Anketa k obsahové náplni zemského zřízení
„Zemské zřízení se osvědčilo“, zaznívá občas na Moravě z různých úst, a to i veřejně. Kdo je pro? Všichni. Výborně, takže není co řešit a můžeme jít spát. Nicméně až se probudíme, zjistíme, že je stále co řešit. A tak, ačkoli myšlení bolí, pojďme to řešit.
Zemské zřízení – spojení, které bývá na Moravě docela často připomínáno. Z toho pochopitelně musíme vynechat politiky, neboť představitelé české politiky na obnově zemského zřízení nemají zájem (proč jinak bylo vytvořeno současných třináct krajů, než aby to znemožnilo obnovení dvou (nebo tří) zemí?). Avšak jinak se ne zcela zanedbatelné množství lidí působících v nějakém oboru a v souvislosti s ním se i vyjadřujících vyslovuje – ať veřejně či soukromě – pro zemské zřízení; většinou tak činí pochopitelně na Moravě, ale najdou se tací i v Čechách. Všechny veřejné či soukromé projevy tohoto druhu mají jedno společné: zemské zřízení je podle nich tradiční staletá forma uspořádání „českého“ státu, v minulosti se osvědčilo a přiklad sousedního Německa a Rakouska ukazuje, že je schopno dobře fungovat i v moderní době. Tím však takové projevy končí; zemské zřízení je podle nich dobré, ale jaká má být konkrétně jeho náplň, o tom se vůbec nemluví. Snad si autoři takových veřejných či soukromých projevů představují, že by se s obnovením zemí automaticky vrátily i jejich pravomoci z dob první československé republiky, protože se zemským zřízením se snad pojí určité pevně dané záležitosti, které podle jejich představ prostě ani nemůžou být jiné. Těžko říct, ale navenek to vypadá, že obsah zemského zřízení vlastně nikoho nezajímá, že všem jde jen o tu formu. Ani v moravském hnutí se v současné době nijak zvlášť nediskutuje o rozdělení pravomocí mezi centrální a zemskou úroveň (ale počátkem 90. let konkrétní návrhy padaly). Přitom to jedno vůbec není, pod pojmem „zemské zřízení“ se můžou skrývat i zcela rozdílné varianty uspořádání veřejných záležitostí – země můžou být silným činitelem, který má velký vliv na životy lidí, stejně tak jako můžou být víceméně jen formální slupky s velmi malým dopadem na řízení veřejných záležitostí.
Možná si někdo myslí, že touto otázkou je předčasné se zabývat, protože obnovení zemského zřízení je hudba daleké budoucnosti; ale až se někdy stane politicky průchozí, začnou se teprve tehdy příznivci zemského zřízení dohadovat o jeho obsahu? Taková nepřipravenost by byla velice amatérská a s amatérským přístupem v politice nelze nic prosadit (příkladem budiž promarněné šance z let 1990-93). Kromě toho je nutné myšlenku zemského zřízení prosadit u veřejnosti, bez veřejné podpory žádná země moravská nikdy nebude. A až se lidé budou ptát, jak konkrétně by zemské zřízení mělo fungovat, budou propagátoři zemského zřízení neurčitě mlžit a dodávat, že však ono se uvidí? Takto to jistě nejde, tudíž jsem si řekl, že aspoň na tomto skrovném prostoru se pokusím rozhýbat debatu na toto důležité téma, a to formou anketních otázek. Nejprve jsem vypsal různé pravomoci veřejných orgánů, respektive okruhy záležitostí, jimiž se zabývají, a ve většině případů je blíže specifikoval, aby bylo jasné, co si pod nimi představit; kdyby vám něco mezi nimi chybělo (nebo se zbytečně zdvojovalo), napište do komentáře. Není-li uvedeno jinak, myslí se u každé uvedené záležitosti jak pravomoc vydávat předpisy pro danou oblast, tak její výkon prostřednictvím k tomu zřízených orgánů a taktéž její financování; u některých zvlášť vyjmenovaných okruhů práva se myslí v první řadě pravomoc vydávat příslušné zákony. Mezi veřejné záležitosti jsem zařadil i daně, protože jak známo, z něčeho se musí samospráva financovat – u daní volba té které úrovně znamená určení, na které úrovni se bude rozhodovat o jejch výši (skutečný výnos z nich s tím nemusí souviset, poněvadž jej lze zákonem rozdělit mezi stát a země). Okruhy veřejných záležitostí nejsou řazeny podle nějaké hierarchie, nýbrž tak, jak mě napadly. Pod nimi už následují otázky na každý druh veřejných záležitostí jmenovaný výše, kde se můžete vyjádřit, zda podle vašich představ má daná záležitost být spravována na centrální státní úrovni nebo na úrovni zemí. Kdybyste byli přesvědčeni, že u některého okruhu záležitostí by to mělo být upraveno ještě jinak, než je jedna z těchto dvou možností (např. že by v určitých částech měl být rozdělen mezi stát a země), napište zase do komentářů. Výsledky těchto anket sice nebudou pro nikoho závazné a do širšího povědomí se nejspíš stejně nedostanou, přesto si pečlivě promyslete, jak na kterou otázku odpovíte. (Svou představu zemských pravomocí mám, ale nebudu ji uvádět, abych neovlivňoval hlasování.)
Je samozřejmě žádoucí, aby diskuse a uvažování nad obsahem moravské samosprávy byla co nejšiřší, takže pokud máte vlastní stránky a nebude to v rozporu s jejich zaměřením, zvažte do nich vložení odkazu na tento článek, aby záběr diskutujících byl co největší.
