Ještě jednou ke Slezsku

Volné doplnění ke staršímu článku Morava a Slezsko aneb malé rýpnutí do slezské otázky, pokud ta vůbec existuje

Ve článku uvedeném nahoře jsem nakousl otázku toho, čemu se říká Slezsko, a jeho vztahu k Moravě. Bohužel ne všichni pochopili, co jsem jím chtěl říct, takže to velmi stručně nejprve shrnu: za prvé jsem chtěl říct, že by se nemělo uvažovat, že dané území je na stejné úrovni jako Morava, ale že je součástí Moravy. Proto jsem v prvním článku rozvedl, že Opavsko, které tvoří jádro pozdějšího rakouského Slezska, bylo až do 17. století volnou součástí Moravy. Oddělení od Moravy pak ani netrvalo dlouho, protože už ve století 18. zase Opavsko spadlo do náruče Moravy a přes další oddělení v 19. století se ve 20. století opět s Moravou sloučilo. Už historie tedy ukazuje, že Opavsko a k tomu nově dvě území sousední (Jesenicko a Těšínsko) neustále přirozeně inklinuje k Moravě. Kromě toho si lze obtížně představit fungování takové územní nudle, pokud by měl být nezávislý na Moravě. Vždyť přírodní podmínky podmiňují nasměrování dopravních tras ze severu na jih, takže z Jeseníku se lze např. snáz dostat do Šumperka než do Krnova.
Za druhé jsem chtěl říct, že by se mělo citelně šetřit jménem Slezsko a nejlépe ho vůbec opustit. Sice „vlak nemůže jet“ přes to, že pro území, které mám na mysli, se to jméno skutečně užívalo, ale právě proto jsem v prvním článku věnoval pozornost tomu, že Slezsko bylo původně jméno jednoho z polských údělných knížectví a pro tzv. moravské Slezsko se začalo vztahovat až někdy po Třicetileté válce. Pojem Slezsko je spojen spíš s Polskem, ostatně ne náhodou jsem podotkl, že když zadáte do Googlu pojem „Silesia“ či „Schlesien“, většina odkazů bude na Polsko. A k čemu by dnes bylo zdůrazňování domnělé souvislosti severu Moravy s Polskem, když žádná taková souvislost už dnes není? Nově můžu ještě uvést příklad rakouské spolkové země Burgenland, což je původně pruh uherského území, které v rámci Uherska nikdy žádnou autonomii nemělo a které připadlo po 1. světové válce Rakousku. Původně se tomu území taky říkalo Německé Uhry (případně Německé západní Uhry (Deutsch-Westungarn), protože to byl kousek Uherska osídlený německy mluvícími lidmi. A to je název velmi podobného rázu jako „moravské Slezsko.“ Německým Uhrám už se tak neříká, byl vymyslen název nový, tak nevím, proč by to nemohlo jít na Moravě.
Ale pozor! Pořád trvám na uvedených dvou bodech, které jsem nyní ve stručnosti zopakoval, ale to v žádném případě neznamená, že bojuju proti autonomii „Slezska“ v rámci Moravy! Když to nepoškodí jednotu Moravy, nelze proti ní nic mít. Samozřejmě se při tom nebudeme ohánět argumenty národnostními, ale to neznamená, že když v Holasicku (což je nejlepší jiný název než Slezsko, který mě napadá) není slezský národ, že o autonomii nemůže být řeč (to je postoj ČR vůči Moravě). Autonomie může být i z jiných důvodů než národnostních. Třeba takové Rakousko pořád uchovává při životě spolkové země, ačkoli všechny dohromady mají obyvatele jednoho národa. Nevidím důvod, proč by to nešlo tak i na Moravě. Jen je třeba dopředu stanovit meze. Nelze dovolit, aby Holasicko mělo rysy státu. To by potom nebylo součástí Moravy, ale stálo by vedle ní. Nebo by se to tak jevilo. Čili rozhodně ne vlastní zákonodárná moc. Spíš by se mělo jednat o autonomii charakterizovanou v oblasti správní. Nevím přesně, co by to mělo být, protože jsem se nikdy obsahem autonomie různých území moc nezabýval. Samozřejmě by takové samosprávné území muselo mít i vlastní hospodaření a vlastní zdroje, jinak by to nebyla autonomie. Můžete vlastní nápady psát do diskuse pod článkem.
A když už jsme u autonomie Holasicka, musí nutně vyvstat otázka jeho hranic. Které území přesně by mělo být samosprávné? Dnes už to vpodstatě nikdo neví, kde to původní Slezsko bylo, což však nevadí, protože staré mapy pořád existují. Písemný popis bývalé hranice, bohužel ale bez mapy, je v článku Moravsko-slezská hranice (http://cs.wikipedia.org/wiki/Moravsko-slezsk%C3%A1_hranice), jistou představu o rozsahu území mohou dát mapy se zobrazením katastrálních hranic dnešních obcí v článku Kartografické vyjádření míry slezské identity na základě srovnání mentální mapy Slezska s mapou slezské národnosti , na který je odkaz už v prvním článku. Tuto starou hranici dnes pochopitelně není možné obnovit. Překážkou je zejména existence Ostravy, která by byla obnovením hranice rozpůlena na dvě, či spíše tři města (1. Moravská Ostrava, Vítkovice a přilehlé čtvrti, 2. Poruba a přilehlé čtvrti a 3. Slezská Ostrava a přilehlé čtvrti). U ostatního průběhu staré hranice bych neviděl celkem problém, Frýdku-Místku (opětovné) rozdělení na rozdíl od Ostravy nic neudělá a ostatní úpravy by byly jen drobné (třeba Ramzová je dnes částí sousední Ostružné, zatímco dřív patřila k Lipové-Lázním, obnovení původního stavu by bylo nepraktické). Ale přece jen myslím, že by se v jedné oblasti hranice měla posunout. Tím, že by Holasicko logicky dostalo celou Ostravu, měl by „zbytek“ Moravy na oplátku dostat něco výměnou. Domnívám se, že by takovou výměnou měly být obce v bývalém oderském soudním okrese. Stejně jde o území, které vybíhá v podobě jakéhosi klínu směrem na jih a je z obou stran sevřeno územím „zbytku“ Moravy, takže jeho poloha by jisté problémy způsobovala. Ale pokud by Holasicko dostalo celou Ostravu, na kterou historicky nemá nárok, je ospravedlnitelné, že by se výměnou vzdalo svého nejvzdálenějšího (od centra, tedy Opavy) území. Plošně by výměny byla velmi zhruba „fifty:fifty“, ale počtem obyvatel by na ní Holasicko jen získalo, protože bývalý oderský soudní okres se lidnatostí ani nemůže pokoušet srovnávat s Ostravou. Je pravda, že takovýto zásah do dějinného průběhu je citelný, ale když už ta Ostrava… Každopádně původní hranice skutečně obnovit nepůjde. Ale už příliš velký zásah by bylo něco podobného jako slezská expozitura Moravskoslezské země po roce 1945, která si ukousla až příliš ze severní „neslezské“ části Moravy. Ta zahrnovala i Novojíčínsko a to už je skutečně neospravedlnitelné.
Ke „Slezsku“ jsem měl v plánu napsat ještě jednu věc, ale tu si budu muset nechat zase do dalšího článku, protože už se mi nedostává času. Tak zase někdy příště.

P. S. Bude-li si někdo pročítat původní článek o Slezsku ještě jednou, může se pokusit hledat jednu jazykovou zvláštnost, kterou jsem si tam dovolil v jednom případě vložit. Je to jedna syntaktická (skladebná) věc, která normálně v češtině není možná a kterou zamýšlím do moravštiny (bude zmíněna až v díle o skladbě; není to mimochodem můj výmysl, skutečně se to v několika slovanských jazycích užívalo, dnes už to, pokud vím, žádný slovanský jazyk nemá). Pochopitelně jsem musel v daném článku užít českou slovní zásobu a české hláskosloví, ale i tak jde o spojení, které zní v češtině podivně. Docela se divím, že si toho nikdo nevšiml.

Advertisements

99 thoughts on “Ještě jednou ke Slezsku

  1. Slezsko a spolkové zeměJá bych to viděl asi takto:národ český skládající se ze dvou kmenů z nichž první(dějinně) byl ten moravský.Český kmen žije ve spolkové zemi Čechy a metropolitní zemi Praha.Moravský kmen žije ve spolkovýé zemi Morava a ve spolkové zemi Jižní Slezko.To je dle mě ideání státní uspořádání.A k tomu Slezsku:V polsku je Horní a Dolní Slezsko.V České republice se postupně od odsunutí Němců začalo vytvářet dnešní Jižní Slezko,které je národnostně(Češi) úplně jiné než polské Horní a Dolní Slezko.

  2. Cabbage,„Plivni stokrat do more, ono se nevzpeni.“ Co delat. Ma to smysl, nebo je vse zbytecna ztrata casu. Hezky Vas zdravim.

  3. smysl?je otázka smyslu lidské existence, lidského snažení, jedna z odpovědí je ta, že smyslem existence lidského individua je uspokojovat své potřeby, takže tato diskuse má smysl(neboť naplňuje potřeby lidí zúčastněných, potřeby formulovat názor, říci jej jiným lidem, reagovat na jiné názory) dokud nás bude bavit……

  4. Jak Slezané a Moravané plivají do mořeKarlo, pokud někoho pěkně zdravíte tak s ním obvykle souhlasíte. I já bych se tedy mohl k pěknému pozdravu pro Cabbageho připojit, protože tak nějak jak to naznačil jsem si to představoval i já. Ale musím dodat, že jsem na tomto světě déle než Cabbage a vím již, že život je složitý. Kdyby vždy šlo jenom o to co se nám líbí a co ne byla by to nádhera. Ale v životě a společnosti jde spíše o to co se podaří a co má naději ná úspěch. Nepřidám tedy žádný svůj názor na Slezsko, ale pouhou historickou sondu jak se situace kolem Slezska a Moravy vyvíjela od roku 1989. Měl jsem tu čest pozorovat to od té doby doposud a to jako vniřní pozorovatel (tzn. žijící v České republice). Po roce 1989 byla nastolena otázka přetvoření Československa z dvojfederace na trojfederaci. Nebyla to myšlenka nová, navazovala na názory z roku 1968 kdy se československá federace vytvářela. Trojfederace by znamenala že kromě České republiky a Slovenské
    republiky vznikne ještě třetí subjekt federace a to Moravskoslezská republika. Výhody takového řešení pro Československo jsou zjevné. Odstranil by se ten stav kdy tu byl jeden silnější partner (Česko) a „mladší bratříček“ (Slovensko). Za existujícího stavu se ti dva neustále hašteřili. Češi moc rádi Slováky neměli a to platilo i naopak. I mnozí dnešní politici, kteří Moravě nefandí přiznávají, že trojfederace mohla zachránit Československo. Se Slezskem se počítalo, že bude tvořit republiku společně s Moravou. Bylo těžké prosadit třetí subjekt federace (a nakonec se to ani nepovedlo) a čtvrtý by byl nereálný úplně. Navíc se vycházelo s prvorepublikové tradice. Jenže Česká ani slovenská strana trojfederaci (či dokonce čtyřfederaci) nechtěla. Proč by se Praha měla dělit o moc nejen s Bratislavou ale nově i s Brnem? Slováci zase nabyli dojmu, že z pomyslné poloviny federace by se stali pouhou třetinou a Čechúni by měli dvě republiky zatímco oni jen jednu. Ale nejspíš šlo hlavně o tok peněz. Jen ojediněle
    některé Slováky napadlo, že Morava je přechod mezi Čechami a Slovenskem a kdyby byla republikou nemuselo by u Starého Hrozenkova začínat nepřátelské Česko. A tak se Češi a Slováci ve své dvojfederaci vesele hašteřili až pánové Klaus a Mečiar kvůli svým korytům Československo zlikvidovali podle hesla „rozděl a panuj“.Někteří lidé se domnívají, že kdyby nedošlo k likvidaci Českoslovenka trojfederace by jistě vznikla. Ale to jsou jen úvahy.Nyní se zdálo, že pro Moravu a Slezsko nastala příhodná chvíle. Za dob Českoslovenka byly moravské návrhy odmítány s odůvodněním, že Moravané nejsou národ a československá federace je založena na národním principu. A co zdůrazňuji, nyní teoreticky mohlo být subjektem federace i Slezsko. A právě koncepce 2-4 federace je doposud v moravském hnutí nejsilnější. A také myslím, že zemský princip doposud převažuje nad národním, ale mohu se mýlit. Ty dvě země jsou Čechy a Morava, dále jsou ve hře Slezsko a Praha.Přestože, dnes již vztah ke Slovensku
    federalizaci nebrání. Opět, jak se zdá, se federace konat nebude. Vždyť Moravané ani Slezané nejsou národ, tak na co…?Závěr: není, přenechám prostor pro další.

