Západní hranice Moravy v budoucnu

Jak má vypadat budoucí západní hranice Moravy?

V současné době Morava jako státoprávní útvar neexistuje a proto taky nemá nějaké přesně vymezené území. Přesto v obecném povědomí přetrvává představa, že na východě České republiky je jakési moravské území, ale drtivá většina těch, kteří říkají „na Moravě“ ani pořádně neví, kde ještě je „na Moravě“ a kde už ne (viz Průzkum povědomí o česko-moravské hranici). Toto neurčité vymezení moravského území by mohlo působit potíže při úsilí vyvést Moravu ze záhrobí zpět do existence. Má-li se Morava opět stát státoprávním celkem, musí být jasné, na které území se má vztahovat pravomoc celomoravských orgánů a to území musí být přesně vymezeno. Protože ze severu, východu a jihu je moravské území vymezeno hranicemi dnešní České republiky, bude hlavní problém spočívat v přesném vymezení západní hranice.
K této otázce mezi poučenými panuje patrně více názorů a i když to nemůžu doložit přesnými údaji, myslím, že většina si představuje, že se obnoví vedení hranice z dob, kdy ještě Morava naposledy jako celek existovala, tj. z roku 1948. Průběh této hranice je k vidění ve starších článcích Poslední hranice Moravy v hranicích obcí a Podrobná mapa posledního průběhu moravsko-české hranice. Nicméně když tuto hranici prozkoumáme blíže, zjistíme, že jsou tam některé věci, které vyvolávají pochybnosti – zejména je to vedení hranice zastavěným územím Jihlavy a středem vesnic Radiměř a Kamenná Horka. Je však i jiný přístup, který se sice v zásadě starého průběhu západní hranice Moravy drží, ale v jednotlivostech se od něj odlišuje. Je to přístup strany Moravané, který je slovy vyjádřen takto: Na základě práva moravského národa na sebeurčení usiluje strana Moravané o nezávislost Moravy obnovením zákonodárného Moravského parlamentu s působností na území Moravské katolické provincie. Tento přístup je pochopitelný, protože katolická církev je jediný, kdo v současné době ve svém konání zohledňuje západní moravskou hranici a je to tedy jediná možnost, jak západní hranici moravského území v současné době stručně definovat. Nicméně západní hranice moravské církevní provincie (katolické) se s původní hranicí Moravy stejně přesně nekryje. Jaké jsou rozdíly, se podívejme na následující mapě (už v 19. století se však hranice moravské katolické církevní provincie nekryly s hranicí markrabství, mnohé odchylky tehdy byly stejné jako dnes, v mapě jsou naznačeny v příslušných místech tečkovaně):

Moravská národnost ve sčítání lidu 1991

Je vidět, že některé obce či jejich části (zeleně) patří k moravské církevní provincii, ač původně nepatřily k moravskému markrabství (aspoň ne v posledních dvou stoletích) a naopak některé původně moravské obce či jejich části (katolické farnosti nezahrnují vždy celou obec) jsou dnes (a byly i v 19. století) součástí české církevní provincie (na mapě červeně). Ale ač je toto vymezení moravského území možno v současné době užívat jako pracovní, nemyslím si, že by bylo vhodné se k němu upínat jako k řešení, které bude skutečně v praxi uplatněno. Řeší sice problém rozdělení Jihlavy, Radiměře a Kamenné Horky, ale jinak pro Moravu nijak zvlášť výhodný není. A pak, není důvod, proč by měl ten, kdo vytyčuje hranice Moravy, být zrovna katolická církev. Církev má svoje vlastní potřeby, podle nichž vytyčuje hranice svých správních obvodů (viz rozdíly oproti hranici Moravy v 19. století), a navíc už od konce starověku platí, že katolická církev se při jejich stanovování přizpůsobuje hranicím států, ne naopak.
Kdyby v roce 1949 Morava jako správní celek nezanikla a přežila dodnes, existovala by jistě v těch hranicích, které měla v roce 1948, a o žádné jejich úpravě by se patrně neuvažovalo nebo nanejvýš o úpravách nepatrných. Ale jelikož hranice na mnoho desetiletí zmizela a tím vymizela z obecného povědomí znalost jejího průběhu, uvolnila se tím cesta k jejímu obnovení s přihlédnutím ke změnám v osídlení a rozloze obcí a jejich zastavěného území. Po pádu komunistické vlády koncem roku 1989 se vynořilo více hlasů, že západní hranici Moravy bude třeba stanovit nově, samozřejmě na základě původní hranice. Jedním z hlasů byla zpráva Kartografického ústavu Československé akademie věd z roku 1990 založená na vlastním průzkumu mínění obyvatel obcí v okolí bývalé západní moravské hranice. Podstatou průzkumu bylo zjišťování přání lidí, ke kterému celku (tehdy se uvažovalo o nové federalizaci Československa), Moravě nebo Čechám, by chtěli svou obec připojit. Na základě průzkumu a s doplněním vlastních rozborů pak ústav navrhl dvě varianty průběhu moravsko-české hranice. Následující text podává informaci o uvedené zprávě, jak byla otištěna ve sborníku Moravského národního kongresu 1999-2001:
V souvislosti s diskusí nad novým státoprávním uspořádáním naší republiky a snahami o obnovení statutu země Moravskoslezské byl v roce 1990 uskutečněn průzkum názorů obyvatelstva v obcích a jejich částech, které leží podél historické českomoravské hranice. Na základě výsledku anketárního šetření a s přihlédnutím k dalším kritériím byla sestavena výzkumná zpráva o návrhu na úpravu zemské hranice mezi Čechami a Moravou. Byla zpracována v rámci výzkumného dílčího úkolu SPZV: IX-11-4/04 „Sociálně geografická a ekonomickogeografická analýza a syntéza podmínek oblastního rozvoje“, který je součástí hlavního úkolu SPZV: IV-11-4 „Prognózování rozvoje oblastí ČSFR na základě racionálního využívání jejich zdrojů“.
Výzkum probíhal v obcích Jihočeského a Východočeského kraje, které byly před administrativní úpravou státní správy v roce 1949 součástí země Moravskoslezské. Dále se jednalo o obce okresu Jihlava a Žďár n. Sázavou patřící před rokem 1949 do Čech. V obcích na moravském území byli občané dotazováni, zda jsou v případě nového administrativního členění pro připojení jejich obce zpět k Moravě. Na území českém byla otázka položena ve stejném smyslu, pouze s tím rozdílem, že se jednalo o připojeni obce zpět k Čechám. Mimo odpovědi na dotaz bylo zjišťováno pohlaví respondenta, věk, profese, vzdělání, místo narození, délka trvalého pobytu v obci a misto pracoviště. Výsledky ankety byly doplněny analýzou proudů dojížďky obyvatelstva do zaměstnání a závěry z anketárního šetření Geografického ústavu ČSAV o spádovosti obyvatel za občanskou vybaveností.
Výzkum probíhal na tomto území:
Jihočeský kraj:
Moravská část před rokem 1960,
Okres Jindřichův Hradec:
(obce bývalého politického okresu Dačice), Budíškovice, Cizkrajov, Český Rudolec, Dačice, Hříšice, Písečné, Popelín, Slavonice, Staré Hobzí, místní části obce Strmilov (Česká Olešná, Malý Jeníkov, Palupín), Studená, Volfířov, místní části obce Zahrádky (Horní Dvorce, Horní Olešná) a obec Desná (dříve politický okres Moravské Budějovice).
okres Pelhřimov:
místní části obce Počátky (Horní Vilímeč, Prostý, Vesce).
Východočeský kraj:
moravská Část před rokem 1960
okres Svitavy:
(obce bývalého politického okresu Moravská Třebová), místní části obce Brněnec (Březová nad Svitavou, Horákova Lhota, Chrastová Lhota, Moravská Chrastová, Želivsko), Březina, Chornice, Jaroměřice, Jevíčko, Kamenná Horka, Křenov, Kunčina, Linhartice, Město Trnávka, Mladějov, Moravská Třebová, moravská část obce Radiměř, Rudná, Rychnov, Sklené, Slatina, Staré Město, Svitavy, místní část obce Trstěnice (Ostrý Kámen), Třebařov, Vendolí, Vranová Lhota, Vysoká a dále obec Bohuňov, Rozhraní a Študlov (dříve politický okres Boskovice).
okres Ústí nad Orlicí:
(obce bývalého politického okresu Zábřeh), Cotkytle, Červená Voda, (místní část obce Šumperk), Lubník, Strážná, Tatenice.
Jihomoravský kraj:
Česká část před rokem 1960, (části bývalých politických okresů Havlíčkův Brod, Humpolec, Chotěboř, Chrudim, Pelhřimov a Polička)
okres Jihlava:
Bezděčín, Bílý Kámen, Branišov, Brzkov, Cejle, Dobronín, Dobroutov, Dolní Cerekev, Dudín, Dušejov, Hlávkov, Hojkov, Hrbov, Ježená, místní části Jihlavy (Hybrálec, Pávov, Smrčná, Staré Hory, Záborná), Jiřín, Kalhov, Kamenná, Milíčov, Mirošov, Opatov, Flandry, Polná, Rohozná, Střítež, Šimanov, Ústí, Větrný Jeníkov, Věžnička, Výskytná n. Jihlavou, Zbilidy, Ždírec.
okres Žďár nad Sázavou:
Česká část obce Herálec (Český Herálec, Kuchyně), místní části obce Jimramov (Sedliště, Trhonice), Karlov, česká část obce Křižánky, Malá Losenice, Milovy, Nížkov, Poděšín, Sázava, Sirákov, česká část obce Svratka, Škrdlovice, Velká Losenice, Vepřová, Vojnův Městec, místní části Žďáru nad Sázavou (Polnička, Račín, Stržanov, Světnov).
Na značné části území „Dačicka“, jak je ve výzkumné zprávě nazývána moravská část Jihočeského kraje, se většina dotazovaných vyslovila pro připojení jejich obce k Moravě. V Dačicích, Cizkrajově, Starém Hobzí, Volfiřově a Hríšicích se jednalo o více než 80% respondentů. V Českém Rudolci, Studené, Desné, Budíškovicích a Budči bylo pro připojení obce k Moravě více než 2/3 dotazovaných, ve Slavonicích a Písečném pouze 50%. Odlišné byly odpovědi v severozápadní části Dačicka. V obci Popelín dosahoval podíl obyvatel pro připojení obce k Moravě méně než 20%. V místních částech obce Počátky, t. j. Prostý, Vesce a Horní Vilímeč bylo promoravských odpovědí méně než 50 %.
Na základě výsledku anketárního šetření s přihlédnutím k ostatním kritériím autoři navrhují tyto změny. „Doporučujeme, aby v případě zemského zřízení byla historická hranice v této oblasti mezi Čechami a Moravou obnovena v původní podobě, kromě severozápadní části Dačicka, kde by obce Popelín a místní čásli Strmilova (Malý Jeníkov, Česká Olešná a Palupín), Zahrádek (Horní Dvorce a Horní Olešná) a Počátek (Prostý, Vesce, Horní Vilímeč) byly přičleněny k Čechám“ (Toušek V. a kol. 1990, s, 44).
Další oblastí anketárního šetření bylo „Moravsko Třebovsko“, jež zahrnuje moravskou část Východočeského kraje. Ve všech obcích na Jevíčsku byl podíl odpovědí pro Moravu vyšši než 2/3 a z toho ve většině obcí vyšší než 80%. Také více než 2/3 dotazovaných z obci bývalého soudního okresu Moravská Třebová se vyslovilo pro přípojení k Moravě. V jihovýchodní části bývalého soudního okresu Svitavy byl podíl promoravských odpovědí vyšší než 2/3, avšak v samotných Svitavách souhlasilo s připojením k Moravě jíž méně respodentů. Dotazovaní v obcích bývalého soudního okresu Kunštát se vyslovili pro Moravu jednoznačně. V obci Červená Voda a Lubník v okrese Ústi nad Orlici byl podíl promoravských odpovědi nižší než 50%.
Výsledky výzkumu vedly autory k vyslovení tohoto návrhu o novém průběhu zemské hranice. „Na Moravsko Třebovsku doporučujeme obnovit historickou hranici mezi Čechami a Moravou s následujícími nepatrnými úpravami v zázemí Svitav: přičlenit k Moravě české části obcí Radiměř a Kamenná Horka a místní část Svitav Opatovec, naopak k Čechám navrhujeme přičlenit Ostrý Kámen (místní část obce Trstěnice). Z moravských obcí v okrese Ústí n. Orlicí doporučujeme přičlenit zpět k Moravě obce Tatenice, Strážná a Cotkytle. Zbývající území, t. j. obce Lubník a Červená Voda a místní část Králíků Velkou Moravu navrhujeme ponechal v Čechách“ (Toušek V. a kol. 1990, s. 47).
V české části Jihlavska byl při anketárním šetření zjištěn vysoký podíl (nad 80 %) odpovědí pro Moravu. Jednalo se především o české místní části města Jihlavy a obce z bezprostředního okolí. Byly to také obce Věžnička a Dobroutov, které tvoří zázemí Polné. Více než 2/3 promoravských odpovědí zaznamenali v obcích Vyskytná n. Jihlavou, Mirošov, ale i Kamenná a Hrbov z bývalého soudního okresu Polná. V obcích Opatov, Milíčov, Rohozná, které jsou při hranicích s okresem Pelhřimov, a v Bezděkově u Polné klesl podíl pod 20 %. V některých obcích se projevovala značná nerozhodnost respondentů.
Návrh na úpravu zemské hranice na území Jihlavska zní takto: „Vzhledem k atraktivitě města Jihlavy prokázané jak výsledky anketárního šetření, tak analýzou regionálních procesů (dojížďka obyvatel za prací a službami) v této oblasti doporučujeme podstatnou změnu historické hranice mezi Čechami a Moravou. Navrhujeme připojit k Moravě české území Jihlavska s výjimkou obci: Bezděčín, Dudín, Hojkov, Milíčov, Opatov, Rohozná a Ústí.
Naše II. alternativa návrhu úpravy zemské hranice respektuje méně současné vztahy v osídleni, ale daleko více historickou hranici. Úpravy vychází jednak ze skutečností, jen že přece jen část obcí v českém území Jihlavska má o něco méně těsné vztahy s Jihlavou (obce Bílý Kámen, Branišov, Dušejov, Hlávkov, Jiřín, Kalhov, Šimanov, Větrný Jeníkov a Zbilidy) a že města Polná se svým zázemím (Polná bez místních částí Stáj a obce Brzkov, Dobroutov, Hrbov, Kamenná a Věžnička) má jisté předpoklady v budoucnu se rozvíjet méně závisle na Jihlavě než dosud. Proto v II. alternativě výše uvedené obce navrhujeme přičlenit k Čechám“ (Toušek A. a kol. 1990, s. 49).
Poslední oblastí anketárního šetření byla česká část Žďárska. Zde bylo pouze 16 respondentů pro připojení jejich obce do Čech. Důsledkem toho se stalo, že se v anketě nevyskytla žádná obec, ve které by bylo více dotazovaných pro Čechy než pro Moravu. Výjimkou se staly pouze místní části Jimramova (Sedliště a Trhonice). Největší podíl promoravských odpovědí byl zaznamenán ve Vojnově Městci, Malé Losenici a Sirákově, ale i v českých místních částech Žďáru nad Sázavou (Polnička, Račín, Světnov a Stržanov). Největší podíl odpovědí pro Moravu nastal v obcích Radostín, Sázava a Velká Losenice. Také zde se v některých obcích projevila nerozhodnost, ale i nezájem obyvatel o anketu.
Provedený výzkum se stal podkladem pro návrh na změnu hranice, který zní takto: „Analýza anketárního šetření včetně doplňujících rozborů nás vede k závěru pozměnit na Žďársku historickou zemskou hranici ve prospěch Moravy následně: ponechat celou českou část Žďárska v působnosti Žďáru n. Sáz. S výjimkou místních částí Jimramova (Sedliště a Trhonice) a tyto místní části navrhujeme připojit zpět k Čechám.
V II. alternativě našeho návrhu doporučujeme připojit zpět k Čechám české části Herálec, Svratky a Křižánek a obec Mílovy (je zde přece jen menší vliv Žďáru n. Sáz.) a obce Nížkov, Poděšín a Sirákov, které dříve patřily do soudního okresu Polná a existuje předpoklad, že těsné vztahy s Polnou se mohou obnovit. Do Čech navrhujeme přičlenit také obce Sázava a Velkou Losenici, kde podíl respondentů pro Moravu byl nejnižší“ (Toušek V. a kol. 1990, s. 50). Po zhodnocení výsledků byly vytvořeny dvě alternativy návrhu na úpravu zemské hranice mezi Čechami a Moravou. Podle první z nich by k Čechám bylo připojeno 104,1 km2 původně moravského území a Morava by získala 469,km2 historického území Čech. Ve II. alternativě je obsažen návrh na přičlenění území o rozloze 243,2 km2 k Moravě (Toušek V. a kol. 1990. s. 54)
.
Pro zřetelnost připojuju i mapku. Zelenou barvou vyplněná plocha je území moravskoslezské země v roce 1948, tmavě modrou čárou navrhovaná hranice v první (větší) variantě, tmavě zelenou čárou navrhovaná hranice ve druhé (menší) variantě (obě varianty se liší jen v prostoru Vysočiny). Význam ostatních barev na mapě bude vysvětlen níže.