Přehled veřejných záležitostí a anketní otázky
- Nejvyšší zemské orgány (poznámka: volba státní úrovně zde znamená, že státní zákon určí, které orgány budou země řídit, jaké budou vztahy mezi nimi, jakým způsobem a v jakém počtu osob budou obsazovány (volby, jmenování atd.), volba zemské úrovně znamená, že totéž rozhodnou země podle svého uvážení)
- Zemská úřední správa – zřizování a rušení nižších úřadů pro správu záležitostí svěřených na zemskou úroveň, územní členění zemí
- Obecní samospráva – vydávání předpisů upravujících pravomoci a fungování obcí, slučování a rozlučování obcí apod.
- Pořádková policie
- Dopravní policie
- Kriminální policie
- Kultura, sport – zřizování stálých kulturních a sportovních zařízení a jejich veřejná podpora, veřejná podpora kulturní a sportovní činnosti, ochrana kulturního dědictví, záležitosti církví a náboženských společností
- Evidence obyvatelstva – matriky, registry obyvatel, vydávání obč. průkazů, hlášení trvalého pobytu, přidělování rodných čísel, ochrana osobních údajů
- Regionální silniční, železniční a vodní doprava – zřizování a údržba tratí, veřejná podpora a regulace provozu na nich, mýtné
- Pravidla provozu na veřejných komunikacích – pravidla silniční dopravy, pravidla kolejové dopravy, udělování řidičských průkazů, technické specifikace vozidel, dopravní bezpečnost, autoškoly
- Letecká doprava – řízení letového provozu, správa letišť, licence pilotů, letové standardy, technické normy
- Rostlinné a živočišné zemědělství – evidence a ochrana půdy (zemědělský půdní fond), agrochemie, veterinární správa, rostlinolékařství, zahradnictví, vinařství, potravinářství včetně potravinářské inspekce, rozvoj venkova
- Stavební a bytová politika – vydávání stavebních předpisů, obchod s nemovitostmi, pozemkové právo, veřejná podpora bydlení, nájmy bytů, sociální bydlení, územní regulace a plánování
- Registrace a schvalování motorových vozidel
- Zdravotnictví – zřizování a regulace zdravotnických zařízení, lázeňství, schvalování zdravotnických materiálů, pomůcek a přístrojů, zdravotní prevence, zdravotnický výzkum
- Zdravotní pojištění – zdravotní pojišťovny (zřizování, povolování, dozor), pravidla pro veřejné pojištění, organizace veřejného pojištění
- Pracovní právo – vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli, odbory, stávky, pracovní doba, bezpečnost a hygiena práce, odměňování za práci, minimální mzda, vázaná povolání a další
- Daň z příjmu fyzických osob
- Daň z příjmu právnických osob (též firemní, korporátní, kapitálová daň)
- Ostatní majetkové daně – dědická daň, daň darovací, daň z nemovitosti a převodu nemovitosti, daň z přepychu a pod.
- Daň z přidané hodnoty
- Spotřební daně – například z tabáku, alkoholu, pohonných hmot
- Zahraniční politika – vztahy k ostatním státům, diplomatické zastoupení, členství v mezinárodních organizacích, pomoc občanům v zahraničí, civilní zahraniční zpravodajství, vyhošťování cizinců, zahraniční obchod se zbraněmi a střelivem, azylová politika a záležitosti uprchlíků
- Vojenství – zřízení, organizace a financování ozbrojených sil, jejich bojové nasazování, vojenská cvičení, obranná politika, vojenské zpravodajství
- Vězeňství – zřizování a organizace vězeňských zařízení, vězeňská a justiční stráž
- Soudnictví – soudní soustava, procesní právo, advokacie, notářství, veřejné zastupitelství, rejstřík trestů, probace a mediace
- Obchodní právo – úprava vzniku a fungování firem, úpadkové a konkurzní (insolvenční) právo, obchodní rejstřík, ochrana hospodářské soutěže, ochrana duševního vlastnictví, autorské právo, patenty a obchodní značky, cenné papíry, kapitálový trh, rozsuzování obchodních sporů
- Ochrana spotřebitelů
- Trestní právo
- Občanské právo – věcná (majetková) práva, rodinné právo, dědické právo, závazkové (dlužní) právo, soukromé právo (odškodňování, občanské soužití apod.)
- Lesnictví, rybolov – včetně myslivosti a rybníkářství
- Ochrana přírody – vytváření velkoplošných a maloplošných chráněných přírodních oblastí a vydávání předpisů pro ně, ochrana podzemních vod a vodních zdrojů, ochrana povrchových vodních ploch a toků, ochrana podzemních prostor, posuzování vlivu činností na životní prostředí, ochrana ovzduší, ochrana zvířat proti týrání, zoologické zahrady
- Sociální politika – rodinná politika, zaměstnanost (včetně ochrany před nezaměstnaností a podpory v nezaměstnanosti), sociální prevence, záležitosti bezdomovectví a drogových závislostí, sociální ochrana dětí, záležitosti postižených
- Základní a střední školství – organizace a financování školních zařízení včetně jejich zřizování a rušení, vyučovací doba, obsah vyučování, zkoušky a osvědčení, způsobilost pedagogických pracovníků
- Vysoké školství – organizace a financování školských zařízení, jejich zřizování a rušení, akreditace oborů, pravidla pro získávání diplomů, habilitace docentů a profesorů, autonomie vysokých škol
- Předškolní výchova – dětské jesle, mateřské školy, jejich organizace a financování, obsah výchovy
- Vědecký výzkum – veřejná podpora, zřizování vědeckých pracovišť (kromě vysokých škol), pravidla pro vědecké bádání (etická omezení, veřejná kontrola apod.)
