Moravskoslezská Opava

Která část Opavy leží na Moravě a která ve Slezsku?

Otázka v podtitulu dává smysl pouze těm, kteří volají po přísném odlišování věčné a nezpochybnitelné země slezské od Moravy, a to ve věčných, neměnných a na milimetr přesně mezi jednotlivými budovami zaměřených hranicích.
Poznávacím znakem těchto lidí je jejich postoj k Ostravě, kterou v mapách i svých představách s kalvinistickou mravní přísností a nesmlouvavostí dělí na dvě poloviny, moravskou a „slezskou“. Důležitější je pro ně vytýčení „posvátné“ slezské půdy než fakt, že ve skutečnosti jsou hranice, které si takto narýsovali, naprosto neuskutečnitelné. (Že podobně nepřemýšlejí i neslezští Moravané, je zase jiná věc.) Zvláštní však je, že snaha nepřipustit jakoukoli odchylku od (údajně) jednou pro vždy stanovené hranice a rozdělení jakéhokoli sídla, které se této hranici staví do cesty, se soustřeďuje víceméně výhradně na Ostravu. Co diskusí lze na internetu najít, která budova v Ostravě je či není na té či druhé straně hranice a tedy zda je to moravská či slezská budova… „Nutnost“ rozdělení jiných sídel (s výjimkou Frýdku-Místku) už tolik pozornosti nepřitahuje a zcela se opomíjí u města, které by pozornost „slezistů“ mělo přitahovat nejvíce – u Opavy. Tento příspěvek je tady tudíž od toho, aby tento nedostatek napravil.
Podle mnohých, i starých map by se mohlo zdát, že Opava se „nachází“ (přítomný čas je samozřejmě silně pochybný) poměrně daleko od hranice Moravy a bývalého rakouského Slezska. To je však dáno nepřesností dotčených map a také složitou správní situací v této oblasti. Když se Opavsko v roce 1318 stalo samostatným českým lénem, započalo jeho oddělování od Moravy, což se však netýkalo majetků olomouckého biskupa na Opavsku, které bez ohledu na další vývoj Opavska zůstaly součástí Moravy. Po rozdělení Slezska v roce 1741 tyto biskupské majetky (kromě Ketře) sice i nadále zůstaly součástí Moravy, ale v mnoha záležitostech byly podřízeny pravomoci úřadů v Opavě. Postupně se jim začalo říkat „moravské enklávy ve Slezsku“ a byla tak nastolena jakési moravsko-slezská spoluvláda nad nimi, která vydržela fakticky do roku 1918 a formálně dokonce ještě o dvě desetiletí déle. Přes všechnu složitost jejich správy nicméně daná (nevelká) území zůstala formální součástí Moravy až do roku 1928, kdy přestalo mít smysl o nich hovořit jako o zvláštní správní kategorii. Všichni ti, kteří pečlivě rozdělují Ostravu na dvě poloviny (fakticky by tak však musela vzniknout města nejméně tři) s odvoláním na to, že jsou povinováni historické slezské hranici, se řídí hranicí z roku 1918, nic jiného nepřipouštějí. V tom případě jsou však trestuhodně nedůslední v případě Opavy (a Osoblažska), neboť fakt částečné správy takzvaných moravských enkláv slezskými úřady nic nemění na skutečnosti, že se stále jednalo o území moravská. Například kdo si chce najít statistické podrobnosti o obcích těchto tzv. enkláv a chce použít předválečné úřední rakouské prameny, musí sáhnout po těch dílech statistických ročenek, které jsou věnovány Moravě. I československé zákony ještě zmiňují „moravské enklávy ve Slezsku“, takže ani po roce 1918 se o nich nemůže uvažovat jako o samozřejmé součásti Slezska. Všeobecné mínění o tom, kudy „vede“ slezská hranice u Opavy, je tedy třeba opravit. Následující mapa znázorňuje dnešní území Opavy a ty její části, které „patří“ k Moravě a které k (českému/moravskému/nevímjakému) Slezsku.

Pravda je, že sitauce Opavy je dost odlišná od situace Ostravy, neboť „historická“ hranice nedělí Opavu na dvě stejně významné části, moravské části Opavy zaujímají jen její méně významné čtvrti.
K první mapě přidávám ještě dvě dobové. První z nich je výřez z mapy Moravy Aloise Vojtěcha Šembery z roku 1881, druhý obrázek je výřez z mapy „Rakouské země sudetské“, která vyšla pro potřeby škol v Praze v roce 1876. Oba ukazují, že si nevymýšlím a že skutečně hranice mezi tehdejší Moravou a Slezskem (na první mapě jsem ji zvýraznil barevně) byla taková, jak ji zobrazuje první mapa.

okolí Opavy na Šemberově mapě Moravy (1881)