  5. Re: smysl?Pro Moravu je jistě možné pracovat užitečněji než věčně diskutovat. Ale úplně bych diskusi neodsuzoval. Diskuse přitahuje další lidi a vzbuzuje zájem o danou problematiku. Jde o to kolik kdo tomu věnuje času. Čas od času něco napsat není na škodu.

  6. O kniežetstvie Opavském„Kniežetsvie Opavské od starodávna i s tiem kniežetstviem ku pomoci zemi tejto jest vždy bývalo i býti jmá, a v jiná Slezská kniežetstvie nesluší, neb jest to kniežetstvie vysazeno z Moravy a vyňato, jakožto i k biskupstvie Moravském slušie. Než což se práva dotýče, v tom své zvlášční vysazení jmá a saud svuoj, ani kníže ani kto z toho kniežetsvie jmá neb muož sem k tomuto právu pohnán býti, ale tam se súditi jmá. Než to z práva jest, že když tam páni zemané věc uhoditi nemohú, a strany žádají, neb jim se samým zdá, tehdy píší pře oboje na cedulích, a k tomu listy, jsú-li kteří stranám potřební, v svój list zavrúce zapečetí, a s tiem sudieho vypraví na sněm panský, žádajíc a prosíc pana hajtmana, úředníkuov a pánuov za naučení a ortel. Páni to ohledajíc a rorvážíc, na to jim nález svuoj psaný pošlí pod pečetí páně hajtmanovú, a úředníci tu kdež se to jedná, v Olomúci neb v Brně, pře sobě sepsané zachovajíc a listů, ač jsú kteří přípisové,
    nechají, než listy zase jim též v svém listě zapečetěné pošlí. Tu tam povinni jsú tomu nálezu písaři, jako jiní, dáti mají. Také knieže Opavské muož zde v právě seděti, neb se nalézá, že jsú páni dopustili při sobě v saudech knížatóm Opavským sedati.“Kniha Tovačovská, aneb, Pana Ctibora z Cimburka a z Tovačova zemského hejtmana Moravského Sepsa… str. 122-123

  7. Re:Re: Smysl. Slotrone,mate dojem, ze travim moc casu zde blogu? Ja se staram, aby to tu neusnulo a jak videt, ctenaru je kazdy den dost. A vsichni se dobre bavi. Nejvic mne tesi, ze se po dlouhe dobe ozval Jirxjax.Formuluje moc hezky, mel by prispivat do diskuze.Jinak Slotrone, ja se kazdy den modlim, aby vse, myslim tim Ceskou republiku jako takovou, zustalo tak , jak to je. Cili zadne stepeni, nybrz efektivni spravovani zeme jako celku.Josef ztratil z toho duvodu sebeovladani a ja potom take.Z lasky k bliznimu mu verejne odpoustim.A Alesovi take.

  8. Karlo, na Vás jsem při odpovědi jirxjaxovi ani nepomyslel. Jinak souhlasím, že by mohl také něco napsat.

  9. Citat pro dnesni den.Gilbert Keith Chesterton, (1874-1936) angl. spisovatel:“ Clovek je ochoten zemrit za vznesenou ideu, za predpokladu, ze mu tato neni zcela jasna“.

  10. Cabbage,vim, ze se dejinami Slezska zabyvate, podivejte se nawww.libri.cz/kniha.php?kniha=221Rudolf Zacek, Dejiny Slezska,ukazka knihy ve formatu pdf velmi zajimavaHezky pozdrav take Slotronovi, verim, ze nema duvod na mne myslet.

  11. Cabbage, pamet, omluva za chybu.„…plivni si stokrat do more, ono se nezpeni…“ (napsala jsem nevzpeni a povazovala to za spravne).Divala jsem se do „Google“ odkud mam tu vetu, ktera mi po nekolik desetileti uvizla v pameti. A hle K.H. Borovsky, Krest sv. Vladimira, z dob predmaturitnich.Vim urcite, ze jsem se s tim pozdeji nesetkala, byla jsem za kratkou dobu na to za hranicemi.To,o cem my tady diskutujeme, nebudete urcite tak dlouho vlacit sebou.Preju vse dobre.

  12. Cabbage.Je to mozna ostuda, ale od Borovskeho v knihovne nic nemam. Az pojedu do Ceska zajdu do antikvariatu.

  13. Karlo,„Plivni stokrát do moře ono se nezpění“ je věta nám všem notoricky známá ze školy.Také si ji,ale pamatuji,protože je opravdu hodná zamyšlení.A taky,protože je opravdu pravdivá.Jinak Vám Karlo Havlíčka moc nedoporučuji,protože jeho literatura je dost proticírkevní a zbožného člověka jako vy by mohla jen popudit.Hezký pozdrav Karle,Slotronovi,atd.

  14. A děkuji za odkaz,poslední dobou nemám moc času na počítač,ale budu se sna´žit v nejbližší době se na tyto stránky dostat.

  15. Tak ted opravdu absolutne naposledy.Pane Mgr.Svobodo, loucim se tentokrat opravdu natrvalo. Bylo mi na zacatku potesim se zde na Vasem blogu zucastnovat diskuzi o Morave. Jak jste zjistil, v me posledni odpovedi Slotronovi, moje nazory uz nekoresponduji s Vasimi.Mejte se hezky, preji Vam hodne osobnich uspechu.Rovnez vsem osobam, ktere se mnou po celou tu dobu diskutovali. Cili nashledanou Kenny,Inko, Zdenale, Slotrone, Josefe, pane Kozohorsky,Alsi , Cabbage…. Preju vsem jen to dobre.

  16. Re: Slezsko a spolkové zeměJeště se zastavím u prvního komentáře pod tímto článkem. Je to návrh jakéhosi „komplexního řešení“. Já se domnívám, že my Moravané vlastně nemáme právo rozhodovat o Praze a Čechách. Přirovnal bych to k Německu. Jsou tam, mimo jiné, spolkové země – Berlín a Braniborsko. Berlín se rozkládá na historickém území Braniborska, ale dnes tvoří samostatnou spolkovou zemi. Před několika lety vznikla myšlenka obě spolkové země spojit. Sloučená země se měla nazývat Berlín-Braniborsko. Proběhlo referendum v Berlíně i Braniborsku. Dopadlo to tak, že Berlíňané i Braniboři spojení odmítli. V Berlíně měli odpůrci spojení mírnou většinu a Braniboři odmítli sloučení naprosto drtivě. O této záležitosti rozhodovali ti, kterých se to týká – Braniboři a Berlíňané. Naproti tomu třeba Bavoráci, Sasové a jiní do toho zasahovali. Podobně ani my Moravané nemáme právo nařizovat Čechům a Pražákům jestli mají být v jednom útvaru. Chceme si o své zemi rozhodovat sami, ale
    právo rozhodovat o záležitostech jiných nemáme. Pokud se naše země má rozkládat na území Moravy a Slezska tak se můžeme o tom bavit, ale do pražských zaležitostí nám nic není.

  17. Oprava a pro KarluO této záležitosti rozhodovali ti, kterých se to týká – Braniboři a Berlíňané. Naproti tomu třeba Bavoráci, Sasové a jiní do toho zasahovali.Patrně jste měl na mysli nezasahovali.A teď pro Karlu,byla by věčná škoda kdybyste tu skončila,mě by to také mrzelo,nehledě na to,že jestli Vás to tu baví(jako že předpokládám,že ano)tak byste tu měla zůstat.Toť vše.

  18. Cabbage,co by mne tu melo bavit? To divadlo o nicem ? Sbohem a uz nikdy vice. Bavte se sami, je vas tu dost.

  19. Karlo,já osobně považuji za zábavu diskutovat,některé příspěvky jsou opravdu zábavné,ale pokud jste skutečně rozhodnutá pak Vám přeji hodně štěstí v životě a snad někdy na shledanou.

  20. Cabbage,nevim, co Vam vubec na tom zalezi, mate se mnou neco spolecneho, krome techto smyslenin pro zabavu? Nashledanou? Prosim Vas na co? Co bychom si my dva, ktere deli generace, mohli povidat? Neberte to prosim osobne.Chyba byla na me strane. Pozorovala jsem uz delsi dobu, ze s diskuzemi neco nesouhlasi. Za to, ze mi prejete stesti dekuju. Ja Vam preju totez.

  21. Ano,cool kecat o nicem a to vydatne, Cabbage, a hlavne na ukor druhych. Sam zustat pekne v anonymite a bavit se.

  22. Pane Mgr. Svobodo,prosim o vymazani techto trapnych a obsahove prazdnych, tudiz zbytecnych rozhovoru s Cabbage a Alesem. A jestli Slotronuv komentar stoji za zachovani, musite posoudit sam. Nic jak divadlo a kamuflaz.

  23. EnklávyOtázka na autora článku. Píše se tam o výměně území mezi Holasickem a neslezskou Moravou – Moravská Ostrava za Odersko. Jak by to mělo být s moravskými enklávami z dob Rakousko-Uherska? Měla by Morava požadovat náhradu i za ně nebo ne?

  24. EnklávyTo si, myslím, je zbytečnost. Pokud pořád bude autonomní Holasicko („Slezsko“) součástí Moravy, o nic nejde. Navíc by se v případě nějakých kompenzací za enklávy z toho už tak nevelkého autonomního území dále ubíralo a to asi není dobrá cesta.