- Léková politika – schvalování a registrace léčiv, dozor nad výrobou, klinické hodnocení, distribuce, ceny a úhrady
- Finanční správa – finanční úřady, finanční kontrola, účetnictví podniků
- Turistika, ubytování
- Měnová politika – vydávání platidel a regulace jejich oběhu, úroková míra, stabilita měny
- Telekomunikace – hromadné sdělovací prostředky (rozhlas, televize, tisk), pošta, telefonní sítě a jiné prostředky dálkového dorozumívání
- Právo spolčovací a shromažďovací
- Regulace oběhu střeliva a střelných zbraní pro nevojenské účely – včetně vydávání zbrojních průkazů
- Odstraňování komunálních a průmyslových odpadů – odvoz, spalování, skládkování, recyklace, čistírny odpadních vod
- Vodní hospodářství – zásobování pitnou vodou, zásobování vodou v zemědělství a průmyslu, ochrana před povodněmi
- Energetika – přenosová síť, elektrárny, teplárny, nakládání s jaderným odpadem, jaderná bezpečnost
- Průmysl – veřejná podpora, dozor nad průmyslovými podniky, technická normalizace, zkušebnictví a puncovnictví
- Archivní správa – organizace a územní působnost archivů, pravidla nakládání s archiváliemi
- Hazardní hry a přístroje, loterie – povolování, pravidla provozování, zdanění
- Bankovnictví – pravidla pro vznik a fungování peněžních ústavů a dozor nad nimi
- Hornictví a těžba surovin – včetně geologického průzkumu
- Pohřebnictví
- Protipožární ochrana – organizace a financování požárních sborů, profesní způsobilost
- Zeměměřičství a územní katastr – včetně katastru nemovitostí
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
O Moravě pro Moravany 
Nemohu se s klidným svědomím zúčastnit ankety, protože nevím, jak zemské zřízení funguje v Rakousku, jak funguje v Německu, nebo jak je to ve švýcarském systému, který zřejmě také lze považovat za obdobu zemského zřízení. Vymýšlení něčeho nového vidím jako tu nejhorší variantu. Nakonec jsme to viděli po Listopadu v ČR. Podle mě je nejlepší varianta taková, kde zvážíme co a jak dělají jinde, jak se to osvědčuje, co je nám nejbližší historicky (Rakousko?). Také jak to bylo u nás za RU a za I. republiky. Pokud by mělo být zemské zřízení jen „slupkou“ bez patřičných pravomocí, daní atd., potom by jednak nemělo mnoho smyslu je ustavit, snad s výjimkou toho, že by se opět obnovily historické hranice, což je nutné minimum. Ale takové „zemské zřízení – slupka“, by nemohlo splnit naděje, které do něj vkládáme. Hospodárnost, pružnost tolik potřebnou pro ekonomiku a ve svém důsledku by mohlo znamenat že se „neosvědčí“ a mohlo by se poté od něj odstoupit definitivně a vrátit se k technokratické centralizaci, což by bylo jistě škoda. Možná se takový materiál, které pravomoci, příjmy atd. v té které zemi se zemským (spolkovým) zřízením mají, dá najít, ale přiznám se, že nevím kde. Jinak děkuji, je užitečné takové téma otevřít a začít se mu věnovat. Osobně považuji na nejrozumnější variantu obnovit ZS v téměř identické podobě jak bylo jen s nutnými úpravami vzhledem k tomu, že se již nejedná o Československo ani RU, ale o stát jen se dvěma historickými zeměmi vzhledem ke stavu, kdy bylo ZS zrušeno. Mělo by to určité přednosti vzhledem k návratu k tehdejšímu stavu po právní stránce. To by bylo výchozím stavem, který by se poté mohl upravovat na základě vůle občanů. (Například Praha jako země ap.).
Kiki
„Češi nemají smysl pro federalismus, myslí tradičně centralisticky.“ (Petr Pithart)
Tento výrok je pravdivý beze zbytku. Jakmile československá federace přestala být formální a např. na Slovensku začal platit úplně jiný systém podpory v nezaměstnanosti než v Česku, federace přestala mít v očích Čechů cenu a rozpadla se. Pokud tedy chcete zemské zřízení (to je premisa článku, ne můj výmysl), vymyslel bych něco zcela nového a neopisoval bych ze zahraničí. Rozdíly mezi zákony obou zemí by měly být spíše parametrické, aby je bylo schopno vyjmenovat každé průměrně inteligentní dítě.
V praxi by to vypadalo tak, že moravský zemský sněm měl pravomoc schvalovat v podstatě pouze jeden zákon (včetně jeho novel), a to zákon o rozdílech mezi moravským a federálním právním řádem. Tento zákon by směl obsahovat maximálně 30 bodů a každý bod by směl obsahovat pouze jednu změnu federálního právního řádu. Změna by znamenala, že by určité souvislé ustanovení federálního právního předpisu bylo pro Moravu zrušeno – buď bez náhrady, nebo s náhradou dlouhou max. 60 znaků (kvůli snadné zapamatovatelnosti).
