předků pochází z Moravy. Mluvím hanácky, a přesto se považuji za Čecha. Nikdo tady o vaše výmysly nestojí, k moravské národnosti se naposledy přihlásilo 3.7% obyvatel ČR, takže bojujete za něco, co drtivá většina obyvatel Moravy ani nechce. Běžte se zakopat.
> [9]"Slezsko je nejlépe, dle spádovosti, vymezit dle hranic zamýšlené Slezské expozitury země Moravskoslezské"-Ono záleží dost na tom, jak to "Slezsko" míníte. Pokud tím myslíte nějaký správní celek uvnitř Moravy, který by nejspíš musel v každém případě vzniknout (už třeba kvůli systému NUTS v EU) je váš názor opodstatněný. Vzhledem k ekonomickým vazbám i charakteru osídlení v zásadě nelze na severu vymezit nějaký celek moc odlišně od hranic současného Moravskoslezského kraje. Pokud by ovšem ono vaše Slezsko mělo být celkem na stejné úrovni jako Morava a tedy nikoli jeho součástí, pak bych se musel ptát, jakým jménem by k němu měly patřit i rozsáhlé části Moravy. Tím spíš za situace, v níž za obnovení rakouského Slezska nikdo nebojuje (existují jedinci, nikoli však hnutí podobné moravskému).
> [10]Pane Retiefe, předpokládám, že jste si hlavně ulevil.Jestlipak si mimochodem uvědomujete, že úplně stejná slova mohl klidně v první polovině 19. století pronést některý váš předek na adresu českých agitátorů, kteří tehdy působili na Moravě, avšak pronesl by je v opačném smyslu, tj. "Žiju na Moravě a většina mých předků pochází z Moravy, považuju se za Moraváka, o vaše české výmysly tady nikdo nestojí"? Ironie, že? Myslíte, že vaše české národní cítění je tak samozřejmé a že moravské národní myšlenky jsou nesmyslné?
>Je to stejně tak umělé členění, jako dnešní kraje a nadkraje. V praxi nepoužitelné.
Vedení hranice mezi oběma zemskými regiony Čech je opravdu nepoužitelné, což je zvláště nápadné, když jsou na mapě znázorněny i řeky. Kdybych já dělil Čechy na dvě poloviny, využil bych zcela přirozené hranice mezi povodím Vltavy a povodím Labe. Není důvod, aby si severní převážně polabský region ukusoval části Sázavy, či aby polabské Karlovarsko patřilo k jižnímu převážně povltavskému regionu. Hlavní města obou zemských regionů by samozřejmě měla být v Praze, žádné jiné přirozené centrum pro tak velké územní celky neexistuje.[11] Slezané již mají vybojovano, považují se za Čechy a v souladu s tím je jejich Slezsko součástí Česka. Není důvod, proč by český národní pocit měl být ve Slezsku méně hodnotný než slezský.
>Tato varianta rozdělení Čech není v Čechách akceptovatelná a je nepřirozená stejně jako komunistické rozpůlení Moravy a Slezska, na což Slezsko dodnes doplácí, když je označováno za "severní Moravu". Podobný návrh podali již někteří moravští poslanci v 90. letech. Argumenty národních parků nejsou podstatné, podstatná je spádovost. Varianty respektující přirozenou spádovost Čech jsou pouze 1. Čechy jako celek s hlavním městem Prahou (zároveň může být samostatnou zemí), 2. 5 krajů v rozložení zhruba z roku 1960, snad jen s variantou Liberecka, které by si vybralo mezi Středočeským, Severočeským a Východočeským krajem, 3. 3 kraje + Praha s centry Plzeň, Hradec Králové a jeden ve středních Čechách, kam by se připojily i severozápadní Čechy, případně obvody Humpolec, Pelhřimov nebo Havlíčkův Brod. Slezsko by dnes bylo přirozeným celkem, pokud by se k němu připojilo i moravské Lašsko (Mor. Ostrava, Nový Jičín, Fulnek, Příbor, Místek), které má
kulturou, nářečím i přir. spádovostí do Ostravy blíže než do Brna či Olomouce. V podstatě by se Slezskem stal Moravskoslezský kraj, který by moravské Rýmařovsko vyměnil za slezské Jesenicko. Samozřejmě s referendy v těchto oblastech. Podobně jako v Německu byly spolkové země po r. 1945 upraveny směrem k přirozeným hranicím a neřešilo se, jaké území historicky do dané země patří nebo ne. Přijde mi Morava a Slezsko odděleně přirozenější, než Moravskoslezská země, kde budou soupeřit hned 3 významná a spádová centra – Brno, Olomouc Ostrava.Celkově exisují podle mě 2 nejpřirozenější varianty:1. historické celky v přirozených hranicích (Čechy, Morava, Slezsko, Praha)2. "Velké kraje" – 5 v Čechách, 3 na Moravě (Jihomoravský, Středomoravský a Slezskomoravský) + hlavní město Praha
> [15]O té přirozenosti Slezska si dovoluju zapochybovat.