  25. K enklávám a neznámému pisateli,K enklávám:Myslím,že by se měli stát součástí moravské země nikoliv jihoslezské,ta si i tak ukousla z Moravy až až.A pisateli: Stěžujete si na moji anonymitu a přitom vy nepoužijete ani „pseudonym“.Víc už k tomuto textu nemám co říct(vše jsem řekl nahoře) a tak se budu snažit stranit diskuze abych ne dráždil neznámého pisatele(říkejme mu třeba Magor).Nebudu tedy dráždit Magora a jemu podobné.Mimochodem Magor k tomu bude mít určitě spoustu připomínek.

  26. Historie je sice pěkná věcale důležité je to, co si kdo dokáže vybojovat v přítomnosti. Pokud Morava dostane zpět ztracenou samosprávu, nebude to proto, že by ji Češi po zralé úvaze Moravanům z historických důvodů vrátili, ale proto, že Moravané budou „otravovat“ tak silně a hlasitě, že se tomu nebude možno vyhnout. A podobně bych to viděl se Slezskem. Pokud vznikne silná občanská iniciativa pro autonomní Slezsko a bude své představy prosazovat důrazně a hlasitě, pak je nutné s ní jednat. Ale jinak myslím, že úvahami o Slezsku si Moravané sami vyrábějí problém. Nemít ještě ani náznak moravské samosprávy, a už řešit otázku autonomní oblasti v rámci Moravy, která zatím po žádné autonomii nevolá… hm, my si to Slezsko nakonec sami vyrobíme!

  27. Cabbage,je mi lito, ze to tak daleko muselo dojit. Omlouvam se ctenarum tohoto blogu za komentare, ktere sem nepatri a Vam Cabbage za prehnanou kritiku z rozcileni.Cabbage mir (dlouhe“i“). Je pravda, ze nevim ani o jednom zde na blogu, co vlastne ve skutecnosti zamysli, jestli take jen nehraje a kdo je.Cili, mejte se opravdu vsichni hezky a zijte svobodne, t.j. zodpovedne vuci druhym.

  28. Enklávy II.Paradox je,že na území mor. enkláv je největší slezské cítění,takže jejich připojení k Moravě asi není reálné,ale myslím si,že by se k Moravě mohli připojit některé jesenické oblasti,kde je naopak silné moravské cítění.

  29. Historické hranice„že by se k Moravě mohli připojit některé jesenické oblasti,kde je naopak silné moravské cítění“ – To už bychom neměli přehánět: autonomie „Slezska“ může být založena jen na historické argumentaci, takže taky jeho hranice by měly být pokud možno historické. Jinak by ta autonomie vůbec vlastně neměla smysl.

  30. Pane magistre,kdybyste pozorne cetl, vsimnul byste si, ze „Enklavy II.“ je „prachsprosta“ ironie.Vy na to odpovidate vazne.To s tim Slezskem je „lächerlich“.

  31. Omluva.Omlouvam se Cabbagemu za vyraz „prachsprosta ironie“ v predeslem komentari. Ve slovniku spisovne cestiny vyraz „prachsprosty“ neni, bude to zrejme nadavka ; myslela jsem tim jednoduchou, na prvni pohled jasnou ironii.

  32. Omluva II.Byly to opravdu me zaverecne vety zde na blogu.Pane Mgr.,Vase posledni tri komentare jsem nemohla nechat tak stat.Pristi uz se mne nebudou tykat.

  33. ParadoxPříspěvkem enklávy II. jsem chtěl poukázat na územní problematiku už tak problematické oblast.A mohl bych se zeptat co znamená „lächerlich“.Děkuji za odpověd.

  34. Re: Paradox„Příspěvkem enklávy II. jsem chtěl poukázat na územní problematiku už tak problematické oblast.“ – Já bych řekl, že enklávy byly odsouzeny k postupnému zániku už v době, kdy existovaly. Dnes už skoro nikdo neví, že to bylo, takže bych to neoživoval.“lächerlich“ – znamená „směšný“ (německy)

  35. Chci federativní uspořádání ČeskaNavrhuju federativní uspořádání, tak jak to už bylo řečeno x-krát.1) Země česká (Čechy/Bohemie)2) Země moravská nebo moravskoslezská (Morava + moravské Slezsko)3) Praha (hlavní město se statutem spolkové země a rovněž hlavní zemské město Čech)Hlavním zemským městem Moravy jednoznačně Olomouc (díky poloze, to aby se Ostraváci nehádali s Brňáky).

  36. doplněníSoučané kraje ponechat, pouze změnit jejich hranice tak, aby odpovídaly historické česko-moravské hranici. Zrušit nesmyslný kraj Vysočina!!!!

  37. federativní uspořádání ČeskaPonechávám stranou chuť Čechů se do nějaké federalizace pouštět a rovnou důrazně nesouhlasím s Prahou jako federální zemí na stejné úrovni jako Morava. Už tak by měly Čechy v takové federaci převahu (asi 6:4) a vy ještě chcete dát Čechům dva hlasy proti jednomu moravskému. To je naprostá blbost! Nad tím se nemůže uvažovat!

  38. FederacePraha by měla statut metropolitní země a hlavním městem Čech by mohla být Plzeň a hlavním městem Moravy určitě Brno.Je to hlavní dopravní uzel a nemá daleko do Vídně ani Bratislavy přímé spojení s Prahou apod.A co se týče převahy hlasů tak by se to vyrovnalo zemí Moravskou a zemí Jihoslezskou.

  39. K federativnímu uspořádáníPraha může být federální zemí. Nejde přece o to kolik bude ve federaci subjektů, ale o míru vnitřní autonomie. V Německu má statut země Bavorsko, stejně jako městský stát Brémy, nebo novodobý miniaturní výtvor Sársko (vytvořila ho Francie po 1. světové válce v rámci pokusu odtrhnout tento kousek území od Německa). Pokud jde o počet hlasů stačí vyloučit možnost přehlasování v parlamentu. Podobně jako tomu bylo v době Československa kdy poslanci z ČR a SR hlasovali odděleně.

  40. FederaceTím „a co se týče převahy hlasů tak by se to vyrovnalo zemí Moravskou a zemí Jihoslezskou“ chcete říct, že si rozdělíme Moravu na dvě části, protože si Češi chtějí (a chtějí vůbec???) vlastní zemi rozdělit na dvě? Znovu opakuju, že to je naprostá blbost, a pokud by se vůbec uvažovalo o federaci, pak jen dvoučlenné: Čechy-Morava.

  41. Jižní SlezskoKromě toho tvrzení z prvního komentáře, že „V České republice se postupně od odsunutí Němců začalo vytvářet dnešní Jižní Slezko“, je taky nesmyslné: Němci byli jediní, kteří v rámci ČSR chtěli uchovat Slezsko. Po jejich odstranění naopak bývalé Slezsko splynulo se severní Moravou.P.S. předchozí komentář je též ode mě

  42. Dalsimoravaku,„odstraneni“ Nemcu, neznate jiny vyraz?I kdyz byli Nemci „odstraneni“, cesti Slezane se za Slezany povazuji.Kdyz ne za Slezany, tak za Cechy.

  43. Pro anonyma:Nech si ty tvé chytrosti. Buď sem taky něco rozumného napiš, anebo se alespoň podepiš!!!

  44. Česko-moravská federace?To, že Češi nemají chuť do nějakého dalšího federalizování, je důsledkem osvěty našich politiků a neznalosti lidí českých a moravských dějin. Když už jsme u toho, možná by stálo za řeč spočíst volební hlasy KSČM a ČSSD na Moravě a Slezsku. Komunisti zničili v roce ´49 zemi Moravskoslezskou a ČSSD provedla takzvanou územně-správní reformu a vymyslela česko-moravský kraj Vysočina. Pánové Langer či Topolánek z ODS se patrně považují za hrdé moravské Čechy, nikoliv za Moraváky. Bolek Polívka vám to nezachrání.Proč by nemohla být Praha s federálním statutem tak jako Brusel v Belgii? Plzni jako hlavnímu městu Čech říkám jednoznačné ne, už pro tu polohu.

  45. Ten předchozí příspěvek vypadá sice chaoticky, má však logiku. Chtěl jsem říct, že spousta lidí na Moravě volí komunisty i socany i přesto, co tyto politické strany s Moravou provedly. Čelní politici pocházející z Moravy se nehlásí k moravanství. Současná Morava s kouskem Slezska je začleněná do centralizovaného českého státu. Většina Čechů nemá zájem o federativní uspořádání, byť mně by se to líbilo. Ten popud musí přijít od vás z Východu, musí s tím vyrukovat někteří politici, musí se o tom mluvit a psát.

  46. Re: Česko-moravská federaceLJM, ale vždyť ten popud už tady byl na začátku 90. let, a také všechny argumenty už byly tehdy vysloveny. Výsledkem bylo, že parlament České republiky tehdy neschválil zavedení zemského zřízení. Takže znovu otevírat otázku tehdy zemského, dnes federativního uspořádání nemá význam, pokud se neobjeví něco nového, nějaká nová skutečnost nebo argument, který ještě nezazněl. Z toho logicky vyplývá, že v současnosti lze uvažovat pouze o dvou variantách – zachování současného stavu nebo úplná samostatnost Moravy. Nemám z toho radost, ale je to prostě tak.

  47. Nemohu posoudit. Já na počátku 90. let politiku ještě tolik nehltal, respektive jsem jí nerozuměl. Takže nevím kdo s kým o čem jednal a co bylo nebo nebylo vysloveno.

  48. SlonzáciZajímavý článek o obyvatelstvu Těšínska http://www.bruntal.net/view.php?cisloclanku=2005061604 . Dodávám, že Těšínsko není celé Slezsko. K našemu Slezsku patří jen polovina Těšínska a z této poloviny je polovina lašská (pruh území kolem Frýdku). Zaujalo mně, že Šlonzáci přeferovali Československo před etnicky homogením Polskem. Zajímavé je jak se měnila národnost podle situace. Němci využili slezskou národnost pro své cíle. Po válce zase Slezanům nezbylo nic jiného než státi se „dobrými Čechy“ a jsou „dobrými Čechy“ doposud (pokud nejsou Poláky). Ve skutečnosti je toto území značně nečeské.

  49. Jen pro pořádek,Aleši zenské je totéž co federativní uspořádání.Třeba v Rakousku a Německu jsou spolkové země,ale oficiálně je to federativní uspořádání,je to prostě totéž.

  50. Slezsko či co vlastně?„Slezsko není MOrava!“ – Ale však taky nikdo nepochybuje, že Slezsko (přinejmenším od konce 2. světové války) je součást Polska (čímž opravuju chybné mínění paní Honzkové), takže to není třeba zdůrazňovat s vykřičníkem.Ovšem pokročme dále. Je jasné, že takovéto výkřiky ničeho nedosáhnou. Co kdybyste nám, Opaváku, pověděl svou (ale vážně) realistickou představu, jak si představujete budoucnost území, které údajně není součást Moravy?