Návrh budoucí západní hranice Moravy - varianty

Jak je vidět, právě v oblasti Vysočiny navrhují autoři zprávy nejvíce obcí připojit k Moravě, jinde spíš navrhují přesunout bývalé moravské obce do Čech, těch je ale méně. Třebaže závěry zprávy přihlížejí i k ekonomickým hlediskům, hlavní hledisko jsou výsledky ankety. Jenže to není zcela nejlepší hledisko, protože šlo o anketu, nikoli referendum, v němž by výsledky mohly být jiné; kromě toho anketa byla uskutečněna v jiné době a s jinými cíli. I kdyby však nebyl mezi tehdejší anketou a případným dnešním referendem rozdíl, není možné postupovat zrovna takto, protože na západním pomezí Moravy je už několik desetiletí, ne-li delší dobu, velmi nízká míra moravanství a Morava by tak zbytečně přišla o své „odvěké“ území. Kromě toho se taky zpráva omezuje na území vymezené hranicemi komunistických krajů z roku 1960 a nezabývá se jinými místy v hraničním prostoru. Já tudíž navrhuju přistoupit ke stanovení definitivní nové západní hranice Moravy raději nejprve na základě praktických hledisek a teprve potom nechat v obcích, které původní hranici přesahují směrem na západ, jejich obyvatelům rozhodnout, zda se chtějí připojit k Moravě. Na rozdíl od autorů uvedené zprávy z Akademie věd přitom nepovažuju za vhodné, aby se uvažovalo o předávání některých obcí Čechám. Jednak jsou Čechy znatelně větší než Morava, takže se nepotřebují ještě zvětšovat na úkor menší Moravy, hlavně ale myslím, byť se nad tím někdo pozastaví, že jaksi „na oplátku“ za nepřátelský postoj Čechů k Moravě ve 20. století (a dnes) si může Morava dovolit žádat, aniž by sama nabízela. Češi se rozhodně nestyděli od Moravy odtrhnout docela velké území kolem Dačic nebo dokonce celý bývalý okres moravskotřebovský (a další menší území jinde; přitom nešlo specificky jen o komunistický postoj, dnešní ostentativně protikomunističtí „demokraté“ neváhají v dědictví komunistů pokračovat), takže se nyní Moravané nemusí cítit nějak zvlášť provinile, když budou požadovat území na západní straně bývalé moravsko-české hranice.
Svou představu postupně vysvětlím po jednotlivých územích (skupinách obcí či jednotlivých obcích), odkážu přitom na mapu výše, kde jsem obce, u kterých by se mohlo uvažovat o jejich připojení k Moravě, znázornil oranžovou barvou. Na první pohled se to může zdát jako značně velké území, ale přibližně odpovídá rozloze „ukradeného“ Dačicka a Moravskotřebovska dohromady. Kromě toho to je maximální rozsah možných požadavků a jestliže bude podroben referendu v dotčených obcích, je jasné, že se ve výsledku ono území zmenší, možná dokonce podstatně. Kromě toho je na mapě i několik území modrou barvou, to jsou území moravských obcí ležící před rokem 1949 za moravsko-českou hranicí, o jejichž příslušnosti k budoucímu moravskému celku však není třeba diskutovat (blíže o nich v dřívějším článku Poslední hranice Moravy v hranicích obcí).
Nejpodstatnější posun hranice by měl nastat pochopitelně na Vysočině. To má dva důvody – jednak je to gravitační vliv Jihlavy, který sahá za původní hranici (sama Jihlava ležela těsně u hranice a dnes ji bývalá hranice půlí), jednak nevýhodné vedení původní hranice osídleným územím kolem řeky Jihlavy. V prostoru mezi Počátkami a Jihlavou neprochází zeměpisný předěl mezi Moravou a Čechami přímo řekou Jihlavou a jejím údolím, nýbrž po vrcholcích několik kilometrů západně. Jestliže hranice povede po řece Jihlavě, nebude Morava od Čech dostatečně oddělena, jelikož se osídlení a lidská aktivita logicky soustřeďují v údolí u řeky. Třebaže hranice bude nepochybně volně prostupná, je vedení hranice mezi dvěma státními celky středem pruhu osídleného údolí pro místní sídla svazující v jejich aktivitách (stavebním rozvoji apod.). Proto je lepší posunout hranici na zeměpisný předěl obou zemí, který je neosídlený nebo osídlený málo (často kopce porostlé lesy), tj. na rozvodí, kde tolik nehrozí, že se budou lidské aktivity z obou zemí střetat. Od původní moravské hranice se rozvodí odchyluje směrem na západ severně od Počátek a obloukem zhruba rovnoběžně s řekou se stáčí na severovýchod a severně od Jihlavy u Měšína se vrací k bývalé hranici. Posunutí hranice na rozvodí kromě toho bude mít ještě jednu výhodu, totiž že železniční trať procházející údolím se dostane plně do moravských rukou. To není nezanedbatelná výhoda, pokud si uvědomíme „současný“ stav. Dotyčná železniční trať už od svého postavení nikterak nerespektovala moravsko-českou hranici a vícekrát ji překračovala tam a zpět – od prvního vstupu na moravské území směrem od Jindřichova Hradce u Popelína překročí ještě nejméně dvanáctkrát původní hranici, než dosáhne hlavní nádraží v Jihlavě. A sotva je v Evropě obvyklé, aby se nějaká dopravní trasa takto obeplétala kolem státní hranice (což velice názorně ukazuje, že hranice neprocházela těmi místy v krajině, která oddělují Moravu od Čech přirozeně). Z důvodu, aby od Popelína až do Jihlavy vedla trať jen moravským územím, jsem mezi „oranžové“ obce zahrnul i Stojčín severně od Popelína. Pak už by trať v celém úseku z Jihlavy až po hranice Popelína vedla celá souvisle po moravském území a od Popelína na jih souvisle po českém území. Kromě toho požadavek, aby dopravní trasa vedla nepřerušovaně po území jednoho státu, není nový, stejně argumentovalo mimo jiné i Československo když se snažilo po první světové válce získat Valtice (železniční trať ze Znojma do Břeclavi).
V okolí Jihlavy pak bude rozsah moravských požadavků na nové vedení hranice motivován jiným hlediskem než vedením rozvodí jakožto přirozeného přírodního dělítka Moravy od Čech, a to vlivem města Jihlavy. Poloha města Jihlavy vzhledem k původní hranici nebyla zcela šťastná, ale to bylo dáno tím, že Jihlava jako důležité hornické město vznikla až poté, co se hranice ustálila na blízké stejnojmenné řece (viz článek Vývoj českomoravské hranice do 20. století). Už ve středověku se stala natolik důležitým městem, že patřila mezi čtyři (případně pět, pokud počítáme i Opavu) nejvýznamnějších měst tehdejší Moravy a kromě toho její vliv sahal i na západ za moravskou hranici, neboť ta byla příliš blízko, aby ji tak vlivné město nemohlo překročit. Jihlavský právní okruh (souhrn měst, která se řídila stejným městským právem a v „mateřském“ městě si brala právní rady) dokonce zahrnoval spíš města v Čechách než na Moravě. Názorně je přesah vlivu Jihlavy přes hranici vidět na jihlavském venkovském panství. Jihlava totiž v minulosti patřila mezi ta zeměpanská (tj. královská či markrabská) města, která měla právo vlastnit na venkově vlastní poddané (stejně jako šlechta a církev). A Jihlava se při získávání vesnic neomezovala jen na Moravu, nýbrž expandovala i do sousedního českého pohraničí. Časem se tak vytvořila souvislá doména města Jihlavy, která nerespektovala moravsko-českou hranici. Já jsem se to pokusil znázornit na následující mapce (dnešní rozloha Jihlavy znázorněna modrým obrysem):

panství Jihlavy

Na ní je světle zeleně plocha Moravy od 18. do 20. století, tmavě zeleně moravské panství Jihlavy (mimo samotnou Jihlavu) v roce 1847 (tedy těsně před zrušením feudálních panství) a tmavě červeně panství Jihlavy v Čechách ve stejném roce. Přitom Jihlava byla nucena v minulosti se svých českých majetků zbavovat, jelikož byla často ve finanční tísni (po Třicetileté válce byla ostatně většina měst předlužena) a české panství Jihlavy tedy dříve bývalo větší. Snažil jsem se zjistit, které vesnice v Čechách byly aspoň na čas v držení Jihlavy a ty jsem znázornil světle červenou. Asi nejde o úplný výčet, znázornil jsem jen to, co se mi podařilo zjistit, ale i tak je vidět, že vliv Jihlavy se neomezoval na vesnice těsně za hranicí (mimochodem: jednak směrem na Herálec a jednak na Nový Rychnov a Horní Cerekev Jihlava nemohla své panství rozšiřovat, jelikož tam byly majetky pražského arcibiskupství). A také v dnešní době pochopitelně vliv Jihlavy zasahuje i do dřívějšího českého území. Ani nemůže být divu, okruh vlivu padesátitisícového města se logicky nemůže zastavit těsně u jeho hranic. V dnešní době už Jihlava nemá žádná venkovská panství, ale její vliv se dá odvodit třeba z dojížďky za prací nebo do škol do Jihlavy z jejího okolí. K tomu jsem našel některé mapy, třeba pracovní mikroregiony podle dojížďky za prací nebo spjatost obcí v zázemí s jádrem pracovního mikroregionu a ty nepochybně ukazují, že obvod bezprostředního vlivu Jihlavy přinejmenším v bodě dojížďky za prací bezpochyby přesahuje původní moravskou hranici. Proto jsem do obcí, které by si při novém určení západní hranice měla Morava nárokovat, zahrnul ty v okolí Jihlavy, které odpovídají naznačeným kritériím, a to včetně Štoků, které sice mají zvláštní charakter tím, že se nacházejí mezi dvěma většími centry (Jihlavou a Havlíčkovým Brodem, mírně blíže však k Jihlavě), ale přesto v sousedství Jihlavy (katastry obcí spolu sousedí), Štoky navíc v minulosti patřily Jihlavě, takže jisté vazby snad jsou (i o větší dojížďce za prací do Jihlavy než do Havlíčkova Brodu se jistě dá uvažovat). Mezi obce s možným připojením k Moravě jsem zahrnul i okolí Polné, poněvadž rovněž patří do oblasti vlivu Jihlavy (jak ukazují i uvedené mapy) a navíc se v roce 1990 ve výzkumu ČSAV vyjádřily tyto obce pro Moravu.
Další oblastí na Vysočině s jistým větším přesahem přes původní hranici bude Žďársko. Žďár nad Sázavou je dnes také poměrně významné město s vlivem na širší okolí a podobně jako Jihlava se nachází velmi blízko původní moravsko-české hranice, takže je logické, že i jeho vliv ji dnes bude přesahovat, třebaže vzhledem k menší velikosti Žďáru méně než v případě Jihlavy. Stejně jako u Jihlavy i zde platí, že vliv Žďáru přesahoval hranici už v dřívějších stoletích (na rozdíl od Jihlavy se zde ale nejednalo o vliv města, ale místního kláštera), což je i s mapkou popsáno v článku Vývoj českomoravské hranice do 20. století. Vedení nové navrhované hranice jsem (zahrnutím příslušných obcí do „oranžové sféry“) zakreslil podle citovaného výzkumu ČSAV z roku 1990.
Pak už na Vysočině zbývají tři oblasti, kde jsem uvažoval o návrhu na úpravu původní hranice. První oblast je relativně blízko Žďáru nad Sázavou, v horním povodí Svratky a jde o tři obce: Herálec, Svratku a Křižánky. Zde je stejně jako v případě toku Jihlavy osídleno hlavně údolí řeky a okolní kopce jsou neobydlené nebo obydlené méně, hranice však procházela po řece a rozdělovala tak jeden sídelní prostor. Je to názorně vidět na následující mapě:

