Jsou Moravané proevropštější než Češi?

Malý pokus o interpretaci jedné mapky

Rozepsaný článek o slovní zásobě moravštiny ještě nebude nějaký čas hotov, tak zatím dávám k dobru příspěvek, který jsem chtěl zveřejnit až po něm. Jde o komentář k jednomu obrázku, který jsem náhodou objevil na serveru cybergeo.eu.
Je to mapka, která ukazuje osm z deseti států přistupujících k Evropské unii 2004. Mapka zobrazuje oblasti NUTS 3 daných států a podíl hlasů pro připojení k Evropské unii v referendech, jež se o připojení daného státu k EU konala během roku 2003.

mapka výsledku referend o přistoupení k EU r. 2003 ve státech středo-východní Evropy

Pokud se podíváme do té části mapky, která nás asi bude zajímat nejvíc, uvidíme, že všechny moravské kraje vykazují větší souhlas se vstupem do EU než většina Čech. Výjimkou je kraj Vysočina, který sice není celý na Moravě, ale jeho větší část nejen co do rozlohy území ale i do množství lidnatých sídel leží převážně na Moravě. Může samozřejmě vyvstat otázka, zda větší podíl voličů na Moravě, kteří hlasovali pro přistoupení k EU, než v Čechách je vyjádřením větší náklonnosti obyvatel Moravy k Evropské unii a evropskému sjednocování. Lze třeba vymyslet tvrzení, že Morava je chudší než Čechy, takže tamní voliči hlasovali víc pro EU, protože víc než voliči v Čechách doufali v přiliv peněz z EU. Stejná logika by však měla platit pro celé území ČR a pak by to jednak mělo platit i o kraji Vysočina, který je na tom hospodářsky určitě hůř než třeba sousední Jihomoravský, a také o kraji Ústeckém, kde by evropské peníze jistě uvítali víc než jinde, a přesto tento kraj nevykazuje jiné výsledky než zbytek Čech. Naopak je
zajímavý výsledek v kraji Plzeňském – proč zrovna zde v celých Čechách nejvíc voličů hlasovalo pro EU? Chudost kraje a tudíž chtivost po penězích z EU zde je nepravděpodobné vysvětlení, proto musíme hledat jiné. Plzeňský kraj ze všech krajů v Čechách sousedí s nejvyspělejší zemí staré EU, s níž sousedí ČR, takže nejspíš právě toto bylo motivací voličů (Sasko ani polská vojvodství tak vyspělými oblastmi nejsou), neboť přeshraniční vztahy v západních Čechách jistě v době konání referenda byly.
Stejně tak se můžeme podívat i do jiných přistupujících států, zda se tam dá najít jiná motivace pro vstup do EU než touha po přílivu peněz. Myslím, že pohled každého sklouzne nejprve na Polsko, které vykazuje silné regionální rozdíly. Na první pohled je nápadné, že oblasti, kde voliči hlasovali pro přistoupení k EU nejvíce, se téměř dokonale shodují s oblastmi, které byly do r. 1945 součástí Německa a nepatřily k polskému státu. Že se v tomto případě jedná o touhu po evropských penězích, nemůže být správný výklad. To bychom čekali spíš u oblastí nejchudších, jež se nacházejí východně a severovýchodně od Varšavy, ty však naopak hlasovaly pro vstup do EU nejméně. V Maďarsku pak vykazují největší podíl hlasů pro vstup oblasti na severu, tedy blízko hranic se Slovenskem. Zde se nabízí vysvětlení, že si tamní lidé od vstupu do EU slibovali zeslabení významu maďarsko-slovenské hranice a snazší kontakty se slovenskými Maďary (pro západní Maďarsko pak může být stejné vysvětlení jako pro západní Čechy). Jistě by
stálo za to i vysvětlit, proč tak málo voličů hlasovalo pro vstup do EU ve východním Lotyšsku. Nejspíš to nějak souvisí s tím, že třetina obyvatel Lotyšska jsou Rusové, ale netroufám si to rozebírat blíže (od Rusů bych nicméně čekal hlasování pro vstup, neboť by mohli doufat, že je EU bude chránit před lotyšskými úřady, které jak známo nepovažují Rusy za plnohodnotné občany). Ze států s největší (a navíc celostátní) podporou vstupu do EU si troufám tvrdit o Slovensku, že je to mladý stát bez větších státních tradic, takže vstup do EU pro jeho občany mohl být vnímán jako možnost pevněji mezinárodně zakotvit svůj stát.
Z drobné exkurze po jiných v r. 2004 k EU přistupujících státech se zdá, že peníze nebyly hlavním motivem pro rozhodování jejich občanů, takže soudím, že tomu tak nebylo ani na Moravě, třebaže samozřejmě v každém státě teoreticky mohly panovat jiné představy a očekávání. Byť rozdíly mezi Čechami a Moravou nejsou nijak velké, přece jen závěrem na základě této mapky zřejmě můžu uzavřít, že Moravané aspoň o něco jsou proevropštější než Češi. Otázka pak zajisté je, proč jsou proevropštější. Že by to byl prostě příznak toho, že jsou tradičně otevřenější okolnímu světu než Češi? Nebo že by doufali, že v Evropě bude pro Moravu větší naděje než uvnitř ČR mimo EU? To už raději posuzovat nebudu.

