Moravská národnost ve sčítání lidu 2001

Mapový přehled podílu moravské národnosti v jednotlivých obcích Moravy podle sčítání lidu, domů a bytů z r. 2001

Český statistický úřad na svých internetových stránkách zveřejnil už před (asi) dvěma roky výsledky sčítání lidu, domů a bytů z března roku 2001. Tyto výsledky jsou zpracovány po jednotlivých obcích, takže je možné pro každou jednotlivou obec zjistit, kolik občanů se přihlásilo k té které národnosti. Napadlo mě, že by nebylo na škodu čísla moravské národnosti zanést do mapy a vytvořit tak přehled zastoupení moravské národnosti na území Moravy. Hodnoty podílu moravské národnosti jsem tedy pro každou obec zaznamenal v mapě a ta je zde:

moravská národnost ve sčítání lidu 2001 podle obcí

Co tedy vidíme, když se na mapu podíváme? Jako prvního si všimneme největšího zastoupení moravské národnosti. V obecném lidovém mínění, v Čechách zcela určitě, často však i na Moravě, panuje představa, že jakási „nejryzejší“, „nejmoravštější“ Morava je na jejím jihovýchodním okraji, na Slovácku (patrně proto, že pro mnoho lidí (opět i na Moravě) platí zkratkovitá rovnice Morava = víno a folklór). Ačkoli zde jsou hodnoty moravské národnosti vyšší než v mnoha jiných oblastech, přece jen „nejmoravštější“ oblastí Moravy, měřeno množstvím lidí, kteří v roce 2001 zapsali moravskou národnost, je rozsáhlý, desítky kilometrů v průměru čítající prstenec území se středem v Brně. Přitom je zajímavé, že samo Brno neukazuje nejvyšší hodnoty v tomto území, což bezpochyby vyvrací často šířený nesmysl, že moravanství prýští ze zakomplexovaného ublíženého Brna.
Na druhý pohled pak nepochybně padnou do oka oblasti s opačným zastoupením moravské národodnosti, tedy nejmenším. Sem patří středozápadní a jihozápadní Vysočina a pak nejzazší sever – bývalé Slezsko a přilehlé oblasti. Vedle toho je však nápadné, že celá Morava se zhruba dělí na dvě části, které velmi připomínají bývalý socialistický Jihomoravský a Severomoravský kraj (byť to neodpovídá plně, protože Prostějovsko a Zlínsko patřily k jižnímu kraji). Není to nic nového, že v severní polovině Moravy je podpora pro Moravu slabší. Bylo by zajímavé se zamyslet nad tím, proč tomu tak je a od kdy tomu tak je; pro takovou úvahu na tomto místě však není prostor, navíc bych se při ní stejně neměl o co opřít.
Jelikož dnešní obvody obcí s rozšířenou působností (v mapě různě tlusté fialové čáry) v mnohém navazují na dřívější socialistické rozdělení okresů a krajů, můžu upozornit ještě na jednu věc: v jihozápadní části Moravy lze vidět, jaký vliv na moravskou národnost má bývalá (a vlastně nadále existující) hranice Jihomoravského a Jihočeského kraje: v okolí Jemnice a západně od Vranova nad Dyjí jsou hodnoty moravské národnosti různě velké ale přece jen jakési-takési, v podstatě hned za hranicí se ale její hodnoty blíží nule. Sotva se to dá vysvětlit jinak než tím, že jsou tam lidé přesvědčováni, že žijí v jižních Čechách, což jejich povědomí o sounáležitosti s Moravou silně oslabuje. Zároveň to také ukazuje, jak relativně snadno lze ovlivňovat identitu lidí.

