Ostrava proti trojfederaci

Připomínka z roku 1968

Na internetu jsem před nedávnem našel následující fotografii z nevímkterých novin z roku 1968.

1968: Ostrava proti obnovení Moravskoslezské země

Když se v Československu v roce 1968 uvolnila politická atmosféra, začalo se svobodně mluvit také o správním uspořádání státu a hlasy pro změnu zaznívaly nejen ze Slovenska, které požadovalo federalizaci už delší dobu, ale v reakci na slovenské požadavky také z Moravy. Počátkem dubna se začaly ozývat první požadavky na obnovení moravské země z Brna (byly spojeny s „Moravským muzeem“, což mimochodem dost kontrastuje s přístupem dnešního Moravského zemského muzea, které by dnes veřejně vyslovený požadavek na obnovení moravské země v nejlepším případě přešlo mlčením, pokud by ho rovnou neoznačilo za neproveditelný či přímo nesmyslný) a brzo se začaly přidávat hlasy z celé Moravy. Velký význam v tomto mělo, že 17. dubna obnovení Moravskoslezské země podpořil Jihomoravský krajský národní výbor. Z jeho iniciativy také začátkem května došlo na Valašsku k setkání zástupců obou moravských krajských národních výborů, ale představitelé toho severomoravského, tedy funkcionáři z Ostravy, myšlenku obnovení Moravskoslezské země nepodpořili, třebaže mezi lidmi v Severomoravském kraji tato myšlenka byla populární. Ve veřejném mínění na Moravě brzo převládlo mínění, že by se Morava měla stát jednou z republik připravované československé federace a právě projednávání tohoto tématu zachycuje zobrazený novinový článek.
To je ovšem historie, ale také se nabízí otázka, kolik se toho od roku 1968 změnilo. Málokdo dnes na Moravě neví, že Ostrava nepatří k těm městům, v nichž by se myslelo na obnovu moravské jednoty a samosprávy. Tak jako byla Ostrava hluchá k požadavkům na obnovení moravské země v roce 1968, je stejně tak hluchá k podobným snahám dnešním. Samozřejmě je na místě se ptát, proč tomu tak je. Je jistě možné se domnívat, že se Ostrava cítí málo moravská a hledat pro to zdůvodnění v historickém vývoji. Nicméně já se domnívám, že toto nebude ta hlavní příčina. Myslím, že dnešní postoj Ostravy je podobný postoji Jihlavy – tato města si zakládají na důležitosti a dávají přednost takovému uspořádání, které jim tu důležitost přinese. Podle mého názoru v roce 1968 Ostrava odmítala moravskoslezskou zemi či moravskoslezskou republiku, protože v dosavadním uspořádání byla aspoň hlavním městem kraje a v moravskoslezské zemi/republice by možná mohla být jen jedním z mnoha okresních měst. Myslím, že takové uvažování lze připsat Ostravě i dnes, „hlavně nebýt v jednom celku s Brnem, protože bychom byli druzí“. Totéž bude nejspíš platit i o dnešní Jihlavě – dnešní krajské uspořádání je pro Jihlavu výhodné, protože Jihlava má svůj „pašalík“, v jehož rámci hrdě poroučí, zatímco v jednotné Moravě by byla jen jedním z tuctu obyčejných (nanejvýš okresních) měst. Myšlení Ostravy by se dalo podepřít jedním starým výrokem. Velice ambiciózní politik starověkého Říma, Julius Caesar, jednou procházel s doprovodem zapadlou alpskou vesničkou a když se řeč stočila na boj proti jeho největšímu politickému soupeři Pompeiovi, ukázal prý na skromná stavení horské vesničky a prohlásil: „Raději budu první zde, než druhý v Římě“. Co by vlastně ze sjednocení Moravy Ostrava měla? Dnes je Brno jen krajské město, což je i Ostrava, takže jsou si ze správního hlediska obě města rovna a to Ostravu uspokojuje. U Jihlavy nelze hledat motivaci zcela stejnou, Jihlava si přece jen nemůže dělat ambice vyrovnat se Brnu; přesto bude její protimoravská motivace podobná. Ze současných krajských měst je Jihlava nejméně významné město (viz článek Je Morava svébytný region?) a dnešnímu krajskému uspořádání vlastně Jihlava vděčí za vytáhnutí nahoru do řad dvanácti nejvýznamnějších měst ČR a pěti nejvýznamnějších na Moravě. Stejně jako Ostrava si může dnes Jihlava říkat, že je ve stejném formálním postavení jako Brno, a může si tak připadat důležitější, než jaká je její reálná hospodářská, kulturní a obslužná důležitost. Proto stejně jako Ostrava nemá důvod cokoli na dnešním správním uspořádání měnit.
Jestliže důvodem (samozřejmě jedním z mnoha), proč se nedaří dosáhnout sjednocení Moravy, je vzájemná řevnivost mezi městy, ukazuje to bohužel na to, že celomoravské uvědomění je stále příliš slabé, aby tyto v podstatě malicherné spory překrylo a aby se všichni spojili v otázce mnohem důležitější.