<okolí Opavy na mapě Čech, Moravy a Slezska (1876)

Zcela na okraj mám ještě poznámku ke zcela první mapě. Jak je vidět, napsal jsem tam popisek „moravské/české Slezsko“. Až když jsem si obrázek prohlížel, uvědomil jsem si, že užití jména „Slezsko“ bez jakýchkoli přívlastků dává smysl jen za předpokladu, že se uvažuje v rámci České republiky (například v zaříkávadle „Čechy, Morava a Slezsko“), mimo tuto souvislost je však třeba přidat nějaký přívlastek, aby bylo zřejmé, o kterém Slezsku je vlastně řeč. Onen přívlastek je sám o sobě omezující pro vyjádření identity, je navíc nutné se pro nějaký subjektivně roznodnout – to v případě Moravy není zapotřebí.
V každém případě se vraťme k Opavě. Závěr tohoto článku je jednoduchý: pokud se kdokoli rozhodne dělit Ostravu na moravskou a slezskou část, musí tak učinit i v případě Opavy (a také nesmí zapomenout na Osoblažsko), chce-li své zásady dodržovat důsledně.

Advertisements

27 thoughts on “Moravskoslezská Opava

  1. &gt; Historické hraniceNevím, nevím kdo z místních "slezistů" trvá na přísném dodržení historické hranice, spíše to vypadá tak, že jste vytvořil nějakou svou konstrukci, abyste ukázal, jak máte zase pravdu. Málokdo z těch, kteří se zasazují v těchto diskuzích o oprávněnost "slezského" názoru tvrdí, že je bezpodmínečně nutné dodržet historickou hranici mezi Slezskem a Moravou, ba dokonce považují za centrum Slezska nikoli Opavu ale Ostravu atd a to zcela logicky, neboť každý zdravě uvažující člověk, jenž chápe a zastává se výhod spolkového uspořádání státu, uznává, že fungující hranice vychází z těch historických jen částečně, svět se ohromně změnil a to zejména v průmyslově rozvinutém Slezsku, navíc v 18. století roztrženém. Proto historický moravský klín mezi řekami Odrou a Ostravicí je dnes spíše navázán na sever, k Ostravě a nikoli na jih, k Brnu.

  2. &gt;toto téma bych nepodceňoval, je jasné, že po brzo očekávaném rozpadu Evropské unie a národních státú dojde k přerozdělení i územních celkú, a je take jasné, že moravské/české Slezsko se stane součástí velkého "polského" Slezska, aji když by (nekeří) obyvatelé nechceli…..

  3. &gt;Plně souhlasím s Petrem Zientkem.Německé spolkové země po r. 1945 s cílem zrušit a překonat superdominanci Pruska v Německu také nebyly vyznačeny přesně v historických hranicích podle katastrů. Překvapuje mě, že to činíte vy, když jinde píšete, že přesné historické hranice dnes obnovit nelze. (viz. váš článek Baník patří Holasicku) Stejně tak si to nemyslí nikdo ze Slezanů.Nejsem si jistý, o co vám vlastně historickým dělením Opavy jde. Můžeme také tak dělit třeba Jihlavu. V případě bývalého československého (českého) Slezska doporučuji přívlastek, který vymyslel můj přítel – Jižní Slezsko.

  4. &gt;"…je jasné, že po brzo očekávaném rozpadu Evropské unie a národních státú dojde k přerozdělení i územních celkú, a je take jasné, že moravské/české Slezsko se stane součástí velkého "polského" Slezska, aji když by (nekeří) obyvatelé nechceli…"Pane Mašku, to je vaše paranoidní přesvědčení nebo vycházíte z nějakých konkrétních faktů, třeba oficiálních usnesení RASu, polské vlády nebo polského Sejmu?

  5. &gt; Není důvěryhodný, kdo maže nepohodlné komentáře.Moravské feudum extra curtem v Jaktaři (dnes součást Opavy, tehdy ne) nijak nemění to, že celé knížectví opavské bylo součástí Horního Slezska. Taková panství na cizím území byla naprosto běžná – například Česká Koruna takto vlastnila asi 40 měst v dnešním Německu za západní hranicí království.Tvrdíte-li, že část Opavy je moravská, pak byste musel i tvrdit, že zbytek Opavy je lichtenštejnský. Ale jen k řece – za řekou že je všechno Pruské, tedy německé.Holasici prostě byli slezským kmenem, nikoli moravským nebo českým kmenem. A jejich území (dnes rozseknuté mezi ČR a PR) je součástí Slezska a součástí Slezska byla vždy i všechna knížectví na holasovickém území: Opavské, Ratibořské i Krnovské.To spíš by se dala zpochybňovat příslušnost Těšínska ke Slezsku než příslušnost Opavy a Opavska tamtéž.