osídlený prostor na horní Svratce

Proto by bylo vhodné, aby se hranice posunula tak, aby zahrnovala všechny tři zmíněné obce v úplnosti. Na rozdíl od autorů zprávy z roku 1990 však nezahrnuju obec Chlumětín (severozápadně od obce Svratky, mimo právě uvedenou mapu, viz mapu nahoře), jelikož neleží na řece Svratce a původní hranice ji nenarušuje.
Do další skupiny patří dvě místní části obce Jimramov, Sedliště a Trhonice. Tyto dvě bývalé české obce mají zeměpisně blíž k Jimramovu než nejbližším českým obcím, proto jsem je přiřadil na moravskou stranu případné budoucí hranice Moravy, i když autoři výzkumu ČSAV tak neučinili.
Třetí skupinou jsou tři obce na jihozápadě Vysočiny (na Dačicku), především Bořetín a Zahrádky. K posunutí hranice tak, aby byly nově součástí Moravy, mě motivovala úvaha, že by bylo vhodné zmenšit izolovanost Popelína a jižně od něj položené České Olešné od ostatního moravského území tím, že by se k Moravě přičlenily obě dříve české obce, které svou polohou vytvářejí moravský popelínský výběžek, totiž právě Bořetín a Zahrádky. K nim jsem přiřadil i sousední obec Strmilov, neboť ten je pravděpodobně takovým malým místním střediskem pro okolní obce (větší Studená je po silnicích vzdálená víc) a společný postup těchto obcí aspoň trochu zvyšuje pravděpodobnost, že se Bořetín a Zahrádky rozhodnou pro Moravu. Nicméně i tak jisté vazby těchto dvou (tří obcí) na Studenou existují, jsou součástí stejného obecního mikroregionu Podjavořicko, kam navíc patří převážně původně moravské obce.
Autoři výzkumné zprávy ČSAV v roce 1990 v okolí Svitav navrhli k Moravě připojit jen jednu původně českou obec, Opatovec (a to proto, že byla v té době součástí Svitav). Já ale, jak je vidět z mapy, navrhuju uvažovat o nové moravské hranici dál od Svitav, se zahrnutím většího počtu dříve českých obcí k Moravě. K tomu mě vede více důvodů – nejvíc se nabízí stejný důvod jako u Jihlavy a Žďáru na Sázavou, tedy že Svitavy leží těsně u bývalé hranice s Čechami, ale jejich vliv tuto hranici přesahuje. Svitavy jsou velikostí město zhruba stejné kategorie jako Žďár nad Sázavou (o něco menší), takže jejich vliv bude přesahovat hranice přibližně ve stejném rozsahu. Protože výzkum z roku 1990 se omezil na starou zemskou hranici, není na rozdíl od Jihlavy a Žďáru možné vyjít z toho, k čemu se obyvatelé tehdy vyjádřili. Ale je možné vyjít z dnešní existence mikroregionu Svitavsko, který zahrnuje větší část dnešního obvodu obce s rozšířenou působností Svitavy (mapa mikroregionu). Na stránkách mikroregionu se píše, že mikroregion vznikl jako přirozený a vnitřně spjatý celek zejména geograficky, infrastrukturou i ekonomickými vazbami, z čehož je možné vyvodit, že všechny obce mikroregionu mají na Svitavy úzké vazby. Nicméně k úpravě hranice v okolí Svitavy lze jmenovat i jiné důvody. V případě obce Koclířov (která je ale stejně součástí mikroregionu Svitavsko) pro její přičlenění k Moravě hovoří skutečnost, že přes ni prochází silnice první třídy spojující Svitavy a Moravskou Třebovou a vůbec Svitavy s moravským vnitrozemím (Olomoucí).
Stejný argument týkající se dopravních tras jako v případě obcí v údolí Jihlavy lze vznést i u některých obcí v údolí řeky Svitavy. Tímto údolím totiž prochází jednak významná železnice (mezinárodní železniční koridor) z Brna na Svitavy (a dál do východních Čech), která také probíhá po obou březích dříve hraniční řeky Svitavy, jednak neméně významná silnice E461 spojující Brno se Svitavami a východními Čechami (ta ovšem prochází pouze po východním břehu řeky). Je stejně jako v případě údolí Jihlavy žádoucí, aby tyto dopravní tahy spojující svou polohou okrajové Svitavsko s ostatní Moravou (zejména Brnem) probíhaly čistě po moravském území a také aby existovala územní rezerva pro případný rozvoj těchto tras na opačném břehu Svitavy, což by bylo znesnadněno, pokud by řeka v těchto místech tvořila hranici.
Z hlediska požadavku na průchod dopravních tras údolím Svitavy jižně od Svitav by bylo nutné, aby součástí Moravy byly obce, jejichž katastrální území v daném místě přiléhají k řece Svitavě a bývalé zemské hranici Moravy. Jsou to obce Chrastavec, Brněnec, Bělá nad Svitavou a Banín. Vynechal jsem Březovou nad Svitavou, jelikož to je původně moravská obec s téměř veškerým osídlením na levém břehu a zasahující svým katastrem dnes částečně na pravý břeh (místní části Zářečí a Dlouhá), totéž by nicméně bylo možné říct i o Brněnci, který vznikl sloučením Moravské Chrastové a původně českého Brněnce, ale navzdory jménu obce spíš byl Brněnec připojen k Moravské Chrastové, kde je dnes soustředěna většina osídlení a kde sídlí i obecní úřad, než naopak. Splynutí osídlení na obou stranách Svitavy zároveň ukazuje, že vedení hranice osídleným údolím není praktické, jelikož rozděluje jednolitý sídelní prostor (podobně jako v případě výše uvedených příkladů řeky Jihlavy a Svratky). Nicméně při pohledu na oranžově zbarvené území v přehledové mapě je zjevné, že jsem do seznamu obcí, které by připadly do úvahy jako nově moravské, tj. na východní straně obnovené hranice, přiřadil více obcí poličského výběžku než jen ty, na jejichž území se nachází dopravní tahy Svitavy-Letovice. Důvody pro to jsou v zásadě dva: jednak ta skutečnost, že Čechy se v tomto prostoru nejvíce zařezávaly do moravského území, jednak to, že obce na tomto území jsou spojeny do (nejméně) dvou (překrývajících se) mikroregionů, které zahrnují jak původně české tak původně moravské obce, čímž vytvářejí (nebo odrážejí) vazby přes původní hranici. Jsou to mikroregiony Brněnec a Svratecko-křetínský trojúhelník. Do mikroregionu Brněnec patří v původně české části oblasti jižně od Svitav kromě Chrastavce, Brněnce, Bělé nad Svitavou a Banína, které jsem už vyjmenoval výše, ještě Lavičné a Vítějeves. V mikroregionu Svratecko-křetínský trojúhelník jsou pak původně české obce Nedvězí, Jedlová, Bystré, Hartmanice, Trpín, Svojanov a Rohozná. Tyto obce jsem tedy rovněž přiřadil do skupiny „oranžových“ obcí (s výjimkou Jedlové, která má z těchto obcí nejblíž k Poličce), třebaže je pravděpodobné, že vnitřní soudržnost obcí těchto dvou mikroregionů je na rozdíl od mikroregionu svitavského menší, už proto, že se oba tyto mikroregiony překrývají s dalšími mikroregiony této oblasti (zejména mikroregiony Poličsko a Krajem Smetany a Martinů). Kromě toho je možné si všimnout ještě jedné věci, jak je zachycena na této mapě:

nářeční hranice na Poličsku

Území tzv. poličského výběžku nářečně má blíž spíš k Moravě (pás přechodných moravsko-českých nářečí znázorněných na mapě zelenou barvou) než k Čechám (česká nářečí znázorněna žlutě; modrou barvou znázorněno území středomoravských nářečí). Tím nechci při vytyčování moravské hranice začít klást důraz na nářeční hranice (tím by byla Morava poškozena na svém jihozápadním okraji, který nářečně patří k Čechám, nářečí jsou kromě toho v dnešní době už slabá), nýbrž poukázat na to, že Poličsko už v minulosti muselo mít jakési vztahy s Moravou, jestliže tato oblast vykazuje nářečně vliv moravský. Na základě takto jazykově aspoň částečně prokázaných dřívějších vztahů k Moravě pak nemusí působit záměr připojit poličský výběžek k území Moravy (po místních referendech, pravda – nejistého výsledku) tak překvapivě a nesmyslně.
Ostatní navrhované změny už jsou jen drobného charakteru: obnovenou západní hranici Moravy navrhuju oproti stavu v roce 1948 upravit v případě obce Cotkytle tak, aby její místní část Herbortice připadla na Moravu. To z toho důvodu, že Herbortice přímo sousedí s moravskou Cotkytlí, kdyby se však staly českou pohraniční osadou, nemohly by zřejmě pro svou malou velikost (kolem 50 obyvatel) být samostatnou obcí, od nejbližších českých obcí, jejichž součástí by se musely stát, jsou však poměrně vzdáleny (podobný případ jako u Sedliště a Trhonic u Jimramova, jak o tom výše). Poslední návrh úpravy hranice se vztahuje k sídlům na západním okraji Jeseníků. Jednak jde o obec Dolní Morava, přesněji její místní části Horní Morava a Dolní Morava – tyto místní části původně ležely v Čechách, nicméně dnes tvoří jednu obec s původně moravskou osadou Velká Morava, ale zároveň jde o jednolité osídlení v údolí horního toku řeky Moravy. Jde opět o případ, kdy hranice probíhala středem obydleného údolí, jako tomu bylo výše i v případě údolí Jihlavy, Svratky a Svitavy a zde tedy obdobně navrhuju posunout obnovenou hranici západně od místních částí (a katastrálních území) Horní Morava a Dolní Morava – to bude mít mimo jiné za následek i to, že řeka Morava na prvních asi jedenácti kilometrech svého toku nebude pohraniční řekou, jak tomu bylo před rokem 1949. Poslední navrhovanou změnou je úprava hranic v okolí osady Horní Hedeč, která je dnes součástí katastrálního území Červený potok a spolu s ním částí české obce Králíky. Tuto osadu tvoří pouze skupina čtyř domů v blízkosti osady Zlatý potok, která je místní částí moravské obce Malá Morava a k této obci by z praktických důvodů Horní Hedeč měl připadnout (v přehledové mapě výše jsem toto území ani neoznačil oranžovou barvou, jelikož je plošně velmi malé, nachází se v nejvýchodnějším místě katastru Králík).
Tím končí přehled obcí (či místních částí obcí), které by měly být přiřazeny k Moravě poté, co bude opět obnovena její západní hranice. Jsou to obce (místní části), u nichž se vyskytují nějaké důvody, proč je žádoucí, aby patřily k Moravě, ačkoli se dříve nacházely na české straně původní hranice. U jiných obcí nebo jejich částí jsem nenašel dostatečné důvody pro to, abych je do tohoto přehledu zařadil, což na druhou stranu nevylučuje, že tento přehled není úplný, neboť by mělo být umožněno i jiným obcím nacházejícím se v pohraničí oblasti požádat o možnost zúčastnit se místního referenda o připojení k Moravě (a to navzdory tomu, že pochybuju, že to nějaká bude chtít udělat).
Jak jsem naznačil už na začátku, může se leckomu souhrn vyjmenovaných obcí (v mapě označených oranžově) zdát příliš přehnaný a „megalomanský“, ale proti tomu můžu zase zopakovat, co už jsem uvedl: autoři průzkumu mínění z roku 1990 z ČSAV rovněž navrhli docela velké úpravy západní hranice Moravy, zejména v oblasti Vysočiny, a nikdo je z megalomanství neobviňoval. Ostatně i proto, že při pohledu na méně podrobnou mapu (jako na tu následující) se ukáže, že i při tak zdánlivě velkých změnách (mám na mysli změny hranice podle tohoto článku) by Čechy přišly jen o malou část svého území (a taktéž obyvatel).

celkový přehled požadovaného území přesahujícího původní západní hranici Moravy

Jak už jsem napsal nahoře, rozsah „oranžového“ území je asi stejně velký (neměřil jsem to), jako rozsah území, sebraného Moravě po roce 1960, ale protože Morava je menší než Čechy, znamená tatáž plošná rozloha mnohem větší ztrátu pro Moravu než pro Čechy (obrazně řečeno, je něco jiného pět z deseti a něco jiného pět z padesáti). Kromě toho se oddělení Moravskotřebovska, Svitavska a Dačicka od Moravy v roce 1960 nedá srovnávat s mnou (a částečně už pracovníky ČSAV v roce 1990) navrhovanou úpravou původní hranice, protože změny v roce 1960 byly záměrně udělány tak, aby byla Morava územně poškozena, a to nejen rozrušením povědomí obyvatel daných krajů o příslušnosti k Moravě, ale i porušením hospodářských vazeb. Naproti tomu můj návrh není jen tak libovolné čárování po mapě, jak předvedli i čeští představitelé při vytvoření současných krajů, nýbrž naopak snaha o vyřešení možných hraničních problémů, snaží se respektovat hospodářské vazby a sídelní poměry; kdyby chtěla Morava nesmyslně napodobit podobné drastické zásahy do území sousední země jako předváděli a předvádějí Češi na Moravě, musela by chtít ke svému území připojit dejme tomu celé území současného kraje Vysočina, který končí dvacet kilometrů před středočeskou Kutnou Horou, a ještě přinejmenším celé území bývalých okresů Ústí nad Orlicí, Svitavy a Jindřichův Hradec, jako to ukazuje následující mapa.

fiktivní přehnaný moravský územní požadavek na dřívější české území

Mnou k připojení k Moravě a k potvrzení v místních referendech navrhované území také nezahrnuje žádné sídlo velikosti Moravské Třebové nebo Svitav, jediné větší sídlo je Polná s asi 5 000 obyvateli, jinak se jedná vesměs o vesnice. Pak je třeba pamatovat ještě na jednu věc: čeští politici v roce 1960 i 1997 (netřeba si hrát na laciný antikomunismus, všichni jsou stejní, pokud přijde na Moravu) rozhodli o hranicích krajů a tím i „oškubání“ Moravy bez ohledu na něčí názor, můj návrh naopak počítá s tím, že je to opravdu jen návrh, nikoli „přes co vlak nejede“ a obyvatelé uvedených obcí budou mít možnost se rozhodnout, zda opravdu budou pro takové obnovení západní hranice Moravy, že jejich obec připadne k Moravě, ač k ní dříve (před rokem 1949) nepatřila. Je jasné, že v současné době by taková místní referenda dopadla jako Napoleon u Waterloo (když např. ani takové vždy moravské město jako Jihlava o Moravu nestojí), ale je taky jasné, že než se tato místní referenda budou moct konat, uplyne v řece Moravě ještě hodně vody (řekl bych v Lanžhotě tak nejméně 25 miliard metrů krychlových). Bude to za dlouho, na druhou stranu je to dost času na to dát obyvatelům těch obcí představu, že připojení k Moravě pro ně bude výhodné. K tomu je zapotřebí, aby se vůbec dávalo dostatečně dopředu najevo, že právě toto je představa Moravanů o budoucí západní hranici své země, a právě proto svou představu zveřejňuju už nyní, ač její uskutečnění nebude ještě velmi dlouho aktuální, neboť se musí sami Moravané (obyvatelé Moravy) dostatačně dopředu rozhodnout, jakou vlastně západní hranici své země chtějí mít a proč.

