Všem, všem, všem

Dokument o státoprávním jednání z roku 1991

Začátek 90. let 20. století. Ach, ten krásný čas sladkých nadějí! V roce 1990 a krátce poté mnoho obyvatel Moravy věřilo, že nyní, po pádu totality, dojde k nastolení spravedlnosti pro Moravu a obnovení moravské (moravskoslezské) země, nejlépe v podobě jedné z tří republik československé federace. Ve prospěch této myšlenky se tehdy silně angažovalo Hnutí samosprávné demokracie–Společnost pro Moravu a Slezsko pod vedením Boleslava Bárty. Toto hnutí bylo zároveň i politickou stranou, neboť mělo své poslance jak ve Federálním shromáždění, tak v České národní radě. Díky poslancům HSD-SMS bylo v těchto sborech nastoleno téma postavení Moravy a toho se týká i zde předložený dokument. Je to čtyřstranný leták nazvaný Všem, všem, všem, který počátkem roku 1991 vydalo HSD-SMS jako reakci na neúspěch jednání v České národní radě o rovnoprávném postavení Moravy. Přepis textu letáku pro autentičnost zachovává jak jeho grafickou podobu, tak tiskové chyby. Je to dokument z doby, kdy se – na rozdíl od dneška – o postavení Moravy veřejně mluvilo i v politice (než bylo v roce 1997 „vyřešeno“), i podnět k zamyšlení nad cestami a způsoby nynějšího postupu za stále stejným cílem.
Text letáku jsem závěrem pro ilustraci tehdejší společenské atmosféry doplnil o záběry z demonstrace HSD-SMS v Praze z 29.4.1991, tedy více než dva měsíce po událostech popsaných v letáku. Pocházejí z archivních záběrů Československé televize, které byly poměrně nedávno odvysílány jako součást pořadu Úsměvy Karla Čáslavského. (Tip k zamyšlení: věk účastníků demonstrace podle těchto záběrů.)

– – – – – – –

OBČANÉ MORAVY A SLEZSKA

Ve dnech 7. a 8. 2. a 14. 2. 1991 naši poslanci za pomoci poslanců Čsl. strany lidové a některých dalších poslanců podstoupili na zasedání pléna České národní rady dramatické jednání o samosprávném zemském zřízení v rámci České republiky a o následném ustavení Spolkové republiky Československo. Postavení Země Moravskoslezské by bylo v obou případech rovnoprávné.
Jednání, se zdálo být zpočátku nadějné. Pro uvedené státoprávní řešení byla prvé dva dny získána mírná většina poslanců. Avšak po týdenním přerušení jednání, které bylo vyvoláno se strany OF, vše dopadlo právě naopak. Moravané a Slezané byli opět oklamáni. Podáváme vám všem objektivní informace a posuďte sami, kdo brání občanům Moravy a Slezska v tom, aby byli rovnoprávní ve společném Československém státě.

Stanovisko Zemského sněmu předsedů okresních středisek HSD – SMS k výsledku hlasování ČNR o státoprávním uspořádání dne 14. 2. 1991

