Západní hranice povodí Moravy a země Moravy

Malá mapka srovnávající západní hranici povodí řeky Moravy a západní hranici moravské země ve stavu z 20. století

Vlastně sem dám jen tu mapku a nebudu to moc komentovat, protože někdy v budoucnu tomu hodlám věnovat podrobnější článek, založený na jednom časopiseckém článku, který jsem si ještě nesehnal.
Na otázku, zda mezi Moravou a Čechami je přirozená hranice, se dá odpovědět, že víceméně ano a že ji tvoří právě hranice mezi povodími Moravy na jedné straně a Vltavy a Labe na straně druhé. Jak z moravské tak z české strany se směrem ke společné hranici krajina zvedá do stále větší nadmořské výšky a teoreticky by tato hranice měla probíhat po nejvyšších hřebenech hraničních pahorkatin (z nejvyšších bodů stéká voda logicky buď po jednom svahu na jednu stranu nebo po druhém svahu na druhou stranu). Na mapce nicméně vidíme, že se hranice Moravy s hranicí uvedených povodí shoduje v úplnosti jen málo. Většinou je hranice posunuta buď směrem do Čech nebo směrem na Moravu. To je dáno tím, že původně hranici tvořil mnohakilometrový pás neosídleného zalesněného území; toto území bylo územím nikoho a jeho jednotlivé části se staly součástí té země, která se jej dříve zmocnila.
Z obrázku vidíme, že hranice je většinou posunuta moravským směrem než směrem do Čech, z čehož vyplývá, že při zabírání země nikoho mezi Moravou a Čechami byly Čechy úspěšnější, ba lze říct výrazně úspěšnější, když srovnáme celkovou rozlohu území, které Morava „uzmula“ Čechám a naopak Čechy Moravě. Zejména v oblasti Poličska se Čechy zařízly dost hluboko do území podle povodí původně teoreticky moravského. Přitom na mapě červeně znázorněná hranice není už středověká, neboť moravsko-česká hranice se různě měnila a posunovala ještě v novověku, přičemž asi největší změny se odehrávaly právě na už zmíněném Poličsku, kde Morava setrvale „ustupovala“ až do podoby hranic známé ve 20. století. Ale podrobnosti o vývoji nejen západních hranic Moravy až někdy příště.

povodimor.gif

Advertisements

44 thoughts on “Západní hranice povodí Moravy a země Moravy

  1. PopelínZajímala by mne historie toho legračně zakrouceného „ocásku“ moravského území, mezi Slavonicemi a Jihlavou. Myslím, že na něm leží dvě obce: Popelín a Česká Olešná…

  2. Popelín a Česká OlešnáO Popelínu jsem našel toto: Ještě v polovině 16. století bylo půl Popelína na Moravě a polovina v Čechách, potom patřil již na Moravu celý.O České Olešné toto: Ještě v roce 1531 byla polovina vsi v Čechách a polovina na Moravě, pak celá na Moravě.O Zahrádkách toto: První doložená zmínka o vesnici Zahrádky pochází z roku 1353, kdy jsou v Deskách brněnských zapsáni pánové Bořek a Ctibor ze Zahrádky. Historicky patřila jak k telečskému panství tak od 16. století pod panství Jindřichův Hradec.Je tedy vidět, že poněvadž v tomto území není přirozená hranice, jednotlivé vesnice připadly buď do Čech nebo na Moravu na základě toho, zda je vlastnil někdo z Moravy nebo z Čech. Mohlo se i stát, že půl vesnice patřila Čechovi a půl Moravanovi, a pak byla i sama vesnice rozdělena mezi obě země. Zkrátka křivolaký průbeh moravsko-české hranice v tomto úseku je náhodný výsledek takových vlastnických poměrů.

