O Moravanech aspoň sem tam něco v novinách

Dnes (2. 5. 2007) jsem si omylem vzal na ulici zdarma rozdávané noviny Metro (brněnskou mutaci) a na straně 3 jsem objevil tento článek:

Strana Moravané chce Moravský parlament

Strana Moravané, která jako jediná reprezentovala moravistickou myšlenku, radikalizovala svoje cíle. Chce prosadit vznik Moravského parlamentu, který by přijímal zákony platné pro území historické Moravy. Členové strany se na tom dohodli na víkendovém sjezdu v Bošovicích na Vyškovsku. Dosud usilovali Moravané především o změnu územního uspořádání České republiky a aby do regionů šlo více peněz z daní. Předseda strany Pavel Dohnal řekl, že o změnách programových cílů se diskutovalo, nakonec však uspěli mladší radikálnější členové, kteří se inspirovali například u Bavorů, Katalánců, Skotů či Vlámů. „Rozhodující je deklarovat, že my Moravané jsme státotvorný národ, který má právo na sebeurčení, určení územního uspořádání a správu země,“ uvedl Dohnal. Moravané dosud požadovali, aby se Česká republika rozčlenila na spolkovou republiku čtyř samosprávných zemí, a to České, Moravské, Slezskomoravské a Prahu.

ČTK

Závěrem ještě dodám, že netuším, zda se o této události dozvědí z Metra (když už ne z jiných novin) i čtenáři v jiných částech Moravy.

Dodatečná poznámka: na internetové stránce politické strany Moravané byla zveřejněna zpráva o téže události otištěná 9.5. v Lidových novinách. Její znění je:

Výsledky voleb ve Skotsku povzbudily moravské aktivisty. Jejich strana, která se potýká s nízkou podporou voličů, radikalizuje a žádá zřídit moravský parlament.
BRNO. Komunisté se jezdili radit do Moskvy, Češi jezdí do Washingtonu a my budeme jezdit do Edinburghu. S tímto neoficiálním heslem vycházejí do dalšího období představitelé strany Moravané.
Volby ve Skotsku, v nichž zvítězili tamní národní politici, vlily dosud málo preferované straně Moravané novou krev do žil. „Vidím to tak, že by mohl v horizontu deseti let vzniknout moravský parlament,“ řekl LN předseda Moravanů Pavel Dohnal. Sebevědomě tvrdí, že postupně sesbírají takzvané protestní hlasy od těch, kteří nesouhlasí se současnou situací.
Odborníci i ostatní politici však členy moravistické strany mírní. Proti stojí i zástupci sociální demokracie, která by podle výsledků minulých parlamentních voleb mohla Moravu opanovat, protože tu vyhrála na více místech než v Čechách. „Svým způsobem moravskou myšlenku podporuji. Ale za situace, kdy máme samostatné funkční kraje, je nereálná. Můžeme se bavit o tom, že současné kraje by měly být větší, že nerespektují historické hranice Čech a Moravy – ale žádat moravský parlament není na místě,“ poznamenal poslanec ČSSD Jeroným Tejc.
Politolog Miroslav Mareš připomíná, že ani srovnávání Moravy s vývojem ve Skotsku není na místě: „Vývoj obou zemí je jiný. navíc se lidé o zahraniční politiku obecně příliš nezajímají.“ Podle něj by v celé společnosti muselo dojít k zásadním změnám, které by zvedly východní část republiky proti centrální vládě.
I takový vývoj ale Dohnal se spolustraníky očekává. „S integrací Evropy, míšením kultur, zvyklostí i náboženství budou lidé hledat oporu v místě domova,“ tvrdí.
S názory strany Moravané nesouhlasí ani jihomoravský hejtman Stanislav Juránek (KDU-ČSL). „Potřebujeme posílit pozici současných krajů v Evropské unii, je rozhodné období pro získání významných částek. Snahy o změny členění státu mohou nyní v důsledku Moravě ublížit,“ poznamenal. Stejného názoru je lídr ODS na jihu Moravy Václav Mencl. „Česká republika má dost jiných starostí. Moravu miluji, ale ta strana za mne nemluví,“ prohlásil.
Strana Moravané dosud usilovala zejména o změnu uspořádání republiky a větší podíl peněz z daní ve prospěch regionů. Přitvrzení požadavků vzešlo z dubnového sjezdu strany, která má nyní kolem pěti set členů.
Moravané mění názor poté, co se dlouhodobě potýkají s poklesem přízně obyvatel. Ve volbách v roce 1990 se sice tehdejší Hnutí za samosprávnou demokracii – Společnost pro Moravu a Slezsko stalo v České národní radě třetím nejsilnějším uskupením po OF a komunistech, ale už v roce 1996 ztratily moravské strany jakékoli zastoupení v parlamentu. Ve volbách končívají pod jedním procentem hlasů.
Moravské strany navíc roky bojovaly s roztříštěností, změnami názvů a zkratek. Tyto problémy na konci roku 2005 ukončilo sloučení zbývajících uskupení v jeden subjekt s názvem Moravané.

