Lidé z Pelhřimovska nechtějí k Moravě

Nejen na Moravě jsou nespokojeni se současnou podobou krajů

(Článek z Lidových novin, 6. 1. 2000)

Zhruba 170 obcí požádalo o změnu své nové krajské příslušnosti

Výsměch tradicím. Tak označuje nové krajské uspořádání sto sedmdesát českých a moravských obcí a měst. Protestují proti svému zařazení do některého ze čtrnácti krajů, na které se republika rozdělila od Nového roku.

ČESKÉ BUDĚJOVICE – Novým krajským uspořádáním země poslanci zřejmé způsobili větší problém, než sami čekali. Zatímco republika má od 1. ledna čtrnáct krajů, desítky obcí už dnes volají po revizi poslaneckého rozhodnutí. Nebojí se přitom paradoxně ani tak administrativních problémů, jako spíše porušení svých historických tradic. Jedna z nejčastějších otázek ze strany obyvatel zklamaných z nových krajů přitom zní: Jsme stále Češi, nebo z nás poslanci uměle vytvořili Moravany? „Nejvíc mne dokáže rozčílit, když už se o nás i v novinách píše jako o západní Moravě,“ říká místostarosta Pacova na Pelhřimovsku Jiří Kačer. Dosud jihočeský Pacov připadl totiž i s celým pelhřimovským okresem k Jihlavskému kraji. A Jihlava vždycky patřila na Moravu.

Chceme zůstat Jihočechy!
„Nemám nic proti Moravanům. Naopak. My jsme ale odjakživa Jihočeši a chceme jimi zůstat,“ míní Kačer. Po Pacově už koluje petice, která žádá přiřazení města k Budějovickému kraji, a místní radní byli o stejnou věc žádat na ministerstvu vnitra. Přeřazení z dosavadního kraje si přitom oficiálně přejí další desítky českých i moravských obcí.
„Příští týden pojedu znovu na ministerstvo urgovat rychlé vyřízení naší žádosti,“ říká starosta Černovic u Tábora Ladislav Novotný. Černovičtí, podobné jako Pacovští, chtějí zůstat v Budějovickém kraji, který považují za jakéhosi pokračovatele Jihočeského kraje. Naopak Jihlavský kraj, to už je podle nich Morava, kam nikdy, ani ve středověku nepatřili.

Kudy vede hranice mezi Čechami a Moravou?
Rozdělení republiky na čtrnáct celků přitom vyvolalo celou řadu dalších otázek, dokonce i v odborných kruzích. Kudy vůbec vede v novém uspořádání hranice mezi Moravou a Čechami, kdysi jasně daná existencí například Jihočeského a Jihomoravského kraje? Nezmizí Čechy a Morava, když už máme oficiálně jen Zlínsko, Jihlavsko či Budějovicko? Kam budou jezdit Pražáci, kteří mají chalupu v Pelhřimově? Do jižních Čech, nebo na Moravu? „Myslím, že Pelhřimováci zůstanou Jihočechy, i kdyby se dělo cokoliv,“ říká se smíchem starosta Pelhřimova Miroslav Březina. Nové kraje chápe prý pouze administrativně, jinak uznává staré, historické hranice mezi Čechami a Moravou.

Ani úředníci nemají jasno
Dokonce i úřednici na ministerstvu vnitra však přiznávají, že jim celý geografický problém není úplně jasný. „Je v tom trochu hokej,“ přiznává Milan Kříž z tiskového odboru ministerstva. Potvrdil pouze, ze o změnu své krajské příslušnosti dosud oficiálně požádalo zhruba sto sedmdesát obcí. Kříž ale zároveň tvrdí, že těmito požadavky se ministerstvo nebude zabývat, protože to je úkol pro nová krajská zastupitelstva, vzešlá z nadcházejících podzimních voleb. Ta budou rozhodovat, zda se některá obec může odtrhnout od domovského kraje a odejít ke konkurenci, která je jí bližší. Krajským „hejtmanům“ přitom bude při vyřizování těchto avizovaných přestupů možná pořádné horko. Složitost problému, při kterém si hned desítky obcí nepřejí zůstat v kraji uměle určeném poslanci, totiž rozhodně předčí i kauzu osady U Sabotů, známou z dob rozdělení federace.

Hranice krajů jsou zvoleny necitlivě
Ke kritice nového krajského uspořádání republiky se totiž kromě obcí už dnes přidávají i historici. „Hranice mezi Moravou a Čechami byla až na drobné úpravy v podstatě dost pevná už od čtrnáctého století. Zvolené hranice nových krajů jsou opravdu hodné necitlivé a znamenají výsměch historickým tradicím“ říká například Eva Semotanová z Historického ústavu Akademie věd ČR.
Marek Kerles

Na závěr malá otázka: hádejte, jak se svou žádostí uspěly Černovice a Pacov, jinými slovy, ke kterému kraji dnes patří.

Nakonec ještě jedna mapa. Ukazuje rozdělení Moravy na kraje (Jihlavský, Znojemský, Brněnský, Hradišťský, Olomoucký, Přerovský, Opavský a Těšínský) z roku 1836. Představitelé dnešních krajů (a zejména nikým nechtěného kraje Vysočina) se snaží vytvořit dojem, že kraje mají dávnou historickou tradici, jenže tehdejší kraje sloužily jako vnitřní správní celky uvnitř Moravy, kdežto dnešní kraje Moravu nahrazují a to v dějinách nikdy nebylo.