Lidé z Pelhřimovska nechtějí k Moravě

Nejen na Moravě jsou nespokojeni se současnou podobou krajů

(Článek z Lidových novin, 6. 1. 2000)

Zhruba 170 obcí požádalo o změnu své nové krajské příslušnosti

Výsměch tradicím. Tak označuje nové krajské uspořádání sto sedmdesát českých a moravských obcí a měst. Protestují proti svému zařazení do některého ze čtrnácti krajů, na které se republika rozdělila od Nového roku.

ČESKÉ BUDĚJOVICE – Novým krajským uspořádáním země poslanci zřejmé způsobili větší problém, než sami čekali. Zatímco republika má od 1. ledna čtrnáct krajů, desítky obcí už dnes volají po revizi poslaneckého rozhodnutí. Nebojí se přitom paradoxně ani tak administrativních problémů, jako spíše porušení svých historických tradic. Jedna z nejčastějších otázek ze strany obyvatel zklamaných z nových krajů přitom zní: Jsme stále Češi, nebo z nás poslanci uměle vytvořili Moravany? „Nejvíc mne dokáže rozčílit, když už se o nás i v novinách píše jako o západní Moravě,“ říká místostarosta Pacova na Pelhřimovsku Jiří Kačer. Dosud jihočeský Pacov připadl totiž i s celým pelhřimovským okresem k Jihlavskému kraji. A Jihlava vždycky patřila na Moravu.

Chceme zůstat Jihočechy!
„Nemám nic proti Moravanům. Naopak. My jsme ale odjakživa Jihočeši a chceme jimi zůstat,“ míní Kačer. Po Pacově už koluje petice, která žádá přiřazení města k Budějovickému kraji, a místní radní byli o stejnou věc žádat na ministerstvu vnitra. Přeřazení z dosavadního kraje si přitom oficiálně přejí další desítky českých i moravských obcí.
„Příští týden pojedu znovu na ministerstvo urgovat rychlé vyřízení naší žádosti,“ říká starosta Černovic u Tábora Ladislav Novotný. Černovičtí, podobné jako Pacovští, chtějí zůstat v Budějovickém kraji, který považují za jakéhosi pokračovatele Jihočeského kraje. Naopak Jihlavský kraj, to už je podle nich Morava, kam nikdy, ani ve středověku nepatřili.

Kudy vede hranice mezi Čechami a Moravou?
Rozdělení republiky na čtrnáct celků přitom vyvolalo celou řadu dalších otázek, dokonce i v odborných kruzích. Kudy vůbec vede v novém uspořádání hranice mezi Moravou a Čechami, kdysi jasně daná existencí například Jihočeského a Jihomoravského kraje? Nezmizí Čechy a Morava, když už máme oficiálně jen Zlínsko, Jihlavsko či Budějovicko? Kam budou jezdit Pražáci, kteří mají chalupu v Pelhřimově? Do jižních Čech, nebo na Moravu? „Myslím, že Pelhřimováci zůstanou Jihočechy, i kdyby se dělo cokoliv,“ říká se smíchem starosta Pelhřimova Miroslav Březina. Nové kraje chápe prý pouze administrativně, jinak uznává staré, historické hranice mezi Čechami a Moravou.

Ani úředníci nemají jasno
Dokonce i úřednici na ministerstvu vnitra však přiznávají, že jim celý geografický problém není úplně jasný. „Je v tom trochu hokej,“ přiznává Milan Kříž z tiskového odboru ministerstva. Potvrdil pouze, ze o změnu své krajské příslušnosti dosud oficiálně požádalo zhruba sto sedmdesát obcí. Kříž ale zároveň tvrdí, že těmito požadavky se ministerstvo nebude zabývat, protože to je úkol pro nová krajská zastupitelstva, vzešlá z nadcházejících podzimních voleb. Ta budou rozhodovat, zda se některá obec může odtrhnout od domovského kraje a odejít ke konkurenci, která je jí bližší. Krajským „hejtmanům“ přitom bude při vyřizování těchto avizovaných přestupů možná pořádné horko. Složitost problému, při kterém si hned desítky obcí nepřejí zůstat v kraji uměle určeném poslanci, totiž rozhodně předčí i kauzu osady U Sabotů, známou z dob rozdělení federace.

