Královská města na Moravě

Poznámka k historičnosti jednoho pojmu

Při četbě historické literatury o moravských městech, která byla před 19. stoletím podřízena přímo panovníkovi, jsem si všiml, že jsou většinou označována jako královská města. V některých textech se však o nich píše také jako o markrabských městech a to ve mně pochopitelně vyvolalo otázku, zda pojem „královská města“ byl zaveden až novodobými historiky nebo zda je dobový. Pochybnosti jsem měl proto, že není neobvyklé v dnešní historické literatuře narazit na označování Čech a Moravy souhrnným pojmem „č(Č)eské království“, což dobovému užití neodpovídá. Ohledně pojmenování měst jsem si nebyl dlouho jistý, v příslušné literatuře jsem nic nenašel, protože historici používání pojmů „královská“ či „markrabská“ města vesměs nijak nekomentují. Nicméně jsem se přikláněl spíš k tomu, že označení „královská“ pro města na Moravě přece jen je dobové. Jistotu v tomto poskytnou jen dobové prameny a na jeden takový jsem před časem narazil. Je to obrázek zobrazený dole, který zachycuje Jihlavu v první čtvrtině 18. století (rytina vznikla mezi roky 1708 a 1725). Rytina je popsána a její popisek zní (v překladu): „Královské moravské město Jihlava, pohled od východu“.
Leckdo si tudíž položí otázku, proč se tedy určitá města na Moravě označovala jako královská, když Morava byla markrabství. Na to je nakonec odpověď poměrně jednoduchá. Jestliže byl panovníkem Moravy člověk, který neměl žádný jiný panovnický titul než titul markraběte, byla jemu podřízená města označována jako markrabská, pokud však měl zároveň titul (českého) krále, byla označována jako královská (znamená to tedy, že označení se v různých dobách měnilo). To má základ v tom, že Moravané svého vládce označovali z titulů, které dotyčný panovník užíval, tím nejvyšším, to znamená, že pokud příslušný markrabě zároveň byl král, oslovovali ho jako krále. V textech Karla staršího ze Žerotína zase můžeme vidět, že o Rudolfovi II. se vyjadřoval jako o císaři, přestože byl též moravským markrabětem. Zřejmě by bylo bývalo tehdy nezdvořilé používat panovníkovy tituly jinak. Avšak i pojem „markrabská města“ je dobový, dobovým dokladem může být třeba obrat „v markrabině městě v Hradišča“ (tj. „v makrabském městě (Uherském) Hradišti“ – skloňování posledního slova v původním znění je asi dobová jazyková chyba) doložený v roce 1395 (v době vlády markraběte Jošta) v Knihách půhonných a nálezových, to znamená v zápisech zemského soudu (půhon = žaloba, předvolání k soudu, nález = soudní rozsudek). Pokud by se někomu pojem „královské město“ pro Moravu nelíbil, případně by nechtěl přemýšlet, kdy použít toto spojení a kdy město označit za markrabské, může vždy použít neutrální označení „zeměpanské město“, které prostě označuje, že bylo podřízeno zeměpánovi, pánovi země, čili panovníkovi, ať měl jakýkoli titul. Toto třetí označení se také občas používá v dnešní historické literatuře, zda je dobové, nevím.

veduta Jihlavy z 18. století

P. S. Obrázek se zobrazí ve správných rozměrech kliknutím pravým tlačítkem myši nad ním a vybráním volby „Zobrazit obrázek“.

Reklamy

17 thoughts on “Královská města na Moravě

  1. Jistě užitečné pro všechny, které takové věci zajímají. Dík.

  2. Neviete niečo bližšie o najstaršom historickom pomenovaní mesta Jihlava ( nem. IGLAU ) ?

  3. Nejstarší doklady: 1223 – Gyglawa, 1234 – Giglawa, 1235 – Giglaua, 1238 – Yglaua. Jméno mésta je převzato ze jména řeky, u níž leží. Na vznik pojmenování řeky jsou dva názory, ale mají prakticky stejný smysl. Podle jednoho názoru je jméno slovanské, od (praslovanského) slova jьgъla – jehla. Jiný výklad předpokládá langobardský původ v podobě Igulaha – ježová řeka. Oba výklady se shodují v tom, že motivací bylo kamenité, ostré dno řeky.

  4. Na mapách sotva, v té době žádné neexistovaly; pramenem jsou tehdejší listiny, případně kronikářské záznamy, soupisy poddaných a podobně. Vývojem zeměpisných jmen se zabývá řada vědců, konkrétně pro Moravu jsou jejich výsledky obsaženy v knize Místní jména na Moravě a ve Slezsku, odkud jsou i výše zmíněné informace o Jihlavě.