  3. Hraniční zemské ceduleMyslím, že toto platí i o městysu „Radiměř“ u Svitav, který byl také na půl český a moravský. Haluz pro legraci: mimochodem můj kamarád z Brna se jmenuje J. Radiměř – a jeho šéf z práce pochází z Radiměře 😉 Při svých prázdninových toulkách moravskou Vysočinou jsem v jedné zapadlé vísce u Dalečína, narazil na zemskou hraniční ceduli s názvem: Země Moravskoslezská, politický okres Nové Město na Moravě, obec Hluboké. Jó, to se už moc nevidí – pošlu Vám dokumentační fotografie 😉

  4. Město PolnáJenom jsem si vzpoměl… na mapě Komenského Moravy je na vedutě vyobrazeno město Polná – patřilo tehdy na Moravu? Dnes už nepatří, ale někde jsem četl, že za protektorátu Böhmen und Mähren byla západní hranice Moravy posunuta více do Čech – Polná se tak stala součástí Moravy. Je to pravda?

  5. Polná Polná byla zprvu české město. Roku 1622 jej (a okolní panství) koupil jako konfiskát olomoucký biskup František z Dietrichštejna. Svůj majetek si zjevně nechal zapsat do moravských zemských desek a tím se polenské panství začalo počítat do Moravy (a protože Komenský vydal svou mapu nedlouho poté, je na ní Polná a okolí namalováno jako část Moravy). Dietrichštejnové však vlastnili polenské panství až do poloviny 19. století a přitom se Polná zase po nějaké době začala počítat do Čech. Kdy k tomu došlo a proč, to nevím.O protektorátních změnách hranic cituju Wikipedii: „Během okupace nacisté k 1. lednu 1940 k Moravě administrativně připojili některé okrajové oblasti východních Čech v oblasti Českomoravské vrchoviny. Jednalo se o soudní okresy Polná, Štoky (k němuž byla připojena východní část soudního okresu Německý Brod), které byly začleněny do politického okresu Jihlava; soudní okres Přibyslav (k němuž byla připojena i severovýchodní část soudního
    okresu Německý Brod), který byl začleněn do politického okresu Nové Město na Moravě; protektorátní část politického okresu Jindřichův Hradec, který byl začleněn k nově zřízenému politickému okresu Telč (okresní úřad sem byl přeložen z Dačic, které sice ještě náležely k protektorátu, ale byly těsně za jeho hranicí); a jihovýchodní část politického okresu Polička, která byla v rámci Moravy začleněna do soudního okresu Kunštát v politickém okrese Boskovice.“ Na mapě to lze vidět např. na adrese http://www.fronta.cz/fotka.php?t=3&foto=6.jpg&h=78accfa0f074ecedefc40b3cf64cb839

  6. polnaMilý pane magistře,panství Polná bylo VŹDY zapsáno v českých zemských deskách. Patřilo k Ćáslavskému kraji.

  7. PolnáA proč jej (to panství) tedy Komenský maloval jako součást Moravy? Bylo možné, aby bylo zapsáno v Čechách, ale počítalo se do Moravy? Pokud vím, Jihlava třeba měla majetky v Čechách (ve svém sousedství), ale ty se do Moravy nepočítaly.

  8. DELINEATIO MORAVIAE AUCTORE I.A.COMENIOMapa Moravy od Jana Amose KomenskéhoIn: MUSEUM COMENIANUM PREROVIENSE-UNIVERSITAS MASARYKIANA BRUNENSIS, Brno 1992Milan V. Drápelas.1, úryvekMorava jako územní celek je uvedena na velice starých mapách, například na ebstorfské mapě světa jako Moravia. Doplnky na této mapě psané podle hamburské církevní kroniky Adama Brémského (r.1072) uvádějí, že Labe a Odra pramení nedaleko sebe na zalesněných svazích moravských, o jejích obyvatelích čteme, že jsou kmeny slovanskými na východ od Cechů a že mají na jední straně v sousedství Pomořance a Poláky a na druhé Uhry…Nejstarší samostatnou datovanou mapu Moravy známe z roku 1569. Jejím autorem je Pavel Fabricius (1519-1589), osobní lékař císaře Maximiliána II. a profesor matematiky.Za nejpopulárnější kartografické dílo našich historických zemí však považujeme mapu Moravy od J.A. Komenského (1592-1670). Názory na dobu vzniku a pro jaký účel byla mapa
    sestavena se dosud nesjednotily. Na některé otázky-proč a s jakým záměrem sestavoval tuto mapu, však dává autentickou odpověd přímo její autor J.A.Komenský.Pozn. vlastní: v latinsky psaném věnování Lad. Velenovi ze Zerotína…překlad do češtiny J.Novákové připojen.Komenský korigoval a doplnil mapu Pavla Fabricia.