  6. &gt; &gt; &gt; MilanHolasici prostě byli slezským kmenem…A tí Moravci, to bol aký kmeň?

  7. &gt;[1]"Nevím, nevím kdo z místních "slezistů" trvá na přísném dodržení historické hranice"-Nechápu, jak jste na to přišel. Zobrazovat mapově (bývalé rakouské) Slezsko s přepůlenou Ostravou je v současnosti naprosto běžné. Naopak, neznám žádnou mapu "českého" Slezska, která by Ostravu nepůlila (pokud existuje mapa, která Ostravu nepůlí, podle popisku vymezuje buď Moravskoslezský kraj, nebo severomoravský či ostravský region nebo něco takového, nikoli Slezsko)."historický moravský klín mezi řekami Odrou a Ostravicí je dnes spíše navázán na sever, k Ostravě a nikoli na jih, k Brnu:-Pokud hodnotíme místní vztahy, nebylo tomu jinak (třebaže musíme mít na mysli směřování k Olomouci, nikoli k Brnu). Jenže ač "historický klín" tvoří přirozený celek s bývalým slezským okolím, neplatí zároveň, že by výsledný celek "odpadával" od Moravy, stále si
    na ni udržuje vazby.P.S. Slovo "slezisté" jsem užil spíš jako slovní hříčku, žádní "slezisté" (podle vzoru "moravistů") neexistují.[2]"po brzo očekávaném rozpadu Evropské unie a národních státú dojde k přerozdělení i územních celkú"-To je naprosto nerealistický předpoklad. Kromě toho se obyvatelé tzv. českého Slezska považují v první řadě za Čechy a není sebemenší důvod, proč by se měli chtít spojovat s polskými Slezany za hranicí.[5]"celé knížectví opavské bylo součástí Horního Slezska"-Celé knížectví opavské ano (samozřejmě odsud posud), ale tzv. moravské enklávy nebyly součástí "celého knížectví opavského"."Tvrdíte-li, že část Opavy je moravská, pak byste musel i tvrdit, že zbytek Opavy je lichtenštejnský"-Tvrdí-li někdo, že část Ostravy je slezská, můžu naprosto analogicky podle
    naprosto stejné logiky tvrdit, že část Opavy je moravská. To není můj problém, je to problém těch, kteří dělí Ostravu na moravskou a slezskou část."Holasici prostě byli slezským kmenem"-Sdílí historická věda vaši jistotu?"součástí Slezska byla vždy i všechna knížectví na holasovickém území: Opavské, Ratibořské i Krnovské"-To však tvrdíte jednoznačně nepravdu.

  8. &gt; Holasici –údajně přišli na sever Moravy od Rajhradu, byli prý malí, černí a zlostní. Původní kmen Slezanů sídlil mimo území bývalého Československa, tedy i dnešní České republiky.Obávám se, že pokud bude v budoucnu, po získání samosprávy pro území bývalé země Moravskoslezské, prosazeno jako hlavní město Brno, bude to mít za následek odstředivé tendence částí severní Moravy i části "našeho" Slezska, přesto, že tam dnes všude žijí především Moravané rodem. Země, vlast, je důležitější, než prosazování hlavního města jakéhokoli území mimo jeho přirozený střed. Mimo to Brno tak jako tak by zůstalo pro svoji polohu a současnou rozvinutost a tradici průmyslového centra, nadále velmi významné. Posílit by se poté měl i význam přirozených center severu, Opavy a Ostravy. Co se týče map a článku – dobrá práce. Je úsměvné, že kde se to některým hodí, tam je historické pravda nade vše a kde se to nehodí, tak o nic přece nejde – že ?

  9. &gt;"Protože historie je/jsou dějiny a dějiny jsou to, co bylo, je historická hranice hranice, která byla. Jak prosté, jak jednoduché, jak samozřejmé. Proč však mnozí o historické hranici hovoří, jako kdyby to byla právě existující realita? To prosté, jednoduché, samozřejmé není. Vlastně to nemá vůbec žádnou logiku." Toto, pane Dalšímoraváku, uvádíte v článku o Ostravě s kritikou nesmyslného důrazu na historickou hranici. Dokonce jste navrhoval slezský autonomní celek v rozloze slezské expozitury (viz. článek Baník patří Holasicku.) Najednou dělíte Opavu striktně podle historických hranic na Moravu a Moravské Slezsko. Název Moravské Slezsko je zavádějící, protože považuje Slezsko za část Moravy. O co vám tedy jde? Proč to stálé posouvání ryze protislezským směrem? Nedivte se, že akce budí reakci.

