Podpora státu regionům

Jak je na tom Morava ve srovnání s Čechami

V České republice nejsou všechny oblasti rozvinuté stejně, některé oproti ostatním zaostávají. Které jsou ty postižené, lze názorně vidět na mapě, která zobrazuje ty okresy, které byly podporovány různými speciálními programy ministerstvem pro místní rozvoj či jinými způsoby v letech 1991-2013:

přehled okresů nebo jejich částí zařazených mezi regiony se soustředěnou podporou státu

Rozdíl mezi Čechami a Moravou je patrný na první pohled: v Čechách je mnohem větší podíl bílých okresů, kam rozvojová pomoc nikdy nesměřovala, zatímco na Moravě je takových okresů jen několik.
Od roku 2006 jsou okresy (nebo jejich části), kam směřuje pomoc státu ve větší míře, rozděleny do několika skupin. První skupina jsou okresy strukturálně postižené charakterizované vysokým zastoupením těžebního a těžkého průmyslu, který prochází restrukturalizací a útlumem celých odvětví, což je doprovázeno vysokou nezaměstnaností. Na Moravě sem patří okresy Karviná, a Nový Jičín, v Čechách do této kategorie spadá pět okresů. Druhá skupina jsou hospodářsky slabé regiony charakteristické nízkou životní úrovní, nízkou hustotou osídlení a nadprůměrnou nezaměstnaností. Na Moravě mezi ně patří okresy Hodonín, Třebíč, Bruntál, Jeseník, Přerov, Šumperk, Znojmo a Blansko, v Čechách pouze dva okresy a území bývalých vojenských újezdů Ralsko a Mladá. Do třetí skupiny patří regiony s nadprůměrnou nezaměstnaností a patří sem na Moravě celé okresy Svitavy, Ostrava, Kroměříž, Vsetín a obvody obcí s rozšířenou působností Šternberk, Uničov, Valašské Klobouky a Vítkov; v Čechách se ve stejné kategorii nacházejí tři celé okresy a čtyři obvody obcí s rozšířenou působností. Všechny uvedené údaje se vztahují k období 2010-2013, předtím do uvedených kategorií patřily i další okresy (např. do strukturálně postižených okresů byl zařazen Frýdek-Místek) nebo v roce 2010 došlo k přeřazení některých z nich (např. okres Ostrava ze strukturálně postižených regionů mezi regiony s nadprůměrnou nezaměstnaností).
Při pohledu na tuto mapu si člověk musí položit otázku, kde se tento výrazný rozdíl mezi Moravou a Čechami vzal. U oblastí s dřívějším soustředěním těžkého průmyslu je to celkem pochopitelné, méně pochopitelné je to však v ostatních případech. Sice určitým důvodem může být, že se už od 18. století na Moravě rozvíjel průmysl pomaleji než v Čechách, svou roli sehrálo i podfinancování krajských národních výborů na Moravě (ve srovnání s českými a slovenskými) v období 1949-1989, ale je otázka, zda tím lze zdůvodnit všechno, co se týká dnešního stavu. Jedna věc je pohled do minulosti ke kořenům současného neutěšeného stavu, druhá věc je současnost a pohled do budoucnosti. Například se nabízí otázka, zda současný bídný stav Moravy za čtrnáct roků své existence nějak změnily kraje, nicméně bych k tomu byl skeptický, poněvadž na to nemají ani zdroje, ani pravomoci. Pokud jde o budoucnost, může tato mapa sloužit jako výrazný argument, proč Morava potřebuje samosprávu s patřičnými pravomocemi (tj. i zdroji) – příklad Slovenska, které v kupní síle dohonilo ČR, ukazuje prospěšnost správy vlastních záležitosti i při horších výchozích podmínkách. Potřebou zaměřit se především na hospodářskou (a sociální) oblast je zároveň nutné poměřovat míru pravomocí žádoucí moravské samosprávy.