  9. PoktačujDostal jsem CD s hranicemi a potřeboval bych celou Moravu hodit na mapu.Pak oslovit hraniční obce a věnovat jim územní list / už je vytvořený /.Dáme kvákanec na scuku s postavama a u škopu rozmáznem kydance cajglů a nalajnujem skrčky jaký eště nezgómli.Vyfasujó kramle až se jim haluze zamotají. Ahoj MiK

  10. PoktačujDostal jsem CD s hranicemi a potřeboval bych celou Moravu hodit na mapu.Pak oslovit hraniční obce a věnovat jim územní list / už je vytvořený /.Dáme kvákanec na scuku s postavama a u škopu rozmáznem kydance cajglů a nalajnujem skrčky jaký eště nezgómli.Vyfasujó kramle až se jim haluze zamotají. Ahoj MiK

  11. Delineatio Moraviae. Pokračování.Překlad J.Novákové zní:Nejjasnějšímu panu Lad. Velenovi z Zerotina, pánu na Břeclavi, Třebové, Zábřehu a Rudě, nejmilejšímu mému pánovi. Početné jsou rozličně vydané místopisné mapy naší vlasti, nejjasnější pane, ale všecky jsou plny chyb: nebot pokud vím, jedině Pavel Fabricius, někdejší lékař císaře Ferdinanda, ji zakreslil do mapy po průzkumu, podle ní jsou nakresleny všecky, co jich od té doby vyšlo, a vloudily se do nich rozličnou cestou rozličné omyly. Předně totiž jsou v nich porůznu pomíjena mnohá význačná místa, leckdy jsou uváděna nevýznamná. Dále jsou názvy podivně komoleny, a co hlavní, polohy míst a jejich vzdálenosti sotva souhlasí, takže nejsou skoro k žádné potřebě. Nedalo mi to ted, abych se ji v této své nedobrovolné prázdni nepokusil zlepšit, vždyt jsem Moravu nejednou proputoval, a pokud mi některá místa nebylo dáno vlastníma nohama nebo očima navštívit a vyměřit, důkladně jsem se s lidmi těch míst znalými
    radil, to tady hned podávám. Sem jsem totiž zanesl: předně města a městečka, za druhé zámky, tvrze, kláštery, významnější vesnice z větší části, za třetí hory a řeky, které musí cestující přejít nebo, které se nabízejí k vidění, rovněž lázenská vřídla, rudné doly, sklářské dílny, vinohrady, za čtvrté také (a to jsem vypracoval obzvláště) všude správnější vzdálenosti míst. Konečně, protože přemnohé místní názvy znějí jinak u Cechů a jinak u Němců, uvedl jsem někde oba, aby mapa byla k užitku lidem obojího jazyka. Tu Tobě, slovutný pane, přednímu šlechtici naší vlasti a velikému svému ochránci, připisuji a věnuji, modle se k Bohu, aby Tebe vlasti a vlast Tobě k veliké oboustranné radosti co nejdříve navrátil. Psáno ve vyhnanství.Tvé nejjasnější slovutnosti nejoddanější. J.A.KomenskýPoprvé byla mapa Moravy, jejímž autorem je J.A.Komenský, vydána v roce 1624 z velké Goosovy tiskové desky v amsterdamské dílně N.J. Visschera-Piscatora….

