Předběžné výsledky sčítání lidu

Mapové zobrazení výsledků sčítání lidu 2011

Český statistický úřad, jak jistě každý už ví, zveřejnil předběžné výsledky sčítání lidu z března letošního roku. Mezi prvními údaji byl i údaj o národnosti. ČSÚ zveřejnil údaje o národnosti podle krajů a potom podle obvodů obcí s rozšířenou působností. Druhé, podrobnější měřítko, jsem zanesl do následující mapy, z níž si lze tedy udělat názor nejen na rozdíly mezi jednotlivými kraji, ale i jednotlivými oblastmi v rámci krajů. Komentovat to blíže nebudu, počkám si až na výsledky za jednotlivé obce. Údaje v mapě odpovídají procentnímu zastoupení moravské národnosti spočítané (a zaokrouhlené) na celá procenta. Nejvyšší podíl vykazuje obvod Hustopeče (30%), nejnižší údaj obvody Český Těšín, Jablunkov a Třinec (1%). Mapu pro předběžné výsledky pro národnost slezskou zveřejňovat nebudu, nemělo by to ani smysl – při zachování měřítka jako u této mapy by byla mapa celá bílá s jedinou výjimkou (obvod Kravaře, 4%).
Na výsledky podle jednotlivých obcí si budeme muset asi počkat do příštího roku, ne-li ještě déle. Potom je zanesu též do mapy, jak jsem to udělal s výsledky sčítání z roku 2001. Pro úplnost nám ještě chybí podrobné výsledky sčítání lidu z roku 1991, avšak ty nemůžu s přesností na jednotlivé obce nikde najít (ani v tištěných publikacích). Kdyby náhodou někdo o nich věděl, ať se neváhá vyjádřit v komentáři.

Moravská národnost na mapě Moravy podle předběžných výsledků sčítání lidu 2011

Advertisements

22 thoughts on “Předběžné výsledky sčítání lidu

  1. >Díky za mapku, už jsem čekal, až ji vytvoříte. (Barevná stupnice by snad mohla být přehlednější). Též jsem zvědavý na výsledky za obce, tipuji rok 2013. Jinak Váš komentář k výsledkům (nebo někoho jiného) bych si klidně přečetl. Co se týká sčítání z roku 1991, tak bych zkusil vyhledat "Národnostní složení obyvatelstva České republiky (výsledky sčítání lidu, domů a bytů 1991)" nebo "Sčítání lidu, domů a bytů 1991" v katalogu Ústřední statistické knihovny [http://library.czso.cz/%5D. Ale nevím, jestli je to přístupné veřejnosti, popřípadě za kolik.

  2. >Díky za mapku, taky jsem si říkal, že neco takového udělám, ale byls rychléši 😉 Jediné, co mě nepotěšilo je úbytek na Boskovsku a Bruntálsku, dál v Brně a Kuřimsku – tam sice absolutně přibylo, ale vlivem vyšší četnosti náplav relativní podíl stagnuje. Neuvažuješ o nejaké srovnávací mapě (minulé výsledky ve stejném barevném měřítku / příbytek (úbytek) v procentních bodech)?. Jo a to Lanškrounsko a Králicko tam taky mohlo být (byť bílé), i když chápu, je to podle sídla centra ORP.

  3. >1)"nejnižší údaj obvody Český Těšín, Jablunkov a Třinec (1%)"To Těšínsko je opravdu zajímavý kraj (historicky, kulturně, národopisně…). Možná by se hodilo udělat analýzu jak to vlastně je se zdejší národní identitou. "Vědecky" vzato je tento kraj "nejméně český" z celé ČR. Původní obyvatelstvo (Šlonzaci a Gorale) bylo "skoropolské". Ovšem z hlediska národní identity je to složitější. Je zde hodně Poláků, ale jsou v menšině. Moravanů málo, Slezanů "překvapivě" také málo. Takže samý Čech, anebo…? 2) Možná by se hodilo udělat ještě mapku "nenárodních" obyvatel. Cca. 27% ovyvatel ČR na otázku národnosti neodpovědělo. Bylo by zajímavé vědět jestli to co je "málo moravské" (příp. "málo polské", "málo slezské") je skutečně české.

  4. >Jo, Kyjovsko je špatně, má 29 %, mělo by být v kategorii 28-30 (mně se to hnedka nějak nezdálo).

  5. >Slezsko je pro mě vůbec tak trochu španělská vesnice… Odtamtud pocházejí pojmy jako Lašsko, Šlonzáci, Moravci, Hlučínsko, po naszymu, Goralé (jak zmínil Milan) a já nevím co ještě. Bylo by výborné, kdyby to někdo dal vše do jedné mapky (nebo více pro různá hist. období), aby člověk získal přehled. Ještě k příspěvku Ojina: zmiňoval, že na mapě chybí Lanškrounsko a Králicko… Tam jsou taky nějaká moravská území? A co se bere za moravské území? Nejspíš poslední hranice z roku 1948?

  6. >[1]"Barevná stupnice by snad mohla být přehlednější"-V jakém smyslu?[2]"Neuvažuješ o nejaké srovnávací mapě (minulé výsledky ve stejném barevném měřítku / příbytek (úbytek) v procentních bodech)?"-Až budou zveřejněny výsledky za obce.[4]"Jo, Kyjovsko je špatně, má 29 %, mělo by být v kategorii 28-30 (mně se to hnedka nějak nezdálo)"-Chvatná práce s tabulkovým procesorem. Aspoň vím, na co si mám dávat pozor, až budu dělat výsledky za obce.

