Bohemani nebo Češi

Ještě jednou a naposledy k Čechům v raném středověku

Tento příspěvek je ještě dodatkem k předchozímu (o domnělých raněstředověkých kmenech na území Čech). Oba mají počátek v diskusi strany Moravané o tomto tématu. Jakkoli se může zdát, že tato diskuse se netýká Moravy (co má raněstředověké rozdělení Čech či jméno Čechů společného s Moravou a Moravany?), kdo si přečte příslušné názory ve výše zmíněné diskusi, pochopí, že jaksi souvisí. Národnostně smýšlejícím Moravanům můžou být otázky raněstředověkých Čech a Čechů stejně lhostejné jako podobné otázky nad raněstředověkou situaci dejme tomu Poláků či Italů, přesto je však zajímají. Skutečným důvodem je totiž poměřování a srovnávání Moravanů a Čechů, jak je z diskuse výše vidět. Někteří zkrátka mají pocit, že pro sebevědomí Moravanů je zapotřebí, aby ze vzájemného srovnání vyšli Moravané co nejlépe a Češi co nejhůře. Proto některé názory vyzněly téměř v tom smyslu, že když už Moravané měli stát s vyspělou kulturou, Češi ještě lezli po stromech, pokud vůbec existovali. Samozřejmě je nepopiratelné, že Moravané měli v 8. a 9. století oproti Čechům civilizační náskok, ale to neznamená, že je možné zpochybňovat výsledky historické vědy a opovržlivě tvrdit, že když se něco tvrdí o Češích, jsou to jen lži. Takový postoj, jak už jsem prohlásil v předchozím „českém“ článku, svědčí o nízkém sebevědomí Moravanů, protože kdo si je jist sám sebou, nepotřebuje dokazovat, že jiní jsou horší než on. V situaci, v níž jen malá (a nevýznamná) menšina obyvatel Moravy se hlásí k moravskému národnímu přesvědčení, je zapotřebí hlavně vytvořit přitažlivý moravský národní program (jaký měli mimochodem Češi v 19. století (tím mám na mysli i program zaměřený na obyvatele samotných Čech)). Napadání ostatních, zejména Čechů, za něž se ostatně většina obyvatel Moravy považuje, určitě nikoho k moravanství nepřivede.
Kromě toho, zda byla česká země počátkem středověku rozdělena mezi více kmenů, se také diskuse na fóru Moravanů točila kolem jména Čechů – zpochybňovalo se stáří tohoto jména na základě naprosto zcestné argumentace, že latinsky píšící autoři užívali jméno jiné. Stejně jako v předchozím článku i zde cituju nejprve pasáž ze stejné knihy Dušana Třeštíka a pak z nejstarší legendy o svatém Václavu, odkud Třeštíkem poukazované jméno pochází. Tato legenda vznikla ve druhé polovině 10. století, pravděpodobně nedlouho po Václavově smrti.

Kmen „dělalo“ především jméno, to si dával vždy sám, nedávali mu ho sousedé, i když ti pro něj měli často svá vlastní jména. Sasové nazývali polabské Velety Wilzi a Bavoři říkali kmenu usazenému v Korutanech podle jména země Korutanci. Podobně nazývali kmen sídlící v Čechách podle starého keltského a pak germánského pojmenování této země Bohemani, Bohemi a podobně. Jméno Čechů se objevuje poprvé v I. staroslověnské legendě, tedy v 10. století, to je ale způsobeno tím, že předtím psali o Češích pouze cizinci, kteří užívali vlastního pojmenování. Roku 846 napsaly anály z Xanten, že král Ludvík Němec „vytáhl proti Bohmemanům, jež my nazýváme Beuwinitha“, jejich autor tedy věděl, že Frankové mají pro obyvatele Čech, latinsky Bohemany, své vlastní jméno, které zapsal jako Beuwinitha, tj. „Winidové (Slované) ze země Beu (Baia, Baiahaim)“, a nepochybně také věděl, že tito Beuwinidi mají také své vlastní jméno. O tom, že tehdy znělo Čechové, není třeba pochybovat, i když se zřejmě musíme vzdát domnělých Cihu-Windones Annales Tilliani, kteří vznikli nejspíše opisovačskou chybou.
Co toto jméno znamenalo, nevíme, více či méně zdůvodněných výkladů je asi šestnáct. Již z toho dosti jasně vyplývá, jak málo jsou pravděpodobné. Jméno je prostě neprůhledné a řadí se tím mezi velmi stará kmenová jména, která vesměs pocházejí z doby před slovanským stěhováním, jako jsou jména Srbů, Charvátů, Doudlebů, Antů, Veletů, Obodritů a dalších, také nesrozumitelných. Bezpečně novým jménům naproti tomu rozumíme zpravidla snadno. Stará jména kmenů se také většinou opakují na různých místech velikého území osazeného Slovany, tak, jak se sem dostaly rozptýlené útržky těchto starých kmenů, kdežto Čechy najdeme jen jako jméno malé vesnice v Řecku (Tzechoi), kam Slované pronikli v 7. století. Šlo tedy nejspíš o poměrně malý kmen, jehož část došla v 7. století až do Řecka a další se dostala na přelomu 6. a 7. století spolu s dalšími skupinami (Doudleby a Charváty) tvořícími „stěhující se lavinu“ z Panonie do Čech a z nějakého, nám dnes unikajícího důvodu dala své jméno nově vzniknuvšímu kmenu Čechů.