  51. Slezsko je české!A Morava taky, neboť se tam hovoří česky. Národ se identifikuje jazykem.Servus moravistánci.Josef

  52. Josefe,věděla jsem, že to nevydržíte. Jenomže na nás jste krátký (ne krátkej).

  53. Karlo,divila by jste se, u nás jihozápadním dialektem také krátký, obecnou češtinou krátkej …Tip na dobrou hudbu:radio Rota – etnoproud – makedonski pesni.Dobro došli Karlo.

  54. Moravská vlajkaTento příspěvek jsem našel na lide.cz: „Hetfild – 26.05.07 22:29:18 VlajkaSlezko zdravi kolegy Moravany.Mam otazečku kde koupim Moravskou vlajku?? Nevite nahodou, at hledam jak hledam ,nenachazim. “ – Domnívám se, že to o něčem vypovídá.

  55. Slezsko je české„Slezsko je české!“ – Domnívám se, že tento směr uvažování je absurdní. >>A: Slezsko není Morava! Nenecháme se pohltit Moravou! B: A co tedy Slezsko je? A: Slezsko je české!

  56. Josefe,vašemu zvláštnímu humoru jsem nikdy nepřišla na chut. Nejsme stejně naladěni a ani nebudem.Nerozumím Vám.

  57. Národovecký paňáco …Že kdos chce koupit moravskou vlajku a pochází ze Slezska, má pro vás vypovídací hodnotu? Ježkovo voči!

  58. Vlajka„Že kdos chce koupit moravskou vlajku a pochází ze Slezska, má pro vás vypovídací hodnotu? Ježkovo voči!“ – Nevím, jak pro vás, ale pro mě například skutečnost, že někdo na Moravě s citovým zaujetím shání českou vlajku, vypovídací hodnotu má.

  59. SilesiaNastane čas obnovy a sjednocení Slezského národa a ani Poláci a Moraváci s Čechy nás Slezany nebudou si přivlastňovat. SDS

  60. Slezsko po nevímkolikáté„Nastane čas obnovy a sjednocení Slezského národa a ani Poláci a Moraváci s Čechy nás Slezany nebudou si přivlastňovat. SDS“ – Myslíte to vážně, nebo jen provokujete? Pokud to myslíte vážně, něco bližšího nám o tom slezském národu, který má být údajně obnoven, povězte.“http://www.psp.cz/archiv2/1925ns/ps/stenprot/150schuz/s150002.htm“ – Tím se jen potvrzuje, že svébytné Slezsko v rámci Rakouska-Uherska i Československa bylo především v zájmu Němců. To není nic překvapivého.

  61. SilesiaSíla Slezska nespočívá v jeho ukřivděnosti a provinčnosti, jako je tomu v případě Moravy, ale v jeho mezinárodním charakteru. V moderních dějinách bylo vlastně sjednoceno pouze Třetí říší na podzim 1939, a dnes je rozděleno mezi Česko, Polsko a Německo, myslím si ale, že je to tak správné. Identita slezká je česko-polsko-německá. Já jako přesvědčený Šlonzák jsem spokojen s existencí Moravskoslezského kraje a s Ostravou, která je zároveň Moravská a zároveň Slezká. A doufám, že právě tímto směrem se bude ubírat další vývoj našeho regionu – směrem k co největší pestrosti a k intenzivním mezinárodním stykům Moravskoslezského kraje s Polskem, Slovenskem a Německem.

  62. OstravaRád bych nasměroval pozornost k samotné Ostravě. Může se prosím někdo z Ostravy vyjádřit v čem vidí výhody či nevýhody případné budoucí moravské samosprávy pro Ostravu? Můj názor je ten, že klíčem k řešení postavení severní Moravy a Slezska je právě vyřešení postavení Ostravy. V dnešním centralistickém modelu státu je Ostrava – třetí největší město – vzhledem k své vzdálenosti od Prahy ve velké nevýhodě. V samosprávné Moravě by její váha jako druhého největšího moravského města nepochybně stoupla, zvlášť proto, že je centrem skutečně specifického regionu.Myslím že bysme neměli toto podceňovat, a od počátku se zajímat, jak vysvětlit Ostravakum, že pro Moravu už nebudou tím zapomenutým koutem, kam nevede ani pořádná silnice. Omlouvám se obyvatelům ostatních měst, např. Opavy, že upřednostňuju Ostravu, ale faktem je, že hospodářská síla velkých měst vždy určuje i vývoj v celém okolí.

  63. OstravaZajímavé je, že ačkoliv Ostrava není o mnoho menší než Brno, je všeobecně v ČR chápána jako město s daleko menším významem. Z historického hlediska je to samozřejmě pochopitelné, a navíc se Brno nemuselo v nedávné minulosti vyrovnávat s útlumem těžby černého uhlí jako Ostrava. Brno je dnes nezpochybnitelnou moravskou metropolí, Ostrava „jen“ velkým městem na pomezí Moravy a Slezska. Proto si myslím, že uvnitř České republiky většího postavení než centra Moravskoslezského kraje nemůže Ostrava dosáhnout, bez ohledu na to, zda bude existovat moravská samospráva či nikoliv.

  64. Sjednocéní Slezska„V moderních dějinách bylo vlastně sjednoceno pouze Třetí říší na podzim 1939.“ Dodám k tomu enom, že Slezsko sice bylo za války skoro celé osazené přímo Německem (kromě Frýdecka, keré ostalo Protektorátu), ale ani Německo ho vnitřně nesjednotilo. Hlučínsko a Těšínsko sice nakonec připadlo Pruskému Slezsku, ale věčí čásť našeho Slezska připadla Sudetskéj župě. Tož ani v Říši sa úplné sjednocéní Slezska nekonalo.

  65. Tak, tak. Je to dáno časovou posloupností tehdejších německých výbojů. Opavské Slezsko bylo připojeno k Říši jako součást Sudet v roce 1938, kdežto Těšínské Slezko bylo připojeno až o rok později jako část Slezského vojvodství rovnou do pruské provincie Slezsko. Protektorátu zbyl jen úzký pruh území na východ od Ostravice, který snad ani nestojí za řeč, a navíc Protektorát ani při nejlepší vůli nemůžeme považovat za samostatný státní útvar. Dnes zbyly Německu jen oči pro pláč a malý kousek Slezska na západ od Nisy (zcela nepochopitelně ve spolkové zemi Sasko).

  66. Souhlasím s Alešem (28)Zapomeňte na Slezsko!! Jesenicko bylo po němcích dosídlené moraváky a čechy a Ostrava byla rovněž dosídlena odevšad. To, že dnes mluví kratce, to je jiná záležitost.

  67. Historie Slezska – KrnovskoCitace p. Žáčka: … když uvážíme, že již více než čtvrt tisíciletízůstaly ze Slezska v rámci bývalých korunních zemí pouze část Opavska, Krnovska, Niska a Těšínsko…- stručný historický kalendář k tomuto tématu najdete i na http://www.krnov-info.cz/histkal.php

  68. Nové České Slezsko z pohledu v roce 1945Text z brožurky vydané v květnu 1945 v Ostravě.Nové České Slezsko jako přirozený nezměnitelný útvar zeměpisného horního Poodří bez ohledu na staré státní a zemské hranice, k němuž vedle historického Slezska náleželo by i širší Ostravsko, pokud s ním tvoří jednotné povodí a tím i stejný zeměpisný útvar.Nejpřirozenějším obvodem nové země celé horní povodí řeky Odry s jejími přítoky Opavou, s Moravicí a Hvozdnicí, Pštinou, s Trojou, Osoblahou s Prudníkem, Kladskou Nižou a Bělou po levé straně, a Jičínkou, Lubinou, Sedlničkou, Ostravicí a Olzou po pravém břehu Odry v území, jehož částečnou hranicí tvoří na jihu Bezkydy od Jablunkovského průsmyku, Moravská brána a Jeseníky bna jihozápadě až po Náchodskou bránu na západě.Toto nové České Slezsko tvoří v ohledu geopolitickém přirozenou zemi neměnného útvaru, přesně vymezenou zeměpisnou oblastí horního Poodří. Do jejího obvodu příslušely by veškeré kraje, okresy a obce,
    jejichž vody stékají do povodí řek horní Odry a jejichž přesné hranice vedly by rozvodím.V tomto směru je ve střední Evropě málo zemí, které by měly tak přesně vymezené přirozené a trvalé hranice, jako nové České Slezsko, úzce splývající s povodím Odry. České Slezsko je tedy země přirozeného trvalého a neměnitelného zeměpisného útvaru, jehož oblast tvoří celé horní povodí Odry a jehož hranice jde rozvodím.Držíme-li se tohoto přirozeného základu, jeví se nám země ČESKÉ SLEZSKO v ohledu zeměpisném jako přirozený, trvalý a více už neměnitelný celek-na rozdíl od STARÉHO SLEZSKA, které během věků své hranice častěji měnilo…Po stránce národopisné tvoří Slezsko s přilehlým širším Ostravskem jednotnou lašskou oblast, která si tento kmenový svéráz dovedla dochovati až dodnes, jako svědectví starobylé rodové svébytnosti a stejnorodosti.Starousedlý lid této národopisné oblasti, jenž příslušel lašskému kmeni Holasiců, osídlil nejen nížiny celého horního Poodří, ale svými sídly dosáhl až po
    Moravskou bránu a postoupil až do hor jesenických a bezkydských.Lašský lid, který sice uchoval si mnoho kmenových zvláštností, čerpal z českých zdrojů vzdělanosti a obrozoval se duchovně i mravně tolika českými myšlenkovými proudy, takže jimi splynul dokonale v osvětovou a národní jednotu československou….V některých úřadech byla čeština ve Slezsku zavedena dokonce dříve nežli v ostatních českých zemích. Tak v knížectví krnovském zavedena čeština do zemských desk roku 1420, t.j. o 20 roků dříve nežli na Moravě a o dokonce 80 roků dříve, nežli v samotných Čechách.P.S.Jedná se jen o malý výtah, víme toho ale o Slezsku zřejmě všichni zde moc málo.

