Slezská národnost ve sčítání lidu 2011

Mapový přehled podílu slezské národnosti v jednotlivých obcích bývalého rakouského Slezska podle sčítání lidu, domů a bytů z r. 2011

Ze sčítání lidu v roce 2011 mně zbývalo vyhodnotit ještě údaje o slezské národnosti (když už jsem se jí zabýval v článku o předchozím sčítání 2001). Výsledky rozboru zaneseného do map jsou v tomto článku.
Než se však dostanu přímo k mapám, začnu celkovou statistikou. Na území zobrazeném na mapách níže (zahrnujícím 246 obcí) se při sčítání lidu 2011 přihlásilo ke slezské národnosti 11 014 osob, což činí 1,04% obyvatel daného území. Při sčítání lidu 2001 se na stejném území přihlásilo ke slezské národnosti 9 705 osob, což znamená 0,87% obyvatel. Od posledního sčítání tedy vzrostlo zastoupení slezské národnosti v příslušném území 246 obcí o 19,54%. Pro srovnání: ve sčítání 2001 se na stejném území přihlásilo k moravské národnosti 1,94% jeho obyvatel, ve sčítání 2011 potom 3,21% obyvatel, což je nárůst o 100,65%. Z těchto údajů je zřejmé, že podíl slezské i moravské národnosti na území zobrazeném na mapách níže od posledního sčítání vzrostl a že mnohem víc vzrostl podíl moravské národnosti. Protože se zvýšil podíl obou národností, dělo se tak na úkor pravděpodobně především české národnosti, méně pravděpodobně jiných (např. slovenské, polské), to jsem však nezjišťoval.

Nejvyšší podíl slezské národnosti byl v roce 2011 zaznamenán v těchto deseti obcích:
Vršovice (u Opavy, 6,06%)
Kobeřice (u Opavy, 5,68%)
Štěpánkovice (u Opavy, 5,52%)
Darkovice (u Hlučína, 5,35%)
Chuchelná (u Hlučína, 5,15%)
Uhlířov (u Opavy, 5,14%)
Stěbořice (u Opavy, 4,72%)
Velké Hoštice (u Opavy, 4,61%)
Bohuslavice (u Hlučína, 4,57%)
Kravaře (u Hlučína, 4,25%)
Ve srovnání se stejným žebříčkem deseti obcí v minulém sčítání je vidět, že poměr slezské národnosti u obcí na spodu seznamu se posunul mírně nahoru, ale poměr u obcí na vrcholu seznamu se posunul zase dolů. Tři obce s největším podílem slezské národnosti v roce 2001 měly 10,25%, 8,23% a 7,96% slezské národnosti, čehož tři obce na vrcholu žebříčku v roce 2011 nedosahovaly.

Nyní výsledky v mapách. První mapa zachycuje absolutní zastoupení slezské národnosti v obcích bývalého rakouského Slezska (a moravských enkláv).

mapa slezské národnosti ve sčítání lidu 2011 - absolutní hodnoty

Z mapy je vidět, že nejvyšší podíl slezské národnosti je v obcích kolem Opavy (nikoli ovšem Opavě samé), což je stejné jako před deseti roky. Oproti minulému sčítání (mapa) se nezměnilo ani to, že to nicméně jsou hodnoty velmi nízké a že na většině zobrazeného území nedosahují ani 3% těch, kteří národnost do sčítacích kolonek uvedli.
Druhá zobrazená mapa se týká porovnání slezské a moravské národnosti, stejně jako odpovídající mapa týkající se předchozího sčítání. Modře jsou na mapě obce, v nichž se ke slezské národnosti přihlásilo víc lidí než k moravské, oranžovobéžově jsou potom znázorněny obce, kde se naopak přihlásilo víc lidí k moravské národnosti.

mapa srovnání slezské a moravské národnosti ve sčítání lidu 2011 - absolutní hodnoty

Oproti sčítání z roku 2001 se nezměnily dvě rozsáhlejší oblasti, v nichž má převahu slezská národnost nad moravskou, avšak srovnání obou map ukazuje, že došlo jak na Opavsku, tak na Těšínsku k úbytku počtu obcí s převahou slezské národnosti. Počet obcí bez slezské národnosti zůstal prakticky bez změny, počet obcí bez moravské národnosti poklesl naproti tomu zřetelně (stále jich několik zůstává na Těšínsku). Mírně vzrostl počet obcí s rovným zastoupením obou těchto národností.
Stejného tématu se týká ještě jedna další mapa. Ukazuje, ve kterých obcích od minulého sčítání došlo k většímu nárůstu podílu slezské národnosti než moravské a ve kterých naopak. Modrá barva na mapě znamená, že v dané obci buď od minulého sčítání vzrostl podíl slezské národnosti víc než vzrostl podíl moravské národnosti, nebo že v dané obci vzrostl podíl slezské národnosti, zatímco podíl moravské národnosti se nezměnil nebo dokonce poklesl, nebo že sice podíl slezské národnosti zůstal stejný jako před deseti roky, ale podíl moravské národnosti poklesl. Totéž, jen v opačném pořadí, platí pro obce znázorněné oranžovohnědou barvou.

