Několik poznámek k moravskému erbu

Nad vyobrazením z německé encyklopedie Mayers Konversations-Lexikon

V Německu se od 19. století vydával (a vlastně dodnes vydává) mnohasvazkový encyklopedický slovník obdobný českému Ottovu slovníku naučnému (který je ve skutečnosti českou „kopií“ zahraničních encyklopedických slovníků). Jeho nesčetná hesla ze všech oborů vědění byla doprovozena četnými ilustracemi (a mapami), přímo v textu černobílými, do slovníku však k některým heslům byly vloženy zvláštní barevné přílohy. Jedna z takových příloh se mi dostala do rukou a je to příloha, která zaujme snad každého, zvláště je zajímavá i pro Moravany. Je to příloha k heslu „Österreich“ (Rakousko) a zobrazuje erby zemí Rakouska-Uherska a vedle toho erb císařství samotného. Následující vyobrazení pochází z 5. vydání encyklopedického slovníku, které vycházelo v letech 1893 až 1897 (v jiných vydáních byla tato příloha uspořádána trochu jinak, např. ve 4. vydání byl moravský erb v pravé části prostřední řady).

Wappen Mährens in der Tabelle der österreichisch-ungarischen Länderwappen aus dem Mayers Konversations Lexikon

Nás bude pochopitelně nejvíc zajímat erb Moravy, který se nachází v prostřední řadě zcela vlevo. Nezobrazuje samozřejmě nic nového, jeho podoba je všem dobře známá, jeho vyobrazení na této barevné příloze a celá příloha vůbec mě přivedly k několika poznámkám ohledně témat, která se občas v souvislosti s moravským erbem vynořují.

První poznámka, která mě napadla, se týká stylu vyobrazení moravské orlice (a nejen jí, stejně malíř vyobrazil i orlici tyrolskou, kraňskou a slezskou). Myslím, že je vidět, že styl, který autor (H. Ströhl, jak je napsáno vpravo dole) zvolil, se velmi podobá stylu, jakým je moravská orlice zobrazována dnes. Ač to nemůžu vyloučit, můžu se oprávněně domnívat, že výtvarníci 20. století se vyobrazením německé encyklopedie mohli inspirovat. Všechno je to nicméně naprosto v pořádku, styl vyobrazení v heraldice předepsaný není a záleží jen na vkusu malíře. Pro zajímavost můžeme srovnat, jak tytéž orlice vyobrazil (asi jiný) malíř v téže příloze Mayersova slovníku v předchozím čtvrtém vydání:

moravská a slezská orlice ze 4. vydání Mayers Konversations Lexikon

Jak vidíme, ilustrátor 5. vydání zmenšil počet per na křídlech a také počet políček šachovnice (ve 4. vydání ji mimochodem omylem namaloval i na pařáty).
Na vyobrazení moravského erbu si zde také můžeme všimnout jazyka moravské orlice. Občas se vynoří otázka, zda má být červený nebo zlatý a někdy kolem toho bývají spory. Problém je v tom, že v popisech moravského erbu se obvykle o jazyku nehovoří a z (dobových) vyobrazení mnohdy není barva jazyka rozeznatelná, protože je buď vyobrazení příliš malé a jazyk je nezřetelný nebo dokonce úplně chybí (jako se to stalo i ilustrátorovi 4. vydání Mayersova slovníku u slezské orlice). Pro názornost přikládám vyobrazení erbu moravského markraběte (Moravy) z erbovního sálu městského hradu v rakouském městě Kremži z 13. století a pod tím vyobrazení Václava I. s erbem Moravy na postroji z jihlavské městské knihy z konce 14. století, na nichž lze názorně vidět, že s jazykem si malíři hlavu příliš nelámali.