Zemský sněm předsedů okresních středisek HSD-SMS projednal na svém zasedání dne 16 2. 1991 v Brně v celé šíři otázku přístupu vlády ČR a ČNR ke státoprávnímu uspořádání v souvislosti se samosprávným postavením Moravy se Slezskem v Československém státě.
Zemský sněm předsedů HSD-SMS vysoce hodnotí vystoupení jeho poslanců na plenárním zasedání v otázce státoprávního uspořádání a vyslovuje jim poděková a důvěru pro další jednání v ČNR.
Vyjadřuje své zklamání z výsledku hlasování ČNR dne 14. 2. 1991, jímž se vrací tento problém opět jen na úroveň prázdné proklamace, z níž přímo čiší snaha odložit jeho řešení co možná nejdále, pokud možno zcela. Současně vyjadřuje své rozhořčení nad rozporuplným postupem pana premiéra Pitharta a nad nekorektním postupem většiny poslanců OF, který je v zásadním nesouladu se základními etickými principy, spojenými s rolí poslance, tímto stanoviskem:
Z hlediska běžné občanské morálky se nám jeví nepochopitelné tyto skutečnosti:
1. Jak mohl pan premiér Pithard hlasovat jako poslanec ČNR za Moravu a Slezsko proti tomu, na čem se vláda ČR pod jeho vedením usnesla ve Lnářích a proti vlastnímu návrhu usnesení, což vše bylo pro Moravu a Slezsko přijatelné? Jak mohli totéž učinit poslanci – ministři jeho vlády?
2. Jak mohl Klub OF dvakrát změnit své stanovisko, společné s ostatními poslaneckými kluby, původně příznivě nakloněné urychlenému legislativnímu zakotvení zemského uspořádání v jeho samosprávné variantě ČR a nakonec bez předchozí domluvy přijít překvapivě s pozměňovacím návrhem, který vše, co bylo až dosud vykonáno a dohodnuto, anuluje? Nejen tyto, ale i další naše bolestné zkušenosti s vládou ČR a většinou poslanců OF nás naplňuje pocitem hluboké nedůvěry jak v tuto vládu, tak v ČNR za současné většiny poslanců OF. Nevidíme u nich žádnou upřímnou snahu spravedlivě a včasně řešit státoprávní uspořádání. Přesvědčujeme se naopak stále zřetelněji o jejich snaze udržet Moravu a Slezsko v nedůstojném postavení. Usilují co nejdéle uchovat stav hospodářského vykořisťování a kulturního útlaku jejich občanů. A to i za cenu demagogického tvrzení, že před zemským zřízením je třeba dát přednost hospodářské reformě. Jako by právě samosprávné zemské zřízení nedokázalo účinněji tlumit průvodní negativní dopady této reformy na život občanů. Opak je pravdou.
Na základě zmíněného nepřijatelného rozhodnutí ČNR ze dne 14. 2. 1991 a v důsledku neupřímného a úskočného jednání výše uvedených představitelů a členů české vlády a části ČNR si Zemský sněm okresních předsedů HSD-SMS vyhrazuje právo podniknout ve spolupráci s dalšími politickými silami na Moravě a ve Slezsku účinná opatření vnitropolitická a zahraničně-politická k obnově Země moravskoslezské jak zprvu v rámci ČR tak následně v čs. státě. Cílem je trojdílná federace, složená z republiky české, moravskoslezské a slovenské.
Sněm předsedů okresních středisek HSD-SMS se plně ztotožňuje s výzvou a stanoviskem Klubu poslanců ČNR za HSD-SMS. Poslanci současně plně podporují Stanovisko předsedů okresních středisek z 16. 2. 1991.