  10. &gt; [9]"Najednou dělíte Opavu striktně podle historických hranic na Moravu a Moravské Slezsko"-Že bych se v článku nevyjádřil jasně?Mé názory zůstávají stále stejné; tento článek neznamená, že si najednou myslím něco jiného, tento článek je ukázka toho, že když už někdo dnes argumentuje hranicemi rakouského Slezska z roku 1918, musí tak důsledně činit i v případě Opavy, nejen Ostravy, jak se to běžně dělá. Já samozřejmě nejsem pro dělení Opavy, stejně tak jako nejsem pro dělení Ostravy."O co vám tedy jde?"-Mně jde stále o to jedno (co jsem vyjádřil už v prvním článku této rubriky).

  11. &gt;"…když už někdo dnes argumentuje hranicemi rakouského Slezska z roku 1918, musí tak důsledně činit i v případě Opavy, nejen Ostravy…"Tak to jsme na jedné lodi, já mezi ty, kdo argumentují historickými hranicemi rakouského Slezska, nepatřím.

  12. &gt;"…byla tak nastolena jakési moravsko-slezská spoluvláda nad nimi, která vydržela fakticky do roku 1918 a formálně dokonce ještě o dvě desetiletí déle…" Ve skutečnosti po roce 1850 to byla slezská správní vláda moravských enkláv podle moravských zákonů. Takže spravovalo Slezsko, jen podle jiných pravidel, než ostatní slezská území. "Moravsko-slezská spoluvláda" je tedy přesný termín. Morava moravské enklávy po roce 1850 nespravovala."..uvědomil jsem si, že užití jména „Slezsko“ bez jakýchkoli přívlastků dává smysl jen za předpokladu, že se uvažuje v rámci České republiky…"Pojem české Slezsko je dvojznačný. Pojem moravské Slezsko uráží Slezany, kteří jsou od reformy veřejné správy z roku 1960 považováni za část Moravy a berou to nespravedlivě. (Čerpám z FB, diskusních fór, které zde mohu citovat). Proto navrhuji termín pro naše Slezsko Jižní Slezsko, pro polské
    Slezsko Severní Slezsko. To nikoho neurazí, snad by nemuselo ani vás, i když jistý si nejsem.

  13. Ad 12Jen opravuji předchozí překlep:"Moravsko-slezská spoluvláda" NENÍ tedy přesný termín.

  14. &gt;[11]"já mezi ty, kdo argumentují historickými hranicemi rakouského Slezska, nepatřím"-Však já jsem článek nepsal zrovna pro vás.[12]"Proto navrhuji termín pro naše Slezsko Jižní Slezsko"-A proč ho navrhujete až vy, když tedy jiné přívlastky (údajně) "Slezanům" vadí? Uráží je i přívlastek "české"? A není to náhodou další z tisíce věcí, které za "Slezany" dělá někdo jiný, protože sami "Slezané" jsou k tomu ve skutečnosti (jakož i ostatnímu z těch tisíce věcí) lhostejni?Navíc vaše odpověď o "jižním" Slezsku nijak nevyvrací můj postřeh, že jméno "Slezsko" bez jakéhokoli přívlastku je neurčitý pojem, který je třeba upřesnit nějakým přívlastkem, ať už ten přívlastek bude jakýkoli.

  15. Ad 14"A proč ho navrhujete až vy, když tedy jiné přívlastky (údajně) "Slezanům" vadí?"Protože jsem napůl pruský Slezan. Nenavrhl jsem tento přívlastek já, ale můj přítel. Pokud by se dostalo moravskému hnutí např. podpory Pražanů s kořeny na Moravě, odmítl byste ji?Co to je vůbec za argument, že za Slezsko musí bojovat Slezané? Za šachy taký musí bojovat šachové figurky? Za svobodné Československo (1968) nebo Maďarsko (1956) bojovali občané západních zemí, za Tibet Evropané a Američané. Je v tom problém?

  16. „Navíc vaše odpověď o „jižním“ Slezsku nijak nevyvrací můj postřeh, že jméno „Slezsko“ bez jakéhokoli přívlastku je neurčitý pojem, který je třeba upřesnit nějakým přívlastkem, ať už ten přívlastek bude jakýkoli.“

    Tak já doufám, že jsme se shodli. Je třeba upřesňovat historicky i geograficky. Tato nutnost ale zároveň nevylučuje možnost používat i ono neurčité, mýtické „Slezsko“, ovšem s jinými, méně závaznými důsledky.

    Jenom bych upozornil na překrývající se regionální identity v Německu/svaté říši římské národa německého (které Morava i Slezsko/Slezska byly součástí). Ty existují ve čtyřech až pěti úrovních, které se vůbec nemusejí shodovat a které se postupně vrstvily na sebe.

    1. kmeny – Sasové, Švábové, Frankové, Bavoři – názvy těchto regionů se shodují s množným číslem příslušníků těchto kmenů (Schwaben, Franken). Ještě ve 12. století tomu odpovídala jednotlivá vévodství. Později to bylo spíš mýtické označení, bez nějakých konkrétních nároků.