Advertisements

16 thoughts on “Ostrava proti trojfederaci

  1. Dobrý den, podle mého názoru by se Ostrava jistě nepropadla na úroveň okresního města jak píšete ale spíš by si udržela svou současnou úroveň a hrála by roli dnešního Brna vs. Praha nebo Košice vs. Bratislava. Řekl bych že problém bude spíš ve složení místní komunity která se na Ostravsko dostala převážně až po 2.sv válce z celé ČSSR a která nemá po generace budovaný vztah k Moravě jako lidé v jiných krajích Moravy. Pokud se nemýlím tak se tato národnostní a zemská lhostejnost může stát jednou dvousečnou zbraní. Až se Moravanství a myšlenka vytvoření Moravské samosprávy nebo samostatného Moravského státu stane zase „cool“ vznikne určitá pravděpodobnost že se naši drazí Ostravané přikloní zase na naši stranu.

  2. Hlavně záleží na tom, že když je Ostrava málo moravská vlivem přistěhovalců, jakto, že je málo moravské i okolií Ostravy?

    „Raději budu první zde, než druhý v Římě” Promiňte, ale sprvnávat alpskou vesnici s Římem stejně jako Ostravu s Brnem mi přijde trochu mimo mísu, hlavně, když se jedná o srovnatelně velká města. Mimoto si myslím, že dnes je hospodářská, kulturní a oslužná důležitost u Ostravy je srovnatelná s Brnem

  3. „podle mého názoru by se Ostrava jistě nepropadla na úroveň okresního města jak píšete“ (David Homola)

    Možná ne, ale předem nelze vědět a zaručit nic. V současnosti má Ostrava své jisté, což nelze během procesu sjednocení Moravy zajistit. Lepší vrabec v hrsti než holub na střeše.
    Složení přistěhovalců má jistě velmi výrazný vliv na dnešní postoje, stejně nicméně podle mě nějaká rivalita vůči Brnu svou roli hrát bude. (V této souvislosti je ještě méně jasný postoj Olomouce, ale to by bylo na jiné téma.)

    „“Raději budu první zde, než druhý v Římě” Promiňte, ale sprvnávat alpskou vesnici s Římem stejně jako Ostravu s Brnem mi přijde trochu mimo mísu“ (PeterZientek)

    Smyslem uvedení Caesarova citátu nebyl srovnat Ostravu s vesnicí, nýbrž ukázat, že Caesar se nebyl ochoten spokojit s ničím menším, než s vůdcovstvím v Římě.

    „Mimoto si myslím, že dnes je hospodářská, kulturní a oslužná důležitost u Ostravy je srovnatelná s Brnem“

    Takže jinými slovy potvrzujete mé úvahy z článku.
    (Jinak ovšem ve srovnání brněnské a ostravské sídelní aglomerace vychází ostravská podle rozhlohy i počtu obyvatel myslím jako mírně větší.)

  4. Hlavním městem země Moravskoslezské (jako NUTS 1) by měl být Olomouc. Kraje z roku 1960 Severomoravský kraj (bez Olomouce) a Jihomoravský kraj by měly být NUTS 2.

  5. „Hlavním městem země Moravskoslezské (jako NUTS 1) by měl být Olomouc. Kraje z roku 1960 Severomoravský kraj (bez Olomouce) a Jihomoravský kraj by měly být NUTS 2“

    Tři celky jsou nejlogičtějí (pokud nebudou nahrazovat jednotnou Moravu). Bude o tom někdy v budoucnu článek.

  6. Cesko (hlavni mesto by mohlo byt mezi Cechami a Moravou, napr. Jihlava na dalnici D 1 nebo Parrdubice na zeleznicnim koridoru Wien – Praha – Berlin).

    3 NUTS 1: zeme Cechy (centrum: Praha), zeme Morava-Slezsko (centrum: Olomouc) a Praha. Ovsem Praha zvetsena minimalne o okresy Praha-vychod a Praha-zapad.

    NUTS 2: kraje z roku 1960 s upravami (Zapadocesky kraj, Severocesky kraj, Vychodocesky kraj, Jihomoravsky kraj, Severomoravsky kraj). Stredocesky kraj bych rozdelil mezi Prahu a ceske kraje.