  69. Nové SlezskoDíky za tento historicky zajímavý citát. Dovolím si ho uvéct do historického kontextu. Hneď po přečténí první věty ně bylo jasné, že sa jedná o oslavnú ódu na tzv. Slezskú expozitúru.http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Slezsk%C3%A1_expozitura_zem%C4%9B_Moravskoslezsk%C3%A9 Tento útvar vznikl roku 1945 v rámci Moravskoslezskéj země. Toto obnovené Slezsko sa odlišovalo od historického tým, že bylo zvěčené o tři moravské okresy – Moravská Ostrava, Místek a Nový Jičín – území moravského Lašska. Správní středisko sa přesunúlo z Opavy do Ostravy. Obnova Slezska byla sama o sobě pozitivním krokem. Problematické je připójéní historického moravského území. Toto sa moselo nejak zdúvodnit a tá přírucka to názorně ukazuje. Je tam argument přírodní-geografický. Stejné povodí apod. Dalo by sa argumentovat aj spádovosťú do Ostravy.
    Další argument je etnografický (národopisný) – lašské obyvatelstvo pohromadě. Zdá sa to byt pěkné. Co ale nebylo pěkné, bylo to, že nové Slezsko bylo aj „trójským koněm“ komunistú proti Moravě. Slezsko bylo prúmyslové a komunisté tam měli velikú podporu. Zatýmco Morava byla zemědělská a nekomunistická. Proto sa komunisté pasovali za patróny Slezska, protože tam měli nejakú podporu. Jak jim na Slezsku záleží sa ukázalo po roku 1948 gdy zrušili ne enom Moravu, ale aj Slezsko.Nejsrandovnější sú ty pasáže národně-etnografické. Zezačátku to vypadá jako nadějné řešéní pro lašský lid, dyž sa o něm tolik píše. Že by nové Slezsko vznilko jako nástroj lašskéj autonómie?Ani náhodú! Protože jak čteme dál, dovídáme sa že Slezané sú češtější než Moravané, ba dokonca češtější než Češi, protože už dávno splynúli (narozdíl od zabedněných Moravanú) v jednotný lid československý. A čestinu tam zavédli spíš než v Čechách. Tým netvrdím, že ty údaje nejsú pravdivé. Ano sú. Ide o to jak sa údaje
    podávajú, v jakém kontextu a za jakým účelem. Nemosíme ani umět číst mezi řádkama, abysme poznali k čemu měla tehdá Slezská expozitúra komunistom a spol. poslúžit. Proti Moravě a v dúsledku dokonca aj proti Slezsku samotnému.

  70. Troja.Slotrone, jsem apolitický člověk, bývalý nestraník z důvodů „nedospělosti“ při opuštění vlasti. Potvrzuje se znovu, že svatému je vše svaté. Prosím z toho důvodu o shovívavost a nejen při této příležitosti. Každá doba má své pririoty. Co mne ohromilo, je skutečnost, že Slezané krnovští zapisovaly do zemských desk o 80 let spíš česky, než sami Češi. Jsem ostuda, mám v knihovně věci, o kterých nevím, které jsem si kdysi pozakupovala v antikvariátech za „babku“, na kila.

  71. Slezané krnovštíomluva za velmi hrubou chybu: Slezané zapisovali;při této příležitosti dodávám zajímavost:in F.Graus,Die Nationenbildung… s.167Regino von Prüm k roku 876: regna (!) Sclavorum Behemensium et Marahensium, a sice u příležitosti dělení říše po smrti Ludvíka Němce,stejně tak u Gumpolda v 10.stol. označení Čech jako Regnum Bohemiae pro zemi i vládu

  72. No, já to také neberu tak politicky, ale spíš historicky. Ten úryvek o novém Slezsku má vynikajíci historickú vypovídajíci hodnotu. Dyž dáme dohromady znalosti dějú téj doby a dobové texty možeme sa dopídit pochopéní historického vývoja._____K tomu jazyku. Zajímalo by ňa jak mu ve Slezsku říkali. Ve středověkéj Evropě moc spisovných jazykú neexistovalo. Ani nebylo potřeba, vzhledem k nízkéj gramotnosti. Navíc tu byla latina. Neskaj máme dokonca makedónštinu apod. Spisovný jazyk ve Slezsku býl ten, kerý používali v Čechách. Tento jazyk sa uplatníl, jako spisovný, dokonca aj v Horních Uhrách (na Slovensku). Ale býl to český jazyk podle názvu? Možné to je, při jeho tvorbě měli hlavní (lesti né jediný) vliv Čechy. Byla tu např. Karlova univerzita. Aj hlavní reformátor pravopisu – Jan Hus – býl z Čech. Možné by to bylo aj proto, že země (kromě Slovenska) gde sa jazyk uplatníl, byli pod vládú českéj koruny. Tož by ňa zajímalo lesti ho fšady nazývali „český
    jazyk“.Další otázka. Jaký spisovný jazyk používali ve středověku Lužičtí Srbé?_ _ _Eště taková sonda k jazykovým poměrom středověkéj Evropy. Obchodník, kerý putovál podle pobřeží Severního mořa z Rotterdamu až do Rigy vystačíl s dvúma jazykama – německým a slovanským. Aj Riga mlúvila německy. Ale už od Lübecku na východ sedláci mlúvili slovansky.

  73. Slované.Slotrone,co jsem našla u Grause, s.28:panovník Staré Moravy Rostislav v dopise byzantskému císaři píše o svých jako “ my sloveni “ (my Slované)*, má jít ale o pojmenování zvenčí, protože prý je doloženo, že Slované měli svoje kmenová jména jako Welatabi, Vucrani,Sorabi,Wilzi,Bohemi, Moravi, Polani, Winidi, poslední je totéž co Slované (Sclavi-Winidi), jména kmenů se prý odvozovala od místa, kde se usadily.Nejstarší označení řeči bylo prý všeobecné jako slovanská, tak jak to říkáte; in Fuldské anály k roku 894: lingua gentis illius. Později, od 13.stol., se nachází u Moravanů jako řeč moravská v různých obměnách (příklad: „…vocabulis in vulgari moravico“ v roce 1342,listina Karla IV.)*pozn. vlastní: dle mne by to mohlo znamenat, že nevládnul jen Moravanům, nýbrž i jiným národům slovanským

  74. S Moravou nikdy.Moravani, jak to tady čtu, některé nesmysly se ani nedají číst, fakt , myslím to vážně, pokud by se Vaše zde vyslovené tzv. ,,pravdy“ spíše ale pravdivá demagogie někdy hraničící ještě s horším než českým šovinismem ukázaly ve Slezsku, jejím hlavním městě Opavě, či v ostatních městech a obcích. Ztratily jste totálně jakoukoliv soudnost, popíráte a falšujete historii jak se Vám hodí. Skutečné argumenty nechávate jaksi bez povšimnutí. S takovou arogancí a domýšlivostí jsem se nesetkal nikdy v životě. Např. v nějakém komentáři o trapném zbytečku co nestají ani za řeř, či jiné bezzkrupuĺozní projevy spíše svědčící o těžkém komlexu v životě a ducha autora nemá cenu rozebírat. Vzkazuji všem tzv. Moravanům, zanechte tyto trapné útoky vůči Slezsku, pokud nechcete aby to bylo činěno se stejnou arogancí a záští, jakou to činíte vy, kteří nemáte žádného dobrého slova na Čechy, právě pro Českou přezíravost aroganci vůči menšímu útvaru. Dokazujete jen, že by jste
    byly ještě horší než jsou Češi v uplatňování své politiky neuznávání rozmanitosti národností. My ve Slezsku velmi dobře víme jak jste se vždy chovali, když jste alespoň na chvíli využili příležitosti a anektovali jste naše Slezsko. Vždy to dopadlo katastrofou. Proto i velmi spořivá centrální vláda ve Vídni musela zasáhnout a vládu vrátit zpět Slezsku a Opavě. Tato anabáze chaosu a rozkradení , která např. trvala jen pár měsíců v roce 1861, byla pro naprostou anarchii a chaos ve Slezsku způsobenou tzv. Moravskou gubernií dokazuje, že pám bůh nás ochraňuj před moraváky. Podívejte se, jak dopadla Opava pod nadvládou tzv. Ostravského , později patvarem Severomoravským krajem v čele s moravisty v Ostravě. Jste to vy, co hlásíte úctu k tradici, ale jen pokud se týká tradice tzv. Moravy. Jakmile jde o Slezsko vymýšlíte různé pasáže vytržené z kontextu a jiné fabuláty, za které by se nemusel stydět ani Hitschcot. Nic na světě již nezmění na faktu a skutečnosti, že Slezsko mělo má a doufám , že až doroste nová ničím
    nezkažená generace mladých vzdělaných Slezanů, bude mít opět stejné atributy jako Bavorsko, Korutany , Burgunland(které je velmi podobné útvaru a hranicí jako naše Slezsko)a jiné zemské útvary. Slezsko se vždy dokázalo nakonec vymanit z područí, a bylo to i v dobách kdy tomu již nikdo nevěřil. Jeden článek tady o tom hovořil, Slezsko nepodceňujme, ano nepodceňujte zdánlivě menšího, podívejte se kde je Slovensko, proč je Luxemburg tak malý ale prosperuje, vážení opravdu nás neparcelujte nebo to máte zbytečné, píšete jak je Slezanství slabé,pravda je taková , že ač nám Češi a moravani upírají svaté právo na sebeurčení, stále vznikají společnosti a instituce se slezskými názvy, chytrý ví a hloupému napověz, ale Vám některým ani nepomůže nápověda. My na rozdíl od Vás moc nenamluvíme, ale víme, že když přijde čas, až to bude mít smysl Slezsko zase bude mít své postavení hodné bohaté historii. Ale rozhodně to bude bez Vás, snad jedině vedle vás. Rozhodně se nebudeme ptát zrovna Vás moravanů o nějaké dovolení, kde
    jsem dokonce četl vtipálka, že by Slezsku dovolil jedině omezenou autonomii. No, řekněme, že v Opavě máme léčebnu, myslím si, že blíže je ale v Brně.Tedy až nazraje čas, jedině my, Slezané ve Slezsku rozhodneme o tom, kam se v budoucnu budeme ubírat, a rozhodně nebudou slyšet hlasy odněkud, s kým máme špatnou zkušenost. Viz ukázka přivandrovalců z jihu, kteří nám opět v nedávné historii předvedli jak umějí hospodařit na opuštěných statcích s kompletním vybavením po Němcích. Takže moravané, na závěr si poslechněte váženého slezského senátora, co si o vás myslí ve Slezsku(a dědí se to u nás z pokolení na pokolení)Pánové! Již r. 1782 stal se pokus sloučiti Slezsko s Moravou. Pro četné stížnosti do nepřístojností musila již po 10 létech býti každá země odděleně spravována. Je zajisté pravdou, že teprve v r. 1849 dostalo se Slezsku vlastního zemského presidenta. Chci vám však z nadbytku stížností, které tehdy byly předneseny do správy společného správního útvaru Slezska s Moravou, sděliti několik
    výtahů: Tak řečeno je v jedné stížnosti: ťMáme stále.jen platiti a ničeho z toho. Dokonce hledí se nám za pomoci brněnského gubernia vzíti i to, co si sami na své útraty ve své provincii zřídíme.Ť Slezská města byla postavena pod vrchnostenský, v této míře dosud nikdy nestávající poručenský systém. Smísení provinciálních vlád Moravy a Slezska v jeden úřad vyspělo vždy jen v neprospěch Slezska. Roku 1849 poslal zesílený slezský veřejný konvent pamětní spis na společné ministerstvo, z něhož vyjímám, že Brno béře ze Slezska jen peníze, aniž by něčeho činilo pro jeho rozvoj. Bylo si dále stěžováno do liknavosti, se kterou se pravidelně stížnosti vyřizují teprve tehdy, když zlořády způsobily citelné škody. Při tom chtěl bych vytknouti, že tehdy podrželo ještě Slezsko svou vlastní autonomní správu, která, jak známo, se nyní rovněž překládá do Brna. A v budoucnosti, pánové, nebude tomu jinak. Jen to jediné bude zde, že pro příště takové stížnosti budou policejním ustanovením předlohy potlačeny a stěžovatel snad
    ještě potrestán.Pánové, jak se o správě na Moravě smýšlí, na to optejte se jen moravských enkláv, ty vám budou význačnou – píseň zpívati. Nechtěl bych o správě Slezska v porovnání k Moravě mnoho říci. Odkazuji jen na brožuru, která byla starostou Kozdoněm v Českém Těšíně vydána a která zvláště proto má velký význam, poněvadž rovněž ukazuje, jak třeba si ceniti sliby, jež z prvých míst, od předních státníků ve státu národům byly učiněny. Co vše se neslibovalo polskému lidu ve východním Slezsku v dobách plebiscitu a ani toho nejmenšího nebylo z toho dodrženo! Veškerá veřejná potřeba na Moravě činí Kč 97.42 na hlavu, ve Slezsku Kč 89.26. Náklad na ústřední správu činí na Moravě Kč 11.13, ve Slezsku jen Kč 6.18. Osobní náklad na Moravě Kč 43.74, ve Slezsku jen 21.8. Morava měla třetinu ošetřovacích výloh, má ji ještě dnes, kdežto slezské obce jsou jí zproštěny..S hrůzou patříme na zkušenosti, kterých jsme nabyli za války ve Slezsku a na Moravě. Ve Slezsku vzorná správa ve způsobu
    opatřování a rozdílení, na Moravě vyložená anarchie. K tomu přistupuje i to, že právě dopravní prostředky ve Slezsku činí nezbytným, aby ústřední úřady, aby druhá instance byla v této zemi. Máme neobvyklé špatné dopravní prostředky, nemáme drah, probíhajících zemí, nýbrž dráhy, které jdou kolem země. A již dnes je pro obyvatelstvo spojeno s velkou námahou, přijíti ke druhé instanci do Opavy.