moravská orlice z erbovního sálu městského hradu (Gozzoburg) v Křemži

moravská orlice na vyobrazení Václava I. z knihy Jana z Gelnhausenu

Zřejmě se barva jazyka řídila tradicí a v tomto důvěřuju příslovečné německé pečlivosti, s níž předpokládám byla v Mayersově slovníku správně zachycena tradice červeného jazyka u moravské orlice, a to na základě i toho, že červenou barvu má jazyk moravské orlice i v jednom z mála středověkých obrazových pramenů, který v tomto ohledu není skoupý, v listině Fridricha III. z roku 1462.
V souvislosti s jazykem lze podotknout ještě jednu věc, kterou si občas někteří neuvědomují, když o barvě jazyka moravské orlice diskutují. Domnívají se totiž, že kdyby byl jazyk červený, byla by tím porušena základní zásada, podle níž barva nemůže přijít na barvu (tj. barevná figura musí být na kovovém – zlatém či stříbrném – štítě a naopak). Tato zásada je skutečně velmi důležitá a patří mezi hlavní pravidla heraldiky, ale občas byla porušována už v dobách vrcholného rozkvětu heraldiky (jako příklad se často uvádí erb jeruzalémského království) a někdy se jejímu porušení prostě nešlo vyhnout (příkladem je i moravský erb). Avšak v určitých případech se na toto základní pravidlo nehledělo a jednou z přípustných výjimek byla i barva (lépe tinktura, což je souhrnný heraldický pojem pro barvy a kovy) zbroje heraldických zvířat. Pod zbrojí se u nich rozuměly ty části jejich těl, jimiž se dotyčná zvířata bránila či útočila, případně jiné význačné okrajové části těl. Na vyobrazené příloze německé encyklopedie to můžeme názorně vidět třeba na erbu Istrie (spodní řada): zlatý kozorožec má červenou zbroj (kopyta a rohy), ač štít je modrý, tedy také barevný; podobně černá orlice slezského erbu (rovněž spodní řada) má zlatou zbroj (pařáty a zobák), ač je štít zlatý a tedy kov leží na kovu – v tomto případě dokonce stejná „barva“ zbroje a štítu vede k tomu, že zbroj téměř není vidět. Jazyk rovněž řadíme do zvířecí zbroje a pak i na něj se vztahuje zásada, že může např. červený jazyk ležet na modrém štítu, jak je to u moravského erbu.
Další věc, u které se chci zastavit, je koruna na horní hraně štítu. V nejstarších obdobích heraldiky byly erby vlastně zkratkovitým vyobrazením rytířovy zbroje a proto byla na vrchní hranu štítu kladena rytířská přilba. V novověku se, zejména u panovníků, vžil zvyk místo přilby na štít klást korunu, která vyjadřovala postavení držitele erbu. Taková koruna mohla být skutečná (ve vyobrazené příloze Mayersova slovníku to platí o české a uherské královské koruně) nebo takzvaná heraldická, která měla ustálenou podobu bez ohledu na to, co se užívalo (nebo spíš neužívalo) ve skutečnosti. Na štítu moravského erbu je položena vévodská koruna a vidíme ji ještě u erbů Salzburska, Štýrska, Korutanska, Tyrolska (horní řada), Kraňska (prostřední řada), Slezska a Istrie (spodní řada). Může se zdát zarážející, že na rozdíl od Korutan, Štýrska nebo Slezska Morava nebyla vévodstvím, ale v panovnické hierarchii byl titul makraběte považován za stejný jako titul vévody a proto již od nejstarších dob existence praxe umísťovat na štít korunu míval moravský erb vévodskou korunu (totéž se mimochodem týká Tyrolska, které mělo kuriózní titul „okněžněné hrabství“).
Několika větami bych se chtěl zastavit ještě u tvaru křídel moravské orlice. Na barevné příloze Mayersova slovníku totiž můžeme porovnat několik různých podob orlice, které jsou závislé na místě, které má malíř k dispozici. Moravská (a stejně tak tyrolská, kraňská a slezská) orlice vypadá jinak než orlice hornorakouská (první erb vlevo v horní řadě) a zase jinak než dvouhlavý orel uprostřed vyobrazení. Ve všech případech musí malíř respektovat prostor, který k vyobrazení orlice má k dispozici. O obecných figurách, mezi něž patří i zvířata, v heraldice platí, že mají být vyobrazeny tak, aby pokud možno vyplňovaly co nejvíce plochy. Pak je ovšem nutné, aby orlice namalované na štít byly poněkud zdeformované – to je nejlépe vidět na orlici hornorakouské, která zaujímá jen polovinu štítu a proto je silně ze stran zploštělá; podobné zploštění, i když menší vidíme i u moravské a dalších orlic. Naproti tomu černý dvouhlavý císařský orel uprostřed deformovaný není, protože jej malíř nemusel vměstnat do štítu (orel zde slouží jako štítonoš rodového habsbursko-lotrinského erbu) a tomu odpovídá i obrys jeho křídel, jež jsou volně rozprostřena do prostoru a nebýt ocasu by kolem nich bylo možné opsat kružnici. Jiný způsob rozprostření křídel do prostoru pak můžeme vidět zase u orlic dolnorakouského erbu (druhý zleva v horní řadě). Tuto výtvarnou zásadu využití prostoru mnohdy opomíjejí ti, kteří chtějí použít symbol moravské orlice bez štítu – prostě jen vyříznou orlici ze štítu, avšak ponechají její stranové zploštění, což však mimo štít není logické a nepůsobí to ani esteticky.

Advertisements

5 thoughts on “Několik poznámek k moravskému erbu

  1. > MayersMayers Konversations-Lexikon je dobrý zdroj informácií. Inšpiratívne čítanie, nielen o erboch. Odporúčam pozrieť si časť o národnostnom zložení obyvateľstva Moravy.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s