Morava v Evropě regionů

Evropa regionů ve dvou mimomoravských návrzích

Strana Moravané má představu budoucí Evropy jako federálního soustátí, které však nebude tvořeno současnými státy v jejich nynější podobě, nýbrž novými, menšími státy, odpovídajícími starým zemím existujícím do doby, než se pospojovaly do současných států. Tuto představu sdílí strana Moravané s evropskou politickou stranou EFA, která je sdružením regionálních a národních stran nestátních národů.
Zajímavé je, že úvahy o vytvoření menších státních celků než jsou ty současné se několikrát objevily mimo souvislost s EFA, a to z toho důvodu, že autoři těchto představ si uvědomovali, že pokud se Evropa má sjednotit, budou problémy s tím, že některé státy mají přes padesát milionů obyvatel a jsou tak obrovské ve srovnání s ostatními státy, které mají velikost jednotek milionů obyvatel, nemnoho z nich nad deset milionů. Níže uvedení autoři vycházeli z logické úvahy, že ve sjednocené Evropě by hrozilo, že příliš velké státy by dominovaly ostatním a že pro unii by bylo mnohem lepší, kdyby se skládala ze států přibližně stejné velikosti.
Prvním z autorů takových myšlenek byl rakouský filozof Leopold Kohr. V roce 1957 představil mapu, na které předvedl svou představu. Menší státy na ní zůstaly beze změny, ostatní byly rozděleny. Výběr se mně zdá poněkud zvláštní a jen někdy odpovídá nějakým starším historickým celkům, třebaže jména jím vytvořených nových celků vesměs mají stará jména. Kromě toho celek stejně nesplňuje záměr, Anglie má 50 milionů obyvatel (84% Spojeného království), takže oddělení Skotska, Walesu a Irska od Británie nemá skoro žádný vliv. Nás na té mapě každopádně zaujme především to, že autor nepočítal s Moravou a zahrnul ji do celku zvaného Bohemia.

Evropa regionů bez Moravy, návrh z 1957

Další podobný návrh se objevil v roce koncem 80. let a jeho autorem byl Freddy Heineken. K další četbě si můžete dát lahev piva stejného jména, protože autorem skutečně nebyl nikdo jiný než majitel stejnojmenného nizozemského pivovaru. Byl přesvědčeným Evropanem a koncem svého života navrhl provést v Evropě takové změny, aby se oslabily dosavadní státní hranice a posílil nadnárodní charakter Evropy. Jeho představou opět bylo, že větší počet menších států snáz vytvoří jednotnou Evropu než malý počet velkých států, které mezi sebou budou soupeřit. Na Heinekenově představě je z našeho pohledu zajímavé především to, že se zde objevuje jako jeden z navrhovaných evropských států i Morava.

Evropa regionů s Moravou, návrh z 1992

Oba tyto návrhy se zdají být v souladu s programem Moravanů a EFA na vytvoření Evropy regionů místo dosavadní Evropy států. Zatímco však EFA a Moravané vycházejí z hnutí nestátních národů za vlastní stát, dva zde uvedené návrhy vycházejí z představy o nutnosti vytvoření fungujícího a stabilního evropského soustátí. Oba postoje však podle mého mají jedno společné – jsou neuskutečnitelné. Ani politici ani obyvatelé kteréhokoli státu, který by měl být podle kteréhokoli plánu rozdělen, s rozdělením nebudou souhlasit, pokud tedy nepočítáme oddělení okrajových území s obyvatelstvem, které není se státem ztotožněno (např. Baskové či snad Moravané) – a proti vůli žádného státu jej rozdělit nelze. Občas se říká a píše, že ve sjednocené Evropě zeslábne úloha států a zesílí úloha (historických) regionů a že se tak ve sjednocené Evropě státy jakoby rozpustí. To je sice představa pěkná a možná lákavá, ale nesmyslná. Dokud je Evropská unie především spolkem nezávislých států, žádné oslabování jejich existence ani náznakem nehrozí a pokud by se Evropská unie změnila na soustátí (federaci), ani pak by význam členských států neslábl. To se může dít leda ve federacích se silnou mírou centralizace (jako v Rakousku), nikoli ve federacích, kde členské státy mají poměrně hodně samostatnosti, jako v USA či Švýcarsku – v nich si členské státy bedlivě hájí svou míru nezávislosti vůči federaci a rozhodně se nerozplývají a nevynořují se místo nich nějaké menší celky, dosud potlačené. (Příklad: současné německé spolkové země jsou do značné míry umělé (viz o něco níže) a zahrnují území různých menších zaniklých historických celků; ty by mohly usilovat o znovuobnovení a ačkoli německá ústava dovoluje vytvoření nových spolkových zemí oddělením ze stávajících, současné spolkové země jsou stabilní a odstředivé tendence v nich nejsou.)
Za Evropou regionů stojí představa, že se Evropa vývojem spojí natolik, že hranice mezi současnými státy úplně zaniknou a vzniklý celoevropský celek pak bude možno zcela nově rozčlenit na státy nové. Tak však vývoj nikde jinde v Evropě ani mimo Evropu neprobíhal. Jedinou výjimkou, která mě napadá je Německo, neboť současné spolkové země v podstatě nemají nic společného s dřívějšími německými zeměmi, byly utvořeny nově po druhé světové válce, třebaže se k historickým hranicím a celkům přihlíželo. Německý vývoj však byl způsoben hlavně válkou a v celoevropském měřítku je neopakovatelný. Pokud se obyvatelé nějaké historické země rozhodnou vytvořit vlastní stát oddělením od stávajícího státu, bude to (stejně jako to byl doposud) proces nezávislý na evropském sjednocování. Sblížení evropských států může nanejvýš navodit situaci, která usnadní a zesílí odstředivé tendence, do té doby už existující, obyvatelé určité oblasti se můžou snadněji rozhodnout pro opuštění stávajícího státu. K hromadnému celoevropskému rozpadu současných států však nemůže dojít, neexistují žádné společenské síly, které by to byly schopny a hlavně vůbec chtěly prosadit. Znamená to, že pokud vznikne evropská federace, vznikne spojením (některých) současných evropských států a počet členských států se možná bude časem mírně zvětšovat oddělováním nových států od států současných. Mezi takovými novými státy by mohla být i Morava, avšak jen za předpokladu, že se podaří na Moravě přesvědčit její obyvatele, aby svou budoucnost spojili nikoli s českým státem, ale (staro)nově se samostatným státem moravským. To ale určitě nenastane prosazením nějakého regionalizačního trendu v Evropě a bylo by tedy zcela zbytečné na něj čekat.

