Stereotypy Čechů o Moravanech

Můj pohled na základě článku o stereotypech Čechů o Slovácích

V knihovně jsem před jistou dobou viděl knihu Dělení Československa. Deset let poté (z roku 2003, je to sborník ze stejnojmenné konference) a naivně mě v tu chvíli napadlo, že by tam mohlo být něco také o moravských snahách té doby. Nebylo tam samozřejmě zcela nic, přesto mě tam něco zaujalo. V jednom článku od jistého sociologa, jehož jméno jsem si nepoznamenal, jsem nicméně narazil na zajímavé věci. Autor se zaměřil na to, jak Češi vnímali Slováky, a když jsem to četl, ihned mě napadlo, že to vlastně velmi dobře sedí i na české vnímání Moravanů (až na to, že Češi Moravany – na rozdíl od Slováků – v posledním asi století nikdy nevnímali jako odlišný (třeba nicméně blízký) národ). Dotyčnou pasáž (str. 32-34) jsem si tedy opsal a tam, kde si myslím, že se dá zcela slovenské nahradit moravským, jsem to do textu vložil v hranatých závorkách (většinou jsem volil podobu Moraváci, protože tak se Češi vyjadřují). Podle mě platí i to o rozšiřování českého etnika ke Karpatům a mám dojem (to je vysvětlení značného zájmu českých nacionalistů o Moravu v 19. století), že už jsem tento názor četl i jinde. Celkově vzato si však myslím, že na rozdíl od posunu ve stereotypním vnímání Slováků ze strany Čechů, české stereotypní vnímání „Moraváků“ zahrnuje oba autorem zmíněné typy, jak stereotyp inferiority, tak komplementarity: „Moraváci jsou méně schopní (jsou línější) než Češi (z Čech), ale obě skupiny se navzájem potřebují, teprve obě dohromady tvoří celý český národ v úplnosti“ – pro to lze např. ve sdělovacích prostředcích najít nesčetně dokladů.

Nejstarším a nejprimitivnějším způsobem českého vnímání slovenské [moravské] reality je stereotyp slovenské [moravské] inferiority. Přisuzuje Slovákům [Moravákům] v určitých závažných ohledech nějaké minus. Slováci [Moraváci] se zdají být chudší, méně vzdělaní, méně technicky dovední a hůře adaptovaní na podmínky průmyslové civilizace. Tato představa se vytvářela už v minulém století, kdy bylo Slovensko vskutku chudou a zaostalou agrární zemí. … Český nacionalismus přidal k tomuto stereotypu další vrstvu. Český pocit méněcenosti vůči německé převaze vedl k obrannému postoji. Jeho projevem byla snaha rozšířit českou substanci až ke karpatským horám a zvětšit české etnikum o Slováky [Moravany]. Už v polovině 19. století věřili čeští nacionalisté, že Slováci [Moravané] jsou jakýmisi zastaralými Čechy, že slovenština je souborem českých dialektů a že slovenská [moravská] existence je pouhou varietou existence české. Tato představa se v českých myslích vžila.
V průběhu dvacátého století prošel slovenský národ pozoruhodným vývojem: stal se tzv. kulturním národem. Česká přestava slovenské
[moravské] inferiority byla proto vytěsněna, ale nezmizela. V konfliktních situacích se vrací do českého vědomí zpět. Češi mají tendenci ji popírat, ale Slováci ji zřetelně vyciťují; někdy zřetelněji, než by odpovídalo skutečnosti. Častější vzájemná komunikace ve společném státě si vynutila poněkud realističtější revizi či modifikaci oné zjedndušené představy. Tak se vytvořil český stereotyp slovenské [moravské] komplementarity. V jeho rámci přisuzuje česká mysl Slovákům [Moravákům] určitou jednostrannost, která má být protipólem opačné jednostrannosti české a která ji tedy „vyvažuje“. Čech sobě přisuzuje analytickou racionálnost a vnímá Slováka [Moraváka] jako bytost intuitivní a racionální. Česká pozice je vnímána jako dospělá, případně maskulinní, naproti tomu slovenská [moravská] jako infantilní, případně femininní. Svému prostředí přisuzuje Čech znaky městské, respektive industriální civilizace, zatímco to slovenské [moravské] vnímá jako příodu a venkov. Na první pohled se zdá být tento stereotyp vůči Slovákům [Moravákům] vlídnější než ten první. Vychází z očekávání, že teprve oba, tj. Čech plus Slovák [Moravák], vytvoří spolu kompletní organismus. Takto smýšlející Čech se ovšem Slováka [Moraváka] neptá, zda o takové určení stojí. Tento stereotyp je jedním ze zdrojů tzv. čechoslovakismu, teorie jednotného „československého národa“. … Stereotyp slovenské komplementarity je zdrojem mýtů, na české straně dodnes živých. Je to mýtus staršího a mladšího bratra, respektive otce a syna, případně mýtus manželství, v němž české etnikum hraje roli muže a slovenské [moravské] roli ženy.

