Ještě k regionalizaci ČR

Další pokus o přirozenou regionalizaci ČR

Před dvěma roky jsem věnoval článek Je Morava svébytný region? několika pracím regionálních geografů, kteří se zabývali zjišťováním přirozené regionalizace České republiky bez ohledu na aktuální územní členění. Nyní se k tomuto tématu vracím, protože jsem narazil na další práci věnovanou tomuto tématu.
V roce 2010 uveřejnili v časopise Geografie (2/115) dva autoři (Marián Halás, Pavel Klapka) článek s názvem Regionalizace Česka z hlediska prostorových interakcí. Vyšli z výzkumů Američana Williama Reillyho, který mezi dvěma světovými válkami na základě výzkumů v Texasu formuloval takzvaný zákon maloobchodní gravitace týkající se spádovostí konkurenčních nákupních středisek z hlediska jejich přitažlivosti pro obyvatele odlehlých sídel. Ve zmíněném článku se oba autoři snažili ukázat, že Reillyho model je vhodný i na hodnocení geografické organizace území České republiky a vhodnosti administrativního členění. Protože Reillyho model původně určoval spádové oblasti středisek obchodní sítě, platí totéž i o jeho aplikaci na členění území České republiky; je tedy třeba mít na paměti, že v následujícím popisu půjde o vymezení oblastí spádovosti vybraných sídel (měst).
První krok, který autoři museli učinit, byl výběr měst, jejichž spádové oblasti hodlali vymezovat. Nejprve vybrali všechna města větší než 25 000 obyvatel, v další fázi z nich vytřídili ta s hierarchicky vyšším významem, která jsou schopna vytvořit regiony na vyšší než mikroregionální úrovni – výsledkem byla síť dvanácti měst shodujících se se současnými krajskými městy s výjimkou Jihlavy, přičemž autoři konstatovali shodu s výběrem středisek mezoregionů v práci Martina Hampla z roku 2005 (pátá mapka a její popis v článku Je Morava svébytný region?).
Ve druhém kroku byla aplikována geometrická verze Reillyho modelu, která spočívá v prostém narýsování kružnic kolem vybraných dvanácti měst, jelikož se v tomto kroku zanedbává reliéf krajiny a skutečný průběh dopravní sítě. V dalším kroku takto jednoduše vymezená spádová území autoři upravili podle dvou kritérií – jednak podle vzdáleností v silniční síti, jednak podle obvodů obcí s rozšířenou působností (v tomto se odlišili od postupu Martina Hampla, který pracoval s úrovní jednotlivých obcí). Výsledek autoři nazvali „regionální členění založené na modelování přirozených interakcí“ (pořád se však jedná o vymezení spádovosti vybraných měst) a jeho výsledek zachycuje následující mapa:

Spádovost dvanácti krajských měst ČR v rámci obvodů obcí s rozšířenou působností

Toto rozčlenění se v některých rysech shoduje s tím, které představil Martin Hampl v roce 2005 (opět odkazuju na příslušnou mapu ve starším příspěvku): vliv Brna sahá na severu až na Svitavsko a Moravskotřebovsko, respektive v tomto případě dokonce ještě dále na sever na Ústeckoorlicko, naproti tomu Jihlavsko s Dačickem spadá do spádové oblasti Prahy; spádovost ostatních tří moravských měst je v obou modelech velmi podobná, nejpodstatnějším rozdílem je zde příslušnost Jesenicka do sféry spádovosti Ostravy.
V dalším kroku autoři článku na toto rozčlenění uplatnili zásadu prostorové spravedlnosti, což konkrétně znamená, aby nejodlehlejší obce z obvodů obcí s rozšířenou působností zahrnutých do spádové oblasti příslušného města měly do centra stejně daleko. V tomto kroku autoři do sítě středisek přidali i Jihlavu se zdůvodněním, že se tím chtějí přiblížit současnému územnímu uspořádání a že Jihlava leží v „problematické“ oblasti, kde chybí regionální centrum. Další změnou (která ovlivnila matematické výpočty, jež tady nebudu popisovat) bylo, že při konstruování sfér spádovosti byla působnost určitých měst zvětšena, jestliže se nacházejí v aglomeraci dalších sídel větších než 50 000 obyvatel (na Moravě se to týká Ostravy, ale v mapě se to nijak neprojevilo). Výsledek ukazuje následující mapka:

Upravené sféry spádovosti krajských měst ČR v rámci obvodů obcí s rozšířenou působností

Halás a Klapka navrhli toto členění jako nové územně správní členění České republiky, ale v posledním kroku ještě provedli některé úpravy, dané určitými konkrétními důvody – na Moravě přeřadili obvod Bruntál k ostravskému celku z důvodu krajinných (hlavní hřeben Jeseníků jej odděluje od olomouckého celku), obvod Lanškroun oddělili od brněnského a připojili k pardubickému celku z důvodu zohlednění spádovosti na železniční síti, kterou jinak ve svém modelu nezohledňovali.
Ve výsledku tedy Halás a Klapka navrhli upravit území současných krajů tak, jak ukazuje následující mapa, ve které jsem barevně znázornil současné kraje, černými čarami pak nový návrh podle autorů článku.