To vypadá jako velké omezení, ale ve skutečnosti by dávalo moravskému zemskému sněmu pravomoci, o kterých si členské země mnoha jiných federací mohou nechat jen zdát. Na příklad většina federací mívá jednotný občanský zákoník a žádné zemské odchylky se nepřipouštějí. Moravský zemský sněm by ovšem mohl např. zrušit asociální ustanovení, že po smrti nájemce bytu přechází nájem na dědice jen na dobu určitou dva roky, a nahradit ho přechodem na dobou neurčitou. V občanském soudním řádu by bylo možné rozšířit seznam věcí, které nelze exekučně zabavit, či vymezit, ve kterých bytech smí exekutor věci zabavovat (v současnosti mu stačí podezření, že tam dlužník má svoje věci). Většina federací mívá rovněž jednotný trestní zákoník, ale moravský zemský sněm by mohl zavést drakonické tresty pro exekutora, který zneužije svou pravomoc, nebo jasně stanovit, co se považuje za lichvu. Některé trestné činy by naopak bylo možné zrušit (u celé řady z nich je společenská nebezpečnost velmi pochybná). Samozřejmostí by byla možnost na Moravě upravit výši daní nebo sociálních dávek či třeba maximální povolenou rychlost na silnicích. Moravská politická reprezentace by mohla využít svůj vyjednávací pontenciál a přimět federálního zákonodárce, aby přijal zákon o prodejní době v obchodech, přičemž pro Čechy samotné by tento zákon žádné omezení nepřinášel, Morava by si ho ovšem mohla upravit tak, že prodej o nedělích a státních svátcích se zakazuje. V zákoně o registrovaném partnerství by pak mohlo být stanoveno, že registrované partnerství nemá na Moravě právní účinky.
Výše uvedené změny jsou samozřejmě pouze příkladmé. Chtěl jsem jimi jen ukázat, co vše by bylo možné, přičemž jsem vycházel z tradiční představy, že Morava je ekonomicky levicovější a sociálně konzervativnější než Čechy. Je jen na Moravě samotné, jak by ve skutečnosti využila možnosti odchylek od federálního právního řádu.
„Nemohu se s klidným svědomím zúčastnit ankety, protože nevím, jak zemské zřízení funguje v Rakousku, jak funguje v Německu, nebo jak je to ve švýcarském systému, který zřejmě také lze považovat za obdobu zemského zřízení. Vymýšlení něčeho nového vidím jako tu nejhorší variantu“ (Kiki)
–
Nikdy není možné přejímat uspořádání veřejných záležitostí odjinud ve zcela nezměněné podobě. Nelze přece říct, že je pro nás vhodné přesně rakouské nebo přesně německé nebo jakékoli jiné uspořádání a jinak nelze. Sami musíme vědět, co chce, vzor odjinud může být inspirující, ale nemůže být nepřekročitelným příkazem. Vymýšlení něčeho nového není chyba, nýbrž naopak nutnost, neboť každá myšlenka se musí přizpůsobit konkrétním místním okolnostem.
„V praxi by to vypadalo tak, že moravský zemský sněm měl pravomoc schvalovat v podstatě pouze jeden zákon (včetně jeho novel), a to zákon o rozdílech mezi moravským a federálním právním řádem. Tento zákon by směl obsahovat maximálně 30 bodů a každý bod by směl obsahovat pouze jednu změnu federálního právního řádu“ (Gabriel Svoboda)
–
Tomu nerozumím; existuje vůbec někde něco takového?
Běžné naopak je, že určitá úroveň veřejné správy má určitý okruh pravomocí, v jehož rámci může vydávat zákony v libovolném množství a jakkoli dlouhé.
Mám trochu výhradu k výběru možností
– u některých otázek (např. letecké předpisy) mi přijde i státní úroveň zbytečně nízká, protože v této (a některých jiných) oblastech se stejně všecko řídí mezinárodními předpisy.
Zdá se mi, že anketa je možná zbytečně rozsáhlá (např. daňová politika – zdá se mi podivné, aby o některých daních se rozhodovalo na jiné úrovni, to by mohlo vést k nekonzistentnosti systému(ů), ale moc o tom nevím, možná to tak někde funguje, dále pohřebnictví – okrajové téma…). Podle čeho byly ty okruhy volené? Nejspíš by se taky hodilo doplnit ho o příklady, jak je tomu v některých známých federacích, ono většina hlasujících (včetně mě) nejspíš nebudou v této oblasti odborníci – a je to docela odborná otázka.
„u některých otázek (např. letecké předpisy) mi přijde i státní úroveň zbytečně nízká, protože v této (a některých jiných) oblastech se stejně všecko řídí mezinárodními předpisy“ (Ojin)
–
To je samozřejmě pravda, ale takové předpisy jsou stanoveny v mezinárodních smlouvách a ty nevstoupí v platnost, dokud je ten který stát nevčlení do svého právního řádu.
„Zdá se mi, že anketa je možná zbytečně rozsáhlá … Podle čeho byly ty okruhy volené?“ (Ojin)
–
Vypsal jsem vše, čím se zabývají státní orgány České republiky. Snažil jsem se vše rozdělit do co nejmenších okruhů, aby bylo možné zvolit co nejjemnější rozdělení (pro ty, kteří by to tak požadovali).
„Nejspíš by se taky hodilo doplnit ho o příklady, jak je tomu v některých známých federacích“ (Ojin)
–
To by jistě bylo užitečné, ale není to potřebné pro tuto anketu, proto jsem nic takového neuvedl. Jak jsem už napsal, vždy záleží na konkrétní společnosti, jak chce uspořádat své záležitosti. Uvádění konkrétních příkladů z jiných států může být i zavádějící, protože pak leckdo může nabýt dojmu, že pro Moravu musíme chtít to a to a naopak tamto či ono nemůžeme požadovat. Podle mě jediné, čím se při uvažování rozsahu moravské autonomie máme řídit, je odpovědět si na otázku, jak moc autonomní Moravu chceme a co považujeme za potřebné řešit „doma“ bez ovlivňování zvnějšku. Stejně se to v zahraničí případ od případu liší a žádný jednoznačný recept si z něj odnést nelze. Koneckonců skutečnost, že v Itálii nebo Španělsku mají některé regiony vyšší autonomii než jiné regiony téhož státu, ukazuje, že míra autonomie konkrétní oblasti nakonec stejně závisí na tom, co si vydobude.
