Moravská národnost ve sčítání lidu 2011 – 2

Mapové zobrazení pro vyšší územní celky a srovnání se sčítáním 2001

Tento příspěvek navazuje na dříve publikovaný příspěvek Moravská národnost ve sčítání lidu 2011, v němž jsem mapově zobrazil zastoupení moravské národnosti v jednotlivých obcích Moravy. Na žádost jsem totéž ještě zpracoval na úrovni vyšších územních celků veřejné správy, a to za obvody obcí s rozšířenou působností (první následující mapa) a za okresy (druhá z následujících map). Měřítko stupnice je zcela shodné s mapou obcí v předchozím příspěvku téhož tématu. Předpokáládám, že mapy hovoří samy za sebe, takže je nebudu nijak komentovat.

moravská národnost ve sčítání lidu 2011 - obvody obcí s rozšířenou působností

moravská národnost ve sčítání lidu 2011 - okresy

Kromě toho jsem výsledky sčítání z předloňského roku zpracoval ještě z jiného hlediska. Už od prvních zveřejněných předběžných výsledků bylo zřejmé, že v roce 2011 zapsalo do sčítacích formulářů moravskou národnost víc lidí než deset let předtím. Já jsem si nicméně položil otázku, zda došlo k nárůstu skutečně na celém území Moravy, a k tomu také, k jak velkému nárůstu (případně poklesu) kde došlo. Údaje jsem opět zpracoval především za jednotlivé obce a výsledky zanesl do následující mapy.

moravská národnost ve sčítání lidu 2011 - rozdíl proti sčítání 2001 podle obcí

Mapa ukazuje, že na většině území skutečně došlo oproti předchozímu sčítání k nárůstu podílu moravské národnosti. Určitě je zajímavé podívat se, kde došlo k největšímu a kde naopak k nejmenšímu nárůstu. S jistým zjednodušením by se dalo zhruba říct, že v okrajových částech moravského území narostl podíl moravské národnosti víc než v centrálních částech. Když nepočítáme jednotlivé obce rozptýlené po Vysočině a Znojemsku, největší nárůst v souvislých oblastech mapa zaznamenává v severních částech Moravy. Konkrétně jsou to Šumpersko, Hranicko, Novojíčínsko a zejména Opavsko. Po těchto konstatováních by samozřejmě měla následovat odpověď na otázku, proč zrovna v těchto oblastech nejvíc vzrostl oproti předchozímu sčítání počet lidí s moravskou národností. Jedno z vysvětlení by mohlo být, že v těchto oblastech působily velmi aktivně osoby, které své okolí přesvědčovaly, aby zapsalo moravskou národnost. Nicméně nevím, zda se to dá vysvětlit pouze takto a pro všechny jmenované oblasti, zejména bych byl na pochybách v případě Opavska. Pozoruhodné je také, že v širokém prstenci obcí kolem Brna, kde v absolutních číslech bylo zaznamenáno nejvíc moravské národnosti, došlo od posledního sčítání jen k malému relativnímu vzestupu (zcela nepatrně pak v samotném Brně – o 0,4%). Tady mně tane na mysli obava, zda v této oblasti už nebylo dosaženo maximálních mezí, jinými slovy, zda se zde ještě někdy může k moravské národnosti přihlásit ještě víc lidí, než se už hlásí nyní. Mapa totiž ukazuje, že k největšímu nárůstu moravské národnosti došlo v těch oblastech, kde jak minule tak nyní bylo a je zastoupení moravské národnosti slabší a tudíž v nich jsou ještě „rezervy“ k růstu. Pokud je má úvaha správná (samozřejmě být nemusí), znamenalo by to, že existuje určitá (pro každou oblast Moravy odlišná) hranice maximálního zastoupení moravské národnosti, nad kterou už zastoupení moravské národnosti v jednotlivých obcích dál neporoste (a které už bylo dosaženo v Brně a k níž se blíží široké okolí Brna a možná i Olomoucko, kde od posledního sčítání rovněž nedošlo k výraznému vzestupu podílu moravské národnosti). Možná by se tato úvaha dala vysvětlit tak, že existuje dlouhodobě téměř neměnný počet lidí, kteří buď aktivně chtějí sami od sebe napsat do sčítacích formulářů moravskou národnost nebo jsou aspoň ochotni se k tomu nechat přesvědčit, třebaže je jim to víceméně lhostejné, a stejně tak neměnný počet těch, kteří se neoblomně považují výhradně za Čechy a nedají se přesvědčit k zapsání čehokoli jiného než české národnosti; pokud potom došlo za posledních 10 roků k nárůstu moravské národnosti ve sčítacích formulářích, je logické předpokládat, že za něj lze vděčit zejméně lidem v otázce národnosti vlažným a nevyhraněným a že počet lidí, kteří by nenapsali nic jiného než českou národnost, od roku 2001 nijak nepoklesl a významně nepoklesne ani za 10 let. Jedinou možností by v této otázce bylo počítat s přirozenou generační obměnou a působením na nejmladší generace.
Vedle zaznamenání oblastí s největším vzestupem podílu moravské národnosti nemůžou pozornosti ujít ani oblasti, kde naopak došlo k poklesu zastoupení moravské národnosti. Takové obce jsou jednotlivě rozesety po všech částech Moravy, přece jen jsou však celé velké souvislé oblasti úbytku moravské národnosti. Podle mapy jsou to zejména Bruntálsko a Boskovicko, v menší míře i Prostějovsko a také západní Dačicko, severní Krnovsko a severozápadní Jesenicko. Proč v těchto oblastech k poklesu moravské národnosti došlo, nemůžu nabídnout žádné vysvětlení, nic mě nenapadá. A rovněž je otázka, proč zrovna v těchto oblastech a ne jiných k poklesu došlo, ale na to taky žádnou odpověď nemám.
Stejnou mapu, včetně stejného měřítka, jsem rovnou udělal i pro úroveň okresů (pro úroveň obvodů obcí s rozšířenou působností ji udělat nemůžu, protože údaje ze sčítání 2001 pro ORP nejsou k dispozici). Mapa potvrzuje, že nejmenší vzestup zastoupení moravské národnosti, případně mírný pokles vykazují okresy Brno-město (+0,40%), Blansko (-1,98%) a Bruntál (-1,84%) a že na opačném konci žebříčku jsou okresy Šumperk (+130,73%), Přerov (+109,33%), Nový Jičín (+103,24%) a zejména Opava (+166,05%). Mimochodem pokud se vrátím k jednotlivým obcím, největší vzestup zastoupení moravské národnosti se udál v Jakubovicích na Šumpersku (+3253,69%), největší pokles (o 100% – víc to samozřejmě ani nejde) naopak v sedmi obcích v různých oblastech (pět z nich se však nachází na jihozápadní Moravě!).