Reklamy

78 thoughts on “Západní hranice Moravy v budoucnu

  1. Jako pro Žďáráka je pro mě hodně směšné, když se někdo z Brna (nebo odkud) snaží od stolu kreslit nějaké „hranice“ mezi lidi. Mám kamárády a přátele jak v Novém Městě na Moravě tak v Přibyslavi (Čechy) a rozhodně netoužím po tom, aby nás někdo z Brna uměle rozděloval.Když vznikly v roce 1997 kraje, nebyla tady s tím příliš velká spokojenost. Za 10 let se ale ukázalo, že kraj funguje a česko-moravská Vysočina je skutečně celek, který má přirozené vazby. Mám mnohem více společného (i jazykově) s člověkem z české části Vysočiny než s člověkem z Brna.Nedivte se, že tady máte tak malou podporu. S tímto přístupem, jaký jste ukázal v tomto článku – tedy že hranice si nakreslíte v Brně od stolu, žádná referenda nepřipustíte apod. – tak to vám mohu garantovat, že žádnou podporu na Žďársku nebo na Jihlavsku ani nezískáte.

  2. ◉ UbohostJako Moravák žijící v Čechách jen kroutím hlavou.Má tak někdo starosti, „perem a papírem“ nově dělit a rozdělovat a jako Sibyla věštit. Bože bože, do čehos to duši dal …

  3. 🙂Příspěvek čtenáře karla mě velmi pobavil. To je ale omezenost. Jak je něco z Brna (a ono to není z Brna, víme), tak je to špatně, přitom, jak Rosťa píše, je to něčím podložené dílo – na rozdíl od stávajících krajů.Obávám se, že spokojeností s krajem Vysočina je karel ve svém městě velmi ojedinělou výjimkou. Mrmlání o fungování kraje je pak zcela jistě znakem naprosté neinformovanosti o tom, co kraje dělají.Jinak – jelikož s čechy se po dobrém skoro nikdy nic nezmůže, budeme muset začít od té úplně spodní mapky, abychom je postupně dotlačili na tu předposlední. Když se v čésku dozví, že Havlobrod a Pejřimov jsou na Moravě, budou kvičet jak podsvinčata a na chvilku se vžijí do pocitu Moravanů, kteří museli přihlížet rozkrádání svého území celé generace.

  4. Josef = odrodilec. Jak typické, poturčenec horší Turka… a počeštěnec horší Čecha.

  5. [1]„Jako pro Žďáráka je pro mě hodně směšné, když se někdo z Brna (nebo odkud) snaží od stolu kreslit nějaké „hranice“ mezi lidi. Mám kamárády a přátele jak v Novém Městě na Moravě tak v Přibyslavi (Čechy) a rozhodně netoužím po tom, aby nás někdo z Brna uměle rozděloval.“-Vážený Karle, z vás bohužel mluví jednak neznalost moravských dějin, neznalost cílů moravského hnutí, ale pak také neochota přemýšlet a hlavně absence moravského cítění. Nejabsurdnější je vaše představa, že obnovení státoprávního postavení Moravy má rozdělovat lidi. Nikdo vám přece nebere vaše přátele odkudkoli. Můžete se přátelit s lidmi z Přibyslavi, Prahy, Vídně, Krakova, Košic či odkudkoli chcete. Co to má společného s postavením Moravy? Jde přece o to, že Morava jako celek bude mít – s odvoláním na dlouhá staletí dějin, kdy to tak bylo – své státní orgány, bude mít své vlastní zákony, Moravané budou společenství usilující o co nejlepší
    uspořádání svých věcí, ale to neznamená, že budou přetrhány osobní vztahy mimo Moravu. Nikdo vás od vašich přátel oddělovat nechce a dělat to nehodlá.“Za 10 let se ale ukázalo, že kraj funguje a česko-moravská Vysočina je skutečně celek, který má přirozené vazby.“-Kraj Vysočina je umělý a pokud se zdá, že je přirozeným celkem, je to hlavně dílem krajského vedení, které se snaží takový dojem vytvářet. To ale není jádro problému. Jádro problému je v tom, že vy téměř tisíciletou jednotu moravské země zavrhujete (respektive o ní jistě nic nevíte) na úkor umělé identity umělého kraje, který byl vytvořen v pražských mocenských kruzích jen za tím účelem, aby se poškodily moravské snahy o sjednocení Moravy rozdělované záměrně Čechy (to si nevymýšlím, při projednávání vzniku krajů v českém parlamentu přesně takový výrok (ve smyslu, že se má zamezit obnově historických moravských hranic) zazněl).“Nedivte se, že tady máte tak malou podporu. S tímto přístupem, jaký jste ukázal v
    tomto článku – tedy že hranice si nakreslíte v Brně od stolu“-Víte, já nechci nikoho zbytečně urážet, ale mnohdy prostě mám pocit, že někteří komentující jsou líní přemýšlet a nejprve si rozmyslet, co plácnout. Jestliže Morava byla téměř to zmiňované tisíciletí státoprávní celek se svými vlastními centrálními orgány a nejpozději od 16. století ustálenými západními hranicemi, pak je logické, že Morava může být jako onen státoprávní celek obnovena zase jen ve svých v zásadě historických hranicích. Vzpomeňte si na dějepis a českou národní propagandu (nechápejte toto slovo nutně záporně) ve sdělovacích prostředcích, co se neustále říká o tzv. mnichovské zradě: připustili snad někdy Češi, aby jejich země měla jiné hranice než hranice historické, byť pohraničí obývali lidé, kteří v onom státě nechtěli žít? Uznejte, že tak jako souhlasíte s tím, že hranice Čech měly a mají zůstat neměnné, tak i uznejte, že Morava má rovněž nárok na své historické hranice a taky bez ohledu na to, zda zrovna lidé v
    pohraničí jsou pro Moravu zapálení či ne. Kromě toho nalháváte jak ostatním tak sobě, že malá míra moravanství na Vysočině je dána poručníkováním Brna (mimochodem, nejsem z Brna). Ta malá míra moravanství je dána něčím jiným, třebaže nejsem schopen říct, čím přesně. Kdybyste byl z Jihlavy, pak bych váš postoj chápal, poněvadž tam česká sadba zásady „rozděl a panuj“ zapustila hluboké kořeny, smýšlení ostatních částí Vysočiny ale neznám.“žádná referenda nepřipustíte“-Buď jste nepozorně četl nebo máte už moc špinavý monitor. Doporučuju monitor očistit a článek přečíst ještě jednou a důklaději.[2]Ano, svůj komentář jste velmi trefně nadepsal „ubohost“. Je bohužel smutným poznávacím znamením odpůrců moravanství, že mají ubohé znalosti dějin. Jen člověk znalostí dějin dotčený jen málo může o moravanství napsat „nově dělit“. Morava od Čech byla v dějinách VŽDY oddělena, kromě společného panovníka (a to ještě existovaly četné odchylky, že ani
    panovník nebyl společný) obě země spojovaly už jen některé společné orgány, jejichž pravomoc a počet ale časem slábly a jak napsal historik Josef Válka, Moravané se zasahování českých úřadů na Moravu bránili. Takže já mám pro vás dobrou radu: než se hloupě zase budete dovolávat Boha, raději sestupte z výšin povýšenosti a zahloubejte se do studia dějin státoprávního postavení Moravy v dějinách; na mých stránkách k tomu máte taky dost materiálu.[3]„Obávám se, že spokojeností s krajem Vysočina je karel ve svém městě velmi ojedinělou výjimkou“-Pokud je tvůj komentář podložen zkušeností věci, pak je to zadostiučinění.

  6. Reci, nic vicClanek je pekny, jeho vypracovani muselo stat spousty prace a casu. Jenze jde o pouhe teoretizovani, ktere nikam nevede. Vira, ze Cesi Morave neco dobrovolne daji nebo ze s nimi pujde vyjednavat, je nerealna.

  7. Velmi dobrý podklad pro jednání s ČechyS Čechy samozřejmě nelze vyjednávat ohledně uznání Moravy. Ale jakmile Morava získá svoji samosprávu, bude nutno vést s Čechy spoustu obtížných jednání o rozdělení území a centrálně spravovaných organizací. A bude nutno vytýčit společnou hranici. K tomuto je tento článek výborný podklad.

  8. Karel samozřejmě nic číst nebude. Ale mohl by alespoň napsat komunistům, že jim děkuje za vytvoření krajů na sklonku roku 1948. Vždyť ty jeho milované kraje budou mít za pár týdnů šedesátiny:(

  9. Co s Chlumětínem u Herálce na Vysočině? Je vyplněn sice bíle (do Čech), ale obtéká ho modrá, navrhovaná čára (tudíž na Moravau) – osobně bych ho přiřadil na Moravau. A co Králíky, ty bych též dal na Moravu. Jinak s rozšířeným územím Moravy o oranžovou barvu souhlasím 🙂 České Olešné a Popelína bych se nevzdával, jak to navrhovala modrá čára.

  10. ◉ [10]U Chlumětína a Králík bych považoval za možné, že by to byly obce, které by samy mohly projevit zájem o zařazení do seznamu obcí, v nichž by se konalo místní referendum o tom, do jakého celku chtějí patřit.

  11. Zánik SlezskaZánik Slezska 1. 12. 1928, který završil vzpomínky na osudové osmičky v dějinách slezských od Klimkovského prohlášení 22. června 1848 přes slavnostní vyhlášení provincie Sudentenland z balkonu divadla v Opavě 2. 11. 1918, obsazením Opavy 18. 12. 1918 až po počátek zániku Slezska včleněním do země Moravskoslezské a zániku zemského zřízení po únorovém puči 1948. ZDE: http://www.bruntal.net…-1-12-1928

  12. ◉ [12]Ještě by to chtělo, abyste příště svůj komentář dal pod patřičný článek.

  13. Článek, který se zmiňuje o tom, že „ze severu […] je moravské území vymezeno hranicemi dnešní České republiky“, se podle mě zániku Slezska týká. A proč z několika článků, které se zde tohoto tématu týkají, nediskutovat u toho nejnovějšího?

  14. probudte seByli jste někdy na jindřichohradecku?Vážne si myslíte že je to Morava?Tak to je opravdu k smíchu.Ped válkou tam bylo 85-90 procent Nemců a 10-15 Čechů,Dnes?Myslím že kdybyste se tam zeptali někoho jestly se cítí být moravanem v hospodě, vyvoláte maximálně salvu smíchu.To je jenom příklad vaší naprosté demagogie a domnívám se, že to tak bude stou vaší slavnou hranicí podél celé její délky.Nehledě na to že před druhou světovou byla velká část českých zemí tj i moravy osazena Nemci. Jestly vám to uniklo žilo jich tu 3apůl milionu a takový Brno bylo Němců plný.Morava nikdy v historii nebyla státní útvar a neměla krále.Prosím necpěte mi Velkou moravu v té době žadní moravané neexistovali protože všíchni at to byli slované v rusku polsku lužici nebo na moravě byli protě slovani a měli stejný jazyk.Jinak se dodnes neví jestly bylo její centum na moravě což je nejpravděpodobnějsí nebo možná i čechách a nebo na slovesku.Morava v historii
    bud patřila Čechům nebo polákům popřípadě k Rakousku-uhersku :)A taky by mě moc zajímalo proč upíráte slezanům jejich zemi a proč by se měla stát spoučástí Moravy to mi spíš přijde logičtější aby se stala součásti polska a nebo by se podle vaší teorie měla osamostatnit.Nemyslíte?Jinak pokud vás to zajímá já se narodil jako Čechoslovák a nádále se tak i cítím.Původem z Prahy to je co ?to pro vás musí bejt jak pro Bejka červenj hadr.Jinak ještě k tý historii slovanské národy ještě někdy v desátém století měly stejný jazyk a dodnes tvoří jazyové kontinuum přičemž Čechoslováci mluví jedním jazykem ktrému rozumí a tudíž podle mého názoru jsou jeden národ. Ale co svět se mění a Čěši a slováci k sobě patříi když žijí ve dvou státech pár slovenských nácků nám radost nepokazí.Jinak moravany mám rád a naprosto tuhle jejich odnož ,jako jste Vy, nechápu.Ještě vám zbejvá založit ozbrojený křídlo inteligente.

  15. ◉ [15]Je mi jasné, na čem je váš komentář založen – na tom, že jste článek pořádně (možná vůbec) nepřečetl.