    2.politické jednotky svaté říše římské, tedy světská či církevní knížectví, opatství, svobodná města nebo říšské vesnice. Toto byly politické celky, které s 1. úrovní neměly nic společného. Tyto jednotky vydržely až do Napoleona.

    3. Říšské okruhy – to je výsledek snahy z 16. století o koordinaci roztříštěných politických jednotek. Přitom se nemusejí shodovat ani s první, ani se čtvrtou úrovní.

    4. Dnešní země, opět s předchozími třemi úrovněmi nemusejí mít nic společného.

    5. Regiony – Na základě povědomí o některé z prvních třech úrovní (nebo i všech dohromady) jsou v některých zemích tzv. vládní okresy (Regierungsbezirke). Typickým případem jsou Franky (Horní, Střední a Dolní) v Bavorsku.

    Pak tady tedy máme Franky ve 3 úrovních, přičemž každá znamená jiné hranice a jiný význam (jsou to úrovně 1, 3 a 5)

    Naopak Bavorsko je tu v úrovních 1, 2, 3, 4, opět pokaždé jsou hranice jiné.

    A takto složité to je i u jiných entit.

    Vzhledem k obdobně spletitým dějinam Slezska/ Slezsek je tedy vždy třeba rozlišovat, o jaké úrovni mluvíme. Pak snad utichnou emoce, které se podle mého názoru u tohoto tématu objevují i (a možná hlavně) proto, že se pletou jednotlivé úrovně regionální identity .

  17. (Gotthard)
    „Vaše články a tvrzení tomu nenasvědčují. Tématu Slezska se věnujete více, než tématu Moravy. Blog se přitom jmenuje „O Moravě pro Moravany““

    Ono to bude jinak. Já se věnuju tématu Holasicka, nikoli tématu Slezska.

    „Slezsko není a nebude součást Moravy“

    A kdo taky mluví o Slezsku? Já se zaobírám Holasickem, což je něco jiného.
    (Navíc tvrdit, že něco nikdy nebude, to je trochu dětinské. Copak jste si nevšiml, že v dějinách Evropy nikdy nic netrvalo věčně?)

    „Piště, prosím, raději více o Moravě, já to určitě uvítám.“

    Nikdy jsem o ničem jiném nepsal.

  18. (Gotthard)
    „Když vám vyvrátím jeden argument, vymyslíte si další… To je pak obtížná diskuse“

    To bych ve skutečnosti měl napsat já na vaši adresu. Fakta jsou jednoduchá a neustále je beze změny opakuju už dlouhou dobu: myšlenku vytvoření samostatné země opustili obyvatelé tzv. jižního Slezska (přinejmenším) před desítkami roků a protože toto území přirozeně splývá se severní Moravou (až natoli, že samo bývá běžně za severní Moravu označováno), není nejmenší důvod, proč by Moravané od tohoto území měli dávat ruce pryč jako od cizího. Jen vy pořád hledáte nějaká „ale“, ta však na uvedených dvou prostých faktech nic nezmění.

  19. „…myšlenku vytvoření samostatné země opustili obyvatelé tzv. jižního Slezska (přinejmenším) před desítkami roků a protože toto území přirozeně splývá se severní Moravou (až natoli, že samo bývá běžně za severní Moravu označováno), není nejmenší důvod, proč by Moravané od tohoto území měli dávat ruce pryč jako od cizího.“

    To snad nemyslíte vážně. Asi se shodneme na tom, že akt zrušení Země moravskoslezské byl nelegitimní a totalitní. Stejně tak bylo vymazáno Slezsko. Nejprve bylo ze strany stalinistů „národním“ komunistům zabráněno v obnově Slezska (které by zahrnovalo velkou část dnešního polského Slezska a vytvořilo by možnost pro nezpochybnitelný a do budoucna výhodný zemský trialismus v českých zemích). Stejným režimem byl z Ostravského a Olomouckého kraje vytvořen v roce 1960 Kraj severomoravský. Je zajímavé, že vám podobný akt způsobený totalitním režimem vůči Slezsku nevadí, zatímco vůči Moravě ano. Pokud toto území „přirozeně splývá se severní Moravou“, potom by se dalo říct, že území Moravy přirozeně splývá s východními Čechami.

    „A kdo taky mluví o Slezsku? Já se zaobírám Holasickem.“

    Zase podobný dvojí metr. Jak by se Vám líbilo, kdyby si Češi z Čech vymysleli pro Moravu nový název a propagovali ho. Např. Západoslovensko. Tak si to představte a o Holasicku už raději nepište…

    „Nikdy jsem o ničem jiném nepsal.(než o Moravě)“

    Takže těch osm článků o Slezsku tu psal svatý Petr?