mapa srovnání slezské a moravské národnosti ve sčítání lidu 2011 - poměr nárůstu slezské a moravské národnosti

Výsledky této mapy se neshodují s informacemi předchozí mapy, neboť větší vzrůst podílu jedné národnosti než druhé nemusí znamenat předstižení druhé národnosti v dané obci. Vzrostl-li například v některé obci podíl slezské národnosti od posledního sčítání z 0,4% na 2,7%, zatímco podíl moravské národnosti klesl z 3,6% na 3,2%, je taková obec na této mapě znázorněna modře jako obec s větším nárůstem slezské než moravské národnosti, ale na předchozí mapě je znázorněna jako obec s převahou moravské národnosti, protože 3,2% je pořád více než 2,7%. Pokud jde o samotné výsledky obsažené v této mapě, je na první pohled vidět, že ve většině obcí daného území rostla víc moravská než slezská národnost a že podíl slezské národnosti vzrostl víc než moravské ve dvou větších oblastech – na Těšínsku a v oblasti Jeseníků (především mezi Bruntálem a Krnovem, ale také v okolí Jeseníku). V případě Těšínska se tomu nelze zase až tak divit (svou roli určitě hraje místní polská menšina a určitá kulturní orientace na sousední Polsko, která není příznivá rozšíření moravské národnosti), případ jesenické oblasti je už poněkud méně pochopitelný, protože zde slezská národnost po roce 1989 nikdy neměla podporu větší než zanedbatelnou a rozhodně ne větší než moravská národnost. Tyto údaje zároveň souhlasí s dříve uveřejněnou mapou vzestupu (či poklesu) moravské národnosti, která ukázala právě na Bruntálsku poměrně výrazný pokles podílu moravské národnosti oproti sčítání z roku 2001. Důvod určitého vzestupu slezské národnosti na úkor moravské (která je zde nicméně stále ještě silněji zastoupena) na Bruntálsku vysvětlit nedokážu, něco se tam asi muselo udát, o čem nevím. Snad by někdo z místních mohl k tomu poskytnou nějaké objasnění.
Poslední mapa je věnována už opět jen slezské národnosti a zachycuje, o kolik vzrostl či poklesl podíl slezské národnosti v které konkrétní obci. Měřítko je stejné jako na obdobné, dříve zveřejněné mapě týkající se moravské národnosti.

mapa slezské národnosti ve sčítání lidu 2011 - změny oproti sčítání 2001

Není zcela jednoduché z toho vysledovat nějaké ucelené oblasti, v nichž by byl vidět buď jen nárůst nebo jen pokles podílu slezské národnosti, obojí je dost promícháno. Přesto lze říct, že jedna taková souvislá oblast obcí s vyšším podílem nárůstu podílu slezské národnosti se nachází západně od Opavy, což částečně souhlasí s totožnou oblastí obcí na první mapě nahoře, v nichž se podíl slezské národnosti přehoupl přes 3%, a také to souhlasí s výsledky předchozí mapy, která ukazuje, že právě mnohé z těchto obcí zaznamenaly větší růst slezské národnosti než národnosti moravské. Pokud naopak zaměříme pozornost na souvislé oblasti s úbytkem slezské národnosti, největší hodnoty uvidíme zase v jesenické oblasti, konkrétně kolem Bruntálu a na Osoblažsku. Avšak tyto obce se nacházejí v těsném sousedství skupin obcí, kde naopak mapa zaznamenává od předchozího sčítání nejvyšší hodnoty nárůstu podílu slezské národnosti, takže to s vysvětlením nebude jednoduché. Druhou souvislou oblastí poklesu podílu slezské národnosti, už ovšem s ne tak vysokými hodnotami, je pruh obcí táhnoucí se v severojižním směru východně od Opavy, včetně téměř celého Hlučínska. Podíl slezské národnosti zde poklesl ve prospěch podílu moravské národnosti, neboť právě na Opavsku vzrostl od minulého sčítání nejvíc z celé Moravy podíl moravské národnosti (viz tato a tato mapa).
Nakonec shrnu nejvýraznější závěry, které z map a doprovodných statistik vyplývají:
Od minulého sčítání lidu 2001 vzrostl podíl slezské národnosti na území bývalého rakouského Slezska, avšak výrazně víc vzrostl na stejném území podíl moravské národnosti. V souvislosti s tím se na Opavsku a Těšínsku zmenšil rozsah území, v němž slezská národnost vykazuje větší zastoupení než moravská. Absolutně vzrostl podíl slezské národnosti nejvíc v oblasti západně od Opavy a mezi Bruntálem a Krnovem, naopak na východ od Opavy, včetně téměř celého Hlučínska poklesl, totéž platí také o nejbližším okolí Bruntálu a o Osoblažsku.