>Stačí si jenom uvědomit že Opavsko se svou "slezskou univerzitou" bylo ještě do cca 14 století plně moravské a ještě donedávna jako pozůstatek přirozenosti součástí Olomoucké arcidiecézy. Na rozdíl od slezka, které přináleželo diecézím ve Vratislavi a v Krakovu. Doporučuji si přečíst Dějiny Slezka jeko součásti Zemí koruny České do roku 1742 vydané Jihočeským nakladatelstvím 2007.
> Obhajoba trialismuMyslím, že na Ostravsku, Opavsku a Těšínsku je slušné povědomí o Slezsku a příklon k němu. Na západ, kde není původní osidlení – Jeseník, Bruntál, Krnov se lidé často hlásí k Moravě, protože z Moravy většinou po r. 1945 přišli. Ale je možné je pro Slezsko získat. Ke kraji Vysočina se také před deseti lety nikdo nehlásil a teď lidí až moc… Ostrava má navíc přirozenou spádovost pro celé okresy Nový Jičín a Frýdek Místek. Je logické, že celé moravské Poodří patří ke Slezsku Přirozenou hranici nám dělá vlastně moravsko-oderské rozvodí.Tři jsou více než dva a lépe se jedná. Opadne strach z dualismu – to bude garantovat nový celek Slezsko s Ostravou. Bude moci naklonit si Jeseník, Opavu, Těšín nabídkou sídel některých úřadů. V této diskusi pragmaticky padne pražský argument – vždyť to chce Brno, protože chce být hlavním městem, ale co z toho má Ostrava? Přirozený region rušit? Jakou mají spádovost Opava, Krnov, Nový Jičín
na Brno?Čechy, Morava, Slezsko tu byli tisíciletí, moravskoslezská země jen ani ne dvacet.
>Souhlasím plně s panem Horákem. A nevím, proč se stále argumentuje s tím, že Opavsko bylo až do 17. století moravské. A co? Ví dnes vůbec někdo, že Kladské hrabství přináleží Čechám? A to prosím nebylo od čech nikdy formálně odděleno, narozdíl od Opavska. Je třeba vytvořit zemské hranice nikoliv podle historických reminiscencí, píše se rok 2011. Také nebudete dělit Jihlavu na půl, spíš asi zmenšíte/zvětšíte historická území Moravy a taky asi nebudete žádat, aby Osoblažsko se odvolávalo na zemské úřady v Brně, podle "přirozenosti"
>S panem Horákem i panem Peterem plně v tomto punktu souhlasím.Co sem se o tom Kladsku navyprávěl a natrápil v autobusech když se jezdilo ještě na konci socialismu na tržnice do Polska.Nikoho to nezajímalo,že Kladsko v podstatě patří pořád k českému státu a není samo.Tenkrát mě to trápilo dnes už jsem rezignoval.Ale jsou národy,které by se tak lehce nevzdaly.