Nyní trocha statistiky:

Deset obcí s největším podílem moravské národnosti je těchto:
Vážany (u Boskovic, 59,16%)
Březina (vojenský výcvikový prostor u Vyškova, 57,14%)
Kozlany (u Vyškova, 54,21%)
Útěchov (u Moravské Třebové, 53,96%)
Hostějov (u Kyjova, 51,35%)
Chrudichromy (u Boskovic, 49,73%)
Míchov (u Letovic, 48,67%)
Žerůtky (u Lysic na Boskovicku, 47,69%)
Lhota u Lysic (na Boskovicku, 42,42%)
Korytná (u Uherského Brodu, 41,95%)

V tomto seznamu nemá přílišnou vypovídací hodnotu údaj u Březiny, neboť Březina má velmi malý počet obyvatel, který navíc kolísá (2001 – 7, 2002 – 9, 2003 – 6, 2004 – 3, 2004 – 2, 2006 – 5). Bez tohoto území (Březina přísně vzato ani není obec – což je mimochodem prý protiústavní) by do první desítky pronikl ještě Třesov u Náměšti nad Oslavou s hodnotou 38,78%).
Když nepočítáme Březinu, vidíme, že pouze ve čtyřech obcích na celé Moravě se k moravské národnosti přihlásilo více občanů než k české národnosti.

Obcí s nejmenším podílem moravské národnosti není možné vyjmenovat pouze deset, neboť jde o obce, kde se k moravské národnosti nepřihlásil vůbec nikdo (0%), a těch je víc než deset. Jde o tyto obce:
Bocanovice (u Jablunkova)
Bratříkovice (u Horního Benešova)
Brtnička (u Brtnice)
Čavisov (u Ostravy)
Čížov (u Vranova nad Dyjí)
Dobrohošť (u Dačic)
Dolní Tošanovice (u Českého Těšína)
Dolní Vilímeč (u Telče)
Doupě (u Telče)
Dvorce (u Moravského Berouna)
Heřmaneč (u Studené)
Hodíškov (u Žďáru nad Sázavou)
Horní Domaslavice (u Českého Těšína)
Horní Němčice (u Studené)
Horní Slatina (u Dačic)
Hrčava (u Jablunkova)
Jilem (u Studené)
Kaliště (u Studené)
Klatovec (u Studené)
Komorní Lhotka (u Českého Těšína)
Kotlasy (u Žďáru nad Sázavou)
Kyjov (u Měřína)
Líšná (u Jimramova)
Měšín (u Jihlavy)
Milotice nad Bečvou (u Hranic)
Nadějov (u Jihlavy)
Nová Pláň (u Bruntálu)
Olší (u Telče)
Ořechov (u Telče)
Řeka (u Třince)
Staré Těchanovice (u Vítkova)
Šléglov (u Starého Města na Šumpersku)
Švábov (u Třešti)
Třeštice (u Třešti)
Urbanov (u Telče)
Ústup (u Olešnice)
Vanov (u Telče)
Vanůvek (u Telče)
Vápovice (u Želetavy)
Vikantice (u Starého Města na Šumpersku)
Vlachovice (u Nového Města na Moravě)
Volevčice (u Telče)
Zahrádky (u Telče, dříve česká obec, ale její součástí původní moravská obec Horní Dvorce)
Žermanice (u Havířova)

Když známe nejvyšší hodnoty zastoupení moravské národnosti v jednotlivých obcích, může nás zajímat také průměr. Aritmetický průměr má hodnotu 11,6%, medián má hodnotu 10,06% – protože jsou obě hodnoty velmi blízké, dá se tedy zjednodušeně říct, že průměrné zastoupení moravské národnosti v moravských obcích je necelých 11%.