  16. Čechy a Morava by se neměly rozdělovatPane se vší upřímností jste se s takovou blbostí neměl tolik dělat. Lidi to akorát rozčílí jak čtu a akorát jste ztratil čas. Tady jde vidět, že někteří lidíé nemají nic jiného na práci než si takhle kreslit do map, bloumat nad nesmyslama a pokusit se o referenda, která rozdělí lidi. Já jsem Vysočinák, konkrétně Třebíčák a určitě bych pro žádné dělení našeho kraje nejsem. Třeba Pelhřimov v Čechách je pro mě blíž než Brno (ikdyžv v Brně jsem taky velmi často za nákupy a za příbuznými anarodila se mi tam celá rodina,abych přiznal). Ale ted prostě žiju zde a jsmejedna Česká republika, která by se neměla dělit jak se to stalo se Slovenskem. V jednotě je síla a nejsem pro žádné rozdrobování států jak třeba na Balkáně. Naopak čím větší ucelený jednotný samosprávný celek tím lepší. Morava měla možná historii rozdílnou i kulturu, ale ted je nová doba a tak i jiné poměry. Je přirozené, že stát je rozdělen navíc částí či kultur, ale hlavní
    správu musí mít jednotnou. Jsem malý stát, tak proč ho drobit. Maximálně bych byl aby se na Moravu dal trochu větší důraz a né ji pokládat téměř za součást Čech, páč je to opravdu rozdílná oblast s rozdílnou historií. Možná i změnu názvu státu Českomoravská republika, ale správní centrum v Praze. Možná by se mohlo dát Brnu částečná atonomie( tedy celé Moravě s centrem Brno). Ale jak říkám, pak by se třeba chtěli rozdělit i Slezané a šlo by to dál. Takhle mit o vyhovuje a i v Čechách jsem jako doma, je to tam velmi krásné( Polabí, Krkonoše, Šumava, Brdy či české Švícarsko-tam všude jsem byl). Jen větší důraz na Moravu at se dá, ale dělit ji hranicemi od Čech je nesmyls, jsou jen pomyslné. Stejně nikde nestojí žádná cedule a jen málokdo přesně ví přesné hranice Moravy mezi Čechami. Je dobré, že se tím zabýváte, když teda chcete, ale určitě žádné referenda a hranice bych nedělal! Jsem rád, že můžu volně projíždět a při nynějším Šengenckém prostotu prakticky už hranice neexistují, takže tohle vlastně nemá ani
    smysl. je to jen pomyslné a Moraváci i Češi jsou za to rádi i za nynější rozdělení krajů. Volně cestovat je nade vše. Přeci za komunistů to téměř nešlo! Tak zatím nashledanou a pokračujtehlavně střídma ve své činnosti okolo sdůraznění Moravy ve světě i mezi Čechy, ale prosím vás! Nesnažte se ji od Čech oddělit jsme přece Češi !

  17. ◉ [17]"Já jsem Vysočinák, konkrétně Třebíčák a určitě bych pro žádné dělení našeho kraje nejsem."-Prostě nemáte žádný vztah k Moravě, proč to neříct přímo. To ale není žádná přednost, za jakou to mnozí odpůrci moravanství vydávají."V jednotě je síla a nejsem pro žádné rozdrobování států"-To je obehraná písnička, která nemá žádný smysl. Aspoň jediný člověk, který kdy řekl nebo napsal "dohromady jsme silnější" ještě smysluplně nevysvětlil, k čemu je ta "síla" dobrá a proč vlastně musíme být silnější? Hrozí snad vpád nějaké nepřátelské armády?"Jsem rád, že můžu volně projíždět a při nynějším Šengenckém prostotu prakticky už hranice neexistují, takže tohle vlastně nemá ani smysl."-Je vidět, že nevíte, co píšete. Hranice jsou sice volně prostupné, ale to neznamená, že hranice neexistují. Každý státní celek musí mít nějaké hranice, v jejichž
    rámci uplatňuje svou státní moc. Vezměte si například Spojené státy americké – hranice mezi členskými státy nikdy nikdo nehlídal, nikdy na hranicích nebyly žádné celnice, volnost pohybu mezi jednotlivými státy je zakotvena přímo v ústavě USA a přesto jednotlivé státy své hranice mají a dodnes se o ně přou u Nejvyššího soudu USA. P.S. shengenském."jsme přece Češi !"-Jestlipak vám dochází, co jste napsal? Lidé na Moravě nyní patří vesměs do rámce českého národa, protože si to o sobě myslí a jsou v tom přesvědčováni okolím, ne proto, že "jsou" Češi. Nikdo není příslušníkem nějakého národa (ani moravského) automaticky. Lidé na Moravě klidně můžou být příslušníky moravského národa, pokud se rozhodnou, že si ho utvoří. Budoucnost je otevřená, nikdo nemůže říct, že Moravané jsou Češi a nikdy jinak. Co kdybyste si přečetl třeba rubriku http://dalsimoravak.
    bloguje.cz…p, kde byste se dozvěděl, že Moravané nebyli vždy Čechy? Proč by Moravané nesměli být nic jiného než Češi, když ještě před 150 lety Češi nebyli?

  18. Proč neexistuje samosprávná MoravaProč neexistuje samosprávná Morava??Já bych řekl, že proto, protože prozatím svým obyvatelům případná, z Brna, samosprávná Morava nic nenabízí. Obyčejný občan by neměl žádný prospěch s toho, že by jej místo z Prahy řídili a okrádali z Brna..Moravané (politcká strana) činí moravskému obyvatelstvu nabídky hodné tak 19. století, tj. nabídku moderního prolhaného nacionalismu..Podívejme se jak funguje tento nacinalistický pořádek dnes v 21. století. Tedy jaký mají vliv voliči v České republice na všelijaké ty partaje, Paroubky, Topolánky, Grebeníčky.. a také na Šloufy, Dalíky, Grossy, Pohanky, Melčáky… Jaký mají ve státě hlas voliči a jaký hlas mají zájmové zákulisní mafie..Takže Moravu může politicky záchránit jedině moderní program s akcentem na občana a na demokracii, a na spoluúčast občanů na vládnutí, na průhlednosti vládnutí a na všeobecné výhodnosti života na samosprávné Moravě.Pak by možná i území Moravy místními referendy rostlo směrem na západ.Ovšem tyto okolnosti zdá se nehrozí, a moravští vlastenci se dali cestou nacionalistického populismu. Lidem slibují velký národ a slavnou zemi, sobě pak plné šrajtofle..Na to abychom byli lépe okrádáni, z Brna utiskováni, aby se nám pokoutně vládlo těmi z Prahy známými metodami planých slibů, ale žádnou samosprávnou Moravu nepotřebujeme.

  19. > UznáníPřed takovou prací je nutno smeknout. Ničit jakkoli historické země a povědomí lidí v nich žijících mně připadá jako pozůstatek stalinismu. I když Stalin je v tom tentokrát výjimečně nevinně. On sám si byl vědom přínosu Moravy pro kulturu a písemnictví Ruska ï když nebyl Rus a zachování Moravy jako země se nebránil. Pražští komunisté ale využili své moci dané jim Komunistickou stranou a zemské zřízení na Moravě zrušili. Proč také ne? Vždyť to měli "čestí páni" v plánu již dávno před vládou komunistů. Tyto "české pány" však nelze směšovat s českým národem, je jistě velmi mnoho Čechů, kteří smýšlejí demokraticky a Moravě by její neoddiskutovatelná práva neupírali – zvlášť pokud by znali objetivní historii. Ta je však občanům upírána už v učebnicích dějepisu pro děti a pokračuje to sdělovacími prostředky a jde to stále dál. Bohužel.

  20. > Topografické hraniceNedá mi to, abych se k tomuto stručně nevyjádřil. Podívejme se na tuto problematiku z hlediska topografického. Čímpak jsou Čechy z tohoto hlediska tak charakteristické? Ano, tím, že na všech stranách jsou obehnány pozoruhodným valem, horami, jež byly vytvořeny jako kráter meteoritu. Tím pádem také téměř všechny vodní toky, které v Čechách existují, mají své prameny v těchto horských lesech. Zamysleme se tedy, jestli toto hledisko topograficko-hydrogeografické není také vodítkem k budoucí hranici Moravy, přičemž Vy používáte jako ukázku hledisko historické či kulturní. Jako předmět, který nám tuto problematiku přiblíží, využijme mapy z Wikimedia Commons: http://upload.wikimedia.org…h.png , na níž je nádherně vidět hranice mezi Čechami a Moravou. Po sehnání detailnější mapy (třeba katastrální na oficiálních stránkách katastru České republiky)
    by bylo možno tuto viditelnou "čáru" zúžit natolik, aby se mohla jako státní hranice používat. Samozřejmě na některých místech říčky volně přecházejí na Vysočině z jednoho státu do druhého, ale tam hranici lze podle horských hřebenů atd. dobře rekonstruovat. Toliko mé upozornění na příliš malou perspektivu Vámi doposud používaných hledisek.

  21. > [22]"Zamysleme se tedy, jestli toto hledisko topograficko-hydrogeografické není také vodítkem k budoucí hranici Moravy, přičemž Vy používáte jako ukázku hledisko historické či kulturní."-Hranice do roku 1948 přibližně odpovídala hranici rozvodí ale ne přesně. Avšak ani Čechy vůči Bavorsku, vůči Sasku a vůči Polsku nemá hranici přeesně odpovídající rozvodí.Viz http://dalsimoravak.bloguje.cz…hp a http://www.trasovnik.cz…apab.gif.Jinými slovy, vrcholky kopců nemůžou být jediným hlediskem pro vedení hranice a ani nikdy nebyly.

  22. >Měli byste si přečíst znova tu pověst o třech prutech.Všechny společně nezlomíš ale jeden každý praskne, když se na něj vyvine tlak.Tak dal kdysi jeden král tři pruty svým synům a snažil se, aby pochopili že nemají zemi dělit.Jinak je nepřítel zabere.A to se přesně děje ve vašich hlavách.Slovensko už je pryč a už se vynořujou ze tmy madaři.Jen pokračujte a pak neplačte až bude ostrava patřit polsku a v brně bude mandát NATO jak v kosovu.Vaše hloupost je opravdu do nebevolající ještě tady dávejte za vzor jugoslávii a její Oblast Brčko.To byste vážně chtěli aby to v jihlavě vypadalo jako v Brčku? No tak to potěš.Případným zájemcům vřele doporučuji zjistit si co se v Brčku dělo a jak to tam dotěd vypadá.A páně dalšíhomoraváka dělení na čechy a moraváky neuznávám, nebot máme totožnou řeč žádná,moravština není, protože se jedná o češtinu a jení nářečí.Ještě tak jsem schopen uznat Slovenštinu ale tam je proto několik důkazů odlišného vývoje což pro
    češtinu a její nářečí neplatí.Moraváci dokonce většinou pokud nemluví nářečím používají její vůbec nejspisovnější formu a nevím proč by se za to měli stydět.To například přažština se svým ej a aj, v před o apod. je mnohem víc komolená.Pravda taky je že moravské slovácko patří lingvisticky ke slovákůma a ke slovenštině více než k češtině.At to pan dalšímoravák popře je mi to fuk, protože je to prostě fakt, a nedá se vyvrátit.Podle jeho logiky by pak slovácko mělo bejt od moravy odtrženo (vydíte to krásný ej, odkud asi jsem)a připojeno nejspíš referendem ke slovensku.(také se o to slováci pokoušeli)Mějte rozum lidi a nenechte si lhát nacionalisty.Ještě ke všemu vymyšlenými.Protože největší zájem na tom nemají moraváci vlastenci ale nejpíš někde v moskvě.Ještě si dobře pamatuju devadestý a tu náhlou nenávist k čechům na slovensku)(nepochopitelný),kdyby jim česká vláda tenkrát neustoupila, kdosi by tady rozpoutal druhej balkán na to vemte jed.Pan mečiar by tenrát klidně zahájil frontu.a to byla jěště výhoda že
    hranice mezi slovenskem a čechamy nebo chceteli moravou byla jasně zřetelná a slovensko mělo svoje orgány vládou konče.Co by se asi dělo kdyby hurámoraváci najednou podepřeni masivním souhlasem a antičešstvím bez vlády a hranic začali pracovat na odtržení.Skuste na tím přemýšlet to brčko by asi tak sedělo.Tak se račte už probudit.Hlavně pan dašímoravák a jeho nebezpečné hrátky s mapami a city mladých pubertáků.

  23. > [25]"Měli byste si přečíst znova tu pověst o třech prutech."-Milý Pavle, vaše slova jsou oblíbenou demagogií. Pověst o třech prutech Svatopluka se týká čistě poměrů uvnitř Moravy a není možné ji jen tak přenášet na vztahy Morava-Čechy, jak rádi z ideologických důvodů činí nepřátelé Moravy. Račte si laskavě půjčit v knihovně překlad Konstantinova spisu "O správě říše" či nějakou knihu o Velké Moravě a přečíst si pasáž s touto pověstí. Zaručuju vám, že o Čechách či o vztahu Moravy k jiné zemi tam není ani slovo. Jak by se asi líbilo Čechům, kdyby jim někdo předhazoval tuto pověst v době po první světové válce, že se odtrhli od Rakouska? Určitě by protestovali, že na tuto situaci není možné tu pověst aplikovat. Podobně to ale děláte (nejen) vy."pak neplačte až bude ostrava patřit polsku a v brně bude mandát NATO jak v kosovu"-Ne že bych chtěl někoho bezdůvodně urážet, ale teď to není
    bezdůvodné, nelze než konstatovat, že to asi v hlavě nemáte zcela v pořádku."ještě tady dávejte za vzor jugoslávii a její Oblast Brčko"-Nic za vzor nedávám, to vy vytahujete. U nás ale nejsme na Balkáně a lidé zde nejsou tak horkokrevní. Takže vaše srovnání silně kulhá."Pravda taky je že moravské slovácko patří lingvisticky ke slovákůma a ke slovenštině více než k češtině.At to pan dalšímoravák popře je mi to fuk, protože je to prostě fakt, a nedá se vyvrátit."-Fakt to není a vyvrátit se dá. Pochybuju, že jste četl byť jen jedinou odbornou práci o nářečích."Podle jeho logiky by pak slovácko mělo bejt od moravy odtrženo"-Žádnou takovou logiku jsem zde nezaváděl, pořádně si ještě jednou přečtěte text."Mějte rozum lidi a nenechte si lhát nacionalisty."-No, konečně uznáte, že český stát a jeho nacionalisté o Moravě jen lžou."kdosi by tady rozpoutal
    druhej balkán na to vemte jed"-Buď máte moc velkou fantazii nebo byla letos mimořádná úroda lysohlávek."pan dašímoravák a jeho nebezpečné hrátky s mapami a city mladých pubertáků"-Puberťáci se dělí na dvě skupiny: jedna se dokáže nadchnout pro Moravu a je schopna pro ni udělat spoustu užitečného a dokáže přitom myslet často rozumněji a praktičtěji než leckdo z generace starší, druhá, bohužel větší skupina, je zcela lhostejná nejen k Moravě ale i k Čechám a vůbec k jakékoli politice a zajímají ji jen její osobní materiální potřeby. Pochybuju ale, že to ve svém omezeném myšlení, které zde předvádíte, můžete vědět.

