Koncept nového územního členění

Návrh docenta Stanislava Řeháka z roku 2004

Na stránkách Moravskoslezské akademie pro vědu a vzdělání (viz odkaz v pravém sloupci) jsem našel materiál návrhu na úpravu krajského členění České republiky. Návrh v roce 2004 zveřejnil docent geografie Masarykovy univerzity v Brně Stanislav Řehák (který zemřel v roce 2006). Návrh má podobu (ústavního) zákona a jeho hlavním účelem je změnit kraje České republiky tak, aby nové celky byly v souladu se soustavou statistických a plánovacích území Evropské unie NUTS. Samozřejmě se dotýká také postavení Moravy, které je v něm výslovně řešeno, takže se pojďme na Řehákův návrh podívat.
V závěrečné části autor svůj návrh okomentoval několika body, mimo jiné v nich napsal: „Autor Koncepce nepochybuje o tom, že současné územní členění státu je v mnoha směrech nevhodné (byť soustavná kritika není přímou součástí této Koncepce) a že nemůže mít (v integrované Evropě) dlouhého trvání“ a „Autor upřímně lituje finančních prostředků vynaložených doposud na nedostatečně promyšlenou územní reformu, která započala schválením ústavního zákona z roku 1997 a která koliduje s regionálními mechanismy EU.“ To zní nepochybně sympaticky a na Moravě by se našel málokdo zajímající se o postavení Moravy, kdo by s tím nesouhlasil. Na Moravě se obvykle kritika krajů jako jednotek NUTS završuje konstatováním, že nejpřirozenějším celkem z hlediska soustavy NUTS by byla Morava jako celek. Také Řehákův návrh mluví o zemích. V prvním oddíle návrhu zpracovaného, jak jsem uvedl, jako zákon se praví, že se ruší ústavní zákon o vytvoření vyšších územněsprávních celků z roku 1997 a vytvářejí se dvě země, Čechy a Morava a Slezsko. Stanislav Řehák ve svém návrhu vymezuje jejich území jmenováním dosavadních krajů a obvodů obcí s rozšířenou působností. Právě obvodů obcí s rozšířenou působností v jejich nynější podobě se držel ve svém celém návrhu, takže hranice mezi zemí českou a Moravou a Slezskem by v případě uskutečnění tohoto návrhu byla totožná se západní hranicíc obvodů obcí Šumperk, Zábřeh, Moravská Třebová, Svitavy, Boskovice, Bystřice nad Pernštejnem, Nové Město na Moravě, Žďár nad Sázavou, Jihlava a Dačice, jak si je každý může najít už dnes na mapě. Vedle těchto dvou „základních“ zemí pak v rámci té východnější z nich vyčlenil Stanislav Řehák ještě dvě „dílčí“ země, jak je nazval, a to dílčí zemi Moravu a dílčí zemi Slezsko. Protože jsem zmínil, že Řehák téměř zcela respektoval dnešní hranice obvodů obcí s rozšířenou působností, stačí zase pro představu o jeho pohledu na rozsah těchto dvou dílčích zemí vyjmenovat obvody obcí, jejichž jižní hranice v návrhu tvoří jižní hranici dílčí země Slezsko: Jeseník, Bruntál, Vítkov, Odry, Bílovec, Ostrava, Frýdek-Místek, Frýdlant nad Ostravicí. Hranice těchto obvodů si opět každý může najít na dnešních mapách.
Vytvoření zemí a dokonce takzvaných dílčích zemí nicméně pro Stanislava Řeháka neznamenalo, že by zcela zavrhl kraje. Jeho návrh s nimi i nadále počítá, měly tedy podle jeho představ zůstat vedle zemí, pouze se jejich počet měl zmenšit. Jak je z dole připojené mapy vidět, na Moravě by v konceptu Stanislava Řeháka měly zůstat tři kraje, a to „Moravskoslezský“, „Střední Morava“ a „Jihozápadní Morava“. Dole připojená mapa dále ukazuje, že Stanislavu Řehákovi nebyla nijak zvlášť drahá celistvost Moravy v jejím tradičním rozsahu a navrhl pro některá území obcí s rozšířenou působností referenda o jejich zemské (a „dílčízemské“) a krajské příslušnosti. Čísla v mapě znázorňují následující Řehákem navržená místní referenda o výběru mezi dvěma příslušnostmi:
1 – obvod Svitavy: příslušnost k zemi Morava a Slezsko a tím kraji Střední Morava nebo k zemi Čechy a tím kraji Severovýchodní Čechy,
2 – obvod Moravská Třebová: příslušnost ke kraji Střední Morava nebo Jihozápadní Morava,
3 – obvod Dačice: příslušnost k zemi Morava a Slezsko a tím kraji Jihozápadní Morava nebo k zemi Čechy a tím kraji Jižní Čechy,
4 – obvody Frenštát pod Radhoštěm, Kopřivnice a Nový Jičín: příslušnost k dílčí zemi Morava nebo dílčí zemi Slezsko (bez vlivu na krajskou příslušnost)
5 – obvod Ostrava: příslušnost k dílčí zemi Morava nebo dílčí zemi Slezsko (bez vlivu na krajskou příslušnost),
6 – obvody Frýdek-Místek a Frýdlant nad Ostravicí: příslušnost k dílčí zemi Morava nebo dílčí zemi Slezsko (bez vlivu na krajskou příslušnost),
7 – obvod Rýmařov: příslušnost ke kraji Střední Morava nebo Moravskoslezskému (bez vlivu na příslušnost k dílčí zemi).
Bílé čáry ukazují ještě další menší území s navrženými referendy o krajské příslušnosti, ale ty jsem pro tento článek nechal stranou.