  7. >Myslel jsem to tak, že když se podívám na Olomouc a na Prostějov, tak se mi oranžová zdá plnější a výraznější. Ale to jen na okraj, záleží na člověku.

  8. bez národnostiV ČR je 2 742 669 obyvatel, kteří nejsou žádné národnosti, tedy nejsou ani Čechy.

  9. > [8]To bych nepřeceňoval. Pravděpodobně se za Čechy považují, ale projevují to jen výjimečně (vítězství "hochů" v Naganu) a považují za obtěžování to někomu sdělovat.

  10. Bez národnostiJe pravda že ti "odnárodnění" se z Čechy považují "jedno za čas". Byla by zajímavá mapa Moravy i z tohoto pohledu. Trochu to souvisí s tím že jak říkám tato skupina je strategická. v podstatě ohraničuje náš celkový potenciál růstu. Z osobní zkušenosti vím že mnoho lidí prohlásí jsem Čech / Jsem Moravan. záleží pouze na kontextu, náledě a osobě tazatele. A tak vyvstává otázka: které regiony jsou pro nás z hlediska propagace nejperspektivnější?

  11. >Bohužel, nedovedu si představit, jak by dopadlo případné referendum v obvodech Jihlava, Dačice, Svitavy, případně Telč, ke které zemi se chtějí připojit. Je dost možné, že by chtěli být součástí Čech. I když národnost nutně nemusí hrát roli. Vysídlení moravských Němců na Jihlavsku a Svitavsku sehrálo svou historickou úlohu. Je ale pravda, že průzkum provedený v r. 1990 skýtá i v těchto regionech jisté naděje. Na ten odkazujete jinde.

  12. > [11]V celých jmenovaných obvodech by samozřejmě nebyl důvod referenda konat, jen v obcích, které se nacházejí za hranicí z roku 1948. Ale v nich by skutečně asi výsledky byly truchlivé. Zatím Morava netáhne. Ještěže v blízké době jsou taková referenda stejně nereálná.

  13. >Věc názoru. Představte si například situaci, kdy by se měla Jihlava rozhodnout, kam bude patřit. Referendum by rozhodně nebylo nějak jednoznačné. Co potom spádové obce na Jihlavsku? Ty které mají vazbu na Telč, Žďár nebo Třebíč by se od Jihlavska odpojily. Ale co ty blíže k Jihlavě, zvláště ty po r. 1945 nově osidlené? Podobně to platí o Svitavách, rovněž nově osidlených a Dačicku, kde zažitou vazbu na Moravu nemají už dvě generace. Jen mechanické obnovení na základě historické hranice je sice právně lépe uchopitelné, ale politicky a společensky velmi obtížně uhájitelné.

  14. > [14]"Představte si například situaci, kdy by se měla Jihlava rozhodnout, kam bude patřit"-Představte si, že já si to představovat nehodlám. V událostech vzniku Československa roku 1918 máme dokonalý precedens, že hranice nebudeme měnit podle toho, jaké v jejích okrajových oblastech vládnou nálady. Buď celou Moravu nebo můžeme rovnou zůstat u současného rozdělení. Něco jiného by byla referenda v obcích za hranicí z roku 1948, ale Jihlava či Svitavy je jiná věc.

  15. "V událostech vzniku Československa roku 1918 máme dokonalý precedens"Pak taky máte dokonalý precedens jeho zániku. Chápu, že Moravu buď celou, nebo žádnou, ale nelze to hájit takto.

  16. >To co tu nadhodil Horák je podle me zajimave. Ja na Horacku vyrustal – NMnM, v Jihlave byl na skole, tak ten region trochu znam. Moravanstvi tam zatim netahne. Referendum je zatim sci-fi ale je to asi neco, na co vetsina z nas mysli, alespon obcas. Co si ja dokazu predstavit je to, ze vysledek takoveho referenda – nebo skutecnost, ze by se vubec konalo – by zalezelo na politickem kontextu a politicke situaci v te chvili. To rozhodovani mezi Cechy a Moravou, nejen v regionu Horacko, by podle mne nebylo prilis o narodnosti a nacionalismu ale o politickem smeru, o tom co a jakou zmenu by lidem pripadna autonomni ci svobodna Morava prinesla.

  17. > [17]"o tom co a jakou zmenu by lidem pripadna autonomni ci svobodna Morava prinesl"-To je určitě pravda a málokdo je ochoten se nad tím zamyslet. Třeba vznik Československa v roce 1918 si tehdy Češi spojovali s nadějí na lepší život, proto nový stát tak silně podporovali. V tomto myšlení se máme ještě co učit.

  18. > [16]"Pak taky máte dokonalý precedens jeho zániku. Chápu, že Moravu buď celou, nebo žádnou, ale nelze to hájit takto"-Takto to jedině lze hájit. Kdyby na prvním místě byly ankety a místní referenda, dostaneme Moravu omezenou na území mezi Židlochovicemi, Břeclaví a Kroměříží.

  19. >KyjovskoKyjovsko 29%……odkud jste prosím tuto informaci získali?

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s