Jistě by bylo zajímavé srovnat výsledky sčítání lidu z r. 2001 a předchozí z r. 1991. Bohužel však výsledky předchozího sčítání tak detailně Český statistický úřad nenabízí, takže aspoň předkládám údaje o něm podle článku v ročence Moravského národního kongresu 1993/94.
V roce 1991 (jak patrně většina lidí ví) se k moravské národnosti přihlásilo (mnohem) víc lidí než v r. 2001. Počet obcí, v nichž moravská národnost převažovala, nečinil pouhé čtyři jako „nyní“, ale celé stovky, takže tvořily dokonce uzavřené území mezi Náměští nad Oslavou na západě, Kroměříží na východě, Konicemi na severu a Břeclaví na jihu a s ostrůvky směrem k Třebíči a Novému Jičínu. Zajímavé je také, která obec měla největší podíl moravské národnosti: byly to Bojanovice severně od Znojma s podílem 99,39% (!). Zajímavé také je, že v bývalém Slezsku byla obec, kde byl podíl moravské národnosti vyšší než mnohde jinde jižněji – v Dlouhé Stráni u Bruntálu, a sice 70,83%, přičemž vysoký (na pozdější poměry) podíl moravské národnosti (jak je vidět v mapě) si tato obec udržela (zvlášť ve srovnání s okolím) i o deset let později – 25,86%.
Dále článek v Ročence MNK poukazuje na srovnání Slovácka a Valašska – zatímco Slovácko bylo celé „moravské“ (tedy všechny obce – až na jednu (Sudoměřice) – měly víc moravské než české národnosti), o Valašsku platil opak – z mapy výše je vidět, že se to nezměnilo a že podpora moravské národnosti na Valašsku je dnes téměř mizivá (to taky vysvětluje, proč je známý projekt tzv. Valašského království zaměřen čistě místě a s myšlenkou jednotné Moravy nemá nic společného). Obce s podílem moravské národnosti kolem 3% a méně podle sčítání z r. 1991 byly pouze na Opavsku, ve východním Těšínsku a v okolí Jihlavy (včetně Jihlavy samé) – jak vidno, areál tak nízkého zastoupení moravské národnosti se za deset let podstatně rozšířil.

Přínosné je také srovnat tuto mapu s mapou volebního výsledku strany Moravané ve volbách do PS PČR v r. 2006. Obě mapy sice zaznamenávají oddělené od sebe dobou pěti roků, ale snad to není příliš dlouhá doba, aby bylo možno srovnat. Na mapě vidíme, že nejlepší volební výsledky strany Moravané byly na Dačicku, kolem Pohořelic, Bzence, severně od Kyjova, u Mohelnice a pak v západních Jeseníkách a u o Osoblahy. Tyto oblasti zcela zjevně nesouhlasí s oblastmi nejvyšší podpory moravské národnosti. Ta sice v okolí Pohořelic a Bzence je zastoupena v poměrně vysoké míře, ale přece jen ne v nejvyšších hodnotách, takže jedině jediná oblast severně od Kyjova ukazuje shodu vysoké podpory moravské národnosti a zároveň vysoké podpory strany Moravané. Jinde jsou tyto dva ukazatele přímo v rozporu – z oblastí (relativně) vysoké podpory Moravanů ještě jakési hodnoty vykazuje okolí Mohelnice, ale jinak všechny zbývající se nacházejí tam, kde zároveň podpora moravské národnosti je blízká nule; zřetelné je to zejména na Dačicku. Ze srovnání obou map lze vyvodit asi jediný možný závěr, totiž že lidé nevolili stranu Moravané podle toho, zda se hlásí k moravské národnosti; možná bych si i mohl dovolit závěr, že lidi (zatím?) zajímá spíš myšlenka obnovy moravské země jakožto politické jednotky (ať už v jakékoli podobě) než myšlenka moravského národa.

Advertisements

21 thoughts on “Moravská národnost ve sčítání lidu 2001

  1. Moravská národnost Viděl jsem maďarskou mapu z devadesátých let zabývající se národnostním složením Balkánu, na které nechyběla ani i Česká republika. Na ní byla vidět značná část jižní i střední Moravy s převahou moravské národnosti.

  2. Díky!Díky moc za zajímavé info!!Výsledky asi nejsou překvapivé, nejvíce lidí se k moravanství hlásí v oblastech s tradičním obyvatelstvem. Některé části mají příklon k moravanství o to nižší, že do nich současné obyvatelstvo přišlo z větší části až v posledních 60 letech. Platí to určitě pro Hřebečsko ( dříve obývané z větší části německým obyvatelstvem), oblast kolem Bílovce a Fulneku (taktéž německé), Valašsko (románské-rumunské), a části Břeclavska a Mikulovska (německé a chorvatské)..Právě u obcí na Břeclavsku mě zaujalo, že se nikdo nepřihlásil k chorvatské národnosti, ačkoliv ještě na konci 19.století si prý místní obce uchovávaly vlastní charvátský folklor a jazyk…?

