Už abychom z Brna (a Ostravy) vypadli

Neodolatelné vábení Prahy

Tak prý už je obnovení moravské země na dosah, neboť za dva roky se bude konat na toto téma referendum. Dovolím si zůstat skeptický především k možnosti takové referendum vůbec za pár roků uspořádat, ale i k úspěšnému výsledku, pokud by se přece jen konalo. Ovšem kladného výsledku bych se za současné společenské atmosféry spíš obával, než se na něj těšil. Kdybychom se snad takto snadno domohli takové autonomie, že bychom mohli ovlivňovat hospodářské a společenské směřování země, uměli bychom toho využít? Ta hlavní otázka, která jaksi nezaznívá, je, zda jsme na převzetí svých osudů do vlastních rukou připraveni. Samozřejmě je možné mít optimistickou představu, že jen co budeme mít vlastní zemi, ukážeme těm Čechům, jak se to má správně dělat, ale takové nadšení později či spíš dříve narazí na realitu, s níž bude nutné se střízlivě poprat. Ne že by nadšení pro věc bylo zbytečné, ono je naopak nezbytné, ale samo o sobě nestačí. Konrétně na Moravě se věci mají tak, že v určité malé části moravské společnosti je nadšení víc než dost, ale čím je to nadšení větší, tím menší pozornost je upírána na záležitosti „přízemní“. Nejsem přesvědčen, že prostě okopírujeme politické, hospodářské, společenské zvyklosti uplatňované nyní v ČR (protože jsme se neobtěžovali přemýšlením o alternativách a nemáme tudíž žádné po ruce) a v rámci nezměněných parametrů se dopracujeme něčeho lepšího než nyní v ČR. Nejde přece jen o to, zda chceme Moravu, ale taky jakou chceme Moravu. Druhá otázka je zatím dost podceňovaná a odpovídat na ni bude možné teprve tehdy, až si uděláme představu, jak si nyní stojíme.
Drobným příspěvkem k tomu, který má spíš jen pobídnout k zamyšlení nad celkovou šíří problémů, než naznačit nějaké řešení, je tento krátký článek. Jedna z otázek například je, zda budeme schopni pro rozvoj nově nabyté země získat a udržet dostatečně kvalitní lidi nebo se budeme muset spokojit s lidmi „druhého řádu“. V Atlasu krajiny České republiky (2010) byly otištěny zajímavé mapky dotýkající se tohoto tématu (jsou založeny na údajích z let 2001-2006).

První mapka zachycuje, v jaké míře se z jakých okresů lidé stěhují do Prahy. Největší počet přistěhovalců do Prahy je pochopitelně z nejbližšího a bližšího okolí (to je přirozená vlastnost platící pro všechna města), avšak mezi okresy, z nichž pochází velké množství nových obyvatel Prahy, najdeme i jeden velmi vzdálený, a to Brno. Hned za okresy Praha-východ, Praha-západ, Mělník a Kladno stojí okres Brno-město a kdo ví, zda až za nimi, jelikož přesný počet přistěhovalců se z mapky vyčíst nedá. Situace srovnatelná s dalšími českými okresy bližšími Praze je na Moravě i u okresů Brno-venkov, Olomouc, Ostrava a Karviná. Na to, jak je Ostrava daleko, je přistěhovalectví z ní do Prahy řádově stejné jako z mnohem bližších okresů Mladá Boleslav, Nymburk, Benešov, Beroun.

přistěhovalectví do Prahy podle okresů v letech 2001-2006

První mapku názorně dokresluje mapka druhá, která zachycuje vystěhovalectví z Brna. Nejvíc se lidé z Brna stěhují do nejbližšího okolí, do okresu Brno-venkov, což nemůže překvapit, zase je to věc přirozená. Druhý největší vystěhovalecký proud však směřuje nikoli do některého dalšího bližšího okresu, nýbrž do Prahy.

vystěhovalectví z Brna podle okresů v letech 2001-2006

V Atlase krajiny České republiky nejsou mapky vztahující se k stěhování do a z Ostravy, ale obrázek si lze učinit z třetí mapky, věnované opět Brnu, a to přistěhovalectví do něj. Je sice zjevné, že Brno přitahuje lidi z okresů celé Moravy (výjimkami jsou pouze okresy Jeseník a Jindřichův Hradec, u nichž patrně počty stěhujících se byly ve sledovaném období nepatrné), ale ve větší míře se to týká pouze nejbližších okresů Brno-venkov (odtamtud nejvíc), Blansko, Vyškov a Břeclav. Počet těch, kteří se z okresů Ostrava a Karviná stěhují do Brna se vůbec nedá srovnávat s tím, kolik se jich z těchto okresů stěhuje do Prahy.