Advertisements

9 thoughts on “Jsou Moravané proevropštější než Češi?

  1. Možná mohlo hrát roli to, že v Čechách si říkali – bude nám vládout Brusel, to ne. Kdežto na Moravě – bude nám vládnout Praha nebo Brusel – ono je to jedno.

  2. No, ale když se dívám na stránky statistického úřadu, tak ty rozdíly nejsou nijak dramatické – Čechy (+ západní Morava) 72 – 75 %, Praha je tam špatně zakreslená, ta měla 78,5 %. Zbytek Moravy – 75 – 78 % v pořadí MBTZ. (Procenta tam nejsou, ale předpokládám, že se to vztahuje k odevzdaným hlasům – sedí to tak.)

  3. K důvodůmSám jsem hlasoval proti, ale vzpomínám si na kamaráda, který je sice přesvědčený Moravan, ale bohužel absolutně pasivní. Zmíněný mně na doporučení negativní volby oznámil, že bude hlasovat pro vstup se zdůvodněním – „mám plné zuby českého státu“.

  4. Hlasoval jsem pro vstup, protože jsem otevřený zahraničním podnětům a také proto, aby různá rozhodnutí našich ústředních orgánů byla kontrolovatelná a náprava jimi způsobených křivd a omylů byla vynutitelná. jk

  5. MORAVSKÝ NÁRODPokud nám čeští politici budou upírat právo být Moravany , potom se raději přihlásím k Evropské národnosti , ale nikdy ne k České!

  6. Zapomněli jste na Slezsko.Je pravdou, že Slezsku s hlavním městem Opavou je srdečně jedno zda to bude šovinistická Praha, nebo vzdálený Brusel. Pravdou je, že BRUSEL by nedopustil takové zadupání konstituční historické země jakým bylo Slezsko. Ostudou a vizitkou tzv. ČR je i postavení zemského hlavního města, které je diskriminováno i v státoprávním uspořádání na roveň obce jako např. Mikulov, či Hulín. Víme, že to je dočasné, a až se rozpustí česká rozpínavost, Slezsku již nebude nikdo nařizovat, kde patří, či že je malé, to totiž většinou tvrdí ti, kteří mají nějaký komplex méněcenosti, či sami jsou šovinisté. Slezsko si v budoucnu učiní svá rozhodnutí, a to podle svých zkušeností, ale i z chování svých sousedů, Moraváků, Slováků, Poláků ke Slezsku. Slezané věří, že se do Opavy opět navrátí jak parlament tak i vláda v čele s prezidentem.

  7. „Pravdou je, že BRUSEL by nedopustil takové zadupání konstituční historické země jakým bylo Slezsko.“ – Městu Bruselu je nějaké Slezsko naprosto ukradené. Nicméně spíš máte na mysli Evropskou unii. Jenže kdo je Evropská unie? Hlavní rozhodování v EU se dějí v Radě ministrů, což je čistě mezivládní fórum ministrů příslušných rezortů. A ani čeští ani polští ministři kteréhokoli odboru rozhodně o Slezsko zájem nemají. Evropský soudní dvůr nebudeme uvažovat, ten jen rozsuzuje spory, a pak tu máme Evropskou komisi. Ta se však stará hlavně o záležitosti hospodářské, ochrany spotřebitelů, ochranu životního prostředí, dopravu apod., tedy ty oblasti, které má smlouvami vyhrazeny. Zbývá tedy Evropský parlament a tam je zase naopak vaše obvinění nesprávné. Parlament EU je jediný orgán EU, který se zaobírá takovými politickými otázkami jako jsou záležitosti menšin, včetně národnostních, a jediný orgán, který se opravdu řídí heslem EU „jednota v rozmanitosti“. Evropský
    parlament podporuje, i finančně, aktivity své strany „Evropská svobodná aliance“, která má jako hlavní cíl podporu nestátních národů a regionů a decentralizaci stávajících členských států EU. A jedním z podporovaných regionů je i Slezsko, kde působí Ruch autonomii Śląska. Jenže Evropský parlament podporuje logicky jen ty oblasti, které samy mají snahu o emancipaci, nemůžete očekávat, že ze své vlastní iniciativy bude prosazovat autonomii nějaké oblasti, aniž by o to jevili její obyvatelé zájem. Takže zde pláčete (opět, jako i někteří další) na špatném hrobě – vlastní iniciativu „Mariina Tereziina“ zbytku Slezska nemůže naprosto nikdo nahradit a když tam vlastní iniciativu nikdo nevyvíjí, je z hlediska Parlamentu EU vše v pořádku a nikdo ne něj nebude zaměřovat žádnou pozornost.(P.S. Ještě ve struktuře EU existuje Výbor regionů, nicméně v něm jsou zástupci těch oblastí, které v daném státě jsou oficiálně zřízeny, a ty se často nekryjí s historickými regiony.)“Slezsko si v budoucnu učiní svá
    rozhodnutí“ – Pokud myslíte Slezsko polské, tam jistá míra pravděpodobnosti je, nicméně oblast „jižního“ Slezska se vyznačuje hlavně pasivitou.

  8. A jak to dopadne?A stejně budete vy Moravací pořád pod námi! 😀

  9. Re /8/ : Myslíte pod vámijako vaše kořeny. Nedejbože, bez nich by vám spadla „koruna“.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s