Miloš Šenkýř

Advertisements

23 thoughts on “O Moravanech aspoň sem tam něco v novinách

  1. Ano, také jsem si toho dnes v Metru všiml a potěšilo mě to… čtu ten deník každý den a někdy se tam obyvatelé tohoto státu neoznačují jen jako Češi, ale jako Češi a Moravané… to mě vždy potěší…Těmi komentáři na česku bych si hlavu nelámal… na takových diskusích (viz. Seznam) obvykle přispívají silně retardovaní jedinci…

  2. Tento blog.Pane magistre, gratuluju uprimne k navstevnosti Vaseho blogu. Cisla poctu navstev jsem se lekla. Vse dobre a hlavne nic neprehanet.

  3. Kde je vubec Kenny?Vzpomnela jsem si na pisnicku, Za trencansku branu, na sirem polu…chlapci Moravane na kone sedaju…Nic se tu nedeje. Ani Kenny, ani Zdenal.

  4. Ahoj 😉Vidím, že je po mě sháňka…no jo no…byl jsem v nemocnici na operaci…

  5. Kenny,Bože, to snad ne…chlapci Moravané na koně sedajú…všecko nejlepší…

  6. Citát dne.“ I z kamenů, které ti druzí kladou do cesty, můžeš něco krásného postavit.“E.Kaestner, něm. spisovatel (1899-1974).Beneš Krabice 1355 : „…dulce solum natalis patrie…“In publ. František Graus, Die Nationenbildung…, s. 226P.S. V první řadě spravedlnost, která obsahuje soucit.

  7. Text o Moravanech v Lidových novináchJe to na stránce Moravanů, ale pro jistotu:Strana Moravané hodlá vítat prezidenty21.05.200721. května 2007, Lidové novinyBRNO Prezidenti sedmnácti evropských zemí, kteří se tento týden setkají v Brně, narazí zřejmě na skupinu lidí se zlatočervenými vlajkami. Politická strana Moravané hodlá při zahájení summitu upozornit na své požadavky a na to, že se akce nekoná v Čechách, ale na historickém území Moravy.Na svých internetových stranách zveřejnila strana výzvu členům a příznivcům, aby společně s jejich zástupci vyrazili v pátek na slavnostní zahájení summitu na náměstí Svobody.Policie zatím výzvu nekomentovala – její zástupci již dříve uvedli, že bezpečnost na náměstí zajistí.Pokud by Moravané chtěli svou akci prosadit jako politické shromáždění, radnice městské části Brno-střed ji zakáže pro kolizi s jinou akcí. Moravané však mohou tvrdit, že na náměstí
    přicházejí jako jednotlivci. Nebudou-li akci narušovat, mohou se jí zúčastnit stejně jako všichni ostatní zájemci.Do strany Moravané se v roce 2005 spojily všechny zbylé promoravské subjekty. Přesto nejsou schopny zopakovat své volební úspěchy ze začátku 90. let.Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydáníRegionální mutace| Lidové noviny – Brnomiš

  8. Mladá Fronta Dnes – 28. května 2007 (brněnská mutace)Cituji: „Jste na historickém území Velké Moravy, dávali moravisté prezidentům najevo červenožlutými vlajkami s orlicí. Ti to ale při uvítacím ceremoniálu na náměstí Svobody nejspíš vůbec nepochopili.“Je toto možné? Chtějí nás zesměšnit tím, že usilujeme o obnovu Velké Moravy či co? Tím si získávají neznalé moraváky proti nám Moravanům? A vtloukat jim do hlavy, že Morava končí Velkou Moravou a potom zde jsou už jen 1000 let samé Čechy a Češi – a o co nám „moravistům“ vlastně jde? Obnova Velké Moravy – cha cha! Je mi z toho na blití. Kurňa, vždyť tu Morava byla až do roku 1948!