Jako zvláštní věci si někdo mohl všimnout, že území Moravskoslezského kraje se nemá krýt s územím „dílčí země“ Slezsko – Jesenicko má podle návrhu patřit do slezské „dílčí“ země ale do kraje Střední Morava a naopak obvody obcí s rozšířenou působností Rýmařov, Nový Jičín, Frenštát pod Radhoštěm a Kopřivnice by měly patřit k dílčí zemi Morava, ale do Moravskoslezského kraje a výše zmíněná referenda by měla ovlivnit buď příslušnost k dílčí zemi nebo ke kraji, ale ne obojí zároveň. Vysvětlení je samozřejmě v textu Řehákova návrhu obsaženo, avšak jeho citace určitě zničí veškeré sympatie čtenářů k němu, které mohly vyplynout z toho, že jsou v něm zemské celky.
V oddíle I Stanislav Řehák napsal: „Země jsou stanoveny jako regiony úrovně NUTS 1 pro potřeby regionální diagnózy a regionální politiky České republiky a Evropské unie a nejsou přitom obdařeny samosprávou ani všeobecnými koordinačními orgány.“ V oddíle II potom: „Pro účely naplnění regionální samosprávy se uvnitř zemí s platností od … vymezují kraje takto: …“ a „Kraje jsou obdařeny samosprávou (mají volená krajská zastupitelstva) a zároveň jsou stanoveny jako regiony úrovně NUTS 2 pro potřeby regionální diagnózy a regionální politiky České republiky a Evropské unie. Kompetence krajů se tímto nemění. Kraje mohou spolupracovat s obdobnými samosprávnými územními celky jiných států a s jejich orgány a být i členy mezinárodních sdružení orgánů územní správy a samosprávy, jakož i členy právnických osob s mezinárodním prvkem.
Je tedy zřejmé, že Stanislavu Řehákovi v zásadě nijak nešlo o postavení Moravy, její sjednocení a samosprávu, nýbrž především o to, aby se napravil nesoulad mezi vnitřním členěním České republiky a statistickou a plánovací soustavou Evropské unie NUTS. Kdyby se skutečně do praxe uvedl Řehákův koncept, Česká republika by i nadále zůstala rozdělena na kraje, jen poněkud větší. Morava by sice oficiálně existovala, ale pouze jako virtuální územní celek bez téměř jakéhokoli praktického dopadu. Tak jako dnes na území České republiky existují územní celky úrovně NUTS 2 jako Jihovýchod (kraje Vysočina + Jihomoravský), Střední Morava (kraje Olomoucký + Zlínský) a Moravskoslezsko (kraj Moravskoslezský), které existují jen pro speciální úřední účely (hlavně pro rozdělování dotací z fondů EU) a se kterými běžný člověk nikdy nepřijde do styku (protože o jejich existenci pravděpodobně vůbec neví), stejně by v Řehákově návrhu existovala Morava jako takový celek určený pouze pro speciální úřední účely, s nímž by běžný člověk nikdy nepřišel do styku. Čili jako jsem napsal, byla by to taková virtuální, neviditelná Morava. Proto zcela vůbec nechápu, jak docent Řehák mohl v komentáři napsat, že se země „opět stanou respektovanou regionální entitou„. Copak dnešní celky NUTS 2 typu „Jihovýchod“ jsou nějaké respektované regionální entity? Jak by Řehákovy země mohly být respektované regionální entity, když by neměly jakékoli reprezentanty a ani minimální stín samosprávy? Zavedení zemí do jeho návrhu tedy ze strany Stanislava Řeháka byla naprostá zbytečnost; kdybych já si stoupl na náves, udeřil paličkami do bubnů a ampliónem vyhlásil, že od zítřka ty a ty kraje budou tvořit zemi Morava, mělo by to stejný praktický dopad (tj. rovněž nulový). A smysl vytvoření takzvaných dílčích zemí už zcela přesahuje mé chápání, neboť nemají mít ani žádnou praktickou úlohu v samosprávě, ani v soustavě NUTS; mají tedy být pouhým prázdným symbolem, snad pro uklidnění něčích citů. Řehákovy země a dílčí země by na rozdíl od jím upravených krajů sloužily fakticky jen jako slovní výplň textu zákona a pro obyvatele Moravy by měly stejný praktický smysl jako zmínky o Moravě (a Slezsku) v předpovědi počasí. Prostě by šlo zase jen o slova.
V závěrečném komentáři ke svému návrhu docent Řehák sebevědomě napsal: „Koncepce je rozvržena tak, aby důležitá rozhodnutí o regionální (zemské, krajské) příslušnosti vzešla přímo od občanů, jichž se to týká. S takovým respektem k občanům zatím nebyla koncipována žádná naše územně správní změna.“ Přemýšlející člověk se však musí ptát, k čemu je velkorysá nabidka referend o zemské nebo dílčí zemské příslušnosti, když tyto dva druhy územních celků mají mít podle docenta Řeháka v životě občanů nulový praktický význam. Nemůžu přijít na jinou odpověď, než že k ničemu. Celkově vzato zkrátka koncept Stanislava Řeháka nic nového oproti dnešku nepřináší (přináší jen kosmetické změny) a nemá pro ty, kteří si přejí obnovu Moravy, žádnou hodnotu. Z toho důvodu nechápu, proč s ním vlastně Moravskoslezská akademie pro vědu a vzdělání návštěvníky svých stránek seznamuje. Snad proto, aby Moravané viděli, že si mají dávat pozor, aby se nikdy v budoucnu nenechali opít návrhem, který slibuje znovuvytvoření země moravské bez jakékoli její reálné samosprávy (zveřejnění Řehákova konceptu na stránkách MAVV zřejmě ukazuje, že někteří na Moravě by jej přes jeho prakticky nulový dopad na postavení Moravy přesto brali, asi jen kvůli slovům „Morava“ a „země“ v textu zákona).