  5. Škoda, tú knihu nemám. Ale našiel som na internete takúto mapu z roku 1500:

    Pozoruhodná je tým, že je opačne orienovaná – sever je na spodu, juh na vrchu.

    Autorom je Erhard Etzlaub. Je to mapa určená pre pútnikov do Ríma v jubilejnom roku 1500, pre ich ľahšiu orientáciu v európskych krajinách. Sú na nej aj niektoré slovenské mestá, ale hlavne dosť moravských = ostraua, frydeck, olmunz, znaim,… Brno je uvedené ako bruen a ďalej smerom na Prahu je Tribicz (Třebíč) a Triglo.

    Táto mapa bola už v roku 1501 ako prvá vytlačená aj vo farbe (teda nie je ručne kolorovaná):

    Na nej je Brno označené ako prunn, ale názov Triglo je nezmenený. To by poukazovalo na stabilnú formu pomenovania; naproti tomu je Pasov uvedený ako Passau/Passav a Braunau dokonca ako Brauna.

    Triglo podľa umiestnenia zodpovedá dnešnému mestu Jihlava, ktoré sa nemecky nazývalo Iglau. Variabilita koncoviek -av, -au, -aua, -ava, ale aj -a, -o (podobne ako pri Rastislav / Rastislao) bola pri transkripcii celkom bežná. Prozoruhodná je však predpona Tri-, ktorá sa pri starších pomenovaniach Jihlavy nevyskutuje (1223 – Gyglawa, 1234 – Giglawa, 1235 – Giglaua, 1238 – Yglaua). Dôvodom môže byť použitie miestnych hovorových pomenovaní v tejto špeciálnej mape (určenej pre ľahšiu orientáciu pútnikov), na rozdiel od oficiálnych názvov použitých v listinách.

    Ak sa použije variantná prípona -av (z názvu Iglau) namiesto -o, výsledkom bude = TRIGLAV.

    A to silne koreluje s názvom hory (trojvršie) Triglav v Júlskych alpách v Sloveniji, ktorý je aj v ich štátnom znaku (a s ním aj na zástave). Triglav bol zároveň bohom starých slovanov, známym od Baltického mora až po Jadranské more. A teraz tento moravský Triglav leží uprostred kontinentu.

    Vyzerá to, že „Triglav“ by mohol byť pôvodným slovanským pomenovaním tohoto sídla, ktoré bolo neskôr zmenené na Iglau a z toho dnešná Jihlava.
    Ak by to tak bolo, potom by sa v okolí mohol vyskytovať nejaký vhodný vrch (možno aj trojvršie). A na mape je jeden taký vrch, severozápadným smerom na Větrný Jeníkov so zaujímavým názvom Trojan. (No ešte bližšie je nejaký lom – Bílý kámen, ktovie čo tam bolo predtým).

    Chelo by to ale preveriť na mieste, nejaká prieskumná expedícia („Moravská Trója“) 🙂 , ak by tam bol niekto z okolia…

    ——————————-
    PS.
    Zaujímavé je aj použitie rovnakej predpony Tri- v názve neďalekého Tribicz…
    Na oboch mapách je uvedené na severovýchod od Brna ešte aj „vische“ = Vyškov…

  6. Já teda myslím, že jméno „Triglo“ je buď zkomolenina nebo omyl. V domácích pramenech totiž podoba začínající na Tri- není ani jednou doložena a tu mapu tvořil cizinec.

  7. Omyl alebo skomolenie? Pri všetkej úcte, to azda nemyslíte vážne.

    1. Morava a Čechy boli pre nemcov veľmi dobre známymi krajinami, ktorých zemepisné názvy takto nekomolili. Porovnajte moravský Znaim alebo Ostraua. Tieto sa tak zachovali až do 20.storočia a bez skomolenia.

    2. Pomenovanie Iglau bolo v tom čase dobre známe. Na farebnej mape je zaznačená aj rieka „Iglau(a) flu“. A Triglo leží zakreslené na začiatku práve tejto rieky. Ak by malo mesto Jihlava identický názov ako rieka, tak by to tak muselo byť aj na mape.

    3.Jihlava bola dobre známym moravským mestom, kde sa ťažilo striebro, podobne ako česká Kutná Hora (Kutten Perg). A banské mestá boli pod „drobnohľadom“ nemcov, takže omyl v žiadom prípade. Všimnite si, že aj slovenské mesto Kremnica (Cremniz) je správne zapísané.