CO BYLO PŘED HLASOVÁNÍM V ČNR DNE 14. 2. 1991

Informace o zasedání pléna ČNR
1. Zpráva ze zasedání pléna ČNR ve dnech 7., 8. a 13. 2. 1991:
Celé tři a 1/2 dne trvalo zasedání ČNR – na kterém se měli poslanci zákonodárného sboru vyjádřit k plnění Programového prohlášení vlády.
Informace, které jménem vlády podal pan premiér Pithart nebyly uspokojivé; poslanci vystoupili jménem svých předsedů Klubů za všechny zúčastněné strany a Hnutí. Projevili nespokojenost s tím, že stále nejsou žádné kádrové změny na ministerstvech, tato neplní řádně své funkce (viz ministerstvo lidové kontroly), stav energetiky, zdravotnictví a podobně. Tyto informace se týkaly také řešení velice závažné otázky zemského uspořádání Moravy a Slezska s konečným 3dílným federálním státem. Také v tomto bodě byly sporné a nespecifické, stejně jako v ostatních.
Vláda zasedala v Lnářích celé 2 dny a řešila tuto citlivou otázku. Byly jí předloženy 2 varianty, o kterých jednali poslanci ČNR, volení na Moravě a ve Slezsku na své pracovní schůzce 1. 2. 1991 v Brně. Byla to varianta zemská, pro kterou hlasovalo nejvíce – 39 poslanců a neoprávněně byla předložena varianta regionální, pro kterou hlasovalo pouze 10 poslanců.
Vláda sice poukázala na to, že nebude ustupovat žádným tlakům několika skupin na Moravě a ve Slezsku, ale doporučila plénu, aby se zabývalo řešením 2 variant (zemské a spolkové), které považuje za nejpřijatelnější a pro které se rozhodla většina poslanců v Brně (především pro variantu s následným spolkovým uspořádáním). Doporučila tedy poslancům, aby se zaujala stanoviska, a to pokud možno bez většího odkladu.
Dne 7. a 8. 2. 1991 na plénu ČNR tedy vzniklo Usnesení, které připravila návrhová komise, složená ze zástupců přítomných stran a Hnutí v parlamentu. Zde se navrhovalo, urychlené řešení zemského uspořádání na Moravě a ve Slezsku s následujícím jednáním se Slovenskou reprezentací ohledně přípravy trojspolkového nebo trojfederativního státu.
Zástupci Klubů všech stran a Hnutí v parlamentu se shodli na tomto Usnesení, které mělo být odhlasováno tak, jak bylo dohodnuto v Klubech. Přes tuto dohodu však pravicová část OF 2x změnila své rozhodnutí. A nejen to, proti všem dohodám, společně uzavřeným, podala další pozměňovací návrh den 13. 3. 1991. Dvoudenní zasedání bylo přerušeno na žádost p. poslance předsedajícího tyto 2 dny – Kalvody z OF pravice – pro „úpravu poslanců“. Další pokračovaní bylo určeno na čtvrtek, tedy 13. 2. 1991, kdy byl předložen rychle pozměňovací návrh, kterým se řešení zemské uspořádání naprosto vypouští a spolkový stát odsouvá až do doby po vyřešení všech ekonomických otázek a po různých zjišťovacích ekonomických odborných rozborech. Prakticky nás tento pozměňovací návrh vrátil zpět na nulový bod, na který jsme byli, když jsme do ČNR jako zástupci HSD-SMS přišli. Během 1 týdne stačila menší část poslanců OF pravice zformovat svou většinu opačným směrem a přinutit hlasovat obráceně, tedy proti zájmům země Moravy a Slezska.
Po tomto absolutním propadnutí a krachu všech našich představ a cílů, se kterými jsme přišli nám nezbylo nic jiného než sněmovnu opustit a odebrat se do našeho Klubu, abychom abychom řešili nastalou situaci, která tak nečekaně vznikla a rozuhodli se co dále, jak jednat s partnery, kteří jsou tak politicky nespolehliví a tak nezrale a naprosto bez příprav mění svá politická rozhodnutí.
Návštěvu 3 představitelů OF, kteří nám chtěli svoje jednání vysvětlovat, jsme samozřejmě odmítli. Pí předsedkyni Burešovou jsme na její žádost přijali, její slova omluv jsem však neakceptovali tím spíše, že se nehovořilo o revokaci usnesení, takže je považovali za zbytečná. Tím spíše, že i ona, stejně jako p. Pithart, hlasovala proti svému vlastnímu návrhu, který p. Pithart jménem vlády podal. Paní předsedkyni jsme v Klubu na její otázku, zda se jedná o skutečný odchod z parlamentu a vzdání se mandátů odpověděli, že konečné rozhodnutí sdělíme až po našem zemském sněmu, který je mimořádně svolán do Brna na sobotu. Shrneme-li tedy události za celou dobu zasedání, můžeme říci jen tolik:
1. Vláda zasedala 2 dny v Lnářích, dala návrh, který musíme si přiznat, podstatně podpořily demonstrace obyvatel na Moravě a ve Slezsku, ačkoliv podotkla, že nebude ustupovat tlakům. Přesto právě pro tyto tlaky byla ochotna otázku země řešit a v tomto smyslu požádala poslance ČNR, aby se variantou, kterou většina potvrdila, zabývali.
2. Moravští poslanci z OF, v čele s p. Pithartem, vlastně předkladatelem návrhu, i s paní Burešovou, oběma poslanci volenými na Moravě, a vlastně i s ostatními (mimo asi 4, kteří hlasovali pro tento návrh) – hlasují proti.
S námi mimo 1 poslance (Bendu) celé KDÚ hlasuje pro Moravu, z větší části i KSČM.
Ptáme se tedy:
a) Proč se dají zastrašit moravští poslanci OF, proč hlasují proti zájmům své vlastní ezmě, když už předtím byli rozhodnutí, a to pevně, hlasovat pro ni!?
b) Dále je otázkou, zač stojí vláda, složená z lidí, kteří vlastní názor nemají a tudíž ho ani nemohou hájit?
Ať někdo zkusí odpovědět tyto 2 otázky!

