Jihlavská výzva

Postoj Jihlavy k zemskému zřízení v roce 1992

V letech 1991-1993 vycházel na Moravě měsíčník Hlas Moravy, noviny zaměřené na otázky Moravy, které přebíraly články z různých regionálních listů. V jednom z čísel ročníku 1992 byl přetištěn následující článek z Jihlavských listů:

Městská rada v Jihlavě vyjadřuje zásadní nesouhlas s projednáváním otázky zemského uspořádání České republiky v České národní radě a považuje v současné době za mnohem důležitější dořešení ekonomických a dalších zákonů, které se bezprostředně dotýkají života měst a obcí v České republice. Vyzýváme všechny představitele samospráv, primátory a starosty moravských měst a obcí k podpoře našeho stanoviska.
Za městskou radu v Jihlavě ING. FRANTIŠEK DOHNAL, starosta města

Touto výzvou vzniklou jako reakce na současné a nesmyslné záměrné projednávání otázky státoprávního uspořádání a adresované našim politikům, vyvrcholilo zasedáním jihlavské městské rady minulý čtvrtek. Po okamžitém odesláním starostům moravských měst se očekávají první reakce tento týden.
Jihlavské listy

Jak je vidět, Jihlava byla odedávna protimoravské město a jihlavský (dnes „Vysočina“) kraj nevznikl jen tak náhodou.
Tehdejší starosta Jihlavy František Dohnal je dnes prezidentem Nejvyššího kontrolního úřadu ČR a předsedou Svazu měst a obcí ČR, v letech 2000-2004 byl (první) hejtman jihlavského kraje.

Reklamy

7 thoughts on “Jihlavská výzva

  1. >Ing.Fr. Dohnal je prezidentem NKU a je trestně stíhán za porušování pravomocí veřejného činitele.

  2. >Čím větší ničema, tím větší šance na zisk patřičného ohodnocení.

  3. Ahoj všem,

    právě že zrovna s Jihlavou je trošku složitější. Neboť Jihlava v dějinách platila za jedno z nejvýznamnějších moravských měst po boku Brna, Olomouce, Znojma a Opavy – ano Opava byla původně moravská (viz. výborná kniha z edice „Dějiny moravských měst – Jihlava). Stojí za to prostudovat. Díky Jihlavě vzniklo např. město Spišská nová Ves (kdysi Igloháza). Dala horním městům (K. Hora, B. Štiavnica) horní právo. Navíc plnila obranou funkci celé moravské země, zejména v dobách husitských, velmi dobře vycházela s kontroverzním markrabím Joštem. Byly zde přirozené vazby na sousední české obce. Problém nastal až připojením českých obcí z okresu Humpolec (Šimanov a spol.) v roce 1960. Jejich obyvatelé se prostě za Moravany považovat nebudou, bylo by to i trošku proti přírodě. Znal jsem jednoho kolegu ze Šimanova, který byl hrdý na to, že míval na motorce značku Č – HU (pro neznalé – země česká – okres Humpolec). Taky jsem tady četl názor, že Jihlava o Moravu nestojí, nemyslím si že je to pravda, dalo by se říct: „Stojí Brno o Jihlavu?“ Tato poloha na obou stranách hranice je zřejmé v konfrontaci s Třebíčí, zde je situace úplně odlišná, Třebíč je ryze moravská. Ale i obce na východ od Jihlavy jsou prostě jiné (srovnej např. Kamenici, Brtnici, ale i již žďárský Měřín s Větrným Jeníkovem, Šimanovem atd.) Problém je ovšem s hejtmany. Současný je z Pelhřimova. Jaký může mít vztah k moravanství? A je zde ještě jeden problém. Ten vidím v železničním spojení Jihlavy s Brnem. Trať na které jezdí rychlíky, kterým se dostanete do Brna za krásné 2 hodiny. (za dvě a půl to lze z Brna do Prahy). Ono všechno souvisí se vším. Troškuna tom má podíl i krajské město (zemské hlavní město) Brno. Pocházím z jihu (rozhraní okr. Brno a Břeclav a žiju právě v moravské části kraje Vysočina). Na rodném jihu bylo vždy rozvinuté železniční a autobusové spojení, kdežto na Třebíč to byla vždy hrůza. Zbytek kraje se ukolébal D1 (Vel. Meziříčí a Jihlava), ale to je vše. Tehdy ovšem neměl každý auto a zemské hlavní město bylo z Jihlavy poměrně vzdálené. Osobně bych byl rád, kdyby Jihlava opět platila za významné moravské město. Musely by se ovšem obnovit původní okresy. Jedině pak by se dalo obnovit zemské uspořádání.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s