  24. > [27]"u mě jde jen o pověst která má mít nějakou morální pointu a je v celku jedno jestly je z Moravy či z česká"-Jedno to není. Pověst o prutech a třech synech se dá použít na cokoli – třeba se s ní mohli ohánět nacisté za druhé světové války jakožto "argumentu" o nutnosti spojení Čech a Německa. Pověst o Svatoplukových synech měla ukázat, že vnitřní nejednota zničila moravský stát. Odkazovat na ni z jiných důvodů je přinejmenším nefér, ačkoli v zásadě díky své obecnosti je obecně využitelná i šířeji – pak už ale není možné tvrdit, že pověst poukazuje zrovna na to, k čemu ji kdo dnes využije."Myslim že na rozdíl od vás to v hlavě v pořádku mám."-Račte si posloužit. Ve vašem případě bych si ale nebyl tak sebejistý.

  25. >O žádném moravském státu tedy nic nevím.Jestly máte na mysli Velkou moravu tak myslim že jako čechoslovák pověsti z velké moravy sklidem použít můžu.Třetí říše je asi trochu jiný kafčo a pochybuju že svatopluk byl němec a že by se na něj náckové odvolávali.Ostatně jestly čehy považujete za nacisty a zdá se vám že nemají nárok na dějiny veké moravy tak to svědčí spíš něco o vás než o mě.

  26. >Ostatně konstantin kterého zminujet nebyl moravský ale byzantský král a legendu přejal nejspíš z bible nebo to byla slovanská legenda obecně Svatopluk nejspíš neměl syny tři ale dva.takže duševním vlastnictvím legendy o třech prutech bych se být váma zrovna moc neoháněl podobnou totiž mají i Rusové, ukrajinci a poláci a buhví kdo ještě další.Pro mě tři bratři symbolizují čechy moravu a slováky a je mi vcelku šumafuk co pro vás.

  27. > [29]"O žádném moravském státu tedy nic nevím"-No vidíte. Hlavně že mě ale chcete poučovat."Ostatně jestly čehy považujete za nacisty"-Špatně čtete, co jsem napsal, což je mimochodem častý důvod nedorozumění v diskusích.

  28. >Ano o moravském státu opravdu nic nevím.Velká morava nebyl moravský stát.Velká morava byla říše slovanu a zahrnovala i slovensko čechy panonii dnešní madarsko kus dnšního polska a lužici .Vy byste rádi zde vytvářeli obraz že velká morava patří moravákům a že byla založena na moravské národnosti což by byl moravský stát ale realita byla zcela jiná.Sami tehdejší příslušníci teto říše sami sebe nazývali slověni a svojí řísši říší slověnu.Velkou moravou je nazval právě konstatin protože je potřeboval odlišit od slověnů sousedících s byzancí od západu a východu kteří do této říše nepatřili a proto že její správní centrum pravděpodobně bylo na moravě.S moravskou nárostí to nemá co dělat protože nic takového neexistovalo co existovalo byl kmen moravanů který byl ovšem v porovnání s celou velkou moravou jen malý a bezvýznamý asi jako jiné další kmeny například češi že.Tudíž dějiny velké moravy i když netrvali zrovna moc dloho náleží stejně tak moravanům jako čechům
    jako slovákům jako madarům i když ti o ně zrovna moc nestojí.Mě by bylo jedno kdyby leželo cetrum VM třeba u badapešti.

  29. >"Ale byla míněna jako kritická připomínka na adresu vnitřních poměrů na Moravě, ne výzva, aby se Moravané s někým družili dohromady"??Tady jasně ukazujete jak si protiřečíte koho myslýte moravany?Pokud obyvatelé VM slověny tak ti se nemohli s jinými národy ve vašem podání čechy družit nebot již sdruženi byli.Obyvately velké moravy byli dozajista i češi.Pokud tím myslíte moravský kmen který nemá žádný historiský dokument pak mu nenáleží ani velká morava ani legenda o svatoplukovy ta náleží Velké moravě.

  30. pár poznámekVšiml jsem si jedné nevýhody návrhu – obec Dolní Morava je spojená se po silnici se zbytkem Moravy pouze přes katastrální území Červený Potok (součást města Králíky), navíc toto sídlo leží v povodí Moravy v údolí mezi Dolní Moravou a Podlesím, bylo by tedy vhodné ho do návrhu taky zahrnout.Pověst o Svatoplukových prutech se dá interpretovat různě, já si myslím, že Morava by neměla být rozdrobena na malé slabé kraje, ale fungovat jako jeden silný celek.Topografické hledisko: Dá se s ním celkem souhlasit, ale jsou tam vyjímky – povodí horní Sázavy (po Hamry) je celkem odděleno od Čech a naopak je otevřeno směrem na Moravu, dokonce ještě ve starších čtvrtohorách byla dnešní horní Sázava horní Oslavou – pod Hamrami se stáčela na jih a pokračovala do Nového Veselí a dále jako Oslava (to jenom pro zajímavost). Naopak třeba Polička (ač v povodí Svratky) má zase obdobným způsobem blíž k Čechám.Tom: To, že jste z Třebíče a "
    máte blíž" k Pelhřimově než k Brnu, je v pořádku, to je věc názoru každého, třeba známý z Hrušovan nad Jevišovkou to má taky radši v Laa než ve Znojmě nebo v Mikulově. Ale to ještě není důvod, aby byly oba součástí uměle vytvořeného kraje, který většina lidí nechce. Hlavním důvodem jeho vzniku bylo zabránit možnosti obnovy Moravy. Většina lidí se s tímto slepencem, který není ani Čechy, ani Morava, nechtěla identifikovat (až na oblast bývalého německého jazykového ostrova v okolí Jihlavy, kde vzhledem k přistěhovalectví není zemská tradice). V roce 1999 vznikl návrh poslance Vymětala, který chtěl přeřadit okresy Třebíč a Žďár do Brněnského kraje a získal pro něho podporu starostů 90 % obcí v těchto okresech, přesto byl smeten ze stolu. Podobné iniciativy vznikaly i v okolí Pacova (->Budějovický) a Chotěboře (->Pardubický). Nakonec se to smrsklo na 35 obcí kolem Velké Bíteš, ze kterých po letech tahanic a obstrukcí přestoupilo v roce 2005 do JMK nakonec jenom 24. Ostatní rezignovali. Zajímalo by
    mě, jaký postoj byste měl, kdyby existoval Jihomoravský kraj (původní velký) a někdo vymyslel takovou věc, jako nějaký kraj Vysočina, jestli byste také obhajoval, že to máte blíž ke Znojmu nebo k Vyškovu, než třeba k nějakému Havlbrodu. Zdravím na západní Moravu.Ta hranice – nějaká být musí, aby bylo možné říct: toto je Morava, toto jsou Čechy a pro praktické použití je v mnoha místech nevhodné používat hranici z roku 1948, protože místy procházela zástavbou obcí apod. Morava má v tomhle celkem výhodu, protože v těchto pomezních oblastech většinou jádra leží na Moravě (Jihlava, Žďár, Svitavy…) a jejich zázemí je někdy v Čechách, ale může pro ně být výhodnější patřit k tomuto blízkému městu, což je případ většiny "oranžových" obcí. Obráceně je tomu na méně místech (Popelín, Červená Voda) a tam je i podle průzkumu z 90. let naopak tendence jít k Čechám.

  31. > [35]S tou Dolní Moravou jsem si nevšiml. V tom případě by bylo nutné zahrnout katastrální území Červený potok (obec Králíky).

  32. >Sami sebe nazývali slověni takže je dost logické že se za ně považovali.Maco od tatier požívá podobnou demagogi jako vy tak asi tak.Slováci jako národ vznikli až v minulém století asi tak jako moravané jako národ nevznikli nikdy:)Pravda ovšem je že původ jména slováci je odvozený od slověnů stejně jako slovinci.Rozhodně si nemyslím že by nědky existoval jakýsi kmen slověnů.Slověni obecně byli ti kterí navzájem rozuměli svým slovům.Slověn neznamená nic jiného než slované.Podobně jako deutche(němci)byli třeba alamani svébové durynkové nebo sasové a co já vím ale jako deutche sami sebe nazývali když se chtěli vymezit proti slovanům napřiklad to že mi jim říkáme němci znamná že neumí po našem tudíž jsou němí deutche je toho pravý opak.Pokud mluvíte o moravanech je nutné rozlišovat jestly tak nazýváte obyvatele VM což samozřejmě je možné a cizí spisy obyvatele VM identifikují často jako moravany nebo o dnešních moravanech obyvatů ůzemí dnešní moravy.A to proto
    že to není jedno a totéž.Za prvé se všichni obyvatelé VM nikdy neidentifikovali jako moravané to je samozřejmě blbost na kvadrát a pak dnešní obyvatelé moravy dělí od VM přes 1200 let.Je to asi takovej nesmyls jako kdyby za 1200 let od dneška obyvatelé malého ůzemí kolem bruselu tvrdili že jen oni sjou potomci těch pravých evropanů nikoli ale přece nějací anglčané nebo francouzi nedej bože ještě němci nebo bulhaři.:)Píšete že jméno moravani jako synonymum pro etnickou část obyvatelstva bylo na slovensku zapomenuto což je ale samožřejmě pitomost ptotože tamní obyvatelé se nikdy za moravany nepovažovali stejně jako obyvaletsto v čechách nebo polsku.Tehdá prostě nebyli státní ůtvary založené etnicky a když tak to byli slověni(slovani)rozhodně né moravané ani velcí slováci 🙂

  33. >Nač republiku dělit administrativně? Stačily by myslím informační cedule u cest, že se přijíždí do Čech, na Moravu nebo do Slezska. Když se před městem inzeruje památková rezervace, zoo, nebo třeba klášter, proč ne tohle?Pro pana, který si myslí, že by se mu na Jindřichohradecku vysmáli: v Dačicích by se Vám asi nesmáli, ty totiž německé nebyly, aspoň ne koncem 19. století. Byla zde jen nevelká německá menšina, okolo 50-100 lidí. Jinak si myslím, že mikroregion Dačicko jako součást okresu JH je přesně definován, myslím, že zde by bylo vhodnější použít tento název pro Vámi zmíněnou oblast než Jindřichohradecko.Na Jevíčsku a Moravskotřebovsku je zase situace taková, že ti lidi většinou vědí, kam patří. I bez "správného" členění jim do Brna jezdí více vlaků a busů než do Pardubic, mladí Jevičáci studují často VŠ v Brně. Navíc Pardubický kraj má moravskou orlici ve znaku! Proč se nepíše i o tomto?Přesto mě ale pár věcí mrzí, to když
    tyto moravské lokality cpou autoři do knížek o Čechách. Když už tam jsou, mělo by tam stát, že patří ve skutečnosti na Moravu, ale tuto informaci autoři často "cudně" zamlčí.

  34. >Prosím vás!,chci jen vyjádřit svůj názor, hněv a pomalou zoufalost…. Kdy konečně bude vytyčena hranice Moravy (samozřejmě na západě s Čechama)? Kdy budou tyto administrativní hranice kopírovat a respektovat ty staleté? Už mě nebaví dokola stokrát omílat, co je ještě na Moravě, co už ne. Neustále se se mnou někdo hádá (ba dokonce sází), že Svitavy nejsou na Moravě, že Slavonice, či Dačice nejsou na Moravě…. Už mě to nebaví a dochází mi dech. Dokud nebude ta hranice vytyčena a kraje rozděleny mezi tyto dvě země, tak se s tím budu setkávat furt a mě to přitom tak irituje!!!!! I v televizi člověk slyší, že Svitavy, ba dokonce Moravská Třebová leží ve východních Čechách, nebo Dačice, Slavonice v Čechách jižních. To je peklo! A když dokonce Jihlaváci neví….. tož to je konec!

  35. >[39]"Nač republiku dělit administrativně? Stačily by myslím informační cedule u cest"-To je dost k ničemu. Představte si, že by nějaký okolní stát anektoval Čechy a rozdělil je mezi své územní jednotky tak, aby "Čechy vymazal z mapy". Stačily by v takovém případě Čechům jen cedule, nebo by se snažili obnovit svůj stát?"Navíc Pardubický kraj má moravskou orlici ve znaku! Proč se nepíše i o tomto?"-To myslíte jak? Že Pardubický kraj má moravskou orlici ve svém znaku, takže vlastně máme být neskonale vděčni za tento (čistě symbolický, neboť v praxi nic neznamenající) symbol a s blaženým pocitem vděku za jednu orlici zapomenout na nějakou samosprávu Moravy?[40]"Kdy konečně bude vytyčena hranice Moravy (samozřejmě na západě s Čechama)?"-Asi až Češi ztratí svou kontrolu nad Moravou. Jiná situace je zřejmě
    nepravděpodobná.

  36. Spravedlivý postupPři vytyčování hranic Moravy doporučuji následující postup, který je IMO spravedlivý:I. FÁZE1. Vyjde se z historické hranice Moravy.2. Vytyčí se pásmo skládající se z obcí po obou stranách hranice.2. V totmto pásmu bude uspořádáno referendum, ke které zemi chtějí obce patřit.3. Vytyčí se další pásmo obsahující obce hraničící s obceme, kde podpora přechodu k jiné zemi přesáhla stanovenou hranici (řekněmě 25%).4. Výsledky referenda a vytýčení pásma bude zveřejněno.5. Kroky 2. až 5. se budou opakovat, dokud bude možné stanovovat další pásma.II. FÁZE1. Hranice bude vytyčena tak, že ke každé zemi připadnou obce, kde se pro tuto zemi vyslovilo více než 50% obyvatel. Přitom možná vzniknou enklávy.2. Kolem nich budou vytyčeny zóny tak, aby se dotýkala vytyčené hranice. Pokud se zóny dotknou a nepřekračují hranici, budou spojeny.3. V každé zóně bude uspořádáno referendum.4.
    Kroky 1. až 3. se budou opakovat, až nebudou žádné enklávy.Takto se dle mého názoru budou co nejvíce respektovat zemské hranice a přání obyvatel po obou jejich stranách, ke které zemi chtějí patřit.Postup by se měl použít při vytyčování hranic mezi Moravou a Čechami, stejně jako mezi Moravou a Slezskem.