CO SE STALO PO HLASOVÁNÍ V ČNR DNE 14. 2. 1991
Výzva poslanců HSD-SMS a poslance Ing. Zdeňka Smělíka – KDÚ občanům Moravy a Slezska
Občané Moravy a Slezska!
Když jsme z jara loňského roku probouzeli ve Vašich myslích naději a víru v lepší a demokratičtější zítřek Moravy a Slezska, očekávali jsme, že v krátké době bude Země moravskoslezská rehabilitována a opět se stane krásnou, bohatou a rovnoprávnou součástí našeho státu.
Není naší vinou, že se tak dosud nestalo. Řada z Vás nás v našem úsilí o obnovení zemské samosprávy podpořila. Je však stále dost těch, kteří pasivně přihlížejí, jak Morava a Slezsko ztrácí svou subjektivitu. Je i dost těch, kterým nevadí, že důvěrný vztah k rodnému kraji je systematicky vymazáván z našich srdcí.
Všem obyvatelům Moravy a Slezska je určena tato naše výzva:

OBČANÉ MORAVY A SLEZSKA,

nedejte se ukolébat k netečnosti v době, kdy se rozhoduje o Vašem osudu. Pamatujte! Lid, který se vzdal své minulosti, nezaslouží si ani lepší budoucnost. Každý z nás musí vzít na sebe svůj díl odpovědnosti.
Vyzýváme
1) Každého občana, kolektivy pracovníků –
podpořte akce, které organizujeme nebo budeme organizovat k tomu, aby byla obnovena Země moravskoslezská jako rovnoprávná a samosprávná země Československé spolkové republiky.
2) Zemědělce –
zachovejte se jako rozumní, dobří hospodáři, od kterých se očekává, že zabezpečí výživu všech obyvatel Moravy a Slezska. Proto nenechte ležet ladem ani kousek půdy, aby po obnovení země Moravskoslezské, mohly být rychle napraveny vzniklé nedostatky.
3) Funkcionáře moravských a slezských KCO OF, jejichž poslanci odmítli zemské a spolkové uspořádání –
pokud je ještě čas, zvažte svoje stanoviska. Nevystupujte proti zájmům Moravy a Slezska.
4) Církevní hodnostáře, kněze a věřící –
aby v odkazu našich zemských patronů Sv. Cyrila a Metoděje podporovali naše požadavky na vlastní samosprávu.
5) Profesory a učitele škol –
seznamujte studenty a žáky se slavnou a bohatou historií Moravy a Slezska. Prohlubujte v nich lásku a hrdost k zemi, ve které žijí nebo se narodili a pocit sounáležitosti k lidu, ze kterého pocházejí.
6) Obyvatele měst a obcí, které byly v r. 1960 připojeny k českým krajům –
zvyšte úsilí o návrat do připravovaného svazku Moravy a Slezska, kam historicky patříte.

Občané Moravy a Slezska,
jen společným úsilím nás všech nám budou navrácena práva a postavení, které jsme celá staletí měli. Proklamované decentralizace správy a uznání spravedlivých nároků na samosprávu Moravy a Slezska a stává se trvalým zdrojem politických licitací.
Potřebujeme Vaši pomoc. Rozhodnout se musíte sami. Jednejte tak, ať se za své postoje v budoucnu nemusíte stydět před svými dětmi nebo vnuky.
Věříme, že pravda a spravedlnost zvítězí!

I SLOVENSKO NÁS PODPORUJE

Po posledních jednáních představitelů HSD-SMS se Slovenskou representací došlo k opětovnému potvrzení jejich stanoviska ke státoprávnímu uspořádání společného státu.
1. Slovenská strana není proti trojdílnému uspořádání Československa.
2. Slovenská strana nepovažuje za správné, aby čeští politici odmítali snahy lidu Moravy a Slezska o rovnoprávné postavení své země (republiky).
3. Slovenská strana prohlašuje, že lid Moravy a Slezska má právo sám rozhodnout o svém postavení ve společném státě.
4. Pro podporu oprávněných požadavků Moravy a Slezska, které budou opět veřejně vysloveny na demonstracích dne 2. 3. 1991 vystoupí zástupúci některých slovenských politických stran a hnutí.
5. S ohledem na snahy pragocentristů o oddělení Slezska od Moravy, žádáme všechny Slezany, aby nedopustili rozbití jednoty lidu Země moravskoslezské.