  9. Mladá fronta DnesJá jsem, po pravdě řečeno, vůbec zprvu předchozí komentář nepochopil. Proč by se kdo zmiňoval o Velké Moravě? Jenže pak se mi náhodou dostalo zmíněné číslo MfD do ruky a skutečně pod fotografií části davu na brněnském Náměstí svobody s moravskou vlajkou jsem přečetl uvedený komentář. Ale ani jsem se moc nedivil, Mladá fronta Dnes je proslulá tím, že manipuluje s čtenáři, a mezi mediálními odborníky nemá pověst seriózních novin. Bohužel však na tento plátek lidi hodně dají (jsou to přece pravicové noviny; navíc si o sobě vybudovaly obraz serióznosti). Možná že jsem už ohlasy toho článku zahlédl, protože na Novinkách jsem v nějaké diskusi četl otázku „O co vám moravistům jde? O obnovení Velké Moravy?“ (zhruba tak nějak).“A vtloukat jim do hlavy, že Morava končí Velkou Moravou a potom zde jsou už jen 1000 let samé Čechy a Češi“ – já bych řekl, že to si většina lidí skutečně myslí, i bez Mladé fronty Dnes.

  10. Já jen kratičce k té čížkovské hymně: vždycky když ju slyším, tak se mi dělá nevolno. Vůbec se s ní nemůžu ztotožnit, a to ani jako obyvatel ČR, jímž su ostatně jen z donucení. Okupaci Moravy státem, který si říká Česká republika, vnímám jako dočasnou (Moravané byli před čéskem, budou i po něm ), neuznávám tudíž ani jeden z jeho symbolů. Ostatně, kdo by mohl být hrdý na jakousi odrhovačku bezdomovců… už Mácha nadával Tylovi, co to přitáhl za sentimentální šmejd, že by to chtělo něco bojovného; nakonec se přece ujala taková s prominutím sračka …asi proto, že Češi nemají moc na co být hrdí, není u nich extra co opěvovat, krom krajiny, která na rozdíl od jejích obyvatel nemá na svědomí žádnou zlodějinu, podraz apod. No, a nakonec je to vlastně lidovka z lužickosrbského prostředí, jak se ukázalo

  11. Ještě jednou totéž zde.Pane Svatopluku, vzpomínám si na řeč bývalého kancléře BRD Kohla, který řekl, že Ceši mají slavnou minulost a nelíbilo se to mým sudetoněmeckým přátelům, ale takhle nemluvili. Nemáte úpal?

  12. Moravané, jak je vidím já.Jan Skácel, Podzim s MoravanyProč nešli domů, proč zůstali tam ležetu letohrádku, který postavit dal císařv milostném tvaru mořské hvězdice.Mockrát jsem o tom přemýšlel,proč otiskli se celým tělem do hlíny,zrovna když odkvétala kostřavaa modrý česnek. Jaký to mělo smysl,kde byla sladkost toho počínánía kdo jim v mramorovém lese zahrál na cimbál.Nebo snad věděli, že do lásky* se chodí tak jako na vojnu a nic nám nezaručí,jestli se vrátíme. A když, tak jestli celí.* Chápu to zde jako lásku Moravanů k Cechům.P.S. Je to moje reakce na J. Svatopluka.