Návrh na úpravu hranic krajů ČR podle Haláse a Klapky

Jak je z mapy vidět, výhodou navrhovaných změn by bylo, že Svitavsko a Moravskotřebovsko by připadly k moravským krajům (brněnskému a olomouckému) a také Dačicko by přešlo od Českých Budějovic k moravské Jihlavě. Právě na jihlavském kraji však lze pozorovat i jistou nevýhodu – tento kraj by na svém východním okraji přišel o výrazně větší moravské území než by na západě přišel o území české a tak by, i přes zisk moravského Dačicka, došlo k určitému zesílení české složky tohoto kraje. Z mapy je také vidět, že oproti dnešku by došlo ke zvětšení územích rozdílů mezi kraji, ale podle autorů článku je to v pořádku, víc by tak prý byla zdůrazněna skutečná spádovost krajských měst, zatímco současné vymezení krajů je podle nich příliš nivelizující.
Podstatná je na celé této práci nicméně ještě jedna věc – stejně jako v práci Martina Hampla z roku 2005 se zde vůbec neuvažuje o tom, že by mezoregionální střediska na Moravě (Brno, Zlín, Olomouc, Ostrava) dohromady vytvářely nadřazený moravský celek vyšší úrovně, jak o tom psal ve svých pracích stejného zaměření René Wokoun a ve svých starších pracích i Martin Hampl. Ovšem v tomto případě aplikace Reillyho modelu vymezení územní spádovosti sídel vyšší úrovně je to metodologicky pochopitelné. Přesto uvedený článek z časopisu Geografie názorně ukazuje, že regionální geografové uvažují o České republice jako o jednolitém státě a při vypracovávání regionálního členění vůbec neberou v potaz Moravu jako jeden celek. Je samozřejmě krajně nepravděpodobné, že by politici provedli úpravu hranic současných krajů podle návrhu Mariána Haláse a Pavla Klapky, je však jisté, že kdyby se někdy geografům přece jen rozhodli naslouchat (což se vyloučit nedá), o Moravě by od nich stejně nic neuslyšeli. Přinejmenším to z toho vyplývá, že nelze spoléhat, že čeští politici někdy v budoucnu pochopí, že Morava musí tvořit v rámci České republiky územní celek, když ani geografové takto neuvažují (třebaže mezi nimi jsou výjimky, jak jsem zmínil). Nechci říct, že si geografové skutečnost ideologicky upravují (vždy totiž záleží na zvolené metodě), jako spíš to, že existence sjednocené Moravy je záležitost v první řadě politická, nikoli vědecká a na její prosazení nelze rezignovat jen proto, že geografové dojdou k závěru, že vazby mezi jednotlivými moravskými regiony vyšší úrovně nejsou dost silné, aby se dalo mluvit o sjednocujícím moravském nad-regionu (což zrovna není případ tohoto článku, jeho autoři se tímto vůbec nezabývali).

Advertisements

12 thoughts on “Ještě k regionalizaci ČR

  1. pohledy mohou být rúzné, europlánovači, keří navrhli pro další období čerpání dotací strukturu tzv. aglomerací (Brno, Olomouc, Ostrava) asi uvedené studie nečetli a systém si vycucali z prstu

  2. Je dobře, že pořád píšete, dalšímoraváku 🙂

    Návrh Haláse a Klapky je v lecčems dobrý. Rozhodně souhlasím s novým Olomouckým krajem – připojení Rýmařova a Moravské Třebové, oddělení Jeseníku k Moravskoslezskému kraji. To je vše bez problému.

    A co připojení Rožnova a Valašského Meziříčí k Moravskoslezskému kraji? Nejsem si úplně jistý, jestli bysme měli trhat Valašsko a přiřazovat jeho část ke kulturní oblasti slezských (moravskoslezských) nářečí, k oblasti integrované Ostravou… http://ujc.avcr.cz/zakladni-informace/oddeleni/oddeleni-dialektologicke/publikacni-cinnost/obalky/mapa-nareci.jpg . Na druhou stranu je asi fakt, že ekonomicky mají tyto dvě ORP k Ostravě blíž… Záleželo by na tom, jakou koncepci pro kraje bysme upřednostnili, ale je to nejspíš jedna z možností. Otázkou taky je, kam tyto dvě ORP zařadit, kdyby na Moravě prošla tříkrajová varinta (viz níže)

    Ohledně Zlínského kraje, tady je jen ta výše zmíněná otázka severního Valašska. S připojením Veselí bych souhlasil.