(P. S. Tento článek jsem nakonec zařadil do rubriky „Moravský národ“, ale s jistou rezervou.)

Reklamy

7 thoughts on “Stereotypy Čechů o Moravanech

  1. Hloupý HonzaPamatuji si ještě z doby před sametovým převratem na skutečně urážlivý vtip o Slovákovi, který se jmenoval Kočiš a chytrém Čechovi, který se jmenoval Novák. Nejsem šovinista, vážím si Čechů i Slováků (Moravský národ nosím v srdci). Proto ten vtip nebudu vyprávět. Další vzpomínku na totéž téma mám z r. 69, kdy jsem pracovala v redakci dětského časopisu. Měli jsme tam i externího redaktora z Bratislavy. Šéfredaktor byl z Brna, ale vyměnili ho za Pražáka. Když příště přijel slovenský redaktor na redakční radu, nový šéfredaktor – Pražák, dělal, že ho nevidí a neslyší, jako by tam nebyl. Slovák to vydržel určitou dobu a potom odešel. Už jsme ho nikdy neviděli. Ještě předtím jsem ho zastihla na chodbě a omluvně jsem mu řekla: "No, to víš Pavle, je to Pražák". Mám takový dojem, že Češi potřebují mít vedle sebe nějakého "Hloupého Honzu", aby si sami připadali jako něco lepšího. Zda je to reakce zase na přezíravý postoj (některých)
    Němců vůči Čechům, nevím.Od doby, kdy se Slovensko osamostatnilo, vtipy na Slováky, jejich zesměšňování a urážení, jaksi ztratilo opodstatnění, důvod. A tak teď máme hrát úlohu Hloupého Honzy my, Moravané. Někteří Češi a to někteří bych chtěla podtrhnout, si zřejmě připadají moc malí, když se nemohou na někoho "vytahovat".Může to mít starší kořeny, jak to podává článek. Předsudky a hloupost je jako pýr, nelze je nikdy zcela vykořenit.

  2. >Pane Dalsimoraváku a paní Kiki,Vaše články jsou přínosné a mě se líbí,souhlasím s nimi a doplňuji jenom to,že formování povahy Čechů z království probíhalo podle mně po dlouhá staletí.Ten vliv blízkosti germánských kmenů se projevil podle mně určitou frustrací,která se vybíjela a vybíjí tím směrem,kterým je to možné a to na Moravanech,Slovácích a také, nenechme se mýlit na Polácích.Zajímavé ale je,že proti Slezanům jsem toho ani ve staré literatuře moc nenašel.Invektivy snad vůbec ne.Snad jenom soutěživost několika panovnických dynastií.Možná bylo Slezsko po dlouhou historii příliš velké.Ale teď něco konkrétního:co jsem v důchodě mám obytný automobil a projeli jsme za 12 let Čechy,Moravu a Slovensko důkladně.Vnímám velký rozdíl v národních povahách těchto Slovanů a nejenom těchto ale i Ukrajinců a Rusínů.O těch dál na východ už toho tolik nevím.Ale jde o to jestli to zakládá právo na nějaký paternalismus či něco podobného.A i když si Češi myslí,že ano,nesmíme
    se my Moravané poddat.Vždyť je obrovský rozdíl mezi povahou Španělů,Basků a přestože jsou taky v jednom státě nevzdávají to.A to nemluvím o rozdílech národních povah např.Bavorů,Sasů a jiných národů v Německu.Všichni si chrání ten pocit říkat si národ a být národ.A třeba Alsasané a Francouzi,to bych vám přál slyšet.Všude tam jsem byl,mám tam přátele.Bydlel jsem ve svém,brali mě jako rovného a to člověk zjistí víc než jen jako hotelový turista.Většinou nikdo kvůli národu nebourá stát,kromě Basků ale kdoví jestli není Španělsko příliš veliké.Takže si myslím,že bychom se ani my Moravané neměli vzdávat své národní identity,vždyť jestli se stane skutečností Evropa regionů,tak to bude to jediné co bude opravdu naše. V.Dubský