  13. Diskusní příspěvek Roberta Kalivodyv Praze 1988, u příležitosti 300. výročí úmmrtí Bohuslava BalbínaIn: Bohuslav Balbín a kultura jeho doby v Čechách, Boehlau 1993Souvisí to svým způsobem s odkazem na /17/Robert KalivodaDovoluji si připojit několik poznámek k dnešnímu jednání, ačkoliv, jak snad víte, balbínovská tématika není mou bezprostřední specializací.Problém národa, národního vědomí, patriotismu je především problémem sociologie a historické sociologie. Jde totiž o významy a obsahy, které jsou do těchto pojmů a termínů vkládány v běhu dějin i v současnosti. Platí to ve zvýšené míře i o jevech, jež označujeme jako české národní vědomí, český patriotismus, český nacionalismus. Nelze se zde ovšem složitostí těchto nesmírně důležitých jevů zabývat. Tomu by musela být věnována přinejmenším celá jedna dobře připravená a promyšlená konference.V každém případě je nutno konstatovat, že my Češi patříme mezi staré národy, protože český
    politický národ se začal vyvíjet již dávno v minulosti. Jistými stopami tohoto vývoje jsou již přemyslovské období, lucemburské období, pak husitská epocha, kdy poprvé vzniká vědomí českého jazykového národa zahrnujícího všechny stavy a vrstvy českého sociálního organismu.Bezprostřední pobělohorské období znamená – krajně objektivisticky řečeno – hlubokou kvalitativní změnu sociálně politického systému v Čechách.Bylo by však dle mého mínění absurdní, kdyby se mezi exponenty tohoto nového systému nevyskytli lidé, kteří by nechtěli nějakým způsobem navázat na starou staletou tradici české státnosti a českého patriotismu.Zdá se, a dnešní jednání to v některých vystoupeních jen potvrdilo, že vůdčím představitelem takového přístupu byl právě Balbín. Balbín nebyl jen historikem, ale i politickým myslitelem, politickoideologickým reprezentantem určitého postoje v pobělohorské společnosti, který usiloval o uchování českého politického národa, české státnosti, vyspělého českého patriotismu.Balbínovi nešlo jen o historické nazírání věcí. Pro českou historiografii je typické úzké propojení historického a politického zřetele a to je charakteristické zřejmě i pro Balbína.Co je však charakteristické pro danou konkrétní historickou situaci?Balbínův postoj se nestal veřejně probojovávaným postojem, nestal se faktorem utváření pobělohorských poměrů, neprosadil se.Narazil na sílu, která usilovala o likvidaci české státnosti, a českého politického národa.Nejdůležitější Balbínův spis, jeho „Obranu“, vydávají až o sto let později čeští osvícenci, Balbínův tzv.“Pamětní spis“, který vrhá světlo na mocenskopolitické a polečenské pozadí Balbínova ztroskotání, vychází právě nyní.Je zásluhou bádání posledních let i dnešního jednání, myslím především na referát kolegy Kopeckého, že ukázaly Balbína jako člověka, který usiloval o něco jiného, než co bylo skutečným výsledkem Bílé Hory.Čeští osvícenci Balbína zveřejnili, sami však zůstali u nazíravého poznávacího přístupu. Má
    to jisté rysy tragikomičnosti, jakých nacházíme v českých dějinách více. Balbín vnitřně usiloval o vyspělý český sociálně politický model v době po Bílé Hoře, ale nemohl uspět, protože jeho stanovisko se nestalo veřejnou politickou silou. Čeští osvícenci Balbína sice zveřejnili, ale zároven zase postrádali jeho vnitřní angažovanost pro etnicky český politický národ.Objektivním reálným výsledkem pobělohorské změny kvality v sociálně politickém českém systému je smrtelné ohrožení českého politického národa. Kvalitativní zlom přináší až proud romatismu, inspirovaný Herderem, který vytváří ideové základy vlastního českého národního obrození a vymezuje další složitou a strastiplnou cestu novodobého českého politického národa.Balbín je klasickým dokladem toho, že v pobělohorské době existovali špičkoví představitelé pobělohorské oficiální ideologie, kteří usilovali o něco jiného, než se skutečně stalo. A zároven i klasickým dokladem toho, jak dějiny – zejména u malých národů – bývají kruté vůči tužbám
    a představám jednotlivců, kteří do běhu dějin vstupují – at chtějí, nebo nechtějí.P.S.Pane magistře, publ., ze které jsem to opsala, má Copyright 1993,zakoupila jsem si ji před více než deseti lety, když, tak to po přečtení zase vymažte. Vůbec nevím, kam takovéto příspěvky zde na blogu zařadit.