  12. ad[6]Milý pane magistře,nabízí se jednoduché vysvětlení, že se Komenský zmýlil.Aby něco bylo zapsáno v českých zemských deskách, ale počítalo se do Moravy, to možné nebylo.Mohlo se stát, aby nějaké zboží přešlo ze svrchovanosti jedné země do druhé, ale k tomu byl nutný souhlas sněmu.Dietrichstejnové nabyli polensko-přibylavské panství jako české zboží, ale sousední žďárské panství jako moravské zboží. To je možná zdroj Komeniova omylu.

  13. Ceské zemské desky.V roce 1541 české zemské desky shořely.Není možné,že při komplikovaném zapisování do obnovených zemských desk došlo k omylu? Když majitel nevěděl na hranici, jestli je Cech nebo Moravan.Vlastním náčrty erbů s letopočtem 1541, t.zn., že i ty byly znovu malovány.J.A.Komenský se určitě nemýlil. Půdu si zapisovala především církev po staletí, ta věděla přesně o průběhu hranic.

  14. ad [13]1) Majitel možná nevěděl, jestli je Čech nebo Moravan (zvlášť, když to byl Němec), ale rozhodně věděl, kam jeho panství patří (co se týče příslušnosti soudní, sněmovní, berní, církevní). Nekupoval zajíce v pytli,ale oceněné a svědky potvrzené vlastnictví. 2) Pokud positivně vím, že v roce 1592 bylo polensko-přibyslavské panství zapsáno v Čechách a pokud positivně vím, že v roce 1653 bylo stejné panství visitováno úředníky čáslavského kraje, mohu s pravděpodobností hraničící s jistotou tvrdit(aniž bych viděl deskový zápis o převodu tohoto zboží v roce 1623) že Dietrichstein koupil Polnou jako české zboží a jako takové je i držel.3) Neomylný je pouze papež.

  15. Cech, nebo Moravan.Dobře „fp“, vzdávám to. Kardinál Dietrichštejn byl neomezeným správcem Moravy.To s tím papežem platí jen ve věcech katolické víry. Myslím si.

  16. Mapa Království českého z roku 1740.Pro „fp“ /6/,/12/,/14/Mapa Království českého vydaná v Augsburku kolem roku 1740 Tobiášem Konrádem Lotterem (1717-1777), kde jsou vyznačeny poštovní silnice a stanice. Při zpracování mapy vycházel autor z kartografického zobrazení Cech Jana Kryštofa Muellera z roku 1720. Muellerova mapa se stala podkladem pro kartografické zpracování českých zemí až do počátku 19.století. Mědirytina, ze zbírek Poštovního muzea v Praze.Vydáno v roce 1993 v nákladu 1000ks agenturou Forte Praha.Na této mapě leží Polná a ještě nějaký Sedlentz pod ní v Cechách.P.S.Našla jsem to dnes náhodou v knihovně mezi knihami.

  17. PolnáMně už dlouho vrtá hlavou jiná věc: čím byla Polná tak důležitá či významná (v časech Komenského), že se jí dostalo (na rozdíl od jiných měst) cti být na Komenského mapě zvýrazněna?Odpověď na tuto otázku jsem zatím nikde nenašel.

  18. Polná – význam Děkuju za odkaz, ale tím se nic nevysvětluje. Potom by tam měla být spíše Chropyně (hanácký král Ječmínek); Znojmo, Brno, Olomouc a Uherské Hradiště byly v době Komenského významná moravská střediska. Polná mně mezi ně nezapadá. Jestliže ji přesto Komenský na mapě zvýraznil, muselo to mít nějakou příčinu. Na toto hledám odpověď.