    NUTS 3: okresy z roku 1960.

    NUTS 4: spravni obvody obci s poverenym obecnim uradem.

  7. Brno je severní Moravě a naší menší části Slezska vzdálené a tak si také si myslím, že by případné hlavní město Moravy, nebo Moravskoslezské země bylo být někde poblíž středu tohoto území. Jinak je určité nebezpečí, že i Brnu bude severní část Moravskoslezské země či Moravy připadat vzdálená a nedůležitá, tak jak dnes Praze připadá vzdálená a nedůležitá celá Morava. Je to lidské a přirozené. Hlavní město přibližně uprostřed by tak mohlo zamezit nespokojenosti, možná i oprávněné a případným odstředivým tendencím, ke kterým by mohlo docházet. A tak by se tomu mělo předejít. Brno by na své důležitosti a významu pravděpodobně téměř nic neztratilo, už vzhledem k jeho umístění poblíž Vídně a Bratislavy.

  8. „případné hlavní město Moravy, nebo Moravskoslezské země bylo být někde poblíž středu tohoto území. Jinak je určité nebezpečí, že i Brnu bude severní část Moravskoslezské země či Moravy připadat vzdálená a nedůležitá“ (Kiki)

    Ono na tom příliš nezáleží, jestli hlavní město Moravy bude Brno nebo Olomouc, ale otázka je, zda zrovna jen tato jedna věc bude mít vliv na postoj Ostravy.

  9. Tak některé regiony nemusí mít zájem se přidat nikdy. Není důvod, aby je pak někdo nutil. Prostě zůstanou třeba po referendu mimo. Neopakoval bych omyly roku 1918. Ostatně nežijeme v historii, proto historické hranice nemají velký význam. Hranice by měli vyhovovat, co možná největšímu počtu občanů.

  10. Já bych to viděl nějak takhle:
    http://www.mises.cz/clanky/t-g-masaryk-ludwig-von-mises-a-klasicky-liberalismus-cast-i–152.aspx

    Na podporu požadavku nedělitelnosti českých zemí uváděl Masaryk jinde také, že: ‚… zájem malého národa Čechů, aby pokud možno nemusel postoupit žádné své příslušníky jiným státům, prý převažuje nad zájmem nesrovnatelně početnějších Němců.'[30] A operoval i s tím, že Němci věděli, že přicházejí při kolonizaci do Čech.[31] Na nedělitelnosti českých zemí trval Masaryk i v pozdějších letech: ‚Stát je… náš, je náš podle historického práva,…'[32] Vedle těchto argumentů uváděl Masaryk pro nedělitelnost českých zemí i hospodářské argumenty a oháněl se i zájmy samotných Němců – oddělení od českých zemí by samotným Němcům neprospělo.[33] Paradoxně jde vesměs o argumenty, které by šlo použít i pro obhajobu zachování Rakouska-Uherska. Masaryk by se zřekl okrajových území osídlených převážně Němci jen v případě politické nevyhnutelnosti.[34] Misesův názor byl jiný (Mises znal spory mezi Čechy a Němci), přiznává právo na sebeurčení skoro všem (zejména z důvodu zachování míru): ‚Právo na sebeurčení, … , není právem národů na sebeurčení, ale právem na sebeurčení obyvatel každého území dosti velkého, aby tvořilo samostatný správní okres.'[35] (pozn.: dle Misese měly být jediným limitem sebeurčení technicko-administrativní ohledy, tam kde by byly tyto zvlášť příznivé, mohla o svém sebeurčení rozhodnout i vesnice nebo i jednotlivec.) O sebeurčení se pak mělo rozhodnout v plebiscitu.[36]

    Masarykova pozice byla vastně pozicí dvojího přístupu – dvojího metru.

  11. Chci jen připomenout, že Masaryk neužíval název „české země“, ale „tzv. české země“. Byl si dobře vědom, že Morava žádnou českou zemí není. Ti, co se jím často ohánějí, by se měli také snažit naplňovat jeho odkaz co se týče jeho smyslu pro pravdu a spravedlnost. Po osamostatnění mělo Československo velké procento občanů jiných národností. V Čechách a na Moravě především Němců. Proto byla zvolena určitá státoprávní politika, která se tehdy mohla jevit jako nutná. Dnes je však situace jiná a navrácení postavení Moravě jaké jí právem náleží nebrání nic jiného, než obecně známá vlastnosti moci – pokud se již nemůže rozšiřovat, alespoň se snaží udržet si to, čeho se už zmocnila, bez ohledu na to „jak“. Na komunisty se u nás stále nadává, ač nejsou u moci již od listopadu 89, ale jejich zrušení Moravskoslezské země se stále, bez jakéhokoli ospravedlnitelného důvodu, dál a dál zneužívá a volání Moravanů po spravedlivé nápravě v postavení Moravy, jejich rodné země a vlasti, je ze strany moci buď terčem posměchu nebo se hraje hra „na hluchého“.

