Jak často navštěvujete tyto stránky? Níže anketa.
Na stránkách Moravské blogování jsem kdysi viděl anketu s dotazem na častost návštěv, tak jsem se rozhodl podobnou vložit i sem.
Možností hlasovat je pět, jsou tam snad všechny možnosti. Pokud jste na tyto stránky narazili poprvé, hlasujte pro možnost „Méně často než jednou týdně“. Kdo používáte RSS čtečku, předpokládám, že navštěvujete stránky v těch chvílích, kdy se objeví nový článek nebo nový komentář, což se děje nepravidelně, ale považuju to za specifický přístup, proto v takovém případě hlasujte vždy pro poslední možnost.
odsazení nadpisunechci radit, ale co tak se podívat k někomu kdo používá stejnou šablonu do zdrojáku? vím že html-kód stránky a samotná šablona nejsou zcela totéž, ale inspirace by se tam snad našla? co se týká tématu blogu, fascinovalo mě když jsem kdysi zjistil, že jeden z autorů podobných blogů pochází ze severní moravy. sice z kopřivnice – města líných tatrováků – ale přece jen, měl jsem za to že jde hlavně o brněnskou obsesi, případně o hry bývalých, dnes nudících se estébáků.
„hry bývalých, dnes nudících se estébáků.“ – Takové názory (samozřejmě zcela nesmyslné) ukazují, jak moc jsou lidé (nejen) na Moravě odtrženi od svých dějinných kořenů. Neznalosti Čechů se nelze divit, ta je snad samo sebou se rozumící, neboť František Graus trefně napsal (on to sice myslel pro středověk, ale myslím, že to platí pořád), že Morava vždy byla na periferii českých zájmů. Ale že i lidé na Moravě se dnes chovají, jako by moravská samospráva a polosamostatný život moravské země nikdy neexistovaly, to je zarážející.“jde hlavně o brněnskou obsesi“ – Neberte to osobně, ale myslím, že to není originální výplod vaší hlavy, naprosto stejná slova už jsem kdysi četl. Na druhou stranu je v tom jistý kus pravdy, největší podpora moravských aktivit je skutečně hlavně na širším Brněnsku (kupodivu ne nejvíc v samotném Brně). Přesně to zdůvodnit nedovedu, snad aspoň částečně to souvisí s tím, že v Brně sídlily několik století vedoucí politické instituce Moravy,
ale vše se tím asi vysvětlit nedá a bude za tím stát nejspíš i něco dalšího.
K brtníkoviBohužel to tak už bývá, že část lidí není schopna vyprodukovat nic pozitivního a jediným výsledkem jejich uvažování jsou jen „myšlenky“ o estébácích. Ale když už jsme u tématu minulého zločinného režimu… Je třeba si znovu připomenout, že právě tehdy byly zrušeny země a že komunistické kraje z let 1949-60 jsou téměř kopií současných krajů.
František Vymazal *6.11.1841 Topolany u Vyškova – + 6.4.1917 Brno,o svém (česky mluvícím) národě před cca sto lety.Typickými vlastnostmi by byly:Nedostatek kázně.Útratnost a „slepota.“Neúcta k druhému.Žádná vzájemnost, samé sobectví.Zbytečně a moc nadáváme.Hloupé a otrocké chytráctví.- Vlastenci ledačemu nerozuměli, a přece o tom psali. Kumštýři pracují hlavně s reklamou.Tupohlavost.- Odháníme si nejlepší lidi. Je v nás hluboko bořivý pud.Odborníci honí jen mezinárodní slávu.Lenost.-České noviny neumějí odpovídat na otázky, dělají se hlavně ze štvavých článků.
František Vymazal/4/ zachycoval český charakter ve svých „Zrnkách“ a došel k těmto PODIVNÝM FAKTŮM:Čechové jsou ze všech Slovanů nejméně Slovany. Praha hemží se Germány, kteří mluví slovansky. Spisovná čeština není nic jiného než přeložená němčina. Čeština má na 20 000 germanismů, bez nichž se nehne.Opravdu směšné.
Ono to docela pravda být může. Já mám pocit že z němčiny do češtiny a naopak se překládá snáze než třeba z/do angličtiny. Prostě čeština němčinou ovlivněná je, o tom nemůže být pochyb.
Ještě něco k zasmání.Kdo byli naši předkové a co jsme po nich zdědili.Peisker 1921.V celé slovanské titulatuře není údajně ani jednoho titulu dokázaně slovanského. Jako dědictví po Avarobulgarech zbylo v Čechách plno tureckých typů: velmi smyslní, silní žrouti, slabí pijáci, lidé tukem prorostlí.Rakušák Robert Mueller tvrdil v té době, že Vídenáci jsou z valné části Kalmyky: malí, přitloustlí, kulatá nevýrazná lebka s nízkým čelem. Scházejí jim jen svislé vousy.
Opravdu jen k zasmání se vlastivědcům.Já osobně považuju výroky v /4/ a /7/ za hloupé řeči.