Z devadesátých let

Dva články (rozhovory) z Hlasu Moravy z roku 1992

Jak to začátkem 90. let chodilo ohledně Moravy:

Poslanec Pavel Konečný vystupuje z HSD-SMS
Nejen o přestupu do ODS

Poslanec Federálního shromáždění Pavel Konečný z Olomouce byl v minulých parlamentních volbách zvolen jako kandidát Hnutí za samosprávnou demokracii – Společnost pro Moravu a Slezsko. Vstoupil také do politiky a podle mého názoru se ji snaží dělat poctivě.

– Jak je to s vaším přestupem do Občanské demokratické strany?
„Důvod mého vystoupení z poslaneckého klubu HSD-SMS a vstupu do ODS je takřka »pracovní«. Chci pracovat do konce svého volebního období, i poté, v politice v pravém slova smyslu. Být nezávislý nebo mít nepevné vazby na nějakou politickou stranu či jinou skupinu je trochu protismyslné – pasivní politika je protimluv. V Olomouci zakládala Společnost pro Moravu a Slezsko skupina mladých lidí, společně se mnou mimo jiné i Libor Štěpánek – nezávisle na podobných brněnských nebo jiných iniciativách. Od té doby se situace značně změnila.“

– V jakém smyslu?
„Hned po poměrně úspěšných volbách vypukly díky příliš autoritativnímu a nekritickému vedení spory o prostředky a způsob dosažení stejného cíle – demokratické samosprávy Moravy a Slezska, založené na územním principu. Byl jsem toho názoru, že tohoto cíle je třeba dosáhnout demokratickou a parlamentní cestou, bez nátlakových akcí, levicové orientace a vytváření moravského a slezského národa. Pokud chce někdo vytvářet takové národy, bylo by chybou mu v tom bránit. Důležité je ovšem klást na první místo především občanský princip budování státu.
Upřednostňoval jsem občanský a územní způsob uspořádání celé naší republiky, tedy státu, který by nebyl založen na národnostním principu jako doposud. Jsem přesvědčen, že k tomu jednou dospějeme.“

– A co kolegové v rámci hnutí?
„Spory se v HSD-SMS neřešily. Říkalo se, že žádné nejsou, nebo se řešily jen naoko. Situace dospěla až tak daleko, kde je dnes: v parlamentu jsou dva poslanecké kluby – HSD-SMS I a HSD-SMS II, z nichž ten první je orientován od středu doprava a je v parlamentu respektován (i když za sebou nemá žádnou politickou stranu) a ten druhý je v podstatě levicový, s minimální autoritou. Ten je jakýmsi oficiálním zastoupení HSD-SMS vůbec.“

– Proč jste přestoupil právě do ODS?
„Tak, jak jsem Občanskou demokratickou stranu při své práci v parlamentu poznal, je to strana demokratická. Je utvářena zdola – od místních organizací. Nepěstuje kabinetní rozhodování několika jedinců v zákulisí.
Na svém sjezdu v Plzni navíc rozhodla o svém stanovisku ke státoprávnímu uspořádání, které je nakloněno budování státu především na územním a občanském principu, nejlépe pak jako spolkového státu s více subjekty. V rámci něj bude možné vyřešit i problém samosprávy Moravy a Slezska.
Myslím si tedy, že mám možnost v ODS uplatňovat ten program, díky němuž jsem byl do parlamentu zvolen.“

Politická scéna se od minulých voleb změnila je to znát nejen v názorech a práci poslanců na všech stupních, ale i v tzv. místní politice ve městech a venkovských obcích. Změna veřejného mínění v rodící se demokracii není nic divného, zvláště když přináší obrat k lepšímu.

Hanácké noviny
Jan Kostrhun

Jak by postupoval Milan Uhde

„Já z počátku byl pro to předložit řešení zemské, případně státní správy parlamentu, rozhodně jsem byl proti tomu, aby si vláda návrh schovávala. Teprve při posledním hlasování jsem byl proti, ale z jiných důvodů. Vládě už končí mandát. Byl by to poslední pokus ještě to do parlamentu poslat ve chvíli, kdy měl důležitější zákony.“

– Ovšem dvoustupňové zřízení se ukázalo jako velmi nešťastné mimo jiné i z důvodů, že vedlo ke zvýšení nákladů na státní správu.
„Co já k tomu mohu říci? Byl jsem členem vlády premiéra Pitharta, takže za to nesu i svůj díl spoluzodpovědnosti. Podle mého názoru vláda ve svém programovém prohlášení slíbila trochu neuváženě, že bude zemské zřízení respektovat a rozvíjet. Ukázalo se, že s touto myšlenkou nedovedla vyrovnat.“

– Poslanci ČNR několikrát marně iniciovali zemské uspořádání, a nebyli to jen poslanci HSD-SMS, ale i KDU, část poslanců OH atd. Pokud budete předsedou ČNR a situace se bude opakovat, myslíte, že předsednictvo českého sněmu tuto záležitost opět smete ze stolu?
„Smést ze stolu, to je podle mne dosáhnout obstrukcí, aby se věc neprojednávala. To se v ČNR nestalo. Sám jsem byl přítomen velmi bojové rozpravě a hlasování. Myslím si, že poslanci byli k návrhu zemského uspořádání zdrženliví, aby vyjádřili to, co je zjevné při každém průzkumu na Moravě, totiž velká část Moravy tomu není nakloněna. Budeme se nad tím muset zamýšlet. Moravskou zemskou správu a samosprávu nelze ordinovat lidem, kteří pro ni nehoří a chovají k ní často větší odpor, než třeba lidé z královských Čech. Podle mne tato myšlenka není zralá k řešení. Je to idea historická, sentimentální. To je málo.“

– A kolik let podle vás bude ono zrání trvat?
„Řešení může uzrát velice brzy, možná během jednoho-dvou let.“

RT
(kp)

Advertisements

One thought on “Z devadesátých let

  1. >Pro oba činitele je typické pohrdání voličem. Poslance Konečného vůbec nenapadlo, že byl vyslán voliči na základě určitého programu (a to HSD-SMS), aby je zastupoval. Svým přestupem ztratil oprávnění být zastupitelem, protože začal prosazovat jiný program než ten, za který byl zvolen.Poslanec Uhde pak proti zemského uspořádání argumentuje průzkumy veřejného mínění. Kde byl, když se v roce 1990 v jednom takovém průzkumu 88 % obyvatel Moravy označilo za Moravany? Když petici za obnovení samosprávy podepsalo 630 tisíc lidí, což je počet, kterému se dodnes žádná petice nepřiblížila? Nepatřil náhodou k těm, co říkali, že je s tím nutné počkat, protože se musí řešit důležitější otázky? Zatímco se na plné obrátky rozjížděla pražská propagandistická mašinerie. Na základě čeho poznal, že ona "myšlenka není zralá k řešení"? "Samosprávu nelze naordinovat lidem, kteří pro ni nehoří". Jistě, pro samosprávu musíme hořet a většina obyvatel
    musí být neustále v ulicích. Zatímco centralistický stát je něčím tak samozřejmým, že na nějaký souhlas se není třeba nikoho ptát. Tak jako se nikdo neptal obyvatel, zda chtějí vznik České republiky.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s