Moravská národnost ve sčítání lidu 2011

Mapový přehled podílu moravské národnosti v jednotlivých obcích Moravy podle sčítání lidu, domů a bytů z r. 2011

Před několika týdny Český statistický úřad konečně zveřejnil podrobné výsledky sčítání lidu, domů a bytů z roku 2011 podle jednotlivých obcí, takže jsem mohl údaje o zastoupení moravské národnosti v jednotlivých obcích zanést do mapy stejně jako pro sčítání před deseti roky (mapa s komentáři pro tehdejší sčítání je pro připomenutí zde).
Přejdu bez okolků k věci, následující mapa znázorňuje procentní zastoupení osob, které při sčítání lidu v roce 2011 zapsaly moravskou národnost, v jednotlivých obcích Moravy. Měřítko stupnice jsem ponechal stejné jako na mapě pro předchozí sčítání, aby bylo možné provádět srovnání. Aby bylo srovnání možné na první pohled, připojil jsem níže i mapu s výsledky sčítání z roku 2001, ale pouze ve zmenšené podobě, kdo ji chce vidět podrobněji, musí následovat odkaz vypsaný výše. Mapa pro sčítání 2011 zachycuje trošku větší území než předchozí (podle tohoto článku), ale hranice z roku 1948 je v ní taky znázorněna.

moravská národnost ve sčítání lidu 2011 podle obcí

moravská národnost ve sčítání lidu 2001 podle obcí

Mapa výsledků sčítání z 2011 ukazuje jednoznačně nárůst podílu moravské národnosti v obcích na téměř celém území Moravy. Za komentář stojí oblasti s největším a nejmenším zastoupením moravské národnosti. K výsledkům minulého sčítání jsem napsal, že nejvyšší zastoupení moravské národnosti vytváří jakýsi široký prstenec kolem Brna, který však nezahrnuje samotné Brno. To se ani nyní v zásadě nezměnilo, avšak dotyčný prstenec se protáhl jihovýchodním směrem až ke slovenské hranici. V rámci něj se pak vyprofilovalo jako nejmoravštější území mezi Brnem, Kyjovem a Hustopečemi; nemálo obcí s nejvyšším podílem moravské národnosti se nachází také kolem Moravského Krumlova. Na opačném konci stupnice stojí opět stejně jako minule severní a západní a jihozápadní okraj území. I zde lze však na první pohled vidět mírný nárůst podílu moravské národnosti, zejména v obcích na severu; nápadné je to v případě Ostravy a překvapivě též celého Hlučínska, výraznější je nárůst moravské národnosti v jižní části Opavska. Na západním okraji Vysočiny se situace za deset roků příliš nezměnila, velmi nízké zastoupení moravské národnosti stále zůstává zejména na Dačicku a Slavonicku, což potvrzuje domněnku o rozhodujícím vlivu administrativního rozdělení. Nezměnila se rovněž velmi nízká podpora moravské národnosti na Svitavsku. Rovněž si nelze nevšimnout nápadného rozdílu mezi jižní a severní polovinou Moravy, což je zjevné dědictví rozdělení Moravy na dva kraje, Jihomoravský a Severomoravský, které se bude těžko překonávat.

K mapě připojím ještě nějakou statistiku.

V obcích, které byly znázorněny na mapě vztahující se ke sčítání v roce 2001, se k moravské národnosti přihlásilo celkem 370 332 lidí. V roce 2011 se v těchže obcích k moravské národnosti přihlásilo 513 555 osob, což je nárůst o 38,7%. V roce 2001 činil podíl moravské národnosti na celé Moravě (ve všech obcích dohromady) 9,2% všech, kteří uvedli nějakou národnost, v roce 2011 tento podíl opět na celém území Moravy činil 12,9%.
(Na okraj: sčítání lidu v roce 2001 zaznamenalo ve všech obcích Moravy dohromady 4 020 145 osob, sčítání v roce 2011 v těchže obcích zaznamenalo dohromady 3 985 228 osob, což znamená, že za těch deset roků mírně (o 34 917 osob čili o 0,9%) poklesl počet obyvatel Moravy.)