>[18]"Myslím, že na Ostravsku, Opavsku a Těšínsku je slušné povědomí o Slezsku a příklon k němu"-Proč se tedy tento "slušný" příklon neprojevuje v praxi? Nějaké slezské hnutí podobné moravskému by nebylo?Těšínsko však k Opavsku nepřidávejte, tamní identita je jednoznačně polská (viz organizace Poláků v ČR), nikoli slezská. V Těšínsku sice existuje jakési kolektivní povědomí "ponaszymu", ale to je omezeně místní beskydské (těšínské), nikoli místní projev celoslezského! Že by se v Těšíně starali o Opavu, Krnov nebo Jeseník, jsem v životě neslyšel."V této diskusi pragmaticky padne pražský argument – vždyť to chce Brno, protože chce být hlavním městem, ale co z toho má Ostrava?"-Můžete mi prozradit, kde jste takové nesmysly vzal? Brno v současnosti nemá moc vládnout nad Moravou, takže nemůže nic chtít, a moravské hnutí ani nechce, aby "něco&
quot; chtělo Brno; navíc většina dnešního moravského hnutí je mimobrněnská.[19]"A nevím, proč se stále argumentuje s tím, že Opavsko bylo až do 17. století moravské. A co?"-Já zase nevím, proč se stále argumentuje tím, že Opavsko bylo až do roku 1918 slezské. A co? Autonomie rakouského Slezska je už dnes stejně v propadlišti dějin jako moravská příslušnost Opavska. Proč by se tedy zrovna měla obnovovat "slezskost" Opavy a ne její moravskost? Protože je dnešku časově blíž? Jiný argument mě nenapadá. V budoucnu bude takové uspořádání, které se dokáže prosadit, a "moravská" varianta má větší šance než varianta "slezská" (když odhlédnu od toho, že vůči současnému češství mají obě šanci nepatrnou).A dodatek na okraj: nepřipadá vám úchylné, že zatímco slezské hnutí v Polsku po internetu i v různých organizacích šíří mapy Slezska zahrnující co největší území patřící byť na pár roků k různým celkům se slezským
jménem, morální povinností moravského hnutí musí podle "slezských" aktivistů z Opavy požadovat pro Moravu co nejmenší území, aby náhodou nebylo psychicky ublíženo údajným nárokům, které se v realitě stejně neprojevují?
>Já vím, že mi zase odpovíte: kde je nějaké slezské hnutí? atp. Ale když se zeptáte v Opavě, kde se jejich "bílé" město nachází, určitě Vám neřeknou na Moravě(teď mi zase vmetete do obličeje cosi v tom stylu: ukažte mi někoho…), nýbrž ve Slezsku, popř. na čisarské. Takové "slezské" uvědomění v městě, které bylo na konci války z jedné třetiny zničeno a nově dosídleno obyvatelstvem z celého Československa (i když připouštím, že nejvíce jich bylo z nejbližšího okolí Opavy, si myslím, že je hodno pozornosti. Myslím, že vtloukat někomu do hlavy, že bydlí na Moravě, i kdyby se mu to stokrát nelíbilo, není ta správná cesta k podpoře moravského hnutí. těď malá ukázka: "Rałz siekli trze chłopi trałwu na łuce. Jak ju zejsiekli, siedli se do kupky a rozprałwiali. Jedyn zacznuł opowiedać o Meluz-inie. Wrałz se porwał wielki wicher. Wtim przyszła ku nim szumnał pani a prawiyła: "Jał jest ta, co o ni rzuńdzicie. Eli to
zrobicie, co wum powim, to budu wybawynał. Nejprzodzi budzie welnałski mrałz: to wydyrżcie. Potim przidzie welki hic; to tejż wytwejcie…."Jaký to je jazyk?"Gaździno rano wykludzała koze na pole i przibiła na kulik. Wychybała gnój s chlywka i nałożyła nowej słómy. Potym szła do chałupy za swojóm robotóm. Były żniwa, a hyc był wielki, tak chciała w połednie koze wydojić i skludzić jóm do chlywka. Wziyna gornek, siedła na stołek i zaczyna dojić"A toto?Bezma wszyjske familoki stowjane bůły ze cegły, mjały uůne jedyn abo dwa sztoki, bez kanalizacyje (bůła jyno na schodach, tam kaj waserlajtůng). Kożde pomjyszkańy skłodało śe ze kuchyńe a izby, ńykej kůmory. Nad ausgusym nojdowoł śe waserlajtůng, a haźel we familokach pjyrwyj bůł na placu, potym, jak sprawjůno uostała kanalizacyjo, we śyńi.??Polština, že?