Hranice krajů jsou zvoleny necitlivě
Ke kritice nového krajského uspořádání republiky se totiž kromě obcí už dnes přidávají i historici. „Hranice mezi Moravou a Čechami byla až na drobné úpravy v podstatě dost pevná už od čtrnáctého století. Zvolené hranice nových krajů jsou opravdu hodné necitlivé a znamenají výsměch historickým tradicím“ říká například Eva Semotanová z Historického ústavu Akademie věd ČR.
Marek Kerles

Na závěr malá otázka: hádejte, jak se svou žádostí uspěly Černovice a Pacov, jinými slovy, ke kterému kraji dnes patří.

Nakonec ještě jedna mapa. Ukazuje rozdělení Moravy na kraje (Jihlavský, Znojemský, Brněnský, Hradišťský, Olomoucký, Přerovský, Opavský a Těšínský) z roku 1836. Představitelé dnešních krajů (a zejména nikým nechtěného kraje Vysočina) se snaží vytvořit dojem, že kraje mají dávnou historickou tradici, jenže tehdejší kraje sloužily jako vnitřní správní celky uvnitř Moravy, kdežto dnešní kraje Moravu nahrazují a to v dějinách nikdy nebylo.

Morava - kraje 1836

Advertisements

6 thoughts on “Lidé z Pelhřimovska nechtějí k Moravě

  1. ZÁNIK KRAJŮ 1860-1865Samotné kraje však byly jako zbytečné a přežité správní jednotky v Českém království, Moravském markrabství i Slezském vévodství zrušeny už v letech 1860-1865 a byly nahrazeny moderními okresy. Veřejná správa tak od té doby měla tyto úrovně: obec-okres-země-stát. A to až do roku 1949, kdy bylo tradiční zemské zřízení komunisty protiprávně zlikvidováno !!!Poznámka:Slezské vévodství bylo od roku 1848 opět samostatnou korunní zemí.Literatura:J.L.Bílý: Právní dějiny na území ČR, Praha 2003J.Janák: Dějiny správy v českých zemích, Praha 2005I.Štarha: Přehled dějin správy na Moravě a ve Slezsku, Brno 2005K.Schelle: Vývoj správy na Moravě a ve Slezsku, Brno 1991http://www.moravane.eu…opic=426.0http://www.moravane.eu…opic=490.0http://www.moravak.bloguje.cz…php č.44

  2. >Diky za text a mapku!!Priznam se ze me nikdy nenapadlo ze ty stiznosti byly i z "druhe strany", ale za zle jim to mit nemozu, jinak bych byl pokrytec, ze ;-)Prekvapilo me ale ze i lidi mimo Moravu maji povedomi o zemske hranici a 2 narodech v CR, ikdyz opet me to asi prekvapit nemelo, ale kez by moravske povedomi bylo na stejne urovni, ze?Ale jenom to dokazuje ze hlavnim cilem teto "reformy kraju" bylo smazat onu hranici a vytvorit umely dojem ze vsichni jsou Cesi…jenom ti na vychod od Jihlavy jsou trochu mene cenni a netreba na nich utracet tolik penez v investicich do infrastruktury apod, ze ano…No, dik za text, to by se dalo rozebirat jeste dale ;-)Ale stale me na jejich reakci zarazi par veci; ten nacionalismus, nic vylozene extremniho ale stejne. A to jen kvuli tomu ze by byli v Jihlavksem kraji? Ja tam byl 3 roky na skole a ze by Jihlava byla nejak moravska me neprislo a scitani lidu & par poslednich
    voleb jenom dokazuji ze to s tim moravanstvim nebude tak zhave. A proc si mysli ze se tomu pohori kde ziji rika Cesko-Moravska Vysocina?Nicmene, hadam ze dnes jsou v Cechach, resp. Budejovickem kraji? Co vyhraju?!?!?! 😉