PRAVDU O SOUČASNÉM POSTAVENÍ A PROBLÉMECH MORAVY A SLEZSKA SE DOZVÍTE NA DEMONSTRACÍCH DNE 2. 3. 1991 od 10.00 hod. V BRNĚ, OLOMOUCI A OSTRAVĚ

– – – – – – –




Advertisements

12 thoughts on “Všem, všem, všem

  1. Tak kde jsou všichni ti diskutéři -pochybovači? Já jsem tyhle mítinky zažil, v Brně bylo vždy náměstí Svobody narvané k prasknutí a co vím, demonstrace byly i v Olomouci a Ostravě. I na naší alma mater to Moravou žilo, někteří profesoři a docenti se se svým moravanstvím netajili a fandili spolkovému uspořádání. Co se to stalo s lidmi na Moravě? Mám pocit že žijeme plíživou normalizaci jak z let 70. a 80.

  2. „Co se to stalo s lidmi na Moravě?“ (Pavel)

    Podle mého názoru sice moravanství v lidech je, ale není v jejich povaze se za něj nějak výrazněji bít; když míra českého odporu dosáhne určité intenzity, raději už dál nepokračují v konfliktu a stáhnou se. Lepší vysvětlení mě nenapadá.

  3. Buditelé českého národa Čechům namlouvali cosi o skvělé mateřštině, kterou nebylo možné vyjádřit nic modernějšího, odbornějšího, tedy ji museli z větší části uměle stvořit. Navíc namluvili Čechům, že všichni pochází z chudinkých poměrů. Museli tedy dohánět národy s již kodifikovaným živým jazykem a kulturně vyspělejší. To druhé bylo dáno geografickou blízkostí civilizačních center, za to Češi nemohli. Zpětnou vazbou se sami posilovali v přesvědčení, jak jsou skvělí, kam již to dotáhli. Jelikož minimálně stoleté civilizační zpoždění za Němci (protože Němci byli blíže civilizačním centrům) se nedá zcela dohnat během jednoho dvou století – navíc se Češi kulturně velmi zdrželi vytvářením svého umělého jazyka – tak se posilovali ve svém bludu, jak jsou báječní, o to více.

    Zcela v těchto intencích, podporováni v této představě hlavně Benešem, ale i dalšími politiky, uvěřili po WWI dalšími bludu, že Češi jsou miláčky Dohody. Dokonce se vyskytla tvrzení, že politici Dohody včetně těch nejvyšších neudělají nic, aniž jim to schválí Masaryk s Benešem. Z výše uvedeného je jasné, že žádná národnostní menšina ve státě se báječným Čechům rovnat nemohla, ani Slováci ne. Kromě toho Češi byli a jsou odporní nacionalisté.

    A nyní právě probíhá „moravské národní obrození“, aneb komu není rady, tomu není vzájemné hospodářské pomoci.