>Peter: Souhlasím, těžko můžeme budovat a prosazovat moravskou identitu, když se k přirozenému Slezsku (kultura, jazyk, charakter osidlení, historie) budeme chovat jako v Čechách vůči Moravě. Tradiční slezská vazba na Polsko a dříve na Prusko je odlišná od té tradiční moravské s vazbami na Rakousko a Slovensko. Nebuďme moravocentrističtí, nedělme nepřirozeně Čechy na poloviny a nechtějme urvat Osoblažsko, Fulnecko, Místecko a Novojičínsko, přijdeme o víc než získáme. Ale pomožme Slezsku posílit svou identitu a je dost dobře možné, že se k němu přihlásí i obyvatelé polského Těšínska, Ratibořska, Hlubčicka nebo Horního Slezska.
>;-)Peter:A toto je zase šarišské nárečie – tiež to má do spisovnej slovenčiny ďaleko:[http://lazorik.blog.sme.sk….html] Takých príkladov je z rôznych kútov Slovenska celá hromada…[http://is.muni.cz…/PrilohyCD.pdf]
> [23]"Souhlasím, těžko můžeme budovat a prosazovat moravskou identitu, když se k přirozenému Slezsku (kultura, jazyk, charakter osidlení, historie) budeme chovat jako v Čechách vůči Moravě."-Jednak Opavsko není přirozené Slezsko (nevím, kde jste na to přišel), jednak moravská identita není závislá na vztazích k někomu a jednak nechápu kde se mezi Moravany bere ten kristovský postoj "rozdej se, jak jen můžeš"; stačí, aby si někdo něco nárokoval a Moravané hned "samozřejmě, jen si to vezměte, my rádi ustoupíme". Už od mnoha lidí jsem slyšel, že za Slezsko se bijí hlavně lidé z jižní nebo střední Moravy. Lepší bude, když s tím přestanou (včetně vás) a nechají "Slezany", aby si za svoje Slezsko bojovali sami. Možná se to však zdráhají udělat, protože by se mohlo ukázat, že za Slezsko vlastně žádní Slezané nebojují.
>Dalsimoravak: Rozdíl mezi Opavskem, Ostravskem a Těšínskem je asi takový, jako mezi Hanou a Valašskem. Nářečí je navíc mnohem podobnější. Nebo chcete Moravu dělit podle vaší logiky na různá území, protože jsou si vzdálené? Horácko se také liší od Slovácka. Proč by nemohlo být Lašsko, Opavsko, Bruntálsko, Těšínsko součástí nového Slezska? Na Těšínsku navíc slezská identita existuje, vymezuje se od Poláků a moravská rozhodně není, mrkněte se na nářečí a proč si říkají Šlonzáci?Argument s Bruntálskem, Krnovskem a Jesenickem je třeba brát v úvahu s realitou vysídlení po r. 1945. Tyto oblasti jsou nyní spíše moravské. Ale otázkou je, zda by nechtěly být raději ve spádovém celku s centrem v Ostravě.Moravskoslezský kraj je z dnešních krajů jeden z nejspádovějších a nejpřirozenějších, i když ve slabé konkurenci. Je jen otázka Rýmařovska, zda by nechtělo tíhnout spíše k Olomouci, tam může rozhodnout referendum. Podobně jako na Jesenicku. Ale
hranice vrcholy Beskyd, Moravskou bránou a Nízkého Jeseníku je v mnoha ohledech přirozená.Ostravsko si bude lépe rozumět ve vlastním celku a může spolupracovat v Evropě s dnešním polským Slezskem. Pokud odmítáte možnost samostatné slezské identity, opomíjíte jazyk, tradice a především přirozenou spádovost v rámci České republiky i Evropské unie.