  3. „Některé části mají příklon k moravanství o to nižší, že do nich současné obyvatelstvo přišlo z větší části až v posledních 60 letech.“ – To je určitě pravda, ale není to vysvětlení pro všechny oblasti nižšího zastoupení moravské národnosti, třeba na Olomoucku, Přerovsku apod., kde německé osídlení bylo vždy velmi slabé.“Valašsko (románské-rumunské)“ – přistěhovalci ze západnějších oblastí Karpat nemuseli být hned Rumuni, prostě to byli lidé, kteří si přinášeli pastevecké zvyky, jejichž původ je v Rumunsku; ale když ti lidé přišli, už jistě byli poslovanštěni; navíc karpatských kolonistů určitě nebylo mnoho.“části Břeclavska a Mikulovska (německé a chorvatské)“ – Chorvatů bylo na nejzazším jihu Moravy velmi málo, viz článek http://cs.wikipedia.org/wiki/Morav%C5%A1t%C3%AD_Chorvati.

  4. Souhlasím s Vámi, nedá se to brát stoprocentně. Nicméně k článku o moravských Chorvatech – třeba v takovém Hlohovci má dobrá polovina místních příjmení jednoznačně jihoslovanský původ…

  5. K BRNU Proč je moravanství v Brně slabší než v okolí? Přiznajme si, že moravanství žije z tradice. Za posledních minimálně 60 rokú sa nic nedělo ménem Moravy. Menší města a dediny majú k tradici blíž než veliké města. Majú aj tradičnější osídléní. Jedna zajímavá řečnická otázka. Existuje vúbec nejaká statistika o tom jaké je složéní brněnského obyvatelstva? Třeba 70% obyvatel Prahy má púvod přímo v Praze a 30% sú přistěhovalci (statistika je udělaná na základě toho, gdo gde chodíl na základní školu). Pražský manažér, patrně nepohrdne dobrú nabídkú z Brna. Pro něho je Brno druhé nejvěčí město Česka. Možeme po něm chtět aby sa považovál za Moravana, enom proto, že sa přestěhovál do Brna? Dotyčný manažér by sa do nejakéj dědiny na Vyškovsko nepřestěhovál, ale Brno je neco iného.Neskaj je obvyklé, že absolventi vysokých škol ostávajú tam, gde studovali. V Brně je dosť vysokoškolákú z Čech, přirozeně sa považujú za Čechy. Ale nejsú to enom obvyvatelé českého púvodu, keří snižujú podíl moravanství v Brně. Existuje aj skupina jakýchsi „republikoběžníkú“ keří sa za život přestěhujú nekolikrát – a to dycky z jednoho velikého města do iného. Stěhujú sa z Moravy do Čech a zas spátky na Moravu atp. Protože moravanství žije z tradice, tito „netradiční“ obyvatelé sa k moravanství asi moc nehlásíja (nemosí to platit dycky). Slovák, kerý sa stěhuje mezi Slovenskem, Moravú a Čechama, je Slovákem furt, protože slovenský národ nežije enom z tradice. K VALAŠSKU Myslím si, že néni podstatné, jakého sú Valaši púvodu.Přesto tu existuje jakási historická pamět. Život na Valašsku býl iný než na zbytku Moravy. Valašsko má dokonca aj inú históriju. Furt sa připomínáme hrdinné Moravany na Bíléj hoře. Ale dúležité je aj to, co sa dělo potom. Po porážce sa české aj moravské obyvatelstvo (to keré neemigrovalo) celkem rychlo přizpúsobilo novým poměrom. Spomeňme si, jak sa oslavuje
    hrdinská obrana Brna před Švédama roku 1645! Roku 1620 proti Habsburkom, za 25 rokú na jejich straně!Valaši také hrdinně bojovali. Problém je v tom, že na opačnéj straně!!!Roku 1621 vypuklo valašské protihabsburské povstání. Probíhalo ve třech vlnách a roku 1644 bylo definitivně potlačené. Valaši měli vlastní vojsko. Kromě toho štědře zásobovali Švédy. Věděli, že lesti majú uspět mosíja získat celé Valašsko a následně celú Moravu. To sa im už nepodařilo.Aj další dějiny Valašska byly o nečem iném než dějiny zbytku Moravy. Římskokatolická víra nezískala na Valašsku zdaleka takovú popularitu jak inde na Moravě. Na Valašsku furt tajně přežívala víra evangelická. Legalizovaná byla až tolerančním patentem Josefa II.Je pravda, že neskaj Valachom celkem dostačuje jejich valašství. Tým je identita naplněná a nad narodnosťú už nepřemýšlajú. Napíšú tam to, co sa po nich chce, tzn. česká národnosť. Ale Valaši nejsú vyloženě antimoravští. Takže myslím, že propagaca moravanství
    mosí na Valašsku byt v súladu s valašstvím.VALAŠSKÉ KRÁLOVSTÍJe to sice enom recesistický projekt, ale na identitu asi vliv má. Už byla zmíněná tá přiblblá mapa, gde je na nevalašskéj části Moravy nápis: „Území ogarů a cérek praotce Čecha“ (nebo tak nejak). Pro vyvážený pohled na věc přidávám odkaz na „Domovský list“, gde je vlevo nápis „Země: Morava“, vpravo „Kraj: Valašsko“. http://valasske-kralovstvi.cz/galerie/galleries/fotobanka/dokumenty_vk/Domovsky-list.jpg To už vypadá lepší! Tým ale netvrdím, že právě projekt „Valašské království“ by mohl mět na moravanství zásadní vliv.