  4. Jen se obávám aby paradoxně toto moravské národní obrozenectví nebylo zdrojem nějakého konfliktu, který v rámci vztahu Češi – Slováci neproběhl. A to zřejmě proto, že české politické elity tak nějak od začátku byly na rozkol připraveny a defacto to pro ně bylo výhodné (zbavení se Slovenska jako brzdy ekonomické transformace).
    Pokud by tedy skutečně došlo k renesanci moravanství s politickými požadavky autonomie země, bude to z druhé strany opět doprovázeno protimoravskými invektivami vyvěrajícími z určité formy sociálně-společenského rasismu pražského mediálního mainstreamu vůči Moravě, která je v Praze chápána zjednodušeně jako bukolická země sklípků, vína, bodrých lidí. Vše má formu žoviálně blahosklonného nazírání, Morava v narativních stereotypech funguje jako výběh pro Pražáky (viz např. ta seriálová otřesnost zvaná Vinaři).
    Ale běda, pokud to budou samotní lidé na Moravě, kteří se rozhodnou pro vlastní sebereflexi moravanství a politickou emancipaci, jež by vyvrcholila v institucionalizaci Moravy jako klasické samosprávné země, jako je tomu v Německu či Rakousku. Na toto Praha a politický svět nikdy nebyla zvyklé, vždyť i to české národní obrození probíhalo jako jednosměrný proces šíření z Prahy a Čech na Moravu. Jakékoli autonomní postoje z Moravy byly striktně odmítány (viz kodifikace češtiny, spor Kovařovic – Janáček a kritika Janáčkovy hudby coby moravského hudebního separatismu, apod.). Pokud bude renesance moravanství takto od zdola gradovat, jak tomu bylo na počátku 90. let, budeme opět slýchat hloupé vývody odpůrců, vždyť Morava žádné vlastní instituce nepotřebuje. Toto již říkali Němci obrozeneckým Čechům na počátku 19. století. Dnes je pochopitelně úplně jiná doba, žijeme v 21. století, ve zcela jiné společností, přecpané moderními technologiemi, kdy manipulace a propaganda s veřejným míněním se dělá s ďábelskou účinností. Takže to bude pro moravské hnutí věru přetěžké. Pokud by došlo k obdobnému vzedmutí jako na počátku 90. let, bude se mediálním prostorem opět šířit vlna demagogie a útoků. Opět najatí komici, herci, opět nějaké ty české osobnosti, se opřou do těch „moravských stréců“. Opět se tu zjeví z ničeho nic nějaká „reprezentativní moravská kulturní fronta“ (obdobná jako bylo pochybné hnutí mlčících Moravanů z počátku 90. let), lísaje se ku Praze,bude deklarovat svůj distanc od moravského šovinismu a separatismu, či brnocentrismu. Ale protože žijeme v 21. století, bude té nechutné demagogie a tahanic mnohem více. A protože spousta lidí na Moravě osobně profituje z pracovních vazeb na Prahu, a Praha již dnes funguje jako málem největší moravské město, jakákoli gradace moravské otázky by silně vyostřovala vnitropolitickou situaci, a to i na samotné Moravě mezi lidmi samotnými. Za takové situace lze s jistotou očekávat mediální provokace z Prahy, s cílem moravské obrození zkompromitovat a lidi zastrašit.
    Domnívám se tedy, že nějaká obnova moravské samosprávy odspoda, mimo kontrolu pražského politického centra, se nikdy nemůže prosadit a to i s ohledem na fakt, že i spousta zastánců Moravy dodnes upírá své oči ku Praze, ačkoli tak nějak ví, že tudy cesta nevede. Ale když musíte platit hypotéku, tak co? Navíc upírání pohledů ku Praze, je již dobrých 150 let kulturním vzorcem v chování české společnosti. V tomto ohledu se obrozencům z Čech zřejmě podařilo vytvořit jeden politický národ v Čechách a na Moravě a ve Slezsku. Navíc zde některé kraje zapustily své kořeny (hlavně v hlavách lidí v krajských pašalících) a odpor, zejména z Jihlavy, bude značný. Jedinou nadějí skýtá nějaká kontextuální gradace v regionalismu v okolních evropských státech, který pokud by jej Brusel musel akceptovat, stal by se pak jistou nutnou normou i pro český dvoreček.

  5. No, při pohledu na současnost i nedávnou minulost těžko hledat argumenty proti.
    Nicméně ten pesimizmus musím ještě navýšit. Jsem velice skeptický k nějakému rozvoji regionů v evropských státech. Podle mě se to u nás tak zdůrazňuje jako zbožné přání. Avšak i kdyby k něčemu takovému došlo, není vůbec nutné, aby se to odrazilo v ČR. Je to totéž, jako kdyby někdo optimisticky prohlašoval, že když ve všech státech EU platí zákon o oddělení politiky a úřednické státní správy, totéž se prosadí i v ČR. Podle mě mají Češi mimořádně vyvinutou imunitu vůči trendům, které existují za jejich hranicemi, takže já bych na jakoukoli podporu zvenčí nespoléhal. Lepší je být případně příjemně překvapen než upínat se k nereálným snům.

  6. Nemyslím si, že se „bude šířit“ vlna demagogie a útoků proti moravským oprávněným emancipačním snahám. Ta nikdy nepřestala. Čeká nás obrovská spousta práce, nesmíme se přestat snažit neustále informovat co největší počet obyvatel Moravy, případně celé bývalé Moravskoslezské země o tom, co se s tímto územím a s lidmi na něm žijícími nespravedlivého děje. Musíme být připraveni, protože historie nám ukazuje, že čas od času ve společnosti dochází k velkým pohybům, kdy se najednou otevřou možnosti, které předtím nebyly. Nebo se objeví osobnost, která dovede strhnout ostatní lidi k tomu, aby si dokázali dostatečně důrazně říct o svá práva a konečně je prosadit. Že by to mohlo vést k něčemu špatnému, to si nemyslím. Na rozdíl od obyvatelstva Čech, které i v minulosti šlo často až do krajností, obyvatelstvo Moravy bylo vždy uvážlivější, tolerantnější, rozumnější ve svých postojích i činech.