    A teď co s Brnem a Jihlavou? To je největší oříšek. Jihlava podle mě není moc moravská, je to spíš české město ležící na Moravě. Znám pár lidí z Jihlavy a ti mluví česky, s českým přízvukem. Je to logické, protože byla asi dosídlena ze širšího okolí a převládly prvky obecné češtiny.

    A jak je na tom třeba Žďár nad Sázavou? Tady je nářeční mapka http://ujc.avcr.cz/zakladni-informace/oddeleni/oddeleni-dialektologicke/publikacni-cinnost/obalky/mapa-nareci.jpg . Podle ní patří společně s Novým Městem na Moravě a Bystřicí pod Pernštejnem k českomoravským dialektům, které se celkově řadí k českým dialektům. Taky jsem mluvil s jednou slečnou ze Žďáru a mluvila s českým přízvukem. Ale co to je vůbec zač, ta oblast původních českomoravských nářečí? Podle mě je to oblast, kde substrát je tvořen českými nářečími, kam pronikly některé moravské prvky. Ale nejsem historik, ani lingvista, takže spíše osobní názor. Hranice středomoravských dialektů a českomoravských dialektů české nářeční skupiny tedy leží 40 km SZ od Brna!

    Z toho, co jsem napsal bych řekl, že už dnes je Vysočina převážně český kraj. Moravské jsou jen ORP Moravské Budějovice (kromě Jemnicka), Třebíč, Náměšť nad Oslavou, Velké Meziříčí a jižní část ORP Bystřice pod Pernštejnem. (mapa zde: http://notes3.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/t/95004661F4/$File/13-610107ma01.jpg ) Mapa všech ORP v ČR zde: http://www.czso.cz/xe/redakce.nsf/i/kraje_a_spravni_obvody_obci_s_rozsirenou_pusobnosti_v_cr_k_1_1_2003/$File/m53002.jpg

    Každopádně, ORP Svitavy bych připojil k Jihomoravskému kraji, koneckonců je to moravské postsudetské město. Ale s tou Poličkou nevím. Připadá mi to už jako dost česká oblast, takže bych to nepřipojoval. I kdyby z Jihomoravského kraje měl na severu čouhat takový divný výběžek Svitavska. Na to bysme si snad zvykli.

    A co dál? Co koncept doc. Řeháka (nejen jeho) https://dalsimoravak.files.wordpress.com/2012/10/rehak-nove-cleneni1.png?w=560&h=509 , zmenšit počet krajů a udělat je většími – tři kraje na Moravě? Podobně jako staré, s kontinuitou, členění katolické církve? http://www.cirkev.cz/res/data/169/019174.gif Tenhle koncept se mi z mnoha důvodů líbí (to už je na jinou diskusi). Jenže, je to dnes reálné? Když už byly Zlín a Jihlava vyzdvihnuty, už se toho nevzdají.

    Takže v případě tříkrajové varianty bych do jihomoravského kraje zavzal ORP Dačice a okresy Jihlavu a Žďár and Sázavou, aby to více méně korespondovalo se západní hranicí Moravy. A co v případě varianty malých krajů? Nevím. Navrhovaná hranice mezi Jihlavským a Jihomoravským vypadá fakt divně. A ta současná je ještě horší, protože je moc blízko Brnu. Ukazuje se prostě, že Jihlavský kraj moc přirozený celek není.

  3. „Záleželo by na tom, jakou koncepci pro kraje bysme upřednostnili“ (Porthos)

    Co bychom upřednostnili, je samozřejmě jednotná, nerozdělená Morava. Návrh Haláse a Klapky není dobrý, nanejvýš je o něco lepší než současné uspořádání. Tento příspěvek je třeba chápat spíš jako zajímavost, než vyjádření něčích tužeb. Na Moravě zkrátka žádné kraje nemají co dělat, to je přece jasné.

  4. Žďár měl a stále má silné svazky s Brnem, i když se nám to snaží pováleční přistěhovalci a jejich potomci z Jihlavy vyvrátit. „Česko-moravské dialekty“ je dost nešťastný termín, který vychází z teorie, že základem nářečního rozdělení v ČR jsou podoby dlouhej-dlouhýho/dlóhé-dlóhyho/dlúhý-dlúhého…, další jevy jako krátkost (rana, žaba), nepřehlasované tvary (duša, slepica – dušu slepicu), tvary sednite si, dite nebo celomoravská lexika rožnout, dědina, kačena sahaí až na zemskou hranici

  5. …a narozdíl od Jihlaváků se Žďáráci vždycky hrdě hlásí k příslušnosti k Moravě

  6. @Anonymní: OK, tedy celý okres Žďár by mohl patřit do Brněnského kraje.