  20. „Nejprve bylo ze strany stalinistů “národním” komunistům zabráněno v obnově Slezska“ (Gotthard)

    Pokud já vím, slezskou expozituru Moravskoslezské země si po roce 1945 vymohli právě komunisté.

    „Pokud toto území “přirozeně splývá se severní Moravou”, potom by se dalo říct, že území Moravy přirozeně splývá s východními Čechami“ (Gotthard)

    To by se však říct nedalo. O tom máte hned celý článek https://dalsimoravak.wordpress.com/2012/05/24/je-morava-svebytny-region/#more-928368

    „Jak by se Vám líbilo, kdyby si Češi z Čech vymysleli pro Moravu nový název a propagovali ho. Např. Západoslovensko“ (Gotthard)

    Ale vždyť oni se tak v podstatě chovají! To jste si nevšiml?

    „o Holasicku už raději nepište…“

    Obávám se, že nebude v mých silách vám vyhovět.

    A všimněte si závěrem nadpisu těchto stránek: „O Moravě pro Moravany“: Mým setrvalým úmyslem je přesvědčit Moravany, kteří žijí jižně od čáry Ramzová-Odry-Sýkorův most-Frýdlant nad Ostravicí, že je nesmyslné brát uctivé ohledy na Slezany, protože žádní neexistují. NIkdy nebylo mým úmyslem těmto neexistujícím Slezanům bránit v rozvíjení slezské identity a bojování za slezskou zemi (už proto, že to není v mé moci) nebo dokonce tyto (neexistující) Slezany vyzývat, aby od takových aktivit upustili. Pokud je provozovat chtějí (o čemž nejsem přesvědčen), ať hlavně mně a celé ČR ukážou, že vůbec existují.
    P. S. Protestováním na moravských stránkách slezskou identitu neposílíte a slezskou zemi nevybojujete, věřte mi.

  21. “Pokud toto území “přirozeně splývá se severní Moravou”, potom by se dalo říct, že území Moravy přirozeně splývá s východními Čechami”

    Jak jsem psal, byli to komunisté národní a zemští, zatímco silnější stalinistické křídlo se nechalo ovlivnit SSSR a jejich zájmy ve východním Polsku. Zkuste si tu větu přečíst ještě jednou.

    „Ale vždyť oni se tak v podstatě chovají! (Češi z Čech) To jste si nevšiml?“

    To víte, že ano. Takže se budeme chovat stejně? V čem nám to pomůže?

    „…je nesmyslné brát uctivé ohledy na Slezany, protože žádní neexistují“

    Asi jste přehlédl výsledky sčítání lidu 2012. Mimo to, nejde jen o národnost, homogenní jazykové národní státy z 19. století jsou už překonané. To byste také mohl vědět, když se v moravském hnutí už nějakou dobu pohybujete.

    „P. S. Protestováním na moravských stránkách slezskou identitu neposílíte a slezskou zemi nevybojujete, věřte mi.“

    O to se také nesnažím. Jen chci korigovat pro nás neužitečné popírání Slezska a hledět na sever s respektem. Popření je jednoduché řešení problému, ale ve výsledku vede k oslabování moravského hnutí a dává další zbraně čechistům. Podstata moravanství je právě v oné lidovosti a respektu k jiným, náboženským a národnostním odlišnostem – viz. „nadčasovost“ moravského klimatu třeba v 16. století, než tomu bylo a je v některých zemích na západ i na východ od nás.

    Obávám se, že ten kdo tady více protestuje, proti tomu, co je zažité v myslích a povědomí obyvatel našich zemí, jste vy. Ne nadarmo se zpívá „Kdyby byla Morava, jako je Slezsko…“

  22. Opravuji, do prvního odstavce patří jiná věta, a to: „Pokud já vím, slezskou expozituru Moravskoslezské země si po roce 1945 vymohli právě komunisté.“

  23. „Asi jste přehlédl výsledky sčítání lidu 2012“ (Gotthard)

    Na tom se však nedá příliš stavět. Já dlouhodobě zastávám názor, že počet lidí, kteří do sčítacích formulářů napsali moravskou národnost, nemůžeme interpretovat jako dejme tomu počet lidí, kteří si přejí obnovu moravské samosprávy nebo dokonce jako počet lidí, kteří se nepovažují za příslušníky českého národa. Jistě lidé s obojím tímto smýšlením mezi nimi jsou, ale my neznáme motivaci, která jednotlivé osoby vedla k napsání moravské národnosti, takže jakékoli naše interpretace toho, co dané číslo znamená, jsou velmi ovlivněny tím, co v onom čísle chceme vidět. Osobně jsem se v některých rozhovorech přesvědčil, že moravskou národnost (sobě i rodinným příslušníkům) horlivě zapsali lidé, kteří jinak myšlenky na samosprávy sjednocené Moravy odmítají jako přehnanou, o myšlenkách na moravský národ ani nemluvě. Takže v interpretaci výsledků sčítání lidu ohledně národnosti je zapotřebí být velmi opatrný a držet se raději při zemi. Neplatí to pochopitelně jen o výsledcích moravské národnosti, ale i slezské.