  7. Omlouvám se za odkaz – viz níže, který sem nepatří. Asi to je i blbě zkopírované.
    Ale to co řekl primátor Prahy Hudeček je síla. Člověk z Olomouce. To jsme ale kreténi, zalíbit se Čecháčkům za každou cenu, Ti si musí mnout ruce a říkat si “ víc takových blbů z Moravy“.

    http://zpravy.idnes.cz/top-09-oficialne-zahajila-kampan-pred-podzimnimi-volbami-pi9-/domaci.aspx?c=A140909_115739_domaci_kop#utm_source=sph.idnes&utm_medium=richtext&utm_content=top6

  8. Naopak, jen houšť, snad konečně pochopí Moravané, kteří do Prahy za prací ještě neutekli, že část moravské náplavy v Praze je právě tato hudečkovská sorta (otázku je velká část lidí to je). Hudeček se sice pěkně odkopal a ostatní politické strany jej za ta slova peskují. Nicméně je to jen čiré pokrytectví. Pražský politický mainstream uvažuje stejně, jen to tak neprovaluje na veřejnosti. To by si lidé na Moravě a ve Slezsku měli uvědomit. Takže na co Moravané a Slezané čekáte? Že bude líp? Nebude, pokud opět nezačne setrvalý a systémový tlak na změnu státoprávního uspořádání. Teď by se taková petice s více jak 600 tisíci podpisy za obnovu zemského zřízení, hodila. Je ovšem otázkou, jestli by ji dnes tolik lidí podepsalo. Ale možná že jo. jen to chtít zkusit. A taky uvidíme jak dopadne referendum ve Skotsku. Pokud se v Evropě prosadí nové historické regiony, bude to dobrá zpráva pro Moravu.

  9. „Hudeček se sice pěkně odkopal“

    RNDr. Tomáš Hudeček, Ph.D., vystudoval učitelství pro střední školy se zaměřením na matematiku a geografii (titul Mgr.) na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomoucu, Poté pokračoval studoval v doktorský obor sociální geografie a regionálního rozvoje na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, které zakončil dizertační prací v oboru geografie dopravy a GIS (geografické informační systémy) a získal titul doktor přírodních věd i PhD.

    Jeho vyjádření o podpoře centra (v případě ČR hlavního města Prahy) jako lokomotivě/tahounovi ekonomického růstu a rozvoje pochází z teorií sociální geografie.

    „Pokud si kdokoliv v České republice myslí, že Česká republika se může dostat na evropskou úroveň rozvinutím Brna, Ostravy, Břeclavi nebo Krnova, tak je na velkém omylu. Pouze podpora centra, pouze podpora hlavního města a pouze samotná aktivita nás, obyvatel Prahy, může být tím jediným nástrojem pro to, dostat se na evropskou úroveň ve všech ukazatelích,“ prohlásil Hudeček.
    Zdroj:
    http://zpravy.idnes.cz/ohlasy-politiku-na-slova-hudecka-o-zbytku-republiky-f91-/domaci.aspx?c=A140909_152039_domaci_kop

    Doporučuju nastudovat třeba knihu Teorie regionálního rozvoje: nástin, kritika, implikace.

    Citace:
    Jiří Blazek ; David Uhlíř et al.: Teorie regionálního rozvoje: nástin, kritika, implikace. 2. vydání, přepracované a rozšířené. Praha : Karolinum, 2011.

  10. „Doporučuju nastudovat třeba knihu Teorie regionálního rozvoje: nástin, kritika, implikace“ (Ivan)

    Na počátku se tam píše, že Nizozemí podporovalo centrální aglomeraci Amsterdam-Rotterdam-Haag-Utrecht jako konkurenta např. Londýna nebo Paříže. Tato teorie podle mě vychází z představy, že určité silné centrum přitáhne prosperitu, která se následně přelije i do zbytku státu. Jistě nelze pochybovat, že Paříž nebo Londýn výborně prosperují, je ovšem otázka, zda díky nim prosperuje i zbytek Francie a Británie. Tatáž otázka platí pro prosperující Prahu a zbytek ČR.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s