  75. Odpověď – 1. část„Moravani, jak to tady čtu, některé nesmysly se ani nedají číst, fakt , myslím to vážně, … Ztratily jste totálně jakoukoliv soudnost, popíráte a falšujete historii jak se Vám hodí.“ – Hluboce by mě zajímalo, co v článku jsou nesmysly, a jaké historické události jsou zfalšovány. No jen se nestyďte to uvést (a pro příště si pamatujte, že když „Moravani“, tak „ztratili“).“Skutečné argumenty nechávate jaksi bez povšimnutí.“ – Pokud si pod „skutečnými argumenty“ představujete třeba řeči o odvěkém slezském národu, jak se (asi pod jiným článkem) vyjádřil jiný slezký „moravobijec“, pak máte plnou pravdu – takové „argumenty“ opravdu necháváme bez povšimnutí.“Např. v nějakém komentáři o trapném zbytečku co nestají ani za řeř, či jiné bezzkrupuĺozní projevy spíše svědčící o těžkém komlexu v životě a ducha autora nemá cenu rozebírat.“ – Schválně se raději nejprve zkuste podívat, jakému Slezsku vládla Marie Terezie na
    začátku své vlády (1740) a jakému na konci své vlády (1780) a rozlohu obou území porovnejte.“Dokazujete jen, že by jste byly ještě horší než jsou Češi v uplatňování své politiky neuznávání rozmanitosti národností.“ – Vy si jednak neuvědomujete, jaká byla národností minulost Slezska, jednak jste zřejmě zdejší články o Slezsku nečetl nebo je četl ledabyle. V opačném případě byste musel vědět, že až do druhé světové války bylo území „rakouského“ („československého“) Slezska národnostně smíšené – většinu v něm tvořili Němci, kteří jej za dob Rakouska také politicky ovládali (a tito Němci se rozhodně hlásili k němectví!), pak zde byli lidé hovořící takzvanými severovýchodními či lašskými dialekty, kteří – pokud vůbec měli nějaké národností cítění – se až do asi poloviny 19. století považovali většinou za Moravany, a převážně v Těšínsku žili Poláci (za Rakouska jejich političtí představitelé usilovali o přeřazení těšínského knížectví k Haliči). Toto národnostní složení přetrvalo i do Československa, s
    tím rozdílem, že pochopitelně ubylo Poláků, neboť východní Těšínsko bylo zabráno Polskem, a poměr Němci:“Čechoslováci“ se mírně změnil ve prospěch druhých (důvody jsou nasnadě). Dramatickou změnu přinesla druhá světová válka: po jejím skončení museli německy mluvící obyvatelé (ne zcela všichni) odejít (je paradox dějin, že dnes – aspoň pokud jde o hmotnou stránku, ale nejspíš nejen o ni – žijí lepším životem, než jaký by žili, kdyby mohli zůstat) a československá vláda území dosídlila jednak z jižnějších částí Moravy (o to ostatně usilovala i tehdejší moravskoslezská zemská vláda!), jednak po r. 1948 záměrně i ze Slovenska a Čech, později i Řecka (uprchlíci před tamní občanskou válkou) atd., aby území ztratilo historické kořeny (dokonce i Poláků dále ubylo). Od té doby prakticky nemá smysl mluvit o rozmanitosti národností, respektive nevím, kterou rozmanitost národností máte na mysli; pokud zrovna právě tu, kterou vytvořili po druhé světové válce komunisté, pak s ní toho v současné době ani Moravané (v
    jakémkoli významu) moc udělat nemůžou. Zřejmě ovšem máte na mysli slezskou národnost, jenže: to je záležitost až podledních dvou desetiletí a předtím v dějinách nic takového nebylo. Hlavně ale, jak jsem napsal v tomto nebo předchozím článku: vaše útoky na šovinizmus Moravanů jsou zcela neoprávněné – jak v roce 1946 tak po roce 1989 všechny moravské organizace měly Slezsko ve svém názvu a ve svých programech Slezsko zmiňovaly a počítaly s ním. Jestliže se ale až do r. 2005 (kdy vznikla současná strana Moravané) nebyli schopni (údajní) Slezané vůbec k ničemu vzchopit, jestliže se žádné slezské aktivity nevynořili, těžko může někdo vyčítat Moravanům, že nehodlali a nehodlají nadále brát ohled na něco, co fakticky neexistuje. Vždyť je to jedině dobře, že už došla Moravanům (tím teď myslím zároveň i politickou stranu) se slezskou nečinností trpělivost. Rozhodně tedy pláčete na špatném hrobě – Moravané nikoho nepotlačovali, prostor a vstřícnost pro slezské aktivity byl a že se ty aktivity neukázaly, není vina
    Moravanů.“My ve Slezsku velmi dobře víme jak jste se vždy chovali, když jste alespoň na chvíli využili příležitosti a anektovali jste naše Slezsko. Vždy to dopadlo katastrofou. Proto i velmi spořivá centrální vláda ve Vídni musela zasáhnout a vládu vrátit zpět Slezsku a Opavě.“ – To je velmi svérázný výklad dějin, každopádně mylný. Sloučení Slezska s Moravou r. 1782 nebylo podníceno z moravské strany, byl to krok Josefa II., který to učinil čistě z praktických důvodů (že to byl panovník málo dbající na historické tradici, je dostatečně známo), vždyť rakouské Slezsko („zbyteček“) ani netvořilo jedno souvislé území. A že bylo Slezsko od Moravy r. 1849 opět odděleno, nebylo vyvoláno iniciativou „spořivé“ (nechápu, proč sem zatahujete tuto vlastnost) centrální vlády ve Vídni, nýbrž na prosby slezských Němců, kteří chtěli mít vlastní zemi, kde by měli německou většinu (na Moravě měli většinu moravští Slovani). Kdo dal podnět ke krátkodobému sloučení Slezska s Moravou, nevím, ale nezdá se mně
    pravděpodobné, že by to byla moravská strana. Hlavně ale nevím, co máte na mysli tím, že „to dopadlo katastrofou“. Já tedy o žádné katastrofě nevím, ani o hospodářské („anabáze chaosu a rozkradení“) ani o např. nějakých národnostních bojích či dokonce o nějakém „pomoravšťování“ a utlačování slezské identity.“Podívejte se, jak dopadla Opava pod nadvládou tzv. Ostravského , později patvarem Severomoravským krajem v čele s moravisty v Ostravě. Jste to vy, co hlásíte úctu k tradici, ale jen pokud se týká tradice tzv. Moravy.“ – Nemůžu si pomoct, ale už začínáte blábolit z cesty, když z komunistické neúcty k jakýmkoli tradicím obviňujete Moravany.“Slezsko se vždy dokázalo nakonec vymanit z područí“ – jak jsem již uvedl, vy si interpretujete historii dost po svém. Slezsko vzniklo 1138 jako údělné knížectví uvnitř Polska (dnešní Opava nebo třeba Třinec v té době ležely jednoduše na území Polska) a to doufám nebudete vydávat za područí. Že vztahy Slezska k Polsku zeslábly, bylo zapříčiněno
    mimo jiné tím, že i zbytek Polska se během 12. století rozpadl na řadu knížectví a společná centrální vláda byla velice slabá. Když potom koncem 13. století začali – poté co ztroskotaly snahy o expanzi jinými směry) o slezská knížectví jakožto o snadnou kořist jevit zájem čeští králové, usoudila poněkud sobecky slezská knížata, že pod „ochranou“ českého krále jim bude lépe než zpět v jednotném Polsku, kam se je snažil zpět zařadit polský král Vladislav Lokýtek (dlužno dodat, že vedle Slezska neuspěl i v případě Mazovska – to bylo přitom paradoxně knížectví, v němž se nachází dnešní hlavní město Polska). Tento přechod Slezska od (stejně jen formální) přináležitosti k Polsku k podrobení se Čechám rozhodně není možné považovat za vymanění se z nadvlády (ostatně slezská knížata přecházela na českou stranu postupně, některá k tomu musela být donucena i zbraněmi a celý proces vůbec trval řadu desetiletí). Další osudy Slezska pak byly podmíněny především tím, že Slezsko bylo už ve středověku téměř úplně poněmčeno
    a i následkem toho přešlo v dobách reformace (v 16. století) k evangelické (protestantské) víře. To ovšem za čas vyvolalo napětí mezi Slezskem na jedné straně a Čechami a Moravou na druhé straně, neboť druhé dvě jmenované země se Habsburkům na rozdíl od Slezska podařilo rekatolizovat. Takže když pruský král Fridrich II. obsazoval Slezsko, jeho obyvatelé slezská vojska vítali hlavně právě z náboženských důvodů (Prusko bylo rovněž protestanský stát). V tomto případě se může hovořit o vymanění z područí, nicméně nesmíme zapomínat, že šlo o područí náboženské, nejednalo se o útlak národnostní či pošlapávání regionální identity. Pruská část Slezska pak změnila „stranu“ ještě jednou, v r. 1945, tady však rozhodně nemůže být řeč o nějakém vymaňování z područí, to je doufám jasné. Pokud jde o vymaňování rakouského Slezska, o roce 1849 jsem se už zmínil výše, znovu ovšem opakuju, že slezským Němcům šlo čistě o to, aby jakožto právě Němci (ne jako Slezané!) nemuseli žít v převážně slovanské Moravě. Takže pokud těmto
    událostem chcete říkat vymanění z područí, můžete, ale musíte si uvědomit, že šlo o vymanění Němců ze slovanského područí, rozhodně nešlo o vymanění Slezska.“stále vznikají společnosti a instituce se slezskými názvy, chytrý ví a hloupému napověz“ – stejně jako „Morava“ se i jméno „Slezsko“ užívá v čistě místopisném významu a rozhodně ani zdaleka ne každé užití jména „Slezsko“ nemusí vypovídat o nějakých slezských snahách a o slezanství (jako slezský klidně může pojmenovat svůj podnik nebo organizaci i někdo, koho by jinak ani ve snu nenapadlo uvažovat o své identitě jinak než jako o české).“My na rozdíl od Vás moc nenamluvíme, ale víme, že když přijde čas, až to bude mít smysl Slezsko zase bude mít své postavení hodné bohaté historii.“ – Jak jsem napsal už výše, Moravané se načekali, až se ve Slezsku něco začně dít, už dostatečně. Pokud vás čekání na Godota baví, račte čekat dál.

