Kde je moravský ráj?

Konkurz na nejpřitažlivější místo moravské krajiny

Několikrát už mě napadlo, že naši západní sousedé mají Český ráj, východní sousedé Slovenský ráj, ale na Moravě se žádné oblasti ráj tradičně neříká. A tak jsem přemýšlel, kterou část Moravy by takto bylo možné pojmenovat.
Jaké náležitosti by oblast usilující o takový název měla splňovat? Podívejme se na český vzor a jeho slovenský protějšek. Pojem českého ráje se poprvé objevil už v barokní době a dostalo ho Litoměřicko, nejúrodnější oblast Čech. Této krajině vydrželo označení českého ráje až do 19. století, třebaže tehdy se začal klást důraz nikoli na úrodnost, nýbrž na romantickou malebnost krajiny. Proto se příslušné označení mnohdy posunovalo na labské údolí severně od Litoměřic nebo západně od nich na východní okraj Českého středohoří. Svou roli nepochybně sehrála i tehdy se rodící turistika, která oceňovala spíš přírodní scenérie než úrodnost krajiny. Českému národnímu hnutí umísťování českého ráje na Litoměřicko a okolí po čase začalo vadit, neboť to byly oblasti, kde se mluvilo německy a podle jeho představ Český ráj měl být český se vším všudy, tedy měl se nacházet v té části Čech, kde se mluvilo česky. Hledání nového, opravdu českého Českého ráje se odehrálo až koncem 19. století. Zásluhou jednoho místního rodáka, který se pustil do šikovné propagace byl nový Český ráj nalezen rovněž v severních Čechách, ale východněji, v okolí města Turnova, kde je dodnes; Litoměřicko postupně dostalo jiný název, Zahrada Čech.
Český ráj je charakterizován jako místo nakupení přírodních i historických památek. Nalézají se v něm Prachovské skály, členitá krajina s mnoha údolími a rybníky, historická města Turnov a Jičín, hrady Kost a Trosky, zámek Sychrov a Hrubý Rohozec a další zámky a zříceniny hradů. Slovenský ráj je zhruba o tři desetiletí mladší (označení poprvé doloženo 1921) a pojmenovaný byl podle českého vzoru. Za Slovenský ráj byla vybrána oblast považovaná za nejmalebnější krajinu Slovenska, horský hřeben na západním okraji Spiše. Při výběru místa Slovenského ráje hrála hlavní úlohu především malebnost krajiny s četnými roklinami, kaňony, potoky, vodopády a krasovými útvary včetně jeskyní, na rozdíl od českého vzoru nebyly zohledněny kulturní památky, které se ve Slovenském ráji téměř nenacházejí, což je dáno tím, že jde o neschůdnou, převážně lesnatou krajiny s velmi řídkým osídlením.
No a teď ten těžký úkol vybrat nějakou oblast Moravy, která by také mohla nést označení ráj. Musím zklamat ty, kteří očekávají nějaký jasný závěr, mě nic vhodného nenapadá. Při výběru bych dal přednost raději českému než slovenskému vzoru, to znamená spojení romantické krajiny s historickými památkami. Oba ráje, jak český, tak slovenský, mají společné, že jsou umístěné v oblasti členité a nijak výrazně (nebo vůbec) narušené krajiny, takovou by měl mít i případný Moravský ráj, a k tomu ještě přihodit řádku hradů a zámků, případně též lidové architektury. Měla by to být oblast ani rozsáhlá, ani omezená na jedno údolí nebo horský hřeben.
Je to na vás, navrhujte.

Advertisements

9 thoughts on “Kde je moravský ráj?

  1. Pálava – zajímavá příroda, historie (zajímavé ze všech historických období), silné moravské povědomí (podle posledního sčítání). Šířeji by to mohl být prostor Lednice+Valtice – Mikulov – Pálava

  2. Drahanská vrchovina divoké srdce Moravy. Kopcovitá zalesněná krajina plná skal a rychle tekoucích říček a potoků. Z turistického hlediska je tato lokalita
    zajímavá nejen kvůli malebné krajině a Moravskému krasu
    ale i díky historickým památkám vznikajícím od pravěku až do novověku.