Advertisements

6 thoughts on “Podpora státu regionům

  1. 1. Stěží člověk najde v republice lépe upravené obce a města než na jižní Moravě. Vznikla zde i celá řada nových domů. Tento region sice vykazuje formálně vyšší nezaměstnanost, ale důvodem je to, že řada lidí je zde formálně nezaměstnaná a na sociálních dávkách, ale pracuje v sousedním Rakousku (viz i zde hned na začátku: http://www.bawerk.eu/clanky/ekonomie/nedokonale-a-asymetricke-informace-ix–proc-verit-statistikam-nezamestnanosti–aneb-o-nezamestnanosti.html.). Z tohoto pohledu jsou tedy údaje poněkud zavádějící. Celkem překvapující je i podpora Liberce ve srovnání s nulovou podporou Jablonce nad Nisou nebo České Lípy. Zvláštní je i podpora celkem dost prosperujícího Zlína či Vyškova (jedna z nejmenších nezaměstnaností na Moravě) anebo Ústí nad Orlicí. Ale je tam těch věcí více, třeba rozdíl mezi Žďárem a Třebíčem mi příjde tedy dost velký.
    2. S předchozím úzce souvisí i to, že tato podpora vůbec nemusí dokazovat menší rozvoj nějakého regionu, ale spíše dokazuje jen to, že ve prospěch daného regionu existují účinné lobistické a zájmové tlaky, které jsou úspěšné. Představa, že úředníci veřejného sektoru a politici jsou andělé bez lidských slabostí, je mylná. Bral bych to tedy spíše jen orientačně.
    3. V 19. století dle statistických odhadů (!) činil moravský HDP (bez Slezska) asi 80 až 90 % HDP Čech u Slezska to bylo o něco více.
    (4. Mimochodem z toho celkem plyne i to, že tato pomoc je celkem asi ne moc účinná, zvláště je to patrné v těch případech, kde je pobírána dlouhodobě.).

    Jinak jsou tu za poslední dobu zajímavé články!

  2. Zajímavé by také byl článek o tom, k čemu se ta pomoc použila? K vnistrostátní pomoci musíte ještě připočítat fondy EU a EHP (Norsko, Švýcarsko). Takže například na golfové hřiště (Ivana Langera) atd. nebo různé nesmyslné propagační materiály (prupisky, klíčenky, …). A kolik se toho rozkradlo? Viz třeba Jak se v Česku rozkrádají evropské miliardy?, URL: http://ceskapozice.lidovky.cz/jak-se-v-cesku-rozkradaji-evropske-miliardy-desatero-slabych-mist-1cg-/tema.aspx?c=A120627_045330_pozice_69549

  3. „Stěží člověk najde v republice lépe upravené obce a města než na jižní Moravě“ (Karel.M.)

    Což však nic nemusí vypovídat o ekonomické realitě, ale spíš o estetickém cítění.

    „Zvláštní je i podpora celkem dost prosperujícího Zlína“ (Karel.M.)

    V mapě je uvedena u okresu Zlín doba 1-4 roky, takže to nejspíš bylo v době, než ještě Zlín začal prosperovat.

    „V 19. století dle statistických odhadů (!) činil moravský HDP“ (Karel.M.)

    To jde patrně o dnešní odhady, ne? Myslím, že v té době se to ještě neměřilo.

    Celkově bych však ke všem dosavadním komentářům poznamenal, že se mně nezdá, že by české vlády schvalovaly ve zvýšené míře státní podporu okresům na Moravě jen z důvodu většího regionálního lobování. Horší situaci Moravy ukazují i jiné statistiky (např. kupní síly).
    Než dokazovat, že se v ČR velmi krade nebo že vesnice a města na jižní Moravě (na střední ne?) mizí v záplavě květinových záhonů, což jsou evidentní věci, by bylo zajímavější pátrat po tom, kde se ten současný rozdíl mezi Čechami a Moravou vzal.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s