  3. >Tu knížku, ze které cituje Rosťa, mám mj. doma; ke stereotypům česko-slovenským vs. česko-moravským bych podotkl, že zcela zaměnitelné nejsou, např. v těchto směrech:- ani ten nejblbější čecháček se nikdy nemůže cítit jako starší brácha Moravana, neboť je i přes veškerou snahu o vymazání moravské historie příliš dobře známo, že Morava a Moravané tu byli podstatně dříve, a že pokud jde o zdroj civlizace, křesťanství, kultury, písemnictví, Češi na rozdíl od Moravanů absolutně nemají co nabídnout;- stereotyp o agrárním vidláctví je sice v pohledu čecháčka na Moravu platný, nicméně neplatí předsudek o lenosti; řekl bych, že Moravan je stále ještě v českém prostředí vnímán jako svým způsobem lepší, pracovitější, poctivější člověk, moravské dědiny mají pověst čistších, vyzdobenějších, atd. Teprve v poslední době se zejména v primitivních "diskusích" na internetu prosazuje infantilní a agresivní pražáčkovské vidění světa, že všichni kromě pár &
    quot;dříčů" v praze jsou flákači.Ke stereotypům obecně:citovaný příspěvek řeší osu česko-východní, v souladu s koncepcí konference a sborníku věnovaným tématu dělení federace. To podle mě zkresluje objektivní působení stereotypů, které mají čecháčci o celém světě (a o sobě), ne jen směrem k Moravě a Slovensku.Domnívám se, že češství v sobě nese velmi paradoxní směs stereotypů, ve kterých se mísí absurdní velikášství s absurdním flagelantstvím; čecháčci jsou na jedné straně hluboce přesvědčeni o své výjimečnosti, důležitosti, chytrosti (ba vychytralosti), vpravdě se považují za nejlepší národ světa; na druhé straně jsou až teatrálně s to sami sebe kritizovat, zesměšňovat a sobě se vysmívat…a je těžko říct, u kterého postoje jsou více komediantští.

  4. > [2]"Zajímavé ale je,že proti Slezanům jsem toho ani ve staré literatuře moc nenašel. … Možná bylo Slezsko po dlouhou historii příliš velké."-Jestli ono to náhodou není projev toho, že Slezané vlastně neexistovali. Polsko bylo vždy mnohem větší než Slezsko a přece, jak píšete, proti Polákům Češi vždy něco našli."vždyť jestli se stane skutečností Evropa regionů"-Tak, jak si to představujete, nestane.

  5. Buďme svojiZajímavé postřehy pro poučení i další rozvinutí. Nicméně prvořadé je, jak se vidí Moravané sami. Ten postoj je třeba propracovávat a tříbit stále, není a nebyl stejný za války, za I. republiky, za diktatury proletariátu, atd., atd. Vyvíjí se a je třeba jej jednotlivými autory – spectátory – tvůrčím způsobem přesně reflektovat.V tom jak vidí Česi Moravany, respektive i jiné národy nemusí být ani nic specificky českého, ale jen "kolonizátorský postoj" – anglický, americký, ruský. Kdo ví čí vlastně, ale jeho nosnou myšlenkou, vzpruhou je nacionalismus až sovinismus, či rasismus. V této specifické podobě snad vznikl v revolučních bouřích nacionalismu 18. století, ovsem větsinu prvků lze shledat i v nacionalismech dob dávnějsích.Osobně mně ani tak nezajímá, ať je francouzský nebo ruský je možno jej připnout jako motýla a zařadit do sbírky v moravském muzeu nebo ZOO. Mám dojem, že moravská myslenka je prostranejsí, pojme takovéto
    nacionalismy bez násilí a deformací.Už tu někde bylo řečeno, že se nelze na sebe dívat cizími brýlemi – co ale ukazují vědět zajisté lze, je to užitečné.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s