  19. Polná.Pro Moraviana.http//www.mesto-polna.cz/historie.asp?p1=2079Cituji z odkazu s.1. :…Polná se svou polohou uprostřed Českomoravské vrchoviny z hlediska obchodního i vojenského stala strategickým místem a opěrným bodem….Co mě napadá, že v dávné minulosti se cestující řídili také nebem-hvězdami, tak např. se ví, že Starobulhaři byli výtečnými astronomy, už věrozvěsti sv.Konstantin s sv.Metodějem měli ve svém doprovodu na Moravu Bulhary. Vojenské tábory se, myslím si, nezakládaly jen tak někde, čili toto místo bude důležité jak z hlediska astronomie a tak i astrologie.Ve středověku hrály tyto věci podstatnou roli. Hlavně si myslím, že to byl důležitý vojenský opěrný bod na přechodu Čech a Moravy.

  20. Polná„Polná Mně už dlouho vrtá hlavou jiná věc: čím byla Polná tak důležitá či významná (v časech Komenského), že se jí dostalo (na rozdíl od jiných měst) cti být na Komenského mapě zvýrazněna?“ – Já jsem to jednou kdesi zahlédl, ale bohužel jsem to zapomněl. Je fakt, že na Moravě byla určitě významnější města.

  21. ad [18] a [23]- Polná1)Tisková deska Komenského mapy se ryla v Amsterodamu. Komenský zcela jistě dodal pouze mapovou předlohu a dedikaci, nakladatel zajistil ozdobné části včetně vedut měst a titulku včetně moravského znaku (s červeno-stříbrným šachováním). Veduta Polné je ryta podle starší předlohy, tuším z roku 1617.Pokud originální tisková deska pochází, jak tvrdí dr. Drápela, z roku 1624, pak Komenský ani neměl možnost ovlivnit celkový grafický design mapového listu, neboť se v té tobě zdržoval v Čechách.2) V logice se již mnoho století používá přístup k řešení zvaný Ockhamova břitva, který říká „Nabízí-li se jednoduché vysvětlení, pak je takovéto vysvětlení obvykle správné“. Zde se nabízí jednoduché vysvětlení, že rytecká firma prostě neměla k disposici veduty jiných moravských měst, tak tam „šoupla“ i Polnou, když už ji Komenský označil na mapě za moravské město. Nehledal bych v tom nic hlubšího.

  22. Nic hlubšího.fp /24/Lidové přísloví říká : “ Podle sebe soudím tebe „. Tento pohled na věc má někdy i pro nás fatální následky. Pochybuju totiž, že by holandský „řemeslník“ myslel tím způsobem, jak líčíte. A to s tím jednoduchým vysvětlením dle Ockhama, obyčejně to, co vypadá na první pohled jasné, má zpravidla jiné důvody. Otázkou je vždy proč je, co je a proč právě ted nebo tehdy a zrovna tak, tím způsobem.Poprvé byla mapa Moravy, jejímž autorem je J.A.Komenský, vydaná v roce 1624 z velké Goosovy tiskové desky v amsterdamské dílně N.J. Vissera-Piscatora. Charakteristickým znakem těchto map je pás vedut (pohledů) čtyř měst, a to Polné, Olomouce, Brna a Znojma – při horním okraji mapy, dedikace Ladislavu Velenovi z Žerotína vlevo nahoře a titul mapy MORAVIAE / NOVA ET POST OMNES / PRIORES ACCURATIS / SIMA DELINEATIO./ autore I.A.ComenioJá si myslím, že jak J.A. Komenskému, tak i Žerotínovi, byla tato místa něčím důležitá,
    symbolika dávné minulosti a ne určení dle významu a velikosti měst na počátku 17.stol.Na titulu mapy z tiskové desky vyryté Samuelem Dworzakem v roce 1677 drží společně erb Moravy Markomanus (opřen o šachovaný štít) a Moravus (opřen o meč).Zase pohled na dějiny, tentokrát ničím nepodložený.Obrazy, které si máme dělat, obrazy, které si o nás mají druzí dělat. Nic nového pod sluncem „fp“.

  23. Polná.Polná česká, nebo moravská. Myslím si, že po obou stranách této imaginární hranice žijí od pradávna lidé stejného původu, stejného kmene. Jde zase o kulturní přesah. Stejně jako mezi Slovenskem a Slováckem. Je to vše dílo říšské politiky a rodu Přemyslovců, metoda dělení společného koláče.