  14. > Úcta k pravděVezmeme-li jakoukoli událost a předkládáme z ní jen určité, byť třeba i pravdivé skutečnosti – ty, které se nám hodí, dopouštíme se přinejmenším fikce. Jedná-li se o důležitou záležitost, lze to oprávněně nazvat manipulací. Účel nám světí prostředky. Důvody nemusejí být vždy samy o sobě špatné a zavrženíhodné. Jako příklad uvedu Františka Palackého, který si dovolil přejmenovat šlechtice, který se sám téměř vždy podepisoval Jiří z Kunštátu a z Poděbrad, dávno po jeho smrti na Jiřího či Jiříka z Poděbrad či snad dokonce na Poděbrada. Udělal to zřejmě proto, že hořel vlasteneckým pročeským zápalem. To samo o sobě a v kontextu té doby nelze vnímat pouze negativně. Přesto je třeba mít úctu k pravdě a k historickým pramenům a postavám. Šlechta si především vážila starobylosti svého rodu. Už proto by Jiřímu z Kunštátu a z Poděbrad nikdy nepřišlo na mysl právě na tuto starobylost rodu zapomenout a nepřipomenout svoje kořeny, které ho vážou k Drnovicím (u
    Kunštátu) a ke Kunštátu a poukazují na starší příslušnost rodu k moravské šlechtě. A tato příslušnost rodu k "moravské" šlechtě u voleného a z pohledu dějin velmi významného krále zřejmě nešla Františku Palackému do figury – tak to trošku "poopravil". Říká se, že František Palacký když zestárnul, se svěřil s určitými obavami, zda svou prací Moravě neublížil. My, z pohledu nám známých pozdějších historických událostí, víme, že ano. Morava si žila až do 19. století vlastním životem. Přes společnou řeč byl český vliv na Moravě minimální. Stačí se jen podívat na fyzickou mapu a vidíme, že obě země, Čechy i Morava jsou přirozeně odděleny vysočinou, která ve středověku bývala nebezpečná a pro usedlé obyvatelstvo ani nebylo mnoho důvodů k cestování. Nebylo rádio a nebyla televize. Teprve tyto prostředky vytvořily společný prostor pro česky mluvící obyvatele našich zemí. Nebýt pročesky cítících vlastenců, kteří uměle pod záminkou "vědeckosti" se snažili přesvědčit
    Moraváky, že jsou vlastně Čechy, neměli bychom asi dnes problém s tím, že se naše vlast, naše rodná zem stala jakousi stále více chudnoucí provincií. Provincií z níž ti nejlepší musí odcházet, protože ve své nesvéprávné vlasti nenacházejí uplatnění. Kdo se o moravský problém zajímá, vnímá citlivě masivní protimoravskou manipulaci. Jak ve zpracování či nezpracování (nezpracování především moravských dějin) dějin, tak v každodenním životě. V televizních pořadech se mluví stále jen o tom, co je v "Čechách", jakoby tu Morava a Moravané ani nebyli. Asi bychom měli přestat platit televizní poplatky. Vždyť 95 % pořadů se týká sousední země, tak proč platit. Nebo platit jen těch 5 % z předepsaného poplatku. Když se podíváme na starší historii, je to snad ještě více pobuřující. Oficiální "česká" historie např. překládá starý slovanský výraz knedz jako kníže, ač odpovídá významem slovu vládce, král, panovník a například v bulharsku je tento starý slovanský výraz překládán jako císař.
    Tak se nám nesmyslně v čele moravského království v období tzv. Velké moravy (v kronikách regnum) objevují knížata! Občas mám možnost hovořit se staršími historiky. A tak jsem se po soukromé linii dozvěděla, že za minulého režimu skupina historiků navštívila tehdejší NDR v rámci nějakého historického sympozia a setkání odborníků. Jaké bylo překvapení našich historiků, když němečtí historici vytáhli jejich historické mapy a tam byla velkomortavská říše zakreslena ve výrazně jiných ale mnohem širších hranicích než u nás! Proč asi? Zřejmě se Češi stydí zato, že náš stát stojí na moravských základech! To se nikdy nezmění. Nechceme-li být občany druhé kategorie, musíme ze všech sil usilovat o změnu! Když se objevila zlatá moravská mince (moravská ražba), která vlastně znamená, že Morava měla v určitém období vlastní měnu (ta se vždy odvíjela od základní zlaté mince) a tedy nepopiratelnou samostatnost, pražstí odborníci ji označili za padělek (padělky byly zpravidla odlévány). Mince byla
    označena za padělek i přesto, že měla dvojráz (nevím zda se vyjadřuji odborně přesně). Tedy při ražbě do ní bylo uhozeno 2x! Proč by padělatel vymýšlel takové krkolomnosti? Odborníci v Brně to posoudili jinak. Kdyby byla vůle, bylo by lze podrobit minci i aktivační analýze a zjistit tak složení pagamentu. Ale to by musela být vůle dobrat se pravdy a ta by nemusela být příjemná. Ač se téměř denně setkávám s přehlížením Moravy a bolí mě především současný lhostejný postoj i mnohých občanů Moravy k tomuto problému, do určité míry to chápu. Lidé mají moc starostí. Změna režimu ač přinesla svobodu, nepřinesla demokracii, té je stále velmi málo. Popřevratové zmatky umožnili mnoho lumpárem a i hloupostí. Škody které vznikly a i ty ke kterým dochází stále, ochuzují společnost. Je určité procento zbohatlíků – těm z nich, kteří si svoje penize poctivě vydělali se tento výraz omlouvám. Většina jednotlivců a rodin těžce zápasí aby si udržela i skromný standard. Mnozí už dobojovali a rozšířili stavy bezdomovců.
    Někteří z nich se ještě snaží se z toho vymanit – držme jim palce. Mnozí z vás, unavení, si sednou po celodenní práci k televizi a pasivně odpočívají. Ale i těmto lidem chci říci, že cesta k samostatné a svobodné Moravě může mnoho změnit k lepšímu. Vyždy je lepší o sobě rozhodovat sám. Když dostanete výplatu, také ji nezanesete sousedovi, aby za vás milostivě rozhodl co s ní. Morava, dokud měla jakoukoli míru svobody, tedy až do roku 1948, ekonomicky prosperovala. Od té doby stále – a to i v současné době – chudne. A její obyvatelstvo s ní. Změňme to a změňme i jiné věci. Morava má takové tradice, na kterých se dá stavět. Proti chytrosti staví moudrost, proti politice ode zdi ke zdi snahu o rovnováhu, proti politickým hádkám toleranci. Jsem přesvědčena že na tom, co je dobré pro Moravu a Moravany se na Moravě dokážeme domluvit.

