Moravská národnost v rakousko-uherských sčítáních lidu

Na základě zákonných norem a výsledků sčítání

Velkou pozornost mnohých na Moravě v letošním roce upoutalo sčítání lidu, v němž se naskytla možnost jednou za čas nějakým způsobem dát vnějškově najevo moravanství. Někteří se v souvislosti s dnešními sčítáními lidu zajímají i o to, jaké byli možnosti vyjádření moravanství ve sčítáních lidu v dřívější době.
V době existence Československa před rokem 1989 pochopitelně nebylo možné přihlásit se ve sčítání k moravské národnosti a totéž platilo i v Československu mezi oběma válkami. Panuje nicméně jakési slabé povědomí, že byla nějaká možnost přihlášení k moravské identitě ve sčítáních lidu, která proběhla za Rakouska-Uherska. Protože jsem o tom chtěl vědět víc, rozhodl jsem se, že se podívám na záležitost blíže. Přitom jsem si i opravil některé mylné domněnky, které jsem o věci měl.
Ještě před samotnými konkrétními fakty o předmětu věci musím učinit upřesňující poznámku k názvu článku. Název je vlastně poněkud zavádějící, protože rakousko-uherská sčítání lidu nezjišťovala národnost, nýbrž takzvanou obcovací řeč, neboli jazyk, který člověk běžně užíval v denní komunikaci. Nepřímo se nicméně jednalo i o zjišťování národnosti, protože mezi jazyk a národnost tehdy téměř všichni kladli rovnítko.
Základy moderního sčítání lidu v Rakousku-Uhersku položil zákon z 29. března 1869. Zákon stanovil, že první sčítání má zjistit informace podle stavu z 31. prosince 1869 na 1. ledna 1870 a pak se má opakovat v desetiletých intervalech. Zákon se zaměřil především na průběh sčítání, podrobnosti ohledně obsahu sčítání včetně podoby sčítacích archů stanovila (před každým dalším sčítáním nově) vyhláška ministerstva vnitra. Vyhláška pro první sčítání byla vydána 15. srpna 1869, avšak ta ještě nepřikazovala zapisování obcovací řeči. Teprve vyhláška ministerstva vnitra ze 6. srpna 1880 zavedla povinnost uvádět obcovací řeč. Pro zajímavost přináším část české verze sčítacího formuláře pro toto sčítání:

sčítací formulář pro sčítání lidu 1880

Kolonka pro obcovací řeč (zde „jazyk v obcování“) je na něm devátá v pořadí. Vyhláška samozřejmě přinesla i pokyny, jak se mají jednotlivé části sčítacího formuláře vyplňovat. Ke kolonce ohledně obcovací řeči vyhláška říkala: U každé osoby uveden buď jazyk, jehož užívá obyčejně v obcování, a však jenom jeden z jazyků následujících, totiž německý, český (moravský, slovenský), polský, rusinský, krajinsko-slovenský, srbsko-charvátský, vlašsko-ladinský, rumunský, uherský (tento jen v Bukovině).
Nebudu už zobrazovat sčítací formuláře k dalším sčítáním lidu v roce 1890, 1900 a 1910, protože vypadají podobně, ocituju jen z pokynů pro jejich vyplňování, zda se něco změnilo v povolených obcovacích řečích. Vyhláška z roku 1890 přinesla mírnou změnu ve formulaci, jmenuje doslova řeč česko-moravsko-slováckou, stejná formulace byla i ve vyhlášce z roku 1900 a roku 1910.
Jak tedy vidíme, až do zániku Rakouska-Uherska existovala možnost napsat do sčítacích archů moravskou obcovací řeč. To je však jedna věc, jiná věc je, jak byly výsledky zveřejňovány. To můžu ukázat na dvou publikacích. První z nich je díl Lexikonu obcí království a zemí v říšské radě zastoupených věnovaný Moravě a publikující výsledky sčítání z roku 1900 (/1901). Mnou vybraný obrázek ukazuje statistické údaje obcí okresu Místek a jejich obyvatele dělí (v kolonce Umgangssprache der einheimischen Bevölkerung) na uživatele obcovací řeči německé, česko-moravsko-slovenské a další. Stejně pochopitelně vypadá zpracování údajů pro ostatní obce Moravy.

výsledky sčítání lidu 1900 pro okres Místek

Další publikaci, kterou uvádím jako ukázku, vydalo město Brno v roce 1911 a zachycuje výsledky sčítání lidu na území města konané na přelomu roků 1910 a 1911. Jak je vidět, dělí obyvatelstvo podle jazyka už na dvě skupiny, českou („tschechisch“) a německou („deutsch“).

výsledky sčítání lidu 1910 pro město Brno

O moravské obcovací řeči ve druhém případě už není řeč, ač podle vyhlášky ke sčítání je zřejmé, že ji bylo možné do formulářů zapsat. Takový posun v prezentaci výsledků sčítání mezi roky 1900 a 1910 jsem zaznamenal i jinde a právě na základě jich jsem se dřív domníval, že sčítání v roce 1910 už neumožňovalo do sčítacích formulářů napsat moravskou obcovací řeč. V každém případě však nebyla tato obcovací řeč nikdy uváděna jako samostatná položka ve výsledcích sčítání, byla uváděna pospolu s českou a slovenskou, takže samostatné zjišťování subjektivní příslušnosti k moravanství vlastně nebylo možné ani za Rakouska-Uherska (co bylo v tomto ohledu napsáno do sčítacích formulářů, bylo znehodnoceno způsobem publikování výsledků).

Advertisements

2 thoughts on “Moravská národnost v rakousko-uherských sčítáních lidu

  1. > spekulacaNeodpustím si spekulacu: Velká Morava nejspíš po sebě mosela zanechat pořádné trauma, jak jinak vysvětlit víc než tisíciletú snahu vymazat Moravu a Moravany ze světa?

  2. > úhel pohleduRosťo, to čím uzavíráš k osudu moravské obcovací řeči za RU, lze ovšem totočit i k češtině – "V každém případě však nebyla tato obcovací řeč nikdy uváděna jako samostatná položka ve výsledcích sčítání, byla uváděna pospolu s moravskou a slovenskou, takže samostatné zjišťování subjektivní příslušnosti k moravanství vlastně nebylo možné ani za Rakouska-Uherska", toto lze tvrdit o českém jazyce.Že si tehdejší nacionalisti dovedli všechno překroutit, je jasné, o tom není třeba debatovat. Že germánská vrchnost házela Čechy, Moravany a Slováky do jednoho pytle, to asi bude skutečností, a zrovna tak asi bude faktem, že takového házení do jednoho pytle nebylo proti mysli ani čechistickým politikům, protože to naprosto korespondovalo s jejich expanzivní vizí a vývozem češství na východ.Podstatné je, že za RU se vědělo o tom, že lidé (asi na Moravě, že) označovali svou řeč přirozeně za moravskou, a tato holá skutečnost
    byla natolik zjevná a neoddiskutovatelná a těžko obelhatelná, že se projevila i na oficiálních dokumentech.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s