  6. SkotskoPodobnost s Moravou:Soužití s Angličany bylo pro Skoty vždycky břemenem. Sdílejí s nimi jednotný jazyk a do jisté míry i kulturu, i když si angličtinu i britskou kulturu Skotové výrazně přizpůsobili vlastnímu prostředí. Na jedné straně je pro Skoty angličtina otevřeným oknem do světa, obrovská výhoda, kterou my Češi, uzavření do miniaturního jazykového společenství naší řeči snad ani nemůžeme ocenit. Na druhé straně je angličtina pro Skoty zátěží, protože jim zamezuje, aby dokázali jasně jazykově definovat vlastní národní totožnost. Skotové, kteří se chtěli prosadit, vždycky odcházeli ze země pryč, většinou do Londýna. Zlé jazyky poukazují na to, že skoro celé vedení nynější Blairovy Labouristické strany je vlastně „skotská mafie“.

  7. Předchozí komentář je samozřejmě citát, proto je tam to „my Češi“ – to na vysvětlenou.

  8. My a Rusko!Esej „Kapitola o slovanství“,J.Mahen 1924, úryvek.Rusové prý dovedou pochopiti vše na světě, ale u nás svedeme to taky. Rozdíl je v tom, že Rus prý hned udělá třeba jen zaslechnutou věc lépe, než kdo ji snad ponejprv vymyslel…Řekne-li Rus dle Peroutky s hrdostí „Ničeho nechápu“, zatím-co u nás prý bylo ctí chápati všechno-nutno přidat v náš neprospěch jednu věc: My opravdu umíme chápati všechno, ale jakmile to pochopíme, staneme se nepochopitelně důležitými, čeho zase Rus schopen není. Český život hemží se Důležitými. Je jich velký počet a většinou jsou to lidé, kteří dovedou organizovat = zblázniti se a provésti náběh k něčemu, co se nedodělá…. ČESKÝ, t.j. český a moravský /9/ charakter ztratil ve svůj prospěch mnohé z bořivých vlastností slovanských, které bránily např. organizaci práce, ztratil však také ze svého bývalého slovanského charakteru mnoho, co by na věky a plodně zneklidnovalo naši duši. Jde o velmi zatemnělý chakter,
    aktivní a destruktivní zároven. Aktivní snaha převládá a nač je vlastně v nás….