Tzv. první staroslovanská legenda o sv. Václavu (podle prvních slov citována též jako „Sě nyně“) obsahuje slovanské jméno Čechů na dvou místech:
a) I razbujaše že mužie čachovьskiję (jiný rukopis má variantu česьskyi) i vъstaša na sę;
b) Umьrьvšu že otьcu jego, postaviše Česi kneza Vešteslava, sina jego.

Nejen o tom, že jméno Čechů je doloženo od nejstarších domácích písemných záznamů, tyto dvě ukázky svědčí, ale i o tom, jak pošetilá je představa některých v moravském hnutí, že jsou oprávněni bez hlubších znalostí o problematice převracet naruby libovolné výsledky historické vědy jen proto, že mnozí historici vnímají moravské dějiny z českého národního pohledu.

Advertisements

9 thoughts on “Bohemani nebo Češi

  1. >Tak nevím, co si z toho mám vybrat. Pravidlo o nastavení druhé tváře je sice pěkné, ale z dlouhodobého hlediska vede k záhubě oběti. Je ještě čas nastavovat druhou tvář? Agresívní chování Čechů vůči Moravanům už trvá dost dlouho a skutečnost, že národnostně cítících Moravanů je jen pár – nevýznamná menšina – je jen důvodem k oslavám na české straně. Asi bysme měli následovat většinu obyvatel Moravy a prohlásit se za Čechy. Vítězství nad Moravany potom bude taky naše – české.Na jiných místech proběhly diskuse o fair play vyžadované na Moravanech českou stranou, která, ovšemže, hrála podle jiných pravidel. Není tedy divu, že někteří Moravané se chovají k Čechům stejně jak oni k nim.Nemíchejme dohromady dvě věci – seriózní historickou vědu a boj o udržení pozic proti všudepřítomné mediální kampani zjevně zaměřené proti Moravanům. Česko, Česko, Česko.

  2. >To jsem chtěl právě říct: nemíchejme seriózní historickou vědu a emancipaci Moravy. Nemůžeme se přece chovat tak, že "oni nám budou znevažovat Moravu, my jim za to budeme překrucovat historii". Takové počínání je hloupé.

  3. >Když jsme u té seriózní historické vědy, tak já se prostě musím smát křečovité české snaze protáhnout historii českého etnosu co nejdál do historie, na úroveň známých slovanských kmenů – obsedantní snaha po uznání, komplex jako prase, nebo už nevím, jak to klasifikovat. Ne že my máme potřebu si doci dokazovat… naopak, jako obvykle oni :)Srovnejme s Chorvaty-Charváty – patrně indoíránský původ jména (zajímavý je paralelní výskyt Srbů, hlásky h(ch)-r-v : s-r-b), opakovaně doloženého z celé plejády míst, a to v souladu s poznatky o tom, jak migrace skutečně proběhla.Je tomu dostatečnou protivahou výskyt jedné izolované díry v Řecku, nadto s řadou etymologických dohadů ústících do závěru "nevíme"? Odkdy se dovozuje původ Čechů z Panonie – od té doby, co jediní "příbuzní" by byli ti v Řecku? 😀 Není snad přímo u Čechů domácí pověst o původu v zemi charvátské za Tatrami? Jak moc se ta seriózní věda musela nadřít, než vystárala tu
    řeckou díru a překroutila všechny poznatky o migraci slovanských kmenů :)))