  37. celistvost!!!!Tak aby bylo jasno jsem českomoravačka, naši mi vždy říkaly že žijeme na hranici čech a moravy a s prominutím za tím si budu stát celý život…protože řekněme si na rovinu jak je krásné být někde a pak si říci Těším se domů…Jsme možná malá republika ale máme v sobě ohromný dar a to že… JSME, ČR je navíc (takříkajíc) srdce Evropy máme tady nesmírné bohatství jen se stačí dívat a objevovat…

  38. > [44]Záleží vždy na osobním pohledu a ten je zase ovlivněn výchovou. Nikde není psáno, že "JSME" ČR. Ještě v 19. století považovali lidé na Moravě za přirozené, že "jsme" Morava. Není škoda, že už to dnes neplatí?

  39. Za Velkou MoravuJe to nesmysl – Velkomoravská říše sahala až za Aš, proč se dobrovolně vzávat historických nároků na území dnešních Čech. Většina tzv. Čechů má svůj etnický původ na Moravě, neexistují Češi bez moravských kořenů a příbuzných, proč se tedy vzdávat území obsazeného Moravany jen proto, že této části Velké Moravy zůstal pomístní název jednoho z malých úspěšnějších kmenů (Také se ta země mohla nazývat Zličany či Chorvatsko – tyto kmeny byly v průběhu dějin asimilovány). Buďme radikální, chtějme zdánlivě nemožné – Česko, ten slovní chrchel na mapě Evropy, je novinářské fantasma. Co existuje a přetrvalo, je idea Velké Moravy, jak by se toto území našich předků CELÉ mělo konečně nazývat.

  40. > CeduleJe to symbol velice důležitý – třeba v Německu jsou Bavoráci nebo Sasi pyšní na to, že hned na hranicích své země mají krásný znak "Freistaat Bayern" nebo "Freistaat Sachsen" – pragocentristé se něčeho podobného tak báli, že i se Slováky měli studenou válku i kvůli pomlčce v názvu Česko-Slovensko. Věřím, že kdyby Češi Slovákům v těch symbolech ustoupili, tak by se i federace udržela jako ten dvojdomek, který chtěli Slováci, nebo "trojfederace", jak jsme to chtěli na Moravě v r. 1968, dokud nás Husák s podporou Rusů nepodtrhl a neudělal pro Slováky rovnoprávnou federaci – sice totalitní, ale jako určitý základ pro pozdější jednání.Jak by bylo nádherné, kdybychom měli v Praze tak tolerantní a kulturní spoluobčany jako mají Bavoráci v Berlíně, nebo Skotové a Velšané a Severní Irové v Londýně, neboli kdyby pragocentristům nevadilo, že bychom měli Zemi moravsko-slezskou – nebo Moravu a Slezsko a na hranicích bychom
    měli pěknou ceduli i se znakem Moravy a Slezska. A všude zlato-červené prapory – nic moc by to nestálo, a my bychom mohli mít alespoň symbolicky víc hrdosti – taková maličkost, a jak je to složité. Jak to jeden komentátor myslím Literárních novin nazval – napřed se Češi zbavili Němců, pak Slováků, – a teď, dodávám já, mají panický strach, že by s nimi nechtěli žít jejich dávní "bratři" Moravané… Nebo jak si jinak vysvětlit hysterické propagandistické pomluvy a dehonestování každého, kdo se zmíní o autonomii Moravy a Slezska?

  41. >Nač republiku dělit administrativně? Stačily by myslím informační cedule u cest, že se přijíždí do Čech, na Moravu nebo do Slezska. Když se před městem inzeruje památková rezervace, zoo, nebo třeba klášter, proč ne tohle? Pro pana, který si myslí, že by se mu na Jindřichohradecku vysmáli: v Dačicích by se Vám asi nesmáli, ty totiž německé nebyly, aspoň ne koncem 19. století. Byla zde jen nevelká německá menšina, okolo 50-100 lidí. Jinak si myslím, že mikroregion Dačicko jako součást okresu JH je přesně definován, myslím, že zde by bylo vhodnější použít tento název pro Vámi zmíněnou oblast než Jindřichohradecko. Na Jevíčsku a Moravskotřebovsku je zase situace taková, že ti lidi většinou vědí, kam patří. I bez "správného" členění jim do Brna jezdí více vlaků a busů než do Pardubic, mladí Jevičáci studují často VŠ v Brně. Navíc Pardubický kraj má moravskou orlici ve znaku! Proč se nepíše i o tomto? Přesto mě ale pár věcí mrzí, to když
    tyto moravské lokality cpou autoři do knížek o Čechách. Když už tam jsou, mělo by tam stát, že patří ve skutečnosti na Moravu, ale tuto informaci autoři často "cudně" zamlčí. [39] 24.11.2009, 20:44:32: Honza Psal nějaký honza a sami vydíte kdy. To o těch spojích na brno už neplatí Pardubický kraj zrušil vlaková spojení na Brno a vlaky teď jezdí jen na hranici kraje JM do Vel. Opatovic.Tak takhle se dělá asimilace. Rozděl, sluč čistě moravské části země – Malá Haná, předtím Dačicko apod. s Českými územími, přetrhej vazby na rodnou mateřskou zem ( v tomto případě samozřejmě Moravu ) a posílej mladé lidi do cizích ( českých center ) škol.Těchle podobných případů po světě by se našlo víc, třeba další i znáte. Ale jak je možné, že se to týká i nás ve střední evropě, tento vcelku totalitní způsob boje jednoho národa proti druhému.

  42. > RozděleníTak mne osobně třeba takové mapy zajímají. Rozhořčuje mne, ze není na žádných mapách znázorněno odkud kam sahá Slezsko. Vždyť to právě ve Slezsku bývalo hlavní město pokud se nemýlím.Zajímalo by mne tedy pravdivé rozložení ČECHY – MORAVA – SLEZSKOnejlépe na takovéto mapě jako dělal autor. Kdyby něco takového bylo k mání, prosil bych o zaslání na můj e-mail a nebo prezentování někde na těchto stránkách.

  43. > [52]"Zajímalo by mne tedy pravdivé rozložení ČECHY – MORAVA – SLEZSKO"-A co si představujete pod "pravdivým" rozložením?Vy asi budete patřit k té skupině lidí, kteří hranicím přisuzují nějakou téměř magickou úlohu a považují je za věčné a neměnné. Ve skutečnosti vám žádné "pravdivé" (či prostě jakékoli) rozložení Čech, Moravy a Slezska dát nemůže, protože v současné době ani Čechy ani Morava ani Slezsko jako jakékoli územní celky neexistují, tudíž nemůžou mít samozřejmě nějaké hranice. Vše, čeho se vám nanejvýš může dostat, je průběh hranic z nějaké doby v minulosti. Ale ani tak nezískáte nic "pravdivého", jelikož i v minulosti se hranice měnily (třebaže v moderní době jen velmi málo). Tento článek zobrazuje "jen" představu o budoucnosti, která se může i nemusí uskutečnit.

  44. >Proč se tedy i nadále mluví o MORAVĚ, SLEZSKU A ČECHÁCH když žádné rozdělení vlastně neexistuje? Tohle mé psaní vzniklo na základě dohadování se s kamarádem o tom, zda-li jezdí na Moravu či do Slezska.Proto mne zajímaly přibližné "hranice" odkud kam se ČR považuje za Čechy, odkud kam za Moravu a odkud kam za Slezsko.

  45. > [54]Ano, tak se mluví, ale (zejména v Čechách) se tím myslí prostě jen něco, co "kdysi" bylo. Dnes už to opravdu neexistuje, ukázat na to prostě nemůžete. Pokud tedy moravské hnutí hovoří o Moravě, nemůže samozřejmě hovořit o tom, co existuje (třebaže z propagačních důvodů se pro lepší veřejný dojem říká, že Morava stále je), ale říká, že nezapomnělo, že Morava byla, a přeje si, aby zase v budoucnu byla."Proto mne zajímaly přibližné "hranice" odkud kam se ČR považuje za Čechy, odkud kam za Moravu a odkud kam za Slezsko"-Toto přání vám nemůžu splnit v takové podobě, v jaké si přejete, protože za Moravu se považuje v široké veřejnosti různě definovaná část ČR, o Slezsku ani nemluvě. Kdybych vám měl nějakou mapu udělat, musel bych do ní zanést spoustu čar, které by se od sebe často vzdalovaly na desítky kilometrů.

  46. > PojmyPadla tu dobrá otázka, proč se pořád mluví o Moravě, Čechách, Slezsku a, dodávám, Lužici, když vlastně úředně neexistují? Ony totiž existují odpradávna, i když jejich názvy se mohly měnit. Starý princip určování hranic byl jednoduchý a trvale neměnný. Hranice určovaly linie rozvodí a ty se věru v Evropě nemění skoro vůbec.Podle této staré nauky je Morava povodím Moravy, Slezsko povodím Odry, Čechy povodím Vltavy a Labe a Lužice povodím Lužické Nisy. Na dnešních mapách lze tedy stále krásně sledovat, kde bylo komu území ukradeno špatnými administrátory. (Dosti špatným byl Přemysl Otakar II., zcizil, mimo jiné, Kladsku Broumovsko a Moravě Lanškrounsko, ale bylo jich mnohem více). Horní Lužici třeba připravili Češi o Jablonec a Liberec, Slezsku zase byly zcizeny Moravany Bruntál, Opava, Ostrava atp. – nehledě na někdejší zábor většiny Slezska Pruskem a později Polskem.V článku je sebráno veliké a cenné množství historických dat, ovšem z dob, kdy
    diplomacie byla vysloveně mučena neumětely. Což dodnes přetrvává v nesmyslných krajích.Myslím, že není na škodu si tento starý princip rozhraničování připomínat. Uplatňuje se totiž "v zavedenějších" diplomatických školách dodnes a podle něj např. připadlo Jižní Tyrolsko Itálii a smířil se s tím výslovně dokonce Hitler.To je otázka zemí. Otázka obyvatel je naproti tomu velice složitá – ve Slezsku žije spousta Moravanů, ale i Češi, nebo Slováci, Poláci a v jiných zemích je to obdobné. Na Moravě mohou žít Češi, v Čechách Moravané a jejich národnostní práva by tím pochopitelně neměla být nijak krácena. Z tohoto důvodu nevidím schůdné pořádat referenda o příslušnosti obcí k Moravě, či Čechám. To je dáno jasně zeměpisně a nijaké hlasování daná přírodní fakta pochopitelně nemá měnit a také nemění. Je třeba, aby jako se Tyroláci smířili s tím, že žijí v Itálii, učinili podobně Češi na Moravě, respektive Moravané v Čechách atd. Jinak sčítáme hrušky s jablky…

  47. > [56]Váš nápad, že země existují podle přírodních podmínek, je sice přitažlivě mystický, ale bohužel nesmyslný. Kdybyste se nad tímto "principem" hlouběji zamyslel, musel byste dospět k závěru, že vlastně rozdělení lidí na politické celky je nezávislé na lidech samotných, ale je lidem jaksi vnucováno zvnějšku přírodními silami, což je absurdní. Nechápu, podle čeho jste svou extravagantní teorii formuloval, znalost průběhu hranic evropských zemí a jejich vývoj to však určitě nebyla. Jednoznačně podle povodí žádná evropská země (a to počítám i ty zaniklé) vytýčena nebyla (už proto, že hranice povodí v krajině není rozeznatelná, pokud tedy zrovna není tvořena pohořím, pak je ale jednodušší hovořit o hranici tvořené horami než situaci komplikovat vymýšlením povodí jakožto hranice). Kdybyste nemeditoval až příliš nad mystickými věcmi a držel se blíže u země, musel byste vědět, že hranice států byly odjakživa určovány tím, kam až mohl rozprostřít svou moc
    její vládce (což s povodími souvisí velmi volně jen tehdy, pokud hranice povodí je tvořena výraznými přírodními překážkami, které buď brání v další expanzi nebo je lze využít při obraně). V novější době se k tomu přidala hlediska jiná (např. snaha sjednotit do jednoho celku lidi mluvící jedním jazykem), která opět s povodími nemají nic společného. Vaše fatalistické hledisko, podle něhož lidé o územním uspořádání podle své vůle prostě rozhodovat nemůžou, protože je jim dáno přírodou, je zkrátka absurdní. Ostatně vaše teorie selhává už v případě rakouského Slezska, které nikdy (ani na vesnici přesně, ani přibližně) nemělo hranice shodné s územím povodí Odry na území dnešní ČR; totéž se týká i hranice Moravy a totéž se týká i hranice Čech, tedy všech a jediných zemí, na nichž jste svou teorii vystavěl.

  48. Je to velmi dobře vracet se ke kořenům a bez emocí. Tradice a naše kořeny stojí za obnovu. Minulost nás formovala ke dnešku a zahodit jen pro pár komunistických křiklounů v roce 1948? Němci a Rakušané tento problém neznají a jejich hlavní města by nedopustili kontinuitu bezpráví po jakémkoliv (komunistickém) puči. Dnešní kraje jsou shodné s kraji komunistickými a totalitními. Usnesení federálního shromáždění o protiprávním aktu zrušení našich zemí je nenaplněno. Každá vláda po roce 1989 souhlasí s bývalým režimem. Pokud se hlavní město neuvědomí, že daný postoj je kontraproduktivní, může očekávat od dalších generací zbytečné vyhrocení.
    A co vidím ve svém okolí, tak proud zvláštního pohodlného přehlížení vlád vede uvědomění staletého zemského vývoje. A myslím, že tak jako české národní obrození už naše zemské obrození nikdo nezastaví.

  49. Zajímavé téma. Trochu mě překvapuje výsledek té ankety v Jihlavě, čekal bych i tehdy opak. Obávám se však, že tím se to nevybojuje. Ale nic lepšího mě nenapadá, takže nechci kibicovat. Bohužel většina takovýchto národnostních hnutí zvítězila díky použití násilí (atentáty) proti bezpráví.

    Jinak velice pěkný blog. Zdá se, že není ani problém s vkládáním rozsáhlých grafik. Mám dotaz, kde se dá takový blog pořídit a kolik to stojí?

  50. „Mám dotaz, kde se dá takový blog pořídit a kolik to stojí?“ (Tenza)

    Pořídit se dá na https://signup.wordpress.com/signup/ a nestojí to zcela nic. Jediná nevýhoda je, že si to člověk nemůže přizpůsobit zcela svým požadavkům a musí se spokojit s předpřipravenými možnostmi uspořádání.