  24. „Polná česká, nebo moravská. Myslím si, že po obou stranách této imaginární hranice žijí od pradávna lidé stejného původu, stejného kmene. Jde zase o kulturní přesah. Stejně jako mezi Slovenskem a Slováckem.“ Nepochybně. Ale kultúrní přesach je fšady, gde sa (tradičně*) setkávajú slovanské národy – mezi Čechama a Moravú, mezi Moravú a Slovensken. Ale také mezi Moravú (moravským Slezskem) a Polskem > „Šlonzáci“ na Těšínsku. Mezi Slovenskem a Polskem > Gorali. Na slovenském slovanském fóru sem sa dokonca dočetl, že „negoralští“ Oraváci dobře rozumíja Polštině. Dokonca aj východňářské nářečí má dosť prvkú z polštiny. Tož tak bysme mohli furt pokračovat fšady gde sa setkávali slovanské národy. Nejde emom o řeč ale kultúru fšeobecně.*výrazem „tradičně“ myslím tradiční, časově kontinuální a nepřerušené, slovanské osídléní, né třeba území osídlené po odsunu sudetských Němcú nebo Němcú z území dnešního Polska.

  25. sine loco/27/Slotrone ciao a tutti. Potřebuju jinou „Sicht der Dinge“ (jiný pohled na věci /25/). Proč je, co je. Na to odpověd od Vás nedostanu. Jakže to bylo, že „zahledíme-li se do světla, padnou stíny za nás“? (P.Pitha na americkém blogu 29.06.07).

  26. Odpovědi > PolnáPřestože žádná z Vašich odpovědí mě neuspokojila, všem děkuji za snahu. Příčinu zvýraznění Polné na mapě Komenského (proč není zvýrazněna na jiných mapách?) považuji stále za nezjištěnu.

  27. Vlastním rolu obsahující faximile map z rajjhradského archivu. Jsou zde aji mapy Morava. A v přiložené brožuře se píše, že Komenský zakreslil mylně Polnou na Moravu, ppřestože k Moravě nikdy nepatřila, a Lanžhot jako součást Uherska, přestože tan naopak k Moravě patřil a dosud patří.

  28. poslední slušné vymezení hranic provedli Němci. Tedy protektorát.Každy musel prokázat 300 let do zadu že je Čech nebo Moravan.To ostatní je komunistický paskvilt a současná Česká nenažranost.Těším se až se od Vás Čížci navždy odtrhneme.A ti co bydlí na Moravě ať zasdou na hřbitov a zeptají se mrtvých kam patří?Asi do Čech?Trubci.Alan.

  29. Ještě něco.Národní shromáždění 1966,komunistické za jednu ves ,ležící na území Čech.Ukradlo Moravě cca 70 obcí.Jako Svitavy,Moravskou Třebovou,Jevíčko,Jihlavu,Nové město na Moravě atd.V současné době probíhá krádež Slezka,Jesenicka,Oskavy,Šumperska,Ostravska.Za tohle dáváme peníze na daně aby se falzifikátoři dějin zavděčili Praze?Kam se poděly Moravská hnutí? Co takhle Moravskou Narodní gardu?Na hrubý pytel…?Národnost Moravská – existuje.Mimo jiné Komenský byl MORAVUS.Tehdejší klášterní šlechta pod dohledem Moravské panské jednoty,dobře střežila území.Argument že shořely Čechům desky plné podvodů asi neobstojí.Každý farář věděl kde slouží a od koho bere. alan.

  30. zdarvím, Při pohledu jsem se pořádně lekl.Vůbec nevím jak jste došel na ten nesmyslný oblouk od poličky až k brnu, který podle mapky připadá na Čechy.Rád bych věděl jak jste k tomu došel …obce jako například Lysice Černá Hora. Bydlím v malé vesnici u Lysic..a jako málo kde v okolí se zde zachovalo nařečí které se nejvíc podobá nářečímu brněnskému.Naproti tomu ve větších městech jako Blansko a Boskovice takovouto mluvou nikdo nemluví.Tam se prostě a jednoduše obecnou češtinou.proto nechápu odříznutí lysic z moravy!