Reklamy

8 thoughts on “Slezská národnost ve sčítání lidu 2011

  1. Je to mírně mimo téma, ale chtěl bych podotknout, že na rozdíl od minulého sčítání se objevila celá řada obcí, kde osoby hlásících se k moravské národnosti tvoří více než 50 % těch, kdo se k nějaké národnosti přihlásili, nebo (což je většinou skoro totéž) kde se k moravské národnosti hlásí víc lidí než k české. Neměl byste náhodou seznam takových obcí?

  2. Jen bych poznamenal, že Rakouské Slezsko nezahrnovalo Hlučínsko, a naopak zahrnovalo část Těšínského Slezska, která nyní patří Polsku. Je mi jasné, že to víte, dalsimoravaku, ale jen pro přesnost. A díky za článek, zajímavé!

  3. „na rozdíl od minulého sčítání se objevila celá řada obcí, kde osoby hlásících se k moravské národnosti tvoří více než 50 % těch, kdo se k nějaké národnosti přihlásili“ (Gabriel Svoboda)

    „celá řada“ je silně přehnaný výraz. Více než 50% podíl moravské národnosti byl zaznamenán ve sčítání 2011 jen ve dvou obcích – viz článek https://dalsimoravak.wordpress.com/2012/12/20/moravska-narodnost-ve-scitani-lidu-2011/

  4. „Jen bych poznamenal, že Rakouské Slezsko nezahrnovalo Hlučínsko, a naopak zahrnovalo část Těšínského Slezska, která nyní patří Polsku“ (Kolemjdoucí)

    Samozřejmě že to vím, ale těžko nalézt lepší označení (snad „raně československé Slezsko“?).

  5. Já jsem to myslel jinak. Když se k moravské národnosti přihlásí méně než 50 % lidí, neznamená to, že zbytek jsou Češi, spousta lidí se totiž nehlásí k žádné národnosti. Situace, kdy se k moravské národnosti přihlásilo víc lidí než k české, nastala v celé řadě obcí, více než ve dvou:
    Hostějov – moravská 18, česká 7 (celkem se k nějaké národnosti přihlásilo 26 lidí)
    Řikonín – moravská 20, česká 14 (celkem se k nějaké národnosti přihlásilo 34 lidí)
    Přeckov – moravská 38, česká 22 (celkem se k nějaké národnosti přihlásilo 68 lidí)
    Pucov – moravská 60, česká 44 (celkem se k nějaké národnosti přihlásilo 112 lidí)
    Borovník – moravská 42, česká 37 (celkem se k nějaké národnosti přihlásilo 79 lidí)
    Telnice – moravská 655, česká 476 (celkem se k nějaké národnosti přihlásilo 1215 lidí)
    Podmolí – moravská 71, česká 48 (celkem se k nějaké národnosti přihlásilo 127 lidí)
    Branišovice – moravská 244, česká 187 (celkem se k nějaké národnosti přihlásilo 473 lidí)
    Čeložnice – moravská 182, česká 144 (celkem se k nějaké národnosti přihlásilo 349 lidí)
    Zajímal by mě úplný seznam takových obcí, kdybyste měl čas a chuť ho sestavit.

  6. Údaje o zastoupení české národnosti jsem neshromáždil, takže bych takový seznam dělal dost pracně. Nemám ani chuť jej dělat, neboť v něm nevidím žádný smysl. Pokud jej chcete, budete si jej muset udělat sám.

  7. Osobně si myslím, že se více lidí hlásí v moravské národnosti než k té slezské, protože zapomíná nebo už vůbec nezná historii ( ti mladí), jinak by to tak nebylo, slezané mají bohatou historii, tradici, bohužel – zapomíjenou. Stálo by to za výuku ve školách, i to, jak to bylo se Sudety

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s