návrh Stanislava Řeháka na nové územní členění ČR - mapa

Advertisements

4 thoughts on “Koncept nového územního členění

  1. Náhodú sem našel na fotobuketu tento obrázek http://s146.photobucket.com/albums/r274/moravan/?action=view&current=regiony-soudrznosti-cz.png
    Ten obrázek je určitě provokaca, ale mě zajímá název regionu soudržnosti Jihovýchod, čeho? No asi je potřeba si to domyslet, a protože je to členění pro Evropu, tak Evropan, kerý se na to podívá, bude mět jasno: Jihovýchod Čech! O tem, že je region skoro celý moravský se nic nedoví. Tož tak, moji milí!

  2. Morava, vymezená alespoň jako „virtuální správní celek“, by byla důležitá a mohla by nás posunout k hlubší samosprávě. Koncepce doc. Řeháka vám vonět dnes nemusí, ale co bychom za ni dnes dali. Podobně jako za návrh dr. Šabaty v roce 1991 na správní vymezení zemí v rámci ČR. Dr. Šabata, býv. ministr ve vládě Petra Pitharta a přítel doc. Bárty, byl tehdy promoravskými demonstranty vypískán z náměstí. Správní vymezení země, i s rozdělenými třemi kraji jako její podmnožinou, třeba s názvy Jihomoravský, Středomoravský a Slezskomoravský, by bylo pro nás nyní nesmírně přínosné. Bylo by jasné, kde Morava se Slezskem končí a kde začíná, podle něj by se pojmenovávaly instituce, dělaly krajské a zemské organizace (podle potřeby jedno nebo druhé) na území Moravy nesmíšeného s tím českým. S dnešními kraji je vidět, jak to dopadá, když chceme všechno, anebo nic. Podobnou chybu v budoucnu již udělat nesmíme…

  3. „Koncepce doc. Řeháka vám vonět dnes nemusí, ale co bychom za ni dnes dali.“

    Otázka spíš zní, co bychom tak dostali? Třeba větu „Moravu jste už dostali, tak co ještě chcete?“?
    Představte si, že by se v roce 1992 vedl spor o to, zda má být v preambuli české ústavy napsáno „my, občané České republiky, v čase obnovy samostatného českého státu“ nebo „my, občané České republiky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, v čase obnovy samostatného českého státu“. Bojoval byste tehdy za tu druhou možnost jako za strategický krok na cestě za samosprávou Moravy? Asi ano, jenže jak vidíte, ta slova tam jsou, ale nic neznamenají, aspoň ne v praxi a nic by se oproti dnešku nezměnilo, kdyby tam nebyla. Proč by to mělo být jiné v případě virtuální, pouze v textu zákona existující Moravy?

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s