„je to docela odborná otázka“
–
Já bych právě nerad, aby celá diskuse zklouzávala k rezignaci, že je to složitá odborná otázka, kterou my obyčejní smrtelníci nemůžeme svědomitě rozhodnout. To pak snadno hrozí, že toho zneužijí různí odborníci, kteří budou naladěni proti moravské samosprávě a budou „odborně“ dokazovat, že (pokud by ji tedy vůbec připustili) nemůže být nijak rozsáhlá. Mám zkopírovanou část knihy „Srovnávací ústavní právo“ pojednávající o některých federacích a rovněž knihu „Úpadek amerického federalismu“ a v obou jde fakticky pouze o popis skutečnosti nebo jejího historického vývoje; ani jednou větou jsem v nich nenarazil na vyvozování nějakých obecnějších teoretických zákonitostí platných všeobecně. Takže odborníci prostě jen popisují, jak to je. Například o Německu se v první zmíněné knize píše, že pro tvůrce poválčné ústavy (po 1945) byla vzorem ústava USA, ale že prý byly navíc v potaz brány potřeby vývoje moderní společnosti. Ale přitom když se člověk na tu ústavu podívá, uvidí, že její tvůrci prostě chtěli, aby v celém Německu bylo co nejvíc věcí stejných, a samostatný postup zemí zřejmě považovali za ohrožení jednoty Německa. V Rakousku je centralizmus ještě větší, patrně je to dědictví ještě po Rakousku-Uhersku. Takže závěr je, že jak si to kde subjektivně vymyslí, takové to mají.
Zatím hlasovalo poměrně málo lidí, takže se z výsledků nedají dělat rozsáhlejší závěry, co si lidé na Moravě o zemském zřízení představují. Prozatím tedy uvedu nějaké své postřehy.
Do ankety jsem zahrnul všechno, čím se zabývají státní orgány, aby měli hlasující představu, jak široký je rozsah státem spravovaných záležitostí a mohli posoudit, co z toho je či není vhodné pro samosprávu Moravy. Tudíž je logické, že se ve výběru ocitly i záležitosti, které na zemskou úroveň těžko můžou patřit (např. zahraniční politika) a o kterých jsem vůbec jako zemských neuvažoval. Přesto jsem je nechtěl z výběru vyřazovat, poněvadž pak bych musel přemýšlet o vhodnosti zařazení i jiných záležitostí do ankety a tak bych provedením vlastního výběru anketu poněkud zcenzuroval. Co bych já viděl jako vhodné pro státní úroveň, se nemusí shodovat s tím, co by chtěli do státní úrovně zařadit ostatní.
Teď konkrétně k výsledkům. Jak se na ně dívám, vidím, že pokud by moravská země měla pravomoci podle nich, šlo by o opravdu silnou samosprávu. Podle dosavadních hlasujících by na státní úrovni zůstaly jen zahraniční politika, armáda, měna, energetika a některé záležitosti dopravy, vyrovnané skóre je momentálně u bankovnictví. Jako zvláštní mně připadá, že zcela všichni hlasovali pro zemskou úroveň v některých věcech, jejichž zemská působnost nemusí veřejnosti připadat samozřejmá (například těžba surovin), ale našlo se pár hlasů pro zařazení kultury na úroveň státu, ačkoli právě kulturní odlišnost Moravy od Čech se zdůrazňuje ze všeho nejvíc, takže bych očekával, že právě toto bude mít stoprocentní podporu jako zemská záležitost. Také se trochu divím, že nikdo nekomentoval svou volbu daní, protože nyní u všech vypsaných druhů daní vede zemská úroveň – pak je ovšem otázka, jak chtějí hlasující financovat chod státu.
Také jsem očekával nějaké komentáře ke kriminální policii. Nechtěl jsem ji kvůli hlasování ještě rozdělovat, nicméně skutečnost je taková, že kriminální policie vyšetřuje jednak organizovaný zločin širokého dosahu, jednak například běžné místní krádeže nebo ublížení na zdraví a podobně, takže tady je zase otázka, jak toto rozdělit mezi stát a země.
Všiml jsem si také, že u všech anket není stejný počet hlasujících.což snad může být dáno tím, že někteří se u jistých záležitostí nemohli rozhodnout. V takovém případě je zase vhodné do komentáře napsat, v čem byly obtíže rozhodování. Cílem ankety by měla být diskuse nad jednotlivými záležitostmi samosprávy, aby se ve veřejném mínění ustálila nějaká představa, která by byla podkladem k případným budoucím jednáním.
V žádném případě jsem neměla na mysli přebírat z jiného státu automaticky vše co se zemského či spolkového uspořádání týká. To je samozřejmě nesmysl. Děkuji za odpověď i vyložení.
Dělení daní v Německu (z roku 1997):
EU – 5,2 %
Stát – 41,5 %
Země – 41,2 %
Obce – 12,1 %
Tatsache über Deutschland, ISBN 3-7973-0700-4, s. 185.
Možná by bylo vhodné doplnit i z dalších států. Tedy pokud má někdo nějaké informace.
Převážně ve všem týkající se vnitřních vztahů ČR, chci akceptovat formou zemské správy.
Není zřejmé, komu celá webová strana patří a kdo je autorem jednotlivých problematik. Anonymita výrazně tak omezuje celkovu důvěryhodnost.
U diskuse ke státoprávnímu uspořádní není vůbec jasné, co je státní a co zemská úroveň. Je tzv. „státní“ úrovní myšlena úroveň ztv. „české“ republiky, nebo státu Morava s částí Slezska? Sám jsu jednoznačně pro státnost naší vlasti, výhodnost tohoto řešení jednoznačně dokládá historie.
