Etnografické oblasti Moravy

Přehledná mapa

Etnografická či jinak národopisná pestrost Moravy se připomíná velmi často (a někdy se její význam nesmírně přehání), navzdory tomu je však problém narazit na slušnou mapu, která by přehledně zobrazovala všechny etnografické regiony Moravy. I v odborných publikacích bývají mapky nevalné kvality a nízkého rozlišení. Tak jsem si řekl, že bych mohl nějakou mapu vytvořit sám, problém byl však zase v tom, že jsem neměl k dispozici potřebné podklady. Až teprve nedávno jsem narazil na jednu dost podrobnou mapu a podle ní jsem udělal následující.

Etnografické (národopisné) oblasti Moravy

Podkladem mi byla mapa „Národopisné regiony“ (celé ČR) z Atlasu krajiny České republiky (Praha, Průhonice 2009), vytvořená na základě údajů dodaných Etnologickým ústavem Akademie věd České republiky. Oproti vzoru jsem zvýšil přehlednost mapy barevným odlišením jednotlivých regionů. Vedle regionů vymezených plošně byly na zdrojové mapě označeny pouhým písmem i jiné oblasti koncentrovanějšího vlastivědného výzkumu, jako třeba Luhačovické Zálesí, Záhoří nebo Opavské Slezsko a takto byla označena i oblast Goralů na Jablunkovsku. Na rozdíl od ostatních podobných oblastí však mapa udávala i plošné vymezení goralského regionu, proto jsem ho ve své mapě přiřadil k ostatním etnografickým regionům, ač se s nimi možná nedá zcela srovnávat.

Advertisements

10 thoughts on “Etnografické oblasti Moravy

  1. Hezkou mapku jste vytvořil. A máte pravdu, takovéto mapky na internetu nejsou, takže si můžete být jistý, že ta vaše bude lidmi dosti používána. Co se týče etnografických a kulturních regionů a územní identity vůbec, klidně byste se mohl v pár článcích rozepsat, rád bych si početl.

  2. „Zajímavá mapa je taky tady: http://is.muni.cz/el/1431/podzim2009/Z5790/Etnografie_Moravy.pdf (není tak přesná, ale znázorňuje více regionů)“ (Dan)

    Ono se zaměření obou map poněkud liší, protože mapa od Akademie věd (v článku) rozlišuje etnografické regiony (ty jsem zobrazil v mapě) a ostatní oblasti pozoruhodné z hlediska etnografického, zatímco folklórní mapa od Gnosis Brno to pravděpodobně nerozlišuje (příkladem může být třeba Luhačovické Zálesí) a je opravdu otázka, zda lze postavit na stejnou úroveň třeba Hanou a dejme tomu Hostýnské Záhoří. Je otázka metodiky, co se označí za etnografický region a co za folklórní oblast a zda se obsah obou pojmů dá srovnávat. A že na mapě chybí Dačicko a Svitavsko, te je zase další věc.

  3. Při tvorbě takových map lze zohlednit dvě hlediska – tradiční nebo modernistické. Autor vycházející z tradičního hlediska akceptuje výsledky výzkumu etnografů 19. století a počátku 20, století (Klvaňa, Niedrle). Modernista vytváří vlastní hlediska (často je záhadou na základě jakých kritérií). Pro leckterého modernistu není problém zakreslit Mikulov na Slovácko, nebo protáhnout Hanácké Slovácko až po Rajhrad.

    Je otázkou, jaké hledisko zohledňuje tato mapa. Zdá se, že modernismus to není, když mapa odděluje Zlín od Malenovic (dnes tvoří jednu aglomeraci). Na druhé straně, často ani klasikové Zlín příliš k Valašsku neřadili. Pro Bartoše je „Bývalé panství Zlínské“ víceméně samostatným pojmem, i když se spíše valašskou kulturou.

    Pojem Hanácké Slovácko vznikl, když tak badatelé označili oblast několika obcí ležících na pomezí slováckého a hanáckého sídelního území. Kultura i řeč se tam mísila a obyvatelé sami nevěděli jestli jsou Slováci, nebo Hanáci. Podle některých údajů se jedná možná o původní hanácké území a slovenský prvek sem byl přinesen nejen Slováky moravskými ale i uherskými (utečenci z Uher). Nicméně původní Hanácké Slovácko bylo malým přechodným územím. Teprve později bylo uměle natahováno na západ. V každém případě z logiky věci vyplývá, že se musí jednat o přechod mezi Slováckem a Hanou. Otázkou tedy je, proč tedy dnes sousedí sousedí s bílým územím.

  4. Já si stejně říkám, zda to, co bylo vymezeno v 19. století, ještě má stejnou platnost i dnes. Dělá to, co dělalo např. Hanou v 19. století, Hanou i dnes? Pravda je, že se lidé stále k určitým prvkům spojeným se jmény etnografických oblastí hlásí, např. pokud jde o místní jídla nebo oblečení, ale stejně mám pochybnosti, zda dnes ještě přežívá dost prvků lidové kultury, aby se na jejich základě daly vymezovat specifické oblasti.

  5. Dobrý den,

    ráda bych napsala krátký článek popisující vztahy Jana Adama z Víckova, Lukrecie Nekšové a Albrechta z Valdštějna pro populárně naučný časopis Živá historie.
    Bylo by, prosím, možné použít mapu, kterou máte zveřejněnou na Vašich stránkách?

    Předem děkuji za Vaši odpověd.

    S přáním pěkného dne

    Martina

  6. Děkuji mnohokrát za svolení. Prozradíte mi, prosím, jméno autora, které případně připíšu k obrázku? (akorát předem varuji, že já sice uvádím přesně citace zdrojů a trvám na nich, ale tento časopis, jak je populáně naučný, tak hrozně rád umazává citace literatury a zdroje obrázků, tak to, prosím, promyslete, zda i za takovýchto podmínek souhlasíte.)

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s