    „Jen chci korigovat pro nás neužitečné popírání Slezska a hledět na sever s respektem“ (Gotthard)

    Já zase nemůžu než se opakovat. Mým úmyslem nikdy nebylo předepisovat „Slezanům“, co si mají myslet. Mým jediným úmyslem vždy bylo a stále je přesvědčit Moravany z „jihu“ (tj. třeba i z Šumperku nebo Valašského Meziříčí, jistě chápete, jak to myslím), že nemají mít nábožné ohledy na Slezsko a vynechávat ho ze svých úvah o Moravě. Samozřejmě jsem si vědom řady těch nesouhlasných hlasů pod mými články, které se nějak dotýkají Slezska, ale já se snažím k nim přistupovat s kritickým nadhledem. Z mého pohledu se jedná o hlasy jednotlivců, byť to jsou třeba desítky jednotlivců. Tito jednotlivci nebo desítky jednotlivců však nemůžou v mých očích vytvářet slezské hnutí, což bohužel dělají jiní „jižní“ Moravané. Znovu opakuju, že svůj názor na existenci slezanství změním až tehdy, až uvidím nějakou vůli těch, kterých se to týká (tedy ne Třebíčanů, Mohelničanů a podobných) opravdu požadovat Slezsko a něco pro to udělat, aspoň tak bezzubě, jak to občas dělají se svými požadavky Moravané. Já jsem nikdy neprohlásil, že budu bojovat proti vzniku a činnosti slezských zemských snah, jediné co dělám, je, že vytrvale konstatuju, že takové snahy v současnosti neexistují a ani se nemají k tomu, aby vznikly. Z té spousty komentářů Slezanů jako vy jsem vyvodil názor, že Slezané (kromě toho, že jich je nesmírně málo) sice vědí, co nechtějí, ale už nevědí, co chtějí (a nepřestanou, dokud to nedostanou). Ono to sice zní posměšně, ale bohužel nedokážu napsat nic jiného, co by lépe vyjadřovalo situaci. Možná nejsem dost v obraze, protože nečtu nějaké slezské samizdatové protičeské a protimoravské slezské odbojové tiskoviny (v papírové podobě), ale pokud jde o to, co se kde píše po internetu a co jsem měl možnost přečíst, výrazně převládají názory, které odmítají to či ono; avšak jako jehlu v kupce sena aby člověk hledal nevyprovokovaný a z vlastní iniciativy vypracovaný pozitivní plán na vybudování slezské identity a slezské autonomní jednotky. Copak Moravané z „jihu“ „Slezanům“ brání ve vyvíjení takové iniciativy? Jistěže ne, ale přesto je moravské hnutí nedůtklivými Ostravany a Opavany (občas se přidá někdo z Těšína či Frýdku-Místku) osočováno, jak neustále Slezanům v něčem brání. Já však zcela odmítám, aby bylo obviňováno ze slezské pasivity, za kterou si můžou „Slezané“ leda sami. Na mě pozorování všech diskusí i všeobecného společenského dění činí ten dojem, že obyvatelé Moravskoslezského kraje jsou především spokojeni s tím, co je, a co chtějí především, je, aby je nikdo z vnějšku nerušil; že ve skutečnosti nechtějí slezskou identitu, ale že chtějí, aby je nikdo nezatahoval do identit přesahujících „sever“ (s výjimkou české, ta jim nevadí). V jednom článku jsem napsal, že lidé v MSl kraji svou identitu nechápou podle slov „slezská vlasti, půdo svatá“, ale spíš podle hesla „Ostrava je kraj razovity“, a stále si myslím, že to je nejvýstižnější shrnutí toho, o co doopravdy jde. Nezpochybňuju, že „sever“ se považuje za zvláštní, za svůj, za „razovity“ a zakládá si na tom (a velice vášnivě), ale podle mého názoru to není projev zemského slezanství (z hlediska smýšlení většiny). Pořád slýcháváme (čítáváme), že máme Slezsko respektovat. Ačkoli někteří naivní Moravané už předem vypisují bianco šek podpory komukoli, kdo se v budoucnu objeví, fakticky není koho respektovat, není žádná cílevědomá aktivita usilující o Slezsko; je jen neurčitá malá skupina nedůtklivých jedinců, kteří se na internetu popuzeně ohrazují. Připadá mně, že hlavní náplní činnosti takových lidí je vyhledávání internetových stránek, kde bylo opomenuto Slezsko, a hubování těm, kteří se toho dopustili (a mám pocit, že taková mentalita v MSl kraji převládá). Takoví mají být respektováni? Nechápu, jak můžete být tak nesoudný a nechápat, že to nejde. Vy a vám podobní byste měli „změnit povolání“ a místo neustálého obviňování Moravanů, že jsou hlavní nepřátelé Slezanů (což je absurdní obvinění, neboť neexistují žádné slezské aktivity, proti kterým by moravské hnutí mohlo bojovat), byste si měli zamést před vlastním prahem a měli se konečně zorganizovat, vypracovat nějaké plány pro budoucnost, získat do svých řad úctyhodné lidi a začít přesvědčovat o slezské identitě své okolí. Pak si vás teprve budu moct všimnout (a spolu se mnou i další) a začít vás respektovat. Několik možná desítek či stovek nespokojených Slezanů a pár Moravanů mě nabádá, abych respektoval Slezsko. Jenže já to neudělám jen proto, že mě prosí, chci se sám přesvědčit, co můžu a mám dělat. Dlouhým pozorováním jsem dospěl k závěru, že nezájem obyvatel Moravskoslezského kraje o otázku slezského zemského vědomí a o vytvoření slezské země a jejich pasivitu v této oblasti zlostně několik s tím nespokojených jedinců předhazuje za vinu moravskému hnutí a ještě naivně očekává, že jen co bude moravské hnutí Slezsko respektovat (podle mého ovšem tito jedinci sami nevědí, jak takové respektování má vlastně vypadat), hned se v dosud lhostejných obyvatelích probudí slezské city a touha po slezské zemi. Toto jistě vypovídá o jiné mentalitě, přímo „razovitosti“ „severu“, ale není to nic, co by bylo možno vážně respektovat v seriózních plánech na budoucí státoprávní uspořádání.
    Poučení: zameťte si před vlastním prahem a začněte konečně něco sami dělat.