Reklamy

12 thoughts on “Morava v Evropě regionů

  1. >Trend k federalizaci by bylo skutečně nesmyslné si představovat jako nějaký zánik stávajících států na povel v jeden okamžik. Mluvíme o TRENDU, nikoliv o revoluci.A ten trend tu je, to je nepochybné. Výsledky se dostavují postupně, v různých státech různou rychlostí. Belgie se stala federací, Baskicko a Katalánsko pošilhávají po samostatnosti, zatímco již disponují rozsáhlou autonomií, Skotsko bude o samostatnosti rozhodovat napřesrok v referendu. Kdo chce, tak to vidí. Kdo nechce, mluví o nemožném.

  2. >Zarážející je, že Nizozemec věděl o Moravě, zatímco Rakušan ne, že?

  3. > [1]"Trend k federalizaci by bylo skutečně nesmyslné si představovat jako nějaký zánik stávajících států na povel v jeden okamžik. Mluvíme o TRENDU, nikoliv o revoluci. … Kdo nechce, mluví o nemožném."O tom není pochyb, že v současnosti spějí k větší či úplné nezávislosti určité oblasti Evropy snáz než dříve. Nevidím ale důvod, proč by to mělo zasáhnout celou Evropu. Jestliže třeba existuje odtažitost od Francie v Bretani, neznamená to, že stejně tak je či vůbec někdy bude třeba v Pikardii či Burgundsku.Potenciál oddělování nových států ze současných je jen omezený a po vzniku několika států se vyčerpá. Přeměnu celé Evropy od toho nelze očekávat a je úplně jedno, zda nejednou či dlouhodobě.

  4. Lidé kteří se snaží zbohatnout na neštěstí svých spoluobčanů si zaslouží odsouzení a tvrdé tresty. Není jich však mnoho. Mnohem více je šovinistických českých nacionlistů, kteří potírají svébytnost, ba dokonce i samu národnost Moravanů a Slezanů. "… vždycky jsem cítil ponížení, že musím do nějakých obskurních rubrik psát: národnost česká, když jsem Moravan, ne Čech…. Moje vlast je Morava a žádné Čechy, a už vůbec ne infámní, hrůzné, bohorouhačské Česko, ten obludný výplod našeho zdivočelého, prohnilého, nekonečně zkorumpovaného, nestoudného, každou sebemenší hodnotu okamžitě špinícího, rozkládajícího, relativizujícího liberalismu." Jiří Kuběna, básník,…vyznání moravské, Střední Evropa, 2/88,samizdat

  5. RE na č.5Potenciál oddělování se nevyčerpá, ba právě naopak, nebot platí známé "exempla trahunt" tj. příklady táhnou.

  6. > [7]To se mně zdá jako nesmysl. To přece neznamená, že když lidé vidí, že se něco děje v jejich sousedství, že to hned zatouží dělat taky.

  7. příklady táhnoukdyž lidé vidí něco v sousedství, co by chtěli udělat taky, ale nejsou rozhodnuti, rozhodnutí to může uspíšit

  8. > obavaZ přílišné emancipace Moravy mám obavu i když bych si ji moc přál.Mám teď na mysli povahové rysy moravanů, potažmo Slovanů vůbec,jako je nesvornost,nejednost,závist a pod.,které se táhnou dějinami jako červená nit.Myslím si,že kdyby se Morava nestala součástí habsburské monarchie nebyla by její současnost ani taková jaká je,tedy byla by mnohem horší.Ta racionalita,které se nám i proti naší vůli dostávalo soužitím s Němci a v rámci římské říše národa německého nám podle mě jen prospěla.uvažuji tak i podle úrovně jiných slovanských národů v našem okolí.Takže než začneme něco zatracovat podrobme to nejdříve kritickému zkoumání.A to platí v každé době.Dubský

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s