  9. Nedavno jsem uplne nahodounasel vyse zminovanou narodnostni mapu balkanu, na ktere je videt zastoupeni moravske narodnosti po scitani v roce 1991, bohuzel jenom v ramci okresu. http://lazarus.elte.hu…ke2500.gifZajimave je, ze uz jsem ju bezuspesne zkousel googlit driv a ted’ka mi vyskocila na ‚Iglauer Sprachinsel‘ 🙂

  10. ◉ Bývalá MoravaMorava je bývalý menší územní útvar, dnes součástí Česka. Toto území je spíše jednotvárné, spíše rovinaté pásmo, kde jen místy je prostor vyvýšen, jako např. Hostýnské vrchy, nebo částí Vysočiny, která je již spíše v Čechách.kde Bývalá Morava je bez nějakých zvláštností, nemá ani dokonce horské pásmo. Z měst je největší Brno, dále na severu Moravy je průmyslové město Ostrava, dále pak již jen menší města jako Znojmo, Prostějov, Přerov, Šumperk, Zlín, Uherské Hradiště, a další obce. Na severu Moravy se rozkládá Slezsko, které je sice územně o něco menší, má však bohatší historii, a je jaksi přirozeně více ohraničené na jihu horským pásmem Jeseníků, kde se nachází nejvyšší Slezská hora Praděd, který je současně druhou nejvyšší horou v Česku. Rovněž východní Slezsko tvoří pás slezských Beskyd, s nejvyšším vrcholem Lysou Horou. Oblast nížiny ve Slezsku vyplňuje poopavská nížina, na které se rozkládá slezská metropole Opava. Z vodstva na území
    Slezska má největší povodí řeka Opava, která pramení na západě Slezska v Jeseníkách. Východním Slezskem protéká řeka Ostravice s Olše. Z jihu Slezska a částečně ze severní Moravy stéká řeka Odra, do které se výše uvedené řeky vlévají.Slezsko na západě sousedí z Čechy, kde jen malý kousíček je možná snad s přivřenýma očima považovat za severní Moravu. Naproti tomu hranice na západní Moravy není jaksi možná přesně určit, neboť hranice procházela v historii mnoha změnami, kde i obyvatelstvo nebylo v minulosti vyhraněné a hlásili se k Čechám či ojediněle k Moravě podle politické situace. Např. Jihlava nemá žádné vazby k Moravě, či moravská sounáležitost je víceméně mrtvá. Z tohoto pohledu je nutné konstatovat, že jakési moravanství v minulosti snad bylo, i když to bylo spíše zbožné přání části česky mluvících lidí v okolí Brna, kde však lidé se spíše hlásili k Československé státnosti. Toto nakonec potvrzuje i census v posledním období, kde se k tzv. moravanství hlásilo již velmi nepatrné množství
    lidí, a to ještě navíc seniorů. Dá se tedy předpokládat, že moravanství je na ústupu a lidé na tomto území se již plně ztotožnili přece jen s výhodnějším vnímáním jako celistvým územním útvarem s názvem Česko.

  11. „Z tohoto pohledu je nutné konstatovat, že jakési moravanství v minulosti snad bylo, i když to bylo spíše zbožné přání části česky mluvících lidí v okolí Brna, kde však lidé se spíše hlásili k Československé státnosti.“ – Nebudu komentovat vše, ale v tomto zcela určitě nemáte pravdu. Moravanství nemá původ až za první československé republiky a taky nepochází od Brna.

  12. ◉ Komentář k [12]Nic proti Milane, ale komentář [12] je snůškou nesmyslů:Vysočina, která je spíše v Čechách – Českomoravská vrchovina jako geomorfologický celek leží tak napůl v Čechách, napůl na Moravě (proto je taky Českomoravská, že?) Z kraje Vysočina, který ji nezahrnuje celou, leží na Moravě větší půlka, na moravské straně je také o něco více obyvatel.Z měst… : A Olomouc je jen taková vesnice, že?Slezsko má bohatší historii? Resp. ten kus Slezska, co leží „na severu Moravy“?Slezsko na západě sousedí z Čechy… (s Čechami). To ano, ale pouze to polské. Moravské (resp. České) s Čechami nesousedí.Západní hranice nelze určit, procházela změnami… To ano, ale ne natolik významnými, aby nešlo považovat za západní hranici Moravy hranici země Moravskoslezské z roku 1948.Jihlava nemá žádné vazby k Moravě… V Jihlavě žili až do druhé světové převážně Němci, takže pak byla dosídlena. Proto ji také v
    jiných částech moravského Horácka nemají moc v lásce a mají „blíž“ k Brnu.K moravnství se hlásili převážně senioři… existuje nějaká statistika rozdělení jednotlivých národností podle věku? Mně to tak zrovna nepřijde (např. mně je 21)

