Velkomoravská jména dnes jako připomínka minulosti

Zastoupení „velkomoravských“ jmen na Moravě oproti v Čechách

Znovu a znovu si při různých příležitostech říkám, zda se ve vlasteneckých moravských kruzích neklade až příliš velký důraz na „Velkou Moravu“. Na jednu stranu je to pochopitelné, protože to byl jediný nezávislý moravský stát v dějinách a nebýt jej, nevznikla by ani moravská identita, která v pozdějších obdobích zabránila úplnému splynutí s Čechami; na druhou stranu takový důraz na velkomoravské období až vyvolává dojem, jako kdyby pozdější dějiny Moravy ani nestály za řeč. Přitom období tzv. Velké Moravy představuje jen jednu dvanáctinu celého rozpětí dějin Moravy.
Jedna věc nicméně je, jak rovnoměrně bychom měli věnovat pozornost různým obdobím dějiny Moravy, a jiná věc je, kterým obdobím věnuje pozornost veřejnost. Přece jen to vypadá, že velkomoravské období z celých moravských dějin obecně přitahuje největší pozornost, přinejmenším podle jednoho ukazatele, který chci ukázat nyní. Skoro každého zajímá, jak používaná jsou ta která příjmení a vlastní jména (čas od času se proto ve sdělovacích prostředcích objevují zprávy o rostoucí či klesající oblibě těch či oněch jmen), možná by někoho zajímalo i to, jak jsou různá jména (a příjmení) rozprostřena prostorově, zda jsou v určitých oblastech populárnější než jinde. Takové informace lze získat na internetu na adrese http://www.kdejsme.cz/. Mě tam při prohlížení jmen napadlo, zda by nešlo vysledovat větší popularitu některých jmen na Moravě oproti Čechám. Vybral jsem si k tomu jména, u kterých je pravděpodobné, že by se ten rozdíl projevil, pět jmen známých z běžného školního dějepisu z období velkomoravského: Mojmír, Rostislav, Svatopluk, Metoděj, Cyril. Zastoupení těchto jmen na mapě České republiky ukazují následující mapky (podle obvodů obcí s rozšířenou působností). U všech těchto jmen lze skutečně pozorovat, že jsou populárnější na Moravě, třebaže ten rozdíl se u jednotlivých jmen liší (včetně toho, že nejsou zastoupena rovnoměrně po celé Moravě). Přirozené vysvětlení je, že mezi znalostí dějin tzv. Velké Moravy a územním rozšířením těchto jmen je skutečně souvislost, to znamená, že je lidé dávali svým dětem z vlasteneckých pohnutek. Neznamená to samozřejmě, že se tak chovali všichni, zvlášť v dnešní době to už asi není obvyklé. Myslím, že ve větším měřítku se uvedených pět jmen udělovalo na Moravě zejména v 19. století, kdy bylo velkomoravské období zdůrazňovaným vlasteneckým tématem, a to i v prostředí orientovaném jinak celkově česky. Dnes se už ona jména mohou udělovat jen jako součást rodinných tradic nebo mohou být přejímána z nejbližšího okolí bez vědomí jejich vlasteneckého obsahu, přesto skutečnost, že tato jména „kolují“ víc na Moravě než v Čechách, ukazuje, že když ne dnes, někdy dříve byla vědomě dávána jako odkaz na nejstarší (a v jistém smyslu jediný) moravský stát.

Advertisement