Moravská národnost ve sčítání lidu 2011 – 2

Mapové zobrazení pro vyšší územní celky a srovnání se sčítáním 2001

Tento příspěvek navazuje na dříve publikovaný příspěvek Moravská národnost ve sčítání lidu 2011, v němž jsem mapově zobrazil zastoupení moravské národnosti v jednotlivých obcích Moravy. Na žádost jsem totéž ještě zpracoval na úrovni vyšších územních celků veřejné správy, a to za obvody obcí s rozšířenou působností (první následující mapa) a za okresy (druhá z následujících map). Měřítko stupnice je zcela shodné s mapou obcí v předchozím příspěvku téhož tématu. Předpokáládám, že mapy hovoří samy za sebe, takže je nebudu nijak komentovat.

Kromě toho jsem výsledky sčítání z předloňského roku zpracoval ještě z jiného hlediska. Už od prvních zveřejněných předběžných výsledků bylo zřejmé, že v roce 2011 zapsalo do sčítacích formulářů moravskou národnost víc lidí než deset let předtím. Já jsem si nicméně položil otázku, zda došlo k nárůstu skutečně na celém území Moravy, a k tomu také, k jak velkému nárůstu (případně poklesu) kde došlo. Údaje jsem opět zpracoval především za jednotlivé obce a výsledky zanesl do následující mapy.

Mapa ukazuje, že na většině území skutečně došlo oproti předchozímu sčítání k nárůstu podílu moravské národnosti. Určitě je zajímavé podívat se, kde došlo k největšímu a kde naopak k nejmenšímu nárůstu. S jistým zjednodušením by se dalo zhruba říct, že v okrajových částech moravského území narostl podíl moravské národnosti víc než v centrálních částech. Když nepočítáme jednotlivé obce rozptýlené po Vysočině a Znojemsku, největší nárůst v souvislých oblastech mapa zaznamenává v severních částech Moravy. Konkrétně jsou to Šumpersko, Hranicko, Novojíčínsko a zejména Opavsko. Po těchto konstatováních by samozřejmě měla následovat odpověď na otázku, proč zrovna v těchto oblastech nejvíc vzrostl oproti předchozímu sčítání počet lidí s moravskou národností. Jedno z vysvětlení by mohlo být, že v těchto oblastech působily velmi aktivně osoby, které své okolí přesvědčovaly, aby zapsalo moravskou národnost. Nicméně nevím, zda se to dá vysvětlit pouze takto a pro všechny jmenované oblasti, zejména bych byl na pochybách v případě Opavska. Pozoruhodné je také, že v širokém prstenci obcí kolem Brna, kde v absolutních číslech bylo zaznamenáno nejvíc moravské národnosti, došlo od posledního sčítání jen k malému relativnímu vzestupu (zcela nepatrně pak v samotném Brně – o 0,4%). Tady mně tane na mysli obava, zda v této oblasti už nebylo dosaženo maximálních mezí, jinými slovy, zda se zde ještě někdy může k moravské národnosti přihlásit ještě víc lidí, než se už hlásí nyní. Mapa totiž ukazuje, že k největšímu nárůstu moravské národnosti došlo v těch oblastech, kde jak minule tak nyní bylo a je zastoupení moravské národnosti slabší a tudíž v nich jsou ještě „rezervy“ k růstu. Pokud je má úvaha správná (samozřejmě být nemusí), znamenalo by to, že existuje určitá (pro každou oblast Moravy odlišná) hranice maximálního zastoupení moravské národnosti, nad kterou už zastoupení moravské národnosti v jednotlivých obcích dál neporoste (a které už bylo dosaženo v Brně a k níž se blíží široké okolí Brna a možná i Olomoucko, kde od posledního sčítání rovněž nedošlo k výraznému vzestupu podílu moravské národnosti). Možná by se tato úvaha dala vysvětlit tak, že existuje dlouhodobě téměř neměnný počet lidí, kteří buď aktivně chtějí sami od sebe napsat do sčítacích formulářů moravskou národnost nebo jsou aspoň ochotni se k tomu nechat přesvědčit, třebaže je jim to víceméně lhostejné, a stejně tak neměnný počet těch, kteří se neoblomně považují výhradně za Čechy a nedají se přesvědčit k zapsání čehokoli jiného než české národnosti; pokud potom došlo za posledních 10 roků k nárůstu moravské národnosti ve sčítacích formulářích, je logické předpokládat, že za něj lze vděčit zejméně lidem v otázce národnosti vlažným a nevyhraněným a že počet lidí, kteří by nenapsali nic jiného než českou národnost, od roku 2001 nijak nepoklesl a významně nepoklesne ani za 10 let. Jedinou možností by v této otázce bylo počítat s přirozenou generační obměnou a působením na nejmladší generace.
Vedle zaznamenání oblastí s největším vzestupem podílu moravské národnosti nemůžou pozornosti ujít ani oblasti, kde naopak došlo k poklesu zastoupení moravské národnosti. Takové obce jsou jednotlivě rozesety po všech částech Moravy, přece jen jsou však celé velké souvislé oblasti úbytku moravské národnosti. Podle mapy jsou to zejména Bruntálsko a Boskovicko, v menší míře i Prostějovsko a také západní Dačicko, severní Krnovsko a severozápadní Jesenicko. Proč v těchto oblastech k poklesu moravské národnosti došlo, nemůžu nabídnout žádné vysvětlení, nic mě nenapadá. A rovněž je otázka, proč zrovna v těchto oblastech a ne jiných k poklesu došlo, ale na to taky žádnou odpověď nemám.
Stejnou mapu, včetně stejného měřítka, jsem rovnou udělal i pro úroveň okresů (pro úroveň obvodů obcí s rozšířenou působností ji udělat nemůžu, protože údaje ze sčítání 2001 pro ORP nejsou k dispozici). Mapa potvrzuje, že nejmenší vzestup zastoupení moravské národnosti, případně mírný pokles vykazují okresy Brno-město (+0,40%), Blansko (-1,98%) a Bruntál (-1,84%) a že na opačném konci žebříčku jsou okresy Šumperk (+130,73%), Přerov (+109,33%), Nový Jičín (+103,24%) a zejména Opava (+166,05%). Mimochodem pokud se vrátím k jednotlivým obcím, největší vzestup zastoupení moravské národnosti se udál v Jakubovicích na Šumpersku (+3253,69%), největší pokles (o 100% – víc to samozřejmě ani nejde) naopak v sedmi obcích v různých oblastech (pět z nich se však nachází na jihozápadní Moravě!).

(Tečku za sčítáním lidu 2011 učiní za několik týdnů podobný příspěvek o slezské národnosti.)

Advertisement