>Dalšímoravák: K argumentu Ostrava vs. Brno, připravte se, že v případné státoprávní diskusi Praha se bude snažitpostavit Ostravu proti Brnu, totéž s Olomoucí nebo Jihlavou. Nevýhodou je, že na Jihlavsku a Ostravsku je příklon k moravské národnosti vlažný. Doufejme, že sčítání lidu ukáže lepší trend, ale já jsem skeptický. Strategičtější by bylo Ostravě podpořit statut hlavního města Slezska a přirozené Slezsko nyní podpořit. Je to otázka uhájení pozic, ne kristovská.
> [27]"Strategičtější by bylo Ostravě podpořit statut hlavního města Slezska a přirozené Slezsko nyní podpořit. Je to otázka uhájení pozic, ne kristovská. "-Protože žádné přirozené Slezsko neexistuje (už to píšu podruhé), nemá žádný smysl něco takového podporovat. No a ani z hlediska otázky uhájení pozic, totiž otázky ztrategické, to nedává smysl, protože neexistuje "slezské" hnutí, existují jen jednotlivci, kteří nedůtklivě píší do různých fór a diskusí na internetu. To není síla, jejíž podpora něco může dát.Navíc pokud už někde existuje nějaká nostalgie po rakouském Slezsku, je to Opava, ne Ostrava. Ostrava pak se prý (tak jsem to slyšel) cítí nesebevědomě, tak má potřebu se vymezovat proti Brnu. To však není důvod, abychom podporovali úsilí Ostravy vytvářet kolem sebe nějaký celek, který se bude vyčleňovat z Moravy.
>Slezsko neexistuje-to je u vás mantra, nikoliv argument…
> [29]Proč bych měl tvrdit něco jiného, když je to pravda?
>Pánové,nezapomínejte,že kromě nás a našich skoro virtuálních debat existuje venku reálný svět.A ten tvoří hlavně války a výsledky těchto válek.Samozřejmě,že Slezsko existuje,ale,bylo ay 200 let Východního Pruska,potom přes 60 let Polska.Buďme rádi,že na tom Morava takhle není a nechme Slezsko Slezskem.Když bude možnost a bude vůle tak Slezsko bude.Do té doby chtějme docílit aspoň to co je eventuelně možné a to je restaurace bývalé země moravskoslezské.I to je nadlidský úkol.Bývalé rakouské nyní od r.1918české slezsko vytvořili silnější než jsme my,my to určitě nezměníme a ani sami slezané,pokud vůbec budou chtít.Byl jsem v polském slezsku nejméně třicetkrát,jsou to slezané ale v první řadě jsou poláci a s tím těžko někdo hne.Kdo to tam znáte tak víte jaký je obrovský rozdíl mezi Slezskem a ostatním Polskem.Ten byl hned od války a neustále se prohluboval.O takové úrovni stavu měst a vesnic,o úrovni bytového fondu ,obchodní sítě my ani nic,přes všechny naše
nedostatky nevíme.A ti lidi tam chějí v první řadě žít,uživit se.To tam nebylo a myslím,že ani teď není jednoduché.To o čem se my tady bavíme,to je z pohledu polského slezana určitě fantasmagorie.A ty politické síly,které dnes Polskem hýbou,ty by určitě nepřemohl ani železný kancléř.Bojujme za Moravu,snažme se ale nechme Slezsko Slezskem,zlomilo by nám to vaz.
> [31]"nechme Slezsko Slezskem"-Jistě vás potěší, když zdůrazním, že Slezsko jsem vždy opravdu nechával Slezskem (pokud si tedy zrovna Hnutí za autonomii Slezska nemalovalo do svých map Velkého Slezska i Jeseník, Krnov, Opavu, Ostravu a podobně).