  7. Já si spíš myslím, že nejde až tak o to, k jaké národnosti se se hlásí několikrát obměňované obyvatelstvo Jihlavy, jako spíš o to, že Jihlava ležela a leží na Moravě. Stačilo by trochu erudice v oblasti zemských map před r. 1949

  8. Lidi, neblbněte! Jihlava v dějinách udělala pro Moravu obrovský kus práce. Sloužila jako obraný, nedobytný val. Problém je v tom, že se k Jihlavě přičlenily (uměle) obce původně české, a to po vytvoření velkých okresů (např. po zrušení okresu Humpolec – obce Větrný Jeníkov, Šimanov atd.)
    Dnes lidé z těchto obcí osídlují Jihlavu, což je pochopitelné. Proto ale nemůžu vyčlenit Jihlavu z Moravy, jen proto, že je na hranici. Jihlava je a byla důležité moravské město s umělým rozšířením do Čech, což byl samozřejmě trochu záměr. Dnes, je však územní plán rozvoje směrován na jih, takže další rozvoj Jihlavy je již jen na Moravu. Problém je také hejtman hybridního kraje, který je z Pelhřimova, takž podpora Moravy je také utlumena. A k tomu nářečí? Stačí zajet za Jihlavu směrem na Měřín a slyšíte, že jste na Moravě. Pravda je, že u starší generace. Ale co si budeme povídat, v Brně mladá generace již také nemluv „moravsky“ a u holek je tento trend ještě markantnější. A čím to je? Podle mě „televizní“ češtinou s hrůzostrašnými výrazy jako:“Heléé, koukej mi vrátit ten lux!“ Tato televizní čeština ovlivňuje jazyk jako nikdy. Jen si vemte, kolik čechismů je ve slovenčině. Kam se ztratila slova jako sobáš, oblok, zvyšky atd.
    Pokud chcete Moravu jako historickou zemi, neoddělujte její důležité části. Nemůžeme se chovat stylem – Morava nestojí o Jihlavu!

  9. dalsimoravak: Tento dojem získávám delší dobu, předchozí text a některé názory jsou toho důkazem. Ale rozumím tomu. Problém Jihlavy je ten, že mnoho obyvatel není moravsky nakloněno, neboť se zde obměnilo obyvatelstvo. Já si ale nemyslím, že by se měla Jihlava odsouvat a neustále vytvářet jakési hybridní moravsko-české kraje. Jihlava patří na Moravu a po celou její bohatou historii patřila k oporám a pětici nejvýznamnějších měst Moravy. Ať chceme nebo ne, Jihlava patří na Moravu a nechme nesmyslných úvah, jak se kde mluví, nebo jestli je Jihlava české město ležící na Moravě. Pokud má být Morava celistvá, nehledejme jakési umělé kompromisy. Toto právě byl problém, kdy bylo potřeba více splynout oba národy. Morava byla příliš „prorakouská“ takže se to nelíbilo ani Masarykovi, ani soudruhům. Druzí zmínění, začali s postupným plíživým odlučováním tohoto města od Moravy – vytvořením Jihlavského kraje (1949) a následně silné „pokomunistění“ Jihlavy, aby v r. 1960 sice vytvořili kraje, relativně odpovídající původním zemím, ale raději odloučili Dačicko a přičlenili obce na západ od Ji, které právě vytvářely silný protipól moravanství. Novodobí primátoři, kteří buď nemají moravanství v krvi (jsou z české části kraje), nebo je to pro ně mocensky výhodné (Dohnal). Jihlava naopak potřebuje obnovit moravskou hrdost, a nemyslete si, kraj Vysočina není díky tomuto dualismu soudržným krajem! Lid z Vysočiny je vcelku klidný, jsou zde vazby mezi JI, HB, PE, ale společný kraj je jiná věc. Pravdou je, že socialismus a regionalizace z r. 1960 tomuto fenoménu hodně nahrála, Jihlava byla na ocasu kraje a sině komunistická. Nebojím se říct, že to byl záměr. Nevím proč, ale přijde mi, že všechny režimy už od dob Masaryka se bojí zemského zřízení. A jak čas utíká, Morava se zmenšuje a přestává být o ni zájem. Toto nelze přehlížet a připustit!

  10. „Tento dojem získávám delší dobu, předchozí text a některé názory jsou toho důkazem“ (moravák z jihlavska)

    Například já jsem nikdy netvrdil, že se máme vzdát Jihlavy, ale je pravda, že podobný názor jsem jednou zaznamenal – nicméně to bylo kdysi dávno a předpokládám, že je to názor ojedinělý.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s