Diskutovat o dosavadní tzv. ČR nemíním. Jde o státní útvar, založený za sovětské okupace a za husákovské totality, nesoucí dodnes nespočet reliktů totality, nerespektující základy demokracie a pro občana tak totálně neakceptovatelný.
Moravia, labora et flore!
Josef Pecl
„Možná by bylo vhodné doplnit i z dalších států“ (Anonymní)
–
Přesná čísla nevím, nicméně jsem zahlédl nějaké údaje o Rakousku a tam je situace podobná jako v ČR (možná dokonce ještě horší).
„Převážně ve všem týkající se vnitřních vztahů ČR, chci akceptovat formou zemské správy“ (Anonymní)
–
Není jasné, co jste tím myslel(a). Takto formulované je to nesrozumitelné.
„Není zřejmé, komu celá webová strana patří a kdo je autorem jednotlivých problematik. Anonymita výrazně tak omezuje celkovu důvěryhodnost“ (Orel)
–
Podstatné je, že byl nastolen námět k přemýšlení. Každý o něm může přemýšlet samostatně a udělat si vlastní názor, i když mu nemusí být jasné, kdo jiný k témuž zastává jaké stanovisko.
„U diskuse ke státoprávnímu uspořádní není vůbec jasné, co je státní a co zemská úroveň“ (Orel)
–
To by mě teda nenapadlo, že to může být někomu nejasné.
„Diskutovat o dosavadní tzv. ČR nemíním“ (Orel)
–
Jenže ideální stav a reálná uskutečnitelnost nejsou totéž. Běžet hlavou proti zdi bude mít jediný účinek, a to rozbití hlavy. Politika je umění možného, to je základní pravidlo, které nelze obejít. Chtít najednou příliš mnoho, zvlášť při nedostatku potřebných sil, povede jedině k neúspěchu.
„pro občana tak totálně neakceptovatelný“ (Orel)
–
Na tomto je vidět, že přehlížíte realitu. Pro občana tento stát akceptovatelný je, v opačném příkladě by už neexistoval. Znovu opakuju, že kdo chce prosadit své ideály, nemůže být naivní idealista (s tím, že pravda se údajně sama prosadí), nýbrž musí počítat s realitou, jaká je.
Pro Josefa Pecla – autor těchto stránek je důvěryhodný, znám ho osobně. Pokud chce vystupovat anonymně, tak má asi nějaký důvod. T. Skoumal
Já bych to viděl tak, že by kompetence měly být rozděleny na tři obory: federální, zemské a sdílené. Tak snad je jasné, co by byly federální kompetence. A ty sdílené by v praxi vypadaly tak, že by federace určila rámec, ale země by měly na starosti například stanovení územní organizace a její vlastní správu. Mezi takové sdílené kompetence by měla spadat policie, justice, školství, zdravotnictví a telekomunikace. Jistě všichni budete souhlasit, že je nezbytné, aby země navzájem uznávaly maturitní vysvědčení, vysokoškolské diplomy, zdravotní pojištění. Zároveň by to měly být země, které budou mít na starosti správu, zakládání a řízení škol, stejně jako například termíny prázdnin. U policie by mělo platit, že by to byly země, které si budou stanovovat územní organizaci, či správu stanic. V případě zdravotního pojištění by federace měla dohlížet na to, že zdravotní pojištění bude platné po celé federaci. Výběr daní bych nechal čistě v zemské působnosti, přičemž by bylo stanoveno, kolik se odvádí do federálního rozpočtu
Mnohé otázky jsou opravdu velmi široké, uvedu příklad: směšování „telekomunikací“ a „masmédií“ (jistě technické řešení telekomunikace na státní úrovni, naopak kulturní činnost na zemské – veřejné masmédia odrážející naši kulturní specifičnost, kvůli které nakonec zemské zřízení vůbec prosazujeme- Moravský rozhlas, televiza apod…) navíc je jasné, že mnohé otázky jsou dnes upravovány na evropské nebo dokonce globální úrovni, např. technická normotvorba, která se zde často směšuje s jinými tématy – asi málokdo by chtěl aby každá historická země Evropy měla rozdílný systém technických norem – důsledky pro volný obchod jsou doufám jasné. Nebo v různých úrovních směšování výsostně lokálních témat s globálními – především zahrnování „výzkumu a vědy“. Věda je něco co funguje dnes opravdu globálně, vědci jsou dost často světoobčané… Co se týče např. kriminální policie zmíněné v diskuzi, byly zase jen dvě volby, ale normálně to funguje, že je i místní kriminální policie a pak „federálové“ (USA, Německo…). Také se v diskuzi směšuje zemské zřízení a federální zřízení, nevím jestli je to to samé…
Republikánská strana Čech, Moravy a Slezska prosazuje zemské uspořádání při zachování státní existence ČR. Karel Mašlík, 1. místopředseda RSČMS.
„A ty sdílené by v praxi vypadaly tak, že by federace určila rámec, ale země by měly na starosti například stanovení územní organizace a její vlastní správu“ (Moravan Jiří Vaňáček)
–
Sdílené zákonodárství existuje například v Německu, v Rakousku zase existuje něco podobného, zákonodárství na úrovni spolku a výkon na úrovni zemí. Na stejném principu fungují i směrnice Evropské unie. Nicméně nejsem si jistý, jaký prospěch vyplývá z tohoto typu uspořádání. Proč existuje v Evropské unii, je zřejmé, nicméně zrovna nemám představu, k čemu takovou věc zavádět v našem případě.