  3. > Zamyšlení a poznámkaDěkuji za mapku a zajímavý materiál. Myslím si, že ty české obce se na "Moravu" dostaly spíš proto, aby se nemohlo říct, že jen z Moravy se trhají kusy historické země ve prospěch Čech. Líbilo by se mně udělat takovou partu, která by každé léto vzala bílou barvu a šla vyznačovat historické hranice Moravy. Jinak ještě k té poznámce v nadpise. Četla jsem již někdy dříve, že Českomoravská vysočina se dříve jmenovala Moravská. Je to prý patrné ještě z map vydávaných v době nedávné například v Británii. Je pochopitelné, že se v cizí zemi při aktualizaci map zaměří především na vlastní a blízké země a to co je mimo jejich hlavní zájem jim může uniknout. Je vidět,že "přenášení patníků" (jak to v minulosti po nocích dělávali zlodějští a závistiví sedláci – kteří v pověstech potom nenašli klid a strašívali s patníkem v náručí a volali "kam s ním" dokud jim někdo neodpověděl "kams ho dal, tam s ním&
    quot; a tím je nevysvobodil) mezi Čechami a Moravou není tak docela nové, ale v takové míře a s takovou drzostí jako dnešní páni si to ještě nikdo nedovolil. Věřím však, že moravské vlastenectví ožije a nabere sílu vyřeší tento problém i mnoho dalších. Vždyť jsme mnohokrát na Moravě ukázali, že to umíme.

  4. > [2]"Nicmene, hadam ze dnes jsou v Cechach, resp. Budejovickem kraji? Co vyhraju?!?!?! 😉 "-Nic. Dotyčné obce jsou stále v kraji Vysočina.

  5. Je čas na přehodnoceníz textu vybírám tuto část:Ani úředníci nemají jasnoDokonce i úřednici na ministerstvu vnitra však přiznávají, že jim celý geografický problém není úplně jasný. "Je v tom trochu hokej," přiznává Milan Kříž z tiskového odboru ministerstva. Potvrdil pouze, ze o změnu své krajské příslušnosti dosud oficiálně požádalo zhruba sto sedmdesát obcí. Kříž ale zároveň tvrdí, že těmito požadavky se ministerstvo nebude zabývat, protože to je úkol pro nová krajská zastupitelstva, vzešlá z nadcházejících podzimních voleb. Ta budou rozhodovat, zda se některá obec může odtrhnout od domovského kraje a odejít ke konkurenci, která je jí bližší. Krajským "hejtmanům" přitom bude při vyřizování těchto avizovaných přestupů možná pořádné horko. Složitost problému, při kterém si hned desítky obcí nepřejí zůstat v kraji uměle určeném poslanci, totiž rozhodně předčí i kauzu osady U Sabotů, známou z dob rozdělení federace….Můj
    názor:Na podzim 2010 jsou opět komunální volby, ve kterých by si lidé mohli vybrat promoravské politiky, kteří by jim na komunální úrovni pomohli z národní identitou a růstem regionu. Centrálně to růst nemůže, musí to jít odzdola pěkně pomalu a opatrně, asi tak jak jdou komunální politici odspodu nahoru. Ale hlavně nepromeškat tento vhodný čas, protože další rok je sčítání obyvatelstva, které mnoho napoví. Nyní záleží na tom, jak vhodně budou lidé nasměřováni ke komunálním politikům a kdo co nabídne. V rámci decentrizace státní správy by bylo vhodné plně tento nastávající potenciál využít.nakonec cituji z Vašeho článku: … Kříž ale zároveň tvrdí, že těmito požadavky se ministerstvo nebude zabývat, protože to je úkol pro nová krajská zastupitelstva, vzešlá z nadcházejících podzimních voleb. Ta budou rozhodovat, zda se některá obec může odtrhnout od domovského kraje a odejít ke konkurenci, která je jí bližší. Krajským "hejtmanům" přitom bude při vyřizování těchto avizovaných
    přestupů možná pořádné horko…Takže budeme odcházet ke konkurenci. Například pročeská svitavská radnice se svými protimoravskými politiky na podzim definitivně končí a je tu konkurence vzniklá na popud občanů. Když minulý rok proběhla reportáž Radka Johna o podivném financování multifunkčního centra, ze kterého se beztrestně vyváděly peníze, vzniklo sdružení občanů města, kteří mají velký potenciál rozhodovat o dění na radnici.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s