  3. To první jsem čekal, to druhé mě nenapadlo.
    U lednicko-valtické oblasti bych ovšem měl výhradu, že je to do značné míry krajina přetvořená člověkem.

  4. Mně by se líbila oblast mezi cca. Kostelcem na Hané, Litovlem, Mohelnicou, Moravskou Třebovou, Jevíčkem a Konicou. Je to oblast, které se nějak ustáleně neříká (okraj Hané, částečně Malé Hané, ale většinou se s ňou myslí ty rovinatější oblasti, ne kopečky kolem). Máme tam bouzov, na okraji taky Náměšť na Hané, Čechy pod Kosířem, z přírody Mladečské a Javoříčské jeskyně, dost přírodních parků (Bohdalov-Hartinkov, Kladecko, Velký Kosíř, Terezské údolí). Roztroušené menší dědinky a městečka se mi k tomu taky hodí.
    (Centrální) Drahanská vrchovina mi na ráj přijde moc drsná (zima, větr), LVA zas moc přecivilizované a rovinaté, Pálava odlesněná a vyprahlá. Navíc proč pojmenovávat něco, co se už nějak jmenuje:)

  5. Takové umístění Moravského ráje by bylo strategicky dost výhodné, protože by v průměrně (ne)vzdělaných lidech z Čech i Moravy vyvolalo otázku „jak to, že Moravský ráj zasahuje do Východočeského/Pardubického kraje?“, což by byl dobrý začátek pro další vysvětlování. Občas se používá taková taktika, že „sporné“ pohraniční území se prohlásí naopak za nezpochybnitelné centrum naší země, abychom se pak mohli divit a zlobit a poukazovat na paradox, když připadne zemi jiné. Něco jako když Srbové prohlašují, že Kosovo je srdce Srbska, arménská národní hora leží v Turecku, a Češi měli dlouhou dobu svého nejvýznamnějšího básníka Máchu pohřbeného v Sudetech.

  6. „Takové umístění Moravského ráje by bylo strategicky dost výhodné“ (Gabriel Svoboda)

    Raději bychom se měli zabývat přírodními a historickými krásami a takové uvažování nechat stranou.

  7. „Mně by se líbila oblast mezi cca. Kostelcem na Hané, Litovlem, Mohelnicou, Moravskou Třebovou, Jevíčkem a Konicou“ (ojinmor)

    Já část té oblasti znám osobně a vedle toho jsem procházel i turistické mapy a zdá se mně, že je to poměrně nadějný nápad. Přesto mám jisté pochybnosti, ani ne ohledně historických památek, třebaže ty se nacházejí spíš na okrajích takto vymezené oblasti (mimochodem přidal bych ještě zámek Úsov), ale spíš ohledně podoby krajiny. Když se podíváme na český i slovenský ráj, jejich krajina se na nezanedbatelné ploše vyznačuje velmi výraznou modelací terénu, kdežto o krajině vymezené v tomto návrhu se mně zdá, že je spíš taková mírná, poklidná. Co mám na mysli, popisuje Atlas cestovního ruchu České republiky (2006):
    Z geomorfologického hlediska jsou pro cestovní ruch zajímavé především členité formy povrchu, jako jsou skalní věže, skalní města, soutěsky, vodopády, skalní okna, ledovcové doliny a kotle, hluboce zaříznutá romantická údolí, krasové jeskyně, propasti a další cenné formy reliéfu.
    A nevím, zda mezi Moravskou Třebovou a Kostelcem na Hané takové krajinné prvky najdeme.

  8. no já myslím, že „Moravským rájem“ by se mohla honosit krajina kolem Lednice. I když Moravský kras také není k zahození 🙂 Ale LVA je pro jižní Moravu typická krajina, takže jí dávám hlas. Ostatně na tohle téma jsem kdysi psal krátké zamyšlení http://mojebrno.wz.cz/inka–moravsky-raj.html
    Hodně zdaru tomuto webu a pěkné léto, které na Moravě právě začalo!

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s