„Mnohé otázky jsou opravdu velmi široké“ (Ondřej)
–
Snažil jsem se podobné záležitosti přidružit k sobě, aby počet vyjmenovaných okruhů nebyl příliš velký.
„mnohé otázky jsou dnes upravovány na evropské nebo dokonce globální úrovni“
–
To je samozřejmě pravda, nicméně nechtěl jsem do toho plést ještě evropskou úroveň, protože by se to ještě víc zkomplikovalo.
S tou globální úrovní to není tak jednoduché, především z toho důvodu, že v celosvětovém měřítku neexistuje žádný aspoň trochu demokratický orgán. Vše se zde řeší mezinárodními smlouvami, které však musí být včleňovány do vnitrostátního práva způsobem běžným pro každý stát jednotlivě.
Já mám poměrně přesnou představu, co by se mělo upravovat na celoevropské úrovni, avšak to vyžaduje vytvoření nějakého celoevropského demokratického orgánu, jenomže to je věc natolik vzdálené budoucnosti, že je v současnosti lepší s tím nepočítat.
„Věda je něco co funguje dnes opravdu globálně, vědci jsou dost často světoobčané“
–
To se však týká myšlení, nikoli přízemní organizace. Proč jinak by si Akademie věd ČR pořád stěžovala, jak málo peněz jde do podpory vědy a výzkumu? Bádání jakožto intelektuální výkon sice globální je, ale jeho materiální podpora stejně jako společenské normy jej upravující globální nejsou.
“ Co se týče např. kriminální policie zmíněné v diskuzi, byly zase jen dvě volby, ale normálně to funguje, že je i místní kriminální policie a pak “federálov锓
–
To já vím a taky jsem uvažoval, že bych to takto rozdělil do dvou voleb, ale několik věcí mě od toho odradilo, mimo jiné i nejasnost, jak to od sebe jasně oddělit.
„Také se v diskuzi směšuje zemské zřízení a federální zřízení, nevím jestli je to to samé“
–
Nesměšu je se nic. Slova „federální“, „federace“ jsem záměrně ani jednou nepoužil, i když právě o tom to celé je. To ovšem z důvodu strategických. „Zemské zřízení“, „země“, na tyto pojmy jsou u nás lidé zvyklí a pojí se s nimi určité představy, díky nimž jsou ochotni země přijmout. Nemusím naproti tomu široce rozepisovat, co si lidi vlivem ne moc vzdálené minulosti představí pod pojmem „federace“ a jaký k tomu mají citový vztah. Jestliže je dnes u nás politická stránka moravanství choulostivé téma, je zapotřebí obezřetně volit i užívanou terminologii. Ostatně na terminologii tolik nezávisí. Třeba Španělsko je fakticky federace, ač se tam ten pojem vůbec nepoužívá a autonomní části Španělska nesou označení „regiony“ (kraje), čili fakticky stejně jako v ČR, kde samozřejmě nic federálního není.
„Republikánská strana Čech, Moravy a Slezska prosazuje zemské uspořádání při zachování státní existence ČR“ (Karel Mašlík)
–
To se jistě lze snadno dočíst v propagačních materiálech. Nejasná mi však je motivace takového postoje. Jak známo, když dva dělají totéž, není to totéž.
Dašímoravák: k té vědě – to byla reakce na sloučení zdravotnického výzkumu s ostatními dle mého lokálními tématy v otázce: „Zdravotnictví – zřizování a regulace zdravotnických zařízení, lázeňství, schvalování zdravotnických materiálů, pomůcek a přístrojů, zdravotní prevence, zdravotnický výzkum“ . Jinak v diskuzi tu s pojmem federace operuje pan Vaňáček….je dobře že si v této otázce tříbíme názory…
Myslím, že otázky jsou zbytečně všeobjímající. Dovedu si představit, že bezpečnost toho či onoho léčiva bude celostátní, ale poplatky za ně v kompetenci zermské. Takto lze debatovat o každém bodu (až na leteckou kontrolu apod. kde celostát je jasný).
Takře za mě anketa dobrý pokus, ale s nesmyslným výsledkem…
„Myslím, že otázky jsou zbytečně všeobjímající“ (Anonymní)
–
Nedokážu si představit, jak by to mohlo fungovat dle vaší představy. Zkuste si vybrat jednu oblast a sepsat obecně pravomoci samosprávy v oné oblasti.
„Nedokážu si představit, j“
—
např: Stavební a bytová politika vydávání předpisů atd.
Co si pod tím představit? Dejme tomu spřísnění normy (ala. výška místnosti státní norma 2,65 a moraváci řeknou 2,70?). Nebo vyjmutí ze zemědělského fondu podmínit vlastní cenovkou? Nebo vydání normy na revize nějakých zařízení, které budou jenom na Moravě?
Co si představit co vše lze měnit? Nedovedu si představit, že vše což implikuje vaše otázka (může to tak někdo chápat i když si asi myslíte že ne). A takto lze pokračovat u všech otázek. Můžeme říci, že kriminálka bude republiková, ale rozdělení útvarů bude určovat země. No ale to už je kriminálka v kompetenci země a přitom to nepostihne „akčnost“ jenom to pojme specifikum moravy. Takže někdo si přečte otátku, ale vadila by mu „jiná práce“ v čechách jiná na moravě, ale už by nemusela vadit možnost určovat množství a místo stanice kde kriminálka na moravě bude.
Ano, na těchto příkladech si myslím a ukazuje to i nejednosznačnost 60-40 u hodně na hraně otázek, že každý chápe pod vašima otázkama u něco jiného. A popravdě, když si nevím jak moc by země mohla zasahovat nemůžu říci že souhlasím-nesouhlasím. Já si dovedu představit, že může zasahovat ve všech (např. u kriminálky říci to a to město stanice apod.), ale pokud myslíte možnost zasahovat jenom lehce, pak u některých ne pokud hoooodně pak jenom u menšiny, pokud myslíte bez koordinace nad obemi zeměmi, pak si říkám ne například u dopravy(musí být koordinace) atd.