Deset obcí s největším podílem moravské národnosti je (za rok 2011) těchto:
Hostějov (u Kyjova, 60%)
Řikonín (u Tišnova, 57,14%)
Přeckov (u Třebíče, 49,35%)
Nemotice (u Koryčan, 48,79%)
Pucov (u Náměště nad Oslavou, 47,24%)
Borovník (u Velké Bíteše, 45,65%)
Telnice (u Brna, 44,47%)
Podmolí (u Znojma, 44,38%)
Branišovice (u Pohořelic, 44,12%)
Čeložnice (u Kyjova, 43,96%)

Oproti seznamu deseti nejmoravštějších obcí za sčítání 2001 se v tomto seznamu opakuje pouze jediná obec, Hostějov. Zajímavé je, že v roce 2001 z deseti obcí s největším podílem moravské národnosti v pěti přesahoval onen podíl 50%, zatímco v roce 2011 takové obce byly jen dvě.

Obce s nejmenším podílem moravské národnosti jsou – stejně jako v roce 2001 – ty, v nichž se k moravské národnosti nepřihlásil nikdo (0%). Je jich více než deset a jsou to:
Březina (výcvikový prostor u Vyškova)
Dobrohošť (u Dačic)
Heřmaneč (u Dačic)
Horní Lomná (u Jablunkova)
Horní Meziříčko (u Dačic)
Horní Němčice (u Dačic)
Hrčava (u Jablunkova)
Měšín (u Jihlavy)
Olší (u Telče)
Ořechov (u Telče)
Popelín (u Telče)
Řídelov (u Telče)
Strachoňovice (u Telče)
Suchá (u Třešti)
Vělopolí (u Českého Těšína)
Zahrádky (u Telče, dříve česká obec, ale její součástí původní moravská obec Horní Dvorce)

Zatímco v roce 2001 bylo obcí, v nichž se nepřihlásil k moravské národnosti nikdo, 44, v roce 2011 už jen zmíněných 16, jde tedy o zřetelný pokles. Pokud bych za rok 2011 počítal i obce, které jsou na mapě za hranicí z roku 1948, musel bych uvést dalších 16 obcí, i tak by však nebylo dosaženo hodnoty z roku 2001. V roce 2001 bylo 11 obcí s nulovým zastoupením moravské národnosti v Moravskoslezském kraji, ostatní na západním a jihozápadním okraji Moravy, v roce 2011 byly z těchto obcí v Moravskoslezském kraji jen tři obce, skoro všechny ostatní, jak je vidět ze seznamu, se nacházejí na jihovýchodní Moravě.
Jestliže zastoupení moravské národnosti v jednotlivých obcích za celou Moravu zprůměrujeme (aritmetickým průměrem), můžeme konstatovat, že na Moravě se v každé obci k moravské národnosti přihlásilo průměrně 15,7% osob (v roce 2001 to pro srovnání bylo 11,6%). Medián (hodnota uprostřed řady) pak činí 15,6%, čili téměř stejné číslo (pro srovnání, medián v roce 2001 činil 10,1%).
Výsledek rozboru situace po sčítání lidu v roce 2011 je tedy takový, že skoro na celém území Moravy vzrostlo za deset roků od posledního sčítání zastoupení moravské národnosti, někde více, někde méně, avšak zároveň na území Moravy zůstávají oblasti, kde je zastoupení moravské národnosti velmi malé nebo dokonce žádné. K tomuto tématu se v budoucnu ještě někdy vrátím, plánuju totiž zanést do mapy také rozdíl mezi sčítáními 2011 a 2001, to znamená o kolik v dané obci vzrostla (nebo možná i poklesla) podpora moravské národnosti.

Advertisements

6 thoughts on “Moravská národnost ve sčítání lidu 2011

  1. Díkymoc za článek i mapku. Neplánujete udělat i mapu pro ORP a okresy, aby bylo zřejmější územní rozdělení? Prosím, prosím 🙂 Nechystáte se třeba i na mapu slezské národnosti? Také by to bylo zajímavé. Ovšem nemyslím si, že by rozdíl mezi severní a jižní Moravou byl způsoben rozdělením na Severomoravský a Jihomoravský kraj v letech 1960-1990, ale to není důležité, tohle není článek o příčinách.

  2. Tak tu čtu, že Telnice na Moravě (u Brna) je na tom z patriotizmem velice dobře.
    To mě těší!!!

  3. Podle mého soudu vynikající, přehledné a užitečné !!! Díky !

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s