moravská národnost ve sčítání lidu 2011 - rozdíl proti sčítání 2001 podle okresů

(Tečku za sčítáním lidu 2011 učiní za několik týdnů podobný příspěvek o slezské národnosti.)

Reklamy

4 thoughts on “Moravská národnost ve sčítání lidu 2011 – 2

  1. V Hustopečích je husto Moravanů:)

    „Tady mně tane na mysli obava, zda v této oblasti už nebylo dosaženo maximálních mezí, jinými slovy, zda se zde ještě někdy může k moravské národnosti přihlásit ještě víc lidí, než se už hlásí nyní.“ – Záleží co si Moravané na daném území pod svou Moravskou národností představují.
    Například já když potkám někoho kdo mě třeba není moc sympatický a v průběhu onoho setkání
    se dozvím že je Moravský vlastenec tak ho začnu brát jako „druha ve zbrani“ a jsem ochotný mu vyjít mnohem víc vstříc než cizinci nebo počeštěnému Moravanovi. Pokud to ostatní Moravané berou alespoň podobně mohli by se na území s 20-30% Moravské národnosti začít chovat
    protekcionisticky a spolupracovat spíš mezi sebou než s ostatními obyvateli Moravy kteří se
    prozatím nepovažují za Moravany čímž by se další lidé mohli k Moravské národnosti hlásit
    už ne jen kvůli jejich vztahu k naší zemi a „národu“ ale i z praktických důvodů. Otázka zní jestli
    je k tomu bude muset někdo nastartovat nebo se to nastartuje samo.

    Dále bych vám chtěl poděkovat za zpracování těchto dat pro mě je to velice zajímavé.

  2. Můj komentář sice zcela nesouvisí se sčítáním lidu, přesto se chci s těmi, co chodí na tento blog o tuto informaci podělit. Historik Milan Řepa v knize Moravané nebo Češi (vydal Doplněk, Brno 2001) sice nevybočuje z řady většiny historiků v tom smyslu, že se zde také vymezuje proti moravským emancipačním snahám (výjimkou byl jistě Doc. Havlík), přesto však přiznává jak to bylo z čechizací Moravy. Viz úryvek z textu publikace: …. slovanská Morava byla teprve v průběhu 19. století uměle počeštěna, kterýžto proces se odehrál za masivní intervence z Čech a ve spolupráci s méně početnou domácí elitou. …

  3. počet lidí, kteří by nenapsali nic jiného než českou národnost, od roku 2001 nijak nepoklesl a významně nepoklesne ani za 10 let
    – to není tak úplně pravda – početl lidí, co si zapsaly českou národnost, klesl v celé ČR o 2 milióny osob. Takže spíš přibývá národnostně nevyhraněných.

  4. Já už přesně nevím, na základě čeho jsem to napsal, nicméně se domnívám, že nevyplnění kolonky národnost nutně nemusí být totéž jako národností nevyhraněnost. Jak bychom si odpověděli na otázku, jaké důvody konkrétního člověka vedly k vynechání údaje o národnosti? Co když je to spíš tím, že jsou lidé v současnosti znechuceni českým státem a nechce se jim k němu se takto hlásit, ale jinak se stále považují za Čechy?

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s