  4. >Napadlo mě to již dříve, co sem napíšu. Němčina rozlišuje Čecha, jako obyvatele Čech, tedy Bohmen, angličtina taky: Bohemia(n) . Moravan (Moravák) a jeho země Morava jsou samozřejmě Mohrer – Mahren, anglicky Moravian – Moravia. A tyto dva národy a jejich společnou zemi pak označuje jako Tschechien, Czech – Czechia. Slovanské jazyky, včetně češtiny nerozlišují mezi Čechem z Čech a z Česka (chtele-li z ČR). To je ten kámen úrazu, kde se Moraváci cítí (a to myslím právem) tzv. "ojebaní". Pokud to je tak, jak píšu, pak je potřeba se zamyslet nad tím, že označení Moraváka jako Čecha nemusí být založeno na tom Moravana pohanit, ale pouze nedostatek slovanských řečí (polsky Czechy – označení celé čr a pouze Čech – Czechy (wlaściwe), nebo (kraina), ale musí to rozlišovat závorkami, aby věděli o čem je řeč. Jelikož vždy mluví o celé zemi, tak jen Czechy. Rozumíme si? Já si třeba myslím, že Moravák má k Čechovi (Bohemanovi) stejně daleko (blýzko) jako ke
    Slovákovi. Neměl by se tedy Čech z Čech jmenovat spíše Boheman, Bój, Bohém, či tak nějak? Samozřejmě to nepřipadá v úvahu, protože je to novotvat, který nikdo neztráví a spíše odpudí, či se mu zasměje. Nicméně, možná kdyby se slovo Boheman objevoval již dříve, tak by tito Bohemáci 🙂 spolu s Moraváky a Slováky dnes tvořili národ Čechů. Místo toho národ Čechů tvoří Češi a Moraváci, přičemž určité procento Moravanů to popuzuje a ponižuje… Musíme se tedy postavit před docela revoluční rozhodnutí: Buď my Moraváci jsme Češi z Moravy, stejně jako jsou Rakušáci z Tyrol, nebo Němci z Rakous, anebo jsme Moraváci (Moravané) stejně jako jsou Němci, Češi, Rakušani, Slováci, ale v tom případě nejsme Češi!!! Takže máme zřejmě navybranou….

  5. >AsimilaceNěkdy máme sklon dívat se na minulost z dnešního pohledu. Ale je třeba si uvědomovat vývoj. Zatímco příslušníci slovanských kmenů na Moravě, velmi pravděpodobně i s určitým přesahem oproti území Moravy dnes, měli již v období vlády Mojmírovců (celo)moravské povědomí, na území dnešních Čech tomu tak nebylo. Jsem přesvědčena, že v raném středověku označení Čech platilo především pro příslušníka tohoto kmene. Asimilace ostatních slovanských kmenů a vznik českého povědomí na celém území Bojohemum – dnešních Čech, trvala ještě několik staletí. I když se například šlechta označovala za českou. Jako příklad a snad i doklad uvádím skutečnost, že na území bývalého kmene Doudlebů jsou do dneška známá rčení, kterými se místní obyvatelé vymezují jak územně proti Čechám, tak i proti Čechům. Mnohá z těchto rčení nejsou příliš přátelská. Snahy ze strany Čechů o asimilaci Slováků selhaly. Snaha o asimilaci Moravanů trvá již dlouho. Zřejmě nyní probíhá skrytá, možná
    poslední bitva. Obyvatelé Moravy nejsou jeden slovanský kmen, ale moravský národ s tisíciletým moravským povědomím. Z tohoto pohledu by se dalo říct "velké sousto". Toto moravské povědomí však je od 19. století stále uměle oslabováno. Určitý optimusmus mohou moravským vlastencům přinášet celosvětové sociologické průzkumy. Ty dokládají, že vlastenectví a láska k národu patří v lidském společenství k nejvytrvalejším "bylinám". Znovu vyrostou a vykvetou, když se zdá, že již byly úplně vytrhány a zničeny. A u nás, na Moravě, to přece ještě tak daleko nedošlo.

  6. > AsimilacePodle mě je třeba si uvědomit, že kdyby České země (Čechy, Morava, Slezko) nebyly součástí Svaté říše římské, ve které měl český král jako římské kníže za každou takovou zemi jeden hlas, už dávno by se o Moravanech skoro nic nevědělo nebo jen o Velké Moravě jako prvním celku. Stejně jako já teď čumím na nějaké Doudlebovi, Litoměřice a Děčany. Ale možná se pletu.

  7. Nejlépe ke všemu přispívá „vejžvyk“ Česko.
    Pak vznikají takové nesmysly jako např. Brno je město v Česku … tudíž … Brno je české město atd.
    Slyšel jsem dokonce že jsou dopravní problémy na hranicích České republiky a Moravské republiky.
    Mediální vejžvyk zakrývá historický fakt, že Česko je rovno Tschechei, což bylo německé hanlivé označení

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s