  15. >Komentář ke komentářiKomentář Jiřího Svatopluka k "čížkovské hymně" chápu jako projev oprávněně naštvaného chlapa – Moraváka, který dal průchod svým emocím. Já sama nedákážu šlapat po něčem, co může být pro jiné posvátné. Jako dítě jsem českou hymnu považovala za svou a mým uším nezněla špatně. Inklinuji však zcela přirozeně k samostatnému myšlení. Došlo mně brzy, že vlastně naše státní hymna je hymna sousední země – země české. Zcela jasně se tam zpívá země česká – domov můj. Můj domov ale není země česká ale země moravská! Už tedy dávno tuto hymnu necítím jako svoji. Také výraz české země těžko snáším. Ještě Masaryk užíval výraz tzv. české země. Přesné a správné vyjadřování je jedna z věcí, které se ve vztahu k Moravě zásadně nedodržují. Je to jeden ze způsobů jak postupně dosáhnout vymazání moravského povědomí. Je také docela běžné a bohužel velmi časté, a to i ve státní televizi!!! a v Českém (státním) rozhlase, že se o různých místech na Moravě
    říká, že je to v Čechách!!! A žádný takový komentátor, nebo režisér za to nikdy nedostal vyhazov! Je tedy jisté, že etnocita Moravy je buď přímo cíleně řízena určitými mocenskými strukturami, nebo alespoň s uspokojením ne trpěna, ale přímo schvalována. Nikdo se pobaveně nesměje tomu, že Brno je v "Čechách", Olomouc je v "Čechách" a podobným nesmyslům. Nad moravským vlastenectvím se však pobaveně usmívá kde kdo. Nezdá se vám to nějak pokřivené? Ještě bych ráda něco dodala k moravské hymně. Slyšela jsem názor od vážných a vzdělaných lidí, že by píseň "Jsem Moravan, toť chlouba má" byla lepší hymnou než píseň "Moravo, Moravo …" Nemohu to posoudit z hudebního hlediska. Může to být oprávněný názor. Těžko bych ale mohla upřímně zpívat jako svou hymnu text "Jsem Moravan, toť chlouba má", když jsem Moravanka. Přišlo by mně to podobně hloupé, jako zpívat země česká domov můj, když je mým domovem, rodnou zemí a vlastí Morava.

  16. > [20]"Těžko bych ale mohla upřímně zpívat jako svou hymnu text "Jsem Moravan, toť chlouba má", když jsem Moravanka."-Já nemám nic proti vašemu pohlaví, ale jak byste to chtěla udělat, aby byla zastoupena obě pohlaví? To prostě nejde. Mužský rod tradičně zastupuje obě pohlaví, pokud je řeč o určité skupině lidí obecně (viz "vážení čtenáři" či "naši posluchači" atd.).

  17. >odpověďNebudu se s vámi přít, ale myslím, že bych to tak necítila pouze já. Myslím, že hymna Moravo, Moravo v tomto ohledu vyhoví všem. Jsem ovšem demokrat – aspoň se tak cítím. Proto bych se podřídila většinovému názoru na Moravě.

  18. >Kiki: A nepatříte k fanatickým feministkám?

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s