přistěhovalectví do Brna podle okresů v letech 2001-2006

(Vysvětlivky pro všechny tři mapky:)

vysvětlivky k předchozím mapkám

Mapky názorně ukazují jeden z problémů, před nímž by nová moravská země stála, kdyby vznikla někdy v dohledné době (a nejspíš i později). V současné době stěhováním do Prahy Morava (zejména prostřednictvím Brna) přichází pravděpodobně o ty nejschopnější a s nejvyšším vzděláním, protože nekvalifikovanou práci lze najít i v místě. Zejména o lidech jdoucích za vysokou kariérou platí, že na Moravě (a nejspíš právě v Brně) časem narazí na strop jejího dalšího rozvoje a stěhují se pak do Prahy za jejím dalším rozvojem až na vrchol. A taky si myslím, že určitou roli asi hraje, že pražské centrály firem, ale i státních institucí k sobě přetahují nejschopnější lidi z „regionálních“ poboček. Takže pokud jde o Brno, soudím, že nejpříhodnější vysvětlení relativně mohutného vystěhovaleckého proudu z Brna do Prahy, silnějšího než z většiny českých okresů, jsou kariérní možnosti, které sice Brno nejvíc na celé Moravě podněcuje (mimo jiné velkou koncentrací vysokých škol a koneckonců i samotnou velikostí města (největší a nejprogresivnější firmy), ale není schopno je plně uspokojit. V případě okresů Ostrava a Karviná bude asi situace v lecčem jiná, ale důvody tak silné přitažlivosti Prahy oproti jiným městům (okresům) na Moravě nejspíš budou podobné.
No a otázka je, co na tom může změnit vytvoření moravské země. Něco by se určitě změnilo, protože by byli potřeba odborníci potřební pro správu a řízení země. Velmi by samozřejmě záleželo na míře autonomie, pokud by se podařilo pro Moravu dosáhnout pravomoci typu práva určovat maximální výši poplatů za psy, které můžou vybírat obce, kvůli takové kariéře by ti nejschopnější určitě do Prahy odcházet nepřestali. Čím větší pravomoci by moravská země získala, tím větší potřebu odborníků by pochopitelně měla. Druhá věc však je vystěhovalectví kvůli práci v komerční sféře a v tomto ohledu jsou vyhlídky na změnu pochopitelně horší. Přitažlivost Prahy nezanikne nikdy, protože milionové město prostě vždy bude nabízet víc příležitostí, než jaké kdy bude moct nabídnout jakékoli město na Moravě (stejně přitahují v mezinárodním měřítku lidi velká města jako Londýn, Paříž nebo New York) a navíc nikdy nebude existovat jazyková bariéra (to je důvod, proč Praha přitahuje i lidi ze Slovenska a zároveň proč lidé z Moravy neodcházejí do bližší Vídně, kde je příležitostí ještě víc než v Praze). Přesto samozřejmě půjde o to, aby úprk lidí s největším vzděláním, zkušenostmi a schopnostmi z Moravy do Prahy byl co nejmenší, a to bude závislé na dobrém hospodaření a slušné životní úrovni na Moravě. Jenomže nic z toho nevznikne samo od sebe pouhým vytvořením moravské země – to je jen otevření dveří k možnostem, které je možné využít nebo taky promarnit. A jsme zase u toho, že si nelze klást za cíl jen obnovení moravské země a dál už se nestarat, co bude potom; naopak je nutné se už nyní ptát, co s tou moravskou zemí budeme dělat, jak v ní budeme žít a hospodařit. Obojí ve skutečnosti musí jít ruku v ruce – soustředit veškeré úsilí pouze na samotné obnovení moravské země a pak už jen čekat, jak se to bude dál vyvíjet a nemít nic dopředu připravené, je podle mě nezodpovědné.

Advertisements

8 thoughts on “Už abychom z Brna (a Ostravy) vypadli

  1. Absolutní sohlas. Akorat aby se situace zlepsila, musela by se aspon castecne decentralizovat statni sprava. A centralizace neubeva, ale naopak prituhuje. A v tom je pricina tak velkeho zajmu utect do Prahy – protoze tam se uz dneska deje vsecko dulezite. Aji nove regionalni operacni programy uz budo regiony jen navrhovat-rozhodovat o nich se bude a ridit se budo kde? – no podle ministryne Jourove centralne v Praze.
    Podle me jedina cesta jak z toho ven je silna pozice nejake proticentralni promoravske strany v krajich a nasledne aji v parlamentu. Ale nejdulezitesi je, aby se takova strana silne etablovala v regionalni politice, jinak si s no v parlamentu ostatni strany vytro zadek, tak jako v devadesatech letech. Trochu sem dofal ve Starosty a nezavisle, ale uz me to preslo, so to pohunci TOPky.