  31. Máte mapu špatně v oku, hranice rozhodně nesahá až k Brnu, takže nebojte, Lysice na mapě rozhodně jsou na Moravě.

  32. Teď jsem se podíval a musím se omluvit, myslel jsem si že jak tam je soutok dvou řek že je to svitava a svratka, tak to se moc omlouvám, ale jinak su rád že tam Patříme.Zrovna včera jsem se díval do staré farské kRoniky a moc jsem se divil jazyku jakým byl napsaný.Zápis starý 140 let rozhodně neměl nic společného se spisovnou češtinou

  33. „moc jsem se divil jazyku jakým byl napsaný.Zápis starý 140 let rozhodně neměl nic společného se spisovnou češtinou“- A nebyla to latina nebo němčina? 🙂

  34. Nejstarší zápisy byly psány ve švabachu a to nerozluštila ani babička…německy se učím, ale stejně nebylo možno nic rozlouskat, ten jazyk kterému jsem se divil.No když jsem si četl o hanáckých nářečím, myslel jsem si ,že hlavní místa výskytu byla kolem Prostějova, ale že se bude vyskytovat i tak daleko navíc my žijeme celkem vysoko.Když jsem si nedávno četl o tišnovském nářečí, tak to by asi vyhovovalo.Jinak si myslím že vás toto příliš nezajímá

  35. Středomoravská nářečí jsou hodně rozšířená a protože se jim ne přesně říká hanácká, leckdo se pak diví, kde všude se jimi mluví. Přehledná mapka je v článku http://dalsimoravak.bloguje.cz…hp

  36. Ale ta mapka ukazuje stav po 2. světové válce.Ted už by možná většinu mapy zaujímala obecná čeština.Ale novější a přesnější mapu nemáte k dispozici.Chtěl jsem se ještě zeptat na Lysice.Kde vůbec leží na Hané nebo na Horácku?

  37. Nářečí vymírají a ustupují, takže dnes už by se taková mapa nedala vůbec udělat.Pokud jde o Lysice, těžko říct; etnografické celky nikdy neměly pevné hranice. A navíc jsem si uvědomil, že jméno „Horácko“ má více použití, říká se tak i moravské části Vysočiny.

  38. Moravská hraniceMorava je bývalý menší územní útvar, dnes součástí Česka. Toto území je spíše jednotvárné, spíše rovinaté pásmo, kde jen místy je prostor vyvýšen, jako např. Hostýnské vrchy, nebo částí Vysočiny, která je již spíše v Čechách.kde Bývalá Morava je bez nějakých zvláštností, nemá ani dokonce horské pásmo. Z měst je největší Brno, dále na severu Moravy je průmyslové město Ostrava, dále pak již jen menší města jako Znojmo, Prostějov, Přerov, Šumperk, Zlín, Uherské Hradiště, a další obce. Na severu Moravy se rozkládá Slezsko, které je sice územně o něco menší, má však bohatší historii, a je jaksi přirozeně více ohraničené na jihu horským pásmem Jeseníků, kde se nachází nejvyšší Slezská hora Praděd, který je současně druhou nejvyšší horou v Česku. Rovněž východní Slezsko tvoří pás slezských Beskyd, s nejvyšším vrcholem Lysou Horou. Oblast nížiny ve Slezsku vyplňuje poopavská nížina, na které se rozkládá slezská metropole Opava. Z vodstva na území Slezska má
    největší povodí řeka Opava, která pramení na západě Slezska v Jeseníkách. Východním Slezskem protéká řeka Ostravice s Olše. Z jihu Slezska a částečně ze severní Moravy stéká řeka Odra, do které se výše uvedené řeky vlévají.Slezsko na západě sousedí z Čechy, kde jen malý kousíček je možné snad s přivřenýma očima považovat za severní Moravu. Naproti tomu hranice na západní Moravy není jaksi možné přesně určit, neboť hranice procházela v historii mnoha změnami, kde i obyvatelstvo nebylo v minulosti vyhraněné a hlásili se k Čechám či ojediněle k Moravě podle politické situace. Např. Jihlava nemá žádné vazby k Moravě, či moravská sounáležitost je viceméně mrtvá. Z tohoto pohledu je nutné konstatovat, že jakési moravanství v minulosti snad bylo, i když to bylo spíše zbožné přání části česky mluvících lidí v okolí Brna, kde však lidé se spíše hlásili k Československé státnosti. Toto nakonec potvrzuje i cenzus v posledním období, kde se k tzv. moravanství hlásilo již velmi nepatrné množství lidí, a to ještě
    navíc seniorů. Dá se tedy předpokládat, že moravanství je na ústupu a lidé na tomto území se již plně ztotožnili přece jen s výhodnějším vnímáním jako celistvým územním útvarem s názvem Česko.