    4. Ak by sa objavili určité nejasnosti ohľadom pomenovania, tak by sa v ďaľšej edícii mohla urobiť úprava. Podobne ako pri Brno = „prunn“ oproti „bruen“. Pri Znaim a Triglo sa však nič nezmenilo.

    Táto mapa bola určená pôvodne pre širokú verejnosť, aj s vyznačenými trasami pre pútnikov. To z nej robí de facto prvú turistickú mapu Európy, a teda aj Moravy.

  8. To je sice pěkné, co píšete, ale pokud máte neobvyklé jméno doloženo jen v jednom zdroji, jak to metodologicky vysvětlíte? Já bych v tomto případě raději byl velice opatrný.

  9. Máte pravdu, opatrný prístup je určite na mieste.

    Jediný zroj…, no na viacerých i revidovaných mapách. Teraz už ale nemožno hovoriť o jednoznačnosti názvu Jihlavy.
    Hm, a ako chcete vysvetliť, že práve tento názov zostal nezmenený, keď bolo upravené dokonca aj pomenovanie pre mesto Brno? Náhodou sa urobí omyl, a potom sa zase náhodou práve tento chybný názov neopraví? Nejako sa to všetko kumuluje, a na tom jedinom mieste.

    Neobvyklé meno, zaznamenané na neobvyklej mape, vydanej za unikátnej situácie a určenej pre neobvyklých adresátov. Turistické bedekre v tej dobe neexistovali a iné mapy a dokumenty neboli určené pre širokú verejnosť. Smola, najbližšie také jubileum bolo až o 5OO rokov.

    Myslím, že je celkom pochopiteľné, prečo by mohol byť hovorový názov v oficiálnych kruhoch nevhodný: http://cs.wikipedia.org/wiki/Trihlav

    – Takže v 13. a 14. storočí stála ešte svätyňa Triglava v Brandenbursku. Hm…, a v ďaľšom storočí je na mapách Moravy zaznačené Triglo.

    http://www.slovane.cz/view.php?cisloclanku=2006011531

    – cit: „O braniborském Triglavovi… Jde o jediný doložený případ, kdy božstvo s centrem kultu na baltském pobřeží mělo svoji svatyni i hlouběji ve vnitrozemí.“
    ??? jediný ???

    -cit: „Neověřený zůstává také údaj ze 16. stol., že ještě v roce 1526 stály v okolí Míšně kamenné idoly se třemi obličeji. “
    ??? neověřený ???

    – cit: „…Trojhlavost srbského folklórního ducha Trojana tu sama o sobě není pro spojování s Triglavem dostatečným argumentem…“
    ??? dostatečným ???

    -cit: „…známá hora v Julských Alpách, jež však nemá s kultem Triglavovým pravděpodobně nic společného.“
    ??? pravděpodobně ???

    Samé vágne formulácie, ale žiadny konkrétny protiargument. Čo poviete na iný výskyt údajne „baltského“ božstva, tentoraz na území západnej Ukrajiny? Napr.:

    http://cs.wikipedia.org/wiki/Zbru%C4%8Dsk%C3%BD_idol

    Ak si uvedomíte všetky tieto súvislosti, potom Triglo – Iglau nevyzerá až tak nereálne.

  10. No jo, ale jak souvisí kult starého slovanského boha Triglava s Jihlavou? Mezi tím musí být nějaká logická souvislost, jinak jde pouze o náhodnou podobnost.

  11. „Povedzme, že to je zaujímavá indícia“ (B.)

    Zajímavé je, že je na dotyčné mapě Jihlava pojmenována tak nezvykle, ale jelikož jde o ojedinělý doklad, není důvod se domnívat, že se tak Jihlava někdy skutečně jmenovala.

  12. Jubilejný rok 1500 bol ojedinelou udalosťou, ale tie mapy sú rozdielne (aj keď so zhodným názvom Triglo).

  13. Pro B: Výborná kniha zabývající se Jihlavou je z edice „Dějiny moravských měst – Jihlava“ Tato asi 900 stránková kniha je výborným průvodcem dějinami nejen Jihlavy, ale celé Moravy, neboť Jihlava tehdy patřila mezi 5 nejvýznamnějších moravských měst a pro slovenské přátele je zajímavé, že město Spišská Nová Ves (dříve Igloháza) má hodně společného právě s moravskou Jihlavou

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s