  2. Všechno je to o daních. Švýcarsko je decentralizované a funguje kvůli tommu, že mezi kantony je daňová konkurence. Nižší zdanění = motivace zůstat na Moravě. Nic jiného nefunguje.

  3. když bude odvolatelní politiku lidmy za rozkrádání a korupci tak si to nedovolí a bude sa zodpovídat lidem a né jak v čr jenom jestli na něco dojde policie
    A zaroven vytvořit Socialisticku republiku S PŘÍMU DEMOKRACII a kde je spravedlnost a transparentní bez korupce systém který nebere obyč lidem a živnostníkom a rodiným fyrmám a znárodnit doly energetiku a další velké podniky a polosestátnit korporace a zvíšit vyplaty lidem ne zbytek a většinu kapitál

  4. Co se týká řízení země, záleží na čem je postavené, když budou principy dostatečně jednoduché, a jasné, pochopí to i ti hloupí, kteří zůstali…….ale vážně: problém tohoto článku je ten, že je pravdivý, ale jenom z jednoho pohledu – pozornost lidí se soustředí na určité týpky, kteří si umí vytěžit z prostředí co nejvíc peněz a ty utrácí za luxusní životní styl, znám ale docela dost (a mladých) lidí, kteří mají vysokoškolské tituly (i z několika škol) a z Moravy neodešli, protože mají priority nastavené tak, že je pro ně důležité dělat práci která má smysl, kdyby tomu tak nebylo, nebylo by na Moravě jediného doktora ani inženýra, dělali by dobře placené kariéry někde jinde, ovšem, je třeba také brát v úvahu, že tito lidé jsou mnohdy závislí na penězích z centra, takže se aktivně promoravsky neprojevují, a proto o nich většinou nevíme…….a ano, je důležité dělat osvětu, získávat další a další sympatizanty a aktivisty a motivovat je k tomu, aby se vzdělávali a připravovali na eventualitu, že budou postaveni před náročné úkoly v řízení země Morava

  5. „mezi kantony je daňová konkurence. Nižší zdanění = motivace zůstat na Moravě“ (Anonymní)

    On to není zrovna moc dobrý nápad. My firmám snížíme daně, abychom je přetáhli k nám, oni jim sníží daně ještě víc, aby je od nás přetáhli k nim, na to my firmám snížíme daně ještě víc a výsledkem tohoto kolotoče bude, že firmy budou platit pouze symbolické daně. Pak zbude buď veřejné záležitosti financovat šedesátiprocentí daní z přidané hodnoty nebo veřejné služby neposkytovat vůbec a ať si každý sám vše zaplatí ze svého. Taková politika by neprospěla vůbec nikomu.

    „když bude odvolatelní politiku lidmy … zvíšit vyplaty lidem ne zbytek a většinu kapitál“ (Roman)

    Ne že by v tom nebylo co k úvaze, ale ten pravopis, ten pravopis… Vždyť se to takhle nedá číst.

  6. Jen poznámka: Okres Jeseník, kromě obce Ostružná, není na Moravě, ale téměř celý leží historicky ve Slezsku.

    Pokud pracujete s absolutními čísly a ne s procenty, nelze se divit, že vysoký počet přistěhovalců je z Brna a z Ostravy – mají z okresů nejvíce obyvatel.

  7. „Jen poznámka: Okres Jeseník, kromě obce Ostružná, není na Moravě, ale téměř celý leží historicky ve Slezsku“ (Gotthard)

    Ono je to složitější, třebaže máte do jisté míry pravdu („historicky“).

    „Pokud pracujete s absolutními čísly a ne s procenty, nelze se divit, že vysoký počet přistěhovalců je z Brna a z Ostravy – mají z okresů nejvíce obyvatel“ (Gotthard)

    Je sice pravda, že kdyby tyto dva městské okresy nebyly tak lidnaté, byl by proud migrantů do Prahy z nich menší, ale na lidnatost okresů by mělo smysl poukazovat především v případě, pokud by míra migrantů do Prahy byla ze všech okresů konstantní – pak by platila přímá úměra, že čím lidnatější okres, tím větší míra vystěhovalectví do Prahy. Avšak o počtu lidí, kteří se rozhodnou přestěhovat do Prahy, rozhodují i jiná hlediska, například charakter pracovní činnosti, vzdálenost od Prahy a další (přistěhovalectví do Prahy z okresu Praha-východ je větší než z Brna a přitom má tento okres méně než polovinu obyvatel Brna). Takže za stěhováním je třeba hledat především jiné motivy než jen pouhou velikost „zdrojového“ okresu.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s