  12. „Tak některé regiony nemusí mít zájem se přidat nikdy. Není důvod, aby je pak někdo nutil.“ (Sumperak)

    Píšete to dost neurčitě, takže není jasné, co tím myslíte. Kdo kam se (ne)má přidat?

  13. Podle mého názoru není problém v umístění hlavního města. Centralizmus je administrativní problém, o polohu hlavního města tam nejde pokud se politici v něm necítí jako pupek světa.
    Pro mě je skutečný problém i když to vyzní malicherně ve špatném názvu tohoto státu.
    V ČR žijí dva majoritní národy Moravané a Češi, jenže jak všichni víme stát a vlastně všechno je jen České a my Moravané si ve vlastní zemi připadáme jako na návštěvě. Myslím že kdyby
    tento Český stát nebyl Český ale nesl nějaký neutrální název například “ Šišková republika“
    na stadionech by se volalo Šiškáči do toho, ve zprávách by říkali významný Šiskáčský
    vědec vynalezl pilulky na smradlavé větry, v rádiu by říkali hrajeme vám hezky Šiškáčsky
    a ve školách by se děti učili jak se kdysi dávno dva národy spojili a vytvořili jeden národ
    Šiškáčů tak by bylo všechno v pořádku a nikdo by se pravděpodobně separovat nechtěl.
    Jenže tak to nikdy nebylo a nikdy nebude protože na něco takového Češi pravděpodobně nikdy nepřistoupí i kdyby se vytvořila federace tak to bude federace pod taktovkou Čechů.
    Podle mého názoru je jediná možná alternativa dopracovat se k vytvoření samostatného státu.

    PS: To jsem trochu hodně odbočil od tématu omlouvám se ale mazat už to nebudu:-D

  14. Samozřejmě s Vámi souhlasím, že i název je špatně. Samozřejmě je to i chyba špatně nastaveného systému. Ale můj názor vychází především z mé snahy pochopit postoje Čechů ke snahám Moravanů o oprávněné navrácení odpovídajícího postavení Moravě. A tady si myslím, že Morava je Čechům, především těm co trvale bydlí v Praze, protože jsou činní ve strukturách řídících stát – ale nejen jim – vzdálená de facto a tím i vzdálená jejich srdcím. Tedy že v Čechách mají svoje chalupy, případně oblíbené penziony, či místa kam se chodí koupat, nebo kam jezdí na hříbky. Tedy je tady určité spojení s lidmi z českého venkova a vzniká, vzhledem k lidské přirozenosti i určité pochopení pro tyto lidi a potřeby těchto oblastí. Tímto směrem uvažuji a proto jsem také přesvědčena o tom, že mmj. i na umístění hlavního města určité země záleží. I já jsem odbočila od tématu, ale určitá souvislost tu stále ještě je a především jsem chtěla vysvětlit proč mám tento názor. Žiju v Brně a narodila jsem se na jednom z brněnských předměstí. Brno miluji, ale co by mohlo být pro Moravu v budoucnu nejlepším řešením považuji za důležitější.

  15. Tak některé regiony nemusí mít zájem se přidat nikdy. Není důvod, aby je pak někdo nutil.” (Sumperak)

    Píšete to dost neurčitě, takže není jasné, co tím myslíte. Kdo kam se (ne)má přidat?

    Však to bylo myšleno vzhledem k současné situaci obecně, ale celkově si myslím, že dost málo moravských sympatií je v Jihlavě a blízkém okolí a na Těšínsku a Ostravsku. Ale to se teprve uvidí.

  16. Někde jsem se podobnému problému věnoval. Tehdy šlo o to, jak při trojdílném zemském zřízení naložit z Ostravou. Většina to tam chtěla dělit podle zemské hranice na Slezskou a Moravskou Ostravu. Můj názor byl takový, že Ostrava by se dobrovolně celá připojila ke Slezsku, a to právě z důvodů výše popsaných (tedy radši hlavní zemské město ve Slezsku než druhé na Moravě). Já jsem byl za to „extrémními moravisty“ téměř upálen. A tady to vidím v bleděmodrém, tak doufám, že se hranice v tomto případě nechystá 🙂

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s