  39. ◉ Polná na Komenského mapěPolná (nejstarší písemná zmínka z r. 1242) se nacházela na křižovatce prasatarých obchodních stezek (Haberské, Uherské…) a na několika mapách Čech i Moravy ze 17. století prochází hranice osídlením tak, že hrad je umístěn do Čech a město na Moravu. Strategicky byla v této době Polná jistě významným místem. V roce 1626 vydal anglický topograf John Speed pro potebu Mansfieldovy armády operující v Čechách mapu Čech. I on umístil do horní části graficky hezky provedené mapy veduty významných měst – vedle Prahy, Plzně, Slaného, Chomutova… je tam v sedmi vyobrazeních i veduta Polné. Proč asi? V té době měl hrad Polná (viz Sedláček)z vojenského hlediska ještě svůj značný význam; ale odpověď na otázku "proč je veduta Polné na mapě Moravy vedle Brna, Znojma a Olomouce?" je, myslím, mnohem jednodušší. Počátkem 17. století mělo ještě málo větších měst svá vyobrazení – své tzv. veduty. Např. Jihlava, město mnohem větší než
    Polná a vzdálené od Polné jen 15 km, svou vedutu v té době ještě neměla. Předloha pro první vedutu Polné, vydanou r. 1617 v Holandsku, vznikla již v 90. letech 16. století a je od Holanďana Jacoba Hoefnagela, který byl ve službách císaře Rudolfa II. na pražském hradě. Na žádost císaře pořizoval nejen kresby rostlin a živočichů, ale při svých cestách pořizoval i nákresy měst. Cesta z Prahy na Moravu či do Vídně nevedla tehdy přes Jihlavu, alebrž přes Polnou. Proto Jacob Hoefnagel pořídil nákres Polné, kde se zastavil (v Polné byla již tehdy i stanice pro výměnu koní!). A podle otcovy předlohy zhotovil před r. 1617 rytinu Polné Joriš Hoefnagel, který převzal v Holandsku otcovu dílnu, kde připravoval pro vydavatelství Vischer rytiny do knihy Města světa, kam byla zařazena i Polná. A důležitost Polné dotvrzuje i fakt, že město se již v r. 1576 objevuje v londýnském itineráři Rowlandse jako důležité místo na Uherské obchodní stezce či v itineráři Jörga Galia o pár let později. Více textu na stránkách: http://www.kzhp.cz.
    Srdečně pozdravuji. Jan Prchal

  40. ◉ [43]To by sice mohlo vysvětlovat umístění veduty Polné na okraji mapy Moravy, ale nevysvětluje to, proč je Polná zakreslena na moravské straně hranice v samotné mapě. Komenský nepřidal obrázek Polné proto, že měl ještě místo a jiný obrázek neměl, ale protože to podle něj bylo moravské město; jinými slovy nejde o to, proč Polná a ne mnohem významnější Jihlava, jde o to, proč vůbec Polná.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s