  24. „Já dlouhodobě zastávám názor, že počet lidí, kteří do sčítacích formulářů napsali moravskou národnost, nemůžeme interpretovat jako dejme tomu počet lidí, kteří si přejí obnovu moravské samosprávy…“

    Tato Vaše odpověď na mou reakci, že se přece jen několik desítek tisíc lidí ke slezské národnosti hlásí. Zajímavé je, že jste na jiném místě naopak argumentoval, že Slezsko nelze považovat za svébytný region z toho důvodu, že i na jeho historickém území je spousta lidí moravské národnosti, kteří tam přišli po r. 1945 (Jesenicko, Krnovsko, Bruntálsko). Takže když se to hodí, argumentujete národností ve prospěch země a když se to nehodí, píšete, že přihlášení k národnosti nelze interpretovat jako počet lidí, kteří si přejí obnovu zemské samosprávy. Trochu více konzistence bych v tomto směru uvítal.

    Z Vašeho posledního delšího odstavce opravdu vnímám onen kritický nahled, přestože spolu zásadně nesouhlasíme, v mnohých faktech se shodneme. To beru jako jednoznačně pozitivní. Souhlasím s Vámi, že slezský aktivismus neexistuje a jen velmi málo lidí ve Slezsku je schopno nějak uceleně formulovat své požadavky. Neříkám, že slezské aktivitě Moravané brání, opravdu si za onu pasivitu mohou především Slezané sami, ale také jejich historie, kdy došlo k vykořenění toho zbytku slezsko-rakouských tradic na našem území. Kdyby byla odsunuta a nově přesídlena většina obyvatel Moravy, byli bychom na tom s moravským hnutím dnes stejně. Které regiony drží dnes moravskou identitu? Je to Slovácko, Brněnsko a jen částečně Haná. Mimochodem, pokud vezmete reálnou politickou a společenskou sílu (pozor, nikoli aktivismus) moravského hnutí, není relativně o moc silnější než slezská, přestože třikrát nula v tomto případě není nula. Ale věc má totiž jiný rozměr, o kterém vůbec nepíšete. A to, že tendencí některých národoveckých Moravanů k popírání Slezska si Moravané škodí především sami. Protože každý běžný obyvatel Čech, Moravy a Slezska Vám vyjmenuje tyto tři historické země, třebaže vůbec neví, kde Slezsko končí a kde začíná. Proto považuji za mnohem pragmatičtější a realističtější onu rázovitost Ostravského kraje, o které píšete, spojovat se Slezskem než se snažit o nový název, který nikdo nezná. Je třeba využít toho, co v povědomí lidí je. Poznámky na závěr: Co bychom dnes jako Moravané dali za to, kdyby Pithartova vláda v roce 1992 stihla prosadit zemské uspořádání České republiky na 3+1 země sice vymezené okresy z roku 1960, ale alespoň by hrubě ono zemské členění bylo zachováno pro dnešní dobu… Takže shodneme se na popisu současné reality Slezska, neshodneme se na strategii do budoucna.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s