  76. Odpověď – 2. část„na závěr si poslechněte váženého slezského senátora, co si o vás myslí ve Slezsku(a dědí se to u nás z pokolení na pokolení)“ – aby nedošlo ke zkreslenému vnímání slov pana senátora, uvedu souvislosti: uvedený projev přednesl na 97. schůzi Senátu Národního shromáždění Československé republiky 14.7.1927 senátor Johann Jokl. Už z data konání schůze je zřejmé, že se jednalo o návrhu na vytvoření zemí, podle kterého měla vzniknout země moravskoslezská. Za povšimnutí stojí už úvod proslovu pana senátora: „Slavný senáte! Pro německý lid rovněž jako pro ostatní nikoli československé národy v tomto státu znamená předloha, jež je právě předmětem porad, osudovou hodinu. Zvláště platí to ve vynikající míře o obyvatelstvu země slezské. Této skutečnosti náleží tím více významu, když nemůže býti pochybnosti o tom, že rozhodnutí o našem osudu leží v rukou německých stran a všechny výmluvy na to, že, jestliže německé vládní strany nebudou souhlasiti s touto
    předlohou, by došlo k znovuožití všenárodní koalice a jí k odhlasování zákona, jsou planým mámením. Víme velmi dobře, že by v tom případě, kdyby německé vládní strany odepřely souhlas s touto zákonnou předlohou, tento zákon nikdy nemohl býti odhlasován, poněvadž by české socialistické strany k předloze v této formě naprosto nemohly dáti souhlasu. Máme pocit povinnosti, abychom v poslední minutě probudili svědomí německých vládních stran, abychom je upamatovali na to, jaké povinnosti převzaly oproti veškerému německému lidu. ale zvláště pak oproti svému voličstvu.“ Ještě vyberu některé další části jeho projevu: „Neprovádění rozdělení v župy bylo označeno panem kol. Lukschem za národnostní pokrok. Pro něho znamená národnostní pokrok to, když dvě ryze německé župy s ryze německou správou zmizí, když zmizí župy, ve kterých jsou Němci vlivnou menšinou; pro něho znamená to národnostní pokrok, jestliže se zřizují země, kde Němci nebudou míti téměř žádného vlivu na správu. … Leč německé vládní strany nespokojují
    se jen pomocí k dosažení zákona o župách, který by byl prvým stupněm k národnostní samosprávě. Vykonávají hned celou práci a rdousí při reformě župního zákona, při znovuzřizování zemských zastupitelstev i jediné správní území, v němž by Němci měli rozhodující aneb nanejméně značně silný vliv, totiž zemi slezskou. … Je to historická chvíle pro německý lid, je to historická chvíle senátu. Poslední naděje národnostních menšin upírají se k senátu. Ten má možnost podati důkaz své neodvislosti, ale také důkaz pro to. že v něm jsou sloučeny zkušenost, sebevědomí a mužná mysl. Předkládáme vám v poslední hodině zvláště prosbu Slezanů bez rozdílu stran a národnosti: Ponechte nám naši samosprávu! Nehanobte nás tím, že nám nevyhrazujete ani ta nepatrná práva, která dáváte Huculům z Podkarpatské Rusi. Usneste se, že Slezsko má zůstati vlastním správním tělesem.“ Dlužno dodat, že senátor Wilhelm Herlinger, který mluvil hned poté, začal svou řeč slovy „Na žádném území německých menšin v Československé republice
    neprovozovali řečníci německých vládních stran horší hry, než v německém Slezsku.“ Nemusím doufám zdůrazňovat, že projev obou senátorů byl pronesen německy. Jestliže se tedy podíváme na širší souvislost, v níž byla vámi uvedená slova pronesena, bude nám zcela zřejmé, že o žádné slezanství a zájmy Slezska tu nešlo, jediným zájmem bylo němectví a slezští Němci se Slezskem a odporem k Moravě oháněli jen proto, neboť chtěli mít aspoň v jedné správní jednotce v Československu většinu. Je v tuto chvíli obzvláště pikantní, že obviňujete Moravany ze lží a překrucování dějin, když vy sám vytrhujete slova z kontextu a vydáváte je za něco, co nejsou.

  77. Slezsko Bohužel zde nezazněla jedna podstatná věc. Slezsku, se dařilo, jen když bylo samosprávnou zemí. Prosazování moravských tendencí bylo vždy na škodu slezanů. Bylo tomu např. již v roce 1782, kdy tento naprosto nepřijatelný experiment spojení s moravou byl nakonec po několika desetiletích rozhodnut jako nežádoucí, a to ze strany vládního dvora. Naposledy se v R-U toto spojení Moravy a Slezska zkusilo v roce 1860, ale toto spojení dopadlo ještě tragičtěji s komickým vyústěním, kdy spojení travalo pouhých několik měsíců. Rozhodlo se, že Slezsko je natolik svébytným útvarem, národností ale i celkovou vyšší úrovní, že má nárok na svůj sněm, vládu i svého prezidenta. Nejhůře však Slezsko dopadlo paradoxně za vlády Čechů. Těch Čechů, kteří se vždy byli a dušovali za svobodu národů, svůj jazyk, zachování svébytnosti, apod. Jakmile tito Češi toto měli sami dodržovat, ukázalo se, jak to s tou svébytností myslí. Prosazování českosti se Slezsku, ALE ZEJMÉNA Opavě nevyplatilo
    ale i neosvědčilo. Slezsko si musí uvědomit, že Češi Slezsku nic nedali, a naopak vždy došlo k potlačení její snahy na opětovné narovnání vedle Čech a Moravy, tak jak to bylo po staletí v rámci tzv. malé EU , bývalého soustátí Rakouska-Uherska.Jaký paradox, kde na tomto obrovském území bylo Slezsko spolu s 15 zeměmi zastoupeno se svým sněmem, zemskou vládou, a ostatními orgány se sídlem v Opavě , kde v nepoměrně maličkém Česku není o Slezsku ani zmínka, republika je rozparcelována na maličké tzv. kraje, naproti tomu hlavní město Slezska je stavěno na roveň malé a nevýznamné obce, kde prosazování tzv. českosti vyústilo v Českou totální pacifikaci významné historické země a jejího hlavního města. Slezanům a Opavě tak zbyla naděje, že EU nebude bránit opětovným snahám o pomalé vzkříšení snah na pozvednutí Slezska, raději JIŽ však mimo ČR.

  78. Pro Další Moravák.Vážený pane nemáte pravdu ve svém článku o tom, že německým Slezanům nešlo o Slezsko. Právě naopak. Němečti Slezané byli největší propagátoři Slezska, jako samosprávné země. Důkazů najdete jak v zemském archivu v Opavě i v knihovně Slezské univerzity. Němečtí Slezané i v nové republice využivali všech svých názvů s pojítkem Slezské, a to ve svých spolcích, společnostech i firmách. Dokonce i ustanoveném Sudetenlandu v roce 1938, kde toto území rozsáhlé území sahající až k Orlickým horám , s počtem obyvatel rovnající se počtu obyvatel celé Moravy, se titíž Němci nikdy neztotožnili s tímto názvem a dál používali názvy se Slezským pojítkem. Dokumentů je celá řada, např. Západoslezská pojišťovací spol. , Slezská finanční správa, Západoslezské lázně, Slezská zasilatelská spol, Slezské poštovní služby apod., a to vše i po roce 1938. Je pravda, Slezsko bylo vždy domovem více národů. Je však třeba podotknout, že vlivem mnoha staletí se vytvořila pevná
    vazba na tuto zemi, která byla stvrzena velmi významným postavením tehdejší R-U,kde ve Slezsku díky propracovanému systému byly prvně zapracovány některé refermy R-U, např. otevřená plodinová burza v hlavním městě Opavě. Významné postavení Slezska ale i Opavy v Evropě dokládá i 3měsíční kongres světových velmocí konaný v Opavě. Článek o tom, že němečtí Slezané o Slezsko nejevili zájem je proto manipulativní a plný nepřesností ( nechápu smysl autora, ledaže je účelem článku poukázat na tzv. německý nacionalismus, který však se Slezskem nemá nic společného).

  79. Slezští Němci„Vážený pane nemáte pravdu ve svém článku o tom, že německým Slezanům nešlo o Slezsko. Právě naopak. Němečti Slezané byli největší propagátoři Slezska, jako samosprávné země.“ – Já netvrdím, že jim vůbec nešlo o Slezsko. Šlo jim o Slezsko, ale jen proto, že takové Slezsko mělo posloužit jejich němectví.“Článek o tom, že němečtí Slezané o Slezsko nejevili zájem je proto manipulativní a plný nepřesností“ – Ty nepřesnosti mi uveďte jmenovitě. Nicméně, že Němcům nešlo v první řadě o udržení Slezska, ale o své němectví, ukazuje názorně situace na podzim roku 1918 – němečtí obyvatelé Slezska, severu a severozápadu Moravy a dokonce i kousku severovýchodních Čech se naprosto vykašlali na nějaké historické země a vytvořili (vyhlášením, ne fakticky, to už nestihli) provincii Sudety, kterou chtěli připojit k vznikajícímu německému Rakousku, přičemž ona provincie Sudety se skládala z části bývalého Slezska, z části Moravy a z části Čech (viz mapa
    http://upload.wikimedia.org…h.PNG). Jak mi vysvětlíte, že se Němci na Slezsko vykašlali a klidně ho rozdělili (lépe řečeno měli v úmyslu rozdělit) na etnickém principu. To vám připadá jako projev slezanství? Mně ne, pro mě je to výhradně projev německé, před nímž šlo nějaké Slezsko zřetelně stranou. Nebo snad máte jiné vysvětlení? Jsem na něj ohromně zvědav.

  80. „pro mě je to výhradně projev němectví“ mělo v předchozím komentáři být.

  81. Markovi:Úmysl autora je naprosto jasný. Chová se stejně jako Češi vůči tzv. Moravanům. Jen to ještě vylepšuje tím, že navrhuje na název Slezsko zapomenout.