Otázky lze chápat tak mnoha způsoby, že anketa je na úrovni oblíbenosti politiků. Výsledky se hezky čtou, ale vůbec, ale vůbec nic neříkají.
Anonyme, hlavně bychom konečně měli možnost vést vlastní odpovědnou politiku a ukončit ten dosavadní diletantismus, kdy nám zkorumpovaní debilové v Praze diktují, co smíme a co ne.
A ještě něco, anonyme: spousta věcí by se dala řešit dohodou mezi spolkovými zeměmi. Centrální koordinace je nezbytně nutná jen v několika málo oblastech.
„Otázky lze chápat tak mnoha způsoby, že anketa je na úrovni oblíbenosti politiků. Výsledky se hezky čtou, ale vůbec, ale vůbec nic neříkají.“ (Anonymní)
–
Obávám se, že stále nechápu váš směr uvažování. Je-li nějakému autonomnímu celku svěřena nějaká pravomoc, pak se rozumí, že dotyčný celek má právo jakýmkoli způsobem provádět jakákoli opatření týkající se dané pravomoci. Na příkladu vámi zvolené stavební a bytové politiky by její zařazení do pravomoci moravské země znamenal, že jen moravská země by rozhodovala o všem, co se tohoto oboru týká, nikoli ještě někdo další, tj. stát. Já jsem v anketě u všech oborů dal na výběr jen mezi státní a zemskou úrovní, neboť si myslím, že sdílení pravomocí mezi stát a zemi by mělo být omezeno co nejvíc. Z vašeho komentáře však soudím, že vy si snad ani nedokážete představit, že by moravská země mohla vykonávat nějaké podstatné pravomoci sama bez aspoň nějaké rámcové kontroly ze strany státu. Vy byste si měl před komentováním této ankety nejprve zodpovědět jinou otázku: chcete připustit, aby moravská země v určitých oborech veřejné správy rozhodovala zcela samostatně, nebo soudíte, že všechny záležitosti mají být rámcově rozhodovány na státní úrovni a moravské zemi má být ponecháno pouze právo „doladit“ detaily? Pokud zvolíte to druhé, pak pro vás celá anketa pochopitelně nemá smysl, já však přesto trvám na tom, že smysluplná je, a to v té podobě, jaká tu je.
K té kriminální policii: Ta by měla být státní už z toho důvodů, že vyšetřuje závažné činy a pokud by byla dělena, mohlo by to přinášet negativní vlivy do průběhu vyšetřování, Dnešní svět je založen na volném pohybu osob, takže je třeba co nejtěsnější spolupráce v oblasti kriminální policie. Měla by jistě samozřejmě existovat zemská složka policie, která by prováděla dílčí šetření, ale pokud bude soudnictví na úrovni státní (což by být mělo, neboť v našem měřítku by to nepřineslo výhody, ale spíš větší kličkování pachatelů), měla by být i kriminální policie státní, neboť uzavírá případ a předává jej soudu. Energetiku bych si naopak představoval zemskou, zde asi mají někteří respekt, ale právě toto je odvětví, kde by se mohl výrazně uplatňovat zemský pohled. Stejně tak daně, i ty daně by měly podléhat zemské správě. Důvod? Jiný rozsah podnikatelské činnosti než v Čechách, proč třeba diskutovat o daních z vína na státní úrovni, když 95% vinic je u nás? To je jen nejmarkantnější příklad. Samozřejmě, daňová politika by musela být přizpůsobena zemskému zřízení. U dopravy je to jasné – zemská úroveň. Zejména v oblasti železniční dopravy mi přijde, že Morava je jaksi na okraji zájmů obnovy a investic. Kultura samozřejmě zemská.
„K té kriminální policii: Ta by měla být státní už z toho důvodů, že vyšetřuje závažné činy a pokud by byla dělena, mohlo by to přinášet negativní vlivy do průběhu vyšetřování“
–
A co když někomu na Moravě třeba vykradou chatu? Na to by zemská policie nestačila?
Vykradení chaty by samozřejmě řešila zemská složka policie. Možná jsem se jen špatně vyjádřil, ale bylo by samozřejmě na místě, že každá oblast má svoji služebnu kupříkladu zemské policie. Tato by konala službu zajišťující bezpečnost v obcích, vyšetřovala by běžnou kriminální činnost a jasně čitelné, uzavřené případy by předávala příslušnému zemskému soudu. V závažných případech, páchaných na území více zemí (i třeba sousedního Slovenska, Rakouska atd.) by dílčí šetření a zajištění stop prováděla opět zemská složka policie, ale zde by bylo na místě mít vyšší instanci kriminální policie (dejme tomu obdobu federální kriminální policie), která by zpracovaný materiál od zemské složky, a tato by následně uzavírala přebírala případ, který by předávala ovšem soudu náležícímu zemské příslušnosti a bydlišti pachatele. Je ovšem jasné, že pokud bude spáchána např vražda v Třebíči pachatelem z Velkého Meziříčí a bude to jasný případ s přiznáním pachatele a jasnými důkazy, je namístě řešení pouze na zemské úrovni. Příkladem státní úrovně vyšetřování je například lihová aféra, kdy kriminalita zasahovala až do středních Čech.
omlouvám se za chybu – která by PŘEBÍRALA zpracovaný materiál, ..následně uzavírala případ. Přeskočilo mi slovo přebírala.