  51. Když se vám v Čechách něco nelíbí tak táhněte do kanady!!!! Je to naše země!!! Ne vaše!!!

  52. Dobrý deň, píšem diplomovú prácu týkajúcu sa geografie Moravy a potrebujem vymedziť jej hranice s Čechmi aj so Sliezskom. Vedeli by ste mi poradiť nejakú vhodnú literatúru? Vopred ďakujem.

  53. „potrebujem vymedziť jej hranice s Čechmi aj so Sliezskom“ (andrea)

    Přísně vzato Morava dnes žádné hranice nemá a nebo vzato z jiného úhlu má takové, jaké si je kdo určí (stačí se podívat třeba do různých knih, novin a podobně, co všechno (ne)považují za území Moravy). Popsat můžete leda hranice z doby, kdy jako územní celek existovala. V tomto ohledu doporučuju příslušná hesla v Otově slovníku naučném, kde je popis průběhu zemské hranice v 19. století.

  54. Dobry den, este k tej hranici Moravy, zrejme poznate tuto stranku http://kdejemorava.wz.cz/. Nasla som na nej perfektny subor, ktory deli obce podla prislusnosti k jednotlivym historickym zemiam, ale neviem, ako sa dopatrat, na zaklade coho mohol vzniknut a kto je jeho autor, kedze mailova adresa nefunguje. Viete niekto poradit? Ottov slovnik som skusala, hranica tam sice popisana je, ale tento subor by mi velmi pomohol. Vdaka

  55. Češi a Moravani jsme jeden národ, odedávna patříme k sobě. Naučte se navzájem respektovat odlišnosti lidí z různých koutů země, jinak mluví, mají jiné zvyky (západní čechy, východní čechy, severní morava, jižní morava – co kus to originál), ale dohromady jsou jeden národ v rámci jednoho národnostního státu, který má obrovskou historickou, kulturní, jazykovou i mentální sounáležitost. Určitá část Moravanů trpí komplexem, díky kterému se cítí utlačována, kreslí hranice, hledá viníka svého „neštěstí“ někde za pomyslnou čárou na území tzv. Čech. Tam ale žádný viník není, ten je jen v těch omezených, malých, hlavách. Žijte život, tvořte hodnoty a buďte šťastní, neštvěte proti sobě lidi. Mír.

  56. No jo, jeden národ. Ono to tak v současnosti opravdu je, nicméně velmi vhodné je podívat se, proč tomu tak je. Je to otázka vývoje v 19. století, kdy Češi potřebovali včlenit slovanské obyvatele Moravy do svého národa, aby tak zvětšili svou početnost a tím sílu k boji proti rakouským Němcům. Ještě v polovině 19. století bylo běžné, že česky hovořící obyvatelé moravského venkova (případně i měst) se nepovažovali za Čechy. A také česky hovořící představitelé moravské politiky až někdy do sedmdesátých let 19. století odmítali sjednocení s Čechami. Takže ono v porovnání s délkou celých dějin Moravy ještě relativně nedávno to s tou údajnou národní jednotou Čechů a Moravanů vypadalo jinak, než se to jeví dnes.
    S tím komplexem Moravanů rozhodně nemáte pravdu; pokud by se totiž vaše slova vztáhla na dějiny Čech devatenáctého století, musel byste totéž říct o tehdejších Češích, protože usilovali o obnovení téměř úplně samostatného českého státu, byť s habsburským panovníkem. Jsou snad proto tehdejší Češi v dnešním českém dějepise líčeni jako lidé omezených, malých hlav? Jsou všichni v celé Evropě, kteří kdy usilovali nebo usilují o návrat státnosti nebo samosprávy, zakomplexovaní s jedinou výjimkou Čechů, ačkoli ti dělali přesně totéž? Zamyslete se nad tím, v každém případě doporučuju pro příště šetřit slovy o zakomplexovanosti.

  57. Lukáši, Vaše argumentace je snůškou obrozeneckých chtění mýtů a demagogie. Tento stát je sice dnes relativně etnicky homogenní, nicméně když se podíváte na všechny různé statistické ukazatele, zjistíte, že Morava a Slezsko téměř ve všech oblastech zaostává, z hlediska demografických je to také smutné čtení. Stát formálně má plné huby řečí o optimální rozvoji ve všech částech republiky ale jak je možné, že nám vznikají marginalizované oblasti se strukturálním narušením i podél dnešních krajských hranic )nově např. mezi Jihomoravským krajem a krajem Zlínským, kde Kroměřížsko je na tom velmi špatně. Další již déle trvající problém je na Znojemsku a východním okrajem dnešního kraje Vysočina. Zásadní problém je už na Moravě ten, že ta měla jiný území vývoj, Rozložení sídel, jejich struktura je jiná než v Čechách. Vzdálenosti moravských měst mezi sebou je menší než těch českých a proto měla vždy po staletí větší socioekonomickou provázanost, což se projevovalo na mikroregionální úrovni. Tedy česky řečeno, území, které je více polycentricky uspořádáno a kde jsou v něm mezi regionálními centry menší vzdálenosti (což je případ Moravy a tím se liší od Čech), mnohem citlivěji reaguje na územně správní dezintegraci, tedy vytváření nových administrativních hranic s důsledky jakým je přerušování přirozené spádovosti doprovázené administrativními opatřeními jako je rušení spojů mezi kraji, nutnost přestupování při kr. hranicích, změna správní příslušnosti apod.). Tím, jak na Moravě vznikly nesmyslně vymezené krajské hranice, došlo k dalšímu mikroregionálnímu úpadku, kdy již centralizace do Prahy vytváří velký nasávací efekt. V Čechách se až na výjimky (Pardubice vs Hradec) hranice krajů víceméně překrývají s rozsahem „akčního radiusu“ tj. přirozenou spádovostí příslušného krajského centra. Zde jakž takž kraje odráží význam krajských metropolí. Případ Jihomoravského kraje zmenšeného o Vysočinu, budiž odstrašujícím příkladem, kdy se Brnu, jehož přirozená spádovost přesahuje hranice kraje násilně odřeže území vlastní spádové oblasti a přičlení do kraje, který nemá ani vlastní přirozené centrum. Tyhle experimenty se spádovostí, a neustálým narušováním vazeb z dlouhodobého hlediska představují velký problém. Narušují vztah lidí ke svému regionu, komplikují jim ve skutečnosti život. V dlouhodobém důsledku to vlastně vytváří jistou formu stressu na obyvatelstvo, výsledkem je pak další vykořeněnost, frustrace, naleptávání ekonomické síly i vůle těch obyvatel něco dělat s chutí a pořádně. Má to tedy i dopad psychologický. Proč je tak nějak lidem lépe v těch oblastech, se kterými se ztotožňují, které nejsou tak zatížené různými sociálněekonomickými průsery. A proč je tam i krásně? Není to tedy o brnocentrismu, jak tady kdosi napsal ale ve jménu boje (vedeného ve skutečnosti jen naoko) proti pragocentrismu, se lidem demagogicky indoktrinuje názor, že Morava jako samosprávný celek je ohrožujícím faktorem českého státu a vytvoří se hurá kraje od stolu (navíc hloupě obkreslené z gottwaldovské varianty z let 50.). Fakticky tak vzniklo nefunkční řešení, nasytilo lokální politiky, vznikly, jak se říká trefně pašalíky, které které poškodilo Brno, protože vytvořilo další násilné interference administrativní hranice vs. přirozená spádovost a vazby. Tímto typicky hloupým rovnostářským řešením nám vznikla situace čnící Prahy, která vesele dál kyne (tedy politický problém pragocentrismu zůstal a karavana jede dál, formálně však byl vyřešen) ale veškeré negativní projevy nivelizace a úpadku pokračují dál.

  58. Osobně si myslím, kdyby se vrátilo zemské uspořádání a to podle historických hranic, určitě by to našemu státu jenom prospělo. Skončil by s tím doufám ten nesmyslný pragocentrismus, došlo by k správnějšímu přerozdělení financí, lepší samosprávě a tudíž i pořádku ve společnosti. A to přece všichni chceme o to usilujeme. Konec konců proto je naše země tam kde je v morálním úpadku.

  59. Drazi Moravaci, resite hranici cesko-moravskou a tak nejak mlcky predpokladate, ze okupace Slezska Moravou bude akceptovana tak nejak samosebou. Pri tom moravsko-slezska hranice je mnohem zajimavejsi a muzete se na ni vyradit mnohem vice…

  60. Já bych ČR rozdělil na tyto administrativní oblasti: Čechy (hl.město Praha), Morava (hl.město Brno), Slezsko (hl.město Opava), Sudety (hl.město Liberec) a Prahu, která by měla speciální postavení jako hlavní město… tyto oblasti/země by se pak dělili na okresy… a co se týče té západní hranice tak bych ji stanovil podle toho kam náleželi podle historické hranice a v případě že se obec rozkládá na obou stranách historické hranice tak bych to řešil individuálně a co se týče Ostravy tak ta bude asi rozdělena na Moravskou a Slezskou ale bude tvořit nadále asi jeden celek Velkou Ostravu… jinak Sudety budou zahrnout Sudetskou župu vyjma Slezska takže budou zasahovat do části Čech a Moravy

  61. „Já bych ČR rozdělil na tyto administrativní oblasti“ (NÁVRH)

    Jenže pro takové rozdělení není společenské odůvodnění. Vy si sice soukromě doma můžete na mapě namalovat, co chcete, ale v realitě musíte počítat se souhlasem společnosti. A kdo asi bude souhlasit s vytvořením sudetské administrativní oblasti? A vůbec – administrativní oblasti: co to má být, k čemu to má sloužit?

  62. Konečně jsem se z článku dozvěděla něco ohledně této hranice. Jsem z pomezí Čech a Moravy, dokonce narozená na historické hranici a poslední roky sleduju, jak toto „rozdělení“ vlastně lidé v této oblasti vnímají. Přesně, jak už to tu zaznělo, k mému úžasu o tom lidé na Pelhřimovsku, například v okolí Počátek vůbec neví! Mluví o tom, jak byli na skvělé dovolené na „Moravě“, ale o tom, že dva kilometry od jejich domu už ta Morava vlastně podle historické hranice je, vůbec neví! Naprosto zoufalá mi přijde oblast Dačicka, kde mám široké příbuzenstvo a na Moravu tato oblast patří. Položila jsem jim otázku, zda vědí, že území na kterém žijí, je na Moravě. Začali mě poučovat, že jsou Jihočeský kraj, že patří k Hradci, žádná Morava. Dokonce jim nenapoví nic ani spádový měsíčník Ozvěny Jihozápadní Moravy, který pravidelně kupují. Je mi z toho smutno a myslím si, že jakékoliv označení co jsou Čechy, Morava a Slezsko je na místě.

  63. Zbláznili jste se tady snad všichni? Z jakýho důvodu chcete rozdělit ČR na ČR a Moravu? Fakt si tu někdo myslí, že pak bude líp nebo co? Zeptejte se Slováků běžným jak se jim líbí samostatný stát. Mluvíte všichni česky tak o co vám jde? Já koukám jako blázen, kdo přijde příště s takovou hovadinou? Chodsko, nebo Slezsko? To už rovnou můžeme sbalit fidlátka a vše odevzdat Němcům 😛

  64. „Já koukám jako blázen, kdo přijde příště s takovou hovadinou? Chodsko, nebo Slezsko?“ (Stanislav Licek)

    Tohle je jeden z nejobvyklejších „argumentů“.
    Mimochodem, proč tedy nepřičlenit ČR k Německu, když v Německu bychom se měli líp? Není to náhodou o tom, že určitá společenství chtějí o sobě rozhodovat sama, bez ohledu na chladný kalkul, kolik to vynese? Co řeknete na to, že Morava měla dlouhé stovky let širokou autonomii a nyní ani vůbec neexistuje (leda jako mlhavý pojem)? To myslíte, že Moravané tuto svou část historie mají odhodit na smetiště dějin? Když Češi svou touhu po samostatnosti neustále živili, když ji neměli, proč by tak nesměli činit Moravané? A tento článek mimochodem není o rozdělení ČR na dva nezávislé státy.
    P.S. Srovnávat Moravu s Chodskem je trochu ubohé, nemyslíte?

  65. Což o to, mapičky jsou to pěkné, ale představa, že by se hranice vrátila tak, že by rozpůlila okres na dva, nebo že by jeden okres patřil mezi Čechy a současně Moravu, to mi nepřijde jako dobrý nápad (kraje jsou taky vymezeny seznamem okresů a nestane se, že by jeden okres patřil do dvou krajů; město taky nepatří třeba levým břehem k jednomu okresu a pravým břehem k druhému). Trhat okresy, co snad už nějakou dobu fungují, jsou snad z toho odvozeny i soudní a policejní obvody……..
    Objednal bych si jednu mapku, kterou zde nemáte – u hraničních okresů uvést, na kolik procent územně patří do Čech resp. Moravy ,velmi hrubě pro začátek – ať je vidět, jestli je to třeba:
    99 % okresu patří k Moravě, tak skoro není problém – celý okres „přiklepneme“ Moravě (hranice se stejně měnila v čase), a kdyby to nějakým hraničním obcím vadilo, tak se přidruží k vedlejšímu okresu, co ještě patří do Čech. (A něco podobného u Slezska.)
    Nakonec by se ani nemuselo obnovovat zemské zřízení ani rušit kraje. Prostě by se říkalo „toto je český okres“, „toto je moravský okres“ a nestojí to ani korunu. Z propagačních účelů si můžou dát okresy na silniční značku počátku okresu znak Moravy, že. Pokud tedy nejsou tím hraničením sledovány politické cíle, to už by nebylo tak jednoduché 😉

  66. Všechno je to jenom akademická diskuze. Čím mladší generace, tím míň ji tahle věc zajímá. Nějaká šance na obnovu zemských hranic byla v devadesátých letech, kdy moravská strana HSD-SMS brala na Moravě kolem 20% hlasů. Dnes tuhle věc nemá v programu žádná relevantní politická strana. Za relevantní politickou stranu nelze považovat uskupení, které se dlouhodobě plácá kolem 1% preferencí. Ať se to komu líbí nebo ne, takováhle věc se dá prosadit jen přímo přes politiku. Že by změnu současného státoprávního uspořádání mohla prosadit organizace mající charakter vlastivědného spolku, to je úplná iluze.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s