  13. ◉ Reakce u nepřejícíchNáhodou jsem narazil na jiných osobních stránkách na reakci na výsledky sčítání lidu z roku 2001 a jejímu autorovi udělal pokles moravské národnosti oproti roku velkou radost:“12. 01. 2008Při náhodném brouzdání netem jsem narazil na stránky jednoho šílence, jménem Rostislav Svoboda alias “dalsimoravak”, který vytváří nový moravský jazyk (opravdu) a který díky svobodě webu může své fantasmagorie o samostatné Moravě šířit levně do celého světa. Prostě celkem nezajímavý projev poruchy osobnosti, ostatně na netu v tom není sám. Zaujala mě ale mapka, kterou na základě dat Českého statistického úřadu pracně vytvořil, a která udává, kolik procent obyvatel kterého moravského města se ve sčítání lidu v roce 2001 přihlásilo právě k moravské národnosti. Nejsou až tak důležité podrobnosti, nicméně z odstupu vidíme jasně nadregionální “moravský” význam Brna a okolí, úpadek střední Moravy a Valašska a
    naprostý nezájem na Jihlavsku a Ostravsku. Škoda, že není dostupné podobné srovnání se sčítáním v roce 1991, pokud si ale dobře vzpomínám, většina okresů na jižní Moravě tehdy dosáhla výsledků nad 50 %. Vzhledem k výsledkům roku 2001 (medián jen moravských obcí je 10 %) se dá předpokládat, že následující sčítání v roce 2011 bude znamenat konec tak obskurní záležitosti, jakou moravská národnost nepochybně je. A dalsimoravak zřejmě spáchá moravskou variantu harakiri.“

  14. > Slabý SeverMyslím, že malé povědomí o moravanství na severu může tkvět v tom, že tam po odsunu Němců přišlo spousta přistěhovalců kdoví odkaď.

  15. > K Bíléj HořeProti Rakousku byla protestantská šlechta. Většina Moravy ale byla vždycky katolická a tudíž s Rakouskem.

  16. > Morava, Švédi a Bílá horaCo sem kapku zaslechl od kamaráda, tak údajně hrdinný pluk Moravanů byl samé žoldák, asi k cajzlům od nás jen přitáhli.I Karel starší ze Žerotína od povstání českých stavů "dal ruce pryč" : „Čechové se snaží stát se slavnými tím, že zahubí svoji vlast. Jejich porážky budou počátkem našich, ale vina bude naprosto jejich. Poněvadž sami sebe opustili, nemohou si stěžovat, opustíme-li je my a jiní.“ Spolu s Dittrichštejnem oba drželi Moravu pokud možno stranou od aktivit českých stavů a činili ji nezávislou na Čechách.

  17. > Naučte se moravský místopis pane MoravaneOtázka moravské národnosti je jistě zajímavé téma a chápu, že pro autora tohoto článku je takřka fundamentální. Právě proto bych očekával, že se bude orientovat v alementárních faktech. A mezi ně patří i moravský místopis. Pane autore ty Konice o kterých se v článku zmiňujete ve smyslu severní hranice "moravské národnosti" podle "článku v ročence Moravského národního kongresu 1993/94." bohužel neexistují. Existuje pouze TA!!! Konice. Nevím zda je to důsledek vašeho slabého moravského národního cítění, nebo o nic lepší znalosti "moravské" gramatiky. Každopádně je to poněkud ostudné! Co se týče moravské národnosti, bylo by dobré si už konečně přiznat, že žádná neexistuje. To nic ale nemění na potřebě boje za politicko-správní autonomii moravských historických oblastí (ve smyslu spolkového zřízení v Německu) a stejně tak boje o zachování moravských jazykových specifik. To jsou
    oblasti, které potřebují péči a kde je nutné bojovat. Nikoliv se opíjet úsměvným tvrzením o moravské národnosti, ke které se relevantně hlásí mizivé procento Moravanů, a které nemá reálný základ. Je potřeba nastolit otázku spolkového systému třech historických zemí ČR. Začít navrácením moravských oblastí z českých krajů zpět do krajů moravských (Moravská Třebová, Jevíčko, Svitavy). V neposlední řadě by si představitelé moravské strany a další jim podobní měli uvědomit, že mizivá podpora moravanství především na ostravsku, těšínsku, opavsku je snadno vysvětlitelná. Tady nežijí Moravané, už to jednou pro vždy pochopte, tady žijou Slezané a nechovejte se k nim přezíravě, stejně jako pragocentristé k Moravě! Moravanství ve smyslu Brněnském, je v těchto oblastech logicky k smíchu, nemá a nebude mít žádnou podporu. Pokud se bude koordinovat postup dvou rovnoprávných zemských subjektů (Moravy a Slezska), může zde nastat pochopení a spojenectví. V pokračování současného ignorantského způsobu se
    dosáhne pravého opaku!Na závěr snad jen připomenutí důležitosti sounáležitosti VŠECH tří zemí do jednoho celku. Fragmentizace ve smyslu nezávislosti by byla pro všechny tři krajně nevýhodnou variantou. Proto nezapomeňme na důležitost a výhodnost společné státnosti pro nás pro všechny!

