Moravané mezi Indiány

Věděli jste, že existuje Moravská protestantská církev, která působí převážně v USA? A vděčný indiánský kmen se v úctě k misionářům přejmenoval na Moravany? A chcete vědět víc? Pak čtěte dál.

Přesněji je to tak, že o Moravské protestantské církvi působící v USA se zde mnoho nedozvíte, zato se dozvíte něco o jednom moravském misionáři, který působil mezi Indiány v severní Americe koncem 18. století.
Celý příběh může začínat v Suchdole nad Odrou, kde se v roce 1721 narodil pozdější nejaktivnější v severní Americe působící misionář moravského původu, David Zeisberger. Jeho rodiče (v okolí Nového Jičína se mluvilo německy, odtud jejich německé jméno) se hlásili k učení Jednoty bratrské a patřili mezi ty, kteří se podíleli na jejím obnovení.
K obnovení této církve, známé jako „Moravská církev“ nebo „Společenství moravských bratrů“ došlo v Ochranově (v Lužici připadlé po Třicetileté válce Sasku) na panství hraběte Mikuláše z Zinzendorfu a potvrdil je i Komenského vnuk Daniel Arnošt Jablonský. Ochranov se stal cílem mnoha emigrantů ze Suchdola a když mu bylo pět let, zamířili tam i rodiče Davida Zeisbergera. Hrabě Zinzendorf vyzval členy církve k misijnímu působení, a tak se rodina Zeisbergerů vydala do britské kolonie Georgie v severní Americe, avšak bez mladého Davida. Toho vzal hrabě Zinzendorf do Nizozemí a odtamtud se David Zeisberger vydal sám do bratrské osady v Georgii. Moravští bratři se však během jedné britsko-španělské války dostali do konfliktu s britskými úřady a museli se tedy přesunout na sever do Pensylvánie. Tam Zeisberger navštěvoval seminář pro budoucí misionáře, potom se vydal ke kmeni Mohykánů. Protože odmítl přísahu věrnosti britskému králi, ocitl se načas ve vězení. Činnost moravské misie v
Pensylvánii byla zaměřena na kmen Delawarů a když se tento kmen dostal do sporu o půdu s kmenovým svazem Irokézů, vydal se David Zeisberger k Irokézům vyjednávat. Moravští bratři měli mezi Indiány dobrou pověst (danou tím, že důsledně odmítali násilí) a tak byli členové moravského poselstva dokonce adoptováni (David Zeisberger do kmene Onondagů). Brzo nato však v severní Americe vypukla válka mezi Francouzi a Brity a moravská osada v Pensylvánii byla zničena.
portrét Davida Zeisbergera, misionáře církve Moravských bratrů v severní AmericeBěhem válečných let nebylo možné pokračovat v misijním působení a tak Zeisberger věnoval čas sepsání irokézko-německého slovníku a slovníku a gramatice delawarštiny. Ve své době sice nebyly vydány tiskem, ale dnes jsou považovány za významná díla pro tyto jazyky.
Koncem Sedmileté války se zhoršily vztahy mezi britskými kolonisty a Indiány, což vedlo k tomu, že byly napadány i bratrské osady. Zeisberger se proto s pokřtěnými Indiány, především z řad Delawarů uchýlil pod ochranu guvernéra Pensylvánie a ten je přesunul na západ tohoto státu. Protože se však v jejich blízkosti brzo začali usazovat bílí osadníci, přesídlilo společenství ještě dále na západ do Ohia. Zde zůstal David Zeisberger až do druhé poloviny 70. let a po celou tu dobu bratrské osady prosperovaly, mimo jiné i protože díky svým rozsáhlým stykům s Indiány Zeisberger dokázal zabránit bojům mezi nimi a bílými osadníky. Situace se vyhrotila po vypuknutí americké války za nezávislost; Moravané sice zůstali věrni britské koruně, ale Zeisberger udržoval i styky s Američany (varoval je před možnými indiánskými útoky), takže britský velitel Detroitu žádal po svých indiánských spojencích Zeisbergerův skalp.
V roce 1781, ve svých šedesáti letech, se David Zeisberger oženil s dcerou německých přistěhovalců, která vstoupila v Americe do moravské církve. Hned vzápětí jej však postihlo neštěstí – nepokřtěná část Delawarů, vedená ctižádostivým kapitánem Dýmkou, se spojila s Brity a přivedla britské oddíly do moravských osad, které byly vypleněny a jejich obyvatelé zajati, Zeisberger byl obžalován z vyzvědačství pro Američany. Obvinění se sice nepotvrdilo, ale misie musela odejít z Ohia na sever k erijskému jezeru, což bylo cílem náčelníka Dýmky. Část křesťanských Delawarů se však vrátila na místo původní misie pro nesklizené obilí, tam je však přepadly americké oddíly a protože je považovaly za strůjce masakrů, ke kterým nedlouho před tím došlo v pohraničí, mnoho jich pobily. Zeisbergerovo společenství se tak významně zmenšilo a pod jeho vedením se pak téměř dvacet roků stěhovalo z místa na místo, kvůli nepřátelství Indiánů i konfliktům s bílými osadníky.
David Zeisberger zemřel v roce 1808 ve věku 87 let ve skomírající osadě v Ohiu, kde v době jeho smrti bylo jen 24 „moravských“ Indiánů. Nemnoho roků po jeho smrti postupně bratrské osady v severní Americe zanikly. Zeisberger si během svého působení v severní Americe psal poznámky, které se zachovaly, a zprostředkovaně z nich čerpal americký spisovatel James Fenimore Cooper pro svůj román Poslední Mohykán, v němž podle Davida Zeisbergera vytvořil postavu zpěváka žalmů Davida Gamuta, ačkoli se tato postava svým charakterem od skutečného Davida Zeisberga odchyluje.

Reklamy

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s