> "nechme Slezsko SlezskemA vy si myslíte,že když budou Slezané chtít,že jim v tom touto naší oponenturou zabráníme.Pokud vím tak Masaryk poslal na Těšínsko vojsko stejně tak na Slovensko aby je zajistil pro Čs.republiku.Můj děda konkretně v Těšíně bojoval.A popisovat to, čeho byli schopni Poláci aby získali celý Těšín,to by mohlo slabší povahy vyvést z rovnováhy.Stanoviště čechoslováků,které bylo obsazeno poláky bylo zastříkáno krví od podlahy až po strop a zajatci se nebrali.Teprve na zásah velmocí byly tyto boje ukončeny a Těšín rozdělen.Nedělejme si iluse,doba se mění ale lidé zůstávají stejnými.Vy jste kovaný v latině tak si jistě přeložíte " FURIOSUS IPSE FURORE SATISPUNITUR ".
> [33]"A vy si myslíte,že když budou Slezané chtít,že jim v tom touto naší oponenturou zabráníme."-No, konečně jste (aniž to asi tušíte) narazil na jádro pudla. "Když budou chtít" – to jsou ta klíčková slova! Ale když oni žádní Slezané nejsou, natož aby chtěli! Vždyť jsem to napsal už před roky v článcích o Slezsku: neexistuje žádné Slezské hnutí, které by aspoň začalo uvažovat o nějaké slezské zemi. To mají podle vás Moravané dávat ruce pryč od území, o které nikdo vlastně nestojí, tím spíš, že se z velké části jedná o území z Moravy původně vydělené? Momentálně nikdo (nepočítám-li asi tak patnáct až dvacet agresivně se na internetu vyjadřujících jedinců) za slezskou zemi nebojuje, a to je stav, který už trvá desítky roků. To podle vás mají Moravané čekat dalších padesát let, než se náhodou někde objeví nějaké skutečné slezské hnutí, a do té doby opatrně kolem "Slezska" našlapovat? Kde jsou ti Slezané, na které
máme brát ohled??? Opakovaně musím zdůraznit, že vaše uvažování "rozdejme se co nejvíc" a "nastavme tvář ráně" nechápu. Hodí se tak leda do kláštera, ne do skutečného života.P. S. "satis punitur" jsou dvě slova (nehledě na to, že tato věta je v souvislosti s Moravany nesmyslná).
>Pane dalšímoraváku,V čem by byl problém v případném lidovém hlasování o státoprávním uspořádání dát obyvatelům Rakouského Slezska, Hlučínska a Lašska navíc otázku: "Přejete si vznik samosprávné země "Slezsko" se sídlem v Ostravě?" nebo otázku "Chcete patřit pod správu Moravskoslezské země se sídlem v Olomouci/Brně?" a nechť se občané vyjádří. Pokud jsou Češi, Moravané nebo Slezané, vyjádří se podle toho, co jako tito obyvatelé chtějí. Nebo právo plebiscitu zpochybníme, když jsme po něm jako Moravané po revoluci volali? Národnost a země je přece něco jiného! Brzy na to jako Moravan zapomínáte. Ke Slezsku máte stejný postoj jako Češi k Moravě.Nebo chcete, aby nám v Praze navrhovaný dualismus omlátili o hlavu? Aby noviny psaly, jak je Morava k Slezsku netolerantní? Najednou se jim Slezsko bude hodit, uvidíte. Mimochodem na Ostravsku se nějak příklon k moravské národnosti neprojevuje, to podle vaší logiky
chcete připojit Ostravu k Čechám? Proč vlastně na Hlučínsku píšou lidé nyní slezskou národnost, když se hlásili v r. 1921 k moravské?
> [35]Já osobně bych takové referendum sice nevyhlásil, ale pokud by s ním někdo přišel, těžko by někdo jiný na Moravě proti němu mohl bojovat.V Praze by noviny těžko psaly o vztahu Moravy ke Slezsku, protože jsou jim tyto věci zcela ukradené a dost lidí o nějakém Slezsku celkem nemá ani potuchy.
Návrh zákona o zemském zřízeníDobrý den, chci se zeptat, zda je někde přístupný Bártův návrh zákona o zemském zřízení z léta 1990.
> [37]"Dobrý den, chci se zeptat, zda je někde přístupný Bártův návrh zákona o zemském zřízení z léta 1990."-V dohledné době zde zveřejním (jako samostatný článek).