  18. > [20]"Nevím zda je to důsledek vašeho slabého moravského národního cítění, nebo o nic lepší znalosti "moravské" gramatiky"-Že je moje moravské národní (?) cítění velmi slabé, nemůže být jistě pochyb, v podstatě jsem vlastně jeho nepřítelem – kdo lépe to může vědět než vy s vaším bystrým pozorovacím talentem.Pokud jde o moravskou gramatiku, žádná neexistuje. Pokud jde o skloňování Konice, jde o jednoduchou chybu danou tím, že jsem si ho předem neověřil. Není důvod z toho dělat drama se zobecňujícími důsledky."Co se týče moravské národnosti, bylo by dobré si už konečně přiznat, že žádná neexistuje"-Mně zejména není jasné, proč tedy o řádek či dva výš píšete o mém slabém moravském národním cítění. Vaše vyjadřování pak působí zmatečně.Pokud jde o otázku, zda existuje moravské národnost, zklamu vás. Podle mě nemá tato otázka vůbec smysl, protože nikdo přesně neví, co to je moravská
    národnost – tento pojem zkrátka nemá žádný konkrétní obsah (nejlegračnější je, když někdo tvrdí, že moravská národnost existuje, zatímco moravský národ ne nebo naopak)."Tady nežijí Moravané, už to jednou pro vždy pochopte, tady žijou Slezané a nechovejte se k nim přezíravě, stejně jako pragocentristé k Moravě!"-Vy zřejmě musíte být člověk jednoduchého uvažování. Víc asi psát nebudu, nemá smysl pořád dokola opakovat, jak to s tím slezanstvím vlastně je."Na závěr snad jen připomenutí důležitosti sounáležitosti VŠECH tří zemí do jednoho celku. Fragmentizace ve smyslu nezávislosti by byla pro všechny tři krajně nevýhodnou variantou"-Tato záležitost je čistě subjektivní, neboť vždy záleží na smyslu, který je soužití určité skupiny lidí dáván (čili co je pro někoho smrtelně důležité, může být jinému lhostejné). Stejnou námitku, kterou dáváte vy teď ohledně Moravy (číslo 3 je nesmyslné, samostatná existence tzv. českého Slezska je nemožná a
    navíc o ní nikdo ani neuvažuje), bylo klidně možné dávat během 1. světové války na adresu zachování existence Rakouska-Uherska (a že jeho rozpad byl pro jeho nástupnické státy (aspoň zpočátku) nevýhodný, je nezpochybnitelné)."Fragmentizace ve smyslu nezávislosti by byla pro všechny tři krajně nevýhodnou variantou"-Asi jste se právě vrátil z několik desetiletí tvrajícího pobytu v Patagonii, že nevíte, že v Evropě existuje už několik desetiletí trend, který vaši námitku činí jaksi naprosto zbytečnou (napovím: Spojené státy americké jsou "fragmentovány" na 5O (!) států).

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s