  82. „Markovi: Úmysl autora je naprosto jasný. Chová se stejně jako Češi vůči tzv. Moravanům. Jen to ještě vylepšuje tím, že navrhuje na název Slezsko zapomenout.“ – Už jsem zde nejméně jednou vyzýval, aby se dotyční, kteří nadávají na Moravu, vyjádřili, jak si to se Slezskem vlastně představují. Zatím tak tady nikdo neučinil. (Což na mě činí dojem, že vše, čím se „Slezsko“ projevuje, je jedině to, že pár jedinců na internetu srdceryvně volá, jak se mu ubližuje ze strany Moravy.)

  83. Slezsko a moravaMoravané si vždy vykládali dějiny po svém, totiž jak se jim to právě hodilo. Čechy jsou oproti dnešní moravě mnohokráte větší, ale toto měřítko je pro moraváky nedůležité. Ovšem pokud se týká další země tedy Slezska, tady již chytří a vědoucí rozdělovači již nerozpakují použít velmi ubohý konglomerát nesmyslů o tom, že Slezsko je malé, snad má různé enklávy ( rozuměj jaksi samozřejmě moravské) a tudíž nemůže bát samostatná. Jejich nářečí hlůpému napověz! Bože, ochraˇuj nás před hlůpýma! Kdyby ti chytrolíni se podívali do sousedního Rakouska ( asi ještě bohužel pásů krávy)pak by zjistily, že právě třeba v Rakousku, či i v Německu existuje mnoho zemí ještě menší než Slezsko s metropolí Opavou. ( Vorlaber, apod.) Páni probuďte se a začněte uvažovat konstruktivně. Slezsko s Opavou by nikdy nepřipustilo, to co napáchala první republika s Rykem a pak zločinci KSČ, kde vyhnali pracující a nahnali líné hňupy z jihu!, kteří ani neuměli číst a psát, pak se tedy
    nedivme, že tito tzv. noví příchozí ( bezzemci, líní, lotři všeho druhu, ) nic neví o starobylé zemi Slezské. Sílící identita Slezska je vám proti mysli, ale s tím vy nic nenaděláte ( Nepodařilo se Vám přejmenovat Slezskou univerzitu v Opavě , tzv. kraj Severomoravsky, či ostravsky se musel po sílícím nátlaku přejmenovat na zatímní Mor. Slezský za pár let bude Slezskomoravský ( a jsou jasné tendence na vznik kraje Slezského s centrem v Opavě. Tedy vám zbytku kraje moravského, a když již dnes toho z moravy moc nezbylo ( viz. vysočina, Zlínský , Olomoucký, tedy kraje, které se již ani nenamáhají s identifikací moravy,( na rozdíl od vzepjetí Slezska a jejich přejmenovávání těchto tzv. moravských spolků a organizací ale zejména firem zpět na správné znění a spojení se Slezskem. (Slezská energetika, Slezská správa silnic, Slezský ústav a mnoho dalších, takže pánové a dámo, múžete si tu klábosit , vymýšlet poněkud naivní, v mnohém i svědčící o jakékoliv neznalosti dějin s vědomím spíše zbožného přání, tedy mnoho
    zdaru při Vaší snové parcelaci, ale pouze moravy(klidně i Čech). Slezsko a její hlavní město Opava BYLO JE A BUDE!!!

  84. ◉ [94]„Moravané si vždy vykládali dějiny po svém, totiž jak se jim to právě hodilo.“-Dáte mi důkaz místo slibů?“snad má různé enklávy“-Tzv. moravské enklávy ve Slezsku byly zbytek moravského Opavska, které až do roku 1918 nebyly na rozdíl od ostatního Opavska odloučeny od Moravy.“asi ještě bohužel pásů krávy“-Kdože se ke komu chová arogantně a urážlivě?“Slezsko s Opavou by nikdy nepřipustilo“-To by ovšem nejprve byla musela existovat nějaká Slezsko při životě udržující slezská identita. Jak do toho ale zapadá to, že v 19. století „Slezané“ uvažovali o přičlenění větší části tehdejšího Slezska k Moravě?“Sílící identita Slezska je vám proti mysli, ale s tím vy nic nenaděláte“-My (kdo my?) asi těžko něco uděláme hlavně s vaší utkvělou představou, že slezská identita sílí.“Nepodařilo se Vám přejmenovat Slezskou univerzitu v Opavě“
    -Já myslím, že trpíte paranoidním bludem. Nikdo tu univerzitu přejmenovat nechtěl.“a jsou jasné tendence na vznik kraje Slezského s centrem v Opavě“-Jelikož mám silné podezření, že je to čistě vaše soukromá fata morgana, prosil bych uvést něco bližšího, abych uvěřil, že takové tendence opravdu jsou.“na rozdíl od vzepjetí Slezska“-Víte, to už ani není k pousmání, to vaše věčné údajné vzepětí Slezska.“múžete si tu klábosit , vymýšlet poněkud naivní“-Divím se, že zrovna vy užíváte pojem „naivní“.“v mnohém i svědčící o jakékoliv neznalosti dějin“-Ano, to je obzvlášť pikantní nařčení. Já tady můžu tisíckrát opakovat, že Opavsko je původně moravská provincie, která byla ke Slezsku připojena proti své vůli, že obyvatelé rakouského Slezska si říkali Moravané až nejméně do počátku 20. století atd., a vy si přesto budete omílat své „pravdy“ o odvěkém slezském národu a veliké, převeliké slavné slezské
    zemi a podobné nehistorické nesmysly. Co kdybyste se raději držel historické reality, když už ostatní vyzýváte, aby se seznámili s historií?“Slezsko a její hlavní město Opava BYLO JE A BUDE!!!“Zapomněl jste asi dodat „moravské“.

  85. Jakýsi čtenář mě pravidelně zásobuje odkazy na články ze stránek http://bruntal.net, většinou v podobě komentářů pod články úplně jiného obsahu. Zcela nedávno přibyl pod jedním článkem zase odkaz na jeden takový článek. Je velice poučné zmínit se o něm právě tady. Ten článek má bombastický název „POKUS OBYVATEL ZÁPADNÍHO SLEZSKA O REALIZACI PRÁVA NA SEBEURČENÍ“. Že by konečně to slezanství, o němž tady někteří vášnivě píší a o němž já naopak pochybuju? Stačí blíže nahlédnout do článku a přesvědčit se, že se v něm píše o „starých známých“ událostech vyhlášení provincie „Sudetenland“ a že tedy se nejednalo o realizaci práva na sebeurčení Slezanů, nýbrž práva na sebeurčení Němců.

  86. Vzhledem ke skutečnosti, že diskuse probíhá i u původního článku „Morava a Slezsko..“ dovolím si přetisknout svůj diskusní příspěvek i zde. Zajímala by mne reakce především pana Milana, jehož některá tvrzení jsou pro mne, který dobře zná jak Opavsko tak Ostravsko poněkud „přitažená za vlasy“. Po více než půlroční přestávce jsem opět zavítal na toto diskusní fórum a jsem mile překvapen že stále žije a navíc se zde objevil zcela nový, velmi zajímavý pohled od „Nady“. Jsem aktivní Moravan a problematiku Slezanů a slezských území v ČR podrobně sleduji. Ne proto abych někomu ve Slezsku radil, nebo ho o něčem přesvědčoval, ale z prostého důvodu, že při všech úvahách o obnově samosprávy Moravy, je nutné se zabývat otázkou severní moravské hranice a tím i slezským územím v ČR. Díky
    mým mnohaletým přátelstvím celkem dobře znám situaci a názory na Opavsku a ještě lépe v Ostravě a jejím okolí. Těšínsko je naopak pro mne územím v mnohém tajemným. „Nada“ zde napsala: „že ti, kteří mají národní cítění se orientují na Polsko a nemají důvod bavit se s vámi (Moravany), protože mají úplně jiné cíle a představy.“ Slezany řadí národnostně blíže k Polákům a za jejich reprezentanta považuje Ruch Autonomii Œlšska. Tohle je celkem logické a po definitivním uznání Slezské národnosti v Polsku se tito Slezané stanou slezskou menšinou v ČR se svými představami o budoucnosti.Stále však zůstávají nezodpovězeny dvě zásadní otázky, které poněkud provokativně nastolil autor úvodního článku. První – kdo jsou Slezané v ČR, vyplývá ze skutečnosti, že tak jak píše paní „Nada“, je slezanství vnímáno jen na Těš
    ínsku, pravděpodobně nejsilněji v okolí Českého Těšína a Jablunkova. Na Opavsku a Bruntálsku, kde se při obou posledních sčítáních přihlásilo relativně nejvíce obyvatel ke Slezské národnosti, je situace diametrálně odlišná. Opavští Slezané se hlásí k odkazu rakouského Slezska, jazykově vycházejí z ččeštiny a svoji slezskou národnost v žádném případě nespojují s polskými Slezany a RAS. Zásadním faktorem formujícím situaci na slezských historických územích v ČR (mimo Jesenicka), je zcela dominantní postavení Ostravské aglomerace, která počtem obyvatel mnohonásobně převyšuje ostatní slezská území. Tato aglomerace je tvořena směsicí lidí ze všech koutů bývalého Československa, přičemž dominantní je český živel a občas připomínané slezanství, stejně jako moravanství, je zde často spíše synonymem pro lokální
    vymezovaní se proti jiným centrům. Jen pro úplnost – na dnes již zcela počeštěném, původně kulturně německém, malém území Jesenicka dnes prakticky žádné slezské povědomí nezaznamenáte. Na slezských územích v ČR, vedle dominujících Čechů, menšinových Slováků, Moravanů aj., tedy prokazatelně žijí tři skupiny obyvatel hlásící se více či méně ke slezanství. „Těšínští“ Slezané o kterých píše paní „Nada“, „opavští“ Slezané, kteří na tomto fóru vystupovali již několikrát a nejméně viditelní, ale nejpočetnější, „ostravští“ Slezané, pokud je lze vůbec takto nazvat. Všechny tyto skupiny mají své vyhraněné představy o slezské národnosti. Problémem je, že vzájemně zcela protichůdné a neslučitelné. Druhou otázkou, úzce související s první, je, jak by mělo vypadat Slezsko v budoucnu, když
    představy jednotlivých skupin obyvatel slezských území o budoucí správní podobě jsou diametrálně odlišné. Od přivtělení některých částí k mateřskému Slezsku, přes obnovení historického rakouského Slezska s dominancí Opavy, až po vytvoření spolkové země s územím prakticky totožným s dnešním Moravskoslezským krajem a hlavním městem Ostravou. A to nehovořím o majoritě Čechů, které nejvíce vyhovuje současný stav. Tímto jsem, samozřejmě poněkud zjednodušeně, shrnul základní názory vycházející ze Slezska. Snad se najde někdo místní a bez emocí se pokusí na nastolené otázky nalézt odpovědi. Já mohu jen dodat, za Moravskou národní obec, že se již několik let snažíme nalézt slezskou organizaci vycházející z principů slezanství jako partnery pro diskuzi, ale marně. Jen pro nezasvěcené, Matice Slezská a jí podobné organizace jsou národnostn&
    #283; české a národní rozměr slezanství odmítají.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s